53 CO 180/2022 - 369

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Richarda Tomana a soudkyň JUDr. Lady Záviškové a Mgr. Blanky Vernerové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa], [PSČ] [obec] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o nahrazení projevu vůle o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I. a III. potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně nahradil souhlas žalované s uzavřením smlouvy se žalobkyní o bezúplatném převodu pozemků [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] k. ú. [obec], [územní celek], ve vlastnictví státu podle zákona o půdě, ve znění specifikovaném ve výroku rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu o nahrazení projevu vůle týkající se pozemků [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] k. ú. [obec], [územní celek] (výrok II.) a dále rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] (výrok III.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně (původně s další žalobkyní) domáhá nahrazení projevu vůle žalované s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu pozemků podle [ustanovení pr. předpisu] (dále jen„ zákon o půdě“), a to [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] k. ú. [obec], [územní celek] (dále také„ pozemky“).

3. Žalovaná nejprve namítala nesplnění podmínky liknavosti a svévole ve vztahu k žalobkyni, nesouhlasila s výší ocenění pozemků a domáhala se dále aplikace srážek z ceny pozemků podle pol. [číslo] přílohy 7 oceňovací vyhlášky. Žalovaná také tvrdila nepřevoditenost požadovaných pozemků.

4. Soud prvního stupně vyšel z následně učiněných nesporných tvrzení účastníků, že žalobkyně je osobou oprávněnou podle zákona o půdě, že nevydané pozemky, resp. pozemky odňaté, mají být posuzovány jako pozemky stavební a že cena předmětných pozemků vyplývá ze znaleckých posudků [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum]. Ke sporným otázkám, zda byl postup žalované v případě žalobkyně liknavý či svévolný, jaká je skutečná výše restitučního nároku žalobkyně a zda lze žalobkyni označené náhradní pozemky vydat provedl dokazování, přičemž dospěl ke skutkovým zjištěním, která podrobně popsal v odůvodnění přezkoumávaného rozsudku (bod 20. až 68.). Ohledně požadovaných pozemků, s ohledem na rozsah odvolání, soud prvního stupně zjistil, že [anonymizována dvě slova] [číslo] byl oceněn částkou [částka], je na něj pobírána zemědělská dotace; s tímto pozemkem sousedí pozemky [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] kolem pozemku [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] vede pozemní komunikace, kolem pozemku [anonymizováno] [číslo] pozemní komunikace nevede, samotný [anonymizována dvě slova] [číslo] se nachází v nezastavěném území a je součástí zastavitelné plochy [anonymizováno] s funkčním využitím území rekreace rozptýlené; na části pozemku je dle platného územního plánu navržena veřejně prospěná stavba: vodovod návrh – dolní tlakové pásmo a STL plynovod, [anonymizováno] je o výměře [výměra], druh pozemku trvalý travní porost, je součástí zemědělského půdního fondu, nachází se v památkové zóně; [anonymizována dvě slova] [číslo] byl oceněn částkou [částka], je na něj pobírána zemědělská dotace, nachází se v nezastavěném území a je součástí plochy P – plochy lesní přírodní a zastavitelné plochy [anonymizováno] s funkčním využitím rekreace rozptýlené; na části pozemku je dle platného územního plánu navržena veřejně prospěná stavba: vodovod návrh – dolní tlakové pásmo a STL plynovod, [anonymizováno] je o výměře [výměra], druh pozemku ostatní plocha; [anonymizována dvě slova] [číslo] byl oceněn částkou [částka], je na něj pobírána zemědělská dotace, nachází se v nezastavěném území a je součástí plochy Z s funkčním využitím plochy zemědělsky využívané půdy; dle územního plánu není dotčen veřejně prospěšnou stavbou, [anonymizováno] je o výměře [výměra], druh pozemku trvalý travní porost, je součástí zemědělského půdního fondu, nachází se v památkové zóně; [anonymizována dvě slova] [číslo] byl oceněn částkou [částka], je na něj pobírána zemědělská dotace, nachází se v nezastavěném území a je součástí plochy Z s funkčním využitím plochy zemědělsky využívané půdy; dle územního plánu není dotčen veřejně prospěšnou stavbou, [anonymizováno] je o výměře [výměra], druh pozemku trvalý travní porost, je součástí zemědělského půdního fondu, nachází se v památkové zóně.

5. Prvostupňový soud na základě učiněných skutkových zjištění a právního posouzení dospěl k závěru, že žalovaná se vůči žalobkyni jako oprávněné osobě dopustila liknavého a svévolného postupu. Tento závěr vystavěl na zjištění, že již dne [datum] musela vědět, že nárok žalobkyně, resp. obou žalobkyň, je ve výši několika milionů, když znalecký posudek zpracovaný Ing. [příjmení] nároky žalobkyň ocenil částkou [částka]. Žalovaná však dopisem ze dne [datum] vyrozuměla právní předchůdkyni žalobkyně, že její nároky jsou z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] v celkové výši [částka] a z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] v celkové výši [částka]. Přímý nárok žalobkyň podle rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] vedla žalovaná ve výši [částka]. Teprve k [datum] byl nárok žalobkyně z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo] žalovanou přeceněn na částku [částka]. Nárok z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo], v té části, ve které nebyl postoupen, byl veden ve výši [částka]. Žalovaná žádosti o převod pozemků ve veřejných nabídkách, které podala jak sama žalobkyně, tak její sestra, původní 2. žalobkyně (oprávněná z týchž rozhodnutí), zamítala s tím, že k nim nepřihlíží, neboť jejich nárok není v dostatečné výši. Žalovaná lpěním na nesprávné výši restitučního nároku objektivně znemožnila žalobkyni svůj restituční nárok uspokojit, a nelze tak po žalobkyni chtít, aby se účastnila veřejných nabídek. Žalobkyně byla žalovanou limitována jak v rozsahu uspokojení svého restitučního nároku, tak i v právu získat náhradní pozemky, které by svým charakterem a hodnou odpovídaly hodnotě nevydaných pozemků. K tomuto postupu žalované podle názoru soudu neexistuje žádný ospravedlnitelný důvod. Až na základě výsledků soudních řízení vedených mezi účastníky u jiných soudů žalovaná učinila nesporným, že nevydané pozemky mají být skutečně oceněny jako pozemky stavební, nikoli zemědělské. Závěr o liknavém a svévolném chování žalované ve vztahu k žalobkyni učinil i Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který rovněž uzavřel, že při ohodnocení nároku žalobkyň nebyly dány důvody pro použití srážek podle přílohy [číslo] [ustanovení pr. předpisu], čímž tak kvitoval rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], v němž byla stanovena výše restitučního nároku žalobkyň částkou [částka]. Soud prvního stupně tak uzavřel, i s ohledem na [ustanovení pr. předpisu]“), že žalovaná vůči žalobkyni postupovala svévolně a liknavě, a že výše nároku žalobkyň byla ve výši [částka], tj. nárok žalobkyně ve výši [částka], když neshledal důvody pro odchýlení se od shora uvedených závěrů.

6. Ohledně způsobilosti náhradních pozemků k vydání, a to předmětných pozemků v k. ú. [obec], [územní celek] vyšel prvostupňový soud z § 11 odst. 1 zákona o půdě, který specifikuje pozemky, které nelze vydat, a rovněž z [ustanovení pr. předpisu] o [anonymizováno]“). Prvostupňový soud na základě takto nastavených pravidel shledal za nezpůsobilé k vydání pozemky [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo]. Překážku vydání pozemků [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] shledal v tom, že na vyjmenovaných pozemcích, resp. jejich části je podle územního plánu [územní celek] plánována výstavba vleku jako veřejně prospěšné stavby. U pozemku [anonymizováno] [číslo] překážka spočívala v tom, že byla uzavřena smlouva o bezúplatném převodu s [územní celek], které [anonymizováno] mělo nabýt za účelem výstavby komunikace. U těchto pozemků jsou dány překážky podle § 6 odst. 1 písm. b) ve smyslu zákona o SPÚ. Tyto pozemky byly oceněny v celkové částce [částka].

7. Naopak ohledně pozemků [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] neshledal žádné důvody, pro které by nebylo možné pozemky převést. Namítá-li žalovaná, že pozemky jsou součástí památkové zóny, nejde o skutečnost, která by převod znemožňovala. Převodu pozemku [anonymizováno] [číslo] nebrání ani ta skutečnost, že [anonymizováno] je používán jako přístup ke stavbě [adresa] na pozemku stavební parcela [číslo]. Převodu pozemku [anonymizováno] [číslo] pak nebrání ani ta skutečnost, že na pozemku má být vybudována veřejně prospěná stavba: vodovod návrh – dolní tlakové pásmo a STL plynovod, neboť se jedná o stavbu podzemní. Tyto pozemky byly oceněny v celkové částce [částka]. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 o. s. ř.

8. Proti výroku I. a III. tohoto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. Nesouhlasí se závěrem, že pozemky [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] jsou způsobilé převodu. Namítá s poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu, že pouhá skutečnost, že na pozemky je pobírána zemědělská dotace, nepostačuje pro závěr, že pozemky jsou zemědělsky obhospodařovávány. Tato skutečnost představuje pouze formální a nikoliv materiální znak. Zdůraznila, že při posuzování„ vhodnosti pozemků“ je třeba zkoumat i to, zda pozemky lze zemědělsky obhospodařovat, zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s nimi a také to, zda žalobkyni nevznikne pouze tzv.„ holé vlastnictví“, neboť by tím nebyl naplněn účel naturálních restitucí zemědělských pozemků. Poukázala i na to, že se soud prvního stupně nezabýval tím, že se pozemky nacházejí v památkové zóně [obec]. Ve vztahu k pozemku [anonymizováno] [číslo] zdůraznila, že jeho převodu brání překážka, neboť tvoří funkční celek se sousedním pozemkem, ke kterému vede cesta přes tento [anonymizováno], kterou lze považovat za účelovou komunikaci. Tato cesta je jediným spojením s místní komunikací. Ve vztahu k pozemku [anonymizováno] [číslo] uvedla, že má podle [anonymizována tři slova] o podmínkách využívání území vydaného [anonymizováno] [obec] sloužit pro umisťování staveb pro individuální rekreaci, není jej proto možné zemědělsky obhospodařovat. [anonymizováno] je navíc součástí rozsáhlého chráněného území, pročež hrozí vznik tzv. holého vlastnictví. Navíc na části pozemku má být podle platného územního plánu veřejně prospěšná stavba vodovodu a plynovodu. Ohledně pozemku [anonymizováno] [číslo] zdůraznila, že na něm má být vybudována veřejně prospěšná stavba – chodník při ulici [ulice], obchvat [obec] a propojení s dalšími obcemi, jak vyplývá z územního plánu [územní celek]. Namítla rovněž překvapivost napadeného rozhodnutí spočívající v tom, že soud prvního stupně na jednání konaném dne [datum] nesdělil svůj právní názor, čímž znemožnil žalované reagovat na závěry o důvodnosti pozemků k vydání a prokázovat opak. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že se žaloba na nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemků [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] zamítá.

9. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání nesouhlasila s argumentací žalované, že není rozhodná otázka čerpání dotací na zemědělské obhospodařování pozemků. Zdůraznila, že všechny pozemky jsou zemědělsky využívány, zemědělské dotace jsou pobírány na drtivé výměře všech těchto pozemků. Jedná se zjevně o pozemky vhodné k zemědělské restituci, a proto námitka vzniku„ holého vlastnictví“ je zcela nepřípadná. Namítá-li žalovaná, že pozemky [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] jsou dotčeny veřejně prospěšnou stavbou vodovodu a plynovodu, jedná se o stavby technické infrastruktury, tj. o zákonné výjimky ze zákazu převoditelnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona o [anonymizováno]. Žalovaná nedoložila, že by tyto pozemky byly dotčeny veřejně prospěšnými stavbami, které by převoditelnost vylučovaly. Soud prvního stupně se vypořádal i s argumentem žalované týkajícím se památkové zóny, otázky přístupu ke stavbě a prověřil i to, zda [anonymizována dvě slova] [číslo] není dotčen nějakou veřejně prospěšnou stavbou. Žalobkyně navrhla, aby odvolání žalované bylo zamítnuto a žalobkyni přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení.

10. Odvolací soud přezkoumal napadené výroky rozsudku včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

11. Odvolací soud předně vyjádřuje výhrady k odůvodnění přezkoumávaného rozsudku, který v rozporu s § 157 odst. 2 o. s. ř. nenaplňuje požadavky na jasnost, stručnost a přehlednost (předpoklad jeho přesvědčivosti). Prvostupňový soud v rozporu s tímto ustanovením opsal do rozsudku podstatnou část jednotlivých podání účastníků. V této souvislosti je nutné poukázat i na to, že v průběhu řízení došlo k opakovaným změnám pozemků požadovaných k vydání oproti pozemkům uplatněným v žalobě, pročež zejména tvrzení vztahující se k pozemkům, ve vztahu k nimž došlo následně ke zpětvzetí žaloby, ztěžují přehlednost odůvodnění. Za popsané situace bylo namístě, aby soud uvedl jen taková tvrzení účastníků, týkající se předmětu sporu, ohledně něhož bylo v závěru řízení rozhodováno, přitom aby neopisoval celá podání účastníků, ale pouze stručně a výstižně vyjádřil, čeho se žalobkyně domáhala a z jakých důvodů a jak se vyjádřila žalovaná. Z celkového počtu 31 stran rozsudku je totiž jednotlivým podáním účastníků věnováno bezmála 12 stran, přičemž samotnému právnímu hodnocení, k otázkám skutečně sporným, a to vhodnosti jednotlivých pozemků k vydání, věnoval soud prvního stupně pouze dva stručné odstavce. I přes naznačené nedostatky však nelze považovat napadený rozsudek za nepřezkoumatelný, jak namítá žalovaná. Rozsudek zpravidla není nepřezkoumatelný tehdy, pokud případné nedostatky jeho odůvodnění nebyly, podle obsahu odvolání, na újmu uplatnění práv odvolatele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), k čemuž vzhledem k rozsahu a obsahu odvolacích námitek žalované zjevně nedošlo.

12. Odvolací soud rovněž nepřisvědčil námitce, že by rozhodnutí bylo překvapivé. Nepředvídatelným, resp. překvapivým je pouze takové rozhodnutí, které nebylo možno na základě zjištěného skutkového stavu věci, postupu soudů nižších stupňů a dosud přednesených tvrzení účastníků řízení předvídat, přičemž přijetím takových rozhodnutí je účastník řízení zbaven možnosti skutkově a právně argumentovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Taková situace však v řízení nenastala. Poté, co žalobkyně uplatnila v řízení nárok na dotčené pozemky v [katastrální uzemí], žalovaná podala obsáhlé vyjádření, v němž vznášela námitky proti posouzení těchto pozemků jako vhodných pro účely naturální restituce podle zákona o půdě. Je tak zřejmé, že žalovaná měla nejen možnost skutkově a právně argumentovat, ale že se i vydání pozemků, na základě zjištěného skutkového stavu věci, postupu soudu prvního stupně a přednesených tvrzení účastníků, dalo předvídat. Nebylo proto namístě poskytovat žalované další procesní poučení.

13. Odvolací soud pak ve shodě se soudem prvního stupně hodnotí přístup žalované při uspokojování restitučního nároku žalobkyně jako svévolný a liknavý. Tento závěr má oporu v dlouhodobém neplnění povinností žalované, které by vedly k vypořádání nároku žalobkyně na vydání náhradních pozemků, zejména pak ve faktickém vyloučení žalobkyně z účasti ve veřejných nabídkách v důsledku lpění na zjevně nesprávném ocenění jejího restitučního nároku. Tím je naplněn základní předpoklad, kdy se oprávněná osoba (žalobkyně) může domáhat převodu konkrétních náhradních pozemků i bez předchozího zahrnutí těchto pozemků do veřejné nabídky (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], a ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález] a dále zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a judikatura na něj navazující). Nelze odhlédnout ani od okolnosti, že tatáž předběžná otázka již byla opakovaně řešena v jiných soudních kauzách, a to i před Nejvyšším soudem (srov. rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo obdobně sp. zn. [spisová značka]). V těchto rozhodnutích pak byly aprobovány i závěry o tom, že nevydané pozemky je třeba ocenit jako pozemky stavební, že není namístě aplikovat srážky z ceny pozemků podle pol. [číslo] přílohy 7 oceňovací vyhlášky i to, že jejich hodnota stanovená znaleckými posudky činí ve vztahu k žalobkyni částku [částka] Odvolací soud nemá, i s přihlédnutím k § 13 o. z., důvod, aby se při shodné skutkové situaci od závěrů již dříve přijatých jinými soudy odchýlil.

14. S ohledem na podstatu odvolacích námitek směřujících proti závěru soudu prvního stupně o absenci překážek pro vydání pozemků [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] směřoval odvolací soud svou přezkumnou činnost k posouzení, zda jeho závěry o vhodnosti těchto pozemků k vydání jsou správné.

15. V projednávané věci se v rámci napadeného výroku jedná o 4 pozemky, přičemž všechny jsou v užívání [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], v převážném rozsahu své výměry je na ně pobírána zemědělská dotace. Pozemky [anonymizováno] [číslo] výměra [výměra], [anonymizováno] [číslo] výměra [výměra] a [anonymizováno] [číslo] výměra [výměra], jsou pozemky zemědělského půdního fondu, s druhem pozemku trvalý travní porost a nacházejí se v památkové zóně. [anonymizována dvě slova] [číslo] výměra [výměra], je veden jako ostatní plocha se způsobem využití jiná plocha. [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno] [číslo] jsou sousedící pozemky. Oba pozemky jsou dotčeny věcným břemenem chůze a jízdy.

16. Při posuzování vhodnosti pozemku k převodu oprávněné osoby jako pozemku náhradního podle § 11a odst. 1 zákona o půdě je nezbytné hodnotit, zda převodu nebrání zákonné výluky uvedené v § 11 odst. 1 zákona o půdě a v § 6 zákona o [anonymizováno], zda nejde o [anonymizováno] zatížený právy třetích osob, zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem, zda jej lze zemědělsky obhospodařovat, zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem, příp. zda nejde o [anonymizováno] zastavěný či tvořící součást areálu. Tato hlediska je přitom vždy nutno zkoumat se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu.

17. Odvolací soud sdílí názor soudu prvního stupně, že žádné překážky, které by vyplývaly z § 11 odst. 1 zákona a zapovídaly převod dotčených pozemků, nejsou dány. Ustanovení § 6 odst. 1 zákona o SPÚ dále vymezuje další okruh pozemků, které podle tohoto zákona nebo podle [ustanovení pr. předpisu] anebo podle zákona č. 44/1988 Sb. (horní zákon) nelze převádět. Mezi pozemky, jež jsou takto z převodu vyloučeny, patří i zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infrastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků již určených platnou územně [anonymizováno] dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury.

18. Z uvedeného plyne, že jako náhradní pozemky je možné převést nejen pozemky, na kterých již byla zřízena stavba technické infrastruktury, neboť existence takových staveb jen vyjímečně vylučuje zemědělské obhospodařování pozemku, ale podle novely [ustanovení pr. předpisu], lze s účinností od [datum] převádět i pozemky, které jsou teprve určeny platnou územně [anonymizováno] dokumentací ke zřízení technické infrastruktury. Zákonodárce tím zjevně upřednostnil možnost vypořádání restitučních nároků před urychleným uskutečňováním staveb technické infrastrukuty ve veřejném zájmu, když touto vyjímkou umožnil převádět velké množství pozemků, které by jinak z důvodu jejich určení pro inženýrské sítě byly z převodu vyloučeny (srov. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Komentář k zákonu o státním pozemkovém úřadu, [anonymizována dvě slova], [obec a číslo]). Námitka žalované, že na pozemcích [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] je podle platného územního plánu navržena veřejně prospěšná stavba vodovodu a plynovodu, tak není s účinností od [datum] relevantní, neboť tato skutečnost již nově překážku jejich vydání nevytváří. Ani tvrzení žalované o tom, že na pozemku [anonymizováno] [číslo] má být vybudována veřejně prospěšná stavba – chodník při ulici [ulice], obchvat [obec], nezakládá překážku jeho vydání, neboť ze sdělení Městského úřadu Ostrov, Odbor rozvoje a územního plánování jednoznačně plyne, že tento [anonymizováno] není podle platného územního plánu veřejně prospěšnou stavbou dotčen. Z jeho podání označeného jako Územně [anonymizována dvě slova] o podmínkách využívání území totiž ve vztahu k tomuto pozemku plyne jen to, že dotčenost veřejně prospěšnou stavbou (obchvat) se zakládá na rozvojovém plánu či vymezení zásad územního rozvoje. Nejedná se tak o [anonymizováno], který by byl již určen územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění stavbou dopravní infrastruktury. Ve vztahu k pozemku [anonymizováno] [číslo] žádné takové překážky ani nebyly tvrzeny.

19. Pokud je ve vztahu ke všem pozemkům namítána překážka v podobě nabytí tzv. holého vlastnictví, odvolací soud neshledal ani tuto námitku důvodnou. Judikatura vychází z toho, že překážkou vydání náhradního zemědělského pozemku může být i situace, kdy by oprávněná osoba získala vlastnické právo„ vyprázdněné“ z důvodu převažujícího veřejného zájmu v důsledku veřejnoprávní regulace (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], a ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], či rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). O takový případ jde zejména tam, kde jsou nemovitosti veřejným statkem, tedy jsou-li kupř. dotčeny institutem veřejného užívání, jako např. veřejná prostranství ([ustanovení pr. předpisu], o obcích) nebo účelové komunikace ([ustanovení pr. předpisu], o pozemních komunikacích). Veřejným užíváním je přitom třeba rozumět užívání všeobecně přístupných materiálních statků předem neomezeným okruhem uživatelů, přičemž musí jít o takové užívání, které odpovídá povaze a účelu [anonymizováno] a které nevylučuje z obdobného užívání téhož [anonymizováno] jiné, byť i potencionální uživatele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Náhradní uspokojení restitučního nároku je vyloučeno tam, kde by vedlo k situaci, v níž by restituent objektivně vzato nemohl své vlastnické právo smysluplně realizovat. Tato sitace v projednávané věci nenastává. Nelze přehlédnout, že cesta přes [anonymizována dvě slova] [číslo] má podle tvrzení žalované sloužit vlastníku stavby na sousedícím pozemku jako jeho přístupová cesta k domu. [anonymizována dvě slova] [číslo] tak nelze považovat za nemovitost dotčenou institutem veřejného užívání ve shora uvedeném smyslu.

20. Ani umístění pozemků v památkové zóně (u pozemku [anonymizováno] [číslo] není tento způsob ochrany uveden) nemůže mít za následek nabytí vyprázněného vlastnického práva. Přestože omezení pro nemovitosti v takové zóně vyplývají ze [ustanovení pr. předpisu], o státní památkové péči, ve spojení s plány ochrany těchto zón vyhlašovanými Ministerstvem kultury či krajskými úřady nejsou takové povahy, aby bránily možnosti jejich zemědělského využití. Tyto okolnosti, tak jako doposud, nebudou ani v budoucnu bránit možnosti zemědělského využití daných pozemků, jinak by totiž musely omezovat i stávajícího uživatele [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] v jejich zemědělském využívání. Obdobně nemůže bránit vydání pozemku [anonymizováno] [číslo] k zemědělskému obhospodařování skutečnost, že jde o součást rozsáhlého chráněného území, když na druhou stranu je ten samý [anonymizováno] součástí zastavitelné plochy s využitím území rekreace rozptýlené, tedy je na něm možné dokonce stavět stavby (obdobné využití je i u pozemku [anonymizováno] [číslo]). Nejedná se o žádné ze skutečností, které by zakládaly výluku z vydání oprávněným osobám podle § 11 odst. 1 zákona o půdě či § 6 odst. 1 zákona o [anonymizováno]. 21. [anonymizována dvě slova] [číslo] pak rovněž nelze považovat za [anonymizováno] tvořící funkční celek s přilehlým pozemkem, na němž se nachází stavba rodinného domu. Tento [anonymizováno] netvoří nedělitelný celek (areál) s jinými pozemky a stavbami, nejde o [anonymizováno] funkčně nerozlučně spojený se stavbou na sousedním pozemku ve vlastnictví jiné osoby s tím, že by [anonymizováno] či stavba nemohly plnit svou funkci samostatně, tedy že by samostatné užívání stavby či pozemku bylo nemožné či redukované nad únosnou míru. V uvedeném ohledu odvolací soud odkazuje tzv. areálovou judikaturu, která vymezuje pojem funkčního celku (srov. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] či [spisová značka]). Nejvyšší soud aprobuje závěry o funkční souvislosti také mezi pozemky užívanými jako zahrady s rodinnými domy, s nimiž tvoří ucelený soubor (srov. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] [spisová značka], [spisová značka]). Rovněž za součást uceleného areálu označil [anonymizováno] sloužící jako odpočinková plocha sportovního hřiště (tedy [anonymizováno], jehož vydání oprávněné osobě by nečinilo užívání ostatních nemovitostí v areálu nemožným, ale činilo by je méně komfortním), či případy pozemků obklopujících stavby rodinných domů (srov. sp. zn. [spisová značka]). Uvedené účely užívání pozemků, jež by mohly za určitých podmínek upřednostnit zájem na zachování stávajícího způsobu užívání pozemku [anonymizováno] [číslo] před zájmem restitučním v poměrech projednávané věci nebyly zjištěny a ani jiným způsobem nevyšly v řízení najevo. Souvislost mezi požadovaným pozemkem a sousedícím pozemkem se stavbou tak prizmatem této judikatury nelze vyhodnotit jak překážku pro jeho vydání. Při vydání pozemků žalobkyni přitom nelze očekávat, že by došlo k jakékoli změně místních poměrů, zvláště pak za situace, kdy [anonymizováno] je zatížen věcným břemenem chůze a jízdy. Toto omezení obdobně jako u pozemku [anonymizováno] [číslo] přechází s vlastnictvím pozemku na každého dalšího vlastníka.

22. Z provedených důkazů ostatně vyplynulo, že shora uvedené pozemky jsou v užívání [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], v převážném rozsahu své výměry je na ně pobírána zemědělská dotace, shodně jako pozemky [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] které jsou určeny jako plochy zemědělsky využívané půdy. Odvolací soud nezjistil, že by zde byly překážky pro jejich vydání ani že by zde bylo okolnosti, které by bránily jejich zemědělskému obhospodařování či že by vznikaly jiné problémy při hospodařování, které by při komparaci veřejného zájmu na zachování dosavadních vlastnických vztahů a zájmů oprávněných osob na náhradní uspokojení restitučního nároku vedly odvolací soud k úvaze, že by bylo lépe restituční nárok žalobkyně pro kolizi se zájmem na zachování veřejného vlastnictví uspokojit vydáním jiného náhradního pozemku (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], či stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne [datum], sp. [značka automobilu] [anonymizováno] [číslo]). Tyto závěry nelze učinit ani ve vztahu k pozemkům [anonymizováno] [číslo] či [anonymizováno] [číslo]. Zde je pak vhodné poukázat i na to, že vzhledem k rozloze později uvedeného pozemku [výměra], který bezprostředně navazuje na [anonymizována dvě slova] [číslo] o výměře [výměra], nelze ani uvažovat o tom, že by určitá omezení plynoucí ze způsobů jejich ochrany či věcných břemen mohly relevantním způsobem ovlivnit jejich hodnocení jako pozemků zemědělsky obhospodařovatelných.

23. Pro vhodnost vydávaných pozemků z hlediska jejich zemědělské obhospodařovatelnosti hovoří jak rozsah jejich výměry, tak i skutečnost, že se všechny nacházejí ve stejném katastrálním území. V této souvislosti nelze přehlédnout, že žalovaná nabízí ve veřejných nabídkách jako pozemky splňující kritérium vhodnosti pro zemědělské obhospodařování (známo odvolacímu soudu z úřední činnosti) pozemky ve významně menších výměrách (v nízkých stovkách ba i desítkách m2) a rozeseté po celém území republiky.

24. Nad rámec právě uvedeného odvolací soud zdůrazňuje, že právní předchůdkyni žalobkyně byly odňaty rozsáhlé, zemědělsky obhospodařovatelné pozemky v souvislé ploše, které měly i stavební potenciál, podstatně zvyšující jejich hodnotu do budoucna. V rámci nápravy této křivdy jí nyní žalovaná, navíc po mnoha letech bezdůvodného prodlení, odmítá vydat pozemky, které by se svými vlastnostmi mohly pozemkům odňatým byť jen blížit, a ve veřejných nabídkách nabízí samostatné pozemky umístěné v různých katastrálních územích napříč celým státem, bez možnosti jejich sloučení v jeden racionálně obhospodařovatelný celek. Již jen tyto skutečnosti samy o sobě ztěžují dosažení účelu zákona o půdě, jímž je zmírnění křivd způsobených vlastníkům a uživatelům půdy v době nesvobody. Uvedené křivdy nelze v současných podmínkách úplně odstranit ani napravit, ale je třeba reálně usilovat o zmírnění jejich následků a nebránit vydání takových pozemků, jejichž charakter účelu zákona neodporuje.

25. Odvolací soud proto shledal, že požadované náhradní pozemky by byly zařaditelné do veřejné nabídky, nebýt liknavosti žalované, jejich převodu nebrání zákonné výluky podle § 11 odst. 1 zákona o půdě či § 6 zákona o [anonymizováno], a ani nebyly zjištěny žádné jiné relevantní skutečnosti, které by je z vydání vylučovaly. Pozemky jsou způsobilé k zemědělskému obhospodařování a námitky žalované nemohly tuto skutečnost zvrátit. Žalobkyně má právo na uspokojení jejího restitučního nároku, který dosud nebyl vyčerpán. Za těchto předpokladů shledal odvolací soud napadené výroky rozsudku věcně správnými, a proto je podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

26. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu bylo přiznáno plně úspěšné žalobkyni. Náklady řízení představují náklady právního zastoupení za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u jednání) á [částka] podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (tarifní hodnota představuje hodnotu pozemků dotčených odvoláním- [částka]), dva režijní paušály á [částka] a 21% DPH, celkem částku [částka].

Poučení