52 A 20/2017 - 59

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Aleše Korejtka a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry ve věci žalobce: a) Mgr. Ing M. S. b) Ing. J. S. oba zastoupeni advokátem Mgr. Alešem Krochmalným sídlem Těsnohlídkova 9, 613 00 Brno proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Pardubicích sídlem Čechovo nábřeží 1791, 530 86 Pardubice za účasti: P. a S. B. s.r.o., o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 1. 2017, č.j. ZKI PA O-43/318/2016/7 takto:

Výrok

I . Rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 1. 2017, č.j. ZKI PA-O-43/318/2016/7, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 26.406 Kč k rukám advokáta Mgr. Aleše Krochmalného do 30 dnů od právní moci rozsudku.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Napadené rozhodnutí

1. Žalobci se včasnou žalobou podanou soudu dne 3. 3. 2017 domáhali zrušení v záhlaví tohoto rozsudku označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jejich odvolání a potvrzeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrálního pracoviště Ústí nad Orlicí vydané dne 29. 9. 2016, čj. OR-415/2015-611. Tímto rozhodnutím (datováno dnem 23. 9. 2016, dle doručenky DS vypraveno dne 29. 9. 2016 – pozn. soudu) katastrální úřad nevyhověl nesouhlasu žalobců s neprovedením opravy chyby v katastrálním operátu a sdělil, že i nadále bude hranici mezi pozemky p.p.č. X, p.p.č. X a pozemkem p.p.č. X v k.ú. X (dále též také „dotčené pozemky“) evidovat jako spojnici podrobných bodů č. X.

II. Podstata věci

2. Žalobci se dopisem ze dne 20. 11. 2015 obrátili na Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Orlicí (dále jen „katastrální úřad“) s návrhem na opravu chyby v katastrálním operátu, která měla spočívat v chybné evidenci zobrazení hranice mezi pozemky p.p.č. X a p.p.č. X na straně jedné (ve vlastnictví žalobců) a pozemkem p.p.č. X na straně druhé (ve vlastnictví spol. P. a S. B. s.r.o. – osoba zúčastněná na řízení), vše v k.ú. X. Pozemek p.p.č. X v k.ú. X vznikl oddělením dle geometrického plánu č. 132-57/2003 ze dne 20. 5. 2003. „(obrázek anonymizován)“ 3. Katastrální úřad vydal dne 15. 12. 2015 oznámení, ve kterém žalobcům sdělil, že opravu údajů katastru nemovitostí týkající se tvrzené chyby zobrazení hranice mezi dotčenými pozemky neprovedl. Nevyhovění žádosti odůvodnil tím, že v katastrálním území X proběhla v roce 2013 obnova katastrálního operátu a docházelo ke zjišťování hranic podle skutečného stavu v terénu. V daném konkrétním případě byl vyhotoven náčrt č. X a výsledek jednání za účasti žalobce jako vlastníka byl jím podepsán. Podle tohoto náčrtu je hranice mezi dotčenými pozemky zobrazena jako spojnice bodů č. X.

4. K nesouhlasu žalobců katastrální úřad zahájil správní řízení, jež bylo ukončeno rozhodnutím datovaným 23. 9. 2016 a vypraveným dne 29. 9. 2016. V rozhodnutí katastrální úřad nevyhověl nesouhlasu žalobců s neprovedením opravy chyby v katastrálním operátu a sdělil, že i nadále bude hranici mezi pozemky p.p.č. X, p.p.č. X a pozemkem p.p.č. X v k.ú. X (dále též také „dotčené pozemky“) evidovat jako spojnici podrobných bodů č. X, č. X a č. X. V odůvodnění především uvedl, že v dané věci se nejedná o zřejmý omyl, který nemůže být napraven postupem opravy chyby v katastrálním operátu dle § 36 katastrálního zákona. V rámci řízení o opravě chyby totiž katastrální úřad nerozhoduje o vzniku, změně či zániku práv k nemovitostem.

5. K podanému odvolání žalovaný rozhodl žalobou napadeným rozhodnutím tak, že jej zamítl a potvrdil rozhodnutí katastrálního úřadu. Rozhodnutí podrobně odůvodnil a vypořádal se s námitkami žalobců. Uzavřel, že evidovaný stav předmětných hranic pozemků je v katastru nemovitostí evidován v souladu s listinami založenými ve sbírce listin, resp. měřické dokumentaci katastrálního úřadu.

III. Shrnutí žaloby

6. Žalobci v podané žalobě brojí proti rozhodnutí žalovaného a navrhují, aby jeho rozhodnutí bylo soudem zrušeno, včetně rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. K tomu uvádí následující skutečnosti. a. Žalobci jako vlastníci hraničících pozemků při komplexní pozemkové úpravě v roce 2009 nedali souhlas se vznikem nového bodu č. X, od kterého je hranice mezi dotčenými pozemky odvozena. Z obsahu spisu se jejich souhlas nedokládá. b. Ze spisu rovněž nelze dovodit souhlas vlastníka sousedního pozemku. c. Při obnově katastrálního operátu v roce 2013 neměl na místě samém přítomný žalobce jakékoli ponětí o tom, že v roce 2009 došlo ke změně hranic a neměl ani povědomí o tom, že se v terénu nachází bod č. X. Proto nemohl být v roce 2013 při podpisu listiny zpraven o tom, že hranice budou vytyčeny jinak, než v geometrickém plánu č. X, dle kterého žalobci své vlastnictví k pozemkům nabyli. d. Pokud žalovaný v rozhodnutí potvrdil, že v protokolu z 1. 10. 2009 byl uveden pouze pozemek p.č. X, neboť pouze tento měl být řešen v rámci pozemkové úpravy, pak se pozemková úprava nemohla týkat pozemku p.p.č. X. Nebyl tak žádný důvod zjišťovat hranici tohoto pozemku s pozemkem p.č. X. e. Pozemkové úpravy v roce 2009 byly prováděny proto, aby došlo k souladu evidence mezi intravilánem a extravilánem obce a k.ú. X. Aby bylo možné obnovu operátu provést v intravilánu, muselo by k takové obnově být vedeno konformní řízení, tj. řádné zjištění hranic všech pozemků v intravilánu, což se však nestalo. Žalobci tak opět poukazují, že žalovaný se odvolává na nově vzniklý bod č. X, který však nebyl účastníky, tj. ani žalobci, odsouhlasen. f. Žalobci v průběhu správního řízení předložili znalecký posudek, kterým bylo doloženo, že geometrický plán pozemkového úřadu nevyužil výsledků dřívějšího měření, jinak by k chybě nedošlo. Katastrální úřad měl možnost tyto nesrovnalosti zjistit, hranice dotčených pozemků nebyly komisí řádně vyšetřeny a zejména (opakovaně uvádí žalobci) nebyly odsouhlaseny vlastníky sousedních nemovitostí. g. Žalobci konstatují, že žalovaný či již dříve katastrální úřad měly možnost chybu zjistit a též napravit. Účastníkem komise v roce 2009 byl pracovník katastrálního úřadu Bc. V. S., který měl možnost z podkladů zjistit, kde má správně hranice pozemků vést.

IV. Vyjádření žalovaného

7. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, ve vyjádření k žalobě odkázal na obsah žalovaného rozhodnutí. Uvedl, že ve věci žalobců nebylo možné použít postup dle § 36 zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon (dále jen „katastrální zákon“). Šetřením katastrálního úřadu, které žalovaný ověřil, bylo prokázáno, že zákres hranice pozemků parc. č. X a parc. č. X a parc. č. X vše v k.ú. X v operátu KN zcela odpovídá obsahu listin založených ve sbírce listin, resp. měřické dokumentaci.

8. Připomněl, že bod č. X (rozhodný pro určený sporné hranice) byl určen v geometrickém plánu č. X, který byl součástí žádosti Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu X, o zápis upřesněného obvodu pozemkové úpravy v k.ú. X ze dne 5. 2. 2010. Z místního šetření byl sepsán protokol dne 1. 10. 2009, v němž vlastníci potvrdili, že souhlasí s průběhem hranic pozemků, jak byly v terénu vyšetřeny, označeny a znázorněny v náčrtu. Souhlas se dle obsahu protokolu vztahuje komplexně na všechny vyšetřené a v náčrtu znázorněné hranice.

9. Při pozemkové úpravě v roce 2009 nebyla šetřena hranice mezi pozemky p.č. X a p.č. X, byl vyšetřen pouze lomový bod č. X a bylo nutno jej zanést do geometrického plánu.

10. Pokud je v pozdějším soupisu nemovitostí č. X z roku 2013 uvedeno, že hranice bodů bude doplněna z dřívějších grafických operátů, tak se rozhodně nejedná o ubezpečení, že se bude jednat o GP č. X. Soupis č. X je podepsaný žalobcem přítomným na místě. Pro účely obnovy katastrálního operátu bylo možné vycházet ze shora citované žádosti Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu, neboť tato listina vadami ve smyslu tehdy platného zákona netrpěla.

11. Co se týče kvality geometrického plánu č. X předloženého pozemkovým úřadem a namítaného nezohlednění GP č. X, může se jednat o možné pochybení jeho ověřovatele Ing. Z. M. a nikoli pochybení katastrálního úřadu. Pověřený zaměstnanec katastrálního úřadu jej měl zkontrolovat ve smyslu § 72 odst. 2 vyhlášky č. 26/2007 Sb., k tomu došlo a ve vyhlášce uvedené vady se nevyskytovaly. Rovněž nedošlo k pochybení zaměstnance katastrálního úřadu Bc. V. S., který byl členem komise v roce 2009, jež byla zřízena v rámci pozemkové úpravy v roce 2009.

V. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení

12. Společnost P. a S. B. s.r.o. k žalobě uvedla, že žalobu shledává neopodstatněnou.

VI. Replika žalobců

13. Žalobci setrvali na svém názoru, že jejich návrh postupu opravy chyby dle § 36 katastrálního zákona byl oprávněný. Zopakovali, že katastrální úřad pochybil, když nezjistil chybu při přezkoumání geometrického plánu vypracovaného Pozemkovým úřadem při pozemkových úpravách (v roce 2009). Tato chyba spočívá v nevyužití výsledků dřívějších měření, tedy geometrického plánu č. X ze dne 20. 5. 2003. Stejná chyba se opakovala i při obnově katastrálního operátu (rok 2013). V protokole z roku 2009 je uvedeno, že se vyšetřoval pouze pozemek p.č. X.

VII. Posouzení věci krajským soudem

14. Žaloba byla podána včas [§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“)], osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s., žaloba je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s.ř.s.).

15. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v rámci uplatněných žalobních bodů dle § 75 odst. 2 s.ř.s., podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného ve smyslu § 75 odst. 1 s.ř.s.

16. Mezi účastníky není sporné a rovněž se podává ze správního spisu, že návrh žalobců se týká opravy tvrzené chyby v katastrálním operátu, která má spočívat v evidenci hranice mezi pozemky p.č. X, p.č. X a pozemkem p.č. X v k.ú. X jako spojnici podrobných bodů č. X, č. X a č. X. Žalobci nabyli pozemky p.č. X, p.č. X kupní smlouvou ze dne 9. 6. 2003. Tyto pozemky vznikly rozdělením dle geometrického plánu č. X, jež byl zpracován právě za účelem pozdějšího prodeje uvedených pozemků do vlastnictví žalobců. Tento geometrický plán rovněž stanovil hranici mezi pozemky p.č. X a p.č. X v k.ú. X (z pozemku p.č. X vzniknul později pozemek p.č. X). V roce 2009 probíhala v obci a k.ú. X pozemková úprava, která se dotkla pozemků ve vlastnictví žalobců. O místním šetření ze dne 1. 10. 2009 byl sepsán protokol, žalobce zastupoval M. V. Součástí výsledků pozemkových úprav byl geometrický plán č. X vyhotovený Ing. Z. M. V roce 2013 probíhala v k.ú. X obnova katastrálního operátu novým mapováním. O zjišťování hranic byl mimo zhotoven soupis nemovitostí č. X, ve kterém je u pozemku p.č. X uvedeno, že hranice bude doplněna z grafických operátů dřívějších pozemkových evidencí. Protokol podepsal dne 24. 6. 2013 žalobce. Součástí správního spisu je rovněž geometrický plán č. X zpracovaný G. Ú.O. s.r.o. ze dne 29. 6. 2016, ve kterém je vyznačena v katastru evidovaná hranice pozemků p.č. X, p.č. X na straně jedné a p.č. X na straně druhé oproti hranici mezi pozemkem p.č. X a p.č. X jak ji tvrdí žalobci (označeno jako nový pozemek po rozdělení p.č. X).

17. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, [n]a písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, b) nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem.

18. Podle § 44 odst. 2 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí, chybné údaje katastru, které vznikly zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, a to geometrické a polohové určení, číslo parcely, údaj o právu, upozornění, druh pozemku, způsob ochrany nemovitosti, způsob využití nemovitosti, údaj o budově včetně údaje o její dočasnosti, údaj o jednotce, cenový údaj a údaj pro daňové účely katastrální úřad opraví na základě původního výsledku zeměměřické činnosti nebo listiny, která byla podkladem pro zápis tohoto údaje do katastru, a v případě chyby vzniklé zřejmým omylem při obnově katastrálního operátu i na základě výsledků zjišťování hranic.

19. Z obsahu vyjádření obou stran sporu a tedy pro výsledek řízení se podává za podstatné postavit najisto, co lze zahrnout pod pojem oprava chyby v katastrálním operátu ve smyslu § 36 katastrálního zákona. Otázkou opravy chyb v katastrálním operátu se Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) ve své judikatuře již opakovaně zabýval. Řízení o opravě chyb v katastrálním operátu slouží k uvedení údajů katastru do souladu s listinami založenými ve sbírce listin. Opravou má být pouze dosaženo souladu mezi evidovanými a skutečnými údaji. Oprava chyby nemůže zakládat, měnit či rušit vlastnická a jiná věcná práva k nemovitostem. Provedením opravy zápisu se tak skutečný právní vztah k nemovitosti nemění; ten lze změnit jen na základě příslušné listiny (srov. např. rozsudek NSS ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 As 46/2008-134). Výčet chyb katastru, které lze opravit postupem podle § 36 katastrálního zákona, je taxativní a neumožňuje dané ustanovení aplikovat na jiné deficity, které nejsou v zákoně uvedeny. Pokud by katastrální úřady provedly tímto způsobem i jiné korekce údajů katastru, vybočily by z ústavní maximy čl. 2 Listiny základních práv a svobod, dle které lze veřejnou moc uplatňovat jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon (srov. zejména rozsudky NSS ze dne 7. 5. 2008, č. j. 9 As 78/2007-118, a ze dne 27. 11. 2012, č. j. 2 As 144/2011-47).

20. Katastrální úřad je tudíž oprávněn opravit pouze takové údaje v katastru, které jsou chybné v důsledku zřejmého omylu. Neurčitý pojem zřejmý omyl obsažený v § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona je přitom „třeba vykládat vždy v souvislosti s konkrétním případem. Obecně sem lze zařadit jak omyl týkající se skutkových okolností (error facti - zejména případy chyb v psaní a počítání, jako zápis jiných údajů, zápis údajů neobsažených v podkladové listině či např. i opomenutí zapsat údaj v podkladové listině obsažený), tak omyl právní (error iuris - např. zápis právního vztahu, který právní řád nezná, či zápis skutečnosti na základě listiny, která nesplňuje požadavky stanovené katastrálním zákonem). Omyl je přitom charakteristický vždy tím, že je v něm obsažen lidský činitel. Jako omyl proto nelze posuzovat objektivní skutečnosti způsobující nesoulad katastru se skutečným stavem“ (viz rozsudek NSS ze dne 17. 1. 2008, č. j. 1 As 40/2007 - 103).

21. Katastrální úřad může v řízení o opravě chyby katastru činit jen základní a jednoduché právní úvahy vycházející z obsahu jím zkoumaných listin a nemůže řešit sporné právní otázky (viz rozsudek NSS ze dne 12. 5. 2016, č. j. 6 As 166/2015-27). Nejvyšší správní soud v této souvislosti dále uvádí, že „[p]okud subjekt namítá existenci chyby, která je nejasná nebo sporná, může se ochrany svých práv domoci především u civilních soudů, například cestou žaloby na určení existence jím tvrzeného práva [§ 80 písm. c) o. s. ř.]. Závěr o tom, že tvrzená chyba v údajích evidovaných v katastru nemovitostí není zřejmým omylem, tedy sám o sobě nemůže být považován za odmítnutí spravedlnosti. Subjekt dotčený touto chybou má vždy otevřenu cestu, jak se u soudu domoci věcného přezkumu toho, zda mu dané právo svědčí či nikoliv. Je přitom na něm, aby správně vyhodnotil, pro který procesní postup jsou splněny zákonné podmínky“ (viz rozsudek NSS ze dne 13. 3. 2013, č. j. 7 As 187/2012-31).

22. Podle rozsudku NSS ze dne 31.7.2013, č.j. 7 As 90/2012-65 pak platí, „že katastrální úřad může v řízení o opravě chyby katastru činit jen základní a jednoduché právní úvahy vycházející z obsahu jím zkoumaných listin a nemůže řešit sporné právní otázky.“ 23. Ze shora uvedené judikatury se podává, že žalobci tvrzenou a k opravě navrženou chybu nelze podřadit pod pojem nejasná či sporná chyba tak, aby bylo možné ji odmítnout pro nenaplnění podmínek uvedených v ust. § 36 katastrálního zákona. Rovněž se z tvrzení žalobců podává, že k tvrzenému nesouladu v evidenci mělo dojít přičiněním lidského faktoru a nejedná se tak o objektivní skutečnost způsobujíc nesoulad katastru se skutečným stavem. Žalovaný ve svém vyjádření ani v napadeném rozhodnutí nehovoří o objektivní skutečnosti způsobující nesoulad v katastru.

24. Podle ust. § 15a zákona č. 344/1992 Sb., katastrální zákona platného a účinného v době pozemkových úprav v roce 2009 platilo, že: [p]ři obnově katastrálního operátu se využijí výsledky komplexních pozemkových úprav. Za geometrické a polohové určení nemovitosti se v takovém případě považuje určení tvaru, rozměru a polohy nemovitosti souřadnicemi bodů jejích hranic podle schváleného návrhu pozemkových úprav. Výsledky jednoduché pozemkové úpravy katastrální úřad pro obnovu katastrálního operátu využije, je-li jednoduchou pozemkovou úpravou dotčena souvislá část katastrálního území a považuje-li to s ohledem na účelnou správu katastru za vhodné. V územích, kde je katastrální operát obnoven na podkladě výsledků pozemkových úprav, se nepoužijí ustanovení § 16.

25. Podle ust. § 66 odst. 1, písm. d) vyhlášky č. 26/2007 Sb., katastrální vyhlášky platné a účinné v době pozemkové úpravy v roce 2009 [p]odklady pro obnovu katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav jsou protokoly o zjišťování hranice obvodu pozemkových úprav a hranic pozemků, které nevyžadovaly řešení pozemkovými úpravami, ale bylo u nich třeba obnovit soubor geodetických informací, související náčrty a soupisy nemovitostí.

26. Podle ust. § 66 odst. 2 téže vyhlášky [v]ýsledky zeměměřických činností využité pro obnovu katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav ověřené podle zákona o zeměměřictví musí být katastrálnímu úřadu předány úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem (dále jen "ověřovatel") k posouzení způsobilosti jejich převzetí do katastru nejméně 30 dnů před vydáním rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv.

27. Podle ust. § 56 odst. 1 téže vyhlášky při obnově katastrálního operátu novým mapováním platí, že [p]odkladem pro zjišťování hranic, které jsou obsahem katastru, je dosavadní katastrální operát a operáty dřívějších pozemkových evidencí. Na jejich podkladě se vyhotoví náčrty a k nim soupisy nemovitostí uspořádané podle čísel listů vlastnictví.

28. Podle ust. § 72 odst. 2, písm. a), bod 3. téže vyhlášky [p]ři převzetí zaměstnanec pověřený přebíráním výsledků zeměměřických činností zkontroluje, zda výsledek zeměměřických činností pro účely katastru neobsahuje zjevné vady. Přitom vždy přezkoumá, zda výsledek zeměměřických činností vychází z údajů katastru.

29. Z protokolu z místního šetření ze dne 1. 10. 2009 sepsaného v rámci komplexních pozemkových úprav se podává, že zmocněný zástupce žalobců pan M. V. stvrdil svým podpisem, že souhlasí s průběhem vlastnických hranic toliko ve vztahu k pozemku p.č. X a nikoli k pozemkům dalším (viz kolonka parcela v protokole). V protokole není jakákoli zmínka o pozemcích p.č. X a p.č. X, byť tyto jsou jako hraniční zaneseny do měřického náčrtu č. X, ve kterém je i po novu označen jako lomový bod č. X. I pokud by soud měl přisvědčit názoru žalovaného a též katastrálního úřadu, že žalobci prostřednictvím svého zástupce souhlasili s novým bodem č. X (tvořícím nově hranici dotčených pozemků), pak nelze přehlédnout to, že bod č. X byl dle protokolu označen v terénu a dle následného tvrzení žalobce stabilizován železným trnem. Žalobci stěží mohli rozlišit rozdíl v umístění bodu oproti hraničnímu bodu dle geometrického plánu č. X z roku 2003. V dobré víře mohli předpokládat, že při přípravě náčrtu k pozemkovým úpravám (a později vyhotoveného geometrického plánu) bude využito podkladů dosavadního katastrálního operátu (viz § 56 tehdy platné katastrální vyhlášky) a tedy i GP z roku 2003. Správní spis neobsahuje ve vztahu k pozemkové úpravě v roce 2009 soupis nemovitostí [§ 66 odst. 1, písm. d) katastrální vyhlášky] tak, jak je např. založen při obnově operátu v roce 2013.

30. Výsledky zeměměřické činnosti, tj. zde zejména protokoly, náčrty, soupisy nemovitostí a geometrický plán přitom měl posoudit ve smyslu jejich způsobilosti k převzetí do katastru katastrální úřad, a to dle ust. § 66 odst. 2 katastrální vyhlášky č. 26/2007 Sb. Soud je toho názoru, že katastrální úřad v daném případě svojí roli nenaplnil a tudíž na základě pozemkové úpravy vyhotovený geometrický plán č. X předložený pozemkovým úřadem se nemohl stát podkladem pro změnu vyznačení hranice dotčených pozemků. Geometrický plán č. X totiž dle shora prokázaného stavu nebyl vyhotoven s využitím výsledků dřívějšího měření (viz § 56 odst. 1 katastrální vyhlášky), rovněž nelze dovodit, že žalobci dali (podpisem M. V.) souhlas s průběhem hranice na severozápadě pozemku p.č. X tak, že se jedná o spojnici s nově vzniklým bodem č. X.

31. Pokud byla v roce 2013 v daném katastrálním území prováděna obnova katastrálního operátu novým mapováním a byl vyhotoven soupis nemovitostí č. X, tak ten již na daném stavu věcí nic neměnil, neboť u pozemků p.č. X a p.č. X je uvedeno, že hranice bude doplněna z grafických operátů dřívějších pozemkových evidencí. Tato obecná deklarace nemohla být jednoznačným potvrzením a odkazem na geometrický plán žalobců z roku 2003 ani případným jednoznačným potvrzením dříve změněného stavu k průběhu hranice pozemku v rámci pozemkové úpravy z roku 2009.

32. Dle § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.

33. Dle § 1 odst. 2 katastrálního zákona z roku 1992 je katastr je soubor údajů o nemovitostech v České republice zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení. Součástí katastru je evidence vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem podle zvláštního předpisu a dalších práv k nemovitostem podle tohoto zákona.

34. Dle § 1 odst. 3, písm. a) téhož zákona je katastr zdrojem informací, které slouží k ochraně práv k nemovitostem, pro daňové a poplatkové účely, k ochraně životního prostředí, zemědělského půdního fondu, pozemků určených k plnění funkcí lesa, nerostného bohatství, kulturních památek, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské a statistické.

35. Aby katastr nemovitostí mohl plnit zákonem požadované funkce, je nezbytné, aby v něm uvedené údaje co nejvíce odpovídaly skutečnosti, tedy skutečné poloze pozemků a skutečným právním vztahům k nim. Právě k co nejbližšímu zachycení skutečného stavu slouží i obnova katastrálního operátu. Přestože zákon a především prováděcí katastrální vyhláška stanoví podrobná pravidla, jak při obnově katastrálního operátu postupovat, nesmí být při celém procesu zapomenuto na jeho účel. Podobně jako je soud povinen odchýlit se od doslovného znění zákona, pokud to vyžaduje ze závažných důvodů jeho účel (srov. např. nález Pl. ÚS 21/96), nemůže obstát ani postup katastrálního úřadu, který by sice formálně dodržel všechna příslušná ustanovení zákona i prováděcí vyhlášky, ale přesto je v příkrém rozporu s účelem zákona.

36. Postupem katastrálního úřadu při obnově operátu, který souvisel s prováděním pozemkových úprav v roce 2009, došlo k tomu, že hranice pozemků, kterou žalobci měli za danou a jasně vymezenou dle jimi dříve pořízeného geometrického plánu z roku 2003, byla fakticky bez jakéhokoli opodstatněného důvodu změněna v neprospěch žalobců. Takový postup soud považuje za evidentně chybný. Ze správního spisu není zřejmé na základě jakých konkrétních důvodů rozhodný podrobný bod č. 184-236 vznikl a proč právě s tímto bodem byl spojen průběh hranice mezi pozemky p.č. X a č. X v k.ú. X. Soud je toho názoru, že podklady pro obnovu operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav v roce 2009 neměly takové náležitosti, aby je bylo možné převzít do katastru.

37. Žalobci navrhovali pro řízení výslech znalce ing. S. K., CSc., který zpracoval dne 2. 8. 2016 znalecký posudek v průběhu správního řízení. Soud výslech znalce neprovedl, neboť jej měl za nadbytečný. Listiny založené ve správním spise jsou dostatečným podkladovým materiálem pro zjištění skutkového stavu, rovněž závěry znalce v písemném posudku jsou dostatečným vyjádřením jeho odborného pohledu na věc samou.

38. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodnutí žalovaného podle § 78 odst. 1 a 4 s.ř.s. zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Soud má za to, že katastrální operát obsahuje dostatek podkladů pro nové rozhodnutí žalovaného, které vezme v úvahu právě tyto dostupné podklady a tyto kriticky zhodnotí s podklady získanými při provádění komplexních pozemkových úprav, či později při další obnově operátu. Právním názorem soudu je správní orgán vázán.

VIII. Náklady řízení

39. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobci měli ve věci plný úspěch, proto jim soud dle § 60 odst. 1 s. ř. s. přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Tyto náklady řízení jsou tvořeny jednak částkou 3.000 Kč za soudní poplatek. Dále jsou náklady řízení tvořeny částkou 23.406 Kč.

40. Zástupce obou žalobců nárokoval v řízení odměnu pět úkonů právní služby, kterými byly (i) převzetí a příprava zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)], (ii) jedno písemné podání ve věci samé (žaloba) ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, (iii) porada s klienty 7. 2. 2018, (iv) písemné podání z 8. 2. 2018 a (v) účast ujednání soudu dne 14. 2. 2018 § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu. Soud za účelně vynaložené náklady nepovažuje písemné podání z 8. 2. 2018 a s tím související poradu s klienty dne 7. 2. 2018. V dané době již uplynula doba pro rozšiřování žalobních bodů, v podání (replice) je fakticky z převážné části opakována argumentace žalobců ze správního řízení a z podané správní žaloby. Soudu není ani zřejmé, jaký faktický přínos měla mít ve věci dodatečná konzultace s klienty, neboť faktický stav věci se od doby podání žaloby neměnil. Ani z repliky se nepodává, že by její obsah měl být ovlivněn poradou s klienty. Za tři uznané jednotlivé úkony právní služby v dané věci náleží mimosmluvní odměna za každého z žalobců ve výši 2.480 Kč [§ 9 odst. 4 písm. d) ve s pojení s § 7 bodem 5. a 12 odst. 4 advokátního tarifu]. Tedy celkem 14.880 Kč. Dále jsou náklady tvořeny paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 3 x 2 x 300 Kč, náhradou za promeškaný čas advokáta 1.000 Kč za 10 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, cestovným advokáta k jednání soudu osobním automobilem na trase Brno – Pardubice a zpět za 1.664 Kč (ujeto 292 km, spotřeba PHM 5,7 litru/100 km, cena paliva 29,80 Kč/ 1 litr). K tomu náleží 21 % DPH z odměny a náhrad zástupce v částce 4.062 Kč, neboť je plátcem DPH. Náklady nárokované zástupcem žalobců vynaložené na znalecký posudek soud nepřiznal, neboť se nejedná o náklad vynaložený v řízení před soudem. Znalecký posudek byl zpracován a využit již v průběhu správního řízení.

41. Celková částka náhrady nákladů řízení před krajským soudem tak činí 26.406 Kč. Tuto částku je povinen žalovaný uhradit k rukám zástupce žalobců. Náhrada nákladů řízení je splatná ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

42. Osobě zúčastněné na řízení náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly (§ 60 odst. 6 s.ř.s.).

Poučení