9 C 58/2019-322

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa] zastoupená JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokátem sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] zastoupená JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o nahrazení projevu vůle žalované při uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků, takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle Žalovaného uzavřít s oprávněnou osobou [celé jméno žalobkyně], narozenou dne [datum], bytem [adresa žalobkyně], tuto smlouvu o převodu pozemků podle zákona o půdě: Česká republika – [název žalované] [IČO] se sídlem [adresa žalované] (dále jen„ převodce“) a [celé jméno žalobkyně] [datum narození] bytem [adresa žalobkyně], [PSČ] [obec] (dále jen„ nabyvatel“) uzavírají podle ustanovení § 11a zákona č. 229/1991 Sb., v platném znění tuto: Smlouvu o převodu pozemků:

I. Česká republika – [název žalované] jako převodce spravuje mimo jiné nemovitosti – pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] vše v k.ú. [obec], [územní celek], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce].

II. Nabyvateli vznikl nárok na bezúplatný převod pozemku z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě. [celé jméno žalobkyně] je držitelkou platného restitučního nároku pocházejícího z rozhodnutí pozemkového úřadu [číslo jednací], [číslo jednací] a [číslo jednací]. Nevydané pozemky byly oceněny znaleckým posudkem [číslo] 2017 ze dne 27. 10. 2017 znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] ([číslo], [číslo]) a znaleckým posudkem [číslo] ze dne 25. 8. 2021 znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] takto: pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] na částku 69 454,98 Kč, pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] na částku 1 702,58 Kč, pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] na částku 331 910 Kč, pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] na částku 428 118,28 Kč.

III. Převodce tímto převádí do vlastnictví nabyvatele nemovité věci uvedené v článku I. této smlouvy, včetně všech jejích součástí a příslušenství, a nabyvatel předmětné nemovité věci přejímá do svého výlučného vlastnictví.

IV. Vlastnické právo k převáděným nemovitým věcem, včetně všech jejích součástí a příslušenství, přechází na nabyvatele vkladem do příslušného katastru nemovitostí. Převodce Nabyvatel Česká republika – [název žalované] [celé jméno žalobkyně]

II. Žaloba na nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemků: pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše v k.ú. [obec], [územní celek], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 41 597,19 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se spolu s další žalobkyní [celé jméno původní účastnice] (dále jen„ původní žalobkyně) žalobou podanou zdejšímu soudu dne 20. 2. 2019 domáhaly na žalované nahrazení projevu vůle žalované při uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků. Svůj nárok odůvodnily tím, že jsou dědičkami po zemřelé oprávněné osobě dle zákona o půdě, paní [jméno] [příjmení], dle rozhodnutí Pozemkového úřadu [číslo jednací] a [číslo jednací], a současně také oprávněnými osobami dle zákona o půdě přímo z rozhodnutí Pozemkového úřadu [číslo jednací]. Matka žalobkyň odvozovala svoje nároky zejména z: a) Rozhodnutí Pozemkového úřadu [číslo jednací] ve vztahu k původní [anonymizováno] parc. č. část [anonymizováno], role, k. ú. Bohnice, [územní celek] (nyní dle KN parc. [číslo] části parc. [číslo]), o výměře [výměra], který byl převeden na stát na základě kupní smlouvy [číslo jednací] ze dne 3. 12. 1969; b) Rozhodnutí Pozemkového úřadu [číslo jednací] ve vztahu k původní [anonymizováno] parc. č. část [anonymizováno], zahrada, k. ú. [část obce], obec Praha (dle písemné identifikace [anonymizováno 6 slov] ze dne [datum] KN parc. [číslo] části pare. [číslo]) o výměře [výměra], kdy část pozemku o výměře [výměra] byla na stát převedena na základě kupní smlouvy ze dne [datum], část pozemku o výměře [výměra] byla převedena na stát na základě kupní smlouvy ze dne 13. 9. 1976 a část předmětného pozemku o výměře [výměra] byla převedena na stát na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Žalobkyně svůj vlastní nárok odvozovaly přímo z rozhodnutí pozemkového rozhodnutí Pozemkového úřadu [číslo jednací], a to ve vztahu k původní PK parc. č. část [anonymizováno], role, k.ú. [část obce] (nyní dle KN parc. [číslo]) o výměře [výměra], který byl převeden na stát na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Žalobkyně dále tvrdily, že hodnota nevydaných pozemků dle znaleckého posudku celkem činí 7 229 750 Kč. Již matka žalobkyň se v původních restitučních správních řízeních vyjadřovala k okolnostem odnětí majetku, který rodina žalobkyně vlastnila již od konce 18. století. Matka žalobkyň se stala univerzální dědičkou veškerého majetku dle Dědického usnesení č. j. [spisová značka] a č. j. [spisová značka]. Část majetku – statek v [část obce], byl v roce 1955 z moci úřední obsazen. Následně byla matka žalobkyň nucena odprodat prakticky veškerý majetek, kdy tento byl vykupován za účelem výstavby sídliště [část obce] a [část obce], které byly na předmětných vykoupených pozemcích skutečně i vybudovány. Restituční nárok žalobkyň nebyl ke dni podání žaloby vypořádán ani po více než dvaceti šesti letech, proto se žalobkyně domáhají řádného vypořádání a ocenění restitučního nároku soudní cestou, když restituční nároky žalobkyně uplatnily již v roce 1992. Žalovaná měla k dispozici vlastní znalecké posudky, kterými byly nevydané pozemky žalobkyň oceněny správně jakožto stavební pozemky. Přípisem ze dne 8. 12. 2008 však bylo žalované sděleno, že pozemky z rozhodnutí [číslo jednací] a [číslo jednací] byly oceněny jako zemědělské pozemky částkami 127 000 Kč a 103 000 Kč. Nevydané parcely [anonymizováno] [číslo] z rozhodnutí [číslo jednací] byly oceněny znaleckým posudkem [číslo] [rok] ze dne [datum], nevydané parcely [anonymizováno] [číslo] z rozhodnutí [číslo jednací] a [anonymizováno] [číslo] znaleckým posudkem [číslo] 2008 ze dne [datum] znalcem [příjmení] [příjmení], a to v celkové částce 4 650 945 Kč jako pozemky zemědělské. Žalovaná však bezdůvodně matce žalobkyň sdělila, že hodnota jejího restitučního nároku činí pouze cca 230 000 Kč. Nevydané pozemky žalobkyň byly vykupovány za účelem výstavby sídliště, což žalovaná potvrdila ve vlastních rozhodnutích. V případě rozhodnutí [číslo jednací] ze dne 16. 9. 2008 vyplývá, že kupní smlouva byla uzavřena přímo s investorem Pozemní stavby HMP pro výstavbu sídliště [část obce] – [okres] v [obec]. Totéž platí i v případě rozhodnutí [číslo jednací] ze dne 31. 10. 2017. Vykupující organizace nemohla disponovat materiálním ani personálním vybavením k provozování zemědělské činnosti na vykupovaných pozemcích. [příjmení] závěr platí u rozhodnutí [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kdy pozemky byly vykupovány výstavbou HMP a dále převedeny na stát na základě kupní smlouvy ze dne [datum], na základě kupní smlouvy ze dne [datum] a na základní kupní smlouvy ze dne [datum] Smlouvy o převodu pozemků byly uzavřeny v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Pozemky měly být ve smyslu § 28a zákona o půdě, resp. vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., oceněny jako stavební, a postup žalované je tak nejenom svévolný, ale rovněž liknavý a diskriminující, neboť bez ospravedlnitelného důvodu neocenila odňaté pozemky žalobkyň, jakožto stavební, restituční nárok vedla po celou dobu v nesprávné výši, a de facto ztěžovala žalobkyním uspokojení restitučního nároku předpokládaným způsobem, tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků, nesprávným oceněním jejich restitučního nároku - nerespektováním ustálené soudní judikatury, dle níž pozemky, které byly v době přechodu na stát evidovány jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě, byly vykupovány za účelem výstavby, je třeba ocenil jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu ust. § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. Žalovaná je tak v mnohaletém prodlení vůči žalobkyním a z důvodu této jeho svévole při určení správné výše jejich restitučních nároků, jeho liknavosti při oceňování restitučních nároků a zatajením správné výše restitučních nároků nelze po žalobkyních ani požadovat další účast ve veřejných nabídkách pozemků pro oprávněné osoby. Za takto nevydané pozemky je třeba oprávněné osobě poskytnout náhradu, jako za pozemky určené pro stavbu, byť by v evidenci nemovitostí byly vedeny jako zemědělské. Žalovaná navíc k oprávněným osobám přistupuje licoměrně, kdy náhradní pozemky pro restituenty v celé zastavitelné ploše nechává oceňovat jako stavební bez dalšího. Až odstupem mnoha let se žalobkyně dozvěděly, že původní ocenění jejich restitučních nároků je nesprávné a nemohly se tak řádně účastnit veřejných soutěží vydání náhradních pozemků. Výše restitučního nároku byla matce žalobkyň sdělena v roce 2008, avšak řízení byla zahájena již v roce 1992. Hodnota restitučního nároku navíc byla matce žalobkyň sdělena ve špatné výši. Žalobkyně se dědičkami po zemřelé matce staly v roce 2017 a začaly aktivně řešit restituční nárok. Žalovaná navíc ve vztahu k parcele [číslo] z rozhodnutí [číslo jednací] ve své evidenci uváděla, že žalobkyně nejsou oprávněnými osobami z důvodu postoupení nároků, kdy však k tomuto nikdy nedošlo. Náhradní pozemky se původní žalobkyně snažila získat ve veřejné nabídce, kdy žalobkyně o pozemek požádala žádostí ze dne 4. 12. 2018. Žalovaná měla k dispozici vlastní ocenění nevydaných pozemků v hodnotě 4 650 945 Kč, avšak tuto informaci o výši nároku zatajila. Restituční nárok tedy nebyl vypořádán více nežli čtvrtstoletí, kdy takto dlouhé období svědčí o liknavosti. Restituční nárok žalovaná vede v nesprávné výši, a nabídka pozemků pro oprávněné osoby je nadto nedostačující nebo žádná. Žalovaná zvýhodňuje na úrok restituentů jiné subjekty. Účast původní žalobkyně ve výše zmíněné veřejné nabídce však nebyla žalovanou umožněna. V této veřejné nabídce bylo navíc nabízeno celkem 449 pozemků. Žalovaná přitom spravuje pozemky v k. ú. [část obce] a v k. ú. [část obce], které však nebyly nabízeny ve veřejných nabídkách. Žalobkyně se nemohly na žalované domoci převodu náhradních pozemků v rámci veřejných nabídek, neboť žalovaná protiprávně snižuje výši jejich restitučního nároku. Žalobkyním nebyl ani jeden pozemků, které by bylo možné považovat za náhradní, žalovanou nabízen. Žalobkyně se tak domáhaly, aby byl nahrazen projev vůle žalované, na jehož základě dojde k převodu pozemků žalované na žalobkyně, které jsou způsobilé k nahrazení odňatých pozemků, jejichž hodnota nepřesahuje restituční nárok žalobkyň, kdy by došlo k převodu pozemků parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce], a parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce], vše zapsané u Katastrálního úřadu [anonymizována dvě slova] [část Prahy].

2. Podáním ze dne 30. 4. 2019 žalobkyně se dále vyjádřily, že sama žalovaná oprávněnost jejich nároku, v dalších soudních sporech s žalobkyněmi žalovaná výslovně uznala za stavební ocenění nevydané parc. č. [anonymizována dvě slova] o výměře [výměra] z rozhodnutí [číslo jednací] ve výši 1 668 000 Kč. K ostatním pozemkům žalovaná toto uznání neučinila, je však zřejmé, že i další, nevydané části předmětného pozemku byly převedeny na stát, tedy pozemek parc. č. [anonymizována dvě slova] o výměře 82 m2 byl převeden kupní smlouvou ze dne 13. 9. 1976, a část pozemku parc. č. [anonymizována dvě slova] o výměře [výměra] až kupní smlouvu ze dne 19. 9. 1976, přičemž v obou smlouvách je jednoznačně jako důvod jejich uzavření výstavba sídliště [část obce]. Žalovaná výslovně žalobkyním potvrdila, že k vydání územního rozhodnutí zde došlo již v roce 1972. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8, na který žalovaná odkazuje, navíc vyplývá, že žalovaná měla minimálně vědomost o existenci územního rozhodnutí odboru územního plánování a architektury [anonymizováno] [obec a číslo], [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] pro výstavbu sídliště, kdy je zřejmé, že odňaté pozemky se nacházely v době výkupu v zastavitelném území obce. Žalovaná však správnost ocenění pozemku nezohlednila ve svých informačních systémech, čímž je žalobkyním znemožněno nárok uplatnit ve veřejných nabídkách. Stejně tak je dle žalobkyň namístě posoudit jako stavební i pozemky z rozhodnutí [číslo jednací] a [číslo jednací], kdy tyto se v době jejich výkupu rovněž nacházely v zastavitelném území obce a kdy v přímé souvislosti s výkupem bylo vdáno i rozhodnutí odboru územního plánování a architektury [anonymizováno] [obec a číslo], [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] o umístění stavby. Žalovaná vede výši restitučního nároku žalobkyň v nesprávné výši, i když měla k dispozici znalecké posudky oceňující pozemky jako pozemky stavební, a tímto tak de facto znemožnila účast žalobkyň ve veřejných nabídkách. Žalovaná je tak vůči žalobkyním v mnohaletém prodlení a z důvodu svévole při určení správné výše restitučních nároků, a liknavosti při oceňování a zatajením správné výše restitučních nároků nelze po žalobkyních ani požadovat další účast ve veřejných nabídkách. Žalobkyně se domáhají náhrady za naprosto výjimečné nemovitosti, které v minulosti tvořily velkostatek [anonymizováno], [adresa], [ulice a číslo] (dále jen„ statek“,„ velkostatek“ nebo„ budova“), kdy jde o mimořádně cenný historický objekt. Na právní předchůdkyni žalobkyň byl vyvíjen nátlak ze strany funkcionářů [anonymizováno], což dokazuje i správní spis žalované. Část budovy byla obsazena z moci úřední v roce 1955. V roce 1966 byla žalobkyně nucena darovat v tísni pozemky dle PK parc. [číslo] v k. ú [část obce] o celkové výměře cca 10 ha v ceně cca 0,40 Kč za 1 m2, v roce 1968 byla nucena prodat zemědělskou usedlost [adresa] v [část obce]. Pří výkupu byl zdůrazňován vysoký společenský zájem na výstavbách. Žalobkyně soudu předložily ZP [číslo] [rok] k restitučnímu ocenění nevydaných pozemků, jehož součástí jsou i příslušné kopie ortofotomap HMP, kdy předmětné pozemky byly vykupovány za účelem výstavby, jak bylo uvedené v každé ze smluv. Tyto pozemky byly následně zastavěny, a nebyly žalobkyním vráceny právě z důvodu jejich zastavení ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě. Již v době jejich prodeje se jednalo o pozemky určené k výstavbě, na základě rozhodnutí, územních plánů a obsahu kupních smluv. Výstavba sídliště v [část obce] nadto byla plánována již od začátku 60. let, kdy došlo ke schválení urbanistického plánu a územního plánu.

3. Podáním ze dne 10. 10. 2019 žalobkyně vzaly žalobu stran pozemků parc. [číslo] zpět, když tyto pozemky měly být určeny pro stavbu vládní čtvrti dle usnesení vlády ČR č. 506/ 2019 ze dne 15. 7. 2019, a současně navrhly rozšíření o pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha, zaspané u Katastrálního úřadu [anonymizována dvě slova] [část Prahy] pracoviště v [obec]. Poukázaly na to, že v jiných sporech mezi žalobkyněmi a žalovanou došel například Okresní soud v Trutnově v rozsudku ze dne 27. 6. 2019, č. j. 15 C 38/2019 – 355, k závěru, že postup žalované vůči žalobkyním byl liknavý a svévolný, minimální hodnota restitučního nároku činí celkem 4 650 945 Kč, kdy se jedná o částku uvedenou ve znaleckém posudku [anonymizováno] [příjmení], a žalobou dotčené náhradní pozemky byly na žalobkyně převoditelné. Hodnota těchto pozemků byla 2 200 503,60 Kč. Dále, Okresní soud v Ústí nad Orlicí avizoval, že žalobkyně žalobkyň je důvodná a též avizoval, že zamýšlí rozhodnout ve prospěch žalobkyň. Taktéž proběhlo jednání u Okresního soudu v Chebu. Žalobkyně se také účastnily několika veřejných nabídek, nikoli pouze jedné, avšak všechny žádosti žalobkyň byly žalovanou uznány za nedůvodné. Žalovaná nově přecenila výši restitučních nároků žalobkyň tak, že nárok každé je v částce 368 556,30 Kč, kdy však i tato cena je v hrubém nepoměru k ceně odňatých pozemků, i dle závěrů znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce], vyhotoveným na základě objednávky žalované v červenci 2019, kdy pozemky byly i při provedení všech srážek oceněny částkou 2 258 879 Kč. I zde se však jedná o vadné přecenění, neboť pozemky nebyly oceněny jako stavební v celé výměře. Žalobkyně tvrdily, že postup žalované je tak svévolný, liknavý a diskriminující, kdy dle judikatury není požadovaná ani účast restituentů ve veřejných nabídkách, ale postačuje pouze to, že libovůle a svévole žalované je dána již tím, že žalovaná nesprávným oceněním výše restitučního nároku brání restituentům, aby mohly svůj nárok uplatnit v plné výši. V případě, který je obdobný s řešenou věcí, dovolací soud rozhodoval ve prospěch restituentů, kde pozemky byly soudy posouzeny jako stavební v celé výměře, a byly oceněny částkou 250 Kč/m2, nikoli cca 8 Kč/m2 dle první varianty, resp. 50 Kč/m2 dle druhé varianty znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce], když se taktéž jednalo o pozemky v [část obce]. Soudy bylo určeno, že pozemky v [část obce] v této obdobné věci, které byly vykupovány ve stejné době, eventuálně dříve, než v této věci, byly posouzeny jako stavební v celé své výměře. Právní předchůdkyni žalobkyň v roce 2008, kdy obdržela sdělení o výši hodnoty restitučního nároku, bylo 82 let, a nepředpokládala, že žalovaná zatají správnou výši restitučního nároku. Celá rodina žalobkyň od roku 1992 investovala aktivitu zejména k tomu, aby byl rodině vrácen statek – [adresa], [ulice a číslo], který rodina vlastnila více než 100 let. Tento majetek byl předmětem soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 8, které skončilo tak, že žalobkyni žádné nemovitosti z rozhodnutí [číslo jednací] ze dne 15. 9. 2008 vráceny nebyly, a nárok na tyto nemovitosti byl žalobkyním znovu přiznán rozhodnutím žalované [číslo jednací] ze dne 31. 10. 2017. Žalobkyně restituci začaly řešit po smrti jejich právní předchůdkyně. Žalovaná nový znalecký posudek předložila až v srpnu 2019, se značným zpožděním. Nelze tak souhlasit s názorem, že žalobkyně a jejich matka mohly řádně uplatnit jejich nároky ve veřejných nabídkách. Žalovaná dosud nevysvětlila, jak je možné, že nevydané pozemky oceněné Ing. [příjmení] jako stavební v částce 4,6 mil. Kč byly žalovanou bez dalšího znaleckého posudku posouzeny jako zemědělské v částce cca 230 tisíc Kč. Žalobkyně tvrdily, že od roku 2006 do roku 2015 zařadila žalovaná pouze 66 pozemků pro oprávněné osoby na území hl. m. [obec], a po roce 2015 zde odpovídající pozemky nenabízela. V 19 případech se jednalo o pozemky, jejichž nabídková cena byla do 1 000 Kč, v 16 případech o pozemky v ceně do 10 000 Kč. Celková hodnota těchto pozemků byla celkem v částce 79 991,15 Kč, a ani převod všech těchto pozemků by nepostačoval k saturaci nároku žalobkyň. Pozemky byly Ing. [příjmení] oceněny jako stavební na základě objednávky žalované, neboť sama žalovaná má za to, že se jedná o stavební pozemky. Znalec v posudcích uvádí, že se jedná o pozemky určené pro stavbu, a tyto ocenil v částce 4,6 mil. Kč, kdy žalovaná zaslala právní předchůdkyni žalobkyň dopis ze dne 8. 12. 2008, že její restituční nárok byl oceněn ve výši cca celkem 230 tisíc Kč. Vlastní metodika žalované určuje, že k tomu, aby pozemky bylo možné považovat za stavební, postačuje územní plán, a žalovaná tak při oceňování pozemku postupovala v rozporu s vlastní praxí, kdy k tomu neměla žádný řádný důvod. Jediným důvodem bylo to, aby žalobkyním byla stanovena náhrada v nejnižším možném rozsahu. Žalobkyně tak nemohly, ani nemůžou restituční nároky uplatnit v nabídkách žalované řádným způsobem a v jejich skutečné výši, kdy postup žalované vůči žalobkyním je svévolný. Žalovaná je nadále liknavá, když přecenění nároků provedla pouze částečně na částku 368 556,30 Kč od 26. 9. 2019, a to až pod nátlakem podaných žalob, a více než 1,5 roku po podání žádosti o přecenění. Z dodatku ke znaleckému posudku [číslo] 2018 ze dne 24. 4. 2019 a výslechu znalce u Okresního soudu v Chebu vyplývá, že provedení srážek ocenění pozemků žalobkyň není na místě, a hodnota nároku žalobkyň je tak v částce 7 229 750 Kč. Žalovaná navíc žádný posudek ohledně ocenění pozemků nedoložila. Žalobkyně budou v tomto řízení uplatňovat nároky dle rozhodnutí [číslo jednací] s nárokem ve výši 3 426 000 Kč a dle rozhodnutí [číslo jednací] s nárokem ve výši 2 536 750 Kč Cena pozemků v k. ú. [část obce] byla znaleckým posudkem stanovena v částce 67 268 Kč.

4. Podáním ze dne 10. 2. 2020 žalobkyně dále uvedly, že rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 27. 6. 2019, č. j. 15 C 38/2019 – 355, a rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 1. 2020, č. j. 19 Co 302/2019 – 696, bylo rozhodnuto o restitučním nároku žalobkyně v rozsahu 89 929,20 Kč a původní žalobkyně v rozsahu 1 586 133,83 Kč. Nepravomocně bylo rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 8. 11. 2019, sp. zn. 12 C 42/2019, rozhodnuto o nároku žalobkyně v částce 100 465,30 Kč. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 7. 2. 2020, sp. zn. 11 C 47/2019 bylo rozhodnuto o nároku žalobkyně v částce 1 615 044,16 Kč Celkem tak bylo rozhodnuto o nárocích žalobkyně v rozsahu 1 805 438,66 Kč. Stran původní žalobkyně bylo nepravomocně vyhověno jejímu nároku v rozsahu 2 521 045,37 v řízení u Okresního soudu v Trutnově vedeném pod sp. zn. 15 C 38/2019. Rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 11. 9. 2019, č. j. 16 C 67/2019 – 396, byl usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 11. 2019, č. j. 10 Co 352/2019 – 451, zrušen, kdy odvolací soud uvedl, že nelze potvrdit závěr Okresního soudu v Karlových Varech, že žalovaná nepostupovala vůči žalobkyním liknavě, svévolně, či diskriminačně, a nelze tak zamítnutí žaloby mít za správné. Žalobkyně nechaly ocenit pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], kdy jejich hodnota byla určena částkou 67 268 Kč. Pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec hl. m. [obec], byly oceněny částkou 15 192 Kč. Žalobkyně dále odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 9. 2020, č. j. 28 Cdo 2555/2020 – 1168 a č. j. 28 Cdo 2556/2020 – 1179, které byly vyhlášeny ve sporech přímo mezi týmiž účastníky, kdy Nejvyšší soud, jako soud dovolací, rozhodl ve prospěch žalobkyně a konstatoval, že postup žalované byl vůči žalobkyní liknavý a svévolný, žalovaná nesprávně ocenila výši restitučních nároků žalobkyně, a současně je nedůvodné provádět srážky z ocenění nevydaných pozemků žalobkyň, kdy pozemky mají být souhrnně oceněny na základě znaleckého posudku žalobkyně částkou 7 229 000 Kč. Žalobkyně dále odkázala na pravomocný rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 27. 6. 2019, č. j. 15 C 38/2019 – 355, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 1. 2020, č. j. 19 Co 302/2019 – 701, a na rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 7. 2. 2020, č. j. 11 C 47/2019 – 254, které pravomocně kladně rozhodly o restitučním nároku žalobkyně.

5. Podáním ze dne 6. 4. 2020 vzala původní žalobkyně žalobu stran pozemků parc. [číslo] k parc. [číslo] v k. ú. [část obce] zpět.

6. Podáním ze dne 7. 4. 2020 žalobkyně navrhla změnu žaloby, kdy požadovala pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc [číslo] parc [číslo] parc [číslo] vše v k. ú. [obec], obec Horní platná, zapsané na [list vlastnictví], kdy se jedná o zemědělské pozemky, se kterými je zemědělsky hospodařeno a jsou na ně pobírány dotace. Hodnota těchto pozemků je v částce 1 381 326,40 Kč.

7. Podáním ze dne 26. 3. 2019 žalovaná uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Uvedla, že nesmí upokojovat nároky oprávněných osob jiným způsobem, než formou vyhlašování veřejných nabídek a nemůže uzavírat smíry. Žalobkyně od počátku roku 2019 podaly téměř 30 žalob u různých soudů po celé ČR, kdy se liší toliko označením náhradních pozemků. K uspokojení nároku cestou žaloby je nezbytné, aby byla prokázána dlouhodobá aktivní, leč marná, snaha získat náhradní pozemek ve veřejných nabídkách, a aby byl prokázán kvalifikovaný nezákonný postup, kdy se jedná o kumulativní podmínky. Pokud žalobkyně převedly svůj přímý nárok na třetí osobu v roce 2017 obratem po jeho přiznání, nelze mít za to, že by žalobkyně měly v úmyslu naplnit literu zákona. Žalovaná po vydání rozhodnutí o nároku žalobkyň, resp. jejich právní předchůdkyně, v roce 2008 vyhlašovala veřejné nabídky v takové kvalitě i kvantitě pozemků, že nároky žalobkyň již mohly být uspokojeny, a vzhledem k množství vyhlašovaných veřejných nabídek, nelze mít za to, že žalobkyně či jejich právní předchůdkyně byly dostatečně aktivní. Předchůdkyně žalobkyň se nezúčastnila pro ní možných 62 kol nabídek, žalobkyně se nezúčastnila ani jedné veřejné nabídky, a původní žalobkyně se zúčastnila pouze jedné veřejné nabídky, kdy se jednalo navíc o úkon učiněný naoko. Žalobkyně tak nebyly vůbec aktivní, neposkytly k uspokojení svých nároků řádnou součinnost, a nenaplnily tak podmínku dlouhodobé aktivní, leč marné snahy, uspokojit svůj nárok. Žalovaná nesouhlasila s výší ocenění pozemků, které se dovolávají žalobkyně, neboť nároky předchůdkyně byly ve výši z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] v částce 127 447,20 Kč, z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] v částce 103 499,40 Kč a přímý nárok žalobkyň z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] byl ve výši 259 875 Kč. Žalobkyně do podání žaloby nevznesly jakoukoli námitku týkající se správnosti či nesprávnosti ocenění nároku, a postup žalobkyň je obcházením zákona a v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně nepostavily na jisto, jak byly pozemky oceněny. Vlastní požadavek nároku, jež žalobkyně zdědily, je již promlčen. Současně je v rozporu s dobrými mravy to, že nárok obě žalobkyně neprodleně po jeho získání převedly na třetí osobu, kdy předmětné rozhodnutí nabylo právní moci dne 15. 11. 2017 a dnem 18. 12. 2017 jej žalobkyně převedly. Žalovaná dále nesouhlasí s odvozením liknavosti a svévole od doby trvání správního řízení, neboť restituční řízení je v právní fázi řízením veřejnoprávním, a ve fázi druhé řízením soukromoprávním, a svévoli a liknavost je možné zkoumat teprve poté, co rozhodnutí o restitučních nárocích nabyde právní moci. Nárok žalobkyň nemohl navíc být uspokojen pro jejich dlouhodobou nečinnost, kdy žalobkyně až v žalobě poukazují na dlouhodobost správního řízení. Žalobkyně navíc dle žalované nesplnily již první podmínku stanovenou judikaturou, tj. nebyly nijak aktivní. Žalovaná se navíc nechovala liknavě či svévolně, když pravidelně vyhlašovala několik veřejných nabídek za rok. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 16. 1. 2014, č. j. 23 C 450/2005, bylo rozhodnuto, že právní předchůdkyně žalobkyň není osobou oprávněnou dle zákona č. 229/1991 Sb., a vlastníkem nemovitostí – pozemků, které jsou částí původní PK parcely [číslo] v k. ú. [část obce]. Žalovaná však po tomto rozhodnutí vydala rozhodnutí [anonymizováno] [číslo], jímž byly přímo žalobkyním přiznány nároky na náhradu za nevydané pozemky, které však žalobkyně převedly na třetí osobu. Žalobkyně neprokázaly liknavost a svévoli na straně žalované, nahrazením projevu vůle žalované by došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalobkyň, žalobkyně zjevně nenaplní účel a smysl zákona o půdě, neboť svůj nárok obratem převedly na třetí osobu a nelze tak žádat zvýšení jeho ocenění, a pozemky v k. ú. v [část obce] jsou nepřevoditelné dle § 6 zákona o státním pozemkovém úřadu.

8. Podáním ze dne 9. 4. 2019 žalovaná doplnila, že činí nesporným, že žalobkyně jsou oprávněnými osobami dle zákona o půdě. Žalovaná eviduje nárok žalobkyň v celkové výši 278 079 Kč, neboť žalobkyně dne 18. 12. 2017 svůj nárok z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] postoupily. Žalovaná také tvrdila, že závěr o liknavosti nemůže být kladný, když nabízí dostatečné množství pozemků k vypořádání restitučních nároků, a když téměř 97,5 % všech restitučních nároků je vypořádáno. Nadto, množství nabízených pozemků ve veřejných nabídkách je třeba hodnotit z pohledu celé České republiky. Od 6. 10. 2008 žalovaná nabízela 175 363 pozemků, které odpovídají pozemků, na něž žalobkyně měly nárok, které byly kvalitní o značných výměrách, a o které nepožádala žádná další oprávněná osoba; přímo na území hl. m. Prahy a Středočeského kraje bylo nabídnuto celkem 13 445 pozemků. Žalovaná rovněž dlouhodobě neupřednostňuje při převodech třetí osoby před restituenty, neboť nabídka pro restituenty je více než dostatečná. Je pravdou, že ne všechny pozemky v [obec] mohou být nabízeny v každé veřejné nabídce. Nelze klást k tíži žalované to, že velká část pozemků byla zastavěna. K prokázání liknavosti a svévole žalované by žalobkyně musely prokázat i konkrétní důkazy o nestejnorodém postupu žalované ve srovnatelných případech. Žalobkyně podaly okolo 30 žalob u soudů po celé České republice, kde se vůči žalované domáhají uspokojení svých nároků, plynoucích z totožného rozhodnutí pozemkového úřadu, pročež žalovaná nechává soudu na zvážení, zda se nejedná o zneužití výkonu jejich práva. Nelze také považovat jeden pokus žalobkyň o účelovou účast ve veřejné nabídce za dostatečně aktivní a dlouhodobou snahu o vypořádání restitučního nároku. Nadto dle žalované je otázka posouzení charakteru odňatých pozemků otázkou právní, nikoli skutkově odbornou, kdy znalec pozemky oceňuje dle zadání. Nelze tak klást k tíži žalované, že nechala pozemky ocenit i jiným způsobem, tedy jako pozemky zemědělské. Žalobkyně navíc dle žalované dostatečně neprokazují, že jejich právní předchůdkyni byly odňaty pozemky, které měly v době jejich odnětí stavební charakter. Následná změna charakteru odňatých pozemků nastala navíc až v důsledku činnosti státu, s jednou výjimkou. Cena náhradního pozemku má být ekvivalentní ceně pozemku, který byl oprávněné osobě odebrán. Ve prospěch oprávněné osoby nelze počítat s navýšením ceny pozemku, k němuž došlo po změně jeho charakteru po přechodu na stát nebo právnickou osobu bez přičinění původního vlastníka. Pro stanovení výše restitučního nároku je tak rozhodný stav pozemků ke dni odnětí státem, a proto s výjimkou části původního pozemku PK [anonymizováno] o výměře 6672 m2 mělo být s pozemky nakládáno jako s pozemky zemědělskými. Stavebním pozemkem dle vyhlášky [číslo] [rok] [anonymizováno] ministra – předsedy Státního výboru pro výstavbu účinné v době uzavření kupních smluv od [datum] až do [datum], bylo místo vymezené územním rozhodnutím k zastavění, a žalovaná tak při ocenění musela postupovat v souladu s právními předpisy, když kupní smlouvy nespadají do určující kategorie. Liknavost a svévoli žalované vůči žalobkyním vylučuje také to, že ve vztahu k pozemkům část PK [anonymizováno] o výměře [výměra] došlo po zaslání žádosti žalobkyň k přecenění, avšak nové ocenění není dosud vyhotoveno. Nelze souhlasit s tvrzením, že žalovaná ve svých rozhodnutích měla potvrdit, že nevydané pozemky byly vykupovány za účelem výstavby, když v rozhodnutích je pouze tvrzeno, že smlouvy byly uzavřeny v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Dle žalované tak v řízení nejsou dány žádné okolnosti, které by měly svědčit o svévolnosti, liknavosti či diskriminačním chování žalované. I kdyby soud uznal, že předmětné pozemky měly být oceněny jako pozemky stavební, žalovaná trvá na tom, aby byla cena upravena podle přílohy č. 7 oceňovací vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., případně dle příloh č. 1 nebo č. 2, kdy důvodnost některých srážek vyplývá i ze znaleckého posudku Ing. [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum] a znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne [datum], avšak s prověřením uplatnění jejich rozsahu, dle nového revizního znaleckého posudku. Žalovaná tvrdila, že není přesvědčena o tom, že odňaté pozemky jsou srostlé se souvisle zastavěným územím hlavního města. Dle žalované je při posouzení toho, zda žalovaná postupuje liknavě a pochybila při ocenění pozemků, nutné prokázat nejen pochybení, ale i důležité a závažné důvody tohoto případného pochybení a posoudit celkové chování žalované, kdy tedy bude prokázáno, že ocenění restitučního nároku bylo provedeno chybně a žalovaná proto neměla rozumné a ospravedlnitelné důvody. Žalovaná však má za to, že je po celou dobu aktivní, vyjadřuje se k jejich námitkám, a pasivita a svévole je naopak na straně žalobkyň, kdy žalovaná nadto měla a má ospravedlnitelné důvody pro neprovedení přecenění nároku žalobkyň. Žalovaná také namítá předčasnost žaloby, když přednost by měla mít žaloba na určení výše nároku. Zákon o půdě navíc nikdy nepředpokládal naprostou nápravu všech křivd.

9. Podáním ze dne 10. 10. 2019 žalovaná doplnila, že rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 27. 6. 2019, č. j. 15 C 38/2019 – 355, na která žalobkyně odkazují, obsahuje v odůvodnění nesprávné cenové ohodnocení dvou pozemků. Tímto rozsudkem byly vydány pozemky v hodnotě 2 201 551,12 Kč, namísto v rozsudku uvedené hodnotě 2 200 503,60 Kč. Do rozsudku podala žalovaná odvolání, o kterém nebylo rozhodnuto. Žalovaná znovu uvádí, že žalobkyně nesplnily zákonné podmínky pro uplatnění jejich nároku soudní cestou, a žalobkyně ani výši ocenění do roku 2018 nijak nerozporovaly. V podobné věci Okresní soud v Kladně 2 účasti ve veřejných nabídkách neshledal jako dlouhodobou aktivní snahu na straně žalobce. Žalovaná dále tvrdila, že stavební charakter předmětných pozemků nebyl od počátku až doposud jasný. K názoru, že pozemky dle parc. č. [anonymizována dvě slova] lze přecenit, došla žalovaná již před podáním žaloby. Nárok původní žalobkyně byl ve veřejné nabídce odmítnut proto, že nárokovala pozemek ve vyšší hodnotě, než tehdy činil její nárok. Žalovaná dále nerozporuje, že se žalobkyně zúčastnily veřejné nabídky náhradních pozemků vyhlášené žalovanou dne 8. 3. 2019, kdy od podání žaloby podaly celkem 2 nové žádosti, kdy tyto nároky však byly shledány jako neplatné pro to, že součet cen požadovaných pozemků u obou přesáhl evidovanou výši nároků žalobkyň. Pokud se jedná o odmítnutí nároku původní žalobkyně podaného dne 29. 11. 2018, žalovaná uvádí, že nárok původní žalobkyně v částce 260 016,50 Kč byl nárokem dle § 18a zákona o půdě, který nelze uplatnit ve veřejných nabídkách. Žalovaná tvrdí, že znaleckému posudku [číslo] [rok], který předložily žalobkyně, nemohla být věnována náležitá péče, neboť byl zpracován dodatek [číslo] [rok], který má zcela nahrazovat původní znalecký posudek, a když veškeré listiny mohly mít znalci k dispozici již při zpracování původního posudku. K důvodům posouzení nevydaného pozemku PK [anonymizováno] v k. ú. [část obce] a částem pozemku PK [anonymizováno] v k. ú. [část obce] o výměře [výměra] a [výměra] jakožto zemědělského, žalovaná dále uvádí, že v dodatku znaleckého posudku je sporováno, zda posouzení charakteru pozemku je otázkou právní, skutkovou, či odbornou, pročež žalovaná je názoru, že jde o otázku právní, o které je příslušný rozhodnout pouze soud. [příjmení] dodatek ke znaleckému posudku uvádí, že v době převodu byly pozemky využívány pravděpodobně jako orná půda, a zdá se tak nepravděpodobné, že by v době přechodu na stát měl pozemek možnost napojení na vodovod, veřejnou kanalizaci, či rozvod elektřiny. Tvrzení v územně plánovací dokumentaci pro oblast [část obce] z roku 1967 se vztahují na rozsáhlé území, kdy toto tak neznamená, že ve vztahu k jednomu konkrétnímu pozemku PK [anonymizováno] v k. ú. [část obce] byla možnost napojení na elektrický rozvod, vodovod a kanalizaci. Proto také fotografie statku [anonymizováno] ničeho nedokládají. Z územního rozhodnutí z roku [rok] [anonymizována dvě slova] [číslo] pro k. ú. [část obce] naopak vyplývá, že teprve započnou investice do inženýrských sítí. Samotná výstavba probíhala v lokalitě se zpožděním v letech 1972 - 1980. Totéž platí i pro pozemek PK [anonymizováno] v k. ú. [část obce], a to na základě územního rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] z roku 1972, kdy bylo určeno, že inženýrské sítě budou řešeny v dimenzích pro konečný rozsah sídliště. Žalovaná je tak přesvědčena, že znalecký ústav, který zpracovával posudek žalobkyň, se ani přes doplnění podkladů řádně nezabýval důvodností aplikace všech srážek dle přílohy [číslo] oceňovací vyhlášky, a nelze ho tak požadovat za dostatečný. Znalecký posudek tak obsahuje závažnou vadu a taktéž vadu skutkových zjištění, kdy navíc znalecký ústav vycházel toliko z podkladů předložených objednatelem. Žalovaná nechala znalecký posudek zpracovat šířeji, avšak stále je toho názoru, že pozemky měly být oceněny jako zemědělské, neboť takto byly zapsány v příslušné evidenci. Žalovaná dále nesouhlasila s tvrzením, že předmětem věci řešené u Obvodního soudu pro Prahu 8, sp. zn. 23 C 450/2008, nebyla otázka postavení právní předchůdkyně žalobkyň. I když zde Obvodní soud pro Prahu 8 byl toho názoru, že při uzavírání kupních smluv právní předchůdkyně žalobkyň jednala v tísni a kupní smlouvy byly uzavřeny za nápadně nevýhodných podmínek, petit tohoto rozhodnutí je nešťastně formulován a nekoresponduje s odůvodnění rozhodnutí. Právní předchůdkyni žalobkyň bylo potvrzeno, že je oprávněnou osobou, kdy však předmětné pozemky nemohou být pro jejich funkční souvislost se sídlištním areálem vydány, neboť funkčně souvisí se stavbami a nejsou samostatně způsobilé zemědělského obhospodařování. Seznam všech pozemků, které má žalovaná ve správě, by jako důkaz měly předložit žalobkyně, když toto navíc dle žalované nikterak nevypovídá o vhodnosti pozemků pro zařazení do veřejných nabídek. Žalovaná tvrdila, že ocenění nevydaných pozemků dle znaleckého posudku jako zemědělských je správné, nechová se liknavě ani svévolně, a nejsou dány výjimečné okolnosti, které by měly svědčit proto, že žalovaná se takto vůči žalobkyním chová.

10. Podáním ze dne 17. 2. 2020 žalovaná doplnila, že žalobkyně vždy uplatňují ve veřejných nabídkách restituční nárok v takovém rozsahu, v jakém mu nemůže být vyhověno, a tohoto jsou si žalobkyně vědomy, když mají detailní přehled o tom, v jaké výši žalovaná jejich restituční nárok eviduje a evidovala. Žalovaná také tvrdila, že oceňování nevydaných pozemků fiktivně jako stavebních vede k absurdním důsledkům aplikace § 28a zákona o půdě a k neekvivalenci poskytovaných náhrad, která je způsobena zejména mezi nepřiměřeným poměrem mezi cenou stavebního pozemku a cenou náhradních pozemků, kteréžto jsou v převážné většině zemědělské. Vykrytí takového nároku pak často vyžaduje převést pozemky o mnohonásobně větší výměře, než byly pozemky vykoupené, čímž nedochází ke zmírňování křivd, ale k poskytování nepoměrných náhrad. Žalobkyním byly vykoupeny pozemky o celkové výměře 28 919 m2, sama žalobkyně však již dosud nepravomocně získala pozemky o výměře 49 198 m2 a ceně 1 805 438,66 Kč, a původní žalobkyně pozemky o výměře 76 890 m2 a ceně 2 521 045,37 Kč. Příloha [číslo] slouží právě jako korektiv ceny zohledňující specifika oceňovaného pozemku, což vede i k ekvivalenci poskytnuté náhrady. Nelze tak souhlasit ani se závěry Okresního soudu v Chebu ve věci sp. zn. 12 C 42/2019, který uzavřel, že nebyly dány důvody pro aplikaci srážek. Žalobkyně dále tvrdily, že postupem, který odmítá zohlednit specifika nevydaných pozemků a jejich skutečnou hodnotu v době řízení dochází k nedůvodnému navyšování restitučního nároku žalobkyň, kdy skutkové změny na nemovitostech, ke kterým došlo po jejich odnětí, nemají význam, byly-li způsobeny subjektem, který s nemovitostmi nakládal jako s vlastními. Znalci žalobkyň vycházeli ze špatného metodického východiska, když posuzovaly stavební srostlost až dle právního stavu k roku 1991, namísto toho, aby toto považovali za skutkovou otázku ke dni odnětí nevydaného pozemku a zjišťovali, zda v dané době tvořilo území [část obce] a [část obce] skutečně jednotný stavební intravilán s kmenovou obcí. Nejvyšší soud navíc ve své judikatuře (usnesení ze dne 7. 8. 2019, sp. zn. 28 Cdo 1623/2019) potvrdil, že problematika aplikace srážky dle pol. č. I přílohy 7 oceňovací vyhlášky není totožná s problematikou administrativního začleňování obcí, když nelze tak odkazovat na nedůvodnost aplikace této srážky pouhým odkazem na Opatření útvaru hlavního architekta hl. m. Prahy, neboť toto je v rozporu se zákonem a skutkovými předpoklady vyšlými najevo v řízení. Žalovaná dále tvrdila, že za souvislý intravilán se považuje území, které je v platné územně plánovací dokumentaci vymezeno jako součást současně zastavěného území spojitého s kmenovou částí obce. [ulice] srostlost jednotlivých katastrálních území se postupem času vyvíjela a vyvíjí dodnes. Žalovaná předložila dostatečné důkazy o tom, že v době odnětí nevydaných pozemků tyto netvořily s kmenovou obcí jednotný stavební intravilán, a původní pozemky, které nebyly vydány, nebyly stavebně srostlé s hl. m. Prahou. Dle znalců [příjmení] [příjmení] a Ing. [celé jméno znalce] byl pozemek [anonymizována dvě slova] v k. ú. [část obce] přístupný po zpevněné komunikaci, kdy však Ing. [příjmení] došel k opačnému závěru. Je však otázkou právní, zda aplikovat srážku dle přílohy 7, nikoli znaleckou, leč faktická stránka věci ukázala, že aplikace srážky je na místě, když po vykoupení pozemku se cesta teprve budovala. K pozemku [anonymizována dvě slova] žalovaná uvádí, že je sporné uplatnění srážky k tomuto pozemku, když je sice skutečností, že pozemek [anonymizována dvě slova] v k. ú. [část obce] přímo zcela nepřiléhal k cestě, když tato vzdálenost však činila asi 4 m od hranice pozemku, a samotná cesta byla nakonec zcela odstraněna. K pozemku [anonymizována dvě slova] byla znalci [příjmení] [celé jméno znalce] a Ing. [příjmení] shodně aplikována srážka za nemožnosti napojení pozemku na vodovod a kanalizaci, v případě pozemku [anonymizována dvě slova] Ing. [příjmení] srážku neuplatnil. U obou pozemků uplatnil Ing. [celé jméno znalce] srážku za nemožnost napojení v místě na rozvod elektrické energie, když rozvody, vodovody, kanalizace, byly vybudovány až po odnětí pozemků. Srážku za nemožnost napojení na rozvod elektrické energie k pozemku [anonymizována dvě slova] v k. ú. [část obce] uplatnil In.g [celé jméno znalce] toliko k části pozemku o výměře [výměra]. Ing. [příjmení] se například dále nezabýval aplikací srážky za nepříznivou docházkovou vzdálenost do obchodu s potravinami, národního výboru a školy, a tuto neaplikoval ani JUDr. [příjmení]. Žalovaná nicméně je názoru, že tato relativně nízká srážka z ceny je aplikovatelná pro pozemky, které se nachází v místě s horší občanskou vybaveností. Existence městské dopravy nemá být vůbec uvažována, kdy národní výbor se nacházel v pěší vzdálenosti cca 5 – 6 km od nevydaných pozemků, nejbližší škola byla v docházkové vzdálenosti cca 2 km, a vliv nemá ani, zda se jedná o rodinný domek nebo byt. Příznivou pěší vzdáleností je považována vzdálenost do 1,5 km. Dle názoru žalované také nemůže mít vliv, zda se jedná o rodinný domek nebo byt, jelikož horší občanská vybavenost lokality snižuje cenu obou základních způsobu bydlení, reps. v obou případech komplikuje běžný život obyvatel.

11. Podáním ze dne 20. 7. 2021 se žalovaná vyjádřila k převoditelnosti pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [ulice] [anonymizováno], [územní celek]. Žalovaná uvedla, že pozemek parc. [číslo] sousedí s pozemkem parc. [číslo] uvnitř nějž se nachází stavební parcela [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa], a pozemek parc. [číslo] slouží jako jediný přístup k domu [adresa], kdy převodu tohoto pozemku tak brání skutečnost, že tento pozemek tvoří se sousedním pozemkem funkční celek. K pozemku parc. [číslo] žalovaná sdělila, že převodu tohoto pozemku brání skutečnost, že přes celou šířku pozemku vede polní cesta, která je využívána místními obyvateli k přístupu k jejich pozemkům, a dále skutečnost, že část pozemku je předmětem trvalého záboru [územní celek], když přes část tohoto pozemku vede místní komunikace, pod níž jsou umístěny sdělovací kabely v délce 15m, současně je uvedený pozemek na okraji východní strany využíván jako část zahrady k sousedním pozemků, a na jihovýchodní hranici je předmětný pozemek porostlý značně vzrostlou vegetací. K pozemku parc. [číslo] žalovaná uvedla, že tento pozemek je nepřevoditelným, jelikož žalovaná zde dne 14. 4. 2021 uzavřela smlouvu o bezúplatném převodu pozemku, byť se mělo jednat pouze o část pozemku, který byl měl/má nést označení [číslo] kdy překážkou k rozdělení pozemku je nařízené předběžné opatření č. j. 9 C 58/2019 – 240 ze dne 17. 5. 2021. Pozemky parc. [číslo] jsou v katastru nemovitostí evidované jako památková zóna, resp. nachází se v památkové zóně [obec], a jakákoli činnost na těchto pozemcích, je prakticky nemožná, v důsledku legislativních omezeních. Žalovaná je tak názoru, že všechny výše uvedené pozemky nelze vydat, když není možné jejich řádné obhospodařování, a žalovaná tak má za to, že žalobkyně požadavkem převedení sledují jiný účel, než je vyjádřený v zákoně o půdě.

12. Podáním ze dne 4. 10. 2021 žalovaná doplnila, že ve vztahu k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], že [územní celek] podala žádost o bezúplatný převod pozemku dne 30. 6. 2020 z důvodu, že přes pozemek vede veřejná dopravní infrastruktura. K pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] se žalovaná vyjádřila tak, že není pravdou, že by k pozemku vedla vhodnější cestra skrze pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] a pozemky ve vlastnictví majitele pozemku, ke kterému vede cesta přes předmětný pozemek, tedy vlastník pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. V praxi je tato cesta několikrát delší, než cesta stávající a rozhodně nevyhovující, jsou zde umístěny sloupy elektrického vedení a dalších zařízení technické infrastruktury. Navíc na části pozemků parc. [číslo] v k. ú. [ulice] [anonymizováno] je navržena veřejně prospěšná stavba vodovodu a plynovodu. K pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] se žalovaná vyjádřila tak, že taktéž byly označeny za veřejně prospěšné stavby, kdy zde má stát soustava lyžařských vleků, a jde tak o stavbu občanského vybavení. Pozemky jsou tak nepřevoditelné.

13. Usnesením zdejšího soudu ze dne 11. 10. 2019, č. j. 9 C 58/2019 – 111, bylo řízení částečně zastaveno k pozemkům parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce], zaspané u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [obec], [stát. instituce] (výrok I.), a byla připuštěna změny žaloby, a to rozšíření o pozemky parc. [číslo] [číslo] vše v k. ú. [část obce], zaspané u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [obec], [stát. instituce] (výrok II.).

14. Usnesením zdejšího soudu ze dne 14. 4. 2020, č. j. 9 C 58/2019 – 144, ve spojení s usnesením ze dne 1. 12. 2020, č. j. 9 C 58/2019-202, bylo řízení částečně zastaveno k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (výrok I.), kdy tak došlo k zastavení řízení ohledně nároku původní žalobkyně b).

15. Usnesením zdejšího soudu ze dne 18. 5. 2021 č. j. 9 C 58/2019 – 243, byla připuštěna změny žaloby dle podání žalobkyně ze dne 7. 4. 2021, kdy se domáhala nahrazení projevu vůle žalované uzavřít smlouvu o převodu předmětných pozemků.

16. Předmětem řízení tak zůstal nárok žalobkyně, kterým se domáhala nahrazení projevu vůle žalované při uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků k pozemkům pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše v k.ú. [obec], [územní celek], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce]. Soud tak neprováděl dokazování týkající se nároku původní žalobkyně, když řízení o jejím nároku bylo zastaveno (viz výše), a současně neprováděl dokazování ohledně pozemků, které předmětem řízení byly dříve, avšak řízení k nim taktéž bylo zastaveno (viz výše).

17. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně je osobou oprávněnou dle zákona o půdě. Taktéž bylo účastníky při jednání dne 11. 8. 2021 učiněno nesporným, že nevydané pozemky, resp. pozemky odňaté mají být posuzovány jako pozemky stavební. Při jednání dne 22. 12. 2021 žalobkyně uznala zjištění cen předmětných pozemků znaleckými posudky [číslo] ze dne [datum] a [číslo] [rok] ze dne [datum].

18. Mezi účastníky zůstalo sporným: a) zda byl postup žalované v případě žalobkyně liknavý, či svévolný, b) jaká je skutečná výše restitučního nároku žalobkyně, c) zda lze žalobkyni označené náhradní pozemky vydat.

19. Z provedených důkazů tak soud zjistil následující skutečnosti:

20. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkový úřad Praha ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] soud zjistil, že dne [datum] bylo Ministerstvem zemědělství – Pozemkový úřad Praha určeno, že [jméno] [příjmení] není vlastníkem nemovitosti dle [anonymizováno] část. parc. [číslo] role o výměře [výměra], k. ú. [část obce], obec Praha (nyní dle [anonymizováno] parc. [číslo] části parc. [číslo]), a byla určena lhůta 2 měsíce od právní moc rozhodnutí k vrácení kupní ceny ve výši 5 482 Kč. Dle odůvodnění rozhodnutí výše nadepsaný pozemek přešel od [jméno] [příjmení] na stát zastoupený Investorem pozemních staveb hl. m. [obec] kupní smlouvu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Restituční žádost byla uplatněna dne [datum], kdy [jméno] [příjmení] byla uznána oprávněnou osobou, uvedenou smlouvu měla uzavřít za nápadně nevýhodných podmínek.

21. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkový úřad Praha ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] soud zjistil, že dne [datum] bylo Ministerstvem zemědělství – Pozemkový úřad Praha určeno, že [jméno] [příjmení] není vlastníkem nemovitosti dle PK parc. č. část [anonymizováno], zahrada, k. ú. [část obce], [územní celek] (dle písemné identifikace katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu ze dne [datum] [anonymizováno] parc. [číslo] části pare. [číslo]) o výměře [výměra], a byla určena lhůta 2 měsíce od právní moc rozhodnutí k vrácení kupní ceny ve výši 4 354 Kč. Dle odůvodnění rozhodnutí část pozemku o výměře [výměra] byla na stát převedena na základě kupní smlouvy ze dne [datum], část pozemku o výměře [výměra] byla převedena na stát na základě kupní smlouvy ze dne [datum] a část pozemku o výměře [výměra] byla převedena na stát na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Uvedené smlouvy byly uzavřeny v tísni za nápadně nevýhodných podmínek.

22. Z rozhodnutí žalované ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], a dopisu – sdělení žalované ze dne 23. 1. 2019 soud zjistil, že žalobkyně je osobou oprávněnou k vydání náhradních pozemků ve smyslu § 11 zákona o půdě, kdy žalobkyně není vlastníkem nemovitostí dle [anonymizována tři slova] s [adresa], stavební parcela zastavěná obydl. a hospodářským stavením [adresa] a zahrada o výměře [výměra], dle [anonymizováno] část. parc. [číslo] role o výměře [výměra], vše v k. ú. [část obce]. Pozemek část dle [anonymizována dvě slova] o výměře [výměra] byl rozhodnutím [anonymizováno] [číslo] vydán paní [jméno] [příjmení]. Proti tomuto rozhodnutí [stát. instituce] podal žalobu s tím, že pozemky neměly být vydána. Soud v odůvodnění uznal restituční titul paní [jméno] [příjmení], avšak ve výroku za nevydané nemovitosti nepřiznal náhradu. Osoba oprávněná se tak ocitla v situaci, kdy neměla ani pozemky a ani ji nebyla přiznána náhrada. Proto bylo vydáno rozhodnutí [anonymizováno] [číslo], kdy byl nárok oprávněné osobě dodatečně přiznán.

23. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 16. 1. 2014, č. j. 23 C 450/2008 – 296, soud zjistil, že Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl, že právní předchůdkyně žalobkyně, paní [jméno] [příjmení] není osobou oprávněnou podle zákona č. 229/1991 Sb., a není vlastníkem nemovitostí pozemků, které jsou částí původní PK parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. V odůvodnění rozhodnutí soud konstatoval, že právní předchůdkyně žalobkyně by však zcela zřejmě za normálních okolností předmětné pozemky nikdy neprodala, natož pak za cenu 0,40 Kč/m2. Předmětné pozemky není možné vydat, jelikož tyto se nacházejí v areálu sídliště [část obce], a s areálem sídliště tvoří jeden funkční celek. Tímto rozhodnutím tak bylo nahrazeno rozhodnutí ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha [číslo jednací] ze dne 15. 9. 2008.

24. Z usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] soud zjistil, že žalobkyně společně s původní žalobkyní nabyla restituční nároky dle rozhodnutí [číslo jednací] a [číslo jednací], oceněné částkou 230 946,60 Kč.

25. Z protokolu Ministerstva zemědělství, Pozemkový úřad [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení], pův. provdaná [příjmení], učinila čestné prohlášení ve věci uplatnění restitučních nároků tak, že rod [anonymizováno] vlastnil předmětnou usedlost [adresa] a pozemky dle PK [anonymizována tři slova], dále pozemky parc. [číslo] část parc. [číslo] kdy univerzální dědičkou se dle dědických usnesení č. j. [spisová značka] a [spisová značka] stala právě paní [jméno] [příjmení]. Uvedené pozemky byla jmenovaná nucena pod nátlakem odprodat státu, kdy již v roce 1955 byla z moci úřední nemovitost [adresa] obsazena rodinou [příjmení]. Ostatní pozemky byly již od 30 let pronajímány [anonymizována dvě slova], avšak nájemné nebylo rodině [příjmení] vypláceno. Parcely byly vykupovány za účelem výstavby sídliště.

26. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že pozemek č. kat. [anonymizováno] ve výměře [výměra] zapsaný ve vl. [číslo] poz. knihy pro kat. úz. [část obce] a pozemek č. kat. [anonymizováno] ve výměře [výměra] zapsaný na vl. [číslo] kat. úz. [část obce] převedla paní [jméno] [příjmení] na Československý socialistický stát – Investor pozemních staveb hl. m. [obec], za částku 40 418,40 Kčs, pro výstavbu sídliště [část obce] – [okres] v [obec].

27. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení] za kupní cenu 328 Ksč převedla za účelem výstavby sídliště [část obce] – 1. stavba, dle geometrického plánu Střediska geodézie 120 pro hl. m. [část Prahy] Československý socialistický stát – Výstavbu hl. m. [obec] – Výstavba sídlišť [obec a číslo], pozemek č. kat. [anonymizováno] k. ú. [část obce] díl„ a“ o výměře [výměra].

28. Z kupní smlouvy ze dne 19. 9. 1976 soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení] za kupní cenu 2 668,80 Kčs převedla za účelem výstavby sídliště [část obce] na Československý socialistický stát – Výstavbu hl. m. [obec] – Výstavba sídlišť [obec a číslo], část pozemku č. kat. [anonymizováno] k. ú. [část obce] ve výměře [výměra].

29. Z kupní smlouvy ze dne 13. 9. 1976 soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení] za kupní cenu 1 357,20 Kčs převedla pro výstavbu sídliště [část obce] na Československý socialistický stát – Výstavbu hl. m. [obec] – Výstavba sídlišť [obec a číslo] pozemek č. kat. [anonymizováno] k. ú. [část obce] díl„ b“ o výměře [výměra].

30. Z žádosti [anonymizováno], oborový podnik ze dne 23. 9. 1968, výpisu pozemkové knihy [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] a kupní smlouvy ze dne 23. 5. 1968 soud zjistil, že dne 23. 5. 1968 byla převedena bývalá hospodářská usedlost [adresa] v [obec a číslo], na parc. [číslo] včetně budov na pozemku postavených, k žádosti státního podniku [anonymizováno] ze dne 23. 9. 1968, na jmenovaný státní podnik, který uvedené nemovitosti od paní [jméno] [příjmení] odkoupil za částku 35 000 Kčs.

31. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2017 uzavřené mezi žalobkyní a původní žalobkyní jako postupitelkami a [jméno] [příjmení] jako postupníkem, soud zjistil, že žalobkyně a původní žalobkyně jako oprávněné osoby postoupily práva na náhradu za nevydanou stavební parcelu [číslo] v k. ú. [část obce] o výměře 2079 m2 ve výši nominální částky 519 750 Kč na pana [jméno] [příjmení]. Nárok vyplývá z rozhodnutí [číslo jednací] ze dne 31. 10. 2017. Dopisem ze dne 18. 12. 2017 žalobkyně a původní žalobkyně oznámily žalované postoupení nároku dle smlouvy o postoupení pohledávek.

32. Z přehledu nároků a plnění nároků oprávněné osoby § 11 ze dne 26. 11. 2018, přehledu nároků a plnění nároků oprávněné osoby [celé jméno žalobkyně] ze dne 15. 5. 2019 včetně tabulky nároky, krytí a zůstatky nároků oprávněné osoby, přehledu nároků a plnění nároků oprávněné osoby [celé jméno žalobkyně] ze dne 26. 9. 2019 soud zjistil, že žalobkyně svůj přímý nárok z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] postoupila, kdy tento nárok byl oceněn částkou 259 875 Kč. Žalobkyně má postoupené nároky [číslo jednací] a [číslo jednací], které k 15. 5. 2019 byly v celkové hodnotě 115 473,30 Kč. K 26. 9. 2019 byly postoupené nároky žalobkyně oceněny celkem částkou 344 990,10 Kč, a celková hodnota nároku byla k 26. 9. 2019 ve výši 368 556,30 Kč. Přímý nárok z [anonymizováno] [číslo], v té části, ve které nebyl postoupen, byl oceněn částkou 23 566,20 Kč.

33. Ze znaleckého posudku [číslo] – [anonymizováno] – [rok] ze dne [datum], zpracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pozemek [anonymizována tři slova], k. ú. [část obce], byl oceněn částkou 519 750 Kč. Ocenění pozemku dle [anonymizována tři slova] o výměře [výměra] objednala žalovaná dle rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] (objednávka ze dne 23. 11. 2017). Vlastnické právo k pozemku mělo k 12. 12. 2017 hl. m. [obec], na pozemku byla stavba [adresa] (informace o pozemku [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce]).

34. Z dopisu Pozemkového fondu ČR ze dne 8. 12. 2008 adresovanému paní [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pozemky z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] byly oceněny v celkové výši 127 447,20 Kč a pozemky z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] byly oceněny v celkové výši 103 449,40 Kč.

35. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že znalec pozemek dle [anonymizováno] parc. [číslo] ocenil na základě objednávky žalované, a tento měl být oceněn částkou 2 672 280 Kč, když znalec uplatnil srážky dle přílohy 7, a to srážka za přístup po nezpevněné komunikaci ve výši - 10 %, za nemožnost připojení na vodovod ve výši - 5 % a za nemožnost připojení na kanalizaci ve výši - 7 %, čímž byla celková částka 3 426 000 Kč snížena o 753 720 Kč. Znalecký posudek byl zpracován k objednávce Pozemkového fondu ČR na základě rozhodnutí [anonymizováno] [číslo].

36. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že znalec pozemek dle [anonymizováno] parc. [číslo] ocenil částkou 1 978 665 Kč, když znalec uplatnil srážky dle přílohy 7, a to srážka za přístup po nezpevněné komunikaci ve výši - 10 %, za nemožnost připojení na vodovod ve výši - 5 % a za nemožnost připojení na kanalizaci ve výši - 7 %, čímž byla celková částka 2 536 750 Kč snížena o 558 085 Kč. Znalecký posudek byl zpracován k objednávce Pozemkového fondu ČR na základě rozhodnutí [anonymizováno] [číslo].

37. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne 14. 12. 2018 [anonymizováno] příloh (přílohy [číslo] rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum], přílohy [číslo] rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne [datum], přílohy [číslo] rozhodnutí ze dne [datum], přílohy [číslo] popis [číslo] kód [číslo] sídliště [část obce], přílohy [číslo] – letecké snímky, geoportál, přílohy [číslo] kupní smlouva ze dne [datum], přílohy [číslo] kupní smlouvy ze dne [datum], [datum], [datum]) soud zjistil, že společnost [právnická osoba] ocenila pozemky dle rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] částkou 3 426 000 Kč, pozemky dle rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] částkou 1 267 000 Kč, a pozemky dle [anonymizováno] [číslo] částkou 2 536 750 Kč. Celková cena pozemků tak byla určena částkou 7 229 750 Kč.

38. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] vypracovaného společností [právnická osoba], zpracovaný jako dodatek [číslo] znaleckého posudku [číslo] [rok], včetně všech příloh soud zjistil, že společnost [právnická osoba] ocenila pozemky dle rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] částkou 3 426 000 Kč, pozemky dle rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] částkou 1 267 000 Kč, a pozemky dle [anonymizováno] [číslo] částkou 2 536 750 Kč. Celková cena pozemků tak byla určena částkou 7 229 750 Kč, a to podle cenového předpisu platného k 24. 6. 1991 a podle stavu k odnětí pozemků.

39. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] zpracovaného [celé jméno znalce] ze dne [datum], včetně příloh, soud zjistil, že [celé jméno znalce] pozemky PK [anonymizováno] a PK [anonymizováno] ocenil ve dvou variantách, kdy v případě, že by pozemky byly posouzeny jako zemědělské s tím, že část pozemku PK [anonymizováno] o výměře [výměra] je pozemkem stavebním, byla by jejich hodnota určena administrativní cenou 764 332 Kč, a v případě, kdy by se jednalo o pozemky výhradně stavební, byla by jejich hodnota určena administrativní cenou 2 258 879 Kč. Znalec aplikoval srážky dle přílohy 7 cenové vyhlášky, v druhé variantě podle položky [číslo] u všech pozemků, když pozemky netvoří souvislý stavební intravilán, dále srážku podle položky [číslo] pro přístup po nezpevněné komunikaci k části pozemku PK [anonymizováno] o výměře [výměra] a [výměra], srážku dle položky [číslo] pro rozvod elektřiny k části pozemku PK [anonymizováno] o výměře [výměra], a k pozemku PK [anonymizováno], srážku podle položky [číslo] k části pozemku PK [anonymizováno] o výměře [výměra] a [výměra], a k pozemku PK [anonymizováno], a dále srážku podle položky [číslo] k části pozemku PK [anonymizováno] o výměře [výměra] a [výměra]. Srážky se v první variantě uplatnily pouze k pozemku PK [anonymizováno] o výměře [výměra].

40. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 10. 3. 2021 vypracovaného společností [právnická osoba], soud zjistil, že zjistil ocenění k pozemkům v k.ú. [obec], [územní celek], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], které byly předmětem řízení: pozemek parc. [číslo] částkou 331 280 Kč, na pozemek je pobírána zemědělská dotace, s tímto pozemkem sousedí pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] kolem pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] vede pozemní komunikace, kolem pozemku parc. [číslo] nevede, -) pozemek parc. [číslo] částkou 429 209 Kč, na pozemek je pobírána zemědělská dotace, -) pozemek parc. [číslo] částkou 135 584 Kč, -) pozemek parc. [číslo] částkou 113 604,71 Kč, na pozemek je pobírána zemědělská dotace, -) pozemek parc. [číslo] částkou 3 557,81 Kč, na pozemek je pobírána zemědělská dotace, -) pozemek parc. [číslo] částkou 70 053,48 Kč, na pozemek je pobírána zemědělská dotace, -) pozemek parc. [číslo] částkou 2 232,58 Kč, na pozemek je pobírána zemědělská dotace, -) pozemek parc. [číslo] částkou 295 804,83 Kč, na pozemek je pobírána zemědělská dotace, celkem tedy 1 381 326,40 Kč.

41. Ze znaleckého posudku [číslo] – 123/ 2017 zpracovaným Ing. [jméno] [příjmení], soud zjistil ocenění k pozemkům v k.ú. [obec], [územní celek], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], které byly předmětem řízení: -) pozemek parc. [číslo] částkou 331 910 Kč, -) pozemek parc. [číslo] částkou 193 219,40 Kč.

42. Ze znaleckého posudku [číslo] zpracovaného Ing. [jméno] [příjmení] se stavem ocenění k 25. 8. 2021 včetně seznamu příloh soud zjistil ocenění k pozemkům v k.ú. [obec], [územní celek], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], které byly předmětem řízení: -) pozemek parc. [číslo] částkou 428 118,28 Kč, -) pozemek parc. [číslo] částkou 109 914,71 Kč, -) pozemek parc. [číslo] částkou 3 557,81 Kč, -) pozemek parc. [číslo] částkou 69 454,98 Kč, -) pozemek parc. [číslo] částkou 1 702,58 Kč, -) pozemek parc. [číslo] částkou 295 578,83 Kč.

43. Ze seznamu nemovitostí na [list vlastnictví] ze dne 22. 11. 2018 pro k.ú. [část obce], seznamu nemovitostí na [list vlastnictví] ze dne 16. 12. 2018 pro k.ú. [část obce], seznamu nemovitostí na [list vlastnictví] ze dne 16. 12. 2018 pro k.ú. [část obce] a nabídky [anonymizováno] soud zjistil, že žalovaná neměla právo hospodařit s žádným z odňatých pozemků, avšak nabízí různě velké pozemky po celé republice.

44. Z územního rozhodnutí ze dne [datum] [anonymizována dvě slova] [číslo], a z fotografie statku [anonymizováno] soud zjistil, že dne 21. 12. 1970 bylo rozhodnuto o umístění stavby sídliště [část obce], kdy zasaženým pozemkem byl pozemek PK parc. [číslo] spolu se stavbou [adresa] – statek [anonymizováno].

45. Z dopisu ze dne 25. 9. 2018 – stanovisko ke znaleckému posudku [číslo] [rok] soud zjistil, že žalovaná k uvedenému posudku měla doporučeno zaujmout negativní postoj, když posudek pozemky v předmětné věci ocenil částkou 250 Kč/m2.

46. Z listiny označené příloha [číslo] – obecný vzor dopisu s datem [datum] Pozemkového fondu ČR a z listiny označené příloha [číslo] – obecný vzor dopisu s datem 22. 2. 2012 Pozemkového fondu ČR soud zjistil, že Pozemkovým fondem bylo sdělováno, jaké nároky je možné v restitučních řízeních uplatnit, a jak mají být uplatněny.

47. Z listiny označené příloha [číslo] – mapové podklady soud zjistil vyobrazení nabízených pozemků v [příjmení] [obec], [okres], [obec], [obec], [obec], [okres], [obec], [obec] a [obec].

48. Z listiny označené příloha [číslo] – žádost žalobkyně ze dne [datum] a z vyrozumění ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a původní žalobkyně požádaly o přecenění pozemků dle [anonymizováno] část parc. [anonymizováno], o výměře [výměra], část o výměře [výměra], část o výměře [výměra] a část o výměře [výměra], kdy doložily ÚR ze dne [datum]. Schváleno bylo přecenění pouze stran část [anonymizována dvě slova] o výměře [výměra].

49. Z žádosti oprávněné osoby podané dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně podala žádost o převod pozemků v celkové výši 509 763,40 Kč. Žádost žalobkyně o převod pozemků byla žalovanou odmítnuta, neboť nebyly prokázány žalobkyní uplatňované nároky ve výši 509 763,40 Kč (sdělení Státního pozemkového úřadu o neprokázání uplatňovaných nároků ze dne [datum]).

50. Z listiny označené [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo] – účast v nabídce pozemků a z listiny označené účast klienta ve veřejných nabídkách pozemků soud zjistil, že žalobkyně se dle Státního pozemkového úřadu nezúčastnila žádné veřejné nabídky pozemků k [datum].

51. Z přehledu nabídek pozemku se stavem ke dni [datum] a veřejné nabídky pozemků se stavem ke dni [datum] soud zjistil, že žalovaná, resp. její právní předchůdkyně, nabízela v období od 1. 1. 2005 do 20. 11. 2017 na území Prahy přes 200 pozemků ve veřejných nabídkách.

52. Žalovaná žádostem původní žalobkyně o převod náhradních pozemků nevyhověla (žádost ze dne [datum] o převod zemědělského pozemku v [obec], sdělení o neprokázání uplatňovaných nároků ze dne [datum], žádost – aktuální veřejná nabídka pozemků, žádost o [anonymizováno] [rok], v k. ú. [obec] ze dne [datum], žádosti oprávněné osoby podané dne [datum], sdělení ze dne [datum], vyřazení žádosti oprávněné osoby ze dne [datum]).

53. Z protokolu o jednání ze dne 9. 10. 2019 ve věci vedené Okresním soudem v Chebu sp. zn. 12 C 42/2019 soud zjistil, že Ing. [příjmení] vypověděl, že v roce 2018 skartoval své znalecké posudky z roku 2008. V době, kdy posudky vypracovával, neexistovala žádná elektronická databáze ohledně sítí, a ohledně srážek dle přílohy 7 by tak mohl dospět k jiným závěrům, jelikož dle této přílohy je při oceňování pozemků nutné vycházet z toho, zda k rozhodnému datu byly pozemky zasíťovány, případně zda k nim byl přístup po zpevněné komunikaci. V případě, že je předpoklad výstavby sídliště, je nutno počítat s tím, že budou vybudovány zcela nové sítě. Pozemky ocenil jako stavební z toho důvodu, že byly vykupovány za účelem výstavby sídliště. Při úvahách o srážce za stavební nesrostlost znalec vycházel z tabulek. Inženýrské sítě byly dle znalce vybudovány až v roce 1973. Ohledně přístupu k pozemkům po nezpevněné komunikaci znalec vycházel z ortofotomap z roku 1965 a 1975. Srostlost území znalec hodnotil tak, že vycházel z opatření architekta hlavního města Prahy, kdy znalec má za to, že toto lze uplatňovat i na období před 1. 9. 1989, od kterého je opatření účinné. Přístup po zpevněné komunikaci k pozemku je dán, pokud je tato na hranici pozemku, možnost napojení na inženýrské sítě je dána vyhláškou, kdy u elektrické energie je nutné, aby zdroj byl do 200 m. U ostatních toto vyhláškou stanoveno není, proto znalec vycházel ze vzdálenosti 50 m. Vzdálenost předmětných pozemků k základní škole a národnímu výboru znalec nezjišťoval. Ohledně možnosti napojení na sítě znalec vycházel ze srovnávání sestavení parcel a ze vzdálenosti od nejbližšího zastavěného území, kdy nezahrnoval silnice.

54. Z protokolu o jednání ze dne [datum] ve věci vedené Okresním soudem v Chebu sp. zn. 12 C 42/2019 soud zjistil, že znalec [příjmení] [příjmení] vypověděl, že ocenění předmětných pozemků provedl k rozhodnému datu, kdy se jednalo o pozemky nyní v k. ú. [část obce] a v k. ú. [část obce], dříve pouze [část obce]. Pozemky byly oceněny jako pozemky stavební, neboť byly odkupovány za účelem výstavby sídliště, které zde bylo později vybudováno. Ve vztahu k jednomu z pozemků existovalo k datu odkupu již územní rozhodnutí, ve vztahu k druhému územní plán. Dle znalce nebyl dán důvod k uplatnění srážek dle přílohy 7. Ohledně srážek uplatněných Ing. [celé jméno znalce] se znalec vyjádřil tak, že srážku za stavební nesrostlost neuplatnil, neboť dle judikatury NS (sp. zn. 28 Cdo 4048/2016), pokud v době výkupu pozemků tento nebyl na území [anonymizováno] [obec], avšak k datu účinnosti zákona o půdě tento byl součástí [anonymizováno] [obec], je třeba ocenit pozemek jako na území [anonymizováno] [obec]. Srážku dle položky 2 za to, že u části pozemku PK [anonymizováno] nebyl přístup po zpevněné komunikaci, neuplatnil proto, že podle leteckého snímku z roku 1953 je zřejmé, že jak po severní, tak jižní hranici pozemku vedla zpevněná komunikace, a ani postupné odnětí částí pozemku není důvodem k aplikaci této srážky, neboť toto by vedlo k absurdním závěrům, že stát, který odňal část pozemku přiléhajícího ke komunikaci, v důsledku toho snížil restituční nárok ohledně zbývající části. Srážky dle položky 3, 4, 5 přílohy 7 ohledně možnosti připojení na vodovod, kanalizaci a rozvod elektřiny, neboť slovo„ v místě“ vykládá nikoliv jako v místě konkrétního pozemku, ale v dané lokalitě, kterou rozumí městskou část. Výklad je založen na tom, že položka 5 připouští možnost, že může být v místě napojený na rozvod elektřiny, ale když vzdálenost bude větší, než 200 m, se tato srážka se aplikuje, z čehož vplývá, že místem se rozumí místo vzdálené více než 200 m k pozemku, jinak by tato vzdálenost nedávala smysl, jelikož v položkách 3 a 4 žádné vzdálenosti nejsou, proto dovodil, že místem se rozumí daná lokalita. Napojení na výše uvedené sít zde podle podrobného územního plánu bylo. Srážku dle položky 6 přílohy 7 znalec neaplikoval, neboť v oceňovací vyhlášce je uvedeno:„ že se má jednat o nepříznivé docházkové vzdálenosti od pozemků náležejícího k rodinnému domku nebo určeného k výstavbě rodinného domku“, což oceňované pozemky nebyly. Posudky Ing. [příjmení] dosud vždy obstály u vyšších soudů. Poprvé se znalec setkal s tím, že pozemky byly oceněny dvojím způsobem. Posouzení toho, zda se jedná o pozemek stavební či nikoli, je dle judikatury NS otázkou skutkovou, nikoli právní (sp. zn. 28 Cdo 346/2019), a je tak na znalci, jak pozemek posoudí. Znalec [příjmení] [příjmení] vycházel i z celkem podrobného územního plánu. Ke stejným závěrům by znalec [příjmení] [příjmení] dospěl, i kdyby měl podklady Ing. [celé jméno znalce], neboť dotazy Ing. [celé jméno znalce] se vztahovaly přímo k dané ulici protínající pozemek, zatímco Ing. [příjmení] za místo považuje celou městskou část. Z pohledu restitučních nároků nemá vliv, zda je pozemek už přímo připraven k zastavění, či je k němu pouze určen. Pokud by se jednalo o pozemek, který by původně neměl charakter stavebního pozemku, a v mezidobí od roku 1991 se stal stavebním, je rozhodné datum odnětí pozemku, a posuzování k datu účinnosti zákona o půdě se vztahuje pouze ke stavební srostlosti území. Rozhodující je i účel odkupu. Ing. [příjmení] se nedomníval, že případné srážky za docházkovou vzdálenost je třeba uplatnit analogicky i u bytových domů, když dle znalce, pokud se jednalo o území, kde bylo plánováno sídliště, je třeba počítat s tím, že zde bude zajištěna vybavenost.

55. Z protokolu o jednání ze dne [datum] ve věci vedené Okresním soudem v Chebu sp. zn. 12 C 42/2019 soud zjistil, že znalec [celé jméno znalce] vypověděl, že rozpory mezi jeho posudkem a posudkem [právnická osoba] jsou dány zřejmým rozdílem mezi vnímáním místního určení. Zadání od žalované znalec dostal takové, že měl pozemky ocenit jako kdyby se nejednalo o pozemky stavební, a pak jako by se o pozemky stavební jednalo. Srážku dle položky 1 přílohy 7 znalec uplatnil, jelikož bylo z dostupných podkladů zřejmé, že se jednalo o samostatnou část, která byla spojená se zbývající částí města jednou velkou silnicí. Srážku dle položky 2 znalec aplikoval u pozemku [anonymizována dvě slova], avšak uznával a přikláněl se k závěru Ing. [příjmení]. Srážky dle položek 3 – 5 přílohy 7 byly aplikovány, avšak Ing. [příjmení] nezohledňoval, že by se jednalo o vodovod či kanalizaci, která by nedostačovala pro účely sídlišť. Srážku podle položky 6 přílohy 7 aplikoval podle konkrétní vzdálenosti od národního výboru. Při ocenění pozemků Ing. [celé jméno znalce] neprováděl ohledání na místě, neboť situace na daném místě je zcela jiná. Znalec měl za to, že ve vztahu ke srážce ze stavební nesrostlost zohledňoval, že pozemky byly vykupovány ve třech různých obdobích. Ing. [celé jméno znalce] nebyl schopen odpovědět na otázku, zda předmětné pozemky se nacházely v místech, kde bylo obytné sídlo s ohledem na to, že byla uplatněna srážka za stavební nesrostlost s hl. m. [část Prahy] to vše za situace, kdy v době odkupu se jednalo o pozemky zemědělské.

56. Z rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 8. 11. 2019, č. j. 12 C 42/2019 – 468 soud zjistil, že tímto rozsudkem bylo vyhověno žalobě žalobkyň, kterou se domáhaly nahrazení projevu vůle žalované při uzavření smlouvy o bezúplatný převod pozemků, když žalovaná měla předmětné pozemky ocenit jako stavební, v minimální hodnotě 4 650 945 Kč, kdy žalovaná měla o tomto informace již v roce 2008. Ocenění pozemků jako stavební je otázkou skutkovou, nikoli právní. Dle Okresního soudu v Chebu žalovaná také jednala protiústavně, když ji musely být známy závěry vyplývající z nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 14. 7. 2004 ve věci sp. zn. IV. ÚS 176/03. Pokud měla žalovaná pochybnosti o charakteru odňatých pozemků, bylo její povinností zajistit si potřebné dokumenty. Žalovaná v tomto protiústavních chováním pokračuje, když po značně dlouhé době přistoupila pouze k přecenění části pozemků PK [anonymizováno].

57. Z rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 11. 9. 2019, č. j. 16 C 67/2019/2019 – 396, a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 11. 2019, č. j. 10 Co 352/2019 – 451, soud zjistil, že rozsudek soudu prvního stupně, kterým byla zamítnuta žaloba žalobkyň na nahrazení projevu vůle o bezúplatný převod pozemků, byl dne 29. 11. 2019 zrušen Krajským soudem v Plzni, a to pro jeho nepřezkoumatelnost, kdy soud prvého stupně přistoupil k posouzení věci zjednodušeným, selektivním způsobem, neprovedl žádné hodnocení provedených důkazů a neuvedl ani skutková zjištění. Krajský soud v Plzni dále uvedl, že za liknavý, ba až svévolný postup lze kvalifikovat postup žalované, jímž bez ospravedlnitelného důvodu žalovaná ztěžovala uspokojení nároku oprávněné osoby zásadně předpokládaným způsobem nesprávným ohodnocením pozemků, a kdy proto není možné na oprávněné osobě spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách., neboť pokud by tomu tak skutečně bylo, brání tato skutečnost žalobkyním, aby svůj restituční nárok v plné výši ve veřejných nabídkách uplatnily a aby se tak dostalo žalobkyním odpovídajících náhradních pozemků. Pro správné posouzení věci je potřeba, aby soud přijal jednoznačný závěr k tomu, zda restituční nárok žalobkyň byl správně, či nesprávně oceněn žalovanou. Pokud by bylo prokázáno, že žalovaná pozemky nesprávně ocenila, ačkoli jí charakter pozemků byl znám, znamenalo by takové jednání žalované svévoli, a žalobkyně by se svého nároku mohly domáhat soudní cestou.

58. Z rozsudků Okresního soudu v Trutnově ze dne 27. 6. 2019, č. j. 15 C 38/2019 – 355, a ze dne 16. 1. 2020, č. j. 15 C 38/2019 – 730, a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 4. 2020, č. j. 19 Co 78/2020 - 1007, soud zjistil, že rozsudkem ze dne 27. 6. 2019 a rozsudkem ze dne 16. 1. 2020 Okresní soud v Trutnově soud vyhověl žalobě žalobkyň o nahrazení projevu vůle žalované při uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků. V odůvodněních soud uzavřel, že sama žalovaná již v roce 2008 získala informaci o tom, že hodnota restitučního nároku žalobkyň je v řádech milionů korun v minimální výši 4 650 945 Kč, když odňaté pozemky byly pozemky stavebními. Soud prvního stupně dále uzavřel, že postup žalované byl svévolný a liknavý, neboť žalovaná nesprávným určením ceny pozemků ztížila uspokojení nároků žalobkyň, čímž se tak žalobkyně nemohly v plném rozsahu uspokojit ve veřejných nabídkách, a byly tak limitovány i ve svém právu získat náhradní pozemky, které by svým charakterem a hodnotou odpovídaly hodnotě nevydaných pozemků; žalovaná restituční nárok ocenila částkou 230 000 Kč, když dle znaleckého posudku hodnota odňatých pozemků byla minimálně 4 650 945 Kč. Rozsudek ze dne 27. 6. 2019 byl částečně změněn a v části bylo řízení zastaveno, rozsudek ze dne 16. 1. 2020 byl zcela potvrzen. Současně z rozsudku odvolacího soudu ze dne 20. 4. 2020 vyplývá, že již v rozsudku odvolacího soudu ze dne 14. 1. 2020 soud uzavřel, že správná výše restitučního nároku žalobkyň je 7 229 750 Kč.

59. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 9. 2020, č. j. 28 Cdo 2555/2020 – 1168, soud zjistil, že rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 1. 2020, č. j. 19 Co 302/2019 – 701, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 28. 2. 2020, č. j. 19 Co 302/2019 – 709, byl v části výroku III., kterou byl ve výroku I. potvrzen rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 27. 6. 2019, č. j. 15 C 38/2019 – 355, o povinnosti žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemku parc. [číslo] nacházejícího se v obci a kat. úz. [obec], jakož i ve výroku IV. o nákladech řízení před soudem prvního stupně a o nákladech odvolacího řízení, zrušen (výrok I.), jinak bylo dovolání žalované odmítnuto (výrok II.). Nejvyšší soud takto rozhodl, když stran uvedeného pozemku byly učiněny předčasné závěry o jeho způsobilosti k tomu, aby byl vydán. Dále však Nejvyšší soud uvedl, že hodnotící závěry o liknavém a svévolném postupu žalované i s přihlédnutím k počínání jejího předchůdce nejsou nepřiměřené skutkovým zjištěním, když žalovaná i přes aktivní přístup žalobkyň bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala jejich uspokojení zásadně předpokládaným postupem, a to zejména v důsledku nesprávného ocenění restitučních nároků, když žalovaná sama musela již v roce 2008 vědět, že nárok žalobkyň je mnohanásobně vyšší, než jaký žalovaná udávala. Následkem lpění na nesprávném ocenění restitučního nároku nedošlo k jeho uspokojení, a po žalobkyních tak nebylo možné spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách; bylo namístě vyhovět jejich žalobě o vydání konkrétních vhodných pozemků. Dle Nejvyššího soudu neobstojí argumentace žalované, jež sporadickou účast žalobkyň přičítá na vrub jejich subjektivním požadavkům získat konkrétní náhradní pozemky v jimi preferovaných lokalitách, nikoliv nesprávné kvantifikaci restitučního nároku, kterou byly žalobkyně objektivně limitovány. Nejvyšší soud taktéž uvedl, že otázka, zda pozemky měly charakter stavební či zemědělský, je otázkou skutkovou, nikoli právní, a nemůže touto otázkou být založena přípustnost dovolání. Odňaté pozemky, jež nebylo možné oprávněné osobě vydat pro zákonnou překážku a jež v době přechodu na stát byly evidovány jako zemědělské, je třeba ocenit jako stavební, na skutkovém zjištění, že tyto přešly na stát za účelem bezprostřední realizace výstavby sídliště, v souladu s územně plánovací dokumentací. Pozemky byly odňaty jako celek pro výstavbu sídlišť, jež stavebně srostla s hlavním městem Prahou a byla napojena na inženýrské sítě. V daném případě tak nebyly dány skutečnosti pro aplikaci uvedených srážek dle přílohy 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb. Územně plánovací dokumentace počítala s vybudováním sídlišť na těchto pozemcích včetně jejich napojení na inženýrské sítě a občanské vybavenosti, kdy tato výstavba byla realizována v následujících letech.

60. Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 4. 2020, č. j. 19 Co 78/2020 – 1007, bylo odmítnuto (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 9. 2020, č. j. 28 Cdo 2556/2020 – 1179).

61. Ze sdělení Krajského úřadu [územní celek] ze dne 15. 4. 2021, a z vyjádření [stát. instituce] soud zjistil k pozemkům v k.ú. [obec], [územní celek], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], které byly předmětem řízení: -) pozemek parc. [číslo] se nachází v nezastavěném území a je součástí zastavitelné plochy Rr s funkčním využitím územní rekreace rozptýlené; na části pozemku je dle platného územního plánu navržena veřejně prospěná stavba: vodovod návrh – dolní tlakové pásmo a STL plynovod, -) pozemek parc. [číslo] se nachází v nezastavěném území a je součástí plochy P – plochy lesní přírodní a zastavitelné plochy Rr s funkčním využitím rekreace rozptýlené; na části pozemku je dle platného územního plánu navržena veřejně prospěná stavba: vodovod návrh – dolní tlakové pásmo a STL plynovod, -) pozemek parc. [číslo] se nachází v nezastavěném území a je součástí zastavitelné plochy RS s funkčním využitím území rekreace smíšené; dle územního plánu není dotčen veřejně prospěšnou stavbou, -) pozemek parc. [číslo] se nachází v nezastavěném území a je součástí plochy Z s funkčním využitím [příjmení] zemědělsky využívané půdy; na části pozemku je dle platného územního plánu dle platného územního plánu navržena veřejně prospěšná stavba [číslo]) založení vleků, -) pozemek parc. [číslo] se nachází v nezastavěném území a je součástí plochy Z s funkčním využitím [příjmení] zemědělsky využívané půdy; na části pozemku je dle platného územního plánu dle platného územního plánu navržena veřejně prospěšná stavba [číslo]) založení vleků, -) pozemek parc. [číslo] se nachází v nezastavěném území a je součástí plochy Z s funkčním využitím [příjmení] zemědělsky využívané půdy; dle územního plánu není dotčen veřejně prospěšnou stavbou, -) pozemek parc. [číslo] se nachází v nezastavěném území a je součástí plochy Z s funkčním využitím [příjmení] zemědělsky využívané půdy; dle územního plánu není dotčen veřejně prospěšnou stavbou, -) pozemek parc. [číslo] se nachází v nezastavěném území a je součástí plochy Z s funkčním využitím [příjmení] zemědělsky využívané půdy; na části pozemku je dle platného územního plánu dle platného územního plánu navržena veřejně prospěšná stavba [číslo]) založení vleků.

62. Z informace o pozemku, nahlížení do katastru nemovitostí [anonymizováno] pro pozemky parc. [číslo] soud zjistil, že: -) pozemek parc. [číslo] je o výměře 3 311 m2, druh pozemku trvalý travní porost, je součástí zemědělského půdního fondu, nachází se v památkové zóně, -) pozemek parc. [číslo] je o výměře 4 277 m2, druh pozemku ostatní plocha, -) pozemek parc. [číslo] je o výměře 1 931 m2, druh pozemku trvalý travní porost, je součástí zemědělského půdního fondu, nachází se v památkové zóně, -) pozemek parc. [číslo] je o výměře 51 565 m2, druh pozemku trvalý travní porost, je součástí zemědělského půdního fondu, nachází se v památkové zóně, -) pozemek parc. [číslo] je o výměře 1 375 m2, druh pozemku trvalý travní porost, je součástí zemědělského půdního fondu, nachází se v památkové zóně, -) pozemek parc. [číslo] je o výměře 44 304 m2, druh pozemku trvalý travní porost, je součástí zemědělského půdního fondu, nachází se v památkové zóně -) pozemek parc. [číslo] je o výměře 658 m2, druh pozemku trvalý travní porost, je součástí zemědělského půdního fondu, nachází se v památkové zóně, -) pozemek parc. [číslo] je o výměře 128 503 m2, druh pozemku trvalý travní porost, je součástí zemědělského půdního fondu, nachází se v památkové zóně.

63. Z fotografií pozemků parc. [číslo] soud zjistil polohy a umístění nadepsaných pozemků.

64. Ze smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene [číslo] [spisová značka] paušální úplata č. [spisová značka] včetně příloh ze dne [datum], včetně vyjádření k trvalému záboru – územnímu a stavebnímu řízení ze dne 30. 5. 2013 soud zjistil, že tato smlouva o smlouvě budoucí byla uzavřena k pozemkům parc. [číslo] v obci a kat. úz. [ulice] [anonymizováno], které jsou zapsány u Kat. úř. pro [územní celek], [stát. instituce] na [list vlastnictví]. Věcné břemeno spočívá dle smlouvy v právu budoucího oprávněného zřídit a provozovat na pozemcích parc. [číslo] trubní vedení dešťové kanalizace a na pozemku parc. [číslo] zemní vedení sdělovacích kabelů, jako součást stavby„ [obec] – oprava místních komunikací“.

65. Z žádosti obce/kraje o bezúplatný převod pozemku ze dne 22. 6. 2020 včetně výkazu dosavadního a nového stavu údajů v katastru nemovitostí, a geometrického plánu soud zjistil, že k pozemku parc. [číslo] který byl vytvořen z parcely [číslo] o výměře [výměra], podalo [územní celek] žádost o bezúplatný převod. Ze smlouvy o bezúplatném převodu pozemku [číslo] ze dne 14. 4. 2021 včetně příloh soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] který byl vytvořen z parcely [číslo] byl převeden do vlastnictví [územní celek].

66. Z listiny označené Informace o průběhu řízení soud zjistil, že k pozemku parc. [číslo] byla uzavřena smlouva o bezúplatném převodu pozemků, kdy pozemek mělo nabýt [územní celek].

67. Z ortomapy k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] soud zjistil, že na pozemku není silnice.

68. Z informace o pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] ze dne 21. 12. 2021 soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] má výměru 426 m2 a pozemek vlastní paní [příjmení] [jméno]. Pozemek parc. [číslo] má výměru 376 m2 a je ve vlastnictví paní [příjmení] [jméno].

69. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl, když zjištěný skutkový stav měl na základě provedených důkazů za dostatečný. Z ostatních provedených listinných důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro posouzení věci.

70. Soud tak zjistil skutkový stav, ze kterého vyplývá, že žalobkyně byla oprávněnou osobou na základě rozhodnutí [číslo jednací] a [číslo jednací] ve spojení s usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 26. 3. 2018, sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], a na základě rozhodnutí Pozemkového úřadu [číslo jednací]. Žalobkyně byla oprávněnou osobou, neboť její právní předchůdkyně, paní [jméno] [příjmení], byla nucena za nápadně nevýhodných podmínek, v tísni a pod nátlakem převést: -) původní PK parc. č. část [anonymizováno], role, k. ú. [část obce], [územní celek] (nyní dle KN parc. [číslo] části parc. [číslo]), o výměře [výměra], který byl převeden na stát na základě kupní smlouvy [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], -) původní PK parc. č. část [anonymizováno], zahrada, k. ú. [část obce], [územní celek] (dle písemné identifikace katastrálního úřadu [anonymizována čtyři slova] ze dne [datum] [anonymizováno] parc. [číslo] části pare. [číslo]) o výměře [výměra], kdy o) část pozemku o výměře [výměra] byla na stát převedena na základě kupní smlouvy ze dne [datum], o) část pozemku o výměře [výměra] byla převedena na stát na základě kupní smlouvy ze dne [datum], o) část pozemku o výměře [výměra] byla převedena na stát na základě kupní smlouvy ze dne [datum], -) původní PK parc. č. část [anonymizováno], role, k.ú. [část obce] (nyní dle KN parc. [číslo]) o výměře [výměra], který byl převeden na stát na základě kupní smlouvy ze dne [datum].

71. Výše uvedené pozemky byly na stát převedeny za účelem výstavby sídlišť [část obce] a [část obce] v hl. městě [obec] Tyto pozemky měly být při určení výše nároku žalobkyně oceněny jako pozemky stavební, kdy tato skutečnost je účastníky nesporná a souhlasně se vyjádřil i Nejvyšší soud. Nárok žalobkyň (tj. žalobkyně a původní žalobkyně, paní [celé jméno původní účastnice]), byl oceněn dle rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] částkou 3 426 000 Kč, dle rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] částkou 1 267 000 Kč, a pozemky dle [anonymizováno] [číslo] částkou 2 536 750 Kč. Celková výše nároku tak byla určena částkou 7 229 750 Kč, a to podle cenového předpisu platného k 24. 6. 1991 a podle stavu k odnětí pozemků.

72. Žalovaná však nárok žalobkyň ke dni 8. 12. 2008 vedla dle rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] v celkové výši 127 447,20 Kč a dle rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] v celkové výši 103 449,40 Kč. Ke dni 26. 11. 2018 žalovaná nárok žalobkyně dle rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] vedla ve výši 259 875 Kč. Ke dni 26. 9. 2019 vedla žalovaná nárok žalobkyně dle rozhodnutí [číslo jednací] a [číslo jednací] ve výši 344 990,10 Kč. Nárok dle rozhodnutí [číslo jednací] v té části, ve které nebyl postoupen, byl veden ve výši 23 566,20 Kč. Žalovaná ke dni 8. 12. 2008 informovala právní předchůdkyni žalobkyně, že její nárok je v celkové výši dle rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] v částce 127 447,20 Kč a dle rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] v částce 103 449,40 Kč.

73. Žalovaná však již dne 21. 11. 2008 měla k dispozici znalecké posudky Ing. [jméno] [příjmení], který pozemek dle PK parc. [číslo] ocenil na základě objednávky žalované částkou 2 672 280 Kč, a pozemek dle PK parc. [číslo] částkou 1 978 665 Kč.

74. Žalobkyně nárok dle rozhodnutí [číslo jednací] v té části, ve které jí dával právo na náhradu za nevydanou stavební parcelu [číslo] v k. ú. [část obce] o výměře 2079 m2, postoupila dne 18. 12. 2017, kdy tato část nároku byla oceněna částkou 519 750 Kč.

75. Nároky žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, tak žalovaná vedla v nesprávné výši, kdy tuto nesprávnou výši žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni sdělila, přičemž žalovaná však již k 21. 11. 2008 musela vědět, že nárok žalobkyně je mnohanásobně vyšší, než který vedla. K částečnému přecenění nároku žalobkyně došlo až k 26. 9. 2019, kdy však i toto přecenění nároku žalobkyně neodpovídalo skutečné výši jejího nároku.

76. Žalobkyně se sama snažila zúčastnit veřejné nabídky pozemků, kdy její žádost však byla odmítnuta z toho důvodu, že nárok žalobkyně není dostatečný k tomu, aby žalobkyně mohla požadovat jí vybrané pozemky. Sestra žalobkyně, paní [celé jméno původní účastnice], jejíž nárok vyplývá z týchž rozhodnutí, se veřejných nabídek snažila taktéž zúčastnit, ba opakovaně, avšak její žádosti o bezúplatný převod pozemků byly taktéž zamítnuty a nebylo k nim přihlíženo.

77. Žalobkyně sama tak disponovala s restitučním nárokem ve výši 3 614 875 Kč (7 229 750 Kč / 2). Restituční nárok žalobkyně byl doposud uspokojen přibližně ve výši 1 700 000 Kč.

78. Ohledně požadovaných pozemků, tj. k pozemkům v k.ú. [obec], [územní celek], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], které byly předmětem řízení, soud zjistil, že: -) pozemek parc. [číslo] byl oceněn částkou 331 910 Kč, na pozemek je pobírána zemědělská dotace; s tímto pozemkem sousedí pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] kolem pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] vede pozemní komunikace, kolem pozemku parc. [číslo] pozemní komunikace nevede, samotný pozemek parc. [číslo] se nachází v nezastavěném území a je součástí zastavitelné plochy Rr s funkčním využitím územní rekreace rozptýlené; na části pozemku je dle platného územního plánu navržena veřejně prospěná stavba: vodovod návrh – dolní tlakové pásmo a STL plynovod, pozemek je o výměře 3 311 m2, druh pozemku trvalý travní porost, je součástí zemědělského půdního fondu, nachází se v památkové zóně, -) pozemek parc. [číslo] byl oceněn částkou 428 118,28 Kč, na pozemek je pobírána zemědělská dotace, pozemek parc. [číslo] se nachází v nezastavěném území a je součástí plochy P – plochy lesní přírodní a zastavitelné plochy Rr s funkčním využitím rekreace rozptýlené; na části pozemku je dle platného územního plánu navržena veřejně prospěná stavba: vodovod návrh – dolní tlakové pásmo a STL plynovod, pozemek je o výměře 4 277 m2, druh pozemku ostatní plocha, -) pozemek parc. [číslo] byl oceněn částkou 193 219,40 Kč, pozemek parc. [číslo] se nachází v nezastavěném území a je součástí zastavitelné plochy RS s funkčním využitím území rekreace smíšené; dle územního plánu není dotčen veřejně prospěšnou stavbou, pozemek parc. [číslo] je o výměře 1 931 m2, druh pozemku trvalý travní porost, je součástí zemědělského půdního fondu, nachází se v památkové zóně, k pozemku parc. [číslo] byla uzavřena smlouva o bezúplatném převodu pozemků, kdy pozemek mělo nabýt [územní celek], -) pozemek parc. [číslo] byl oceněn částkou 109 914,71 Kč, na pozemek je pobírána zemědělská dotace, pozemek parc. [číslo] se nachází v nezastavěném území a je součástí plochy Z s funkčním využitím [příjmení] zemědělsky využívané půdy; na části pozemku je dle platného územního plánu dle platného územního plánu navržena veřejně prospěšná stavba [číslo]) založení vleků, pozemek je o výměře 51 565 m2, druh pozemku trvalý travní porost, je součástí zemědělského půdního fondu, nachází se v památkové zóně, k pozemku byla uzavřena dne 12. 8. 2013 smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene, které mělo spočívat v zemním vedení sdělovacích kabelů, jako součást stavby„ [obec] – oprava místních komunikací“, -) pozemek parc. [číslo] byl oceněn částkou 3 557,81 Kč, na pozemek je pobírána zemědělská dotace, pozemek parc. [číslo] se nachází v nezastavěném území a je součástí plochy Z s funkčním využitím [příjmení] zemědělsky využívané půdy; na části pozemku je dle platného územního plánu dle platného územního plánu navržena veřejně prospěšná stavba [číslo]) založení vleků, pozemek je o výměře 1 375 m2, druh pozemku trvalý travní porost, je součástí zemědělského půdního fondu, nachází se v památkové zóně, -) pozemek parc. [číslo] byl oceněn částkou 69 454,98 Kč, na pozemek je pobírána zemědělská dotace, pozemek parc. [číslo] se nachází v nezastavěném území a je součástí plochy Z s funkčním využitím [příjmení] zemědělsky využívané půdy; dle územního plánu není dotčen veřejně prospěšnou stavbou, pozemek je o výměře 44 304 m2, druh pozemku trvalý travní porost, je součástí zemědělského půdního fondu, nachází se v památkové zóně, -) pozemek parc. [číslo] byl oceněn částkou 1 702,58 Kč, na pozemek je pobírána zemědělská dotace, pozemek parc. [číslo] se nachází v nezastavěném území a je součástí plochy Z s funkčním využitím [příjmení] zemědělsky využívané půdy; dle územního plánu není dotčen veřejně prospěšnou stavbou, pozemek je o výměře 658 m2, druh pozemku trvalý travní porost, je součástí zemědělského půdního fondu, nachází se v památkové zóně, -) pozemek parc. [číslo] byl oceněn částkou 295 578,83 Kč, na pozemek je pobírána zemědělská dotace, pozemek parc. [číslo] se nachází v nezastavěném území a je součástí plochy Z s funkčním využitím [příjmení] zemědělsky využívané půdy; na části pozemku je dle platného územního plánu dle platného územního plánu navržena veřejně prospěšná stavba [číslo]) založení vleků, pozemek je o výměře 128 503 m2, druh pozemku trvalý travní porost, je součástí zemědělského půdního fondu, nachází se v památkové zóně.

79. Po právní stránce soud věc soud posuzoval dle zákona č. 229/1991 Sb., zákon o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. K tomu, aby žaloba podaná dle § 11a citovaného zákona, kterou se žalobkyně domáhá vydání náhradních pozemků, byla úspěšná, je nezbytné, -) aby žalobkyně byla oprávněnou osobou ve smyslu § 4 citovaného zákona, -) ve vztahu k této oprávněné osobě byl postup žalované svévolný či liknavý, -) náhradní pozemky dosud nezařazené ve veřejné nabídce musí být způsobilé k vydání, -) cena náhradních pozemků nesmí významným způsobem překračovat aktuální hodnotu restitučního nároku oprávněné osoby.

80. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně je skutečně oprávněnou osobou. Tuto podmínku tak soud má za splněnou.

81. Ohledně liknavosti a svévole postupu žalované vůči žalobkyni soud dospěl k závěru, že postup žalované byl skutečně liknavý a svévolný.

82. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobkyně již dne 21. 11. 2008 musela vědět, že nárok žalobkyně, resp. obou žalobkyň, je ve výši několika milionů, když znalecký posudek zpracovaný Ing. [příjmení] nároky žalobkyň ocenil částkou 4 650 945 Kč. Žalovaná však dopisem ze dne 8. 12. 2008 vyrozuměla právní předchůdkyni žalobkyně, že její nároky jsou z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] v celkové výši 127 447,20 Kč a z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] v celkové výši 103 449,40 Kč. Přímý nárok žalobkyň dle rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] vedla žalovaná ve výši 259 875 Kč. Teprve až k 26. 9. 2019 byl nárok žalobkyně z rozhodnutí [číslo jednací] a [číslo jednací] žalovanou přeceněn částkou ve výši 344 990,10 Kč. Nárok z rozhodnutí [číslo jednací], v té části, ve které nebyl postoupen, byl veden ve výši 23 566,20 Kč.

83. Pokud však žalobkyně nesouhlasila s výší ocenění nároku, žalovaná nereagovala jinak, než že žádosti o převod pozemků ve veřejných nabídkách, které podala jak sama žalobkyně, tak její sestra, původní žalobkyně, oprávněna z týchž výše uvedených rozhodnutí, zamítla a sdělila žalobkyním, že k jejich žádostem se nepřihlíží, neboť jejich nárok není v dostatečné výši. Žalovaná, tímto lpěním na nesprávné výši restitučního nároku, objektivně znemožnila žalobkyni svůj restituční nárok uspokojit, a nelze tak po žalobkyni chtít, aby se tato účastnila veřejných nabídek. Žalobkyně byla žalovanou tak limitována jak v rozsahu uspokojení svého restitučního nároku, tak i v právu získat náhradní pozemky, které by svým charakterem a hodnou odpovídaly hodnotě nevydaných pozemků. K tomuto postupu žalované dle názoru soudu neexistuje žádný ospravedlnitelný důvod. Až na základě výsledků soudních řízení vedených mezi účastníky u jiných soudů žalovaná u zdejšího soudu uznala a učinila nesporným, že nevydané pozemky skutečně mají být oceněny jako pozemky stavební, nikoli zemědělské.

84. Závěr o liknavém a svévolném chování žalované ve vztahu k žalobkyni ostatně také učinil Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 16. 9. 2020, č. j. 28 Cdo 2555/2020 – 1168. Současně učinil Nejvyšší soud závěr o tom, že při ohodnocení nároku žalobkyň nebyly dány důvody pro použití srážek dle přílohy č. 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb., čímž tak kvitoval rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 1. 2020, č. j. 19 Co 302/2019 – 701, kde Krajský soud v Hradci Králové uzavřel, že výše restitučního nároku žalobkyň je 7 229 750 Kč Okresní soud v Chebu ve svém rozsudku ze dne 8. 11. 2019, č. j. 12 C 42/2019 – 468, učinil týž závěr. Tytéž soudy taktéž učinily závěr o liknavém a svévolném postupu žalované vůči žalobkyním.

85. I s ohledem na § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, učinil zdejší soud závěr, že žalovaná vůči žalobkyni postupovala svévolně a liknavě, a že výše nároku žalobkyň byla ve výši 7 229 750 Kč, tj. nárok žalobkyně byl ve výši 3 614 875 Kč, neboť dle názoru soudu nebyly v řízení shledány důvody pro odchýlení se od shora uvedených závěrů.

86. Ohledně způsobilosti náhradních pozemků k vydání, tj. způsobilosti pozemků v k.ú. [obec], [územní celek], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce] soud vyházel z toho, že dle § 11 odst. 1 zákona o půdě nelze vydat -) pozemky nebo jejich části, ke kterým bylo zřízeno právo osobního užívání s výjimkou případů, kdy bylo toto právo zřízeno za okolností uvedených v § 8, -) na pozemku bylo po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zřízeno veřejné nebo neveřejné pohřebiště, -) pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou anebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení -) na pozemku byla na základě územního rozhodnutí, s výjimkou osad dočasně umístěných, zřízena zahrádková nebo chatová osada 1 nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která byla zřízena před 1. říjnem 1976 -) na pozemku, který byl vyňat ze zemědělského půdního fondu, bylo na základě územního rozhodnutí zřízeno tělovýchovné nebo sportovní zařízení nebo se na pozemku nachází tělovýchovné nebo sportovní zařízení, které bylo zřízeno před 1. říjnem 1976 -) nelze-li provést identifikaci parcel z důvodu nedokončeného přídělového řízení podle dekretu [číslo] Sb., dekretu [číslo] Sb., zákona č. 142/1947 Sb. a zákona č. 46/1948 Sb.

87. Podle § 6 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, platí, že podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., anebo zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby: -) zemědělské pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto, -) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků -) 1. převáděných podle § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2; -) 2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů; -) 3. převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovitosti podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo -) 4. určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury; v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný úřad územního plánování, -) zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav, -) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu, -) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech, -) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu, -) pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí, nebo -) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b).

88. Zemědělské pozemky uvedené výše však lze převádět, pominou-li důvody, které brání převodu nebo není-li převodci doručeno ve lhůtě stanovené podle odstavce 2 sdělení příslušného orgánu, s výjimkou případů podle odstavce 1 písm. a) a f).

89. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že za nezpůsobilé k vydání je nutné považovat -) pozemek parc. [číslo] -) pozemek parc. [číslo] -) pozemek parc. [číslo] -) pozemek parc. [číslo].

90. Překážku vydání pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] soud shledává v tom, že na vyjmenovaných pozemcích, resp. jejich části je dle územního plánu [územní celek] plánována výstavba vleku jako veřejně prospěšné stavby, tedy u těchto pozemků jsou dány překážky dle § 6 odst. 1 písm. b) ve smyslu zákona č. 503/2012 Sb. U pozemku parc. [číslo] shledává soud jako překážku k jeho vydání skutečnost, že stran pozemku byla uzavřena smlouva o bezúplatném převodu s [územní celek], které pozemek mělo nabýt, a to za účelem výstavky komunikace, a je zde tak dána překážka dle § 6 odst. 1 písm. b) ve smyslu zákona č. 503/2012 Sb. Tyto pozemky byly oceněny v celkové částce 602 270,75 Kč.

91. Ohledně pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] soud neshledal žádné důvody, pro které by nebylo možné pozemky převést. Namítá-li žalovaná, že pozemky jsou součástí památkové zóny, nejde o skutečnost, která by převod znemožňovala. Převodu pozemku parc. [číslo] nebrání ani ta skutečnost, že pozemek je používán jako přístup ke stavbě [adresa] na pozemku stavební parcela [číslo]. Taktéž převodu pozemku parc. [číslo] nebrání ta skutečnost, že na pozemku má být vybudována veřejně prospěná stavba: vodovod návrh – dolní tlakové pásmo a STL plynovod, neboť se jedná o stavbu podzemní. Tyto pozemky byly oceněny v celkové částce 831 185,84 Kč.

92. S ohledem na výše uvedené závěry, tak soud žalobě žalobkyně vyhověl stran vydání náhradních pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] (výrok I. rozsudku), a výrokem II. žalobu stran pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zamítl (výrok II. rozsudku).

93. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněný § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 o.s.ř., kdy soud má za to, že nelze přičítat k tíži žalobkyně, že řízení bylo stran některých pozemků zastaveno, neboť nemohla vědět, že tyto pozemky nejsou způsobilé k vydání. Ve vztahu k těmto pozemkům tak soud uzavřel, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud vycházel toliko z pozemků, jež ke dni vyhlášení rozsudku byly předmětem řízení. Celková hodnota předmětu řízení ke dni vyhlášení rozsudku byla v částce 1 433 456,2 Kč, kdy tato částka se rovná součtu ocenění požadovaných pozemků (viz výše). Žalobkyně byla úspěšná co do částky 831 185,84 Kč (hodnota vydaných pozemků, tj. vyhovění žalobě), její úspěch je tedy 57,98 %. Neúspěšná byla co do částky 602 270,75 Kč (hodnota nevydaných pozemků, tj. v rozsahu zamítnutí žaloby), její neúspěch je tedy 42,02 %. Žalobkyni tak náleží náhrada nákladů ve výši 15,96 %.

94. Náklady řízení žalobkyně jsou představována odměnou advokáta, když od placení soudního poplatku byla žalobkyně dle § 21a odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb. osvobozena. Při určení odměny advokáta tak soud vycházel z odměny za 1 úkon mimosmluvní odměny v částce 14 060 Kč (§ 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen„ AT“).

95. Zástupce žalobkyně učinil ve věci celkem 15 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, podání došlé dne 2. 5. 2019, 10. 10. 2019, 10. 2. 2020, 13. 2. 2020, 6. 4. 2020, 22. 12. 2020, 7. 4. 2021, 13. 5. 2021, 17. 6. 2021, účast na jednání dne 19. 2. 2020, 17. 6. 2020, 11. 8. 2021 a 22. 12. 2021, dle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ AT), kdy odměna advokáta je tak celkem v částce 210 900 Kč. Odměnu advokáta dále představuje paušální náhrada hotových výdajů v částce 4 500 Kč (15 * 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT), a dále 21 % DPH v částce 45 234 Kč Náklady řízení žalobkyně tak jsou celkem v částce 260 634 Kč.

96. S ohledem na výše uvedené tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náleží částka 41 597,19 Kč, a soud v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované tuto zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.

97. O lhůtách k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.