51 Co 21/2025 - 232

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Aleny Svátkové a soudkyň Mgr. Halky Hovorkové a Mgr. Anny Vrdlovcové ve věci žalobkyně: [právnická osoba]., IČO [IČO] sídlem [adresa] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro zaplacení částky 575 694,75 Kč k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 4. prosince 2024 č.j. 7 C 67/2021-204 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve vyhovujícím výroku o věci samé I. a ve výroku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky III. potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 24 660 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta [Jméno advokáta A].

Odůvodnění

1. Soud prvního stupně v řízení o zaplacení částky 575 694 Kč uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 357 799,46 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Výrokem II. žalobu zamítl v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 217 895,29 Kč. Výrokem III. rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na jejich náhradu částku 51 945 Kč v třídenní lhůtě od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala původně po žalované a další žalované [tituly před jménem] [jméno FO] (proti níž byla žaloba rozsudkem ze dne 28.4.2023, č.j. [spisová značka], pravomocně zamítnuta) zaplacení částky 276 870 Kč se smluvním poplatkem z prodlení ve výši 0,05% denně z této částky od 9.10.2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila uzavřením smlouvy o dílo dne 1.9.2020 na provedení [číslo]. etapy přístavby rodinného domu na adrese [adresa]. Po provedení díla vyzvala žalobkyně žalované k převzetí díla na místě samém dne 24.9.2020, k čemuž nedošlo. Posléze téhož dne vystavila fakturu č. [číslo] se splatností dne 8.10.2020, kterou žalované neuhradily. Dílo bylo provedeno řádně, tuto skutečnost potvrdila žalovaná [Jméno žalované] (dále jen žalovaná) e-mailem ze dne 24.9.2020. Rovněž uvedla, že dílo bylo rozšířeno jednak na základě nepředpokládaných nutných stavebních zásahů, zaznamenaných ve stavebním deníku a oznámeným jednatelem žalobkyně, a dále na základě dodatečných objednávek žalované, rovněž zaznamenaných ve stavebním deníku. Tak byly účtovány konkrétně uvedené položky, které nebyly součástí původního rozpočtu. Žalobkyně kromě jistiny ve výši 276 870 Kč požadovala i smluvní pokutu, původně vymezenou jako smluvní poplatek ve výši 0,05% za každý den prodlení z ceny díla ve výši 422 965 Kč za dobu od 9.10.2020 do 22.8.2024, celkem tedy smluvní pokutu ve výši 298 824,75 Kč. Soud změnu žaloby připustil usnesením, vyhlášeným při jednání dne 4.12.2024. Tohoto jednání se žalovaná ani její zástupce neúčastnili, zástupce žalované byl omluven, nepožádal o odročení jednání, soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). o.s.ř.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, neboť na základě předání části díla dne 17.11.2020 žalobkyně nevystavila řádné vyúčtování a ani neodstranila škody. Dílo si objednala za částku 292 190 Kč, z této částky před započetím prací zálohově uhradila 50 %, tedy částku 146 095 Kč. Převzetí díla mělo být potvrzeno předávacím protokolem ze dne 17.11.2020, některé položky byly žalovanou seškrtány jako neoprávněné. V tomto smyslu poukázala např. na náklady na uskutečnění stavby, které byly rozpočtem smluveny ve výši 15 % z ceny dle rozpočtu, ale účtovány 25 %. K dohodě samotné žalovaná uvedla, že žalobkyně ji nechala smlouvu o dílo podepsat lstí, a to již od [číslo]. etapy díla. Teprve v podání ze dne 24.4.2023 žalovaná bez bližší specifikace namítala vady díla, které však nechala odstranit třetími osobami. V dalším podání ze dne 25.2.2024 odkázala na znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] z roku 2020 a vznesla kompenzační námitku do částky 310 797 Kč, konkrétně tvořenou slevou z ceny díla, náklady vynaloženými na znalecký posudek včetně jeho doplňku, účelně vynaloženými náklady na pořízení testu těsnosti a dále za bezdůvodné obohacení. Po poučení ze strany soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. doplnila, že s vytčením vady díla se žalobkyně seznámila na jednání u mediátora a následně jí byl zaslán znalecký posudek dne 1.7.2022. Na základě toho procesně specifikovala dne 25.2.2024 nárok na slevu z ceny díla. Konkrétně uvedla, že vytýkané vady díla vycházejí ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], zpracovaného již v roce 2021. Žalobkyně k tomu uvedla, že k prvému uplatnění vad díla došlo teprve v dubnu 2023 a namítala opožděné uplatnění vad díla.

4. Na základě provedeného dokazování vzal soud prvního stupně za prokázané následující: - Ze smlouvy o dílo ze dne 1.9.2020 uzavření smlouvy o dílo k provedení [číslo]. etapy přístavby rodinného domu [adresa]. Nedílnou součástí díla je rozpočet této etapy ze dne 28.8.2020 s celkovou cenou díla, sjednanou ve výši 254 078 Kč bez DPH, kterou je žalovaná povinna uhradit zálohově 50 % do 5 dnů od podpisu smlouvy. O tom, že tak učinila, nebylo sporu. Pro případ prodlení mimo jiné se zbývající částí ceny díla byla žalobkyně oprávněna po žalované požadovat 0,05 % z celkové ceny díla za každý den prodlení. Dílo mělo být zhotoveno do 1 měsíce od podpisu smlouvy a jeho převzetí potvrzeno písemně formou předávacího protokolu. Podle textu smlouvy rozsah a specifikace prací mohl být doplňován či měněn pouze e-maily, záznamy ve stavebním deníku či jiným prokazatelným způsobem. V rozpočtu byla kromě ceny díla sjednána i výše nákladů na uskutečnění stavby – 15 % z ceny díla. - E – mailem ze dne 24.9.2020 žalovaná potvrdila, že jí tohoto dne byla předána [číslo]. etapa díla. Žalobkyně poděkovala za potvrzení převzetí díla a fakturou č. [číslo] vyúčtovala doplatek ceny díla ve výši 276 870 Kč se splatností dne 8.10.2020. Předžalobní výzvou ze dne 26.10.2020 žalobkyně žalovanou vyzvala k doplacení ceny díla, vyfakturované fakturou č. [číslo], do 7 dnů od odeslání výzvy, která byla odeslána na adresu žalované téhož dne. Žalovaná v reakci na to dne 4.11.2020 žalobkyni vyzvala k protokolárnímu předání a převzetí díla. Podle předžalobní výzvy ze dne 19.11.2020 se žalovaná spolu se svým advokátem [Jméno advokáta B] účastnila protokolárního převzetí a předání díla. - V řízení bylo rovněž z rekapitulace [číslo]. etapy přístavby prokázáno, že oproti původně ujednanému rozpočtu, který byl nedílnou součástí díla, byly v rámci rekapitulace účtovány nad rámec původně ujednaného rozpočtu i další položky. Žalovaná v reakci na to vyzvala žalobkyni k řádnému vyúčtování a odstranění škody bez specifikace, jaké škody byly způsobeny a jaké mají být odstraněny. - Podle znaleckého posudku č. [číslo] [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 31.7.2021 včetně jeho doplňku ze dne 25.9.2021 č. [číslo] to, že posudky objednala žalovaná za účelem posouzení technického provedení přístavby. Dne 1.7.2022 právní zástupce žalované zaslal právnímu zástupci žalobkyně doplněk znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] bez dalšího projevu směrem k notifikaci vad. - Ze stavebního deníku, že nikde není zaznamenáno objednávání víceprací či měnění rozsahu prací na rámec původně sjednaného položkovým rozpočtem, což stvrdil i jednatel žalobkyně. - Z přípisu právního zástupce žalované ze dne 19.4. a 25.4.2023, že tímto prvým přípisem žalovaná žalobkyni poprvé vytýkala konkrétní vady díla. - Z historie jednotlivých smluv o dílo včetně závěrečných předávacích protokolů, že žalobkyně pro žalovanou prováděla jednotlivé etapy přístavby domu, text smluv se vyvíjel, v červenci 2020 bylo do textu smluv přidáno ustanovení o nutnosti schvalování rozsahu vymezení díla zápisy ve stavebním deníku, e-maily či jiným prokazatelným způsobem.

5. Soud prvního stupně pro nadbytečnost zamítl další důkazní návrhy k prokázání tvrzení žalobkyně ohledně provedení víceprací. Svůj postup zdůvodnil tak, že žalobkyně ani netvrdila žádný prokazatelný způsob, jímž si žalovaná vícepráce objednala. Neprovedl ani další důkazní návrh ze strany žalované, zejména výslech znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a dalších k odstraňování údajných vad díla, neboť žalovaná vady vytkla opožděně, navíc k odstranění vad třetími osobami přistoupila bez dalšího, tedy aniž by žalobkyni vyzvala k odstranění tvrzených vad a umožnila odstranění.

6. Na základě provedeného dokazování soud prvního stupně uzavřel, že mezi účastníky probíhala vzájemná spolupráce při zhotovení přístavby rodinného domu, rozfázovaná do jednotlivých etap. Na každou z etap byla uzavřena samostatná smlouva o dílo. Z provedených důkazů nevyplývá, že by žalovaná smlouvy uzavírala v tísni, dokonce již od [číslo]. etapy, jak tvrdila. Text smluv se vyvíjel, postupem do nich bylo přidáno ustanovení, podle něhož rozsah vymezení díla bylo možno měnit pouze prokazatelným způsobem. Je tak zřejmé, že účastníci chtěli vztahy učinit transparentnější. Spor nastal až v rámci [číslo]. etapy na základě smlouvy o dílo ze dne 1.9. 2020. Soud vzal za prokázané, že tato etapa díla byla žalobkyní provedena, žalované předána a jí převzata již na základě mailu ze dne 24.9.2020, v němž žalovaná převzetí [číslo]. etapy díla bez výhrad potvrdila. K potvrzení převzetí písemným předávacím protokolem soud prvního stupně uvedl, že k převzetí díla žalovanou došlo dne 24.9.2020, předávací protokol byl podepsán následně dne 17.11.2020. K předávacímu protokolu soud prvního stupně uvedl, že za situace, kdy žalovaná potvrdila převzetí díla dne 24.9.2020, nelze dílo považovat za převzaté až předávacím protokolem. Navíc dílo bylo dokončeno a předáno s dovětkem, že práce byly provedeny bez vad a nedodělků, tento předtištěný text byl žalovanou a jejím právním zástupcem v textu ponechán, byť právní zástupce žalované do rekapitulace razantně zasahoval a u některých položek vyúčtování prováděl škrty. Na základě převzetí díla žalobkyně žalované vystavila fakturu na doplatek díla dle rekapitulace, v němž jsou však účtovány i položky, původně v rozpočtu nesjednané. Cena díla byla sjednána rozpočtem ze dne 28.8.2020. K účtovaným vícepracím soud prvního stupně uvedl, že žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by si žalovaná tyto vícepráce objednala, a to ani přes poučení soudu. Navíc účastníci vyjádřili svou vůli, podle níž mohl být rozsah prací měněn pouze zápisy v deníku, e-maily či jinak prokazatelně, musely být odsouhlaseny žalovanou, což ani žalobkyně netvrdila. Navrhovala-li prokázat objednávku prací účastnickým výslechem jednatele žalobkyně, soud prvního stupně k tomu uvedl, že to nepovažuje za způsobilý důkaz k prokázání prokazatelného způsobu objednání víceprací.

7. K namítaným vadám díla ze strany žalované soud prvního stupně uvedl, že první prokazatelný způsob vytčení konkrétních vad je datován teprve dnem 19.4.2023 v rámci přípisu právního zástupce žalované, v němž jsou poprvé vymezeny konkrétní vady díla. Současně žalovaná sdělila, že ty již byly odstraněny třetími osobami. Žalovaná tak v první řadě žalobkyni neumožnila případné vady, pokud by jimi byly, v přiměřené lhůtě odstranit. I kdyby za vytčení vad bylo možno považovat zaslání doplňku posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 1.7.2022, ten jednak nevytýkal konkrétní vady díla, řešil otázku vzduchotěsnosti stavby, která nebyla sjednána ve smlouvě o dílo, navíc ani takové vytčení vad nebylo bez zbytečného odkladu, neboť žalovaná podle znaleckého posudku vady zjistila dne 31.7.2021 či 25.9.2021. První volba žalované z vadného plnění, jímž byl nárok na přiměřenou slevu z ceny díla, nastala až jejím podáním ze dne 25.2.2024 v době, kdy již namítané vady byly třetí osobou odstraněny.

8. Právně soud prvního stupně postupoval podle § 2586 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) ve spojení s § 2587, § 2604, § 2605 odst. 1, § 2610, § 2615, § 2618, § 2620, § 2621 odst. 1 a § 2048 o. z. S odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 8.11.2018, sp. zn. I ÚS 1283/16, zdůraznil, že po objednateli nelze požadovat, aby mimo rámec smluvně sjednaných či zákonem stanovených pravidel pro změnu ceny za dílo hradil jiná než sjednaná plnění. S odkazem i na judikaturu Nejvyššího soudu, reprezentovanou např. rozsudkem ze dne 22.9.2009, sp. zn. 32 Cdo 2592/2008, soud prvního stupně uzavřel, že plnění z titulu víceprací beze změny uzavřené smlouvy není bezdůvodným obohacením objednatele na úkor zhotovitele, neboť není naplněna žádná ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení. Vycházel proto se ze skutečnosti, že mezi účastníky byla dne 1.9.2020 uzavřena smlouva o dílo, jehož rozsah byl vymezen položkovým rozpočtem, na jehož podkladě byla stanovena cena díla částkou 254 078 Kč bez DPH. Již tato skutečnost sama o sobě vylučuje, aby žalobkyně měla bez dalšího nárok na zvýšenou cenu díla v případě, že si dílo vyžádalo jiné úsilí či náklady. Na druhou stranu nebylo ani tvrzeno ani prokázáno, že by účtované vícepráce byly žalovanou objednány smluvně stanoveným způsobem. K ceně díla soud prvního stupně uvedl, že porovnal závěrečnou rekapitulaci [číslo]. etapy s položkovým rozpočtem ze dne 28.8.2020, a podle všech položek z tohoto rozpočtu a dále položky víceprací, které nebyly žalovanou v rekapitulaci této etapy zpochybněny (proškrtnuty) právním zástupcem, dospěl k částce 245 284,20 Kč. K výsledné sumě připočítal náklady na uskutečnění stavby ve výši 15 % z výsledné sumy (36 792,63 Kč) a dále DPH v sazbě 15 %, celkově tak nárok žalobkyně na zaplacení ceny díla představuje 324 388,35 Kč, po odečtení zálohy ve výši 146 095 Kč potom 178 293,35 Kč.

9. Kromě shora uvedené částky soud žalobkyni přiznal i nárok na zaplacení částky, odpovídající 0,05 % za každý den prodlení s doplacením ceny díla za dobu žalobkyní vymezenou od 9.10.2020 do 22.8.2024, tedy za 1 413 dní prodlení. Nárok posoudil dle § 2048 o. z. jako smluvní pokutu, neboť smluvní poplatek z prodlení, tak jak jej nazvala žalobkyně, český právní řád nezná. Vycházel z toho, že splatnost doplatku ceny díla podle faktury vystavené žalobkyní po převzetí díla byla dne 8.10.2020, ode dne 9.10.2020 tak byla žalovaná v prodlení. Výše smluvní pokuty představuje částku 179 506,11 Kč.

10. K vadám díla vytýkaným žalovanou soud prvního stupně uvedl, že žalovaná jednak nedodržela povinnost podle § 2618 o. z. vytknout vady bez zbytečného odkladu poté, co je zjistila, a dále neumožnila žalobkyni případné vady odstranit, neboť spolu s první notifikací vad v dubnu 2023 současně žalobkyni oznámila, že vady odstranila třetí osoba. Žalobkyně tak neměla možnost kvalifikovaně reagovat s odkazem na § 2170 o. z. Takový postup žalované současně vylučuje právo na přiměřenou slevu z ceny díla dle § 2171 o. z. Pro úplnost dodal i to, že žalovaná kompenzační námitky vznášela opakovaně, pokaždé v jiné výši, námitka byla založena na několika samostatných nárocích včetně neurčitě vymezeného příslušenství. Proto tyto námitky hodnotil jako neurčité, neboť žalovaná nespecifikovala, jaké vzájemné nároky domnělými kompenzačními projevy vůle zdánlivě zanikají, popř. v jaké výši, když poslední celková výše kompenzační námitky bez příslušenství dosahovala částky 418 642 Kč.

11. Soud prvního stupně proto žalobkyni přiznal doplatek ceny díla ve výši 178 293,35 Kč a částku 179 506,11 Kč představující smluvní pokutu. Celkem tak žalobkyni přiznal částku 357 799,46 Kč a do zbylých 217 895,29 Kč žalobu zamítl.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl postupem dle § 142 odst. 2 o.s.ř. a žalované uložil zaplatit žalobkyni z tohoto titulu částku 51 945 Kč dle úspěchu žalobkyně v řízení v poměru 28, 8 % jejich plné výše. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 26 017 Kč a z nákladů zastoupení advokátem. Jemu náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 276 870 Kč (do upřesnění žaloby ohledně smluvního poplatku z prodlení resp. smluvní pokuty) po 9 420 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ve dnech 3. 1. 2022, 28. 4. 2023, 20. 5. 2024, 31. 7. 2024, z částky 9 420 Kč za písemné podání ze dne 23.11.2022 a doplnění tvrzení ze dne 27.4.2023 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., za doplnění tvrzení k výzvě soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 4. 6. 2023, za písemné doplnění tvrzení k výzvě soudu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 4. 6. 2024, za písemné podání dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 31. 7. 2024 a za doplnění k výzvě soudu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 22. 8. 2024 včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 116 640 Kč ve výši 24 494,40 Kč, a dále z tarifní hodnoty ve výši 575 694,75 Kč (po upřesnění žaloby ohledně smluvního poplatku z prodlení resp. smluvní pokuty), sestávající z částky 10 620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 4. 12. 2024 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 920 Kč ve výši 2 293,20 Kč.

13. O lhůtě k plnění rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř. a o místu plnění ve vztahu k nákladům řízení dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

14. Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalovaná, původně proti všem jeho výrokům s odkazem na § 205 odst. 2 písm. b/, c/, d/, e/, f/ a g o.s.ř. Při jednání odvolacího soudu dne 15.4.2025 upřesnila, že její odvolání směřuje pouze proti vyhovujícímu výroku o věci samé I. Soudu prvního stupně vytkla řadu pochybení, v prvé řadě to, že neposoudil právní postavení žalované jako spotřebitele. Žalovaná vystupovala na straně slabší. Zdůraznila, že již ve vyjádření k žalobě uváděla, že od etapy [číslo]., kdy smlouvu dne 22.6.2020 podepsala omylem, se žalobkyně dopouštěla jednání, naplňujícího skutkovou podstatu podvodu dle § 209 [podezřelý výraz] zákona. Žalovaná ve snaze předcházet škodám a pouze pod tlakem okolností uzavřela i smlouvy o dílo č. [číslo]., [číslo]. a [číslo]. Poukázala na blížící se zimní počasí a konzultace s odborníky z oblasti stavebnictví. Předvídané rozsahy etap vedly k zajištění nemovitosti proti škodám, které mohly být způsobeny povětrnostními podmínkami. Z jednostranně upraveného textu smlouvy vyplývá i snaha zhotovitele zneužít smluvní ujednání a účelově navyšovat svoji odměnu. Obdobná situace byla i u smluv [číslo]. – [číslo]., které rovněž žalovaná uzavřela v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek, neboť odvracela horší následek. Žalovaná se pouze snažila odvrátit škodu na majetku. Podle ní jsou smlouvy absolutně neplatné. Zdůraznila účelové navyšování požadavků žalobkyně v rozporu se zákonem, konkrétně § 2620-2621. Nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně, že by dílo ohledně etapy [číslo]. bylo řádně předané. Listinu ze dne 17.11.2020 je třeba posuzovat dle obsahu, z něhož je patrné, že dílo nebylo dokončeno či bylo provedeno vadně. V tomto směru poukázala např. na provedení hydroizolace a na právní úpravu § 2590 odst. 1 (o. z.). Dílo bylo nekvalitně prováděno v základních parametrech s odkazem na znalecké posudky. Navíc postup žalobkyně ve vztahu k nákladům na uskutečnění stavby, které z 15 % navýšil na 25 %, představuje trestně právní jednání. Trvala na tom, že všechny své kompenzační námitky uplatnila řádně a včas a uvedla, že z opatrnosti započítává částku, představující slevu z ceny díla, kterou sdělila žalovanému (žalobkyni) dopisem ze dne 18.4.2023, konkrétně částky 149 500 Kč za opravu hydroizolace s úrokem ve výši 15 % ročně od 3.5.2023, částky 72 335 Kč s týmž úrokem od téže doby, účelně vynaložených nákladů na pořízení znaleckého posudku, konkrétně částku 27 000 Kč s úrokem z prodlení v téže výši rovněž od 3.5.2023 včetně doplnění ve výši 6 000 Kč s úrokem z prodlení v téže výši a od stejné doby. Dále požadovala účelně vynaložené náklady na pořízení testu těsnosti, konkrétně částku 5 175 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 Kč ročně od 7.3.2024, dále bezdůvodné obohacení dle výzvy ze dne 25.4.2023 ve výši 25 693 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 30.7.2020 a konečně částku 25 094 Kč od 2.9.2020 včetně úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně a dále částku 107 845 Kč včetně úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 26.11.2024, to vše jako procesní obranu do výše žalované částky.

15. Později své odvolání doplnila a soudu prvního stupně vytkla nesprávné vyhodnocení vytčení vad díla. Žalovaná po předání etapy [číslo] uváděla, že dílo nemá za předané, ve znaleckém posudku je jasně uvedeno základní pochybení (nesprávně realizovaná střecha, záměna latí 40 x 60 místo 60 x 60, křivě osazená okna apod.). Znalecký posudek byl završením probíhajících reklamací a vad díla mezi stranami, jednání u mediátorky dne 1.7.2022 a následné opakované doručení popisu vad, uvedených ve znaleckém posudku. Soud chybně tímto znaleckým posudkem neprovedl dokazování. Poukázala i na to, že ona jako spotřebitelka má na stavbu pětiletou záruční lhůtu. Tím se soud prvního stupně vůbec nezabýval. K reklamačním dopisům ze dne 19.4. a 25.4.2024 uvedla, že šlo pouze o písemné urgence. Soud se nezabýval tím, zda byla [číslo]. etapa řádně a včas předána, navíc se nezabýval platností smlouvy, konkrétně zavrženíhodným jednáním žalobkyně, která úmyslně upravila text smlouvy [číslo]. etapy ve svůj prospěch a takovou smlouvu nechala žalovanou podepsat. Soud se nezabýval ani relevantními výhrůžkami žalobkyně a na druhé straně snahou žalované předcházet škodám a strpět jednání žalobkyně do doby, kdy bude obálka stavby uzavřena střechou a osazením oken. Soud prvního stupně pouze nedostatečně konstatoval, že text smluv uzavřených mezi účastníky se vyvíjel. Žalované neodůvodněně upřel právo k realizaci kompenzačních námitek. Od [číslo] etapy zjišťovala žalovaná účelové a úmyslné zneužívání postavení ze strany žalobkyně. Žalovaná žalobkyni plně důvěřovala. Následně však zjistila, že žalobkyně si položky účtuje 2x, oceňuje nad rámec např. i donesení pletiva svými odbornými rukami. Neoprávněně požadovala amortizaci nářadí apod. I soudu musí být zřejmé, že nalézt stavební společnost v krátké době a ještě takovou, která bude ochotna pokračovat na rozpracovaném díle, je nereálné. Proto i na radu třetích osob se žalovaná snažila strpět vydírání žalobkyně. Po studiu podkladů předchozích etap zjistila, že smlouva o dílo, spočívající např. v dodání oken či střešní krytiny, byla opětovně zneužita, k běžným kupním smlouvám na zboží si žalobkyně přidala položky nazvané náklady na uskutečnění stavby ve výši 15 %. Učinila tak bez právního důvodu. Nekvalitu či rozpor se zvyklostmi či normami popisuje znalecký posudek. Poukázala na zásadní vady aprobující tvrzení o tom, že dílo nebylo předáno či dokončeno, konkrétně na provedení hydroizolace spodní stavby neodpovídající normám, dále na odchylky realizovaných zděných konstrukcí, na výsledky [nazev] testu a na vady střešního pláště. Nesouhlasila ani se závěry soudu, které vyplynuly při posledním jednání dne 4.12.2024, jehož se právní zástupce žalované nemohl účastnit a ze zdravotních důvodů chybně nepožádal o odročení jednání. Soud na tomto jednání připustil změnu žaloby z původního nároku na plnění ve výši 276 870 Kč na nový nárok ve výši 575 694,75 Kč. Učinil tak ve shodě s usnesením ze dne 12.8.2024, kde uvedl, že se jedná o samostatný nárok, který uplatnil žalovaný (žalobkyně) dodatečně až dne 22.8.2024. Podle žalované tak nárok ve výši 298 824,75 Kč byl uplatněn opožděně a vznesla námitku promlčení. Ani kdyby byl tento nárok uplatněn včas, soud prvního stupně nepostupoval v souladu s ustálenou judikaturou. Rozhodnutí v části přiznané smluvní pokutě je nezákonné, neboť žalované bylo upřeno právo obrany. Soud současně nepostupoval s interpretačními pravidly, plynoucími z § 555 a násl. o. z. Později doplnila, že soud prvního stupně se dopustil procesního pochybení, neodročil-li jednání na základě omluvy ze dne 3.12.2024.

16. K podanému odvolání žalované se vyjádřila žalobkyně s návrhem na potvrzení napadeného rozsudku. Podle něj se žalovaná pouze snaží vyhnout úhradě za zbývající část ceny díla, které si objednala a které jí bylo dodáno. K postavení žalované jako spotřebitele uvedla, že je toto irelevantní, protože to nezbavuje žalovanou povinnost zaplatit cenu objednaného a provedeného díla. Zdůraznila, že napadeným rozsudkem nebyla žalované uložena povinnost uhradit položky, původně ve smlouvě o dílo nesjednané. Navíc dílo bylo předáno dokonce 2x, jednou žalovaná potvrdila převzetí díla e-mailem, následně si osobní převzetí vyžádal její právní zástupce a byla provedena a podepsána rekapitulace. Je pravda, že některé práce byly právním zástupcem žalované vyškrtány, neboť nebyly objednány. V rámci protokolárního převzetí však nebyly vytčeny žádné vady díla. Jestliže žalobkyně tvrdí, že již v době předání na podzim roku 2020 dílo vykazovalo vady, měla je řádně a včas identifikovat a reklamovat. To učinila až dopisem ze dne 19.4.2023, tedy asi 2 a půl roku po dokončení a předání díla. Do té doby tvrdila pouze jakési marginální škody. Škodami však nebyly a ve zbytku nebyly způsobeny žalobkyní. Navíc dílo vady k reklamaci ze dne 19.4.2023 nevykazovalo, vady byly tvrzeny účelově, nebyly konkretizovány a žalovaná ani nezvolila způsob jejich řešení. Nepopřela, že žalovaná do spisu založila dva znalecké posudky, přičemž první z nich založila až v červenci 2023. Z něj vyplývá, že hodnota testu vzduchotěsnosti stavby se pohybovala mírně nad horním limitem hodnoty, test byl prováděn bez instalovaných parapetů, tedy na nedokončeném díle a irelevantně. Jednalo se navíc o přístavbu k několik desetiletí starému domu. Navíc posudek byl vyhotoven až v září 2021, žalobkyně již mohla toto reklamovat, z nepochopitelných důvodů tak učinila asi až o rok a půl později. S několikaletým zpožděním rovněž z nepochopitelných důvodů založila druhý znalecký posudek, popisující další údajné vady díla. Pokud žalovaná nebyla spokojena s kvalitou díla, mohla žalobkyni tvrzené vady řádně a včas vytknout, na což by žalobkyně adekvátně reagovala. Místo toho vyčkávala několik let než vůbec žalobkyni řekla, co bylo špatně, a mezitím si dílo nechala dokončit od jiného zhotovitele. Shrnula, že nároky z titulu vad díla žalobkyně neuplatnila bez zbytečného odkladu, proto je také soud nemohl přiznat.

17. Při jednání odvolacího soudu žalovaná uvedla, že podle ní bylo vady třeba nechat opravit odborníkem. Soud prvního stupně se chybně nezabýval kompenzačními námitkami. Ohledně smluvní pokuty zopakovala námitku promlčení. Žalobkyně zopakovala, že ve znaleckém posudku nebyly vady díla řádně vytčeny, vady díla nebyly vytčeny včas, žalovaná byla v tomto smyslu 2 roky v prodlení.

18. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu dle podaného a při jednání odvolacího soudu upřesněného odvolání žalované, postupem dle § 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a neshledal je důvodné. Odvolací soud souhlasí jak se skutkovými, tak i právními závěry soudu prvního stupně a pro stručnost na ně odkazuje.

19. K jednotlivým odvolacím námitkám žalované uvádí následující: K věcné stránce odvolání:

20. Žalovaná v odvolání namítala především neplatnost účastníky uzavřené smlouvy, nepředání díla, jeho vady, a v doplnění odvolání dále pětiletou záruční dobu na vady díla, změnu žaloby, učiněnou při jednání dne 4. 12. 2024, a v důsledku toho vznesla námitku promlčení.

21. K neplatnosti uzavřené smlouvy: Žalovaná v tomto směru poukazovala na to, že již od [číslo]. etapy smluv, uzavíraných na rekonstrukci uvedeného domu, smlouvy, a tedy i smlouvu na [číslo]. etapu, podepisovala ve zjevném omylu. K [číslo]. etapě uvedla, že si nepovšimla textu smlouvy, lišícího se od dohodnutého, jednání žalobkyně kvalifikovala jako naplňující skutkovou podstatu podvodu dle § 209 trestního zákona. Tíseň specifikovala svojí snahou předcházet škodám a tím, že byla pod tlakem pro blížící se zimní počasí a po konzultaci s příslušnými odborníky. Zohlednila i nutnost zajištění nemovitosti proti škodám v souvislosti s povětrnostními podmínkami. Podle žalované z textu smlouvy vyplývá snaha žalobkyně zneužít svého postavení a účelově navyšovat odměnu za duplicitně provedené nebo nedomluvené činnosti. Ve smyslu úpravy občanského zákoníku se při posuzování právních jednání, tedy i dvoustranných v případě smluv, vychází z principu, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné (§ 574 o. z.). Namítala-li proto žalovaná neplatnost účastníky uzavřené smlouvy, v dané věci konkrétně o [číslo]. etapě prací, bylo na ní prokázání tvrzené skutečnosti. Ve smyslu právní úpravy občanského zákoníku platí, že neplatné je jednání, příčící se dobrým mravům (§580 odst. 1), činila-li je nesvéprávná osoba (§581), či byl-li spotřebitel uveden v omyl o rozhodující okolnosti (§583). Žalovaná tíseň spatřovala ve shora uvedených skutečnostech, které však objektivně tísní v právním slova smyslu být nemohou. Obecně lze pojem tísně či smlouvy uzavřené v tísni charakterizovat tak, že spotřebitel smlouvu uzavřel nikoli ze své svobodné vůle za současného krácení jeho práv. Smlouva je neplatná tehdy, uzavírá-li se s někým, kdo je viditelně v tísni, nezkušený nebo v rozumové slabosti. Žádná taková okolnost však v řízení prokázána (a ani tvrzena) nebyla, v obecném poukazu žalované na nadcházející zimní období a snahu předcházet škodám nelze spatřovat jednání v tísni. Obdobné lze vztáhnout i na tvrzení žalované, že nebyla schopna nalézt jinou stavební společnost, ochotnou pracovat na již rozpracovaném díle. V řízení nebyla prokázána ani snaha žalobkyně na účelové navyšování odměny. Odvolací soud proto souhlasí se závěry soudu prvního stupně o platnosti uzavřené smlouvy.

22. K předání díla: Žalovaná poukazovala na to, že dílo nebylo dokončeno a bylo provedeno vadně. V řízení před soudem prvního stupně však bylo prokázáno, že žalovaná již e-mailem ze dne 24. 9. 2020 potvrdila předání [číslo]. etapy díla. Podle rekapitulace této etapy ze dne 17. 11. 2020 byly práce ukončeny, předány a převzaty za účasti právního zástupce žalované, který byť některé tam žalobkyní účtované položky přeškrtl, podepsal souhlas s ukončením, předáním a převzetím prací bez výhrad. Podle § 2604 o.z. platí, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. S ohledem na shora uvedené odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že žalobkyně žalované dílo předala a žalovaná je bez výhrad (§ 2605 odst. 1 o.z.) převzala.

23. K vadám díla: Žalovaná v odvolání poukazovala na nekvalitní provedení díla, vady specifikovala a požadovala slevu z ceny díla. Podle § 2618 o.z. soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně. V řízení však bylo prokázáno, že dílo převzala bez výhrad. Ohledně vytýkaných vad díla bylo prokázáno, že byť žalovaná o tvrzených vadách věděla v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 31. 7. 2021 včetně jeho doplňku ze dne 25. 9. 2021, konkrétní vady žalobkyni kvalifikovaně vytkla až dopisem svého právního zástupce ze dne 19. 4. a poté 25. 4. 2023. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2015 platí, že „lhůta bez zbytečného odkladu přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba konat. Nemusí nutně znamenat, že je třeba konat ihned, na druhou stranu u jakéhokoliv odkladu konání, který nastane, je třeba vždy v každém jednotlivém případě zjistit, zda se nejedná o odklad zbytečný, a to s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného případu“. Shora uvedená lhůta „bez zbytečného odkladu“ je určena ke splnění povinnosti nebo uskutečnění právního úkonu či jiného projevu. Tato lhůta přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba povinnost plnit či jinak konat. Podstatu lhůty vymezuje již její slovní vyjádření a z časového určení „bez zbytečného odkladu“ je třeba dovodit, že „jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu.“ Za situace, kdy žalovaná o tvrzených vadách díla věděla nejpozději již v září 2021, kvalifikovaně je u žalobkyně uplatnila v dubnu 2023, aniž by jí v tomto postupu bránil jakákoli překážka, a žalobkyně v řízení namítla opožděné uplatnění vad, nelze než souhlasit se závěrem soudu prvního stupně, podle něhož žalobkyně vady díla neuplatnila bez zbytečného odkladu a tudíž včas. Z toho důvodu se odvolací soud již ani nezabýval tím, že žalobkyně tvrzené vady odstranila a nápravu žalované neumožnila.

24. K pětileté záruce: Žalovaná v doplňku odvolání poukazovala i na to, že v případě stavby platí pětiletá záruční doba. Podle § 2629 odst. 1 o.z. platí, že soud nepřizná právo ze skryté vady, kterou objednatel nevytkl bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že vada nebyla vytknuta včas. S ohledem na to, že v řízení byla prokázána povědomost žalované o vadách díla již v září roku 2021, a tyto vady vytkla až v dubnu 2023, nemohl ani ohledně této odvolací námitky odvolací soud dospět k jinému závěru než o opožděném vytčení vad žalobkyní, při námitce žalobkyně.

25. K námitce promlčení: Již ze žaloby je zřejmé, že žalobkyně kromě se kromě částky za cenu díla (276 870 Kč) domáhala i „smluvního poplatku z prodlení ve výši 0,05 % denně z této částky od 9. 10. 2020 do zaplacení“. Žalovaná v doplňku odvolání poukazovala na postup soudu prvního stupně, který při jednání dne 4.12.2024 připustil změnu žaloby tak, že žalobkyně se kromě jistiny ve výši 276 870 Kč domáhá i smluvního poplatku z prodlení ve výši 0,05 % z částky 422 965 Kč za dobu od 9. 10. 2020 do 22. 8. 2024, žalobkyně se tedy po žalované domáhá celkové částky 575 694,75 Kč, a nárok ve výši 298 824,75 tak představuje nový samostatný nárok s poukazem na usnesení soudu ze dne 12. 8. 2024 a vznesla námitku promlčení tohoto nároku. Odvolací soud se touto námitkou zabýval, neboť dle konstantní judikatury (např. rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2022, č. j. 28 Cdo 3041/2022-68) platí, že „námitku promlčení lze vznést kdykoli v průběhu řízení až do jeho pravomocného skončení, tedy i v odvolacím řízení, přičemž námitku promlčení uplatněnou až v odvolacím řízení nelze považovat za novou skutečnost ve smyslu ustanovení § 205a o. s. ř., neboť nemá charakter skutkového tvrzení, nýbrž jde o námitku, která má hmotněprávní důsledky projevující se v tom, že byla-li vznesena důvodně, došlo k zániku nároku, tj. subjektivní právo přestalo být vznesením námitky promlčení vynutitelné. Při posuzování důvodnosti námitky promlčení vznesené až v odvolacím řízení však nelze přihlížet k novým skutečnostem a důkazům, které nelze v odvolacím řízení přípustně uplatnit s ohledem na zásadu neúplné apelace (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2005, sp. zn. 33 Odo 631/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2008, sp. zn. 32 Cdo 4291/2007, rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2021, sp. zn. 31 Cdo 1475/2020, jenž byl uveřejněn pod číslem 58/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo žalobkyní odkazované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 5. 2015, sp. zn. 28 Cdo 4824/2014)“. Podle § 629 odst. 1 o. z. trvá obecná promlčecí lhůta trvá tři roky. Za situace, kdy cena díla byla splatná dne 8. 10. 2020, a žalobkyně žalobu soudu podala elektronicky dne 21. 1. 2021, učinila tak včas. Odvolací soud proto dospěl k závěru o nedůvodnosti námitky, neboť nelze hovořit o tom, že částka 298 824,75 Kč jako celek představuje nový nárok, uplatněný opožděně. Žalobkyně se v žalobě na smluvní pokutě domáhala smluvního poplatku z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 276 870 Kč od 9. 10. 2020 do zaplacení, a její návrh tak ohledně v žalobě uplatněných částek promlčen být nemůže. Za situace, kdy soud svým rozhodnutím žalované na smluvní pokutě uložil uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,05 % za každý dne prodlení s doplacením ceny díla za dobu od 9.10.2020 do 22.8.2024 z částky 254 075 (nižší než požadované v žalobě), dospěl odvolací soud k závěru o nedůvodnosti námitky promlčení, uplatněné žalovanou právě ohledně smluvní pokuty.

26. K výši smluvní pokuty: Podle 588 odst. 1 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle platné judikatury, reprezentované např. rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30.5.2007, sp.zn. 33 Odo 438/2005, platí, že „smluvní pokuta, sjednaná ve výši zhruba 0,5 % denně z dlužné částky, je posuzována jako platné ujednání, které je v souladu s dobrými mravy, ujednání o smluvní pokutě ve výši 1 % denně je považováno za neplatný právní úkon, který se příčí dobrým mravům.“ K výši smluvní pokuty odvolací soud uvádí, že ve světle uvedených judikatorních závěrů nelze účastníky sjednanou smluvní pokutu (0,05 % denně) hodnotit jako rozpornou s dobrými mravy a v důsledku toho jako neplatně sjednanou, ale naopak jako platné ujednání. K procesní stránce odvolání:

27. Žalovaná v odvolání namítala procesní pochybení soudu prvního stupně, spočívající v tom, že soud neodročil jednání na základě omluvy ze dne 3.12.2024. Jak vyplývá z obsahu spisu (č. l. 197), soud prvního stupně prostřednictvím datové schránky tohoto dne obdržel omluvu z datové schránky [Jméno advokáta B], podle níž a jeho jménem je žádána omluva právního zástupce z důvodu nemoci. K omluvě je připojena neschopenka praktického lékaře [tituly před jménem] [jméno FO], vystavená dne 3.12.2024 s tím, že je práce neschopen ode dne 2.12.2024. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. platí, že nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Podle protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne 4. 12. 2024, kam se žalovaná (nepředvolávána) ani její zástupce [Jméno advokáta B] nedostavili, soud prvního stupně právně postupoval dle uvedeného ustanovení. Nepochybil, neboť zástupce žalované, jehož prostřednictvím zastoupená realizovala svá procesní práva, se z tohoto jednání pouze omluvil, aniž by požádal o odročení jednání z důvodu svého onemocnění.

28. K návrhu žalobkyně na změnu petitu odvolací soud pouze pro úplnost uvádí, že byť se žalovaná jednání soudu prvního stupně dne 4.12.2024, na němž soud připustil navrhovanou změnu petitu žaloby, neúčastnila, k navrhované změně se měla možnost vyjádřit v delším časovém úseku, neboť jí byl dne 9.9.2024 tento návrh žalobkyně doručen prostřednictvím jejího právního zástupce. Okolnost, že tak neučinila, nelze přičítat na vrub ani soudu a ani žalobkyni.

29. Ze všech těchto důvodů dospěl odvolací soud k závěru, že odvolací námitky žalované nejsou důvodné a nezvrátily správné skutkové i právní závěry soudu prvního stupně. Odvolací soud proto postupem dle § 219 o.s.ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku I o věci samé potvrdil včetně akcesorického výroku III o nákladech řízení mezi účastníky. V zamítavém výroku II zůstal rozsudek nedotčen (§206 odst. 2 o.s.ř.).

30. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 téhož zákona, neboť žalobkyně byla v odvolacím řízení úspěšná. Náleží jí proto náhrada odměny za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání žalované ze dne 7.3. 2025 a účast na jednání odvolacího soudu dne 15. 4. 2025) po 9 740 Kč dle § 7 b. 6 a. t. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. g), k) a. t. ve výši 20 380 Kč, k tomu přísluší dvakrát náhrada hotových nákladů dle § 13 odst. 4 a. t. - 900 Kč, celkem 20 380 Kč. Po zohlednění daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % (4 280 Kč) činí náhrada nákladů žalobkyně v řízení o odvolání částku 24 660 Kč. Tuto částku odvolací soud uložil žalované zaplatit žalobkyni v zákonné lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

31. Odvolací soud naopak na náhradě nákladů odvolacího řízení žalobkyni nepřiznal jí požadovanou částku 1 650 Kč spolu s náhradou daně z přidané hodnoty za účast jejího jednatele [tituly před jménem] [jméno FO] na jednání odvolacího soudu, neboť odvolací soud žalobkyni na ústní jednání nepředvolával (učinil tak pouze u jejího právního zástupce), její účast na jednání odvolacího soudu nebyla nezbytná, a ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. proto nejde o úkon, potřebný k účelnému uplatnění či bránění práva.

Poučení