7 C 67/2021 - 204

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Ondřejem Chalupou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro zaplacení částky 575 694,75 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 357 799,46 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 217 895, 29 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 51 945 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou soudu dne 21. 1. 2021 se žalobkyně na žalované a další původně žalované [tituly před jménem] [jméno FO] domáhala zaplacení částky 276 870 Kč se smluvním poplatkem z prodlení ve výši 0,05 % denně z této částky od 9. 10. 2020 do zaplacení. Svou žalobu odůvodnila tím, že se žalovanými uzavřela dne 1. 9. 2020 smlouvu o dílo, jejím předmětem bylo provedení IX. etapy přístavby rodinného domu na adrese [adresa]. Tvrdila, že skutečnost, že [tituly před jménem] [jméno FO] není podepsána na smlouvě o dílo neznamená, že není stranou smlouvy o dílo a objednatelem díla, neboť ji uzavřela konkludentě. Po provedení díla vyzvala žalobkyně žalované k převzetí díla na místě samém dne 24. 9. 2020, k čemuž nedošlo. Na základě provedení díla pak vystavila fakturu č. 201028 ze dne 24. 9. 2020 se splatností dne 8. 10. 2020, kterou žalované neuhradily. Dílo bylo provedeno řádně. K převzetí díla byly žalované vyzvány, a převzetí díla potvrdila žalovaná emailem ze dne 24. 9. 2020.

2. K podané žalobě se vyjádřila původní žalovaná [tituly před jménem] [jméno FO], že smlouvu o dílo neuzavřela a není tak objednatelem stavebních prací na základě smlouvy o dílo.

3. Žalovaná se v rámci odporu podaného proti elektronickému platebnímu rozkazu vyjádřila tak, že nárok žalobkyně co do důvodu a výše odmítla. Uvedla, že na základě předání části díla dne 17. 11. 2020 žalobkyně nevstavila řádné vyúčtování a neodstranila škody, ač k tomu byla vyzvána. Namítala, že nárok žalobkyně je neoprávněný. Tvrdila, že si objednala dílo za cenu 292 190 Kč a z této částky uhradila před započetím prací zálohově částku odpovídající 50 % (146 095 Kč). Převzetí díla mělo být potvrzeno předávacím protokolem, k čemuž došlo po dohodě dne 17. 11. 2020 s tím, že některé položky vyúčtování ceny díla byly žalovanou seškrtány jako neoprávněné. Dále k vyúčtování namítala, že vyúčtováním jsou účtovány NUS (náklady na uskutečnění stavby) ve výši 25 %, ačkoliv rozpočtem byly NUS stanoveny na 15% z ceny dle rozpočtu. Dále namítala, že žalobkyně jí nechala podepsat smlouvou o dílo lstí, a to již od VI. etapy díla. Teprve v podání ze dne 24. 4. 2023 (č.l. 85) žalovaná bez bližší specifikace namítala vady díla, které měla nechat odstranit třetími osobami. Teprve v podání ze dne 25. 2. 2024 (č.l. 128) pak co do vytčených vad odkázala na znalecký posudek [jméno FO] z roku 2021 a v souvislosti s takto vytčenými vadami pak v uvedeném podání vznesla kompenzační námitku ve výši 310 797 Kč, jež je tvořena dílčími nároky, a to slevou z ceny díla ve výši 149 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 3. 5. 2023, slevou z ceny díla ve výši 72 335 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 3. 5. 2023, náklady vynaloženými na znalecký posudek ve výši 27 000 Kč s úrokem z prodlení od 3.5.2023 a jeho doplnění ve výši 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 3. 5. 2023, účelně vynaložené náklady na pořízení testu těsnosti v částce ve výši 5 175 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně od 7.3.2024, bezdůvodného obohacení dle výzvy ze 25. 4. 2023 v částce ve výši 25 693 Kč, včetně úroku z prodlení ve výši 8, 25% ročně od 30. 7. 2020 a částky ve výši 25 094, Kč včetně úroku z prodlení ve výši 8, 25 % ročně od 2. 9. 2020, to vše jako procesní obranu do výše návrhu žalobce. V podání ze dne 4. 6. 2024 (č.l. 147) pak žalovaná svou kompenzační námitku navýšila na částku 418 642 Kč, aniž by však blíže specifikovala, jakým způsobem započtení svých jednotlivě vymezených kompenzačních nároků na doplatek ceny díla (jistinu) a smluvní poplatek z prodlení, provádí.

4. K výzvě soudu žalobkyně doplnila svá tvrzení potud, že dílo bylo rozšířeno jednak na základě nepředpokládaných nutných stavebních zásahů, které byly zaznamenávány ve stavebním deníku a oznamovány jednatelem žalobkyně, jednak na základě dodatečných objednávek žalované, které jsou rovněž zaznamenány ve stavebním deníku. Jednotlivé položky rozpočtu ceny díla se tak v průběhu jeho provádění vyvíjely na základě požadavků žalobkyně, TDI (technický dozor investora- žalované) a nastalých odlišností stavby od projektové dokumentace. Takto byl nad rámec původního rozpočtu účtovány položky, které nebyly součástí původního rozpočtu, šlo o položky 36, 39a, 53b a 63a rekapitulace IX. etapy, neboť bylo zjištěno, že nelze provést montáž oken podle rozpočtu, o této změně byl informován TDI. Položka 41a vyúčtování byla účtována proto, že žalované zvolily atypickou střešní krytinu. Oplechování původní stěny (položka 43b) bylo vynuceno tím, že v rozpočtu se uvažovalo se zateplením o tloušťce 20 cm, to se však mělo provádět v navazujících etapách, proto bylo třeba zajistit nezatékání do domu. Položka 49e – rozvaděč byla objednána žalovanými, položky 49f, 49g, 55b, 64b, 64c, 64d, 65a a 67 byly účtovány navíc, neboť konstrukce původního objektu dle projektu neodpovídaly a bylo nutno zjistit stav bouráním objevených elektroinstalací ve zdech. Položka 49h – revize elektroinstalace je nutná součást díla, a položka 68 – uzavření hrubé stavby XPS bylo dohodnuto s technickým dozorem investora. Pokud jde o navýšení ceny NUS z 15% na 25%, to bylo učiněno proto, že žalovaná neumožnila pracovníkům žalobkyně přístup na WC a znemožňovala provádění díla. K výzvě soudu (při jednání dne 20. 5. 2024) podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnila, kdy, kým a jakou formou byly vícepráce nad rámec původního rozpočtu objednány, pak žalobkyně doplnila (č.l. 143), že práce účtované položkami nad rámec původního rozpočtu byly konzultovány a odsouhlaseny [tituly před jménem], zpracovatelem projektové dokumentace, dále z části byly objednány žalovanou spolu s jejím TDI ([jméno FO]), a pokud jde o cenová ujednání, tak byla sjednávána ústně nebo nebyla sjednávána vůbec a žalobkyně požaduje cenu obvyklou. Dále k poučení soudu žalobkyně doplnila, že práce účtované nad rámec původního rozpočtu věcně, časově a místně souvisely s pracemi dle smlouvy o dílo, namítala jen, že co do realizovaných víceprací nešlo o právní souvislost s původní smlouvou o dílo vymezenou položkovým rozpočtem.

5. Žalovaná k poučení podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnila zda, popř. kdy a jakou formou vytkla žalobkyni vady díla a zda a příp. kdy a jakou formou uplatnila vůči žalobkyni nárok na náhradu škody, a aby ke svým tvrzením označila důkazy, uvedla, že žalobkyně se se znaleckým posudkem seznámila na jednání u mediátora a následně jí byl tento posudek zaslán e-mailem ze dne 1. 7. 2022. Na základě toho pak procesně specifikovala podáním ze dne 25. 2. 2024 nárok na slevu z ceny díla.

6. Při jednání dne 31. 7. 2024 žalobkyně namítla, že k prvému uplatnění vad díla došlo v dubnu 2023 a namítla proto opožděné uplatnění vad díla, kdy vytýkané vady vycházejí ze znaleckého posudku [jméno FO] zpracovaného již v roce 2021.

7. Částečným rozsudkem ze dne 28. 4. 2023, č.j. 7 C 67/2021-102, byla žaloba proti žalované [jméno FO] zamítnuta. Rozsudek nabyl právní moci dne 26. 7. 2023.

8. K výzvě soudu žalobkyně svůj nárok podáním ze dne 22. 8. 2024 (č.l. 177) upřesnila tak, že vedle jistiny 276 870 Kč požaduje i smluvní pokutu (původně v žalobě vymezeno jako smluvní poplatek) ve výši 0,05 % za každý den prodlení z ceny díla ve výši 422 965 Kč za dobu od 9. 10. 2020 do 22. 8. 2024 (celkem tedy smluvní pokuta 298 824, 75 Kč). Soud tuto změnu žaloby připustil usnesením vyhlášeným při jednání dne 4. 12. 2024. Tohoto jednání se neúčastnila žalovaná ani její právní zástupce, který se sice z jednání pro nemoc omluvil (č.l. 197), o jeho odročení však nepožádal, proto soud jednal postupem podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnost žalované, resp. jejího právního zástupce.

9. Soud věc projednal a na základě provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu věci.

10. Ze smlouvy o dílo ze dne 1. 9. 2020 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřela žalobkyně se žalovanou, jakkoliv je v záhlaví smlouvy uvedena i původně žalovaná [jméno FO], smlouvu podepsala toliko žalovaná, o čemž nebylo mezi účastníky sporu. Předmětem smlouvy o dílo je provedení IX. etapy přístavby RD [jméno FO]. Nedílnou součástí díla je rozpočet IX. etapy ze dne 28. 8. 2020. Celková cena díla byla sjednána ve výši 254 078 Kč bez DPH s tím, že žalovaná do pěti dnů od podpisu smlouvy byla povinna uhradit zálohu ve výši 50% ceny díla, tj. částku ve výši [částka]. O úhradě této částky ze strany žalované nebylo mezi účastníky sporu. Pro případ prodlení s platbou zálohy nebo zbývající části ceny díla byla žalobkyně oprávněna požadovat po žalované 0,05% z celkové ceny díly a každý den prodlení (čl. II. SOD). Dílo mělo být zhotoveno do 1 měsíce od podpisu smlouvy a jeho převzetí mělo být potvrzeno písemně formou předávacího protokolu s podpisy obou stran. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že žalovaná je povinna dodat neměřený odběr vody a elektřiny v místě provedení díla a umožnit přístup na WC. Současně bylo sjednáno, že rozsah a specifikace prací může být doplňován či měněn e-maily, záznamy ve stavebním deníku či jiným prokazatelným způsobem. Nedílnou součástí smlouvy o dílo je rozpočet IX. etapy přístavby ze dne 28. 8. 2020.

11. Z rozpočtu IX. etapy přístavby [jméno FO] ze dne 28. 8. 2020 soud zjistil, že cena díla byla sjednána dle rozpočtu, a to ve výši 254 078 Kč bez DPH. NUS bylo sjednáno ve výši 15% z ceny díla.

12. Z emailové komunikace účastníků ze dne 24. 9. 2020 soud zjistil, že žalovaná potvrdila, že jí dne 24. 9. 2020 byla předána IX. etapa. Na to jednatel žalobkyně reagoval tak, že poděkoval za potvrzení převzetí díla a přislíbil vystavit fakturu na cenu díla, kterou i následně e-mailem z téhož dne žalované zaslal.

13. Z faktury č. 201028 ze dne 24. 9. 2020 soud zjistil, že touto fakturou žalobkyně žalované vyúčtovala doplatek ceny díla ve výši 276 870 Kč se splatností dne 8. 10. 2020 a to dle rekapitulace IX. etapy, za současného zohlednění úhrady 50% ceny díla (146 095 Kč) sjednané smlouvou o dílo.

14. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 10. 2020, včetně podacích lístku, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala jak žalovanou, tak původní žalovanou, k doplaceny ceny díla vyúčtované fakturou č. 201028 do 7 dnů od odeslání výzvy. Výzvy byly téhož dne odeslány na adresy žalovaných.

15. Z přípisu právního zástupce žalované ze dne 4. 11. 2020 soud zjistil, že žalovaná ve reakci na předžalobní výzvu žalobkyně vyzvala žalobkyni k protokolárnímu předání a převzetí díla.

16. Z rekapitulace IX. etapy přístavby (důkaz předložený žalovanou) ze dne 24. 9. 2020 soud zjistil, že tato odkazuje na rozpočet IX. etapy ze dne 28. 8. 2020 (viz shora). Oproti původně ujednanému rozpočtu, který byl nedílnou součástí díla, jsou v rámci rekapitulace účtovány položky nad rámec původního rozpočtu (červenou barvou), neúčtována neprovedená jedna položka (56- interiérové dveře) pak barvou zelenou, s tím, že jednotlivé položky rekapitulace jsou buď odsouhlaseny, nebo proškrtnuty jako neoprávněné, kdy takto přeškrtnuté položky jsou opatřeny parafou právního zástupce žalované [tituly před jménem] [jméno FO], který je i v závěru protokolu podepsán. Některé položky rekapitulace jsou přidány (v původním rozpočtu z 28.8.2020 vůbec nebyly), u některých je navýšen rozsah, u některých i jednotková cena. NUS jsou účtovány v rozpočtu v sazbě 25% oproti původně ujednaným 15%. V závěru rekapitulace je strojově tištěným textem předtištěno, že práce byly provedeny „bez vad a nedodělků“ a současně, že „vynucené vícepráce byly vždy okamžitě oznamovány objednatelům a vzhledem k tomu, že nebyly nikterak rozporovány, jsou považovány za odsouhlasené“. Rekapitulace je podepsána dne 17. 11. 2020, a opatřena podpisem žalované, jednatele žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] a právním zástupcem žalované [tituly před jménem] [jméno FO].

17. Z opakované předžalobní výzvy ze dne 19. 11. 2020 má soud za prokázáno, že žalobkyně opakovaně prostřednictvím svého právního zástupce vyzývala žalovanou prostřednictvím [Jméno advokáta B], advokáta, který se dne 17. 11. 2020 účastnil protokolárního potvrzení předání a převzetí díla, aby žalovaná uhradila doplatek ceny díla. Opakovaná předžalobní výzva byl dodána do datové schránky právního zástupce žalované dne 19. 11. 2020.

18. Z reakce na opakovanou předžalobní výzvu ze dne 19. 11. 2020, datované dne 23. 11. 2020 soud zjistil, že žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalobkyni k řádnému vyúčtování a odstranění škody, bez specifikace toho, jaké škody měly být způsobeny a mají být odstraněny.

19. Ze znaleckého posudku č. [adresa] a jeho doplňku č. 300-04/21 soud zjistil, že tyto posudky si objednala žalovaná za účelem posouzení technického provedení přístavby. Posudek č. [hodnota] byl zpracován dne 31. 7. 2021 a doplněk posudku č. 300-04/21 byl zpracován dne 25. 9. 2021. Oba posudky obsahují doložku podle ust. § 127a o.s.ř. Doplněk znaleckého posudku řeší toliko otázku vzduchotěsnosti stavby na základě tzv. blower-door testu, znalecký posudek řešil technické posouzení přístavby (díla). Žádná další skutková zjištění pak soud z těchto důkazů nečinil, a to s ohledem na skutečnost, že žalobkyně v řízení namítla opožděné vytčení vad.

20. Ze stavebního deníku, který byl ohledně provádění díla veden, soud zjistil, že nikde v této listině není zaznamenáno, že by si žalovaná objednávala vícepráce nebo měnila rozsah prací nad rámec původně položkovým rozpočtem vymezeného díla. Takové zjištění pak potvrzuje i vyjádření jednatele žalobkyně při posledním jednání soudu, kdy uvedl, že „objednání víceprací účtovaných nad rámec původního rozpočtu ze strany žalované nikde ve stavebním deníku potvrzeno ani objednáno není“.

21. Z přípisů právního zástupce žalované ze dní 19. 4. 2023 a 25. 4. 2023 včetně dodejky datové zprávy soud zjistil, že přípisem ze dne 19. 4. 2023 žalovaná prvně zmiňuje (vytýká) konkrétní vady, a to „vadné usazení oken, osazení dešťové jímky, izolace stavby v terénu“, kdy takové vady označila za natolik zásadní, že nezbylo než žádat opravu od třetích subjektů, což žalovaná učinila a v návaznosti na to pak týmž přípisem vyzvala žalobkyni k úhradě částky 245 010 Kč, kterou na opravu tvrzených vad vynaložila.

22. Z emailu právního zástupce žalované ze dne 1. 7. 2022 má soud za prokázáno, že právní zástupce žalované zaslal právnímu zástupci žalobkyně doplněk znaleckého posudku [jméno FO], a to bez dalšího, bez jakéhokoliv projevu směrem k notifikaci vad.

23. Z jednotlivých smluv o dílo včetně závěrečných předávacích protokolů (rekapitulací) soud zjistil, že žalobkyně prováděla pro žalovanou jednotlivé etapy přístavby domu. Text smlouvy o dílo se vyvíjel, a to zejm. potud, že cca od července 2020 bylo do textu smlouvy přidáno ustanovení o nutnosti schvalování rozsahu vymezení díla zápisy ve stavebním deníku, e-maily, či jiným prokazatelným způsobem. Jednotlivé smlouvy o dílo byly vždy podepsány žalovanou, jakkoliv v rubrice smlouvy byla i druhá žalovaná [jméno FO]. Mezi účastníky bylo praxí, že vždy po provedené etapě došlo k vyúčtování, kdy závěrečné rekapitulace předchozích etap obsahovaly i práce nad rámec původně sjednaného rozsahu.

24. Z emailové komunikace mezi účastníky a projektantem [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO] se výslovně v emailu ze dne 31. 8. 2020 vyjádřil, nechť detaily smluv jsou řešeny v rámci jiných e-mailových vláken.

25. Z výslechu [jméno FO] soud zjistil, že dělal technický kontakt mezi žalovanou a žalobkyní a poskytoval součinnost při technickém provedení stavby. Svědek nebyl se žalovanou domluven, že by byl oprávněn zasahovat do smluvního vztahu, že by byl oprávněn objednávat vícepráce na deváté etapě a nebylo mu známo ani ničeho o tom, že by si žalovaná u žalobkyně objednala nějaké vícepráce s tím, že by za ně měla platit nad rámec sjednané ceny za dílo. Pokud šlo o revizní zprávu na elektriku, ta se musela dělat proto, že při provádění díla došlo k zásahu do elektriky. Přisvědčil, že stavební deník podepisoval, jeho podpis však neznamená, že by objednával jakékoliv vícepráce za žalovanou, znamená pouze tolik, že na místě byl a práce viděl. Neměl oprávnění objednávat jakékoliv vícepráce.

26. Soud pro nadbytečnost zamítl další dokazování, a to znaleckým posudkem, ohledáním místa samého, výslechy svědků [Anonymizováno], účastnického výslechu žalobce, neboť výslechy uvedených osob byly navrženy k prokázání tvrzení žalobkyně, že vícepráce byly provedeny, znalecký posudek byl navržen rovněž za účelem posouzení víceprací, a to za situace, kdy žalobkyně v podstatě ani netvrdila (slovy smlouvy o dílo) žádný prokazatelný způsob, kterým by si žalovaná objednala účtované vícepráce (resp. změnila rozsah díla vymezeného rozpočtem). Ostatně i rekapitulace IX. etapy (závěrečné vyúčtování) hovoří o vícepracích vynucených, které byly oznámeny. Pokud jde o ohledání místa samého, takový důkazní návrh byl zjevně nadbytečný, soudu není zřejmé, co by měl na místě samém vysledovat ve vztahu k předmětu řízení. Na druhé straně pak soud neprováděl ani další důkazní návrhy ze strany žalované (a to zejm. výslech znalce [jméno FO] a výslechy navržených osob, které odstraňovaly údajné vady díla) za situace, kdy žalobkyně namítla opožděné vytčení tvrzených vad, a žalovaná k odstranění vad třetími osobami přistoupila bez dalšího, aniž by žalobkyni odstranění tvrzených vad díla jako zhotoviteli oznámila a umožnila jí jejích odstranění. Stejně tak soud upustil i od výslechu [tituly před jménem] [jméno FO], který se v rámci emailové komunikace vyjádřil, že smluvní záležitosti jej jako projektanta nezajímají, z čehož soud uzavřel, že projektant nebyl oprávněn do smluvního vztahu zasahovat.

27. Na základě shora uvedených zjištění pak soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci.

28. Mezi účastníky probíhala vzájemná spolupráce při zhotovení přístavby rodinného domu, kdy práce byly rozfázovány do jednotlivých etap, přičemž na každou jednotlivou etapu byla uzavřena samostatná smlouva o dílo. Z žádného z provedených důkazů nevyplývá nic, co by nasvědčovalo tomu, že by žalovaná smlouvy uzavírala v tísni, a to dokonce již od VI. etapy, jak tvrdila žalovaná. Text smlouvy se vyvíjel, kdy v pokročilejších fázích výstavby bylo do textu smluv přidáno ustanovení o tom, že rozsah vymezení díla lze měnit zápisy ve stavebním deníku, e-maily či jiným prokazatelným způsobem. Z toho soud uzavřel, že účastníci chtěli své vztahy učinit transparentnějšími, a to s ohledem na to, že v rámci všech předchozích etap došlo k účtování víceprací, které nebyly mezi účastníky sporné. Spor nastal až v rámci IX. etapy prováděné na základě smlouvy o dílo ze dne 1. 9. 2020. Soud má za bez pochybností prokázáno, že IX. etapa díla byla žalobkyní provedena, a byla předána žalované a žalovanou převzata, a to již na základě emailu ze dne 24. 9. 2020, kdy žalovaná převzetí IX. etapy bez výhrad potvrdila. Smlouva sice vyžadovala potvrzení převzetí písemným předávacím protokolem, šlo však o „potvrzení převzetí“, kdy přesně tento sjednaný postup byl účastníky dodržen, neboť nejprve došlo k převzetí díla žalovanou dne 24. 9. 2020, následně dne 17. 11. 2020 došlo k podpisu předávacího protokolu. Nic proto nenasvědčuje tomu, že by dílo bylo možno považovat za převzaté výlučně jen předávacím protokolem, ten byl sjednán jen jako doklad (potvrzení) o předání díla. Lze tak uzavřít, že dílo bylo dokončeno a bylo předáno, to je ostatně prokázáno předávacím protokolem (rekapitulací) s dovětkem, že práce byly provedeny bez vad a nedodělků, kdy tento předtištěný text byl v rekapitulaci žalovanou a jejím právním zástupcem ponechán, jakkoliv právní zástupce žalované do rekapitulace razantně zasahoval u některých položek vyúčtování, které škrtal. Na základě převzetí díla pak žalobkyně vystavila žalované fakturu na doplatek dle rekapitulace, kterou jsou však účtovány i položky, které nebyly obsaženy v původním rozpočtu. Cena díla byla bez pochybností sjednána podle rozpočtu ze dne 28. 8. 2020. Pokud jde o účtované vícepráce, pak nejen z povahy účtovaných víceprací, ale i z tvrzení samotné žalobkyně bez pochybností vyplývá, že práce účtované nad rámec původního rozpočtu věcně, časově a místně souvisely s dílem vymezeným původním rozpočtem. Z části šlo o jiné technologické postupy v instalaci oken, z části o vícepráce spojené s existencí elektroinstalace ve zdivu, kde měl být otvor (skrytá překážka místa plnění) atp. Z textu v závěru rekapitulace IX. etapy však plyne, že vícepráce byly vynuceny v průběhu provádění díla. Žádné z účtovaných prací tak zjevně neměly povahu prací samostatných, mimo (nad) rámec IX. etapy. Žalobkyně však netvrdila, natož pak prokázala, že si žalovaná účtované vícepráce objednala (smluvně změnila rozsahu či specifikaci prací), a to ani k poučení soudu. Je přitom třeba vzít zřetel i na vývoj textu smlouvy o dílo mezi účastníky, kdy postupem doby účastnici vyjádřili vůli, aby rozsah prací byl měněn zápisy v deníku, e-maily, nebo jiným prokazatelným způsobem. Měly-li by takové změny mít dopad do rámce smluvního vztahu (vymezeného položkovým rozpočtem), nutně by musely být odsouhlaseny žalovanou, a to buď jejím podpisem ve stavebním deníku, e-mailem, nebo jiným prokazatelným způsobem zachycujícím projev vůle žalované vícepráce objednat, jak stanoví smlouva o dílo. Žádný takový způsob však žalobkyně netvrdila, když prokazovat objednávku prací účastnickým výslechem jednatele žalobkyně soud nepovažuje za způsobilý důkaz k prokázání prokazatelného způsobu objednání víceprací.

29. Pokud jde o žalovanou namítané vady díly, zde soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že první prokazatelný způsob vytčení konkrétní vady za strany žalované je datován (až) dnem 19. 4. 2023 v přípisu právního zástupce žalované, kde jsou prvně vymezeny konkrétní vady díla a současně je však žalovanou sděleno, že vady již byly odstraněny třetími osobami. Žalovaná tak žalobkyni neumožnila případné vady, pokud by již o vady šlo, odstranit v přiměřené lhůtě. I kdyby za vytčení vad bylo možno považovat zaslání doplňku posudku [jméno FO] emailem ze dne 1. 7. 2022, byť doplněk posudku nevytýkal konkrétní vady díla, ale řešil (pouze) otázku vzduchotěsnosti stavby, která však nebyla nikde ve smlouvě o dílo řešena (sjednána), ani takové vytčení vad nelze považovat za učiněné bez zbytečného odkladu poté, co žalovaná vady zjistila, když znalecký posudek a jeho doplněk byly zpracovány dne 31. 7. 2021 resp. dne 25. 9. 2021. Současně pak z obsahu spisu, ve shodě se skutkovými tvrzení žalované k poučení soudu podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř má soud za prokázáno, že první volba žalované z vadného plnění (nárok na přiměřenou slevu z ceny díla) nastala podáním žalované ze dne 25. 2. 2024, tedy v době, kdy již žalovanou namítané vady byly odstraněny třetími osobami. Přitom žalovaná opožděné vytčení vad namítla.

30. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

31. Podle ust. § 2586 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

32. Podle § 2587 o.z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

33. Podle ust. § 2604 o.z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

34. Podle § 2605 odst. 1 o.z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

35. Podle § 2610 o.z. platí, že právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

36. Podle § 2615 o.z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě.

37. Podle ust. § 2618 o.z. soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.

38. Podle ust. § 2620 o.z. je-li cena ujednána pevnou částkou, nebo odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy, nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno.

39. Podle § 2621 odst. 1 o.z. bylo-li dílo zadáno podle rozpočtu, nemůže zhotovitel požadovat zvýšení ceny za dílo, ani mají-li rozsah nebo nákladnost práce za následek překročení rozpočtu.

40. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

41. Ústavní soud ČR v nálezu z I.ÚS 1283/16, ze dne 8. 11. 2018 dospěl k závěru, že jestliže je zhotovitel smlouvou o dílo zavázán k zhotovení díla, pak po objednateli nelze požadovat, aby mimo rámec smluvně sjednaných či zákonem stanovených pravidel pro změnu ceny za dílo hradil jiná než sjednaná plnění, která byla ze strany zhotovitele provedena v rámci nebo v souvislosti se zhotovením díla. Tak tomu bude i v případě, že tato plnění budou mít za následek zhodnocení díla, neboť objednatel si takovéto zhodnocení nesjednal, ani o ně nemusel stát. I takováto plnění nutno – s ohledem na jejich spjatost se sjednaným plněním – považovat za plnění na základě smlouvy o dílo, přičemž pokud by jejich následkem vznikl na straně objednatele majetkový prospěch na úkor zhotovitele, případné nároky s ním spojené by musely být posouzeny z hlediska tohoto smluvního vztahu. Smlouva o dílo tak brání tomu, aby se zhotovitel mohl domáhat vydání takovéhoto majetkového prospěchu jako bezdůvodného obohacení. Pro zodpovězení otázky, zda určité plnění nad rámec sjednaného díla ještě lze posuzovat v rámci právního vztahu založeného smlouvou o dílo, nebo zda již jde o samostatné plnění, na jehož právní posouzení se tato smlouva nevztahuje, je určující, zda toto plnění ještě lze z hlediska jeho účelu a povahy považovat za sloužící ke zhotovení sjednaného díla.

42. Nejvyšší soud již v řadě rozhodnutí (srov. např. usnesení ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 23 Cdo 1146/2007, rozsudek ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. 32 Cdo 2592/2008, či rozsudek ze dne 23. 2. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3891/2010) dospěl k závěru, že plnění z titulu víceprací beze změny uzavřené smlouvy není bezdůvodným obohacením objednatele na úkor zhotovitele, neboť v takovém případě se nenaplní žádná ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení.

43. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27.4.2021 ve věci sp.zn. 33 Cdo 2488/2020 uzavřel, že předpokladem uskutečnění práv z odpovědnosti prodávajícího za vady je povinnost kupujícího mu vady oznámit (notifikovat). Kupující musí vadu relativně přesně určit. Smysl tohoto požadavku spočívá v tom, že prodávající musí být uvědomen takovým způsobem, aby jasně zjistil, jak má reagovat, tj. např. dodatečným dodáním (výměnou) věci, opravou apod. Oznámení by mělo být určitým způsobem odůvodněno. V zásadě však oznámení nemusí obsahovat nic jiného než poukaz na vadu věci. Obsahuje-li oznámení též volbu práva z odpovědnosti, musí být projev vůle jasný a srozumitelný tak, aby bylo zřejmé, které právo kupující zvolil. Režim uplatňování práv z odpovědnosti za vady předpokládá notifikaci (oznámení) vady jako jednostranný projev vůle, který adresuje kupující prodávajícímu. Zákonodárce tím sleduje zájem prodávajícího, neboť časově omezuje uskutečnění uplatňování nároku kupujícím. Notifikovat vadu musí kupující včas. Musí se tak stát bez zbytečného odkladu. Výkladem pojmu bez zbytečného odkladu se Nejvyšší soud zabýval například v rozsudcích ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2484/2012, ze dne 12. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 2869/2007, ze dne 29. 6. 2010, sp. zn. 33 Cdo 1508/2008, a ze dne 19. 10. 2010, sp. zn. 25 Cdo 4634/2008, dále též usnesení ze dne 24. 4. 2012, sp. zn. 23 Cdo 113/2012, v nichž dospěl k závěru, že takto vymezená lhůta přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba povinnost plnit či jinak konat a jde tak o neurčitou lhůtu, jejíž podstatu vymezuje již její slovní vyjádření. Z časového určení bez zbytečného odkladu je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu.

44. Vycházeje ze shora uvedených ustanovení právních předpisů a závěrů vyjádřených v citovaných rozhodnutích vyšších soudu dospěl soud k následujícím právním závěrům. Mezi účastníky byla dne 1. 9. 2020 uzavřena smlouva o dílo podle § 2586 o.z. Rozsah díla byl vymezen položkovým rozpočtem ze dne 28. 8. 2020 a na podkladě tohoto položkového rozpočtu byla stanovena cena díla na částku 254 078 Kč bez DPH. Cena díla tak byla stanovena dle rozpočtu ve smyslu ust. § 2620 resp. 2621 o.z. Již tato skutečnost sama o sobě vylučuje, aby žalobkyně měla bez dalšího nárok na zvýšenou cenu díla v případě, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno, resp. že rozsah nebo nákladnost práce měly za následek překročení rozpočtu, jak tvrdila žalobkyně. V tomto směru je potřeba rovněž zmínit, že vícepráce účtované rekapitulací IX. etapy nad rámec původního rozpočtu ze dne 28. 8. 2020 měly věcnou, časovou a místní souvislost s prováděným dílem, což tvrdila i žalobkyně, když šlo o změnu v montáži oken dle rozpočtu, změna navazující na volbu atypické střešní krytiny, vynucené oplechování původní stěny, instalaci rozvaděče za účelem provádění prací na díle, neodpovídající konstrukce ústící v bourání na základě objevených elektroinstalací v nich, revize elektroinstalace v důsledku zásahů do instalací. Šlo tak nepochybně i činnosti, kterými se měnil rozsah dílo a činnosti, které měly vliv na nákladnost prací a vyžádaly si větší úsilí. Nebylo tvrzeno, natož pak prokázáno, že by účtované vícepráce byly žalovanou objednány smlouvou stanoveným způsobem, tedy zápisem ve stavebním deníku, e-mailem, či jiným prokazatelným způsobem, proto žalobkyni nelze přiznat právo na jejich úhradu, resp. právo na zvýšenou cenu díla za situace, kdy cena díla byla sjednána dle rozpočtu. Tyto zvýšené náklady pak nelze vypořádat ani podle zásad o bezdůvodném obohacení, a to s ohledem na shora uvedené právní závěry vyšších soudů, neboť je potřeba je posuzovat v intencích uzavřené smlouvy o dílo. Dovolávala-li se žalobkyně co do části víceprací skrytých instalací ve zdech, pak tuto situaci měla žalobkyně řešit postupem podle ust. § 2627 o.z., nikoliv provedením víceprací bez dalšího a požadováním jejích úhrady na žalované. Z vývoje znění jednotlivých smluv o dílo je přitom zřejmé, že účastníci v pozdějších etapách kladli důraz na transparentní změny rozsahu díla, na což žalobkyně, jako stavební podnikatel, zcela rezignovala, ačkoliv k ní byla žalovaná v postavení spotřebitele, tedy slabší smluvní strany. V této souvislosti lze znovu odkázat na text rekapitulace IX. etapy, v němž účastníci v závěrečné doložce uvedli, že vícepráce byly vynuceny a byly toliko oznámeny objednateli, který je nerozporoval. To však nezakládá žalobkyni právo na jejich zaplacení. Nelze již v obecné rovině akceptovat situace, aby stavební podnikatel, za nedodržení sjednaného textu smlouvy o dílo ohledně změny rozsahu díla, prováděl práce nad rámec sjednaného rozpočtu, aniž by (nejméně) informoval objednatele (spotřebitele) o tom, že změny budou mít dopad do sjednané ceny díla (a jaký) a následně se s úspěchem domáhal úhrady zvýšené ceny za dílo.

45. Pokud jde o vznik nároku žalobkyně na zaplacení ceny díla, ten má soud za bez pochybností prokázaný. Dílo bylo ve smyslu ust. § 2604 o.z. provedeno, tj. bylo dokončeno a předáno, a to již na základě emailové komunikace účastníků ze dne 24. 9. 2020. Na takovém závěru nemůže ničeho změnit až pozdější protokolární předání díla dne 17. 11. 2020, jehož se domáhala žalovaná prostřednictvím právního zástupce., které sloužilo jen jako důkaz o převzetí díla žalovanou dne 24. 9. 2020, neboť předávací protokol dle ujednání smlouvy o dílo nebyl sjednán jako hmotněprávní podmínka pro vznik nároku žalobkyně na zaplacení ceny díla. S ohledem na závěr, že dílo bylo provedeno, pak soud dospěl i k závěru, že žalobkyni vzniklo právo na zaplacení ceny díla podle ust. § 2610 o.z. Nelze nezmínit ani zjištěnou okolnost, že z rekapitulace vyúčtování vyplývá, že žalovaná převzala dílo bez výhrad (bez vad a nedodělků), a to za přítomností svého právního zástupce. Nemohou obstát ani námitky žalované stran pravosti rekapitulace vyúčtování (předávacího protokolu) za situace, kdy tento listinný důkaz byl předložen samotnou žalovanou, takovou námitku proto soud odmítl. Lze se jistě pozastavit nad procesním postojem žalované, která si nechala zhotovit dílo dle uzavřené smlouvy, toto dílo za účasti právního zástupce převzala bez výhrad, jakkoliv položky víceprací (nárok na jejich zaplacení) dle rekapitulace zpochybnila (proškrtla je), přesto zcela zprvu (bez dalšího) popírala, že by žalobkyně měla dostat za dílo zaplaceno sjednanou cenu díla, teprve v pokročilé fázi řízení začala proti popíranému nároku žalobkyně započítávat své domnělé kompenzační nároky.

46. Soud s ohledem na shora uvedené pro vyčíslení nároku žalobkyně postupoval tak, že porovnal závěrečnou rekapitulaci IX. etapy s položkovým rozpočtem ze dne 28. 8. 2020, kdy v rámci nároku žalobkyně na zaplacení ceny díla zohlednil 1) všechny položky z položkového rozpočtu ze dne 28. 8. 2020 v tam uvedeném sjednaném rozsahu a sjednaných jednotkových cenách (dílo bylo převzato bez výhrad), a dále položky víceprací, které nebyly žalovanou v rekapitulaci IX. etapy zpochybněny (proškrtnuty) právním zástupcem žalované. Takovým postupem dospěl k částce 245 284, 20 Kč, kdy jde o součet následujících částek odpovídajících jednotlivým položkám původního rozpočtu a nezpochybněných položek víceprací z rekapitulace: K výsledné sumě pak byly připočteny NUS ve smlouvou o dílo stanovené výši 15%, v takovém případě NUS činní z výsledné sumy částku 36 792, 63 Kč, a dále byla připočtena DPH v sazbě 15%, celkově tak nárok žalobkyně na zaplacení ceny díla činí částku 324 388, 35 Kč vč. DPH. Z této částky pak byla odečtena účastníky nesporně uhrazená záloha ve výši 146 095 Kč, doplatek ceny díla tak činí částku 178 293, 35 Kč. Pro plnost pak soudu dodává, že požadavek žalobkyně na zaplacení NUS ve výši 25% byl neoprávněný a v rozporu se smlouvou o dílo.

47. Současně pak soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky odpovídající 0,05 % za každý den prodlení s doplacením ceny díla (počítáno z celkové ceny díla, která byla definičně vymezena smlouvou o dílo bez DPH, a sjednána smlouvou o dílo ve výši 254 075 Kč), jak byl tento nárok žalobkyně sjednán smlouvou o dílo, a to za dobu vymezenou žalobkyní od 9.10. 2020 do 22. 8. 2024, tedy celkem 1413 dní prodlení. Tento nárok soud právně posoudil jako nárok na smluvní pokutu dle § 2048 o.z., jakkoli žalobkyně tvrdila, že jde o „smluvní poplatek z prodlení“, když takový právní institut český právní řád nezná (právní řádem byl ukotven toliko zákonný poplatek z prodlení, který byl však s účinností od 1. 1. 2016 zrušen). Splatnost doplatku ceny díla podle faktury vystavené žalobkyní po převzetí díla žalovanou nastala dne 8. 10. 2020, od 9. 10. 2020 je tak žalovaná v prodlení. Výše smluvní pokuty tak činí 179 506, 11 Kč (0,05 % za den prodlení z částky 254 075 Kč za 1413 dní prodlení od 8.10.2020 do 9.10.2020).

48. Pokud jde o vady vytýkané žalovanou, zde soud dospěl k závěru, že nárok z odpovědnost za vady žalované přiznat nelze. Je tomu tak proto, že žalovaná vady žalobkyni vytýkala v jakési konkrétnější rovině až přípisem z dubna 2023, teprve tímto okamžikem lze uvažovat o splnění notifikační povinnosti vad ve smyslu shora citovaných závěrů vyšších soudů, jakkoliv již od července, resp. září, 2021 měla, resp. musela mít k dispozici znalecký posudek [jméno FO] a jeho doplnění. V takovém případě žalovaná nedodržela svou povinnost dle ust. § 2618 o.z. vytknout vady bez zbytečného odkladu poté, co je zjistila, a vzhledem k tomu, že žalobkyně opožděné vytčení vady namítla, nelze žalované právo z odpovědnosti za vady přiznat. Tento závěr soud učinil s přihlédnutím ke všem okolnostem případu, kdy žalované nic nebránilo případné vady díla vytknout v řádu maximálně týdnů po vyhotovení znaleckých posudku [jméno FO], přesto tak neučinila, a s uplatnění vad otálela až do dubna 2023, kdy lze prvně o jakési konkrétnější notifikaci vad hovořit. Nelze pak ani pominout zjištěnou skutečnost, že žalovaná neumožnila žalobkyni případné vady odstranit a s první notifikací vad v dubnu 2023 žalobkyni současně oznámila, že vady byly odstraněny třetími osobami, a požadovala úhradu částek těmto třetím osobám zaplacenou za účelem odstranění údajných vad. Žalobkyně tak na případné vady neměla možnost reagovat, příp. je odstranit, což bylo jejím právem dle ust. § 2170 o.z. Takový postup žalované pak současně vylučuje právo žalované na přiměřenou slevu z ceny díla podle ust. § 2171 o.z. Pro úplnost pak soud dodává, že i kdyby práva žalované z odpovědnosti za vady byla zachována, jako že nejsou, pak kompenzační námitka vznášená několikrát žalovanou (pokaždé v jiné výši) založená na několika samostatných nárocích (vynaložených nákladech) včetně neurčitě vymezeného příslušenství takových kompenzačních nároků, je neurčitá z pohledu toho, že žalovaná neurčila, jaké vzájemné nároky domnělými kompenzačními projevy vůle zdánlivě zanikají, popř. v jaké výši, když poslední celková výše kompenzační námitky (bez příslušenství) dosahovala částky 418 642 Kč, tedy přesahovala oprávněný nárok žalobkyně.

49. Soud proto dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný co do částky 178 293, 35 Kč z titulu doplatku ceny díla jako takové, a to dle rozpočtu a žalovanou nezpochybněných víceprací, a dále co do částky 179 506,[Anonymizováno]11 Kč coby smluvní pokuty, celkem tak žalobkyně má proti žalované nárok a zaplacení částky 357 799,46 Kč. Ve zbytku, co do částky 217 895,29 Kč, pak soud žalobu zamítl.

50. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla ve věci úspěch poměrně vyšší, poměrnou část náhrady nákladů řízení Žalobkyně měla úspěch co do částky 357 799,46 Kč, co do 217 895,28 byla neúspěšná. Má tak právo na náhradu nákladů ve výši 28, 8 % jejich plné výše, tedy na částku 51 945 Kč. Plná výše nákladů řízení činí částku 180 364, 60 Kč a sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 26 017 Kč (14 942 Kč + 11 075 Kč) a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 276 870 Kč (do upřesnění žaloby ohledně smluvního poplatku z prodlení resp. smluvní pokuty) sestávající z částky 9 420 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 420 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 3. 1. 2022, z částky 9 420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření na výzvu soudu ze dne 23.11.2022 a doplnění tvrzení ze dne 27.4.2023) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 28. 4. 2023, z částky 9 420 Kč za účast na jednání soudu (doplnění tvrzení k výzvě soudu ) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 4. 6. 2023, z částky 9 420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 20. 5. 2024, z částky 9 420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (doplnění tvrzení k výzvě soudu ) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 4. 6. 2024, z částky 9 420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 31. 7. 2024, z částky 9 420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 31. 7. 2024 a z částky 9 420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (doplnění k výzvě soudu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 22. 8. 2024 včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 116 640 Kč ve výši 24 494,40 Kč, a dále z tarifní hodnoty ve výši 575 694,75 Kč (po upřesnění žaloby ohledně smluvního poplatku z prodlení resp. smluvní pokuty) sestávající z částky 10 620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 4. 12. 2024 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 920 Kč ve výši 2 293,20 Kč.

51. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., místo plnění nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení