53 C 93/2020-303

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Libuší Jerouškovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [titul] [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] proti žalovanému: ; 1. [právnická osoba], IČO: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa žalované] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] žalovanému: ; 2. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] žalované: ; 3. [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [adresa žalované a žalovaného] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] o určení vlastnictví takto:

Výrok

I. Řízení v části, týkající se toho, že kupní smlouva ze dne [datum] je neplatná, se zastavuje.

II. Žalobní návrh, kterým se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem nemovitostí -pozemku [číslo] [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [číslo] [anonymizováno] objekt na pozemku parc. č. [číslo] -pozemku parc. č. [číslo] – ostatní plocha, ostatní komunikace, to vše zapsáno v katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [část obce], se zamítá.

III. Žalobní návrh, kterým se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem nemovitostí -pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [číslo] stavba [anonymizována dvě slova] na pozemku parc. [číslo] to vše zapsáno v katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [část obce], se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna uhradit 1. žalovanému náklady řízení ve výši 426.888,00 Kč k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna uhradit 2. a 3. žalovanému náklady řízení ve výši 451.088,00 Kč k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobním návrhem ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud rozhodl, že: 1. - kupní smlouva ze dne [datum] je neplatná, 2. - žalobkyně je výlučným vlastníkem nemovitostí a to: pozemku parc.č. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [část obce], [adresa] [anonymizováno] objekt, na pozemku parc.č. [číslo], pozemku parc.č. [číslo], ostatní plocha, ostatní komunikace, pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [číslo], [adresa] stavba občanské vybavenosti na pozemku parc. [číslo] zapsaných v katastru nemovitostí zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek] a okres [okres], vedeném u [stát. instituce] se sídlem v [obec], [stát. instituce]. Návrh odůvodnila tou skutečností, že mezi žalobkyní a 1. žalovaným byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva, na základě, které na žalovaného převedla vlastnické právo k nemovitostem, které náležely do jejího výlučného vlastnictví a to: pozemek parc.č. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [část obce], [adresa] [anonymizováno] objekt, na pozemku parc.č. [číslo], pozemek parc.č. [číslo], ostatní plocha, ostatní komunikace, pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [část obce], [adresa] stavba občanské vybavenosti na pozemku parc. [číslo] v zapsaných v katastru nemovitostí zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek]. Vklad vlastnického práva ve prospěch žalovaného podle kupní smlouvy ze dne [datum] byl proveden v katastru nemovitostí pod [číslo jednací] s právními účinky ke dni [datum] a žalovaný jako vlastník uvedených nemovitostí byl zapsán na [list vlastnictví] k.ú. [část obce], [územní celek]. Žalobkyně v návrhu uvedla, že kupní smlouva je neplatná, a je dán naléhavý právní zájem na určení jejího vlastnického práva k uvedeným nemovitostem. Kupní smlouvu ze dne [datum] uzavřela v omylu, do kterého byla uvedena žalovaným, lstí žalovaného za kupní cenu, která je v hrubém nepoměru s cenou obvyklou, v tíživé životní situaci a tísni na její straně; jednání žalovaného bylo evidentně v příkrém rozporu s dobrými mravy. V odůvodnění žalobkyně dále uvedla, že převzala ručitelský závazek za závazky [právnická osoba] s ., jejímž jediným společníkem a jednatelem byl [role v řízení] [role v řízení], [titul] [jméno] [příjmení], který na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum], ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] přijala půjčku ve výši 13, 500.000,00 Kč od [titul] [jméno] [příjmení] a za tuto půjčku převzala žalobkyně ručitelský závazek a věřiteli předala do zástavy výše uvedené nemovitosti Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil [titul] [jméno] [příjmení] pohledávky za [právnická osoba] [anonymizováno] . z výše uvedené smlouvy o půjčce [právnická osoba] [anonymizováno]. Postoupené pohledávky činily na jistině půjčky a příslušenství částku celkem 14, 366.000,00 Kč. Mezi oběma společnostmi probíhala vzájemná obchodní spolupráce, ze které vzešel plán na oddlužení [právnická osoba] tím, že žalobkyně prodá některé své nemovitosti, poskytnuté do zástavy, kupující společnosti [právnická osoba], tj. žalovanému. V kupní smlouvě ze dne [datum] bylo výslovné ujednání o tom, že kupní cena převáděných nemovitostí činí 14.500.000,00 Kč a cena byla splatná do 5 pracovních dní po provedení vkladu vlastnického práva k nemovitým věcem ve prospěch kupujícího, přičemž částka ve výši 14.500.000,00 Kč měla být uhrazena na účet [právnická osoba] [anonymizováno]., a to na úhradu závazků vzniklých na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum] ve znění dohody [číslo] ze dne [datum] a dodatku [číslo] ze dne [datum], který byl uzavřený mezi [titul] [jméno] [příjmení] jako věřitelem a [právnická osoba], s . jako dlužníkem, které byly na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupeny na [právnická osoba] [anonymizováno]. Jednání v omylu žalobkyně spatřovala v tom, že probíhala jednání mezi [titul] [jméno] [příjmení] za [právnická osoba], [titul] [jméno] [příjmení] za [právnická osoba] a současně za [právnická osoba] a žalobkyní, kterou zastupovala právní zástupkyně a jednalo se o oddlužení [právnická osoba]. Výsledkem těchto jednání byla kupní smlouva ze dne [datum] a výslovné osobní ujištění [titul] [jméno] [příjmení], statutárního zástupce [právnická osoba], že vkladem vlastnického práva k nemovitostem do katastru nemovitostí jsou vypořádány veškeré závazky [právnická osoba] vůči [právnická osoba] ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], ve znění dohody [číslo] ze dne [datum] a dohody [číslo] ze dne [datum]. Kupní smlouvu podepsala v dobré víře, že tím končí její ručení za vysoké dluhy [právnická osoba] [anonymizováno]. [právnická osoba] i přes uvedené oddlužení skončila v konkurzu. Krajský soud v Brně rozhodl o úpadku ([insolvenční spisová značka]). Z důvodu ručitelského závazku byl podán rovněž insolvenční návrh na žalobkyni, mělo se údajně jednat o nesplacený zůstatek půjčky, postoupený věřitelem [titul] [jméno] [příjmení] a o smluvní pokutu za prodlení. Pokud by žalobkyně nebyla výslovně ujištěna o zániku dluhů, ze které ručila svým majetkem, kdyby nebyla uvedena v omyl, tak by kupní smlouvu nikdy neuzavřela. Žalobkyně uvedla, že byl hrubý nepoměr sjednané kupní ceny a ceny obvyklé, což bylo v rozporu s dobrými mravy. Kupní cena nemovitostí na adrese [adresa] (pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce], jehož součástí je stavba [část obce], [adresa]) byla v kupní smlouvě ze dne [datum] stanovena ve výši 10.000.000,00 Kč a podle znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] byla tržní cena stanovena na částku 17.000.000,00 Kč. Kupní cena u nemovitostí na adrese [adresa] (pozemek parc.č. [číslo] k.ú. [část obce], jehož součástí je stavba [část obce], [adresa]) byla v kupní smlouvě stanovena kupní cena ve výši 4.470.000,00 Kč, přičemž podle znaleckého posudku [číslo] ke dni [číslo] tržní hodnota nemovitosti stavena ve výši 7.700.000,00 Kč. Kupní cena pozemku parc. č. [číslo] o výměře [výměra] k. ú. [část obce] v kupní smlouvě ze dne [datum] byla stanovena kupní cena 30.000,00Kč, přičemž tržní cena pozemků v dané lokalitě činí [číslo] Kč/m2, což je 117.600,00 Kč. Celková tržní hodnota, tedy cena obvyklá nemovitostí, které byly převáděny kupní smlouvou ze dne [datum], činí cca 24.817.600,00 Kč, přičemž v kupní smlouvě ze dne [datum] byla sjednaná kupní cena ve výši 14, 500.000,00 Kč, která je v hrubém nepoměru s obvyklou tržní cenou prodávaných nemovitostí, což je v rozporu s dobrými mravy. V době uzavírání kupní smlouvy byla žalobkyně v tíživé životní situaci v tísni, vyvolané zdravotním stavem žalobkyně a jejích nejbližších, úmrtím matky a návrh na oddlužení [právnická osoba] [anonymizováno] formou prodeje nemovitostí na základě kupní smlouvy ze dne [datum] a možnosti zbavení se ručitelského závazku žalobkyně.

2. Spolu s žalobním návrhem žalobkyně podala návrh na vydání předběžného opatření, kterým by soud žalovanému stanovil povinnost zdržet se nakládání s výše uvedenými nemovitostmi.

3. Městský soud v Brně usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] rozhodl o návrhu na předběžného opatření a žalovanému do pravomocného rozhodnutí soudu ve věci přikázal zdržet se nakládání s nemovitostmi: - pozemku parc.č. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [část obce], [adresa] [anonymizováno] objekt, na pozemku parc.č. [číslo], - pozemku parc.č. [číslo], ostatní plocha, ostatní komunikace, - pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [část obce], [adresa] stavba občanské vybavenosti to vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek] a okres [okres], vedeném u [stát. instituce] se sídlem v [obec], [stát. instituce], zejména, aby prodal, daroval, vložil do majetku právnické osoby, zatížil věcným břemenem nebo věcným právem, zástavním právem a jakýmkoliv právem ve prospěch třetí osoby.

4. Proti rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření podal odvolání žalovaný, který uvedl, že nejsou splněny zákonné podmínky pro nařízení předběžného opatření a celý žalobní návrh je nedůvodný. V odvolání stručně shrnul skutkový stav věci, kdy uvedl, že dne [datum] byla uzavřena kupní smlouva mezi žalobkyní jako prodávající a žalovaným jako kupujícím k výše uvedeným nemovitostem za kupní cenu 14.500.000,00 Kč. Žalobkyně byla ručitelkou za dluhy [právnická osoba], [anonymizováno], vyplývající z titulu smluvních půjček uzavřených mezi [titul] [jméno] [příjmení] jako věřitelem a [právnická osoba], s.r.o. jako dlužníkem ze dne [datum] ve znění dohody [číslo] o změně smlouvy o půjčce ze dne [datum]. Dle ručitelského prohlášení ze dne [datum] se žalobkyně spolu se svým manželem [příjmení] [jméno] [příjmení] zavázali společně a nerozdílně uspokojit pohledávku [titul] [jméno] [příjmení] včetně úroků, úroků z prodlení a smluvních pokut ze smlouvy o zápůjčce, pokud ji [právnická osoba], [anonymizováno]. řádně a včas neuhradí. V rámci dodatku [číslo] smlouvy o zápůjčce [právnická osoba] uznala svůj dluh co do důvodu a výše, a to ke dni [datum] v celkové výši 15.751.646,00 Kč, tedy v částce 11.580.000,00 Kč na jistině, v částce 2.316.000,00 Kč na úrocích a v částce 1.855.646,00 Kč na smluvní pokutě za prodlení se zaplacením jednotlivých splátek půjčky dle čl. III. odstavce 5 smlouvy o zápůjčce. Dne [datum] uzavřela [právnická osoba] a.s. jako postupník s [titul] [jméno] [příjmení] jako postupitelem smlouvu o postoupení pohledávek, na základě níž přešly na [právnická osoba] pohledávky [titul] [příjmení] ze smlouvy o zápůjčce včetně příslušenství, smluvních pokut a dalších souvisejících práv. Dne [datum] zástupce [právnická osoba], [titul] [příjmení] vyzval žalobkyni jakožto ručitele k úhradě dluhů ze smlouvy o zápůjčce, jejichž výše činila 14.986.030,00 Kč, a to konkrétně: -na jistině půjčky částku 11.580.000,00 Kč, -na smluvním úroku ve výši 2.316.000,00 Kč, -na smluvní pokutě ve výši 1.090.030,00 Kč. Výzvu k plnění za ručitelku převzala a podpisem potvdila dne [datum] její právní zástupkyně, která žalobkyni zastupovala. V návaznosti na uvedené byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva mezi žalobkyní a žalovaným. Dohodnutou kupní cenu ve výši 14.500.000,00 Kč žalovaný uhradil [právnická osoba] [anonymizováno] za účelem úhrady závazků vzniklých ze smlouvy o půjčce. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně a její právní zástupkyně si musely být vědomy, že již podpisem kupní smlouvy, že obdržená kupní cena nebude postačovat na úhradu všech dluhů žalobkyně z titulu ručitelství, neboť dne [datum] zástupce [právnická osoba] vyčíslil ve výzvě k plnění ručiteli dluh ve výši 14.986.030,00 Kč. Žalovaný konstatoval, že kupní cenu dle uzavřené kupní smlouvy dle instrukce prodávající uhradil, a proto nabyl vlastnické právo k uvedeným nemovitostem. Kupní cena byla sjednána platně, neboť nemovitosti byly v době prodeje zatíženy zástavními právy dle zástavního práva [právnická osoba] [anonymizováno] z titulu ze smlouvy o zápůjčce i zástavním právem [titul] [jméno] [příjmení] ve výši 5.825.564,06 Kč dle zástavní smlouvy ze dne [datum] ve vztahu k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Aby nemovitosti mohly zůstat v rodině žalobkyně, byla uzavřena opční smlouva dne [datum] mezi žalovaným a synem žalobkyně [příjmení]. [anonymizováno] s tím, že syn žalobkyně měl právo koupit nemovitosti do konce roku 2033 za cenu odpovídající kupní ceně dle kupní smlouvy (tj. 14.500.000,00 Kč) navýšenou o náklady vynaložené žalovaným na zhodnocení nemovitostí a financování nemovitostí po dobu, co žalovaný nemovitost vlastnil, a to za podmínky, že [právnická osoba] bude řádně hradit splátky z poskytnutého financování skupinou žalovaného a nebude v prodlení delším než tři měsíce. Po roce a půl uzavřená opční smlouva z důvodu prodlení [právnická osoba] žalovaný v souladu s podmínkami v opční smlouvě vypověděl. Pokud žalobkyně uváděla, že tuto smlouvu uzavřela v tísni, k tomu žalovaný uvedl, že žalobkyně byla po celou dobu zastoupena advokátkou a je nemyslitelné, aby za těchto okolností téměř po dvou letech zpoždění se dovolávala tísně. Žalovaný současně uvedl, že považuje žalobu za šikanozní, protože pokud žalobkyně dospěla ke zjištění, že kupní cena splňovala podmínky pro neúměrné zkrácení ve smyslu § 1793 občanského zákoníku, mohla v roční lhůtě (§ 1795 občanského zákoníku) využít tohoto institutu platného práva o sjednání příliš nízké kupní ceny a po uzavření kupní smlouvy požádat její zrušení a vrácení všeho do původního stavu.

5. Krajský soud v Brně usnesením ze dne [datum] potvrdil usnesení soudu I. stupně ve věci rozhodnutí předběžného opatření ze dne [datum] a rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

6. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobní návrh částečně zpět, a to do výroku, týkající se tvrzení, že kupní smlouva ze dne [datum] je neplatná a proto soud postupoval podle ustanovení § 96 odst.1 a 2 o.s.ř. a řízení v této části zastavil – výrok I. rozhodnutí.

7. Žalobkyně požadovala, aby platnost kupní smlouvu ze dne [datum] soud posoudí jako předběžnou otázku, když některé uvedené důvody způsobují absolutní neplatnost kupní smlouvy a některé neplatnost relativní. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný převedl část předmětných nemovitostí, a to nemovitost v k. ú. [část obce], [územní celek] -pozemek parc. č. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [číslo] [anonymizováno] objekt na pozemku parc. č. [číslo], -pozemek parc. č. [číslo], ostatní plocha, ostatní komunikace do společného vlastnictví manželů [celé jméno žalovaného], [titul] [celé jméno žalovaného] a jejich vlastnictví bylo v katastru nemovitostí zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], jedná o nemovitosti, nacházejí se na adrese [adresa]. Žalovaný nemovitosti převedl do vlastnictví třetí osoby s právními účinky dne [datum] v době, kdy byl v katastru nemovitostí proveden zápis o poznámce spornosti z důvodu podané žaloby. Žalobkyni a žalovanému bylo doručeno usnesení o nařízení předběžného opatření o zákazu zcizení a zatížení dotčených nemovitostí ze dne [datum]. Na základě výše uvedeného žalobkyně navrhla, aby soud připustil přistoupení dalších účastníků do řízení, a to manželů [celé jméno žalovaného], [datum narození] a [titul] [celé jméno žalovaného] [anonymizováno], [datum narození], oba bytem [adresa].

8. Městský soud v Brně usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] připustil v souladu s ust. § 92 odst. 1 o.s.ř., aby do řízení na straně žalovaných přistoupil [celé jméno žalovaného] a [titul] [celé jméno žalovaného] a rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

9. Právní zástupce 2. a 3. žalovaného v písemném vyjádření uvedl, že od března 2020 do června 2020 probíhala jednání mezi 1. žalovaným, žalovanými a realitní kanceláří o podmínkách prodeje nemovitých věcí, současně žalovaní vyjednávali s bankovními ústavy financování kupní ceny k předmětným nemovitostem. Vedle smluvní dokumentace měli žalovaní k dispozici výpis [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], [územní celek], ze kterého vyplynulo, že 1. žalovaný je vlastník nemovitostí. Žalovaní byli v dobré víře o tom, že vlastníkem je 1. žalovaný, který nemovitosti nabyl kupní smlouvou z června 2018. Žalovaní kupní cenu financovali prostřednictvím úvěru u [právnická osoba] Kupní smlouvy mezi žalovanými a 1. žalovaným byla uzavřena dne [datum], při podání návrhu na vklad do katastru nemovitosti dne [datum] byli žalovaní v dobré víře, že nemovité věci nabývají od pravého vlastníka. Jak vyplývá z obsahu spisu, tak žalobkyně návrh podala dne [datum] a poznámka spornosti byla katastrem nemovitostí zapsána dne [datum]. Teprve po dvou letech se žalobkyně dovolávala údajného omylu a své dobré víry. Žalovaní byli při nabytí nemovitostí v dobré víře, že nemovitosti nabývají od řádného vlastníka a s poukazem rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 353/2016 je možné nabýt vlastnické právo k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí od nevlastníka, a to na základě dobré víry nabyvatele v zápis do katastru nemovitostí. Žalobu jako celek považovali žalovaní zcela za nedůvodnou a požadovali zamítnutí návrhu.

10. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že kupní smlouva ze dne [datum] je neplatná. Vzhledem k tomu, že podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobní návrh do této části zpět, soud postupoval v souladu s ust. § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. a řízení v této části zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

11. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, a to: -kupní smlouvou ze dne [datum], -výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví], [územní celek], k.ú. [část obce] ke dni [datum], ze kterého soud zjišťuje, že v této době byly jako vlastníci pozemků parc. č. [číslo] s objektem [adresa] o výměře [výměra] a parcely pozemku parc. [číslo] s objektem [adresa] [právnická osoba] [část obce], a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. -smlouvou o půjčce ze dne [anonymizováno], -dohodou [číslo] o změně smlouvy o půjčce ze dne [datum], -dohodou [číslo] o změně ke smlouvě o půjčce ze dne [datum], dohoda uzavřena dne [datum], -smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi [anonymizováno] [právnická osoba] a [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], -doručenkou o oznámení postoupení ze dne [datum], -prohlášením ručitele [celé jméno žalobkyně] a [titul] [jméno] [příjmení] a věřitele [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bod 6, -návrhem na vklad práva do katastru nemovitostí -výzvou k plnění ručitelů ze dne [datum], -návrhem na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ze dne [datum], -smlouvou o obci na převod nemovitostí ze dne [datum], uzavřenou mezi [titul] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] žalovanou, -oznámením o odstoupení od smlouvy ze dne [datum], č.l. 107 vč. doručenky ze dne [datum] -kupní smlouvou ze dne [datum], -výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví], -výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [část obce] -výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví], [územní celek], k.ú. [část obce] ze dne [datum]. Jako vlastník je uveden 1. žalovaný nemovitosti [číslo] [číslo] spolu s administrativní budovou [adresa] a objekt [číslo], kde je uvedeno zástavní právo smluvní, existující budoucí pohledávky ve výši 25.500.000,00 Kč, oprávnění pro [anonymizováno], smlouva zřízená zástavní právo podle občanského zákoníku [anonymizováno] [číslo] [číslo] ze dne [datum]. Právní účinky zápisu k okamžiku [datum], zapsán závazek, smlouva o zřízení zástavního práva ze dne [datum], -transakční historie [příjmení] [příjmení], -transakční historií [příjmení] [příjmení], -protokolem o trestním oznámení ze dne [datum rozhodnutí] na Policii ČR, [číslo jednací], -dohodou [číslo] o změně smlouvy o půjčce ze dne [datum], -notářským zápisem ze dne [datum], spis. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], -prohlášení [právnická osoba] ze dne [datum]. Dále soud provedl dokazování výslechem žalobkyně, jednatele společnosti 1. žalovaného a slyšením svědka [příjmení] [jméno] [příjmení].

12. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi účastníky byla nesporná skutečnost, že dne [datum] mezi žalobkyní a 1. žalovaným byla uzavřena kupní smlouva, na základě které žalobkyně žalovanému prodala a převedla do jeho výlučného vlastnictví pozemek parc. č. [číslo] spolu s [anonymizováno] objektem [číslo], pozemek parc. č. [číslo] a pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], to vše zapsáno pro [územní celek], k.ú. [část obce] (č.l. 8-10). Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [část obce] soud zjistil, že ke dni podání žalobního návrhu, tj. k [datum] byl 1. žalovaný vlastníkem předmětných nemovitostí. Dne [datum] byl podán návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, kdy za žalobkyni návrh podepsala její právní zástupkyně a podepsal zástupce společnosti 1. žalovaného (č.l. 96). Dne [datum] byla mezi [titul] [jméno] [příjmení] jako věřitelem a [právnická osoba] [anonymizováno] .. jako dlužníkem uzavřena smlouva o půjčce, na základě které podle č. I. poskytl dne [datum] věřitel dlužníkovi částku 5.000.000,00 Kč, dne [datum] částku 2.500.000,00 Kč a dále se zavázal poskytnout dlužníkovi částku 6.000.000,00 Kč. V bodě 4 čl. I. celková výše půjčky, kterou věřitel dlužníkovi podle odst. 1.3 článku poskytl, činila částku 13.500.000,00 Kč. Na tuto půjčku byla zaplacena částka 60.000,00 Kč na jistinu a 404.850,00 Kč na úrocích. V čl. II. si smluvní strany sjednaly, že půjčka ve výši 13.440.000,00 Kč se poskytuje spolu se smluvním úrokem ve výši 6 %. Mezi věřitelem a dlužníkem v čl. II. byl sjednán splátkový kalendář. Dodatkem [číslo] o změně smlouvy o půjčce ze dne [datum] byla upravena v čl. I. změna splátkového kalendáře. Dále si smluvní strany sjednaly, že z důvodu změny termínu splatnosti splátek zaplatí dlužník věřiteli úrok ve výši 58.172,00 Kč (č.l. 80). Mezi zapůjčitelem [titul] [jméno] [příjmení] a [právnická osoba], [anonymizováno] .. jako vydlužitelem byl dne [datum] uzavřen dodatek [číslo] o změně smlouvy o půjčce ze dne [datum]. V čl. A bodě 2 se smluvní strany dohodly, že:„ Zapůjčitel je oprávněn postoupit ihned pohledávku na [právnická osoba], aniž by zapůjčitel musel tento záměr předem oznámit vydlužiteli a aniž by musela uplynout dohodnutá tříměsíční lhůta od oznámení záměru o postoupení pohledávky a vydlužitel souhlasí s okamžitým postoupením pohledávky na [právnická osoba], aniž by jim zapůjčitel musel tento záměr předem oznámit a vyčkat uplynutí tří měsíců lhůty dle čl. IV. odst. 2 smlouvy o půjčce“. V bodě 3 vydlužitel činil nesporným, že uzavřel smlouvu o půjčce dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] a dále činil vydlužitel nesporným, že na základě smlouvy o zápůjčce mu byla poskytnuta bezhotovostní zápůjčka v celkové částce 13.440.000,00 Kč. V bodě 4 vydlužitel, tj. [právnická osoba], [anonymizováno] .. uznala svůj vzniklý dluh na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum], a to ve výši 11.580.000,00 Kč na jistině, 2.316.000,00 Kč na úrocích z půjčky a 1.855.646,00 Kč na smluvní pokutě za prodlení se zaplacením jednotlivých splátek dle čl. III. odst. 5 smlouvy o půjčce (stav ke dni [datum])“ (č.l. 81). Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupil [titul] [jméno] [příjmení] pohledávku na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum] ve zněn dodatku [číslo] ze dne [datum] a dodatku [číslo] ze dne [datum] za [právnická osoba] s .. na [právnická osoba], [anonymizováno]. Ve smlouvě o postoupení pohledávky v bodě 2 bylo uvedeno, že pohledávky ze smlouvy o zápůjčce jsou zajištěny zástavním právem váznoucí na nemovitosti, uvedené na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], a to na základě zástavní smlouvy k nemovitostem, uzavřené dne [datum] mezi [titul] [jméno] [příjmení] jako zástavním věřitelem a [titul] [celé jméno žalobkyně] jako zástavcem, a to na základě zástavní smlouvy, která byla specifikována v notářském zápisu [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] (č.l. 82-85). Z přílohy [číslo] která byla součástí oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] oznámil postupitel [titul] [jméno] [příjmení] dlužníkovi [právnická osoba], že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] a došlo k postoupení celkové pohledávky na jistině ve výši 11.580.000,00 Kč, příslušenství a smluvní pokutě. Z doručenky bylo prokázáno, že toto oznámení o postoupení pohledávky bylo jednateli společnosti [právnická osoba] doručeno dne [datum] (č.l. 87). Z prohlášení ručitele ze dne [datum] (č.l. 93) bylo zjištěno, že ručitelé [celé jméno žalobkyně] a [titul] [jméno] [příjmení] a věřitel [titul] [jméno] [příjmení] v bodě 6 prohlásili, že společně a nerozdílně uspokojí pohledávku věřitele po splatnosti ve výši 13.440.000,00 Kč s úrokem z půjčky ve výši 4.869.600,00 Kč vč. úroků z prodlení nebo smluvní pokuty dle čl. III. odst. 2 smlouvy o půjčce ze dne [datum] za dlužníkem [právnická osoba] [anonymizováno] .., pokud ji řádně a včas nezaplatí dlužník [právnická osoba] [anonymizováno] .. Dlužnou částku vč. sjednaného úroku a úroků z prodlení nebo smluvní pokuty se ručitel zavazují zaplatit společně a nerozdílně, budou-li k tomu věřitelem vyzváni do 14 dnů ode dne doručené písemné výzvy. Z výzvy k plnění ručitele ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] [anonymizováno]. upozornila žalobkyně na splatnost dluhu, který činil na neuhrazené jistině částku 11.580.000,00 Kč, na neuhrazeném smluvním úroku částku 2.316.000,00 Kč a smluvní pokutě částku 1.090.030,00 Kč, celkový dluh k [datum] činil částku 14.986.030,00 Kč. Potvrzení o převzetí výzvy podepsala dne [datum] právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] (č.l. 95). Dne [datum] byla uzavřena smlouva o opci na převod nemovitostí mezi [titul] [jméno] [příjmení] jako oprávněným a společnosti [právnická osoba] jako povinným. V čl. III. bylo uvedeno, že předmětem smlouvy je„ výchozí stav, že vlastníkem nemovitostí ke dni uzavření smlouvy je [celé jméno žalobkyně]. Povinný má zájem pořídit nemovitosti do svého výlučného majetku na základě kupní smlouvy. [celé jméno žalobkyně] současně jedná se zájmem uhradit prodejem nemovitostí své závazky za [právnická osoba], přičemž tato transakce je součástí podmínek financování projektu [anonymizováno]“ Povinný, tj. [právnická osoba] [část obce] zřídila oprávněnému, tj. [titul] [jméno] [příjmení] opci na převod nemovitostí dle č.l. 3 podmínek stanovených danou smlouvou a v bodě 3.3. smluvní strany potvrdily,„ že opce dle této smlouvy je povinným vystavena jako součást podmínek při financování projektu [anonymizováno] a smluvní strany potvrzují, že nepředstavuje pro žádnou ze smluvní stran neúměrné zkrácení“ (č.l. 102-105). Přípisem ze dne 1.12.2019 oznámila společnost [právnická osoba] [jméno] [příjmení], že odstoupila od smlouvy o opci na převod nemovitostí, která byla uzavřena dne [datum] ve smyslu čl. 10 smlouvy o opci, tím zaniklo právo na převod nemovitostí parc.č. [číslo] pro [územní celek], k.ú. [část obce] spolu s objektem [adresa] pozemku parc.č. [číslo] ostatní plocha a parc. [číslo] spolu s objektem [adresa], a to z důvodu, že [právnická osoba] dlouhodobě neplní své peněžité a nepeněžité závazky. Toto oznámení o odstoupení podle dodejky bylo [titul]. [příjmení] doručeno dne [datum] (č.l. 107). Dne [datum] vyčíslil [titul] [jméno] [příjmení] na základě žádosti [právnická osoba] celkový dluh ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], který ke dni [datum] činil částku 15.751.646,00 Kč. V případě zaplacení nebo složení do notářské úschovy ve prospěch [titul]. [příjmení] a to do [datum] dojde k prominutí části smluvní pokuty dle čl. III odst. 5 smlouvy o půjčce. Z dohody o prominutí dluhu ze dne [datum], která byla uzavřena mezi [právnická osoba] a [titul]. [jméno] [příjmení] se v čl. II. dohodli, že„ [titul]. [jméno] [příjmení] promíjí [právnická osoba], [anonymizováno] .. část dluhu –smluvní pokutu dle článku III. odstavcem 5 smlouvy o půjčce ve výši 1 385 146 Kč. Současně se smluvní strany dohodly, že výše smluvní pokuty za prodlení se zaplacením splátek půjčky nebo půjčky činí 470 500 Kč ke dni 28.2.2018“ (č.l.152). Z transakční historie [právnická osoba] [příjmení] majitele účtu [anonymizováno] bylo zjištěno, že dne [datum] [právnická osoba] [část obce] uhradila kupní cenu ve výši 8.000.000,00 Kč (č.l. 259) a z výpisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že 1. žalovaný uhradil dne [datum] částku 6.500.000,00 Kč (č.l. 260). Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřená mezi [právnická osoba] [část obce] a kupujícími manžely [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalovaného] [anonymizováno], a to parc.č. [číslo] a parc.č. [číslo] zastavěná plocha spolu se stavbou [adresa] (č.l. 155-160). Z výpisu z katastru nemovitostí LV pro [územní celek], k.ú. [část obce] bylo zjištěno, že na listu [číslo] byli zapsáni jako vlastníci uvedených nemovitostí z kupní smlouvy ze dne [datum] 2. a 3. žalovaný (č.l. 165) a z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha spolu s objektem stavbou [číslo] je 1. žalovaný (č.l. 163).

13. Z protokolu o trestním oznámení ze dne [datum rozhodnutí] na Policii ČR pod [číslo jednací] soud zjistil, že toto oznámení uskutečnil [jméno] [příjmení], který uvedl, že svým jednáním poškodil manželku [celé jméno žalobkyně] tím, že v roce 2014 byl jediným majitelem a jednatelem [právnická osoba] [anonymizováno] ., společnost se zabývala provozováním [anonymizována tři slova] a byla současně jediným zdrojem příjmů celé rodiny. Společnost se v roce 2014 dostala do předlužení z důvodu, že věřitelé stupňovali nátlak, snažil se nějakým způsobem situaci řešit. O pomoc se obrátil na [jméno] [příjmení], se kterým v květnu 2014 zahájil jednání, nabídl mu 50% podíl na společnosti se splacením všech dluhů. Dohoda mezi jednatelem [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] byla taková, že poskytne společnosti částku 10.000.000,00 Kč a za podmínek, na kterých se dohodli. [jméno] [příjmení] požadoval, aby smlouvu podepsala i manželka [příjmení] [příjmení], který věděl o tom, že manželka by s tím nesouhlasila, a proto se snažil situaci řešit, vyhledal třetí osobu ženského pohlaví, která vystupovala při podpisu smlouvy jako manželka žalovaného, kdy předtím manželce odcizil z kabelky občanský průkaz. Peníze, které obdržel od [jméno] [příjmení], použil na vypořádání dluhu společnosti a zbytek částky použil na rozvoj společnosti. Vzhledem k tomu, že nastala doba splatnosti půjčky, nebyl schopen tuto dlužnou částku splatit, dohodl se několikrát na prodloužení splatnosti půjčky s [jméno] [příjmení]. Koncem roku 2018 [jméno] [příjmení] podal návrh na vydání exekučního příkazu (o kterém se dověděl až v lednu 2019) a společnost následně prodal [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Z důvodu tohoto jednání žalobkyně podstupovala insolvenční řízení s hrozícím prohlášení konkurzu. Vzhledem k tomu, že žalobkyni nikdy nic nepodepsala, s nikým nejednala, bylo by nespravedlivé, kdyby žalobkyně přišla o nemovitosti, které jí byly darovány její matkou. Právní zástupkyně manželky [příjmení] [příjmení] [příjmení] nechala vypracovat znalecký posudek z oboru písmoznalectví a bylo zjištěno, že podpis manželky tj. žalobkyně na smlouvě o peněžité zápůjčce není s největší pravděpodobnosti jejím pravým podpisem a jedná se s velkou pravděpodobnosti o padělek.

14. Z notářského zápisu ze dne [datum] spis. zn. [anonymizována dvě slova] [rok] z rozhodnutí vyplývá: 1. odvolání z funkce jednatele společnosti [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení], a to ke dni [datum] 2. jmenování jednatele společnosti [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] (č.l. 265-266).

15. Z notářského zápisu ze dne [datum] spis. zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka]„ osvědčení prohlášení, se kterým mají být spojeny právní účinky ve smyslu ust. § 80 notářského řádu“ učiněným [titul] [jméno] [příjmení] [příjmení] před notářkou kromě jiného vyplývají skutková tvrzení, která byla uvedena v žalobním návrhu a v průběhu celého řízení [titul] [jméno] [příjmení] [příjmení] prohlásila, že kupní cena ve výši 14.500.000,00 Kč byla pevně dohodnuta jako částka pro celkové oddlužení [právnická osoba] [anonymizováno]., tedy z toho důvodu tuto částku [celé jméno žalobkyně] ani žádným způsobem nerozporovala, šlo jí výlučně o to, aby se zbavila ručitelského závazku za dluhy [právnická osoba], [anonymizováno]. Pokud by na dotaz k oddlužení [celé jméno žalobkyně], jako ručitelky za dluhy [právnická osoba], [anonymizováno]. nedostala naprosto uspokojivou odpověď, nebyla oprávněna za [anonymizována dvě slova] smlouvu podepsat. [příjmení] vycházela ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřených mezi panem [příjmení] [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] [anonymizováno], kdy postoupená pohledávka za [právnická osoba] s.r.o. činila 14.366.500,00 Kč a pro účely oddlužení byla dohodnuta částka 14.500.000,00 Kč (č.l. 207-209).

16. Z notářského zápisu sepsaného notářkou [titul] [jméno] [příjmení] dne [datum] pod spis. zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] bylo zjištěno, že uvedené prohlášení učinil [jméno] [příjmení] a uvedl, že k prodeji nemovitostí, které jsou předmětem daného řízení došlo na popud [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení], zástupců věřitele [právnická osoba] a cílem bylo splacení pohledávek [právnická osoba], které tehdy měli manželé [příjmení] vůči věřiteli panu [příjmení] [jméno] [příjmení]. Prodej měl být uskutečněn tak, že bylo současně dohodnuto, že obě nemovitosti budou pronajaty [právnická osoba] k užívání, ta bude platit nájmy a tím umořování závazků [právnická osoba] [část obce] z poskytnutého úvěru vůči bance. Po 15 letech mohla odkoupit původní majitelka [titul] [příjmení] nebo některý z členů rodiny [příjmení] všechny nemovitosti zpět za 1,00 Kč Opční smlouvou byla sjednaná i možnost dřívějšího odkupu nemovitostí, pokud by byla finanční situace [anonymizováno] k tomu nakloněna a z toho důvodu byla stanovena kupní cena na 14.500.000,00 Kč, uměle taková, aby pokrývala závazky vůči [titul] [jméno] [příjmení]. Dle prohlášení [jméno] [příjmení] nešlo vůbec o reálnou cenu nemovitostí, ale právě o částku na oddlužení [titul] [celé jméno žalobkyně] a z těchto důvodů souhlasila [titul] [celé jméno žalobkyně] s prodejem nemovitostí za nízkou cenu a téhož dne byla podepsána kupní smlouva, smlouva nájemní a opční smlouva. Ve svém prohlášení dále popisoval, jak došlo k převzetí [právnická osoba] [právnická osoba] [anonymizováno], což se jednalo o společnost, která byla osobně a majetkově propojena s věřitelem, [právnická osoba] [část obce]. [příjmení] [jméno] [příjmení] ve svém prohlášení uvedl, že by mohl doložit další podvodné jednání ze strany [titul] [příjmení], [příjmení], zastupujících a řídících věřitele [právnická osoba], [právnická osoba]. [jméno] [příjmení] prohlášil, že s odstupem času pochopil, že od začátku jejich spolupráce šlo [titul] [jméno] [příjmení] či [jméno] [příjmení] o získání majetku rodiny [příjmení].

17. Z účastnické výpovědi žalobkyně bylo soudem zjištěno, že jí bylo sděleno, že prodejem nemovitostí se zbaví veškerých dluhů, které již měla k [titul]. [příjmení]. Peníze měla dostat na svůj účet, který ovšem nikdy neviděla, nedostala žádné peníze. Před prodejem nemovitostí bylo žalobkyni sděleno, že bude zbavena dluhu a že nemovitosti obdrží zpět, ale netušila v tom okamžiku, že společnost žalovaného má jiný zájem. Pokud by nedošlo k oddlužení celé společnosti tak, jak tvrdila právní zástupkyně a bývalý manžel, nikdy by nedala právní zástupkyni souhlas k podpisu smlouvy. Při insolvenčním řízení se objevilo, že dluží další částky. Žalobkyně potvrzovala, že se [právnická osoba] nejednala, zástupce této společnosti viděla poprvé. Kupní cena ve výši 14.500.000,00 Kč, tato byla vypočtena [titul] [příjmení] a žalobkyni bylo řečeno, že cena je vyšší než mají hradit pohledávky, že dostanou zpět nějaký rozdíl. Smlouvu opravdu nestudovala, pro ni bylo důležité jenom to, že nebude mít dluhy. Před podpisem smlouvy jí bývalý manžel informoval, že všechno bude v pořádku. Důvodem uzavření kupní smlouvy bylo to, že v nemovitostech se podnikalo, cela rodina tam byla zaměstnána. Na půjčku nemohli dosáhnout a [titul] [příjmení] nabídl [titul] [příjmení] pomoc s tím, že dosáhne na půjčku tím, že založí nějakou [právnická osoba], která si vezme od nějaké společnosti půjčku, a zapsali tam tyto dvě nemovitosti. Také bylo dohodnuto, že tuto půjčku [právnická osoba] bude splácet ve splátkách a za 10 nebo 15 let dostane tyto nemovitosti zpět. Důvodem prodeje bylo to, že chtěla vytvořit klid v rodině, chtěla pomoci oddlužit firmu a oddlužit sebe. Pokud jde o kupní cenu 14.500.000,00 Kč, o tom věděla, byla přesvědčena, že nemovitost neprodává, de facto, že ji dostanou zpět, že se zbaví veškerých dluhů a najednou se objevila další firma, která tvrdila, že jí dluží. Žalobkyně potvrzovala, že ji nikdo nekontaktoval ze strany kupujícího ani ze [právnická osoba], nikdo jí nepsal e-maily ani netelefonoval. V dalším období nechápala, že jsou nějaké další dluhy, že zde je insolvenční řízení. Také netušila, že násilným způsobem bude [titul] [příjmení] odebrána společnost a nenechají je odvézt ani vlastní věci. Pokud jde o kupní smlouvu, žalobkyně připustila, že tuto smlouvu nečetla pozorně a smlouvu za ni podepisovala její právní zástupkyně.

18. Jednatel společnosti žalovaného v účastnické výpovědi uvedl, že veškerá jednání ohledně uzavření kupní smlouvy absolvovala právní zástupkyně žalobkyně a tehdejší manžel [příjmení] [příjmení]. Nemůže obstát tvrzení právní zástupkyně, že byla ujišťována, že dojde k oddlužení žalobkyně, neboť před třemi měsíci podepsala uznání předchozímu věřiteli [titul] [příjmení] na částku vyšší. V roce 2016 byl žalovanému půjčen provozní úvěr a investiční úvěr ve výši 7.000.000,00 Kč, na tento úvěr ze strany [právnická osoba] nebylo plněno a dále se dověděli o závazcích vůči panu [příjmení], kterému také docházela trpělivost neplněním závazku manželů [příjmení]. Bylo přistoupeno k postoupení pohledávky a danou situaci chtěli vyřešit tak, že z důvodu, že nemovitosti žalobkyně byly důležité pro činnost [právnická osoba], [anonymizováno] (která dlužila žalovanému), a aby tyto nemovitosti zůstaly manželům [příjmení] v nájmu, aby mohli hradit další závazky vůči věřitelům. To byl hlavní důvod, proč koupili nemovitosti žalobkyně, neboť byli relativně bonitní společností účastníci kapitálového trhu a získali bankovní financování na uvedené nemovitosti. Na toto bankovní financování si přidali 1 % a na základě tohoto ujednání manželům [příjmení] dali i pocit, že ty nemovitosti, pokud budou plnit řádně a včas ostatní dluhy, mohou koupit zpět. V kupní ceně byla napsána částka 14.500.000,00 Kč, přičemž před uzavřením kupní smlouvy podepsali uznání dluhu ve výši částce, takže se nemohlo jednat o oddlužení žalobkyně. Ke změně statutárního orgánu ve [právnická osoba], [anonymizováno] bylo přistoupen z důvodu, že [právnická osoba] měla závazek vůči mateřské společnosti 1. žalovaného, [titul] [příjmení] resp. [právnická osoba], [anonymizováno], tuto pohledávku dlouhodobě neplnila. Dalším důvodem k výměně jednatele společnosti byla skutečnost, že bylo zjištěno, že společnost je kompletně předlužena, jednalo se asi o dalších 45 věřitelů a vždy se muselo jednat jenom o částečně oddlužení. Před podpisem kupní smlouvy došlo k jednání, kdy manžel žalobkyně zatajil, že si fiktivně půjčil nějakou částku 12.000.000,00 Kč. Před uzavřením kupní smlouvy probíhala jednání jednatele společnosti 1. žalovaného, který zadal přípravu dokumentace ke kupní smlouvy a návrh smlouvy byl zaslán právní zástupkyni žalobkyně, která uvedla, že je to v pořádku a k podpisu smlouvy došlo v kanceláři právní zástupkyně žalobkyně. Spolu s kupní smlouvou byla uzavřena nájemní smlouva a opční smlouva. Nájemní smlouva byla vypovězena, protože na nájmy nebylo plněno. Od prodeje nemovitostí do podání žalobního návrhu nebyly ze strany prodávajícího žádné připomínky a ani 1. žalovaného nekontaktovala právní zástupkyně.

19. Z výpovědi slyšeného svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že ve spolupráci se [právnická osoba] jednal se [právnická osoba] [anonymizováno], protože zadluženost [právnická osoba] byla poměrně vysoká a společnosti 1. žalovaného se prodaly nemovitosti žalobkyně, neboť převzali pohledávky [právnická osoba] a pohledávku od [titul] [příjmení]. Prodej byl dohodnut s tím, že budou splněny dvě podmínky, úplné oddlužení [titul] [celé jméno žalobkyně] a návrat nemovitostí do 15 let zpět rodině [příjmení]. V jeden den byly podepsány tři smlouvy, a to kupní smlouva, smlouva o nájmu a opční smlouva. Nájemní smlouva byla dohodnuta tak, že nájmy ponižovaly dluh společnosti vůči [právnická osoba] a do 15 let mělo být na základě opční smlouvy nemovitosti vráceny zpět. Při podpisu kupní smlouvy a kupní ceny ve výši 14.500.000,00 Kč svědek věděl, že má více dluhů a právní zástupkyně žalobkyně o tom neinformoval ani to nesdělil manželce, tj. žalobkyni. Svědek potvrzoval, že [titul] [příjmení] i [titul] [příjmení] ujišťovali, že podpisem kupní smlouvy budou zrušeny a dluhy převzaty od [titul] [příjmení] a nemovitosti že budou zpět vráceny rodině [příjmení] do 15 let. Svědek potvrzoval to, že kdyby neměl od [titul] [příjmení] a [titul] [příjmení] přísliby, že bude žalobkyně oddlužena a nemovitost se vrátí zpět, tak by určitě k prodej nemovitosti žalobkyně nepřistoupila. Svědek potvrzoval to, že s kupní smlouvou, opční smlouvou a nájemní smlouvou seznámil. Potvrzoval i to, že s návrhem kupní smlouvy se seznámil a seznámila se i právní zástupkyně žalobkyně. Z výpovědi svědka vyplývá, že nájemní smlouva byla naplňovaná, ale občas došlo k nějakému prodlení s placením nájmu. Svědek potvrzoval, že při podpisu kupní smlouvy věděl, že nemovitosti mají vyšší skutečnou hodnotu, ale žalobkyni o tom neinformoval. Pokud by manželku o tom informoval, kdyby byly splněny ty dvě podmínky, že bude oddlužena a nemovitost se vrátí do 15 let, tak by to určitě podepsala.

20. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku - Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Podle ust. § 583 občanského zákoníku - Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné 22. Podle ust. § 584 odst. 2 občanského zákoníku - Bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné, třebaže se omyl týká jen vedlejší okolnosti.

23. Podle ust. § 1793 odst. 1 občanského zákoníku - Zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. To neplatí, pokud se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá strana nevěděla ani vědět nemusela.

24. Podle ust. § 1795 občanského zákoníku - Právo podle § 1793 zaniká, není-li uplatněno do jednoho roku od uzavření smlouvy.

25. Podle ust. § 1796 občanského zákoníku - Neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

26. Při hodnocení konkrétního právního jednání a jeho následků z hlediska dobrých mravů je třeba hodnotit několik rovin. První je otázka současného působení jednotlivých hodnot relevantních v daném případě, které mohou působit rozporuplně, tj. ve prospěch a současně v neprospěch daného právního jednání. Druhou rovinou je oblast lidské činnosti, v níž právní jednání působí a třetí rovinou je otázka kvalifikace konkrétního jednání podle určitých typových situací. Ústavní soud vymezil obecný pojem dobrých mravů jako souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávacích zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami dané společnosti. Tento obecný horizont, který vývoj ve společnosti rozvíjí, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu právě v daném čase, v daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu.

27. Pokud jde o omyl v právním jednání, je tehdy, je-li falešná představa o smluvním typu, o právech a povinnostech stran, sem se zahrnuje i omyl v projevu, jak se také systematicky určité části nauky děje. Při posuzování podstatnosti a důležitosti omylu jde o otázku kauzality. Konkrétně je třeba se ptát, zda by jednající tento projev z hlediska subjektivního (tj. při znalosti skutkových okolností) a z hlediska objektivního (při rozumném hodnocení případů) neuskutečnil nebo uskutečnil jinak. V prvém případě jde o podstatný omyl, ve druhém případě jde zřejmě o méně podstatný nebo dokonce nepodstatný omyl. Podstata omylu ve vůli spočívá v tom, že jednající měl nesprávnou, resp. nedostatečnou představu o právních účincích právního úkonu. Omyl ve vůli je právně významný, tj. má za následek neplatnost právního úkonu jen tehdy, jestliže je jednající osoba učinila v omylu vycházející ze skutečnosti, jež je pro právní úkon rozhodující (podstatný omyl) a bez něhož by k právnímu úkonu nedošlo, přičemž osoba, které byl právní úkon určen, tento omyl vyvolá, anebo o něm alespoň musela v době právního úkonu vědět (muselo jí to být – objektivně posuzováno – zřejmé, viz rozh. Nejvyššího soudu ČR 25 Cdo 2987/2000).

28. Omyl ve vůli je právně významný, tj. má za následek neplatnost právního úkonu je tehdy, jestliže právní úkon učinila jednající osoba v omylu, vycházející ze skutečnosti, jež je pro učiněný právní úkon rozhodující (podstatný) a bez níž by k právnímu úkonu, tak jak je uzavřen, nedošlo a osoba, které byl učiněný právní úkon je úkon určen, tento omyl buď vyvolá, (např. uvedením nepravdivých skutečnosti, která byla rozhodující pro jednání druhé strany), a nebo je sice nevyvolala, avšak o omylu v době učinění právního úkonu věděla či vědět musela (muselo jí to být – objektivně vzhledem k okolnostem případu posuzováno – zřejmé) a vzdor tomuto druhou stranu na omyl neupozornila (viz rozh. Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 2511/2009).

29. Pokud se jedná o lichevní jednání tzv. lichevní smlouvy, jejímž předmětem je převod vlastnického práva k nemovitostem, je existence písemně uzavřené smlouvy o převodu nemovitostí, v níž je poskytované plnění (cena za převáděný nemovitý majetek) v hrubém (podstatném) nepoměru oproti hodnotě převáděného majetku. Při posuzování, zda v konkrétním případě jde o hrubý nepoměr ve vzájemném plnění, nelze zpravidla vystačit pouze se zjištěním hodnot jednotlivých plnění a jejich prostým srovnáním, ale bude zapotřebí přihlédnout i k dalším okolnostem případu, které společně s naplněním jednoho ze subjektivních znaků lichevního jednání mohou mít zpravidla vliv na takto realizované vzájemné plnění (např. hospodářský význam uzavřené smlouvy, solventnost převodce, rizikovost záměru, ekonomická prognóza, resp. vývoj na trhu atd.).

30. Po provedeném dokazování a právním posouzení dané věci soud dospěl k závěru, že žalobní návrh nebyl podán důvodně. Soud při rozhodování vycházel z provedeného dokazování, a to jednak z listinných důkazů, výslechem účastníků řízení a slyšeného svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]. Z provedeného dokazování bylo jednoznačně prokázáno a mezi účastníky nesporné, že žalobkyně nemovitosti, zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [část obce], a to pozemek parc.č. [číslo] se stavbou [adresa], pozemek parc.č. [číslo] a pozemek parc. [číslo] jehož součástí byla stavba [adresa], že těmito nemovitostmi žalobkyně (jako ručitelka) ručila za dluhy [právnická osoba], [anonymizováno] vyplývající z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi [titul] [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] [anonymizováno] jako dlužníkem ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze smlouvy o půjčce ze dne [datum]. Podle ručitelského prohlášení ze dne [datum] se žalobkyně spolu se slyšeným svědkem [příjmení] [jméno] [příjmení] zavázali společně a nerozdílně uspokojit pohledávky [titul] [příjmení] vč. úroků, úroků z prodlení a smluvních pokut ze zmiňované smlouvy o půjčce. Dodatkem [číslo] ke smlouvě o půjčce ze dne [datum] [právnická osoba], zastoupena [titul] [příjmení] učinila nesporným, že [titul] [příjmení] bezhotovostně poskytl zápůjčku ve výši 13.440.000,00 Kč a ke dni [datum] [právnická osoba] s.r.o. uznala svůj dluh vzniklý na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum] vč. dodatku [číslo] v celkové výši 15.751.646,00 Kč, a to ke stavu půjčky ke dni [datum]. Dne [datum] uzavřela [právnická osoba] [anonymizováno] s [titul] [jméno] [příjmení] smlouvu o postoupení pohledávky, na základě které byla postoupena pohledávka [titul] [jméno] [příjmení] ze smlouvy o půjčce vč. příslušenství a smluvních pokut. Dne [datum] vyzvala [právnická osoba] [anonymizováno] žalobkyni jako ručitelku k úhradě dluhu ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] v celkové výši 14.968.030,00 Kč a výzvu převzala právní zástupkyně žalobkyně dne [datum], tudíž nemůže uspět tvrzení právní zástupkyně žalobkyně, že ke dni uzavření kupní smlouvy nebyla žalobkyně informovaná o konkrétní výši dluhu. Dne [datum] vyčíslil [titul] [jméno] [příjmení] na základě žádosti [právnická osoba] celkový dluh ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], který ke dni [datum] činil částku 15.751.646,00 Kč. K tomuto vyčíslení dluhu dále bylo uvedeno, že v případě zaplacení nebo složení do úschovy ve prospěch [titul] [příjmení] částky ve výši 14.366.500,00 Kč, která se skládala z jistiny ve výši 11.580.000,00 Kč, úroku z půjčky ve výši 2.316.000,00 Kč a smluvní pokuty ve výši 470.500,00 Kč, a to k [datum] vystavit kvitanci pro zánik zástavního práva, které vázne k nemovitostem a současně promine část dluhu ze smlouvy o půjčce podle čl. III. odst. 5smlouvy o půjčce ve výši 1.385.140,00 Kč. S ohledem na předluženost [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] o bylo vyvoláno jednání ohledně prodeje předmětných nemovitostí 1. žalovanému, a uzavření kupní smlouvy ze dne [datum], kdy žalobkyně byla zastoupena po celou dobu právní zástupkyní, která za ni jednala, jak sama žalobkyně uvedla ve své účastnické výpovědi, se smlouvou se řádně neseznámila, byla zastoupena právní zástupkyní. Návrh kupní smlouvy vyhotovoval žalobce a kupní smlouva byla ze strany právní zástupkyně žalobkyně připomínkována, jak vyplynulo z průběhu řízení a jak vyplynulo ze svědecké výpovědi. Ze svědecké výpovědi [titul] [příjmení] a z prohlášení o oznámení trestné činnost, které svědek učinil na Policii ČR, bylo prokázáno, že tehdejší manželce, tj. žalobkyni nesdělil veškeré skutečnosti, které vedly k uzavření smlouvy. Svědek a právní zástupkyně žalobkyně potvrdili, že žalobkyně měla podmínky, že ty nemovitosti může získat zpět a také že bude oddlužena. V uzavřené kupní smlouvě žádné takové podmínky nebyly uvedeny, přičemž muselo být zřejmé, že je dluh [právnická osoba], [anonymizováno] mnohem vyšší než je uzavřená kupní smlouva s kupní cenou ve výši 14.500.000,00 Kč. Jak uvedl svědek [jméno] [příjmení], neinformoval pravdivě manželku, přičemž si byl vědom, že hodnota těchto nemovitostí je mnohem vyšší, neboť by ze strany žalobkyně k uzavření této kupní smlouvy nedošlo. Jak vyplynulo z průběhu řízení, nebyl to žalovaný, kdo by uvedl žalobkyni v omyl při uzavírání kupní smlouvy. Naopak byl to 1. žalovaný, který souhlasil s uzavřením nájemní smlouvy, aby mohla [právnická osoba], [anonymizováno] dále v nemovitostech podnikat a tím by mohla splácet dluh na úvěr, který si vzala společnost 1. žalovaného z důvodu, že žalobkyně a jednatel společnosti [právnická osoba] na úvěr nedosáhli a také umožnili získání případně za [číslo] let těchto nemovitostí zpět za cenu 1,00 Kč na základě uzavřené opční smlouvy. Jak kupní smlouva, opční smlouva a nájemní smlouva byly uzavřeny v jeden den tj. [datum]. Soud v jednání 1. žalovaného nezjistil žádná jednání, která by žalobkyni uvedla v omyl, že by smlouva byla uzavřena v tísni a případně pod lichevním jednáním. Pokud po uzavření kupní smlouvy došla žalobkyně ke zjištění, že kupní cena splňovala podmínky pro neúměrné zkrácení ve smyslu ust. § 1793 občanského zákoníku, mohla v roční postupovat v souladu s ust. § 1796 občanského zákoníku. V průběhu řízení bylo prokázáno, že od uzavření kupní smlouvy dne [datum] do podání návrhu dne [datum] žalobkyně a ani její právní zástupkyně žádnou ze stran nekontaktovala a z toho důvodu l. žalovaný jako řádný vlastník předmětných nemovitostí, s nemovitostmi nakládal a k části těchto nemovitostí na základě kupní smlouvy ze dne [datum] převedl vlastnické právo na 2. a 3. žalovaného. Na základě všech uvedených skutkových zjištění soud žalobní návrh v celém rozsahu zamítl (výrok II. a III.).

31. Výrok o nákladech řízení soud opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy při stanovení tarifní hodnoty pro výpočet nákladů řízení soud vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 101/2018, kdy soud vycházel z hodnoty nemovitostí a při výpočtu nákladů řízení u 1. žalovaného vycházel podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu z hodnoty 14.500.000,00 Kč kupní ceny, která byla stanovena v kupní smlouvě ze dne [datum] a u 2. a 3. žalovaného soud vycházel z tarifní hodnoty ve smyslu § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1999 Sb., a to z tarifní hodnoty 9.500.000,00 Kč. Na základě výše uvedeného soud stanovil žalobkyni povinnost uhradit 1. žalovanému náklady řízení ve výši, která představuje: - 7x režijní paušál po částce 300,00 Kč 2.100,00 Kč / § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění/ - náklady právního zastoupení 7 x 50.100,00 Kč 350.700,00 Kč / § 7 bod 6 vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění/ převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1, písm. a) písemné podání (§ 11 odst. 1, písm. d) odvol. PO + vyj. ve věci samé, vyj. 22.9.2020 účast u jednání (§ 11 odst. 1, písm. g) dne [datum], [datum], [datum], [datum] - 21% DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř……………………………………..…….. 74.088,00 Kč celkem 426.888,00 Kč Ve výroku V. soud stanovil žalobkyni povinnost uhradit 2. a 3. žalovanému náklady řízení, které představuji: - 5x režijní paušál po částce 300,00 Kč 1.500,00 Kč / § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění/ - náklady právního zastoupení 5 x 46.300,00 Kč 231.500,00 Kč / § 7 bod 6 vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění/ převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1, písm. a) písemné podání (§ 11 odst. 1, písm. d) účast u jednání (§ 11 odst. 1, písm. g) [datum], [datum] a [datum] - 21% DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř……………………………………..…..… 48.930,00 Kč celkem 281.930,00 Kč x 2 563.860,00 Kč - 20 % - 112.772,00 Kč 451.088,00 Kč

Poučení