Jednací číslo: 52 A 59/2020-80

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Aleše Korejtka a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry ve věci žalobců: a) Mgr. Ing. M. S., b) Ing. J. S., obou zastoupených advokátem Mgr. Alešem Krochmalným sídlem Těsnohlídkova 9, 613 00 Brno proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Pardubicích sídlem Čechovo nábřeží 1791, 530 86 Pardubice v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 7. 2020, č.j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Napadené rozhodnutí

1. Žalobci se včasnou žalobou podanou soudu dne 28. 8. 2020 domáhali zrušení v záhlaví tohoto rozsudku označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jejich odvolání a potvrzeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrálního pracoviště Ústí nad Orlicí (dále jen „katastrální úřad“) vydané dne 16. 4. 2020, čj. X.

2. Potvrzeným rozhodnutím katastrální úřad v prvním stupni: a. nevyhověl nesouhlasu žalobců s neprovedením opravy chyby v katastrálním operátu doručenému dne 29. 1. 2016 (výrok 1.), b. sdělil, že hranici mezi pozemkem p.p.č. XA a p.p.č. XB v k.ú. X bude evidovat jako spojnici podrobných bodů č. 252-34 a č. 310-2 (výrok 2.1), c. hranici mezi pozemkem p.p.č. XC a p.p.č. XA v k.ú. X bude evidovat jako spojnici podrobných bodů č. 310-2 a č. 310-1 (výrok 2.2) v souladu s neměřickým záznamem č. 310, jehož grafická část tvoří přílohu rozhodnutí, d. sdělil informaci o evidenčních výměrách pozemků p.p.č. XC a p.p.č. XB v k.ú. X (výrok 3.).

II. Podstata věci a předchozí žaloba ve věci

3. Se záměrem uchopení podstaty žaloby v jejím celku má soud za to, že je na místě stručně shrnout vývoj rozhodování správních úřadů ve věci evidence a podoby pozemků žalobců v katastrálním území X.

4. Žalobci se dopisem ze dne 20. 11. 2015 obrátili na katastrální úřad s návrhem na opravu chyby v katastrálním operátu, která měla spočívat v chybné evidenci zobrazení hranice mezi pozemky p.p.č. XA a p.p.č. XC na straně jedné (ve vlastnictví žalobců) a pozemkem p.p.č. XB na straně druhé (ve vlastnictví spol. P. a S. Býšť s.r.o. – v předchozím soudním řízení osoba zúčastněná na řízení), vše v katastrálním území (k.ú.) X.

5. Pozemek p.p.č. XC v k.ú. X vznikl oddělením dle geometrického plánu č. 132-57/2003 ze dne 20. 5. 2003. K současnému zobrazení pozemkových parcel v katastrální mapě soud připojuje výřez níže. Mapa zobrazuje aktuální stav a podobu hranice po změně na základě předchozích rozhodnutí soudů, čímž se liší od výřezu mapy, kterou krajský soud připojil ve svém předchozím rozsudku ze dne 21. 2. 2018, č.j. 52 A 20/2017-59. [obrázek anonymizován]

6. Katastrální úřad k dopisu žalobců vydal dne 15. 12. 2015 oznámení, ve kterém žalobcům sdělil, že opravu údajů katastru nemovitostí týkající se tvrzené chyby zobrazení hranice mezi dotčenými pozemky neprovedl. Nevyhovění žádosti odůvodnil tím, že v katastrálním území X proběhla v roce 2013 obnova katastrálního operátu a docházelo ke zjišťování hranic podle skutečného stavu v terénu.

7. K následnému nesouhlasu žalobců katastrální úřad zahájil správní řízení, jež bylo ukončeno rozhodnutím datovaným 23. 9. 2016. V rozhodnutí katastrální úřad nevyhověl nesouhlasu žalobců s neprovedením opravy chyby v katastrálním operátu. V odůvodnění především uvedl, že v dané věci se nejedná o zřejmý omyl, který nemůže být napraven postupem opravy chyby v katastrálním operátu dle § 36 katastrálního zákona.

8. K podanému odvolání žalovaný rozhodl svým prvním rozhodnutím ze dne 5. 1. 2017, č.j. X ve věci žalobců tak, že jej zamítl a potvrdil první rozhodnutí katastrálního úřadu. Uzavřel, že evidovaný stav předmětných hranic pozemků je v katastru nemovitostí evidován v souladu s listinami založenými ve sbírce listin, resp. měřické dokumentaci katastrálního úřadu.

9. Žalobci podali dne 3. 3. 2017 žalobu proti shora citovanému rozhodnutí žalovaného. Krajský soud rozsudkem ze dne 21. 2. 2018, č.j. 52 A 20/2017-59 (dále též jen „předchozí rozsudek“) rozhodnutí žalovaného (označeno v odstavci 7 shora) zrušil a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení. Soud v rozsudku jako nosný důvod pro zrušení rozhodnutí žalovaného uvedl, že postupem katastrálního úřadu při obnově operátu, který souvisel s prováděním pozemkových úprav v roce 2009, došlo k tomu, že hranice pozemků, kterou žalobci měli za danou a jasně vymezenou dle jimi dříve pořízeného geometrického plánu z roku č. 132-57/2003 z 20. 5. 2003, byla fakticky bez jakéhokoli opodstatněného důvodu změněna v neprospěch žalobců. Takový postup soud považoval za chybný.

10. Kasační stížnost žalovaného proti předchozímu rozsudku byla zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 20. 6. 2019, č.j. 5 As 124/2018-48. NSS fakticky dospěl ke stejným závěrům jako krajský soud.

11. Žalovaný v dalším průběhu řízení v reakci na soudní rozhodnutí zrušil rozhodnutí katastrálního úřadu ze dne 23. 9. 2016 (viz odstavec 7 shora) a věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí, a to včetně zavazujících pokynů k dalšímu postupu. Především uložil zohlednit obsah geometrického plánu č. 132-57/2003, a to pomoví vyhotovení neměřického záznamu. Hranice nového stavu má nově vycházet z podrobného bodu č. 252-34 a bude ukončena na hranici obvodu komplexní pozemkové úpravy.

12. Katastrální úřad dle závazných pokynů nadřízeného orgánu vydal dne 16. 4. 2020 nové rozhodnutí tak, jak je popsáno v odstavci 2 shora tohoto rozsudku. Dospěl k jinému výsledku než ve svém prvním rozhodnutí (popsáno v odst. 7 shora), avšak nesouhlasu žalobců přesto nevyhověl, resp. mohl vyhovět z části, neboť požadavek žalobců byl formulován slovně tak, „že katastrální operát má být opraven tak, aby hranice mezi pozemky odpovídala stavu dle geometrického plánu č. 132-57/2003 ze dne 20. 5. 2003“. Katastrální úřad k tomu uvedl, že podrobný bod č. 132-2 z geometrického plánu č. 132-57/2003 se nachází za obvodem pozemkové úpravy (uvnitř plochy úpravy), tj. patrně až v pozemku p.p.č. XD v k.ú. X. Katastrální úřad nemohl zasahovat do rozhodnutí Pozemkového úřadu o pozemkových úpravách. Změnou by došlo k rozporu se založenými listinami, konkrétně se jedná o rozhodnutí Pozemkového úřadu ze dne 16. 11. 2011, č.j. 198870/2011-MZE-130752. Toto rozhodnutí nebylo zrušeno a nelze jej zpochybnit prostřednictvím institutu opravy chyby v katastrálním operátu, který má účinky pouze evidenční. Součástí rozhodnutí katastrálního úřadu byla i grafická část neměřického záznamu.

13. K odvolání žalobců z 29. 4. 2020 žalovaný vydal žalobou nyní napadené rozhodnutí, kterým odvolání zamítl a rozhodnutí katastrálního úřadu potvrdil.

14. Žalobci s rozhodnutím nesouhlasí a podávají proto žalobu.

III. Žaloba a tvrzení žalobců

15. Žalobci v podané žalobě uvádějí, že jejich návrhu na opravu chyby bylo vyhověno pouze částečně. Nesouhlasí s tím, aby pro věc byla rozhodující hranice pozemkové úpravy jak tvrdí žalovaný. Argumentují tím, že v rámci pozemkových úprav v roce 2009 katastrální úřad způsobil chybu v nesprávném vyšetření průběhu hranic. Žalobci průběh hranic nejen, že neodsouhlasili, ale ani nemohli předpokládat, že k chybě došlo. Jsou přesvědčeni o správnosti zaměření svých pozemků tak, jak tyto v roce 2003 nabyli kupními smlouvami.

16. Žalobci namítají, že komplexní pozemkovou úpravou nemohlo bez souhlasu všech vlastníků nemovitostí dojít ke změně jejich vlastnických práv. Výsledky pozemkových úprav nerespektovaly předchozí podklady, resp. výsledky měření, přičemž opakovaně a setrvale argumentují geometrickým plánem č. 132-57/2003. K tomu odkazují na předchozí rozsudek krajského soudu a NSS. Soudy totiž shodně uvedly, že podklady pro obnovu operátu na základě nesprávného výsledku pozemkových úprav v roce 2009 neměly potřebné náležitosti a nemohly být převzaty do katastru nemovitostí. Pokyn žalovaného pro katastrální úřad, aby měněná podoba hranice byla ukončena na hranici obvodu komplexní pozemkové úpravy, mají za nesprávný. Odkazují na znalecký posudek, který si nechali zpracovat.

17. Tvrdí, že proti rozhodnutí Pozemkového úřadu nemohli ničeho namítat, protože neměli jakékoli vědomí o existenci chyby způsobené katastrálním úřadem. Důvodně spoléhali na správnost údajů katastru v návaznosti na jejich nabývací tituly. Rozhodnutí, které vychází z chybných údajů katastru, nemůže být považováno za správné.

18. Shrnují, že katastrální úřad v novém řízení po zásazích soudů sice odstranil chybu zmapování severovýchodní hranice pozemku p.p.č. XC ve směru sever – jih, avšak neodstranil chybu v zakončení této hranice směrem západním. Hranice byla ukončena v bodě č. 132-1 namísto, aby byla ukončena v bodě č. 132-2. Tento požadavek je tak základní podstatou nyní podané žaloby.

IV. Vyjádření žalovaného

19. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, zaslal soudu podrobné vyjádření, jehož přílohou učinil grafickou část – vývoj parcel počínaje rokem 2013. Ve vyjádření odmítl tezi žalobců, že by se za daného stavu jednalo o zřejmý omyl, který by bylo lze napravit pomocí postupu dle § 36 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí. Odkázal na dřívější průběh řízení a předchozí rozhodnutí soudů.

20. K podstatě sporu, jež je předmětem nyní projednávané žaloby, zopakoval, že pokud by mělo být vyhověno žalobcům v plném rozsahu, tak by došlo ke změně geometrického určení pozemků p.p.č. XD a p.p.č. XE v k.ú. X a tím ke změně právních vztahů k nemovitostem. Vlastnické právo k oběma pozemkům bylo nabyto na základě rozhodnutí Pozemkového úřadu Ústí nad Orlicí ze dne 16. 11. 2011, č.j. X, které nabylo právní moci dne 30. 11. 2011, a to v hranicích, které byly dány výsledkem komplexní pozemkové úpravy. Pokud tak žalobci v současné žalobě a především fakticky nesouhlasí s výsledkem komplexní pozemkové úpravy a novým uspořádáním pozemků, měli tento nesouhlas uplatnit v řízení, které bylo vedeno pozemkovým úřadem. Žalobou tak v současném řízení nepřípustně usilují o změnu výsledku komplexní pozemkové úpravy, V. Posouzení věci krajským soudem 21. Žaloba byla podána včas [§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“)], osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s., žaloba je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s.ř.s.).

22. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v rámci uplatněných žalobních bodů dle § 75 odst. 2 s.ř.s., podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného ve smyslu § 75 odst. 1 s.ř.s.

23. Soud dále připomíná v souladu s tvrzním obou účastníků, že i pro toto řízení jsou závazná dříve vydaná rozhodnutí krajského soudu i NSS v této věci, jež jsou popsána v odstavcích 9 a 10 shora.

24. Soud rekapituluje již uvedené skutečnosti v předchozím rozhodnutí. Ze správního spisu byly zjištěny následující podstatné skutečnosti, které nebyly mezi účastníky sporné. Žalobci nabyli pozemky p.p.č. XA, p.p.č. XC kupní smlouvou ze dne 9. 6. 2003. Tyto pozemky vznikly rozdělením dle geometrického plánu č. 132-57/2003 ze dne 20. 5. 2003, jež byl zpracován za účelem pozdějšího prodeje uvedených pozemků do vlastnictví žalobců. Geometrickým plánem byla rovněž stanovena hranice mezi pozemky p.p.č. XC a p.p.č. XF v k. ú. X (z pozemku p.p.č. XF vznikl později pozemek p.p.č. XB). V roce 2009 probíhala v obci a k. ú. X pozemková úprava, která se dotkla pozemků ve vlastnictví žalobců. O místním šetření ze dne 1. 10. 2009 byl sepsán protokol, žalobce zastupoval M. V. Součástí podkladů pozemkových úprav byl nový geometrický plán č. 194-444/2008 vyhotovený Ing. Z. M. Pozemkové úpravy byly ukončeny rozhodnutím, které nabylo právní moci dne 30. 11. 2011. V roce 2013 probíhala v k. ú. X obnova katastrálního operátu novým mapováním. O zjišťování hranic pozemků byl vypracován soupis nemovitostí č. 252, ve kterém je u pozemku p.p.č. XC uvedeno, že hranice bude doplněna z grafických operátů dřívějších pozemkových evidencí. Protokol podepsal dne 24. 6. 2013 žalobce a).

25. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, [n]a písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, b) nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem.

26. Podle § 44 odst. 2 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí, [ch]ybné údaje katastru, které vznikly zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, a to geometrické a polohové určení, číslo parcely, údaj o právu, upozornění, druh pozemku, způsob ochrany nemovitosti, způsob využití nemovitosti, údaj o budově včetně údaje o její dočasnosti, údaj o jednotce, cenový údaj a údaj pro daňové účely katastrální úřad opraví na základě původního výsledku zeměměřické činnosti nebo listiny, která byla podkladem pro zápis tohoto údaje do katastru, a v případě chyby vzniklé zřejmým omylem při obnově katastrálního operátu i na základě výsledků zjišťování hranic.

27. Z obsahu vyjádření obou stran sporu se podává mimo jiné za podstatné postavit najisto, co lze zahrnout pod pojem oprava chyby v katastrálním operátu ve smyslu § 36 katastrálního zákona. Otázkou opravy chyb v katastrálním operátu se Nejvyšší správní soud ve své judikatuře již opakovaně zabýval. Řízení o opravě chyb v katastrálním operátu slouží k uvedení údajů katastru do souladu s listinami založenými ve sbírce listin. Opravou má být pouze dosaženo souladu mezi evidovanými a skutečnými údaji. Oprava chyby nemůže zakládat, měnit či rušit vlastnická a jiná věcná práva k nemovitostem.

28. Provedením opravy zápisu se tak skutečný právní vztah k nemovitosti nemění; ten lze změnit jen na základě příslušné listiny (srov. např. rozsudek NSS ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 As 46/2008 – 134). Výčet chyb katastru, které lze opravit postupem podle § 36 katastrálního zákona, je taxativní a neumožňuje dané ustanovení aplikovat na jiné deficity, které nejsou v zákoně uvedeny. Pokud by katastrální úřady provedly tímto způsobem i jiné korekce údajů katastru, vybočily by z ústavní maximy čl. 2 Listiny základních práv a svobod, dle které lze veřejnou moc uplatňovat jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon (srov. zejména rozsudky NSS ze dne 7. 5. 2008, č. j. 9 As 78/2007-118, a ze dne 27. 11. 2012, č. j. 2 As 144/2011-47).

29. Katastrální úřad je tudíž oprávněn opravit pouze takové údaje v katastru, které jsou chybné v důsledku zřejmého omylu. Neurčitý pojem zřejmý omyl obsažený v § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona je přitom „třeba vykládat vždy v souvislosti s konkrétním případem. Obecně sem lze zařadit jak omyl týkající se skutkových okolností (error facti - zejména případy chyb v psaní a počítání, jako zápis jiných údajů, zápis údajů neobsažených v podkladové listině či např. i opomenutí zapsat údaj v podkladové listině obsažený), tak omyl právní (error iuris - např. zápis právního vztahu, který právní řád nezná, či zápis skutečnosti na základě listiny, která nesplňuje požadavky stanovené katastrálním zákonem). Omyl je přitom charakteristický vždy tím, že je v něm obsažen lidský činitel. Jako omyl proto nelze posuzovat objektivní skutečnosti způsobující nesoulad katastru se skutečným stavem“ (viz rozsudek NSS ze dne 17. 1. 2008, č. j. 1 As 40/2007 - 103).

30. Podle rozsudku NSS ze dne 31.7.2013, č.j. 7 As 90/2012-65 pak platí, „že katastrální úřad může v řízení o opravě chyby katastru činit jen základní a jednoduché právní úvahy vycházející z obsahu jím zkoumaných listin a nemůže řešit sporné právní otázky.“ 31. Podle ust. § 15a zákona č. 344/1992 Sb., katastrální zákona platného a účinného v době pozemkových úprav v roce 2009 platilo, že: [p]ři obnově katastrálního operátu se využijí výsledky komplexních pozemkových úprav. Za geometrické a polohové určení nemovitosti se v takovém případě považuje určení tvaru, rozměru a polohy nemovitosti souřadnicemi bodů jejích hranic podle schváleného návrhu pozemkových úprav. Výsledky jednoduché pozemkové úpravy katastrální úřad pro obnovu katastrálního operátu využije, je-li jednoduchou pozemkovou úpravou dotčena souvislá část katastrálního území a považuje-li to s ohledem na účelnou správu katastru za vhodné. V územích, kde je katastrální operát obnoven na podkladě výsledků pozemkových úprav, se nepoužijí ustanovení § 16.

32. Pro řízení je podstatné následující. Žalobci se žalobou fakticky dožadují, aby „západní koncový bod“ severní hranice jejich pozemku p.p.č. XC zasáhl do pozemku p.p.č. XD ve vlastnictví třetí osoby. Pozemky p.p.č. XD (původně veden pod p.p.č. XH) a též sousední pozemek žalobců p.p.č. XE (původně veden pod p.p.č. XG) byly nově uspořádány a vedeny v katastru nemovitostí na základě pozemkových úprav, o nichž řízení trvalo od roku 2008 do 2011. Jeho podstatné výsledky jsou zaznamenány ve správním spise a žalobci jsou s ním srozuměni (avšak se závěry nesouhlasí).

33. Pozemkový úřad Ústí nad Orlicí ve věci komplexních pozemkových úprav vydal rozhodnutí dne 16. 11. 2011, č.j. X, které nabylo právní moci dne 30. 11. 2011. Podstatná část rozhodnutí je založena ve správním spise. Z rozhodnutí a jeho přílohy č. 1 se podává, že žalobci nabyli právo k pozemku p.p.č. XE (pozbyli právo k odpovídajícímu pozemku p.p.č. XG) a Zemědělská akciová společnost Býšť nabyla vlastnické právo k pozemku p.p.č. XD (pozbyla právo k odpovídajícímu pozemku p.p.č. XH). Oba pozemky, ke kterým bylo pozbyto vlastnické právo, tj. p.p.č. XG a p.p.č. XH vznikly na základě „oddělovacího“ geometrického plánu č. 194- 444/2008 zpracovaného pro účely zjišťování průběhu hranic pozemkových úprav. Obvod pozemkových úpravy byl určen na okraji místní komunikace, což odpovídá i vytyčovacímu náčrtu ze dne 5. 3. 2003, jehož objednatelem byl žalobce a). Z uvedeného se podává, že pozemky p.p.č. XG a p.p.č. XH vstoupily do pozemkových úprav, resp. byly uvnitř za vymezenou hranicí. Proto soud v další části odůvodnění zmíní podstatnou část právní úpravy týkající se pozemkových úprav.

34. Podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění platném a účinném k datu vydání rozhodnutí Pozemkového úřadu v Ústí nad Orlicí (dále jen „zákon o pozemkových úpravách“) [s]e pozemkovými úpravami ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako nezbytný podklad pro územní plánování.

35. Podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách [j]e schválený návrh závazným podkladem pro rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům a pro zpracování obnoveného souboru geodetických informací. Rovněž je závazným podkladem pro rozhodnutí o přechodu vlastnických práv k pozemkům, na nichž se nacházejí společná zařízení. Upřesnění výměr parcel vyplývající ze zaokrouhlení při tvorbě obnoveného souboru geodetických informací není změnou návrhu. Proti rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene vydanému na základě schváleného návrhu se nelze odvolat. Tímto rozhodnutím zanikají dosavadní nájemní vztahy, zatímní bezúplatné užívání a časově omezený nájem (§ 15) k předmětným pozemkům, kterých se rozhodnutí týká. Ustanovení zvláštního právního předpisu se nepoužije.

36. Podstatný způsob a popis především závěrečné a rozhodné fáze řízení o pozemkových úpravách je popsán a upraven v jednotlivých ustanoveních § 11 zákona o pozemkových úpravách. Závěrem řízení je právě rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv dle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách. S tímto sice žalobci v rámci svých žalobních tvrzení nesouhlasí, avšak proti němu se jakkoli nebránili, což sami v žalobě připouští. Sami v žalobě uvedli, že nemohli namítat ničeho, neboť neměli jakékoli vědomí o existenci chyby dříve způsobené.

37. Soud opakuje, že z protokolu z místního šetření ze dne 1. 10. 2009 sepsaného v rámci komplexních pozemkových úprav se podává, že zmocněný zástupce žalobců pan M. V. stvrdil svým podpisem, že souhlasí s průběhem vlastnických hranic toliko ve vztahu k pozemku p.p.č. XI a nikoli k pozemkům dalším (viz kolonka parcela v protokole). V protokole není jakákoli zmínka o pozemcích p.p.č. XJ a p.p.č. XC, byť tyto jsou jako hraniční zaneseny do měřického náčrtu č. 184/5, ve kterém je i po novu označen jako lomový bod č. 184-236, přitom všechny tři pozemky žalobců byly zapsány na jednom listu vlastnictví č.

318. Tato skutečnost byla podstatným podkladovým důvodem pro předchozí rozhodnutí soudu, kterým zrušil dřívější rozhodnutí žalovaného.

38. Právě přesné vymezení severní hranice pozemku p. p.č. XC se ukázalo být podstatnou okolností v předchozím soudním řízení. Soud dává za pravdu žalobcům, že podklady pro pozemkové úpravy ukončené rozhodnutím ze dne 16. 11. 2011 nebyly připraveny správně, což se ostatně prokázalo již v přechozím soudním řízení, tj. absentovalo správné přihlédnutí k „nabývacímu“ geometrickému plánu z roku 2003. Je totiž vysoce pravděpodobné, že oddělený díl „e“ pozemku p.č. XC vzniklý na základě geometrického plánu č. 194-444/2008 (později sloučený do p.č. XG ve vlastnictví žalobců) by byl jinak určen, tj. byl by patrně o výměře větší a naopak pozemek p.č. XH později označený jako p.č. XD by byl též jinak určen, byl by patrně nepatrně menší než dnes vykazovaný o výměře 15 m2.

39. Shora konstatovaná nepřesnost však nemůže být rozhodná pro výsledek nynějšího soudního řízení. Soud s jistotou setrvává na předchozích závěrech potvrzených rozsudkem NSS ze dne 20. 6. 2019, č.j. 5 As 124/2018-48. Avšak situace je odlišná v tom, že nyní projednávaný (fakticky zbytkový) požadavek žalobců spočívající v úplném vyhovění jejich nesouhlasu naráží na pravomocný výsledek komplexních pozemkových úprav. V předchozích řízeních soudy nikterak nevyslovily názor, že novým rozhodnutím správních orgánů má být zasaženo do pravomocných výsledků pozemkových úprav. Byla totiž akcentována právě skutečnost, že obecně nesprávně byl zaznamenaný průběh hranice mezi pozemky p.p.č. XA a p. p.č. XC na straně jedné a pozemkem p. p.č. XB na straně druhé. Ve vztahu k navazujícím sousedním pozemkům p.p.č. XD a p.p.č. XE soudy ničeho neuvedly a bodem ukončení hranice na západní straně se výslovně nezabývaly.

40. Jak soud již uvedl výše, pozemek p.p.č. XD byl nově vymezen v průběhu řízení o komplexních pozemkových úpravách. Vlastnictví k pozemku p.p.č. XD v k.ú. X nabyla Zemědělská akciová společnost Býšť, IČ 252 79 327, sídlem Býšť 169, PSČ 533 22, a to na základě rozhodnutí Pozemkového úřadu Ústí nad Orlicí ze dne 16. 11. 2011, č.j. 198870/2011- MZE-130752 s odkazem na přílohu č. 1 tohoto rozhodnutí. Uvedené rozhodnutí je v právní moci dnem 30. 11. 2011, svědčí mu presumpce správnosti a žalobci sami uvedli, že jej nenapadli. Rozhodnutí bylo podle rozdělovníku žalobcům doručováno. Takto pravomocné rozhodnutí nelze zvrátit skrze požadavek žalobců opřený o § 36 odst. 1 katastrálního zákona, a to ani za situace, že by bylo konstatováno, že bylo vydáno na základě nedostatečných či nesprávných podkladů. Řízení o pozemkových úpravách je řízením samostatným a bylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, do kterého nepřísluší katastrálnímu úřadu zasahovat.

41. Jak totiž vyloženo z judikatury správních soudů výše, řízení o opravě chyb v katastrálním operátu slouží k uvedení údajů katastru do souladu s listinami založenými ve sbírce listin. Opravou má být pouze dosaženo souladu mezi evidovanými a skutečnými údaji. Oprava chyby nemůže zakládat, měnit či rušit vlastnická a jiná věcná práva k nemovitostem. Žalobci tvrzený nesoulad totiž není zřejmým omylem. Uvedené závěry již správně konstatoval žalovaný na straně 10 (druhý odstavec), straně 16 (předposlední odstavec) a na stranách 17 (druhý odstavec) a 18. Soud v tomto na odůvodnění rozhodnutí žalovaného odkazuje. Požadavek žalobců totiž směřuje ke změně výsledku komplexní pozemkové úpravy, neboť případným úplným vyhověním by došlo ke změně geometrického a polohového určení pozemků p.p.č. XE a p.p.č. XD v k.ú. X. Soud tedy dospěl k závěru, že rozhodnutí žalovaného, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí katastrálního úřadu a nebylo vyhověno odvolání žalobců, je správné.

42. Pro úplnost soud dodává, že obnova katastrálního operátu novým mapováním, jež probíhala v katastrálním území X v roce 2013, nemá jakýkoli vliv na nyní posuzovanou věc.

43. Žalobci navrhovali v řízení výslech znalce Ing. S. K., CSc., který zpracoval dne 2. 8. 2016 znalecký posudek, v průběh správního řízení. Rovněž navrhovali důkaz jeho znaleckým posudkem. Soud výslech znalce neprovedl, neboť jej měl za nadbytečný. Listiny založené ve správním spise jsou dostatečným podkladovým materiálem pro zjištění skutkového stavu a pro následné právní posouzení. Znalecký posudek Ing. K. je založen ve správním spise, obsahem správního spisu soud typicky dokazování neprovádí.

44. S ohledem na výše uvedené závěry soud dospěl k tomu, že žaloba není důvodná, a proto ji zamítl.

VI. Náklady řízení

45. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy neúspěšní žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení a úspěšnému žalovanému náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.