53 Co 42/2022- 584

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Richarda Tomana a soudkyň JUDr. Renáty Zimové a JUDr. Lady Záviškové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] o návrhu na popření pohledávky k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že z uspokojení z rozvrhu výtěžku prodeje nemovitostí prováděného soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 1, pod sp. zn. [spisová značka], se vylučuje pohledávka žalovaného ve výši [částka], kterou si přihlásil do exekučního řízení vedeného soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 1, pod sp. zn. [spisová značka], z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum], ve znění pozdějších dodatků, a z titulu zástavního práva zřízeného na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum], zapsaného do katastru nemovitostí pod [číslo jednací], jinak se v tomto výroku potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku [částka] do [anonymizováno] dnů od jeho právní moci k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby bylo určeno, že pohledávka žalovaného ve výši [částka], kterou si přihlásil do exekučního řízení vedeného soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 1, pod sp. zn. [spisová značka], z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum], ve znění pozdějších dodatků, a z titulu zástavního práva zřízeného na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum], zapsaného do katastru nemovitostí pod [číslo jednací] není po právu, eventuálně, aby byla vyloučena pohledávka žalovaného ve výši [částka], kterou si přihlásil do exekučního řízení vedeného soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 1, pod sp. zn. [spisová značka], z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] ve znění pozdějších dodatků, a z titulu zástavního práva zřízeného na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum], zapsaného do katastru nemovitostí pod [číslo jednací], z uspokojení z rozvrhu výtěžku prodeje nemovitostí prováděného soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 1, pod sp. zn. [spisová značka] (I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku (II.).

2. Takto rozhodl o žalobě na popření pravosti pohledávky přihlášené žalovanou k rozvrhu výtěžku prodeje nemovité věci provedeného v rámci exekučního řízení vedeného JUDr. [jméno] [příjmení], soudním exekutorem Exekutorského úřadu Praha 1, pod sp. zn. [spisová značka]. Exekuční řízení proti žalobci bylo zahájeno na základě návrhu [anonymizována tři slova] cesty, státní organizace, přičemž dne [datum] byla usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 nařízena exekuce na jeho majetek. Exekučním příkazem soudní exekutor rozhodl kromě jiného o prodeji pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp./č.e. tech. vyb. a stavba bez [anonymizováno] postavená na pozemku [číslo] a [číslo], vše v [katastrální uzemí] na Moravě, [anonymizováno] [obec], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce] na [anonymizováno] [číslo] to se všemi součástmi a příslušenstvím (dál případně jen nemovitost), do dražby vyhlášené na [datum] žalovaná dne [datum] přihlásila pohledávkou ve výši [částka] dle jejích tvrzení zajištěnou zástavním právem k nemovitosti zřízeným na základě smlouvy ze dne [datum] zapsaným do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Podle žalované jde o pohledávku vzniklou na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum], ve znění 4 dodatků, mezi [právnická osoba] a žalobcem, na jejímž základě měl být žalobci poskytnut úvěr ve výši [částka] s termínem splatnosti ke dni [datum] (dál jen pohledávka). Nemovitost byla úspěšně vydražena, usnesení o příklepu nabylo právní moci. Exekutor následně nařídil jednání o rozvrhu výtěžku dražby nemovitosti. Podáním ze dne [datum] žalobce v pozici povinného popřel pohledávku přihlášenou žalovaným co do její pravosti, výše, zařazení do skupiny i pořadí. V rámci popření zařazení do skupiny žalobce popíral samotnou existenci zástavního práva na základě neplatnosti a neurčitosti zástavních smluv. V souvislosti se zástavním právem také vznesl námitku promlčení. Popření pravosti pohledávky žalobce odůvodnil nedoložením její existence žalovaným. V souvislosti s pohledávkou vznesl námitku promlčení a z opatrnosti i námitku započtení. Žalobce také namítl, že žalovaný nedoložil svoji aktivní věcnou legitimaci k přihlášení pohledávky, jelikož neprokázal, že je skutečně věřitelem pohledávky. Na základě jednání o rozvrhu výtěžku dražby nemovitosti vydal exekutor usnesení, kterým mimo jiné vyzval žalobce, aby podal návrh podle § 267a o.s.ř. vůči žalovanému. Žalobce uvedl, že ke dni [datum] započetl proti pohledávce žalované svou pohledávku za původním věřitelem z titulu náhrady škody způsobené neoprávněným zcizením technologického zařízení moštárny ve vlastnictví žalobce ve výši [částka], vzájemné pohledávky žalobce a původního věřitele byly započteny co do částky [částka]. Ohledně pohledávky je od [datum] proti žalobci vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka] řízení o zaplacení částky [částka], do dnešního dne nebylo ve věci samé pravomocně rozhodnuto. Žalovaný dne [datum] podal žalobu o nařízení soudního prodeje zástavy, Okresní soud ve [obec] jí vyhověl. O výkon rozhodnutí žalovaný nepožádal, nýbrž dne [datum] přihlásil pohledávku na základě zajištění zástavním právem do exekučního řízení. Žalobce primárně popírá pohledávku s poukazem na promlčení zástavního práva současně s poukazem na promlčení samotné pohledávky zástavním právem zajištěné, namítá, že žalovaný neprokázal, že by byl věřitelem pohledávky, pohledávka nikdy nevznikla, žalovaný její existenci ani nijak nedoložil, pokud pohledávka vznikla, tak došlo k jejímu zániku v důsledku započtení, namítá, že zástavní právo platně nevzniklo.

3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s tím, že jako právní nástupce [obec] [anonymizováno] agentury má za žalobcem předmětnou pohledávku, která byla postoupena na [anonymizována tři slova] dne [datum] [právnická osoba], na kterou přešla ze zákona v důsledku uzavření smlouvy o prodeji podniku mezi [anonymizováno] a [právnická osoba] Pohledávka vznikla na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum], ve znění pozdějších dodatků, k jejímu zajištění byla dne [datum] uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem. Žalobce jako zástavní dlužník své závazky z úvěrové smlouvy neplnil, proto byla podána žaloba na zaplacení mimo jiné výše uvedeného úvěru. V průběhu nalézacího řízení vyšlo najevo, že na žalobce je vedena exekuce, a proto je uspokojení žalovaného velmi nejisté. Z toho důvodu žalovaný navrhl nařízení prodeje nemovitých zástav, čemuž bylo vyhověno pravomocným usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Z důvodu hospodárnosti pak žalovaná nepožádala o výkon tohoto rozhodnutí, ale přihlásila své zajištěné pohledávky do již zahájeného exekučního řízení. Tvrzení a jednání žalobce má za rozporná, kdy ten na jednu stranu výše uvedenou pohledávku žalovaného zcela popírá, tvrdí, že nikdy nevznikla, a zároveň uvádí, že pohledávka zanikla započtením. K zániku pohledávky započtením nedošlo, neboť žaloba o náhradu údajné škody žalobce byla pravomocně zamítnuta, žalobce pohledávku k započtení neměl. Žalovaná nesouhlasí s názorem žalobce, že by jeho zástavní právo mělo být promlčeno.

4. Soud prvního stupně v bodech 3. až 31. odůvodnění rozsudku, na které se odkazuje, uvedl skutková zjištění, která má za prokázaná provedeným dokazováním, po právní stránce odkázal na ust. §§ 387, 388, 392, 397, 402, 408 obchodního zákoníku a § 100 odst. 1 obč. zák. a vyšel z toho, že mezi stranami je nesporné uzavření úvěrové smlouvy se splatností úvěru ve výši [částka] k [datum], uzavření zástavní smlouvy k nemovitosti k zajištění pohledávky z úvěru dne [datum], vedení dosud neskončeného řízení o zaplacení pohledávky z úvěru u Obvodního soudu pro Prahu 2 od [datum], nařízení soudního prodeje zástavy pravomocným usnesením soudu ze dne [datum] i přihlášení pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru do exekučního řízení.

5. Ke spornému vzniku pohledávky soud prvního stupně shledal s odkazem na provedené dokazování, že jednoznačně vznikla, což nepřímo potvrzuje i samotný žalobce jejím následným zajištěním zástavním právem, vznik pohledávky měl za prokázaný výpisy z úvěrového účtu i soud rozhodující o nařízení prodeje zástavy, který zjistil, že úvěr byl poskytnut [datum]. Za prokázaný vzal soud prvního stupně i vznik zástavního práva, a to smlouvou o jeho zřízení, návrhem na jeho vklad do katastru nemovitostí i rozhodnutím soudu o nařízení prodeje zástavy. Pokud žalobce tvrdil, že pohledávka zanikla započtením, své tvrzení neprokázal, když podle rozhodnutí soudu mu nesvědčila pohledávka, kterou by mohl započíst, neprokázal, že by přípisy, kterými měl započítávat, věřiteli pohledávky doručil, tvrzení o zániku pohledávky započtením podle přípisu ze dne [datum] vyvrací i zástavní smlouva zajišťující pohledávku, která byla uzavřena až [datum].

6. Pokud žalobce namítal promlčení pohledávky, promlčení doba začala běžet [datum], podáním žaloby o zaplacení pohledávky dne [datum] běžet přestala, nalézací řízení dosud není skončeno, námitku započtení v něm nelze uplatnit a dosud tak nezačala běžet ani tříměsíční lhůta pro zahájení řízení o výkon rozhodnutí z uvedeného nalézacího řízení. Přesto, že žalobce namítá promlčení v jiném řízení, než v dříve zahájeném řízení nalézacím, za stavu, kdy pohledávka vznikla, byla uplatněna v soudním řízení před uplynutím desetileté promlčecí doby a minimálně ve výši jistiny [částka] existovala ke dni vydání usnesení soudního exekutora o rozvrhu výtěžku, nelze dle názoru soudu prvního stupně k vznesené námitce promlčení v rámci popěrného úkonu žalobce přihlížet, stejně tak k námitce promlčení zástavního práva, které pohledávku zajišťuje.

7. Žalovaná je legitimována k podání přihlášky pohledávky do exekučního řízení, když v řízení bylo prokázáno, že pohledávka přešla z původního věřitele na [právnická osoba], posléze byla smluvně převedena na [anonymizována tři slova] a žalovaná je jejím zákonným nástupcem.

8. S takovými důvody soud prvního stupně žalobu zamítl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř.

9. Rozsudek napadl žalobce včasným a přípustným odvoláním, ve kterém namítá, že soud prvního stupně dospěl k nesprávnému právnímu závěru, že námitka promlčení zástavního práva (potažmo pohledávky) je nepřípustná, resp. nelze k ní v daném případě přihlížet, zároveň považuje za nesprávné i závěry o vzniku a existenci pohledávky a zástavního práva. Dle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu platí, že zástavní právo je právem, které podléhá promlčení, promlčení zástavního práva se řídí občanským zákoníkem a dalšími předpisy občanského práva, i když jím byla zajištěna pohledávka ze smlouvy o úvěru nebo z jiného obchodního závazkového vztahu, promlčuje ve lhůtě tří let a promlčecí lhůta běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, tj. ode dne, kdy vznikl nárok na uspokojení zajištěné pohledávky, podle § 100 odst. 2 obč.zák. se zástavní právo nepromlčí dříve než zajištěná pohledávka. Právo na zaplacení pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru se promlčuje podle právní úpravy obsažené v § 387 a násl. obch.zák. ve 4leté promlčecí lhůtě s tím, že bez ohledu na případná stavení či přerušení promlčecí lhůty skončí tato lhůta nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy počala poprvé běžet. I pohledávka, která byla řádně a včas uplatněna u soudu, se tak může v průběhu daného soudního řízení promlčet. Ani včasné uplatnění práva v nalézacím řízení tedy nemění nic na tom, že pohledávka již byla v době podání přihlášky do exekučního řízení s ohledem na uplynutí objektivní promlčecí lhůty promlčena. Uplatnění pohledávky u soudu před uplynutím promlčecí lhůty má za následek pouze to, že v řízení, ve kterém bylo právo na zaplacení pohledávky včas uplatněno, nelze vznést námitku promlčení. V předmětném případě začala promlčecí lhůta pohledávky běžet dne [datum], když dle tvrzení žalovaného měla dne [datum] nastat konečná splatnost úvěru, a pohledávka se tak promlčela nejpozději dne [datum]. K tomuto datu se tak nejpozději promlčelo i zástavní právo zajišťující předmětnou pohledávku. Přihláška pohledávky byla v exekučním řízení uplatněna až dne [datum]. Žalobce nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, podle kterého není námitka promlčení uplatněná v rámci exekučního řízení přípustná s ohledem na ust. § 408 odst. 2 obch. zák., tam uvedené předpoklady nejsou splněny, neboť žalovaná nemá k dispozici pravomocné rozhodnutí přiznávající jí nárok z pohledávky a svůj nárok v postavení zástavního věřitele odvíjí pouze od existence zástavního práva. Pohledávka žalované se však promlčela nejpozději [datum] a k tomuto datu se také nejpozději promlčelo zástavní právo, které ji zajišťovalo. Žalovaná neuplatnila své právo včas, v rámci řízení o nařízení prodeje zástavy až [datum], v rámci exekučního řízení [datum]. K dalším důvodům popěrné žaloby namítl, že nebylo řádně doloženo čerpání úvěru ani vznik zástavního práva, finanční prostředky z úvěru nikdy fakticky neobdržel, nebylo prokázáno, že by se dostaly do sféry jeho dispozice. Není tak najisto postaveno ani zástavní právo, které bez pohledávky nemůže existovat. Z opatrnosti setrval i na námitce zániku pohledávky započtením, když rozsudek, jímž byla zamítnuta jeho žaloba o náhradu škody, nenapadl odvoláním pouze proto, že nebyl v požadované lhůtě schopen zaplatit soudní poplatek. V rozsahu, v němž nebyl uplatněn v nalézacím řízení, proto započtením argumentoval zde, pokud soud prvního stupně neměl za prokázané doručení zápočtu původnímu věřiteli, neposkytl v tomto směru žalobci procení poučení. Navrhl změnu rozsudku vyhověním žalobě.

10. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného s tím, že dostatečně prokázala vznik pohledávky i zástavního práva. Pokud je tvrzen zánik pohledávky započtením, žalobce takovou pohledávku neměl, když v nalézacím řízení soud po rozsáhlém dokazování došel k závěru, že právní předchůdce žalované za tvrzenou škodu neodpovídá. I kdyby pohledávka žalobci svědčila, nedošlo k platnému započtení, doručení zápočtu prokazuje pouze podací lístek, tvrzená pohledávka z titulu náhrady škody navíc k datu [datum] nebyla splatná, tudíž nebyla k započtení způsobilá podle § 359 obchodního zákoníku.

11. Odvolací soud projednal věc při jednání, z titulu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o.s.ř.), a odvolání shledal opodstatněným.

12. Soud prvního stupně opatřil pro rozhodnutí věci dostatek skutkových zjištění, na jejich základě dospěl ke správným skutkovým závěrům i správným právním závěrům týkajícím se vzniku pohledávky, zástavního práva i započtení. V těchto otázkách nemá odvolací soud závěrům soudu prvního stupně čeho vytknout a bezezbytku na ně odkazuje. Odvolací soud se však neztotožnil se závěry rozsudku v otázce promlčení pohledávky a zástavního práva.

13. Po skutkové stránce není ve vztahu k posouzení otázky promlčení pochyb o tom, že pohledávka z úvěru byla podle smlouvy i jejích dodatků splatná do [datum].

14. Podle § 387 obch. zák. právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem (odst. 1), promlčení podléhají všechna práva ze závazkových vztahů s výjimkou práva vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou (odst. 2).

15. Podle § 392 odst. 1 obch. zák. u práva na plnění závazku běží promlčecí doba ode dne, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním (doba splatnosti). Spočívá-li obsah závazku v povinnosti nepřetržitě vykonávat určitou činnost, zdržet se určité činnosti nebo něco strpět, počíná promlčecí doba běžet od porušení této povinnosti.

16. Pohledávka věřitele z úvěrové smlouvy uzavřené [datum] se tak začala promlčovat [datum].

17. Podle § 397 obch. zák. nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

18. Při nerušeném běhu událostí by v projednávané věci k promlčení pohledávky z úvěru došlo k datu [datum].

19. Podle § 402 obch. zák. promlčecí doba přestává běžet, když věřitel za účelem uspokojení nebo určení svého práva učiní jakýkoli právní úkon, který se považuje podle předpisu upravujícího soudní řízení za jeho zahájení nebo za uplatnění práva v již zahájeném řízení.

20. V řízení bylo prokázáno, že dnem [datum] bylo původním věřitelem zahájeno řízení o zaplacení pohledávky z úvěru ve výši [částka], k datu rozhodování soudu prvního stupně ani k datu rozhodování odvolacího soudu není toto řízení pravomocně skončeno.

21. Podle § 400 obch. zák. změna v osobě dlužníka nebo věřitele nemá vliv na běh promlčecí doby. Jak soud prvního stupně správně zjistil a posoudil v rámci hodnocení věcné legitimace žalované k podání přihlášky do exekučního řízení (bod 46. odůvodnění rozsudku), závazkový vztah ze smlouvy o úvěru prošel několika změnami v osobě věřitele, podle citovaného ustanovení bez jakéhokoli vlivu na běh promlčecí doby.

22. Podle § 405 odst. 1 obch. zák. jestliže právo bylo uplatněno před promlčením podle § 402 až § 404, avšak v tomto řízení nebylo rozhodnuto ve věci samé, platí, že promlčecí doba nepřestala běžet (odst. 1). Jestliže v době skončení soudního nebo rozhodčího řízení uvedeného v odstavci 1 promlčecí doba již uplynula nebo jestliže do jejího skončení zbývá méně než rok, prodlužuje se promlčecí doba tak, že neskončí dříve než jeden rok ode dne, kdy skončilo soudní nebo rozhodčí řízení (odst. 2).

23. V projednávané věci podáním žaloby na splnění platební povinnosti žalobce z úvěrové smlouvy došlo ke stavení promlčecí doby, v průběhu takto zahájeného řízení však již promlčecí doba uplynula, aniž by bylo rozhodnuto ve věci samé, rozhodnuto není doposud.

24. Podle § 408 odst. 1 obch. zák. bez ohledu na jiná ustanovení tohoto zákona skončí promlčecí doba nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy počala poprvé běžet. Do lhůty podle věty první se nezapočítává doba, po kterou se vede mediace podle zákona o mediaci. Námitku promlčení však nelze uplatnit v soudním nebo rozhodčím řízení, jež bylo zahájeno před uplynutím této lhůty.

25. Podle § 408 odst. 2 obch. zák. bylo-li právo pravomocně přiznáno v soudním nebo rozhodčím řízení později než tři měsíce před uplynutím promlčecí doby nebo po jejím uplynutí, lze rozhodnutí soudně vykonat, jestliže řízení o jeho výkonu bylo zahájeno do tří měsíců ode dne, kdy mohlo být zahájeno.

26. Citovaná ustanovení v obchodněprávních vztazích zaručují, že žádná ze základních promlčecích dob desetiletou lhůtu nepřesáhne, všechny případy posouvající konec promlčecí doby (např. §§ 401, 404, 405) jsou bez jakékoliv výjimky omezeny dobou deseti let, která počíná běžet od okamžiku, kdy ponejprve počalo promlčení konkrétního závazku běžet. Tato hranice je neprolomitelná, uplynutím této doby je právo definitivně promlčeno. Navíc tato desetiletá doba má povahu promlčecí doby všeobecné a v jejím rámci musí být zahájeno případně i řízení o výkon rozhodnutí, kterým bylo právo přiznáno. Tento důsledek je změkčen ve dvou směrech, ale ani v jednom případě se nejedná ani o prodloužení promlčecí doby, ani o novou promlčecí dobu. Především se může z mnoha důvodů přihodit, že právo bylo uplatněno v určitém řízení soudním nebo rozhodčím včas, ale během řízení uplynula tato limitní desetiletá lhůta. Potom sice k promlčení dochází, námitka promlčení je však nepřípustná. Skončením tohoto řízení ovšem také je právo promlčeno s konečnou platností. Druhý odstavec míří na situaci, která na předchozí navazuje. Promlčecí doba ohledně práva, které bylo uplatněno v rozhodčím nebo soudním řízení, během tohoto řízení uplynula anebo po skončení řízení, ve kterém bylo právo přiznáno, zbývá z ní jen část, která je kratší tří měsíců. Potom se dopřává oprávněnému ještě zvláštní lhůta tří měsíců, která slouží výlučně k tomu, aby v této lhůtě zahájil řízení o výkon daného rozhodnutí, aniž by bylo možné promlčení namítat, a to až do konce řízení o výkon daného rozhodnutí. V jakémkoliv jiném řízení je tato námitka přípustná. Nejde tedy o žádnou dodatečnou promlčecí dobu, ale o lhůtu zvláštního určení. Jde o předpis kogentní povahy.

27. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu řízení o výkon rozhodnutí, vydaného v nalézacím, ať již soudním či rozhodčím řízení, přiznávajícího určité právo, musí být zahájeno v desetileté lhůtě, počítané ode dne, kdy lhůta počala běžet poprvé (§ 408 odst. 1 obch. zák.), a v určitém případě v desetileté lhůtě prodloužené o další tři měsíce od vykonatelnosti rozhodnutí (§ 408 odst. 2 obch. zák.) - srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Dovolací soud rovněž uzavřel, že podle § 408 odst. 1 obch. zák. (ve znění účinném do 31. 8. 2012) bez ohledu na jiná ustanovení tohoto zákona skončí promlčecí doba nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy počala poprvé běžet; námitku promlčení však nelze uplatnit v soudním nebo rozhodčím řízení, jež bylo zahájeno před uplynutím této lhůty (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

28. Pro běh speciální tříměsíční lhůty, výjimečně prodlužující desetiletou promlčecí dobu podle § 408 odst. 1 obch. zák., je rozhodný okamžik možnosti zahájení exekučního (vykonávajícího) řízení (§ 408 odst. 2 obch. zák.), tedy den, kdy oprávněný mohl poprvé podat se všemi nezbytnými náležitostmi návrh na nařízení exekuce, patří-li mezi tyto náležitosti návrhu především existence oprávněnému svědčícího – formálně a materiálně vykonatelného – exekučního titulu.

29. V usnesení sp.zn. [spisová značka] Nejvyšší soud uzavřel, že přihlášení pohledávky zástavního věřitele v exekučním řízení vedeném ve prospěch jiného oprávněného má pro posouzení promlčecí doby podle § 408 obch. zák. ve znění účinném do 31. 12. 2013 stejné účinky jako podání exekučního návrhu.

30. Podle § 154 odst. 1 o.s.ř. ro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení.

31. Z výše citovaných ustanovení pro projednávanou věc plyne, že jak v době rozhodování soudu prvního stupně, tak v době rozhodování soudu odvolacího nebylo namístě zvažovat účinky ust. § 408 odst. 2 obch. zák., když žalovaná nedisponovala a dosud nedisponuje pravomocným rozhodnutím, které by jí právo na plnění z předmětné úvěrové smlouvy přiznávalo, není tedy naplněn základní předpoklad, který by svědčil pro možné využití tříměsíční lhůty zvláštního určení pro výkon takového rozhodnutí, zároveň je najisto postaveno, že maximálně přípustná desetiletá promlčecí doba v průběhu nalézacího řízení marně uplynula.

32. Úvaha soudu prvního stupně o tom, že není najisto postaveno, zda uvedená tříměsíční lhůta počne běžet, sice není zcela nepřípadná, když není vyloučeno, že žalovanému bude právo na plnění přiznáno, zároveň však není vyloučeno, že mu toto právo přiznáno nebude. Z citovaného ust. § 408 odst. 2 obch. zák. i ustálené judikatury zároveň plyne, že námitka promlčení je zapovězena jen a pouze v onom nalézacím řízení, jehož skončení je s možným následným uplatněním tříměsíční lhůty spojeno. V jakémkoli dalším řízení dlužník promlčení namítat smí.

33. V projednávané věci je namístě vycházet především z toho, že žalovaná do exekučního řízení přihlásila svou pohledávku z titulu zástavního práva váznoucího na nemovitosti postižené předmětnou exekucí.

34. Promlčení zástavního práva se podle ustálené judikatury soudů (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [anonymizována tři slova], [číslo], který byl uveřejněn pod [číslo] v časopise Soudní judikatura, roč. 2007) řídí občanským zákoníkem a dalšími předpisy občanského práva, i když jím byla zajištěna pohledávka ze smlouvy o úvěru nebo z jiného obchodního závazkového vztahu. Protože se podle ustanovení § 100 odst. 2 věty třetí občanského zákoníku zástavní práva nepromlčují dříve než zajištěná pohledávka, nepostačuje k promlčení zástavního práva toliko marné uplynutí doby určené občanským právem k uplatnění nároku na uspokojení ze zástavy, neboť je třeba, aby marně uplynula také promlčecí doba zajištěné pohledávky; nedošlo-li k promlčení zajištěné pohledávky, nemůže být promlčeno ani zástavní právo, i kdyby jeho předmětem byl majetek jiné osoby než dlužníka této pohledávky. Obchodním zákoníkem se řídí pouze promlčení zajištěné pohledávky ze smlouvy o úvěru nebo jiného obchodního závazkového vztahu.

35. Ze všech výše uvedených skutečností odvolací soud dovozuje, že je namístě žalované odepřít právo na uspokojení její pohledávky z titulu zástavního práva v předmětném exekučním řízení, když toto řízení není navázáno na žádné řízení nalézací a žalobce namítl promlčení zástavního práva zřízeného smlouvou ze dne [datum] za stavu, kdy k datu podání přihlášky v exekučním řízení ([datum]) čtyřletá promlčecí doba pohledávky, kterou toto právo zajišťuje, marně uplynula, marně uplynula i maximální desetiletá promlčecí doba, a v tomto řízení není uplatnění námitky promlčení zapovězeno. Promlčení zástavního práva se žalobce jako zástavní dlužník důvodně dovolal, když prokázal, že zástavní věřitel uplatnil právo na uspokojení ze zajištěné pohledávky po uplynutí stanovené doby.

36. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v části výroku o požadavku na vyloučení předmětné pohledávky z uspokojení z rozvrhu výtěžku prodeje nemovitosti v předmětném exekučním řízení podle § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil a žalobě vyhověl.

37. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 2 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada za zastoupení advokátem v rozsahu odměny za 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, vyjádření z [datum], vyjádření ze [datum], účast u jednání soudu prvního stupně ve dnech [číslo] a [datum], podání odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) po [částka] (§ 9 odst. 3 písm. a/ AT), odměny ve výši jedné poloviny za podání odvolání ve věci osvobození od soudních poplatků (§ 11 odst. 2 písm. c/ AT) [částka], devíti paušálních náhrad po [částka], celkem [částka], spolu s 21% DPH ve výši [částka] a zaplacenými soudními poplatky za žalobu a odvolání po [částka] celkem [částka].

Poučení