12 C 42/2019-750

Rubrum

[název soudu] rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Lasotovou Brabcovou ve věci žalobkyň: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] obě zastoupeny advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o nahrazení projevu vůle při uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle Žalované uzavřít s oprávněnou osobou [celé jméno žalobkyně], nar. dne [datum], bytem [adresa žalobkyně], tuto smlouvu o převodu pozemků dle zákona o půdě: [země] – [název žalované] [IČO] se sídlem [adresa žalované] (dále jen„ převodce“) a [celé jméno žalobkyně] nar. dne [datum] bytem [adresa žalobkyně] (dále jen„ nabyvatel“) uzavírají tuto smlouvu o převodu pozemků podle zákona o půdě: [země] – [název žalované] má jako převodce v příslušnosti hospodaření: - parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], - parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], vše zapsané u [stát. instituce], Katastrálního pracoviště v [obec]. [celé jméno žalobkyně] je držitelkou platného restitučního nároku pocházejícího z rozhodnutí pozemkového úřadu [číslo jednací], [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo]. K uspokojení restitučního nároku nabyvatele touto smlouvou převodce převádí bezúplatně na nabyvatele ideální spoluvlastnického podílu k : - parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], - parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], vše zapsané u [stát. instituce], Katastrálního pracoviště v [obec], a nabyvatel tyto pozemky (podíly) přijímá do svého vlastnictví. Vlastnické právo k převáděným nemovitým věcem, včetně všech jejích součástí a příslušenství, přechází na nabyvatele vkladem do příslušného katastru nemovitostí.

2. Nahrazuje se projev vůle Žalované uzavřít s oprávněnou osobou [celé jméno žalobkyně], nar. dne [datum], bytem [adresa žalobkyně], Fryštát, tuto smlouvu o převodu pozemků dle zákona o půdě: [země] – [název žalované] [IČO] se sídlem [adresa žalované] (dále jen„ převodce“) a [celé jméno žalobkyně] nar. dne [datum] bytem [adresa žalobkyně], [anonymizováno] (dále jen„ nabyvatel“) uzavírají tuto smlouvu o převodu pozemků podle zákona o půdě: Česká republika – [název žalované] má jako převodce v příslušnosti hospodaření: - parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], - parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], vše zapsané u [stát. instituce], Katastrálního pracoviště v [obec]. [celé jméno žalobkyně] je držitelkou platného restitučního nároku pocházejícího z rozhodnutí pozemkového úřadu [číslo jednací], [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo]. K uspokojení restitučního nároku nabyvatele touto smlouvou převodce převádí bezúplatně na nabyvatele ideální spoluvlastnického podílu k : - parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], - parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], vše zapsané u [stát. instituce], Katastrálního pracoviště v [obec], a nabyvatel tyto pozemky (podíly) přijímá do svého vlastnictví. Vlastnické právo k převáděným nemovitým věcem, včetně všech jejích součástí a příslušenství, přechází na nabyvatele vkladem do příslušného katastru nemovitostí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhaly vydání rozsudku, kterým by soud nahradil projev vůle žalované při uzavření smluv o bezúplatném převodu pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], a to po zastavení řízení v rozsahu dle výroku I. usnesení [název soudu] ze dne 4. 1. 2022, č. j. 12 C 42/2019-739 a připuštění změny žaloby, s odůvodněním, že žalobkyně jsou dědičky po zemřelé oprávněné osobě dle zákona o půdě [jméno] [příjmení] (jejich matce), která zemřela dne [datum], na základě rozhodnutí Pozemkového úřadu (dále jen„ [anonymizováno]“) [číslo jednací] a [číslo jednací], a taktéž oprávněnými osobami dle zákona o půdě přímo z rozhodnutí [číslo jednací]. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla vlastnicí rozsáhlého zemědělského majetku v k.ú. [část obce] k.ú. [část obce], [územní celek], která odvozovala svoje restituční nároky z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo], a to ve vztahu k původní [anonymizována dvě slova], role, k.ú. [část obce], [územní celek], nyní dle KN parc. [číslo] části parc. [číslo] o výměře 13 704 m2, když tento pozemek byl převeden na stát na základě kupní smlouvy [číslo jednací] ze dne 3. 12. 1969, dále z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo jednací] ve vztahu k původní [anonymizováno] část 620, k.ú. [část obce], [územní celek] (dle identifikace [stát. instituce] ze dne [datum] KN parc. [číslo] části parc. [číslo]) o výměře 10 147 m2, když tento pozemek o výměře 6 672 m2 byl převeden na stát na základě kupní smlouvy ze dne 11. 6. 1973, část předmětného pozemku o výměře 82 m2 byla převedena na stát na základě kupní smlouvy ze dne [datum] a část o výměře 3 393 m2 na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo jednací] žalobkyně odvozují svůj nárok ve vztahu k původní [anonymizováno] pozemku část 846, role, k.ú. [část obce] (nyní dle KN parc. [číslo]) o výměře 5 068 m2, který byl převeden na stát na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Dle znaleckého posudku [číslo] 2018 činí hodnota nevydaných pozemků žalobkyň v k.ú. [část obce] a k.ú. [část obce], [územní celek], zjištěná dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., celkem částku 7 229 750 Kč, a to konkrétně z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo jednací] částku 3 426 000 Kč, rozhodnutí [anonymizováno] [číslo jednací] částku 2 536 750 Kč, rozhodnutí [anonymizováno] [číslo jednací] částku 1 267 000 Kč. Předmětné pozemky byly vlastnictvím rodiny [příjmení], když matka žalobkyň se na základě dědického usnesení v roce 1954 stala univerzální dědičkou majetku, následně byl na matku žalobkyň činěn nátlak ze strany tehdejších státních funkcionářů, kdy nejprve byla část statku obsazena v roce 1955 z moci úřední rodinou [příjmení], aniž by bylo za užívání pozemků něčeho placeno, poté byla matka žalobkyň nucena uzavřít kupní smlouvy v šedesátých a sedmdesátých letech minulého stolení, když pozemky byly vykupovány za účelem výstavby sídliště [část obce] a [část obce], které byly následně na těchto pozemcích skutečně zbudovány. Žalovaná postupovala při uspokojování restitučních nároků oprávněných osob svévolně, liknavě a diskriminačně, neboť ani po více než dvaceti šesti letech není restituční nárok žalobkyň řádně oceněn ani řádně vypořádán, z toho důvodu se žalobkyně domáhají vypořádání a ocenění restitučního nároku soudní cestou. Žalobkyně uplatnily svoje restituční nároky u žalované již na začátku devadesátých let, a přestože žalovaná měla k dispozici znalecké posudky, ve kterých byly nevydané pozemky oceněny správně jakožto pozemky stavební, ocenila žalobkyně nezákonně odňaté pozemky v k.ú. [část obce] a v k.ú. [část obce] z předmětných rozhodnutí pozemkového úřadu dle BPEJ jako pozemky zemědělské finančními částkami ve výši 127 000 Kč a cca 103 000 Kč, tedy celkem cca 230 000 Kč. Z restitučního správního spisu žalované přitom žalobkyně zjistily, že znaleckými posudky ze dne [datum] [číslo] 2008 a [číslo] 2008 vypracovaných Ing. [celé jméno znalce] byl pozemek [anonymizováno] [číslo] oceněn jako stavební na částku 2 536 750 Kč, když po provedení srážek znalec ocenil odňatý pozemek na částku 1 978 665 Kč a pozemek [anonymizováno] [číslo] jako stavební po provedení srážek na částku 2 672 280 Kč, tedy pozemky byly již dne 21. 11. 2008 oceněny na částku celkem 4 650 945 Kč. Přesto žalovaná přípisem ze dne 8. 12.2008 sdělila matce žalobkyň, že hodnota restitučního nároku z rozhodnutí [číslo jednací] a [číslo jednací] činí pouze 230 000 Kč. Odňaté pozemky byly přitom vykupovány za účelem výstavby sídliště, když kupní smlouva, kterou uzavřela matka žalobkyň, byla uzavřena přímo s investorem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pro výstavbu sídliště [část obce] [okres] v [obec]. Tato kupní smlouva byla současně uzavřena v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. [ulice] [část obce] bylo následně na pozemcích skutečně vybudováno a matce žalobkyň nebyly pozemky vráceny právě z důvodu jejich zastavěnosti. Žalobkyně poukázaly na četnou judikaturu Nejvyššího soudu v tom směru, že s ohledem na tyto skutečnosti mají být odňaté pozemky oceněny jako stavební, když žalovaná nesprávným oceněním jejich restitučního nároku nerespektovala a dosud nerespektuje ustálenou soudní judikaturu, v důsledku čehož lze její přístup hodnotit jako svévolný a liknavý, když správné ocenění restitučního nároku představuje částku 7 000 000 Kč, nikoliv pouze cca 230 000 Kč. Žalobkyně poukázaly na to, že matka žalobkyň uplatnila restituční nárok již v roce 1992 a teprve v roce 2008 a v roce 2017 vydala žalovaná rozhodnutí o nevydání původních pozemků dle ustanovení § 11 odst. 1 zákona o půdě. Matka žalobkyň měla v té době vysoký věk a rozhodnutí z roku 2017 se nedožila, přičemž měla za to, že výše restitučního nároku má být oceněna v souladu se znaleckým posudkem Ing. [celé jméno znalce]. Na základě dědického řízení se žalobkyně staly oprávněnými osobami. Žalovaná protiprávně snižuje výši restitučního nároku žalobkyň. I přesto se žalobkyně b) v roce 2018 zúčastnila první veřejné nabídky pro oprávněné osoby, když požádala o převod pozemku v okrese [obec], neboť žalovaná žádné pozemky v [obec] nenabízela, přičemž žalovaná účast v řízení žalobkyni b) vůbec neumožnila, žalovaná přitom disponuje dle výpisu z katastru nemovitostí přesně specifikovanými pozemky v k.ú. [část obce] a k.ú. [část obce], ačkoliv žádný tento pozemek nebyl oprávněným osobám dle zákona o půdě nabízen ve veřejných nabídkách. Žalobkyně se tak domáhaly bezúplatného převodu pozemků specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku.

2. Žalovaná ve vyjádření nárok žalobkyň popřela. Učinila nesporným, že žalobkyně jsou oprávněnými osobami dle zákona o půdě, když poukázala na to, že žalobkyním nic nebrání v účasti na veřejných nabídkách žalované. Právní předchůdkyně žalobkyň [jméno] [příjmení] se přitom nezúčastnila žádného kola z veřejných nabídek vyhlášených dle zákona č. 95/1999 Sb., respektive zákona č. 503/2012 Sb., žalobkyně a) se rovněž nezúčastnila ani jedné veřejné nabídky od nabytí nároku, žalobkyně b) se zúčastnila pouze jedné veřejné nabídky, a to teprve v roce 2018, když podala přihlášku do veřejné nabídky dne 29. 11. 2018, a to na pozemek, jehož vyhlášková cena převyšovala nárok žalobkyně, a proto přihláška byla neplatná. Žalovaná poukázala na to, že eviduje nárok žalobkyň z rozhodnutí [číslo jednací], [číslo jednací] a [číslo jednací] v dosud nevypořádané výši 278 079 Kč, tedy u každé z žalobkyň ve výši 139 039,50 Kč, neboť žalobkyně postoupily dne [datum] svůj nárok vyplývající z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] na Ing. [jméno] [příjmení] v celkové výši 519 750 Kč. Žalovaná uvedla, že dojde k částečné změně ve výši nároku žalobkyň, když odňatý a nevydaný pozemek [anonymizováno] parc. č. St. 127 byl oceněn na základě rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] jako stavební. Žalovaná uvedla, že vzhledem k dostatečnému množství veřejných nabídek vyhlašovaných žalovanou nelze učinit závěr o liknavosti a svévolnosti žalované. Naopak poukázala na skutečnost, že žalobkyně podaly již okolo dvaceti žalob u soudů po celé České republice, a to na základě totožných rozhodnutí [anonymizována dvě slova], z čehož žalovaná dovozuje zjevné zneužití výkonu jejich práva. Žalovaná zdůraznila, že úspěch v těchto řízeních je přitom podmíněn výjimečností v tom směru, že oprávněné osoby se nemohou domoci navzdory svému aktivnímu přístupu svých práv, což v daném případě není splněno, neboť žalobkyně, respektive jejich matka, neprojevily aktivní přístup v tom směru, že by se tyto přihlašovaly do veřejných nabídek vyhlášených žalovanou dle příslušných zákonů. Pokud se jedná o znalecký posudek vypracovaný Ing. [celé jméno znalce], žalovaná uvedla, že otázka posouzení charakteru odňatých pozemků je otázkou právní a nikoliv skutkovou, tedy nelze klást k tíži žalované, že nechala ocenit odňaté pozemky i jiným způsobem. Žalovaná poukázala na to, že změna v charakteru odňatých pozemků nastala až v důsledku činnosti státu, tedy bez přičinění původního vlastníka, když sídliště [část obce] a [část obce] bylo na odňatých pozemcích vybudováno až dodatečně, přičemž v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu nelze ve prospěch oprávněné osoby počítat s navýšením ceny pozemku, k němuž došlo po změně jeho charakteru po přechodu na stát nebo právnickou osobu bez přičinění původního vlastníka. Pojem stavebního pozemku je třeba vykládat v souladu se zákonem č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu a jeho prováděcím předpisem, vyhláškou č. 144/1959 Sb., která byla účinná od 1. 8. 1959 do dne 1. 10. 1976, dle níž se stavebním pozemkem rozumělo místo vymezené územním rozhodnutím k zastavění. Žalovaná po žádosti žalobkyň částečně přecenila nárok žalobkyň ve vztahu k pozemku části [anonymizováno] 620 o výměře 6 672 m, neboť žalobkyně doložily, že v případě části tohoto pozemku došlo k vydání rozhodnutí o umístění stavby už v roce 1972, tedy před přechodem pozemku na stát dne 11. 6. 1973. Vzhledem k tomu, že zatím není vyhotoveno znalecké ocenění, není nárok dosud veden v nové výši. Žalovaná dále poukázala na to, že i v případě, že by odňaté pozemky měly být posouzeny jako stavební, je třeba uplatnit srážky dle oceňovací vyhlášky č. 182/ 1988 sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 sb., respektive její přílohy č. 7 (dále také„ oceňovací vyhláška“), když v úvahu přichází srážky podle položky č. 1, položky č. 2, případně pro uplatnění dalších srážek, když některé z těchto srážek uplatnil ve svém znaleckém posudku i Ing. [celé jméno znalce]. Žalovaná dále uvedla, že v souladu s účelem zákona o půdě by měly být navráceny zemědělské pozemky, tedy nikoliv pozemky, na nichž žalobkyně nemohou hospodařit, kdy takové pozemky se pak často stávají předmětem obchodování za účelem například výstavby.

3. Žalobkyně v doplnění ze dne 17. 4. 2019 uvedly, že z rozhodnutí odboru územního plánování a architektury [anonymizováno] [obec a číslo], [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] ze dne 21. 12. 1970, vyplývá, že dne 21. 12. 1970 bylo vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby podle zákona o územním plánování č. 84/58 Sb., dle kterého bylo rozhodnuto o druhé stavbě sídliště [část obce], když tato se přímo týkala odňatých pozemků. Pozemky z rozhodnutí [číslo jednací] byly již v době výkupu v zastavitelném území obce. Stejně tak pozemky z rozhodnutí [číslo jednací] a [číslo jednací], když ve vztahu k těmto pozemkům bylo již dne 21. 12. 1970 vydáno rozhodnutí o umístění stavby podle zákona o územním plánování ve vztahu k druhé stavbě sídliště [část obce]. Žalobkyně poukázaly na znalecký posudek [číslo] 2018 ve vztahu k ocenění nevydaných pozemků, jehož součástí jsou i ortofotomapy HMP z roku 1953, 1975 a 2018, přičemž tyto pozemky byly vykupovány stavebními organizacemi za účelem výstavby, což je zřejmé z každé z kupních smluv, přičemž pozemky byly následně také zastaveny a žalobkyním nebyly vráceny právě z důvodu jejich zastavěnosti ve smyslu ustanovení § 11/1 písm. c) zákona o půdě. Již v době prodeje na stát se tedy jednalo o pozemky, které byly na základě územních rozhodnutí a územích plánů, stejně jako obsahu kupních smluv určené k výstavbě. Dle judikatury Nejvyššího soudu je přitom třeba ocenit odňaté pozemky za stavební již na základě schváleného směrného územního plánu vydaného podle příslušného právního předpisu, tedy není nutné územní rozhodnutí požadované žalovanou. Výstavba sídliště v [část obce] byla přitom plánována již od začátku šedesátých let, kdy došlo i ke schválení urbanistického plánu sídliště v [část obce] a územního plánu.

4. V doplnění ze dne 28. 5. 2019 žalobkyně uvedly, že ze znaleckého posudku, který nechaly vypracovat, je zřejmé, že hodnota náhradních pozemků požadovaných žalobkyněmi nepřekračuje restituční nárok žalobkyň. Žalobkyně uvedly, že požádaly o převod pozemků v okresech [okres], [okres], [obec], v k.ú. [anonymizováno], v k.ú. [anonymizováno], v k.ú. [obec] u [anonymizováno], v k.ú. [obec], v k.ú. [anonymizováno], v k.ú. [anonymizováno], v k.ú. [anonymizováno] a v k.ú [příjmení], a přestože je restituční nárok žalobkyň dostatečný, nebyla jim umožněna účast v nabídkách. V důsledku neoprávněného postupu žalované, která vede nárok žalobkyň v nesprávné výši, jsou tyto nuceny domáhat se svého nároku soudní cestou. Z dodatku [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] 2018 ze dne 24. 4. 2019 mají žalobkyně za to, že cena stavebních pozemků odňatých právní předchůdkyni žalobkyň činí částku 7 229 750 Kč, když znalcem nebyl shledán důvod pro uplatnění srážek dle přílohy č. 7 oceňovací vyhlášky.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázané následující skutečnosti: Z územního rozhodnutí o umístění stavby podle zákona o územním plánování č. 84/58 Sb., ze dne 21. 12. 1970, č. j. O [anonymizováno] [číslo] vydaného Odborem územního plánování a architektury [anonymizováno] [obec a číslo], [ulice] [číslo] má soud za prokázané, že k tomuto dni bylo vydáno územní rozhodnutí ve vztahu k druhé stavbě sídliště [část obce], která se vztahovala mimo jiné k pozemku [anonymizováno] 846, jehož vlastníkem v té době byla [jméno] [příjmení]. Z tohoto územního rozhodnutí pak vyplývá, že jeho podkladem byl mimo jiné podrobný územní plán pro území [část obce] schválený usnesením rady [anonymizováno] ze dne [datum].

6. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství [pozemkový úřad] ze dne 16. 9. 2008, [číslo jednací] bylo rozhodnuto tak, že oprávněná osoba podle § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a k jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“) [jméno] [příjmení] není vlastníkem pozemku dle [anonymizováno] část. parc. [číslo] role, o výměře 13 704 m, dosud vedených u [stát. instituce], [stát. instituce], na listech vlastnictví 23, 95, 541, 548 a 567 pro obec [územní celek] [katastrální uzemí], s odůvodněním, že [jméno] [příjmení] byla původním vlastníkem mimo jiné tohoto pozemku, který přešel na [anonymizováno] stát zastoupený investorem [anonymizována dvě slova] [územní celek] kupní smlouvou [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] ze dne 3. 12. 1969 s tím, že [jméno] [příjmení] uplatnila svůj restituční nárok podáním ze dne 17. 12. 1992, přičemž [anonymizováno] úřad shledal za prokázané, že kupní smlouva ze dne 3. 12. 1969 byla uzavřena v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, přičemž dospěl k závěru, že předmětné pozemky nelze vydat pro překážku zastavěnosti dle § 11 odst. 1 písm c.) zákona o půdě s tím, že oprávněné osobě přísluší za nemovitost [anonymizováno] dle § 11 odst. 2 a § 17 zákona o půdě, popřípadě dle § 16 zákona o půdě. Z rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [územní celek] a [územní celek] ze dne 31. 10. 2017, [číslo jednací] má soud za prokázané, že tímto rozhodnutím bylo rozhodnuto, že každá ze žalobkyň není jako dědička po oprávněné osobě dle § 4 odst. 4 zákona o půdě, vlastníkem pozemku [anonymizováno] parc. č. St. 127 s [adresa] a zahrada o výměre 2079 m a pozemku dle [anonymizováno] část. parc. [číslo] role o výměře 5 068 m v [katastrální uzemí] s tím, že v řízení bylo prokázáno, že matka žalobkyň uzavřela dne 23. 5. 1968 kupní smlouvu s [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], šlechtění a množení zeleninových a květinových semen v [obec a číslo], kterou prodala pozemek [anonymizováno] 127 o výměře 2 079 m a dům [adresa], dále pozemek [anonymizováno] 846 v k.ú [část obce] prodala kupní smlouvou ze dne [datum] [anonymizováno] státu zastoupenému investorem [anonymizována dvě slova] [územní celek] pro výstavbu sídliště [část obce], přičemž bylo prokázáno, že matka žalobkyň uzavřela tyto kupní smlouvy v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, když [název žalované] dospěl k závěru, že z poskytnutých stavebních dokladů a šetření [anonymizováno] úřadu vyplývá, že celý soubor hospodářských budov [adresa] ztratil svůj původní stavebně technický charakter tak, že již nesouvisí s předmětem zemědělské výroby a z toho důvodu jej ve smyslu ustanovení § 11 odst. 4 zákona o půdě nelze dědičkám po oprávněné osobě vydat. Ve vztahu k [anonymizováno] 846 v k.ú. [část obce] pak bylo zjištěno, že je součástí areálu sídliště [část obce], neboť se zde nacházejí funkční a manipulační plochy, které bezprostředně souvisejí se stavbami bytových domů a jsou tak nezbytně nutné k jejich provozu a z toho důvodu je nelze vydat. Z rozhodnutí [stát. instituce], [pozemkový úřad], ze dne 17. 9.2008, [číslo jednací] má soud za prokázané, že tímto bylo rozhodnuto, že [jméno] [příjmení] jako oprávněná osoba dle § 4 odst. 1 zákona o půdě, není vlastníkem pozemku [anonymizováno] část. parc. [číslo] role, o výměře 10 147 m, když z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že část předmětného pozemku o výměře 6 672 m přešla z původního vlastníka na [anonymizována dvě slova] [územní celek] kupní smlouvou ze dne [datum], část předmětného pozemku o výměře 82 m přešla z původního vlastníka na [anonymizována dvě slova] [územní celek] kupní smlouvou ze dne [datum], část předmětného pozemku o výměře 3 393 m přešla z původního vlastníka na [anonymizována dvě slova] [územní celek] kupní smlouvou ze dne 19. 9. 1976, přičemž bylo zjištěno, že matka žalobkyň uzavřela tyto kupní smlouvy v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Pozemky pak nebylo možno vydat z důvodu jejich zastavěnosti či z důvodu staveb bezprostředně souvisejících a nutných k provozu dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě.

7. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] jako prodávající a [anonymizována čtyři slova] staveb [územní celek] jako kupujícím má soud za prokázané, že kupující odkoupil od prodávající pozemek č. kat. 846 o výměře 18 772 m a pozemek č. kat. 638 o výměře 82 274 m v [katastrální uzemí] za sjednanou cenu 40 418,40 Kč pro výstavbu sídliště [část obce] [okres] v [obec]. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] jako prodávající a [anonymizováno] socialistickým státem-výstavba hlavního města-výstavba sídlišť [obec], má soud za prokázané, že kupující za kupní cenu ve výši 328 Kč koupila od prodávající pro výstavbu sídliště [část obce] stavba pozemek č. kat. 620 k.ú. [část obce] o výměře 82 m. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] jako prodávající a [anonymizováno] socialistickým státem- výstavba hlavního města- výstavba sídlišť [obec], má soud za prokázané, že kupující odkoupila od prodávající pro výstavbu sídliště [část obce] v [obec a číslo] část pozemku č. kat. 620 k.ú. [část obce] o výměře 6 672 m za sjednanou cenu 2 668,80 Kč. Z kupní smlouvy [datum] mezi [jméno] [příjmení] jako prodávající a [anonymizováno] socialistickým státem-výstavba hlavního města-výstavba sídlišť [obec] jako kupujícím, má soud za prokázané, že kupující odkoupil pro výstavbu sídliště [část obce] první stavba, pozemek č. kat. 620 k.ú. [část obce] o výměře 3 393 m za sjednanou cenu 1 357,20 Kč.

8. Z přehledu nároků vedených žalovanou ke dni 21. 2. 2019 ve vztahu k žalobkyni a) má soud za prokázané, že žalovaná k tomuto datu vedla u žalobkyně a) nárok z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] ve výši 23 566,20 Kč, z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] ve výši 63 723,60 Kč, z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] ve výši 51 749,70 Kč, celkem tedy ve výši 139 039,50 Kč. Ve shodné výši pak vedl k tomuto dni nárok i ve vztahu k žalobkyni b).

9. Z usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne [datum], ve věci sp. zn 36 D 1606/2017, má soud za prokázané, že každá ze žalobkyň nabyla rovným dílem do podílového spoluvlastnictví mimo jiné restituční nárok z rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a [územní celek] [číslo jednací] a [anonymizováno] [číslo], které byly oceněny částkou 230 946,60 Kč.

10. Znaleckým posudkem [číslo] vypracovaným [celé jméno znalce] dne [datum], znalec ocenil pozemek [anonymizováno] parc. [číslo] v obci [obec], okres [územní celek], [katastrální uzemí], dle oceňovací vyhlášky podle stavu ke dni [datum] částkou ve výši 2 672 280 Kč, když vycházel při vypracování znaleckého posudku z rozhodnutí [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] ze dne 16. 9. 2008 [číslo jednací], srovnávacího sestavení parcel a leteckých snímků, přičemž v popisu nemovitosti uvedl, že [část obce] jsou katastrálním územím městského obvodu [obec a číslo], městská část [obec a číslo], nacházející se na severu [územní celek] s tím, že dle Opatření útvaru hlavního architekta [územní celek] ze dne 20. 7. 1989 jsou stavebně srostlé se souvisle zastavěným územím [územní celek], v letech 1972 až 1980 bylo v jižní části [část obce] a severní části [anonymizováno] postaveno sídliště [část obce], pozemek [anonymizováno] parc. 846 je situovaný v severozápadní části sídliště, v současné době částečně zastavený bytovými domy, komunikací, zelení a objekty občanské vybavenosti, k datu uzavření kupní smlouvy byl vedený v druhu role, určený k zastavění sídlištěm, situovaný v sousedství původní [územní celek], ve vzdálenosti 100 m od okraje souvisle zastavěné části obce. Znalec ocenil pozemek jako stavební s odůvodněním, že se jednalo o pozemek určený pro stavbu, přičemž uplatnil srážky dle přílohy [číslo] I. tabulky za přístup po nezpevněné komunikaci ve výši 10 %, nemožnost připojení na vodovod ve výši 5 %, nemožnost připojení na kanalizaci ve výši 7 %, po srážkách v částce 753 720 Kč dospěl k ceně pozemku ve výši 2 672 280 Kč.

11. Znaleckým posudkem [číslo] 2008 vypracovaným dne [datum] Ing. [jméno] [celé jméno znalce] tento znalec ocenil pozemek p. [číslo] (dle [anonymizováno]) v obci [obec], okres [anonymizováno] [územní celek], kat. území [část obce], dle oceňovací vyhlášky, když vycházel mj. ze srovnávacího sestavení parcel a leteckých snímků, uvedl, že [část obce] jsou katastrálním územím městského obvodu [obec a číslo], městská část [obec a číslo], nacházející se na severu [anonymizováno] [územní celek], dle Opatření útvaru hlavního architekta [anonymizováno] [územní celek] ze dne [datum] jsou stavebně srostlé se souvisle zastavěným územím hl. [územní celek], pozemek [anonymizováno] 620 je situovaný mezi ulicemi [ulice], [anonymizováno] a [ulice], jižně od panelového sídliště, v současné době je částečně zastavěn řadovými domy, komunikací a zelení, k datu 11. 6. 1973 byl pozemek vedený v druhu role, určený k zastavění, situovaný ve vzdálenosti do 200 m od souvisle zastavěné části obce. Vzhledem k tomu, že se jedná o pozemek určený pro stavbu, ocenil jej dle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky, tedy 250 Kč za 1 m2, přičemž uplatnil srážky dle přílohy [číslo] I. tabulky za přístup po nezpevněné komunikaci ve výši 10 %, za nemožnost připojení na vodovod ve výši 5 %, za nemožnost připojení na kanalizaci ve výši 7 % a ocenil tak výměru 10 147 m2 pozemku částkou 1 978 665 Kč.

12. Ze stavebně technické dokumentace k rozhodnutím [číslo jednací] a [anonymizováno] [číslo], lokalita: sídliště [část obce], [anonymizováno], vypracované v květnu 2019, má soud za prokázané, že na základě návrhu směrného územního plánu z roku 1964 se dotčená část pozemku [anonymizováno] parc. [číslo] k.ú. [část obce] nacházela v ploše obytné souvislé zástavby a v ploše komunikace, podle revize směrného územního plánu z roku 1969 se nacházela v ploše souvislé a isolované obytné zástavby a v ploše parkové zeleně, dne 21. 12. 1970 bylo vydáno územní rozhodnutí o umístění druhé stavby sídliště [část obce], podle směrného územního plánu z roku 1971 se předmětná část pozemku nacházela v ploše kompaktní a isolované zástavby bydlení, podle směrného územního plánu z roku 1975 se nacházela v ploše bydlení a v ploše komunikace, podle ortofotomapy z roku 1975 již probíhala v lokalitě výstavba sídliště [část obce], podle ortofotomapy z roku 1988 byla již v dané lokalitě ukončena výstavba sídliště [část obce].

13. Ze stavebně technické dokumentace k rozhodnutí č. [anonymizováno] [číslo], lokalita: sídliště [část obce], [anonymizováno], vypracované v květnu 2019, má soud za prokázané, že na základě návrhu směrného územního plánu z roku 1964 se dotčená část pozemku [anonymizováno] parc. [číslo] k.ú. [část obce] nacházela v ploše obytné souvislé zástavby, podle revize směrného územního plánu z roku 1969 se nacházela v ploše isolované obytné zástavby a v ploše skladů, služeb a technických zařízení, podle směrného územního plánu z roku 1971 se předmětná část pozemku nacházela v ploše isolované zástavby bydlení a v ploše technické vybavenosti, podle předběžného návrhu výkupního plánu ze dne [datum] byla předmětná část pozemku navržena k výkupu pro sídliště [část obce], odbor územního plánování a architektury [anonymizováno] vydal dne [datum] územní rozhodnutí o umístění 0. a 1. stavby sídliště [část obce], podle směrného územního plánu z roku 1975 se předmětná část pozemku nacházela v ploše bydlení a ploše komunikace, podle ortofotomapy z roku 1975 zde již probíhala výstavba sídliště [část obce], podle ortofotomapy z roku 1988 byla již výstavba sídliště v předmětné lokalitě ukončena.

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne [datum] mezi žalobkyně jako postupiteli a [jméno] [příjmení] jako postupníkem má soud za prokázané, že žalobkyně postoupily práva na náhradu za nevydanou stavební parcelu [číslo] v k.ú. [část obce] o výměře 2 079 m2 ve výši nominální částky 519 750 Kč, když tuto skutečnost dne [datum] oznámily žalované.

15. Z výpisu z pozemkové knihy, knihovní vložky 1 pro k.ú. [část obce] má soud za prokázané, že ohledně pozemků parc. [číslo] role, a parc. [číslo] role, bylo ke dni [datum] na základě usnesení soudu z 28. 6. 1952 č. 78 D 31/52 a usnesení St. notářství v [obec] z [datum] č. T 4 D not. [číslo] a odd. listu z [datum] vloženo vlastnické právo ve prospěch matky žalobkyň [jméno] [příjmení].

16. Žalovaná předložila na čl. 43 nabídku pozemků podle zákona o půdě ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum].

17. Žádostí doručenou žalované dne 14. 5. 2018 požádaly žalobkyně o přecenění nároků za pozemky nevydané rozhodnutím [číslo jednací] o výměře 10 147 m2. Žalovaná ve vyjádření ze dne 14. 11. 2018 vyhověla žádosti co do části pozemku [anonymizováno] 620 o výměře 6 672 m2 s odůvodněním, že žalobkyně doložily rozhodnutí o umístění stavby č.j. 8851/72 ze dne 27. 8. 1972, na základě něhož lze tuto část pozemku [anonymizováno] 620 ocenit jako stavební ve smyslu oceňovací vyhlášky, ve zbývající části návrhu žalobkyň nevyhověly s tím, že žalobkyně neprokázaly, že k datu uzavření kupních smluv, na základě nichž přešla zbývající část pozemku [anonymizováno] 620 na stát, existovalo rozhodnutí o umístění stavby.

18. Žádostí ze dne [datum] požádala žalobkyně b) jako oprávněná osoba o převod zemědělského pozemku dle ust. § 11a zákona o půdě, a to pozemku parc.č. 1959 v k.ú. [obec] – [část obce], [územní celek], když cena pozemku v nabídce činila 235 075 Kč, přičemž žalobkyně b) dovozovala svůj nárok z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne 31. 10. 2017.

19. Žádostí ze dne 4. 12. 2018 požádala žalobkyně b) o nevyřazení z veřejné nabídky žalované ohledně pozemku parc.,č. 1959 v k.ú. [obec] [část obce] z důvodu, že její nárok jakožto oprávněné osoby na základě rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] je zcela dostačující, neboť odňatý pozemek [anonymizováno] [číslo] v k.ú. [část obce] byl odkoupen pro účely výstavby sídliště, které zde bylo následně vybudováno, je třeba jej tak ocenil jako pozemek stavební. Sdělením ze dne [datum] oznámila žalovaná žalobkyni b), že žádost žalobkyně b) ze dne 29. 11. 2018 ve vztahu k pozemku parc.č. 1959 v k.ú. [obec] [část obce] je neplatná, neboť tato nedisponuje dostatečným krytím restitučních nároků 20. Žádostí doručenou žalované dne 5. 4. 2019 žalobkyně a) jako oprávněná osoba dle ust. § 11a zákona o půdě, požádala o převod v žádosti přesně specifikovaných pozemků v k.ú. Daminěves, [územní celek], k.ú. [anonymizováno], [územní celek], k.ú. [obec] u [anonymizováno], [územní celek], k.ú. [obec], [územní celek], k.ú. [anonymizováno], [územní celek], k.ú. [anonymizováno], [územní celek], k.ú. [anonymizováno], [územní celek], k.ú. [příjmení], [územní celek], když svůj nárok odvozovala z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] přičemž žalobkyně předložila zároveň znalecký posudek [číslo] 2018 ze dne [datum] a znalecký posudek [číslo] 2008 ze dne [datum].

21. Žádostí ze dne [datum] žalobkyně b) jako oprávněná osoba dle ust. § 11a zákona o půdě, požádala o převod v žádosti přesně specifikovaných pozemků v k.ú. [část obce], [územní celek], k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], k.ú. [obec], [územní celek], k.ú. [obec], [územní celek], k.ú. [obec], [územní celek], když svůj nárok odvozovala z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] přičemž žalobkyně předložila zároveň znalecký posudek [číslo] 2018 ze dne [datum] a znalecký posudek [číslo] 2008 ze dne [datum].

22. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] sdělila žalobkyni a), že nelze uzavřít smlouvu o převodu pozemků, neboť nárok ve výši 509 763,40 Kč nebyl prokázán. Žalovaná ve vyjádření ze dne 15. 4. 2018 sdělila žalobkyni b), že její žádost o převod zemědělských pozemků vyřadila, neboť jí uplatněné nároky jsou nedostatečné.

23. Dodatkem [číslo] znaleckého posudku [číslo] 2018 vypracovaného [právnická osoba] s.r.o. (dále také„ znalecký ústav“) dne [datum], nahrazujícím dřívější znalecký posudek [číslo] 2018 vypracovaný touto společností (z něhož tedy soud nevycházel), byly oceněny pozemky v k.ú. [část obce], obci [obec], okres [anonymizováno] [obec] z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo] a v k.ú. [část obce], [územní celek], okres [anonymizováno] [obec] z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] v cenové úrovni dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky [číslo] ke dni účinnosti zákona o půdě, tj. ke dni 24. 6. 1991, podle stavu (charakteru) oceňovaného pozemku k datu jeho odnětí státem na základě jednotlivých kupních smluv. Znalecký ústav vycházel mj. z kopie textové a schematické části„ Podrobného územního plánu [anonymizováno] obytné čtvrti“ z roku 1967, kopie územního rozhodnutí o umístění stavby č. [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 21. 12. 1970, kopie územního rozhodnutí o umístění stavby č. [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum], kopie územního plánu z roku 1964 a 1971 s vyznačením pozemku [anonymizováno] 846, kopie leteckého snímku z roku 1953, 1975, 1989 a 2018 s vyznačením pozemku [anonymizováno] 846, kopie územního plánu z roku 1964, 1971 a 1976 s vyznačením pozemku [anonymizováno] 620 a kopie leteckých snímků z roku 1953, 1975, 1989 a 2018, při zohlednění rozsáhlé judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu ve věci oceňování odňatých pozemků. Ve vztahu k pozemku původní č. dle [anonymizováno] část 846 z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo], který byl o výměře 13 704 m2 převeden na stát kupní smlouvou ze dne [datum] znalecký ústav uvedl, že k datu odnětí byl pozemek pravděpodobně využíván jako orná půda přístupná po komunikaci z jižní strany vedoucí k usedlosti [anonymizováno], ze severní strany vedoucí k obytné zástavbě rodinných domů, z leteckého snímku z roku 1975 pak vyplývá zastavěnost pozemku sídlištními stavbami, v těsné blízkosti již byla zástavba rodinných domů, navazujících na tzv. zástavbu starých [část obce], z územně plánovací dokumentace z roku 1967 pak dovodil, že daná oblast je napojena na vedení elektrické energie, vodovodní síť je napájena ze zemního vodojemu pod [příjmení] hájem a má nevyhovující kanalizaci, v současné době je část pozemku využívána jako součást sídliště [část obce] zastavěná bytovými domy, obchodním domem a místní komunikací. Ve vztahu k pozemku původní [anonymizováno] část 846 z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] o výměře 5 068 m2, který přešel na stát na základě kupní smlouvy ze dne [datum], znalecký ústav uvedl, k datu odnětí byl pozemek pravděpodobně využíván jako orná půda přístupná po komunikaci z jižní strany, z leteckého snímku z roku 1975 je již zřejmá zastavěnost pozemku sídlištními stavbami, přičemž v těsné blízkosti již byla zástavba rodinných domů navazující na tzv. zástavbu starých [část obce], přístupná po zpevněné komunikaci, z územně plánovací dokumentace z roku 1967 pak vyplývá, že oblast je napojena na vedení elektrické energie, vodovodní síť je napájena ze zemního vodojemu pod [příjmení] hájem a má nevyhovující kanalizaci. K datu vypracování znaleckého posudku je část pozemku dle leteckých snímků využívána jako součást sídliště [část obce]. Ve vztahu k pozemku původní [anonymizováno] část 620 v k.ú. [část obce] z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] o výměře 10 147 m2, který byl co do části o výměře 6 672 m2 odňat na základě kupní smlouvy ze dne [datum], do části o výměře 82 m2 na základě kupní smlouvy ze dne [datum] a co do části o výměře 3 393 m2 na základě kupní smlouvy ze dne [datum], znalecký ústav uvedl, že k datu odnětí byl pozemek pravděpodobně využíván jako orná půda přístupná z komunikace, v roce 1975 byla část pozemku, která byla převedena na stát v roce 1973, již zastavěna stavbami bytových domů s tím, že vzhledem k blízkosti bytových domů a skutečnosti, že v roce 1972 byla [anonymizováno] [část obce] napojena na městský vodovod a dále s ohledem na to, že sídliště [část obce] navazuje na sídliště [část obce], které bylo v té době již vystavěné, lze předpokládat možnost připojení na elektřinu, vodu a kanalizaci i v místě [část obce]. K datu vypracování znaleckého posudku je předmětná část pozemku využívána jako součást sídliště [část obce] zastavěná bytovými domy, místní komunikací a zelení mezi objekty. Znalecký ústav uvedl, že pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění ocenil jako stavební, a to v souladu s § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky ve výši 250 Kč za 1 m2. Pozemek původní části č. dle [anonymizováno] část 846 o výměře 5 568 m2 i výměře 13 704 m2 v k.ú. [část obce], [územní celek] ocenil znalecký ústav jako stavební s odůvodněním, že kupní smlouva, na základě níž pozemek přešel na stát, byla uzavřena dne [datum], záměr vystavět sídliště [část obce] byl učiněn před uzavřením této smlouvy, když původní urbanistický plán v roce 1966 nebyl přijat, v roce 1967 byl schválen přepracovaný urbanistický plán, výstavba měla být zahájena v roce 1969, proběhla se zpožděním v letech 1972 1980 na základě územního rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum], které vycházelo z podrobného územního plánu schváleného usnesením rady [anonymizováno] ze dne [datum] č. us.

232. Pozemek byl využit k zastavění sídlištěm, přičemž v době výkupu nebylo jasně určeno, který pozemek bude zastavěn, z toho důvodu se jednalo o zastavitelné území. Na pozemku původní č. dle [anonymizováno] část 620 v k.ú. [část obce] v obci [obec], který postupně přešel na stát kupními smlouvami ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], byla výstavba sídliště [část obce] zahájena v roce 1976 na základě rozhodnutí o umístění stavby č.j. OÚPA 8851/72 ze dne 27. 8. 1972. Vzhledem k tomu, že odňaté pozemky byly využity k zastavění sídlištěm, přičemž v době uzavření kupních smluv nebylo jasně určeno, který pozemek bude zastavěn, jednalo se v celku o zastavitelné území a oceňovanou část pozemku znalecký ústav ocenil jako stavební. Znalecký ústav uvedl, že pozemek [anonymizováno] 846 leží v k.ú. [část obce], původní obec se stala v roce 1922 součástí [obec], přičemž vzhledem k tomu, že se k.ú. [část obce] stalo součástí [územní celek] před datem účinnosti zákona o půdě, tedy před datem [datum], je nutno považovat tento za součást [územní celek] bez ohledu na to, kde bylo příslušné katastrální území k datu odnětí administrativně začleněno. Ve vztahu k pozemku [anonymizováno] 620 v k.ú. [část obce] uvedl, že původní obec se v roce [osobní údaje žalované] [číslo] stala součástí [obec] a vzhledem k tomu, že katastrální území Čimice se stalo součástí [územní celek] před datem účinnosti zákona o půdě, je nutno pozemek považovat za součást [územní celek], bez ohledu na administrativní členění k datu jeho odnětí. Znalecký ústav tak ocenil pozemek původní [anonymizováno] část 846 v k.ú. [část obce], [územní celek] o výměře 13 704 m2 částkou 3 426 000 Kč, pozemek původní č. dle [anonymizováno] část 846 v k.ú. [část obce], [územní celek] o výměře 5 068 m2 částkou 1 267 000 Kč, pozemek původní č. dle [anonymizováno] část 620 v k.ú. [část obce], [územní celek] o výměře 10 147 m2 částkou 2 536 750 Kč, celkem tedy pozemky z předmětných rozhodnutí [anonymizováno] částkou 7 229 750 Kč.

24. Z rozhodnutí o umístění stavby ze dne 27. 8. 1972, [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo], má soud za prokázané, že odbor územního plánování a architektury [anonymizováno] na základě podrobného územního plánu sídliště [část obce] schváleného radou [anonymizováno] dne [datum] č. usnesení 75, rozhodl o umístění stavby pro O. a 1. stavbu [část obce] na pozemcích nebo jejich částech (které byly specifikovány), mj. ve vztahu k pozemku č. kat. [anonymizováno] 620 v k.ú. [část obce].

25. Znaleckým posudkem [číslo] 2019 vypracovaným dne [datum] [celé jméno znalce] (znalecký posudek předložený žalovanou) ocenil tento znalec pozemky z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo], [číslo], [číslo], když vycházel pro účely posouzení srážek dle přílohy [číslo] oceňovací vyhlášky z podkladů spočívajících mj. v odpovědi MČ [obec a číslo] na žádost o poskytnutí informací ze dne [datum], odpovědi [anonymizována tři slova] [obec] ze dne [datum] a ze dne [datum], odpovědi [právnická osoba] ze dne [datum], žádosti na PVK o zákres sítí vodovodů a kanalizací, kolaudačního rozhodnutí uvedení [anonymizováno] rozvodu do užívání v oblasti [část obce], přičemž na základě objednávky zadavatele (PZ žalované) ocenil předmětné pozemky jednak ve variantě zemědělských pozemků dle § 14 odst. 3 oceňovací vyhlášky, jednak dle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky jako pozemky stavební se zohledněním přílohy [číslo]. Při ocenění předmětných pozemků dle ust. § 14 odst. 3 oceňovací vyhlášky, tedy jakožto pozemků zemědělských, byla stanovena cena předmětných pozemků ve výši 237 244 Kč. Ve variantě, kdy znalec ocenil pozemky jako stavební, uplatnil u všech pozemků srážku dle přílohy [číslo] položky 1 srážku za stavební nesrostlost s obcí [územní celek] s odůvodněním, že přestože [územní celek] byla administrativně přičleněna k [obec] v roce 1922 a [část obce] v roce [osobní údaje žalované] [číslo], jednalo se historicky o samostatné obce, z leteckých snímků z roku 1953, 1975 a 2018 je pak patrný odstup [část obce] a [část obce] od zbytku Městské části [obec a číslo], tedy nejsou spojeny a [územní celek] souvislou zástavbou. Ve vztahu k části pozemku [anonymizováno] 620 v k.ú. [část obce] o výměře 6 672 m2 uplatnil znalec dále srážku dle Položky 4 s tím, že veřejná kanalizace byla zbudována až v letech 1977 [číslo] po odkoupení předmětného pozemku v roce 1973, dále srážku dle Položky [číslo] – rozvod elektřiny, kdy dle informací k rozvodům elektřiny v daném místě byl projekt Kabelových rozvodů 1kV vypracován pro akci [obec] – [část obce] – 1. stavba – 1. etapa v prosinci 1974, rozhodnutí o uvedení do trvalého provozu je ze dne [datum], přičemž územní rozhodnutí o umístění stavby sídliště [část obce] z roku 1972 teprve předpokládalo výstavbu inženýrských sítí, dále znalec uplatnil srážku dle Položky 6.2., když národní výbor v rozhodném období byl ve vzdálenosti cca 7 km, dále uplatnil srážku dle Položky [číslo]., když škola prvního stupně v dané oblasti byla postavena až v roce 1981, do té doby byla škola vzdálena cca 2 km. Ohledně zbývající části pozemku [anonymizováno] 620 o výměře 3 392 m2 a 82 m2 znalec vzhledem k jejich tvaru dospěl k závěru, že je třeba uplatnit srážku dle Položky [číslo] neboť nebyly přístupné po zpevněné komunikaci, dále shodně aplikoval srážku dle Položky [číslo] vzhledem k nemožnosti napojení na kanalizaci, která byla zbudována až v roce 1977 [číslo], srážky dle položky [číslo] neuplatnil, uplatněna naopak byla shodně s výše uvedeným odůvodněním srážka dle Položky [číslo] a Položky [číslo]. Ve vztahu k pozemku [anonymizováno] 846 k.ú. [část obce] byly vyjma srážky dle Položky [číslo] za stavební nesrostlost aplikovány srážky dle Položky [číslo] [číslo] s tím, že vodovod byl v daném místě uveden do provozu až v roce 1974, výstavba kanalizace začala probíhat od roku 1973, dále byla aplikována srážka dle Položky [číslo] s tím, že výstavba sídliště [část obce] začala až v roce 1972, v době odkoupení v roce 1969 tak s největší pravděpodobností nebyla možnost napojení na rozvod elektřiny nebo vzdálenost ke zdroji byla více než 200 m, dále byla aplikována srážka dle Položky [číslo] s tím, že docházková vzdálenost k národnímu výboru byla více než 1,5 km. Po uplatnění všech srážek tedy znalec dospěl k závěru v případě posuzování předmětných pozemků jako stavebních o ceně ve výši 2 258 879 Kč.

26. Opatřením Útvaru hlavního architekta [anonymizováno] [obec] k aplikaci ust. § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. na území hl. m. [obec] ze dne [datum], účinným dnem [datum], k provedení ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. a její přílohy [číslo] I. tabulky byly vymezeny samostatná sídla nebo části, které nejsou se souvisle zastavěným územím hl. m. [obec] stavebně srostlé, ačkoliv se tyto nacházejí na správním území hl. m. [obec], přičemž v k.ú. [část obce] se jednalo o [část obce] a [anonymizováno]. Dle čl. 3) tohoto opatření v pochybnostech o tom, zda se určitý pozemek nachází v ploše stavebně srostlých částí hl. m. [obec] nebo mimo ně, platí stanovisko Útvaru hlavního architekta [anonymizováno] [obec], dle čl. 4) změny hranic stavebně srostlých částí hl. m. [obec] provádí Útvar hlavního architekta [anonymizováno] [obec], který je také vyhlašuje ve Věstníku Národního výboru [územní celek].

27. Z přehledu nároků evidovaných žalovanou k datu [datum] na základě jejich částečného přecenění ve vztahu k části pozemku [anonymizováno] 620 o výměře 6 672 m2, má soud za prokázané, že k tomuto dni žalovaná evidovala u žalobkyně a) nárok z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] ve výši 23 566 Kč, nárok z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] ve výši 63 723,60 Kč, nárok z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] ve výši 281 266,50 Kč, tedy celkem nárok ve výši 368 556,30 Kč, nárok v totožné výše vede i u žalobkyně b).

28. Při ústním podání znaleckého posudku [celé jméno znalce] uvedl, že se již k posudku, který podal v roce 2008, nemůže přesně vyjádřit, neboť podklady pro jeho vypracování již byly skartovány. Uvedl, že předmětné pozemky ocenil jako stavební z důvodu, že tyto byly odkupovány za účelem výstavby sídliště, ve vztahu k inženýrským sítím znalec uvedl, že má za to, že tyto byly v dané oblasti vybudovány až v roce 1973, z toho důvodu srážky uplatnil, stejně tak znalec z ortofotomap z let 1966 a 1975 zjistil, že k rozhodnému datu nebyl k hranici pozemků přístup po zpevněné komunikaci. Pokud pak jsou naplněny předpoklady pro uplatnění srážek dle Přílohy [číslo] oceňovací vyhlášky, je třeba tyto aplikovat. Ve vztahu ke stavební srostlosti území s [územní celek] znalec uvedl, že vycházel z Opatření architekta [anonymizováno] [obec], které běžně aplikuje, je přitom nerozhodné, že toto bylo účinné až od [datum], dále vycházel ze zákona [číslo] 1974 a zákona č. 111/1977 Sb., který se vztahuje k administrativnímu členění [územní celek], což souvisí se stavební srostlostí. V případě možnosti napojení na inženýrské sítě musí být zdroj elektrické energie dostupný do 200 m dle vyhlášky, v případě ostatních inženýrských sítí znalec vychází ze vzdálenosti 50 m, byť tato vzdálenost není vyhláškou stanovena.

29. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] při ústním podání znaleckého posudku vypracovaného [právnická osoba] s.r.o. uvedl, že předmětné pozemky byly oceněny jako stavební, neboť byly odkupovány pro účely výstavby sídliště, které zde bylo poté vybudováno, ve vztahu k jednomu z pozemků existovalo k datu odkupu již územní rozhodnutí, ve vztahu k druhému územní plán. Zároveň neshledali důvod k aplikaci srážek dle Přílohy [číslo] oceňovací vyhlášky, když srážku dle Položky 1 této Přílohy za stavební nesrostlost s [územní celek] neuplatnili z důvodu závěrů vyslovených Nejvyšším soudem ČR v rozhodnutí sp.zn. 28 Cdo 4048/2016, dle kterých, jestliže pozemky k datu účinnosti zákona o půdě byly součástí [územní celek] (přestože v době odkupu tomu tak nebylo) je třeba tyto ocenit jako pozemky na území [územní celek] a srážku neaplikovat. Ve spojení s Opatřením architekta [územní celek] tak je třeba dospět k závěru, že není důvod k aplikaci srážky. Srážku dle Položky [číslo] neaplikovali, neboť u části pozemku [anonymizováno] 620 je z leteckého snímku z roku 1953, z něhož znalec při vypracování znaleckého posudku vycházel, zřejmé, že jak po severní, tak po jižní hranici pozemku [anonymizováno] 620 vedla zpevněná komunikace, přičemž ani postupné odnětí části tohoto pozemku nemůže v případě později odnímané části vést k absurdnímu závěru, že v důsledku postupu státu, který odňal část pozemku, by došlo ke snížení ceny zbývající části pozemku. I bez toho byl však k pozemku přístup z druhé jižní strany. Srážku dle Položky 3., 4., 5. neuplatnili z toho důvodu, že pojem„ v místě“ dle oceňovací vyhlášky chápou nikoliv ve smyslu konkrétního pozemku, ale v dané lokalitě, kterou míní celou městskou část, což dovozují mj. ze skutečnosti, že v případě možnosti napojení na rozvod elektřiny je uvedena vzdálenost 200 m, v případě Položek 3-4 vzdálenosti uvedeny nejsou. V Podrobném územním plánu, který předcházel datu odnětí pozemků je pak pojednáváno jak o elektřině, tak o vodovodu a kanalizaci, byť nedostatečné. Z těchto důvodů odvozují, že možnost napojení na všechny sítě v dané lokalitě byla, o čemž svědčí i skutečnost následného vybudování sídliště, kapacita takových sítí přitom není relevantní. Srážku dle Položky [číslo] neaplikovali z důvodu, že dle Přílohy oceňovací vyhlášky se má jednat o„ nepříznivé docházkové vzdálenosti od pozemků náležejících k rodinnému domku nebo určeného k výstavbě rodinného domku“, což oceňované pozemky nejsou. Znalec uvedl, že při vypracování znaleckého posudku vycházeli jednak z podkladů předložených žalobkyněmi, a to zejména jednotlivých rozhodnutí, následně si opatřili příslušné mapy a provedli zákresy na základě mapových pokladů, které získaly prostřednictvím webového portálu [webová adresa]

30. Znalec [celé jméno znalce] při ústním podání znaleckého posudku uvedl, že neaplikoval Opatření Útvaru architekta [anonymizováno] [územní celek], neboť toto bylo účinné až od roku 1989, navíc není žádným způsobem závazné. Pokud se jednalo o rozdílné aplikace srážek dle Přílohy [číslo] oceňovací vyhlášky, pak znalec vnímal odlišně místní určení dané oblasti, zatímco [právnická osoba] s.r.o. vycházela z celé oblasti městské části. Srážku dle Položky 1 pak znalec aplikoval, neboť z podkladů získaných prostřednictvím geoportalu zjistil, že se jednalo o samostatnou část, která byla spojena se zbývající částí města jednou silnicí. Srážku dle Položky [číslo] aplikoval u části pozemku [anonymizováno] 620, avšak přisvědčil, že argumentace Ing. [celé jméno znalce] je důvodná a srážka neměla být uplatněna. Srážky dle Položky [číslo] aplikoval u příslušných částí pozemků dle toho, zda k rozhodnému datu byla k pozemku možnost připojení k rozvodu elektřiny, připojení k vodovodu a kanalizaci. Srážku dle Položky [číslo] aplikoval podle konkrétní vzdálenosti od národního výboru či školy.

31. Z předběžného návrhu výkupního plánu sídliště [část obce] – 1. stavba ze dne [datum] má soud za prokázané, že pozemek v k.ú. [část obce] č. [anonymizováno] 620, jehož vlastníkem byla matka žalobkyň, byl určen k výkupu za účelem výstavby sídliště [část obce].

32. Z objednávky prací [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum], [číslo] sdělení Obvodního národního výboru v [obec a číslo] ze dne [datum], [značka automobilu] [číslo], záznamu podrobného měření změn-polního náčrtu z roku 1981 zápisu odboru vnitřních věcí [anonymizováno] ze dne [datum] má soud za prokázané, že pozemek parc.č. [anonymizováno] 620 původně vedený v k.ú. [část obce] byl změnou katastrální hranice v roce 1981 převeden do k.ú. [část obce].

33. Pokud soud nezmínil některé v řízení provedené listinné důkazy, nezjistil z nich žádné ve věci relevantní skutečnosti, přičemž část z těchto listinných důkazů se vztahovala k pozemkům, jejichž bezplatného převodu se žalobkyně domáhaly před zpětvzetím žaloby. Soud zamítl pro nadbytečnost návrh na provedení zbývajících důkazů, jednalo se o revizní znalecký posudek ve vztahu k ocenění odňatých pozemků, když jednak žalovaná na tomto již netrvala, jednak rozhodné skutečnosti byly v řízení prokázány již provedenými znaleckými posudky Ing. [celé jméno znalce], [právnická osoba] s.r.o., Ing. [celé jméno znalce] ve spojení s jejich doplněním znalci při jednání soudu.

34. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně jsou oprávněnými osobami ve smyslu ust. § 4 odst. 1, odst. 2 písmeno c) ve spojení s § 4 odst. 4 zákona o půdě, a to ve vztahu k rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] jako dědičky své matky [jméno] [příjmení] a dále jako oprávněné osoby z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo]. Mezi stranami byla naopak sporná výše ocenění nevydaných pozemků, když žalovaná měla za to, že pozemky je třeba ocenit jako ornou půdu ve smyslu ust. § 14 odst. 3 oceňovací vyhlášky, případně jako pozemky určené pro stavbu avšak za použití srážek dle Přílohy [číslo] I. tabulky, žalobkyně měly za to, že cena pozemků má být stanovena dle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky, jako pozemky určené pro stavbu, přičemž není dán důvod pro uplatnění srážek dle Přílohy [číslo] I. tabulky, oceňovací vyhlášky.

35. Již v nálezu Ústavního soudu ze dne 14. 7. 2004 ve věci sp.zn. IV. ÚS 176/03, bylo judikováno, že za pozemky je třeba oprávněné osobě poskytnout náhradu jako za pozemky určené pro stavbu dle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky, byť pozemky byly v době převodu na stát v evidenci nemovitostí vedeny jako zemědělské za situace, kdy v době prodeje existovala územně plánovací dokumentace, pozemky byly vykoupeny za účelem výstavby sídliště a po odkoupení byla výstavba bezprostředně realizována. Shodně lze odkázat na závěry Nejvyššího soudu ČR vyslovené v usnesení ze dne 9. 5. 2018 ve věci sp.zn. 28 Cdo 1024/2018, ze dne 5. 6. 2018 ve věci sp.zn. 28 Cdo 427/2018, ze dne 12. 6. 2018 ve věci sp.zn. 28 Cdo 5345/2017. V předmětné věci bylo prokázáno, že pozemek [anonymizováno] parc.č. část 846 v k.ú. [část obce] byl odkoupen kupní smlouvou ze dne [datum], a to za účelem výstavby sídliště [část obce], v době uzavření kupní smlouvy již byl schválen podrobný územní plán [anonymizováno] obytné čtvrti z roku 1967, na základě něhož bylo dne [datum] vydáno územní rozhodnutí, jehož přílohou byly pozemky dotčené výstavbou, kde byl zahrnut taktéž celý pozemek [anonymizováno] 846 (bez bližší specifikace výstavbou dotčených částí pozemku), jehož vlastníkem v té době byla [jméno] [příjmení] (matka žalobkyň), když v následujících letech zde byla výstavba sídliště realizována (jak je zřejmé z leteckého snímku oblasti z roku 1975). Ve vztahu k pozemku [anonymizováno] část 620 v k.ú. [část obce] (původně se jednalo o k.ú. [část obce], z něhož byl pozemek [anonymizováno] 620 v roce 1981 přiřazen do k.ú. [část obce]), byl tento odkoupen postupně na základě kupních smluv uzavřených dne [datum], dne [datum], dne [datum], a to za účelem výstavbě sídliště [část obce], přičemž již dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby pro 0. a 1. stavbu [část obce], v němž byl jako stavbou dotčený pozemek uveden pozemek parc.č. [anonymizováno] 620 (bez bližší specifikace výstavbou dotčených částí pozemku), jehož vlastníkem v té době byla [jméno] [příjmení] (matka žalobkyň), přičemž v následujících letech zde byla výstavba sídliště [část obce] realizována (jak vyplývá z leteckých snímků z roku 1975). Předmětné pozemky tak byly matce žalobkyň odňaty státem za účelem výstavby sídliště [část obce] a [část obce], v době jejich odnětí ve vztahu k pozemku [anonymizováno] 846 v k.ú. [část obce] existovala schválená územní plánovací dokumentace, ve vztahu k pozemku [anonymizováno] 620 v k.ú. [část obce] (v době odnětí) existovalo územní rozhodnutí, přičemž obě sídliště byla na dotčených pozemcích skutečně zbudována. Byly tak splněny veškeré podmínky specifikované shora uvedenou judikaturou a dotčené pozemky je třeba jednoznačně ocenit jako stavební ve smyslu ust. § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky. Pokud se jednalo o uplatnění srážek dle Přílohy [číslo] I. tabulky oceňovací vyhlášky, soud dospěl k závěru, že není důvod pro uplatnění žádných srážek, a to z následujícího důvodu: Dotčené pozemky byly odňaty pro účely výstavby sídlišť [část obce] a [část obce], která stavebně srostla s [územní celek] a byla napojena na veškeré inženýrské sítě, stejně jako přístup k pozemkům zde se nacházejícím byl po zpevněné komunikaci, sídliště byla v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací vybavena objekty občanské vybavenosti (školy, národní výbor). V souladu se závěry vyslovenými Nejvyšším soudem ČR v usnesení ze dne 27. 6. 2017 ve věci sp.zn. 28 Cdo 4048/2016, je nutno posuzovat„ stavební srostlost“ území, na nichž se odňaté pozemky nacházely, ke dni účinnosti zákona o půdě podle § 28a zákona o půdě, tedy ke dni [datum], kdy byly dotčené pozemky v k.ú. [část obce] a k.ú. [část obce], součástí hl. [územní celek], což ostatně odpovídá i znalci zmiňovanému Opatření Útvaru hlavního architekta hl. [územní celek] ze dne [datum] vydanému podpůrně právě k aplikaci srážky dle Přílohy [číslo] I. tabulka. V souladu s tím je třeba dle názoru soudu nahlížet i na aplikaci dalších srážek dle této přílohy ve smyslu možnosti napojení na inženýrské sítě, dostupnosti škol a národního výboru. V době odnětí dotčených pozemků tyto byly vedeny jako pozemky zemědělské (role), avšak s ohledem na účel jejich odnětí - stavba sídlišť, která zde byla v následujících letech zbudována včetně napojení na inženýrské sítě v dostatečné kapacitě, včetně občanské vybavenosti, přičemž v době jejich odnětí byl v územně plánovací dokumentaci (schválený územní plán, územní rozhodnutí) tento záměr vyjádřen, není důvod pro aplikaci srážek, tak jak učinil Ing. [celé jméno znalce] v jím vypracovaném znaleckém posudku. Soud tak vyšel z ocenění pozemků dle znaleckého posudku [číslo] 2019 vypracovaného dne [datum] znaleckým ústavem [právnická osoba], tedy z ceny pozemků v souhrnné výši 7 229 750 Kč. Tento způsob ocenění pak koresponduje se shora uvedenými judikatorními kritérii při oceňování odňatých pozemků tak, aby se oprávněným osobám dostalo náhrady odpovídající hodnotě odňatého majetku. Pokud pak žalovaná, přestože jí rozhodně bylo známo z jednotlivých kupních smluv, na základě nichž byly dotčené pozemky odňaty, že tyto byly odňaty pro účely výstavby sídlišť, a přestože Ing. [celé jméno znalce] v jím vypracovaném znaleckém posudku v roce 2008 ocenil pozemky jako určené pro stavbu (při uplatnění jím uvedených srážek) na částku 4 650 945 Kč a žalovaná přípisem sdělila oprávněné osobě (matce žalobkyň), že ocenila pozemky v souhrnné výši cca 230 000 Kč, jednala a dosud jedná zcela účelově, liknavě, diskriminačně. Posouzení, zda odňaté pozemky je třeba hodnotit jako pozemky určené pro stavbu či nikoliv, je přitom otázkou skutkovou, nikoliv právní (viz. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 5. 2019 ve věci sp.zn. 28 Cdo 346/2019), tedy otázkou, kterou si znalec je oprávněn při vypracování znaleckého posudku posoudit. Nad to je třeba uvést, že žalovaná jednala taktéž protiústavně, neboť v době ocenění pozemků v roce 2008 jí musely být známy závěry vyplývající z nálezu Ústavního soudu ČR ze dne [datum] ve věci sp.zn. IV. ÚS 176/03, který v souladu s čl. 89 odst. 2 Ústavy, byl a je pro žalovanou nepochybně závazný. Pokud žalovaná měla pochybnosti o charakteru odňatých pozemků, bylo její povinností zajistit si potřebné dokumenty, tedy zjistit, zda k datu odnětí pozemků existoval minimálně schválený směrný územní plán, a zda a kdy byla sídliště zbudována, neboť rozhodně není povinností oprávněných osob, aby si tyto dokumenty opatřovaly samy, a následně žádaly žalovanou o laskavé přecenění pozemků. Ostatně žalovaná ve své liknavosti a protiústavnosti pokračuje i nadále, když dosud přistoupila (a to po značně dlouhé době) pouze k přecenění části pozemku [anonymizováno] 620 v k.ú. [část obce] o výměře 6 672 m2, ve vztahu ke zbývajícím pozemkům dosud trvá na tom, že tyto mají být oceněny jako zemědělské. Pokud pak žalovaná ocenila nárok oprávněných osob na částku cca 278 000 Kč (aktuálně po částečném přecenění na částku 737 112,60 Kč), oproti částce přesahující 7 200 000 Kč, zkrátila nárok o cca 96 % (nyní o cca 90 %). Posouzení nesprávnosti ocenění jakožto ztěžování možnosti oprávněných osob domoci se svého zákonného nároku, tedy jakožto postupu liknavého, bylo konstatováno např. v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2016 ve věci sp.zn. 28 Cdo 155/2016 či v rozsudku ze dne 28. 6. 207 ve věci sp.zn. 28 Cdo 5368/2015. Žalovaná dosud nepřistoupila k řádnému ocenění nároku žalobkyň přesto, že v důsledku jejího jednání dochází jednak k nadměrnému zatěžování soudů (žalobkyně zahájily u soudů v ČR podanými žalobami řízení u třiceti dvou soudů), zvyšování nákladů žalované, jak v souvislosti s jejím právním zastoupením (jistě s argumentací žalované, že tato nemá dostatečný aparát, aby mohla vystupovat v řízeních prostřednictvím svých zaměstnanců), tak v souvislosti s náklady protistrany, které je žalovaná povinna hradit v případě neúspěchu v řízení. Tyto náklady by pak měla žalovaná vymáhat po osobě či osobách, které rozhodly o takovém postupu oceňování nároků oprávněných osob, tedy nikoliv, aby tyto náklady šly k tíži daňových poplatníků tohoto státu. Při řádném ocenění nároků žalobkyň by přitom odpadl důvod vedení řízení a žalobkyně by se mohly řádně přihlásit do veřejných nabídek žalované.

36. Rozsudkem [název soudu] ze dne 8. 11. 2019, č.j. 12 C 42/2019-468, bylo řízení v části, v níž se žalobkyně domáhaly bezúplatného převodu pozemků parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], parc. [číslo] parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], zastaveno, výrokem II. byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít s oprávněnou, žalobkyní a), smlouvu o převodu pozemku parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], výrokem III. bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyním náhradu nákladů řízení ve výši 125 288 Kč. K odvolání žalované byl rozsudek soudu prvního stupně rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 6. 2020, č. j. 15 Co 86/2020-588, ve výroku II. potvrzen, ve výroku III. změněn tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně, výrokem III. bylo rozhodnuto, že žalobkyně b) a žalovaná nemají vzájemně právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, výrokem IV. byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni a) náklady odvolacího řízení ve výši 15 068 Kč. K dovolání žalované byl rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 6. 2020, č. j. 15 Co 86/2020-588, a rozsudek [název soudu] ze dne 8. 11. 2019, č. j. 12 C 42/2019-468, ve výrocích II. a III. zrušen a v tomto rozsahu věc vrácena [název soudu] k dalšímu řízení. Ve svém odůvodnění Nejvyšší soud uvedl, že závěry odvolacího soudu o liknavém a svévolném postupu žalované při uspokojování restitučního nároku žalobkyň nejsou nepřiměřené zjištěným skutkovým okolnostem věci s tím, že závěry soudů nižších stupňů byly založeny na komplexním posouzení věci při zvažování všech relevantních hledisek, které v řízení vyšly najevo s tím, že žalovaná ztěžovala žalobkyním jejich uspokojení prostřednictvím veřejné nabídky pozemků v důsledku nesprávného ocenění restitučního nároku, kdy cena odňatých pozemků prokázaná znaleckým posudkem vypracovaným znaleckým ústavem [právnická osoba] mnohonásobně převyšuje ocenění původně provedené žalovanou, na němž žalovaná setrvala i poté, co si v roce 2008 nechala vypracovat znalecký posudek k ocenění restitučního nároku žalobkyň znalcem [celé jméno znalce], který rovněž nárok ocenil v podstatně vyšší částce v porovnání s oceněním provedeným samotnou žalovanou, následkem čehož do současné doby nedošlo k uspokojení restitučního nároku žalobkyň, kdy žalovaná se ocitla v mnohaletém bezdůvodném prodlení. Ve vztahu k odňatým pozemkům, které byly v době svého odnětí určené k výstavbě sídlišť, bylo poukazováno na judikaturu Nejvyššího soudu s tím, že tyto je třeba ocenit jako pozemky stavební, aniž by bylo jejich ocenění korigováno dle přílohy [číslo] vyhlášky č. 182/1988 Sb. Nejvyšší soud poukázal na judikaturu ohledně předpokladů vydání náhradních pozemků, kdy tyto mají být vhodné k účelu spočívajícímu v zemědělském obhospodařování, přičemž soudu prvního stupně bylo uloženo se v kontextu judikatury Nejvyššího soudu zabývat způsobem možného využití náhradního pozemku požadovaného žalobkyněmi.

37. Soud se tudíž zabýval ve vztahu k požadovaným náhradním pozemkům (po připuštění změny žaloby) parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], tím, zda tyto jsou vhodné k jejich vydání a zda jsou dány překážky pro jejich vydání, přičemž v tomto směru doplnil dokazování.

38. Ve vztahu k žalobkyněmi požadovanému pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], žalovaná uvedla, že tento pozemek je vyloučen z převodu na žalobkyně, když ve vztahu k tomuto pozemku vydala žalovaná své vyjádření k trvalému záboru – územnímu a stavebnímu řízení dne [datum], ve kterém souhlasila s umístěním a realizací stavby„ Obytný soubor u ČOV, [obec]“ na předmětném pozemku pro účely zahájení územního a stavebního řízení a vydání územního rozhodnutí a stavebního [anonymizováno] s tím, že dne [datum] vydal [stát. instituce], odbor stavebního a životního prostředí, územní rozhodnutí o umístění stavby„ Obytný soubor u ČOV, [obec]“, mimo jiné i na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], kdy účelem této stavby bylo vybudování infrastruktury pro 10 budoucích rodinných domů, s tím, že předmětný pozemek měl na základě tohoto rozhodnutí sloužit pro vybudování komunikací a zasíťování parcel. Dne [datum] vydal [stát. instituce] stavební povolení, kterým mimo jiné i na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] povolil předmětnou stavbu, čímž byla část předmětného pozemku trvale odňata pro stavbu pozemní komunikace. Předmětný pozemek je vymezen jako NP – přírodní plocha, jedná se o plochu regionálního biokoridoru 996 - [příjmení] [anonymizováno] - [anonymizováno], kdy přes tento pozemek má procházet veřejně prospěšná stavba dešťové kanalizace. Na předmětný pozemek je také uzavřena nájemní smlouva [číslo] ze dne [datum]. Ve vztahu k pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], žalovaná uvedla, že je taktéž vyloučen z převodu na žalobkyně, když dle územního plánu byl tento pozemek navržen k realizaci veřejně prospěšné stavby – vodovod pitný a splašková kanalizace, část pozemku se nachází v zastavitelné ploše – rozvojová O/Z – B7, kdy touto pozemkovou parcelou prochází hranice regionálního biokoridoru a část předmětného pozemku spadá do [anonymizováno] 996 - [příjmení] [anonymizováno] – [anonymizováno].

39. Nájemní smlouvou uzavřenou dne [datum] [číslo] žalovaná pronajala obci [obec] část pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] o výměře 21 m2 na dobu neurčitou od [datum] za účelem realizace stavby„ Obytný soubor u ČOV, [obec]“. Z výpisu z katastru nemovitostí na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], má soud za prokázané, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek] (dále také„ náhradní pozemek 1“), je žalovaná, výměra pozemku je 2599 m2, druh pozemku trvalý travní porost. [stát. instituce], odbor stavební a životního prostředí, ohledně převoditelnosti náhradního pozemku 1 uvedl skutečnosti, které následně do svého vyjádření převzala žalovaná. Shodně tomu bylo v případě pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek] (dále [anonymizováno]„ náhradní pozemek 2“). Územním rozhodnutím [stát. instituce], odboru stavebního a životního prostředí ze dne [datum], č. j.: MUCH [číslo], bylo rozhodnuto o umístění stavby„ Obytný soubor u ČOV, [obec]“ mimo jiné na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], kdy účelem stavby bylo vybudování infrastruktury pro 10 budoucích rodinných domů s tím, že projekt řeší parcelaci, rekonstrukci stávající komunikace, novou komunikaci, inženýrské sítě a sadové úpravy. [stát. instituce], odbor stavební a životního prostředí, ve svém sdělení ze dne [datum] uvedl, že náhradní pozemek 1 je dotčen větví A, a to zeleným pásem a vyústěním gravitační dešťové stoky do vodní nádrže přes výústní objekt, včetně revizní šachty (č. l. 726 spisu). [stát. instituce], odbor stavební a životního prostředí, vydal dne [datum] stavební povolení na stavbu„ Obytný soubor u ČOV, [obec]“ nacházející se mimo jiné na náhradním pozemku 1. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] ve vztahu k náhradnímu pozemku 1, a to části o výměře cca 21 m2, uvedla, že souhlasí s umístěním a realizací stavby„ Obytný soubor u ČOV, [obec]“ pod podmínkou uzavření speciální nájemní smlouvy pro nezemědělské účely, kdy majetkoprávní vypořádání může být realizováno formou bezúplatného převodu. Při jednání soudu žalovaná uvedla, že dosud k žádné majetkové dispozici ve vztahu k dotčené části náhradního pozemku 1 o výměře 21 m2 nedošlo. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], má soud za prokázané, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], je žalovaná, výměra pozemku je 4 936 m2, druh pozemku orná půda. Znaleckým posudkem [číslo] vypracovaným znaleckým ústavem [právnická osoba] dne [datum] byl oceněn náhradní pozemek 1 a náhradní pozemek 2 dle cenové úrovně k [datum] na celkovou částku 87 654,86 Kč. Ve vztahu k náhradnímu pozemku 1 bylo ve znaleckém posudku ohledně popisu předmětu ocenění uvedeno, že pozemek je využívaný jako trvalý travní porost s náletovými trvalými porosty na okraji pozemku, dle územního plánu platného ke dni vypracování znaleckého posudku se jedná o plochu přírodní NP, přes pozemek vede VPS technické infrastruktury, a to dešťové kanalizace, ve vztahu k náhradnímu pozemku 2 bylo uvedeno, že jedná o pozemek využívaný jako orná půda (4736 m2) a zarostlý náletovými porosty tvořícími remízek (100 m2) s tím, že dle územního plánu platného ke dni zpracování tohoto znaleckého posudku se jedná o plochu bydlení individuální městského a příměstského typu BI., která je součástí plochy na severním okraji obce severně u komunikace do sídla [část obce] a plochu přírodní NP, přes pozemek vede VPS technické infrastruktury, a to splaškové kanalizace a pitného vodovodu. Z výpisu z registru zemědělských dotací ve vztahu k náhradnímu pozemku 1 má soud za prokázané, že ve vztahu k části tohoto pozemku o výměře 1 184,38 m2 je pobírána zemědělská dotace [právnická osoba] [obec] spol. s r.o., ve vztahu k části náhradního pozemku 2 o výměře 4 112,76 m2 je taktéž pobírána zemědělská dotace [právnická osoba] [obec] spol. s r.o.

40. Po zhodnocení v řízení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žalobkyněmi požadované náhradní pozemky nejsou vyloučeny z jejich vydání ve smyslu ust. § 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a změně některých souvisejících zákonů a jsou vhodné k jejich vydání žalobkyním. Pokud se jedná o překážky vydání náhradních pozemků, případně jejich vhodnost, lze odkázat na kritéria specifikovaná v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 2019 ve věci sp.zn. 28 Cdo 393/2019, ze dne 6. 12. 2017 ve věci sp.zn. 28 Cdo 4447/2017, ze dne 14. 11. 2017 ve věci sp.zn. 28 Cdo 2364/2017. Argumentace žalované, že náhradní pozemek 1 je vyloučen z převodu na žalobkyně, není důvodná. Za překážku vydání tohoto náhradního pozemku žalovaná považovala skutečnost, že část tohoto pozemku o výměře 21 m2 je určena k trvalému záboru na základě stavby„ Obytný soubor u ČOV, [obec]“, dále skutečnost, že přes tento pozemek prochází veřejně prospěšná stavba dešťové kanalizace. K tomu soud uvádí, že dle sdělení [stát. instituce], odbor stavební a životního prostředí, ze dne [datum], je náhradní pozemek 1, a to jeho část o výměře 21 m2 (z celkové výměry 2 599 m2) dotčen větví A„ Obytného souboru u ČOV, [obec]“, a to zeleným pásem a vyústěním gravitační stoky do vodní nádrže přes výústní objekt, včetně revizní šachty. Z koordinačního situačního výkresu je zřejmé, že dotčená část náhradního pozemku 1 zasahuje pouze okraj tohoto náhradního pozemku, s dalšími pozemky dotčenými„ Obytným souborem u ČOV, [obec]“, netvoří funkční celek. Nadto soud poukazuje na ust. § 509 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle něhož liniové stavby, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení, a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí. Pokud se tudíž jedná o výústní objekt včetně revizní šachty, kterými má být dotčena část náhradního pozemku 1 v souvislosti se stavbou„ Obytného souboru u ČOV, [obec]“, jde o technická zařízení jakožto součást liniové stavby, která nejsou součástí předmětného pozemku, nýbrž samostatnou movitou věcí. Ani existence dešťové kanalizace není překážkou vydání pozemku, jak Nejvyšší soud judikoval např. v usnesení ze dne 4. 9. 2019, sp.zn. 28 Cdo 2721/2019, neboť ust. § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě nevylučuje převod pozemku, je-li tento pozemek zastavěn stavbou umístěnou pod povrchem země, a to s odkazem na ust. § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., dle něhož pro případ na pozemku již existující technické infrastruktury stanoví výjimku ze zákazu převoditelnosti zemědělských pozemků. Ani tato skutečnost tak nebrání vydání náhradního pozemku 1. Soud neshledal důvodnou ani námitku žalované spočívající v tom, že náhradní pozemek 1 není vhodný k převodu z důvodu, že tento nelze zemědělsky obhospodařovat. Pozemek je veden v druhu pozemku trvalý travní porost, ve vztahu k výměře pozemku 1 184,38 m2 představující z celkové výměry 2 599 m2 45 %, jsou pobírány zemědělské dotace. Soud přitom v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že právě v důsledku svévolného a liknavého přístupu žalované, která po mnoho let odmítala správně ocenit restituční nárok žalobkyň, a těmto tedy fakticky znemožnila účastnit se s odpovídajícím restitučním nárokem vyhlášených veřejných nabídkových řízení, byly žalobkyně nuceny obrátit se svým nárokem na soud a požadovat vydání náhradních pozemků. V současné době je logicky možnost výběru náhradních pozemků vhodných k převodu značně omezena. Zároveň je soudu z jeho činnosti známo, a to jak v tomto, tak v jiných řízeních, že žalovaná považuje všechny náhradní pozemky požadované žalobkyněmi či jinými oprávněnými osobami, za vyloučené a nevhodné k převodu, přestože v mnohých případech tomu tak ve skutečnosti není. Zároveň soud v tomto směru poukazuje na závěry vyslovené Ústavním soudem ČR v nálezu ze dne [datum] ve věci sp.zn. II. ÚS 747/2000, dle nichž skutečnost, že náhradní pozemek nelze zemědělsky využívat nebrání jeho vydání, když překážky vydání je třeba posuzovat restriktivně, s respektem k hlavnímu smyslu zákona o půdě, kterým je zmírnění majetkových křivd.

41. Ani v případě náhradního pozemku 2 soud neshledal důvod, pro nějž by byl tento pozemek vyloučen z převodu ve smyslu ust. § 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a změně některých souvisejících zákonů, či byl k převodu nevhodný. Ohledně skutečnosti, že přes tento pozemek vede stavba technické infrastruktury, a to splaškové kanalizace a pitného vodovodu, lze odkázat na shora uvedené. Tedy pozemek, který je zastavěn stavbou umístěnou pod povrchem země, a to s odkazem na ust. § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., není vyloučen z převodu, navíc tyto liniové stavby nejsou součástí pozemku, nýbrž samostatnou věcí v právním smyslu. Pokud se jedná o vhodnost vydání náhradního pozemku 2, v řízení bylo prokázáno, že převážná většina plochy tohoto pozemku (4 736 m2 z 4 936 m2) je využívaná jako orná půda, ve vztahu k ploše pozemku o výměře 4 112,76 m2 jsou [právnická osoba] [obec] spol. s r.o. pobírány zemědělské dotace, tedy soud má za to, že pozemek lze zemědělsky využívat a je tudíž vhodný k převodu na žalobkyně.

42. Účastníce učinily v řízení nesporným, že dosud bylo pravomocně rozhodnuto o uspokojení restitučního nároku a) žalobkyně v celkové výši 1 935 019,76 Kč, o uspokojení restitučního nároku b) žalobkyně v celkové výši 2 787 226,12 Kč. Každá ze žalobkyň přitom disponuje restitučním nárokem ve výši 3 614 875 Kč (jednou polovinou z částky 7 229 750 Kč). Celková hodnota náhradního pozemku 1 a 2 činí částku 87 654,86 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se domáhaly nahrazení projevu vůle žalované s uzavřením smluv o převodu náhradních pozemků, na základě nich každá ze žalobkyň nabude spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny na požadovaných náhradních pozemcích, tedy hodnota jedné poloviny z obou náhradních pozemků činí 43 827,43 Kč, nebude nárok žalobkyně a), ani žalobkyně b) ani ve spojení s tímto rozhodnutím vyčerpán. Soud tedy výrokem I. podané žalobě vyhověl.

43. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 150 OSŘ, kdy vycházel z právního názoru vysloveného Krajským soudem v Plzni v rozsudku ze dne 24. 6. 2020, č.j. 15 Co 86/2020-588. Žalobkyně tedy v souladu s ust. § 146 odst. 2 OSŘ zavinily zastavení řízení co do původního předmětu řízení (podanou žalobou požadovaných náhradních pozemků v celkové hodnotě 1 362 684 Kč), po připuštění změny žaloby co do pozemků v celkové hodnotě 87 654,86 Kč byly žalobkyně úspěšné, tedy ve smyslu §§ 142 odst. 2 a 146 odst. 2 věta prvá by právo na částečnou náhradu nákladů řízení příslušelo žalované. Náklady vynaložené žalovanou však soud nepovažoval za účelně vynaložené vzhledem k tomu, že se jedná o veřejnou instituci, která plní převážně veřejný účel, byla zřízena zákonem a k hájení zájmů disponuje organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými z veřejných prostředků, přičemž není důvod, aby náklady jí vzniklé přenášela na soukromý subjekt. Z toho důvodu rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení