54 C 400/2004-681

Rubrum

Městský soud v [obec] rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danielou Schwarzovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: [anonymizováno] [celé jméno žalobce], narozený dne [datum], bytem [adresa], [obec], zastoupeného advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným 1/ [název žalované], [IČO], sídlem [adresa], [obec] a 2/ [anonymizována dvě slova] [obec], [IČO], sídlem [adresa žalované], zastoupené advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], za účasti vedlejšího účastníka [právnická osoba], se sídlem [adresa vedlejší účastnice], [IČO], o zaplacení částky 2.264.048,00 Kč s přísl. - náhrada škody, takto:

Výrok

I. Soud přiznává [anonymizováno] [ulice] v [obec], [anonymizována dvě slova], [IČO], se sídlem [adresa znalkyně], odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 1.750 Kč.

II. Žalobní návrh žalobce, jímž se domáhal, aby soud zavázal žalovaného [číslo] [název žalované] [obec] a žalovaného [číslo] [anonymizována dvě slova] [obec], společně a nerozdílně k zaplacení částky 2.264.048 Kč se zákonnými úroky z prodlení od prosince 2002 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovavému [číslo] [název žalované] [obec], se náhrada nákladů řízení vůči žalobci nepřiznává, neboť mu žádné náklady spojené s řízením nevznikly.

IV. Žalobce je povinen uhradit na náhradě nákladů řízení žalovanému [číslo] [anonymizována dvě slova] [obec], částku 106.964 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokátky, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa].

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení vynaložených státem částku 45.533,41 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalobce je povinen uhradit vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů řízení částku 4.356 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

I. Žalobní návrh žalobce Žalobce se svým žalobním návrhem podaným dne [datum] domáhal po žalovaných [číslo] [název žalované], /dále [anonymizováno] a [číslo] [anonymizována dvě slova] [obec] /dále [anonymizováno] společně a nerozdílně zaplacení částky 3.264.048 Kč z titulu újmy na zdraví – bolestné (1.500.000 Kč), dále újmy – ztížení společenského uplatnění (1.500.000 Kč) a újmy na výdělku (264.048 Kč). Ve svém žalobním návrhu žalobce popsal podrobně průběh léčby a hospitalizace své osoby, která mu byla poskytnuta těmito zdravotnickými zařízeními, a uvedl, z jakých důvodů se domáhá konkrétních plnění a stanovil výši plnění, kterou po žalovaných požaduje, přičemž uvedl, že výši újmy stanovil na základě vlastní úvahy s využitím vyhlášky č. 440/2001 Sb. Další část nároku – újmu, představující ztížení společenského uplatnění, ohodnotil rovněž finančním plněním, neboť uvedl, že dlouhodobě neřešená ochromující bolest výrazně poškodila i jeho psychickou odolnost, takže v současné době vykazuje výrazně nižší odolnost vůči stresu. Dále žalobce uvedl, že protože byl v době hospitalizace studentem denního vysokoškolského studia, vznikla mu i škoda na výdělku, když v důsledku nepřiměřeně dlouhé hospitalizace a rekonvalescence byl nucen studium přerušit. Absolvoval tak až o jeden rok později, o který se oddálila možnost nástupu do pracovního procesu (průměrný výdělek absolventa právnické fakulty za rok). Ve svém podání ze dne [datum] žalobce uvedl mimo jiné, s odkazem na ust. § 13 odst. 2, příp. odst. 2 § 16 zák. č. 40/1960 Sb., že požaduje náhradu škody vzniklé v důsledku lékařského zákroku z titulu ochrany osobnostních práv a navrhl, aby bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného 1/ a žalovaného 2/, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobci částku 2.264.048 Kč s příslušenstvím a současně navrhl, aby v části žaloby, ve které je příslušný Krajský soud, byla povinna [anonymizováno] zaplatit žalobci částku 1.000.000 Kč. Soud usnesením čj. 54 C 400/2004 – 373 připustil změnu žaloby navrženou žalobcem v podání ze dne [datum], kterou žalobce rozšířil žalobu o další nárok na ochranu osobnostních práv žalobce, které specifikoval pod bodem II. bod 4.1., 4.2., 4.3., pod bodem III. bod 4, a s tím související uplatněný nárok, jímž se žalobce domáhá po [anonymizována dvě slova] [obec], se sídlem [adresa žalované], povinnosti zaplatit žalobci částku 1.000.000 Kč s úroky z prodlení od prosince 2002 do zaplacení. Řízení o věci, kterou se žalobce domáhá nároku na ochranu osobnostních práv specifikovaných v podání žalobce z [datum] pod bodem II. bod 4.1., 4.2, 4.3., a pod bodem III.4, specifikované podáním ze dne [datum], včetně návrhu, jímž se žalobce domáhá vydání rozsudku vůči žalovanému [číslo] [anonymizována dvě slova] [obec], [ulice a číslo], [obec], na zaplacení částky 1.000.000 Kč s úroky z prodlení od prosince 2002 do zaplacení, bylo vyloučeno k samostatnému řízení. Předmětem sporu se tedy stala částka 2.264.048 Kč. II. Přistoupení vedlejšího účastníka Na základě návrhu žalovaného [číslo] přistoupil do řízení vedlejší účastník - [právnická osoba] [ulice] účastník uvedl, že má právní zájem na vedlejším účastenství, kdy smyslem jeho procesního postavení je pomoc ve sporu žalovanému [číslo] který dle pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum] byl pojištěn. Na základě této pojistné smlouvy by byl vedlejší účastník, který vstoupil do práv a povinností původního pojistitele – [právnická osoba] v případě neúspěchu žalovaného [číslo] v předmětném sporu povinen poskytnout pojistné plnění v dohodnutém rozsahu za žalovaného [číslo]. III. Vyjádření žalovaného [číslo] – [anonymizováno] K návrhu žalobce se vyjádřil žalovaný [číslo] [anonymizováno], podáním ze dne [datum], kde uvedl velmi podrobný rozbor hospitalizace žalovaného v [anonymizováno] a uvedl, že tato proběhla řádným a standardním způsobem. Veškerá zdravotní péče byla žalobci poskytnuta plně v souladu s § 11 zák. č. 20/1966 Sb., o péči a zdraví lidu. Dále se žalovaný vyjádřil ve svém podání (viz čl. 58) jak k nároku žalobce na odškodnění bolesti, tak k odškodnění ztíženého společenského uplatnění (viz čl. 59), tak i k nároku, který žalobce uplatnil jako náhradu za újmu na výdělku (viz čl. 59). Závěrem žalovaný uvedl, že má zato, že vůči žalobci nedošlo ze strany MOÚ k jakémukoliv porušení právní povinnosti ze strany žalovaného a navrhl zamítnutí žaloby. IV. Vyjádření žalovaného [číslo] – [anonymizováno] [obec] K žalobě se rovněž vyjádřil žalovaný [číslo] – [anonymizováno], dne [datum], kdy rovněž i v jeho podání je podrobně popsán průběh jak prvé hospitalizace žalobce ve [anonymizováno] od [datum] do [datum], tak i průběh druhé hospitalizace žalobce ve [anonymizováno] od [datum] do [datum], kdy této hospitalizaci předcházelo několik ambulantních kontrola a vyšetření. Závěrem svého podání, v němž zazněla obrana proti žalobnímu návrhu, žalovaný uvedl, že při poskytování zdravotní péče žalobci nebyla porušena žádná právní povinnost, nebylo prokázáno žádným způsobem zavinění žalovaného a tím nejsou dány ani základní předpoklady pro vznik škody na zdraví způsobené žalobci [příjmení] [anonymizováno] [obec] a navrhl zamítnutí žaloby. V. Znalecký posudek zadaný soudem Na základě zadání soudu byl zpracován znalecký posudek [celé jméno znalce], plicním chirurgem. Z tohoto posudku soud zjistil, že postupem zaměstnanců [ulice] [anonymizována dvě slova] v [obec] při poskytování zdravotní péče žalobci ve dnech 22. a [datum] nevznikla žádná škoda na zdraví žalobce. Nebylo prokázáno údajné zanesení infekce do těla žalobce při poskytování zdravotní péče [anonymizováno] [obec] ve dnech 22. a [datum]. [příjmení] škoda na zdraví žalobce nevznikla. Znalec uvedl, že subjektivní stesky žalobce nelze zaměňovat s objektivními nálezy klinickými, paraklinickými, laboratorními a histologickými. Průběh nelehkého dovyšetřování patologických organických nálezů v mezihrudí, průběh předoperační přípravy a taktiky operace periooperačního období, stejně jako průběh pooperační péče proběhl bez větších komplikací a vedl k primárnímu zhojení a uzdravení, tedy v konečném důsledku ke zlepšení zdravotního stavu žalobce. Na subjektivně vnímaném zhoršení zdravotního stavu žalobce se dle znalce podílí jeho neurotické rysy osobnosti, s poruchou přizpůsobivosti v mimořádných životních situacích objektivizované psychiatrickým vyšetřením. Z laického hlediska jde o reakci pochopitelnou a omluvitelnou, v případě forenzní dohry však nedůvěru a nedůvodné podezírání poskytovatelů zdravotní péče přehlédnout nelze. Dále soud zjistil, že za celou dobu vyšetřování a léčby se žalobce nevyskytl ve vážném či bezprostředně ohrožujícím stavu. Dále soud zjistil, že lékařská péče poskytnutá žalobci ve [anonymizována dvě slova] [obec] – [obec] v období od [datum] do [datum] byla poskytnuta v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy a tedy lege artis a při lékařské péči poskytnuté ve [anonymizováno] [obec] - [obec] nedošlo k žádné újmě na zdraví žalobce. [příjmení] ošetření non lege artis nebylo žalobci poskytnuto a k žádnému poškození zdraví pacienta nedošlo. Při punkci dne [datum] nebyla tangována žádná anatomicky definovaná velká céva mezihrudí, /hematom by byl nesrovnatelně větší a vynutil by si pravděpodobně akutní chirurgickou revizi/, ale pouze výživné cévy útvaru mezihrudí. K arteficielnímu zanesení stafylokokové infekce při punkční biopsii útvaru mezihrudí dne [datum] teoreticky dojít mohlo, ale nedošlo /viz mikrobiologické laboratorní vyšetření/. K žádné stafylokokové infekci v mediastinu u žalobce nedošlo. [příjmení] příznaky infekce mezihrudí se při přijetí žalobce dne [datum] nevyskytovaly, protože žádná infekce mezihrudí neprobíhala. Bolest nebyla způsobena infekcí, ale tlakem patologické expanze na okolní struktury mezihrudí. Teploty a tedy ani zimnice se za celou dobu hospitalizace nevyskytly a samotná subfebrilie nejsou indikací k podání antibiotik a jejich podání by bylo v rozporu se zásadami účinné farmakoterapie. Laboratorní, hematologické a biochemické odběry byly provedeny v den přijetí a všechny hodnoty včetně hlavního zánětlivého markeru byly v normě. Empirické nasazení Augmentinu [datum] mělo pravděpodobně za cíl vytvořit účinnou sérovou hladinu před další punkcí a drenáží potenciálně infikovaného abscesu či dermoidu mezihrudí. Účelem nebylo léčit neexistující mediastinitídu. Z posudku soud zjistil, jak probíhalo ošetření žalobce, popis průběhu samotné punkce (viz čl. 141 bod [číslo]), kdy celý postup lékařů, kteří měli v péči žalobce po jednotlivých krocích, lze hodnotit se závěrem, že postup lékařů byl postup lege artis. V daném případě se jednalo o jiný patologický nález mezihrudí, který nebyl první punkcí včetně histologického výsledku uspokojivě objasněn. Nešlo jednoznačně uzavřít, zda se jedná o cystický tumor nebo absces. Terapeutickým účelem druhé punkce byla tedy sanace eventuelní abscesové dutiny před plánovanou aseptickou hrudně-chirurgickou revizí a druhá punkce pomáhala verifikovat duplicitní patologický útvar mezihrudí, přičemž i tento postup byl shledán znalcem jako postup lege artis. Pod bodem [číslo] znalec podrobně rozebírá provedení druhé punkce a následně pod bodem 17 a 18 (čl. 143) uvádí, že způsobené dílčí komplikace při druhé punkci /tangování plíce s drobným zakrvácením do levé pleurální dutiny bez prokázaného pneumothotoraxu/, jež v určitém procentu provází každý výkon, nemají původ v povaze přístroje ani jiné věci použité při punkci dne [datum]. Antibioticky byl pacient vzhledem k tangování plíce zajištěn, průběh bez teplot, a event. septických příznaků, chemických i laboratorních. Léčba za hospitalizace od [datum] do [datum] byla lege artis včetně timingu jednotlivých diagnostických i léčebných úkonů. Mediastinitida /hnisavý zánět mezihrudí/ se u pacienta nikdy nevyskytl. Histologický nález odstraněných tkání mezihrudí by musel obsahovat fibrinosně hnisavý exsudát, který se nepotvrdil. Pachypleuritida, tedy fibrinosně – vazivové ztluštění pohrudnice zpravidla protizánětlivě či jinak poiritačně, je stav, který se u žalobce vyskytl jako následek zakrvácení do levé pleurální dutiny po transpleurální punkci a organizaci vzniklého hematomu. Průběh léčby znalec hodnotil jako časově standardní dimise primárně zhojeného pacienta a za situace, kdy byl pacient 11. den po operaci, bylo možné hodnotit jeho stav jako vynikající. Nedošlo k žádnému chybnému postupu v diagnostice a léčbě a tím ani k prodloužení doby léčby žalobce. Závěrem tedy v bodech 29 – 31 /viz čl. 145 znalec konstatuje, že žádná škoda na zdraví žalobci nevznikla při punkci mezihrudí dne [datum] ani v souvislosti povahou přístroje použitého při jejím provádění a rovněž konstatuje závěrem, že žádná škoda na zdraví nevznikla žalobci při punkci mezihrudí dne [datum] ani v souvislosti povahou přístroje použitého při jejím provádění. Během hospitalizace od [datum] do [datum] nedošlo k žádným nesprávným léčebným postupům a nesprávné léčbě, a tedy ani k žádné škodě na zdraví. VI. Doplnění znaleckého posudku Znalec v rámci doplnění znaleckého posudku uvedl, že nejednoduchý proces vyšetřování, předoperační přípravy, techniky, taktiky i načasování operace, stejně jako management pooperační péče probíhal dle pravidel lege artis. V žádné fázi léčby se nevyskytl postup non lege artis či vitium artis. Život ani zdraví neohrožující drobné komplikace v souvislosti se zajištěnými instrumentacemi v mezihrudí lze hodnotit jako přípustné riziko obdobných semiinvazivních výkonů. K žádným větším komplikacím nedošlo, méně pak k těm, které by si vyžádaly urgentní hrudně – chirurgické operační vyšetření. VII. Výslech znalce Soud k závěrům znaleckého posudku vyslechl [celé jméno znalce], který odkázal na závěry svého znaleckého posudku a v rámci výslechu doplnil svůj znalecký posudek a soud z jeho výpovědi zjistil, že po prostudování lékařské dokumentace a po prostudování celého soudního spisu došel k jednoznačnému závěru, že vše ohledně zkoumaného ošetřování a zdravotních zásahů vůči žalobci bylo ze strany obou žalovaných učiněno de lege artis a že k žádnému poškození zdraví žalobce nedošlo zásahem žalovaných, rovněž tak nedošlo ani k trvalému poškození dýchacího ústrojí a vnitřních orgánů žalovaného, a že k arteficielnímu zanesení stafylokokové infekce při punkční biopsii útvaru mezihrudí dne [datum] nedošlo, a proto nebylo třeba nasadit antibiotika. Nepodání antibiotik není postupem non lege artis. Znalec zdůraznil, že všechny laboratorní, hematologické a biochemické odběry byly provedeny v den přijetí žalobce, tj. [datum], přičemž všechny hodnoty včetně hlavního zánětlivého markeru byly v normě. Znalec zcela vyvrátil tvrzení žalobce, že by v důsledku pochybení lékařů byla zanesena při první punkci infekce, když při druhé punkci byl z mediastinu vypuštěn hnis, když znalec uvedl, že dermoid, tedy útvar, který se nacházel v plicích žalobce, mohl být infikován infekcemi, které kolují v těle. Vznikne-li pak zánět, který není drénován, je zcela zřejmé, že se vytvořil zánětlivý infiltrovaný cystický útvar, přičemž provedení další punkce bylo plně v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. Druhý punkční diagnostický postup měl současně i terapeutický význam, jímž byla sanace eventuelní abscesové dutiny před plánovanou aseptickou hrudní revizí. Postup shledal znalec de lege artis. Je zcela vyloučeno, že za situace, kdy by byla zanesena při první punkci infekce do mediastinu, že by pacient byl zcela bez příznaků a s infekcí by běžně fungoval. Za předpokladu, že by dne [datum] byla zavlečena lékařským postupem infekce do mediastinu, tak by pacient měl nejpozději [datum] vážně ohrožen život. Taková situace nenastala. Stav, který u žalobce nastal jako následek zakrvácení do levé pleurální dutiny po transpleurální punkci a organizaci hematomu je stavem aseptickým, nezánětlivým. Žalobci při druhé punkci byl odstraněn patologický nález v mezihrudí, který nebyl první punkcí včetně histologického výsledku uspokojivě objasněn. Druhý punkční diagnostický výkon v případě abscesu mohl být zároveň i výkonem terapeutickým. Přes veškeré dotazy žalobce znalec zdůraznil, že vylučuje zanesení infekce do těla pacienta první punkcí, přičemž má zato, že první punkce byla vedena správně a byla namístě, protože tam vznikl infekt, který v dermoidu byl. Ničím nebylo potvrzeno, že by infekce byla zanesena do těla žalobce první punkcí. Ničím rovněž nebylo potvrzeno, že by punkcí byla zanesena do těla žalobce infekce. V další sporné otázce, proč lékaři nepřistoupili hned při první hospitalizaci k operaci, znalec uvedl, že jestliže pacient operaci odmítl, tak nemohla být provedena, čili až když podepsal žalobce inkriminovaný souhlas s operativním zákrokem, tak teprve bylo možné operovat. VIII. Výslechy svědků Soud provedl ve věci podrobné a rozsáhlé dokazování výslechem svědků: [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], svědeckými výpověďmi rodičů žalobce, paní [jméno] [příjmení] a pana [celé jméno žalobce]. Z výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že postup léčby žalobce považuje za postup v souladu se zákonem, a to jak ze strany [anonymizováno] [obec], tak [anonymizováno]. V žádném případě do těla žalobce nebyl zanesen zánět, není vyloučeno, že sám dermoid mohl obsahovat nějaké zánětlivé ložisko. Lékařský nález po první punkci si nežádal okamžitou operaci pacienta, a proto byl pacient propuštěn. Skutečnost, že se pacient dostavil se zdravotními problémy (uváděl bolesti na hrudi) do zdravotnického zařízení, uspíšila rozhodnutí o operaci a poté, co se provedla druhá punkce, bylo následně přistoupeno k operaci. Svědek jednoznačně vypověděl, že po první punkci byl žalobce naprosto v pořádku a nebyl u něj žádný důvod, aby zůstával ve zdravotnickém zařízení. Pacientovi byla doporučena zdravotnickým zařízením operace, jako plánovaný zákrok. Svědek se rovněž vyjádřil k otázce nasazení antibiotik, kdy uvedl, že antibiotika mohla být nasazena i na základě subjektivních stesků žalobce, tak i na základě klinického stavu pacienta. Lékař nasadil Augmentin, a to před operací. Antibiotika, která byla nasazena, byla naprosto správná, a byla to antibiotika, která byla v rámci antibiotického programu schválena. Svědek v roli lékaře a odborníka má zato, že lze konstatovat, že pacient po tom, čím prošel, tzn. jaký měl zdravotní stav, je dnes zcela zdráv a v podstatě z jeho pohledu nenastala žádná komplikace, která by byla ohrožující pro život. Bylo uděláno vše pro pacienta, přičemž nenastaly žádné komplikace, které by poškodily zdraví pacienta. Prokázalo se i spirometrickým vyšetřením, které následovalo v časovém odstupu po operaci, že změny, které měl pacient před operačním výkonem v oblasti dýchacích cest, se výrazně upravily. Tzn., že tato skutečnost je jasným dokladem o tom, že zvolili správný postup při léčbě pacienta. Léčba pacienta nespočívala pouze v operačním výkonu, ale v celé řádně úkonů, a výsledek léčby potvrzuje, že postup lékařů byl správný. V operačním protokole není jediná zmínka o tom, že by byl pacient ohrožen zánětlivým stavem. Pokud by takový zánětlivý stav v organismu byl, zvolili by lékaři jiný postup, a ne výkon, který byl u žalobce proveden. Pokud by byl v těle zánět, nepřistoupilo by se k operaci. Svědek vyloučil, že by žalobce onemocněl astmatem v důsledku postupu lékařů. Při první punkci byla napíchnuta tkáň, která je logicky prokrvená, a okolí místa vpichu může zakrvácet. Je to stejná situace, jako když se někdo poraní povrchově (pseudocysta). Kolem tohoto ložiska se mohla vytvořit tkáň – pouzdro, které mělo charakter pseudocysty. Provedený postup byl de lege artis, nestala se žádná lékařská chyba ani nevznikl zánět, jedná se o cystu. Zánětlivá reakce může teoreticky nastat i v naprosto sterilním prostředí, protože se tělo brání infekci. Pseudocysta nebyla zánětlivého charakteru. Z výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], (zástupce prof. [příjmení]) soud zjistil, že je přesvědčen o tom, že postup z jeho strany při léčbě žalobce byl de lege artis, a svědek vyslovil nepochopení pro stížnosti žalobce. Uvedl, že není hrudním chirurgem a pouze organizoval běžný chod na oddělení. Poté, co mu dr. [příjmení] z [anonymizováno] zavolal, že byla provedena punkce u pacienta, a že došlo ke krvácení do mezihrudí, a co ho o pomoc ohledně pacienta a jeho přeložení z [anonymizováno] do [anonymizováno] [obec] žádala i matka žalobce, tak zařídil, aby byl pacient přijat na kliniku. Svědek uvedl, že se snažil vyhovět žádosti, neboť ho vázalo přátelství k otci žalobce. Svědek uvedl, že bezprostředně neřešil zdravotní stav žalobce se svými kolegy, pouze vyhověl žádosti dr. [příjmení] o přeložení pacienta z [anonymizováno] do [anonymizováno] [obec]. Svědek se dále vyjádřil, že operace, která byla u pacienta provedena, byla plánovaná. Vyloučil, že by pacient neměl ošetřujícího lékaře, uvedl, že formálně za vyšetření pacienta odpovídal dr. [příjmení]. [příjmení] jiné svědek uvedl, že jeho kolegové hodnotili chování pacienta v průběhu léčby jako velmi nevhodné, v lékařské dokumentaci to bylo zaznamenáno. (agresivní, hysterické, vulgární). Z výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], (lékař [anonymizováno]) soud zjistil, že se žalobcem se poprvé setkal, když se dostavil na první vyšetření a navrhl mu postup, který by byl z hlediska zjištěné diagnózy vhodný. Navrhoval hrudní operaci. Tyto zákroky se plánují dopředu. Žalobci navrhl kroky, které mají předcházet operačnímu výkonu, přes které by se dostal k finálnímu výsledku, tedy k operaci. S ohledem na skutečnost, že žalobce po první hospitalizaci odmítl operační výkon, neabsolvoval svědkem navržený chirurgický mundus, z čehož plyne, že původně operaci nechtěl podstoupit. Svědek se domnívá, že každý zkušený hrudní chirurg, kdyby viděl kmenový snímek, tak by ho vyhodnotil tak, že je třeba pacienta operovat. Vyloučil, že by nasazení antibiotik potvrzovalo skutečnost, že by v těle pacienta vznikl v důsledku jednání lékařů zánět, nýbrž uvedl, že antibiotika se obvykle nasadí, a i v daném případě byla nasazena, preventivně. Skutečnost, že se v punktátu vyskytly tyčky (bakterie), neznamená, že by se dalo jednoznačně určit, že byl do těla zanesen zánět. Neznamená to tedy, že by se infekce dostala do těla první punkcí, neboť může se tak stát např. hematogenním šířením krví. Ke způsobu operace uvedl, že operoval rutinním a standardním způsobem na základě všech dostupných poznatků lékařské vědy. Dle výsledkového protokolu byla provedena dekortikace plic, odstranění chorobného procesu, aby plíce nebyly sevřeny v krunýři, ale aby se mohly elasticky rozvíjet a zavíjet, aby byly možné dýchací pohyby, liberace plíce, uvolnění srůstů. Operace trvala několik hodin. Z výslechu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soud zjistil, že byl ošetřujícím lékařem žalobce, i když ne s přímou odpovědností za celý průběh jeho léčby, neboť na klinice existuje společná odpovědnost všech lékařů na oddělení, tedy včetně přednosty. Dále svědek uvedl, že dr. [příjmení] byl sekundárním lékařem na oddělení v době, kdy se prováděla punkce žalobce. Z výslechu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnancem [anonymizováno] a pracuje v pozici internisty. V říjnu roku 2002 ošetřoval žalobce, a byl jeho ošetřujícím lékařem. V té době byl proveden kontrolní rentgen plic, před tím, než měl žalobce podstoupit jiný banální zákrok a v souvislosti s tímto rentgenem se objevil nález v mezihrudí, tzn. na rentgenovém snímku byl zjevný nález. Nedalo se určit, zda kruhovitý útvar, který se objevil na plicním rentgenu, je zhoubný nález nebo nezhoubný, a proto byla provedena biopsie. Poté byla poslána tkáň na histologické vyšetření. Když byl pacient propouštěn po první punkci, bylo zjištěno, že v místě vpichu jehly je zjevné zakrvácení a pacient byl bez nasazení antibiotik, protože k tomu nebyl žádný důvod, přeložen do [anonymizováno] v [obec]. To, že se v místě vpichu objevilo drobné zakrvácení, bylo dle svědka zjištěno z konkrétního vyšetření CT, při kterém bylo zjišťováno, zda není utláčeno srdce a zda tím vstupem do těla pacienta nebyla poškozena okolní tkáň. Biopsie je zcela běžný zákrok i v oblasti plic, běžně prováděný, pro lékaře nejlepší metoda pro to, aby co nejdříve zjistili, o jaký charakter útvaru se jedná. Z výpovědi [anonymizováno] [příjmení] soud zjistil, že do styku s pacientem přišel v souvislosti s prováděním 2. punkce, neboť je intervenční radiolog. Svědek si pamatoval, že tam byl nález v mediastinu v kolekci (kolekce tekutiny). Punkci prováděl [anonymizována dvě slova], na což on je specialista. V mediastinu se vyskytovala po první punkci infikovaná kolekce tekutiny a bylo nutné ji odstranit. Za situace, kdy byl zvolen postup na [anonymizována dvě slova] takový, že byla provedena 1. punkce, (určitá cesta léčebného postupu) a pak se vyskytla v mediastinu kolekce tekutiny, bylo již nutné postupovat tak, že byla provedena 2. punkce za účelem odsátí tekutiny. Tak jak je popsáno v lékařské zprávě, bylo provedeno odsátí tekutiny, nástřik kontrastní látkou, chirurgické řešení, to také korespondovalo s CT snímky, které měl k dispozici. Svědek zcela popřel, že by měl za to, že provedení 2. punkce nebylo namístě. Poněvadž za předpokladu, že by ta tekutina, která se odsává, byla sterilní, tak není intervence indikovaná. Pokud je riziko, že tekutina sterilní není, pak je nutné ji odstranit. K operaci se pak přistupuje jako k řešení choroby. Provedení oddrenážování – odsátí tekutiny je výsledkem rozhodnutí týmu lékařů. K lékařské zprávě vystavené [anonymizována dvě slova], která je datována [datum], svědek uvedl, že z ní je možné zjistit, že při druhé punkci, která byla provedena, odsát hnis, a zaveden drén. V neposlední řadě byli slyšeni svědci [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce], rodiče žalobce. Z výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byla zaměstnána na [anonymizována dvě slova], kde pracovala na patologii a poté, co se u syna zjistilo, že je třeba provést CT vyšetření právě s ohledem na nález v plicích, tak domluvila CT v [anonymizováno], neboť v [obec] by na CT vyšetření musel velmi dlouho čekat a požádala o pomoc dr. [příjmení], který pracoval na [anonymizována dvě slova] a též v [obec]. Potvrdila, že žalobce přišel k [anonymizováno] [příjmení] a ten mu po zhlédnutí rentgenu navrhl operaci, a to hrudní operaci. Následně, když vyvstala situace s nutností provedení druhé punkce, tak nechápala, proč musí druhou punkci podstoupit, když na nálezu nebyla zjištěna žádná tekutina. Žalobce (syn svědkyně) byl [datum] odeslán na punkci bez antibiotického zajištění, ale on punkci odmítl. Svědkyně uvedla, že [anonymizováno] [příjmení] jí přiznal, že tam byl zánět, a proto vznikla potřeba provést druhou punkci, a tedy že nemůže být provedena operace. Následně byla provedena druhá punkce a svědkyně vypověděla, že dr. [příjmení] šel do místnosti, kde byla prováděna punkce, a přišel se stříkačkou, která byla dle názoru svědkyně plná hnisu. Usoudila, že obsah injekční stříkačky byl odsát z místa zánětu. Pokud se po druhé punkci dostavila na oddělení, sdělil jí dr. [příjmení], že byl zjištěn zánět a mimo jiné nalezen i zlatý stafylokok. Dr. [příjmení] byl zjevně překvapen, že svědkyně věděla o zánětu. Z výpovědi svědka, [celé jméno žalobce], soud zjistil, že ohledně zdravotního stavu svého syna požádal o pomoc dr. [příjmení], kterého znal, a byli kamarádi. Uvedl, že v [obec] – [obec] požadoval jeho syn provedení operace, ale dr. [příjmení] pozval mimo jiné i je na konzultaci zdravotního stavu žalobce a sdělil jim, že v plicích je zánět, který se musí vypustit, potom žalobce pustí domů a až bude zcela v pořádku, tak bude moci podstoupit operaci. Poté, co byla provedena operace, dostal žalobce od dr. [příjmení] antibiotika, vyloženě neoficielní cestou, kdy ani ta antibiotika nebyla nikde zaznamenána, a on je přesvědčen, že synovi tato antibiotika, podávaná po operaci, zachránila život. Žalobce nesouhlasil se závěry znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], když uváděl, že tento znalecký posudek je v rozporu s předloženou lékařskou dokumentací, neboť ve svém posudku nezohlednil některé zásadní závěry přímo vyplývající z předložené lékařské dokumentace, ale naopak, ve svém posudku dovozuje závěry, které dle žalobce žádnou oporu v lékařské dokumentaci nemají. Zdravotní potíže, kterými žalobce během druhé hospitalizace trpěl, zdůvodnil [anonymizováno] [celé jméno znalce] psychickými problémy žalobce, když tento jeho závěr dle názoru žalobce lze považovat za v rozporu s předloženou lékařskou dokumentací (zprávou z psychiatrického vyšetření provedeného [anonymizováno] [příjmení]). Žalobce dále odmítl závěry [anonymizováno] [celé jméno znalce] obsažené ve znaleckém posudku, kdy hodnotil, jestli byl postup lékařů lege artis. Soud z úřední povinnosti, s ohledem na obsah podání obou žalovaných, kteří se vyjádřili k závěrům znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], zjistil, že znalec je zaměstnán na [anonymizováno 5 slov] a je znalcem z oboru hygiena práce, interna, choroby z povolání, pracovní úrazy a nemoci z povolání a zdravotnická odvětví různá, se specializací na zdravotnickou problematiku potápění. IX. Listinný důkaz – znalecký posudek Soud provedl důkaz (listinným důkazem) znaleckým posudkem zpracovaným na základě zadání žalobce znalcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [číslo] (důkaz - viz čl. 268-276), a z jeho obsahu zjistil, že znalec [anonymizována dvě slova] v úvodní části svého znaleckého posudku rozebral léčbu [anonymizováno] [celé jméno žalobce] den po dni, kdy ke každému dni přiřadil popis zdravotního stavu, příp. léčby či lékařského zásahu, které byly ze strany lékařů provedeny u žalobce. Poté pod bodem 2 provedl rekapitulaci svých zjištění z lékařských zpráv, kdy uvedl, že z dodaných podkladů je zřejmé, že u žalobce byl v říjnu 2002 náhodně zjištěn asymptomatický (bezpříznakový) patologický útvar v levé části horního mezihrudí. Žalobce byl dne [datum] podroben punkci, při níž došlo ke krvácení do mezihrudí, následně se dne [datum] podrobil žalobce další punkci patologického útvaru lokalizovaného v horní části mezihrudí, při které dle znalce došlo ke komplikaci spočívající v poranění levého horního laloku plic a ke krvácení do pohrudniční dutiny. Znalec [příjmení] dospěl k přesvědčení, že při hrudní operaci, ke které došlo u žalobce dne [datum] a při které byl odstraněn patologický útvar, který byl důvodem pro vyšetřování provedení obou punkcí, byla také odstraněna posthemorhagická pseudocysta v mediastinu, dle názoru znalce jako následek první punkce prováděné dne [datum]. Vzhledem k přítomnosti zánětlivých změn v předním mediastinu byla při tomto zákroku otevřena pravá pohrudniční dutina. Po otevření levé pohrudniční dutiny bylo v levém laloku levé plíce nalezeno ohraničené zánětlivé pustpunkční ložisko = zánětlivé ložisko vzniklé zřejmě po punkci provedené dne [datum]. Z obsahu této části znaleckého posudku byla zjištěna významná skutečnost pro posouzení daného sporu. Jednalo se o zjištění, že ani znalec [příjmení] jednoznačně neurčil to, o čem se soud snažil přesvědčit žalobce, že mu v důsledku postupu lékařů došlo v jeho těle po první punkci ke vzniku zánětu, který se prokazatelně projevil při druhé punkci, kdy lékař, který prováděl tuto punkci, natáhl do punkční jehly hnědožlutou tekutinu a navrhl zavedení drénu, a tedy, dle názoru žalobce, odsál tekutinu, která vznikla v důsledku probíhajícího zánětu v těle žalobce. Znalec zkonstatoval, že druhá punkce mezihrudí byla provázena komplikacemi a konstatoval, že při ní došlo k poranění levého horního laloku plic a ke krvácení do levé pohrudniční dutiny, což bylo prokázáno rovněž při operaci provedené dne [datum], při níž bylo nalezeno a odstraněno zánětlivé postpunkční ložisko v horním laloku levé plíce a také ztluštění pleury, odpovídající již sterilnímu pozánětlivému ložisku resorbujícího se hematomu. Z tohoto znalec vyvozoval, že je zřejmé, že po zmíněné druhé punkci prováděné dne [datum] došlo k zánětu v oblasti levého kostofrenického úhlu (kam stekla krev), vytekla do levé pohrudniční dutiny následkem zmíněné punkce. Závěrem svého znaleckého posudku znalec vyslovil přesvědčení, že u žalobce existovaly zdravotní následky po komplikacích provázejících obě jeho punkce mezihrudí, kdy musely u něj být při operaci realizované dne [datum] provedeny navíc následující zákroky: -) odstranění posthemorhagické pseudocysty -) odstranění zánětlivých hmot v předním mezihrudí -) odstranění zánětlivého postpunkčního ložiska v horním laloku levé plíce -) odstranění ztluštění pleury v levém kostofrenickém úhlu -) zavedení drénu do levé pohrudniční dutiny. Pod bodem 3 znaleckého posudku znalec vyslovil přesvědčení, že při punkci mezihrudí, která byla provedena u žalobce v [anonymizováno] dne [datum] došlo ke komplikaci, neboť při ní nastalo krvácení do předního mezihrudí. Toto krvácení bylo způsobeno vpichem jehly. Po punkci mezihrudí dne [datum] došlo u žalobce k zánětu v oblasti mezihrudí. Při druhé punkci ve [anonymizováno] [obec] [obec] došlo k poranění levého horního laloku a krvácení do levé pohrudniční dutiny. Poranění levého horního laloku plic a krvácení do levé pohrudniční dutiny bylo způsobeno vpichem jehly, tedy punkcí. Po punkci provedené [datum] došlo u žalobce k zánětu v oblasti levého horního laloku plic a v oblasti levého kostofrenického úhlu. Hrudní operace, která byla u žalobce provedena dne [datum], byla prováděna kromě jiného i pro zdravotní postižení, které u něj nastalo v důsledku punkcí. Zákroky, které byly u žalobce provedeny při hrudní operaci dne [datum], nemusely být provedeny, kdyby při punkcích v mezihrudí realizovaných dne [datum] a dne [datum] nedošlo k žádným komplikacím. X. Nesouhlas žalovaných se závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [příjmení] Žalovaný [číslo] [anonymizováno] a žalovaný [číslo] [anonymizováno] [obec] se závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce] souhlasili, ale naopak nesouhlasili se závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [příjmení]. Žalovaný [číslo] [anonymizováno] [obec] vyslovil zcela odmítavý postoj ke znaleckému posudku [anonymizována dvě slova], kdy uvedl, že tento znalecký posudek odpovídá výhradně na žalobcem formulované otázky, které jsou záměrně voleny tak, aby podpořily žalobcovo tvrzení o způsobení mu škody na zdraví. Žalobcem předložený znalecký posudek hodnotí zcela logicky situaci výhradně z pohledu lékařské odbornosti znalce, která je v řadě bodů odborně vzdálena rozhodování o léčbě stavu, pro který byl žalobce vyšetřován a následně léčen. Žalovaný [číslo] opakovaně zásadně odmítl, že by žalobci způsobil svou činností jakoukoliv škodu na zdraví a navrhl zpracovat revizní znalecký posudek, neboť závěry znalce [příjmení] [příjmení] (listinný důkaz) byly v rozporu se závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce]. Žalovaný [číslo] [anonymizováno] uvedl, že pokládá za důležité zdůraznit, že znalec [příjmení] nemá specializaci, která by mu umožňovala posoudit léčbu a lékařské zákroky, které byly provedeny žalobci. Znalec je totiž specialistou na pracovní úrazy a choroby z povolání, přičemž otázky, na které ve svém znaleckém posudku znalec odpovídal, by mohl spíše posoudit znalec z odvětví chirurgie se specializací na hrudní chirurgii. Jedním ze závěrů znalce je, že u žalobce došlo po punkci mezihrudí provedené v [anonymizováno] dne [datum] k zánětu v oblasti mezihrudí (viz odpověď na otázku žalobce v části 3 posudku). Takový závěr je však„ nic neříkající“, protože z něho jako i ze zbytku znaleckého posudku nevyplývá, co se myslí spojením„ po punkci v mezihrudí“. Zda-li je tím myšleno „ v důsledku provedené punkce“, tj. v důsledku jednání [anonymizováno], nebo zda-li je tím myšleno„ kdykoliv po provedené punkci v budoucnu, ať již v důsledku jednání kohokoliv“. XI. Revizní znalecký posudek Zákon nestanoví předpoklady pro nařízení vypracování revizního znaleckého posudku a ponechává je na úvaze soudu; vypracování revizního znaleckého posudku soud zadal, neboť s ohledem na závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [příjmení] měl pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku. Tyto pochybnosti soudu byly vyvolány rozpory mezi závěry znaleckých posudků (znalec [anonymizováno] [celé jméno znalce] x znalec [příjmení] [příjmení]). Soud nechal vypracovat revizní znalecký posudek s ohledem na diametrální odlišnost závěrů znaleckého posudku zpracovaného znalcem [příjmení] [celé jméno znalce], který byl ustanoven soudem a znaleckého posudku znalce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který předložil žalobce jako listinný důkaz. Zpracováním revizního znaleckého posudku byl pověřen znalecký ústav [název znalkyně], [anonymizována dvě slova]. Znalecký posudek (čl. 519 – 554 spisu) poskytl odpověď na otázky, které byly znaleckému ústavu zadány (usnesení čj. 54 C 400/2004 – 434). K tomuto znaleckému posudku byla slyšena znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (radiolog) a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Ve znaleckém posudku znalecký ústav zodpověděl veškeré otázky, které mu byly v rámci zadání revizního znaleckého posudku položeny, a které soud potřeboval zodpovědět k možnosti posoudit otázku, zda je nárok žalobce vůči žalovanému [číslo] či vůči žalovanému [číslo] či oběma žalovaným dán. (viz zadání znaleckého posudku čl. 434). Znalecký posudek se ve svých jednotlivých dílčích závěrech nelišil od znaleckého posudku vypracovaného znalcem [příjmení] [celé jméno znalce]. Znalecký posudek byl zpracován na požadované úrovni, a srozumitelným a jasným způsobem byly zodpovězeny velmi podrobné otázky dle zadání a ke každé z nich znalecký ústav zaujal dílčí závěr, přičemž žádný postup lékařů, kteří měli v péči žalobce, nebyl shledán jako postup non lege artis. Tyto dílčí závěry, které znalecký ústav k jednotlivým otázkám zaujal, byly zakomponovány do komplexního závěru, ve kterém znalecký ústav provedl revizi znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce], (viz čl. 137). Členové odborné komise rámcově souhlasili s posudkem [celé jméno znalce], který byl vypracován v daném řízení na zadání soudu. Uvedli, že znalec byl zcela kompetentní pro zpracování tohoto znaleckého posudku vzhledem ke své odbornosti, tj. plicní chirurgii. Za situace, kdy soud měl k dispozici znalecký posudek zpracovaný znalcem [příjmení] [celé jméno znalce] a revizní znalecký posudek vypracovaný znaleckým ústavem, které oba stály proti znaleckému posudku znalce [příjmení] a oba tyto posudky zcela jasně vyloučily odpovědnost žalovaného [číslo] a žalovaného [číslo] tedy jinými slovy po podrobném rozboru péče, léčby a ošetření žalobce v rámci těchto dvou zdravotnických zařízení, neshledaly postup non lege artis a tyto závěry znaleckých posudků mimo jiné plně odpovídaly prokázanému skutkovému ději z ostatních provedených důkazů (výslech lékařů). K závěrům tohoto znaleckého posudku žalobce uvedl ve svém rozsáhlém podání ze dne [datum] polemiku s jednotlivými závěry znaleckého ústavu, přičemž namítl, že znalecký posudek byl zpracován lékaři nad jejich odbornost a že i tento znalecký posudek je v rozporu s předloženou zdravotnickou dokumentací, je věcně nesprávný, logicky rozporný a neúplný. S ohledem na vady znaleckého posudku požadoval žalobce, aby byl vypracován znalecký posudek nestrannými lékaři, aby bylo zajištěno objektivní, úplné, a nestranné posouzení žalované věci. XII. Zamítnutí návrhu na zpracování superrevizního znaleckého posudku Soud nevyhověl návrhu žalobce na zpracování superrevizního znaleckého posudku, neboť závěry obou znaleckých posudků byly pro soud dostatečně přesvědčivé, nevzbuzující pochybnost a soud je vyhodnotil jako bezvadné, i přes jednotlivé výtky, které měl žalobce k obsahu těchto posudků a k závěrům, které znalci učinili. Toto přesvědčení o nesprávných závěrech znaleckých posudků vycházelo z přesvědčení žalobce, že znalecký posudek zpracovali znalci bez dostatečné odborné erudice, případně ovlivněni různými okolnostmi, které žalobce ve svých vyjádřeních k závěrům znaleckých posudků uvedl. Veškeré námitky žalobce vůči reviznímu znaleckému posudku musel soud odmítnout, neboť byly v řadě případů hypotetické, zavádějící a mnohdy se jevily soudu až subjektivně poznamenané přesvědčením žalobce o nesprávném a nezákonném postupu lékařů při jeho léčbě, ať už u žalovaného [číslo] či u žalovaného [číslo]. Mezi stranami bylo nesporné, že žalobci byla poskytnuta zdravotní péče v [anonymizováno] [obec] (22.- [datum]) a rovněž lékařská péče ve [anonymizováno] [obec] ([číslo] [datum]). Sporná byla otázka, zda postup lékařů při péči o pacienta byl v souladu se zákonem, tedy, zda lékaři postupovali lege artis ve smyslu ust. § 4 odst. 5 zák. č. 372/2011 Sb. XIII. Skutkový děj Z obsahu znaleckých posudků, výpovědí znalců a v neposlední řadě výpovědí slyšených svědků soud vzal za prokázané, že při poskytování zdravotní péče žalobci v [anonymizováno] [obec] ve dnech od 22. – [datum] postupovali lékaři lege artis. V daném případě se jednalo o invazivní výkon – punkci a biopsii, kdy komplikace, v tomto konkrétním případě šlo o drobné krvácení měkkých tkání mezihrudí, nelze vyhodnotit jako škodu na zdraví vzniklou v důsledku pochybení ze strany lékařů. Nelze prokázat zanesení infekčního onemocnění při poskytování zdravotní péče v [anonymizováno] [obec a číslo] [datum] (viz odebrané kultivace). Dne [datum] byla postupem lege artis provedena punkce, u které byla komplikace drobného krvácení vysvětlitelná velmi bohatou vaskularizací nádoru. Punkce ze dne [datum] byla správně indikována, provedena lege artis, na základě klinického stavu pacienta a CT nálezu, s podezřením na hnisavé ložisko v mediastinu. Operace nádoru dne [datum] byla zcela indikována a nutnost rozšíření operačního zákroku byla v souvislosti s výše uvedenými komplikacemi. Znalecký ústav ve znaleckém posudku vyslovil závěr, že nelze potvrdit, že došlo k trvalému poškození zdraví žalobce, tedy k poškození dýchacího ústrojí a vnitřních orgánů. [příjmení] restrikční ventilační porucha a lehká obstrukce – tyto nelze hodnotit jako trvalé poškození zdraví. Žalobce nebyl ani jednou v přímém ohrožení života, nejednalo se ani o těžkou sepsi, ani o selhání oběhu ani jiné známky přímého ohrožení na životě. Lékařská péče od [datum] do [datum] ve [anonymizováno] [obec] byla poskytnuta lege artis, v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, po punkci a biopsii útvaru v mediastinu došlo ke komplikaci – zakrvácení po punkci, byla indikována observace pacienta. Po zhoršení stavu pacienta byl tento ne hospitalizován, pro opakované teploty a bolesti byl pokryt ATB. I druhá punkce a drenáž byla indikována, neboť bylo vysloveno podezření na možný absces mediastina. Punkce absces mediastina vyloučila. Punkce dne [datum] měla za úkol odebrání biopsie z patologického nálezu v oblasti mediastina a byla v souladu s tehdy i nyní dostupnými poznatky lékařské vědy. Punkce byla provedena pod CT kontrolou. Zanesení infekce při provádění punkce dne [datum] nebylo prokázáno. Stafylococcus aureus nebyl prokázán z žádného vyšetření. Stejně tak nebyl mikrobiologickým kultivačním vyšetřením prokázán jiný infekční agens. Znalecký ústav připustil, že k zanesení infekce do oblasti mediastina v období od [číslo] [datum] čistě teoreticky mohlo dojít, ale infekce Stafylococcus aureus nebyla žádným vyšetřením prokázána. Jediné pozitivní bylo mikroskopické vyšetření punktátu ze dne [datum], kde je popis koryneformních tyček. Nicméně kultivační vyšetření již bylo opakovaně negativní. Nelze tedy prokázat infekční postižení mediastina. Skutečnost, že po provedení punkce nebyla nasazena ATB léčba, nelze označit za chybný postup, natož jako postup non lege artis. Provedená punkce mezihrudí dne [datum] byla kultivačně negativní, a správně byl indikován Augmentin, což je širokospektré penicilinové antibiotikum. Výsledky kultivace ze dne [datum] byly negativní. Provedená punkce a drenáž ze dne [datum] byla v souladu se současnými poznatky lékařské vědy. Drenáž při podezření na absces je tedy postupem lege artis. Histologický nález byl již znám [datum], kde byla popsána hyperplasie thymu. V době indikace k druhé punkci byl na CT popisován cystický útvar mediastina a bylo vyjádřeno podezření na absces. Ošetřující lékaři byli informováni o výsledku histologie první punkce a druhá punkce byla tedy správně indikována. Diagnostickým účelem druhé punkce bylo vyloučení hnisavého ložiska v mediastinu a navíc odběr tkáně k histologickému vyšetření. Opět se jednalo o postup lege artis. Následná léčba po punkci provedené dne [datum] byla v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, a po kultivačně negativním výsledku (punktát byl kultivačně negativní i když mikroskopické vyšetření prokazovalo podezření na výskyt koryneformních tyček) byl pacient indikován k operaci a odstranění tumoru mediastina. Léčba při hospitalizaci dne [číslo] [datum] byla znalci opět hodnocena jako léčba v souladu se současnými poznatky lékařské vědy. Dne [datum] byla provedena punkce ložiska a drenáž, po vyloučení abscesu byl indikován elektivní výkon k odstranění ložiska mediastina. Znalecký ústav vytkl, že radiolog provádějící punkci a drenáž, nebyl informován o předcházející komplikaci při první punkci, pozdější nasazení antibiotické terapie při stávajícím zdravotním stavu (teploty, bolesti), častější kontrola laboratorního nálezu včetně absence vyšetření CRP jako ukazatele zánětlivého procesu, nicméně tyto skutečnosti neovlivnily časovou posloupnost indikovaných výkonů a definitivního řešení patologického stavu. Postup žalovaného [číslo] [obec], tj. že nepřistoupil k hrudní operaci již na počátku hospitalizace dne [datum], byl postup de lege artis, kdy bylo nejdříve nutné vyloučit akutní mediastinitidu nebo absces mediastina, což by si vynutilo jiný přístup. Provedení punkce a zavedení drénu dne [datum] neprodloužilo dobu léčení žalobce a bylo součástí diagnostického procesu a vyloučení přítomnosti hnisavého ložiska mediastinu. Operační řešení patologického stavu mediastina dne [datum] nebylo akutní indikací a bylo indikováno v časové posloupnosti diagnostického a terapeutického procesu s výhledem definitivního řešení patologického nálezu. Punkce k odebrání biopsie v oblasti mediastina dne [datum] byla provázena vznikem komplikace hemomediastina, což souvisí s povahou výkonu. Dále znalecký ústav hodnotil vedení zdravotnické dokumentace a závěrem bylo konstatováno, že nelze dovodit, že by vznikla škoda na zdraví v důsledku nesprávných léčebných postupů a nesprávné léčby při hospitalizaci od [datum] do [datum]. Výskyt komplikací, které souvisí s invazivními diagnostickými a léčebnými metodami je přípustným a běžným rizikem těchto metod. Při provedení druhé punkce mohlo dojít k poranění plíce a následnému krvácení do pohrudniční dutiny v nepatrném množství. Skutečnost, že při operaci bylo nalezeno zánětlivé postpunkční ložisko horního laloku levé plíce a zároveň nález pachypleuritidy, si vyžádala rozšíření operačního zákroku. Ke znaleckému posudku byla slyšena znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], (radiolog). [anonymizováno] [jméno] [příjmení] doplnila při své výpovědi před soudem odpovědi na otázky, jež byla povinna zodpovědět dle zadání znaleckého posudku a uvedla, že ve zpracovaném znaleckém posudku se zabývala otázkami, které se týkaly hygieny a epidemiologie, neboť její odborností je prevence vzniku nemocničních nákaz. V tomto konkrétním případě bylo jejím úkolem posoudit, zda byly dodrženy hygienické a sterilizační podmínky při invazivním výkonu, při kterém se jednalo o porušení integrity kůže. Jednalo se o punkci a ta se provádí za dodržení aseptických podmínek, tedy používá se sterilní stolek, používají se sterilní zdravotnické prostředky, sterilní rukavice a sterilní rouškování místa, dezinfekce místa - potření dezinfekcí. Záznam do zdravotnické dokumentace o výše uvedených úkonech nebylo nutné učinit, neboť se nejednalo o chirurgický zákrok. Vyhl. 440/2000 Sb., definuje, za jakých hygienických podmínek a jakým způsobem mají být prováděny invazivní úkony. Ze zákona je tedy každé zdravotnické zařízení povinno předložit provozní řád dle § 15 zák. o ochraně veřejného zdraví 98/2000 Sb., který schvaluje orgán ochrany veřejného zdraví, což je KHS. Obecná praxe je taková, že pokud v tomto řádu nejsou popsány hygienické postupy při invazivních úkonech, není takový provozní řád schválen, ale tak tomu v daném případě nebylo. Z dokumentace, kterou měla k dispozici, nemohla zjistit, za jakých hygienických podmínek byl konkrétní invazivní výkon (punkce) prováděn, ale vycházela z předpokladu, že lékaři postupovali dle provozního řádu, což je běžně zavedená praxe a požadavky na postupy jsou dány legislativou. Jednorázové zdravotnické prostředky, jež byly použity pro punkci, se dodávají v originálních obalech, za jejich sterilitu odpovídá výrobce a nepoužívají se opakovaně. V daném případě šlo o invazivní výkon. Zasahovalo se do tělesné schránky člověka nějakým nástrojem, ale tento invazivní úkon nepředpokládá, že by ten, jenž ho provádí, učinil nějaký podrobný popis, s jakými prostředky invazivní úkon vykonával, zda použil sterilní nástroje, případně jaké, nic takového se běžně nedělá. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] doplnil při své výpovědi před soudem své závěry, které byly zakomponovány do znaleckého posudku, a uvedl, že v rámci odbornosti se zabýval problematikou RTG vyšetření, snímky plic a CT vyšetření, obeznámil se i s problematikou první punkce a následné punkce a drenáže. (odsátí tekutiny). Dále potom se vyskytovala otázka instrumentária a otázky sterilizace těchto nástrojů a potom také zkoušky technické stálosti RTG přístrojů. Otázka sterility instrumentária (nástrojů), byla významná. Pro punkci v době invazivního zákroku byly použity nástroje originálně balené a na jedno použití. K druhé punkci se přistoupilo, až když se pracovalo s informací, že se jedná o cystický tumor nebo absces. Absces je závažná věc, která se musí řešit. Je zcela zjevné, že lékaři poté, co vyhodnotili, že se může jednat o absces, resp. lépe řečeno, nemohli ho vyloučit na základě velmi podezřelého obsahu odsátého při punkci, zavedli drén tak, aby event. hnis odešel a minimalizovali nebezpečí provalením hnisu do mediastinu. Mohl by vzniknout zánět mezihrudí. Tomu se zavedením drénu zabránilo. Cystický tumor není vhodné drenážovat, byla to dermoidní cysta. Dle výsledku biopsie se v nálezech hovoří o dermoidní cystě a provedení drenáže v tomto případě byl vhodný postup, neboť lékaři museli minimalizovat další možné komplikace s případným zánětem. Vycházeli ze skutečnosti, že odsáli hnisavý obsah. Žalobce měl proces v mezihrudí, kdy po první punkci vzniklo jen drobné zakrvácení se srpkovitou kolekcí tekutiny a u lékařů vzniklo podezření na absces. Každý lékařský zásah do procesů, jež se odehrávají v lidském těle, má reakci, a pokud lékař vyslovil podezření na absces, bylo třeba tento absces řešit. Na základě„ CT vyšetření“ se pracovalo s diferenciální diagnostikou, a to, že se buď jedná o cystický tumor, nebo absces. První punkcí vyšlo najevo, že je tam hyperplasie thymu. I biopsie může vykazovat chybu, ale absces se nikdy nemůže podcenit. Jakmile se situace dostane do fáze, kdy lékař vyhodnotí, že by tam absces mohl být, musí se postupovat tak, že se absces odstraní. Rentgenolog pracuje jen ze zobrazovací metodou, a z obrazu není vyloženě jasně dáno, o jaký útvar se jedná, a proto se provádí diferenciální diagnostika. Na snímcích se objevilo ložisko. První punkce zúžila diferenciální diagnostiku, neboť se zjistilo, že se jedná o thymus. Kontroly CT došly až do té fáze, že bylo vysloveno podezření na absces. Ve chvíli, kdy byla navržena punkce s biopsií, tak se jednalo o to, vyloučit absces, který v těle nemůže zůstat. Po první punkci se objevilo drobné krvácení, které se může buď vstřebat, nebo dojde ke zhnisání a může vzniknout absces. První kontroly po první punkci byly za účelem sledování ložiska, jak se bude chovat po první punkci, protože se vědělo, že je tam drobné zakrvácení, které se muselo kontrolovat, aby nedošlo k progresi. Pokud lékaři měli podezření na absces, museli ho řešit, tak jak ho řešili, i samotné podezření na absces odůvodňuje postup lékařů, kteří provedli druhou punkci a drenáž. Absces se pak neprokázal, ale pokud natáhli ten obsah, který natáhli, nemohli to ponechat bez reakce, a proto provedli drenážování. Pokud je podezření na absces, musí se provést intervence do abscesu, a to chirurgicky, a nebo rentgenologicky, tzn. pod CT se zavede drén a vypustí se obsah do zkumavky. Obsah odebraného vzorku se podrobí zkoušce na antibiotika a ložisko musí z těla pryč, ať už drenážně nebo chirurgickou cestou. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] doplnil při své výpovědi před soudem své závěry, které byly zakomponovány do znaleckého posudku, a uvedl, že podle operačního protokolu byly popsány zánětlivé známky mediastinu a pachypleuritida, nicméně tyto závěry nemusí kolerovat s postižením mediastinu nebo pleurálních dutin. Tkáně a orgány totiž reagují na jakýkoliv vstup, invazivní vyšetření, tzn. i punkci a s tím spojené komplikace, např. ke krvácení, ke kterým při té punkci došlo. Při první punkci došlo ke krvácení kolem ložiska, resp. nádoru, při druhé punkci byl popsán transpleurální přístup, tzn., že při vpichu jehly se jehla dostala ne do mediastinu, ale do pleurální dutiny, což znamená, že zakrvácení nebo invazivní vyšetření může vyvolat zánětlivé změny těchto orgánů, nemusí jít o infekční postih. Zánět může vzniknout jako reakce na zakrvácení do mediastinu, to znamená, že nemusí zánět vzniknout na podkladě infekce, nýbrž může tak být na základě vstupu do mediastinu, na základě prostého zakrvácení. Jakýkoliv invazivní vstup může vyvolat reakci tkáně, tím spíše, když došlo k tomu zakrvácení. V daném případě znalec nezaznamenal, že by v případě žalobce proběhl plicní nebo jiný zánět před punkcí. Takže pravděpodobně byl zánět vyvolán punkcí. Mediastinitida neznamená, že by toto označení vyjadřovalo existenci infekčního zánětu. Může vzniknout i neinfekční zánět a v daném případě z dokladů, které měl znalec k dispozici, vyslovil předpoklad, že zánět vznikl v důsledku punkce. Punktát z druhé punkce byl poslán na mikrobiologické vyšetření, a v důsledku toho se zjistilo, že v místě proběhl zánětlivý proces. Nebyl zjištěn žádný mikrobiální původce infekce. Následné mikrobiologické vyšetření neprokázalo mikrobiální původ infekce. V mikroskopickém vyšetření byly popsány koryneformní tyčky, nicméně mikrobiální vyšetření neprokázalo mikrobiálního původce infekce. Mikrobiologické vyšetření bylo provedeno, ale nebylo potvrzeno, že by zánět vznikl infekčním původem. Znalec uvedl, že tekutina mohla být v těle dlouhodobě, mohla obsahovat zbytky buněk, buněčný detrit, tím, že teratom obsahuje chlupy, zuby, může obsahovat různé druhy tkání. Odsátá tekutina by teoreticky mohla odpovídat hnisu, ale na základě mikrobiologického vyšetření se neprokázalo, že by to byl hnis, neboť ten by musel obsahovat bakterie. [obec] hodnota SCRP svědčí pro zánět, a může být výsledkem operačního zákroku. Nesvědčí však jednoznačně o tom, že se v těle vyskytla bakteriální infekce, svědčí o zánětlivém postižení organismu. Zvýšením sérové hodnoty CRP může organismus přirozeně reagovat na operační výkon. Zánětlivé postižení bylo prokázáno. Radiologicky nebylo prokázáno zánětlivé postižení mediastinu nebo pleurální dutiny. Znalec uvedl, že pokud je ve zdravotnické dokumentaci uvedena číselná diagnóza, neznamená to, že tuto diagnózu žalobce fakticky měl. Při druhé punkci, která byla provedena, bylo vyjádřeno možné podezření na hnisavé ložisko mediastinu, a to byl důvod, proč doc. [příjmení] označil tento proces touto diagnózou. První CT vyjádřilo podezření na možné zánětlivé poškození mediastinu, proto byla doporučena punkce a při té punkci byla odsáta tekutina, která mohla být hnisavou tekutinou, proto byla poslána na vyšetření. Jedná se o číselnou diagnózu, není to rezultát. Jedná se o pracovní diagnózu, aby lékař mohl léčebně postupovat dál. Předoperační podání antibiotik může být ve formě profylaktické, tzn. předejití případné infekční komplikaci při operaci či po operaci. Znalecká komise pouze vytkla ne zcela dostatečné laboratorní vyšetření krve, nicméně to nakonec nemělo vliv ve výsledném diagnostickém a terapeutickém postupu. O žalobce se staral ošetřující lékař, kterému je nadřízen vedoucí lékař oddělení a následně pak přednosta oddělení a primář. Dne [datum] bylo povedeno CT a byla vyšetřena krev. V komplexu celkové péče o pacienta nelze tento postup považovat za non lege artis. Postupně bylo provedeno vyšetření krve, správně provedeno CT hrudníku mediastina, které nepotvrdilo probíhající mediastinitidu, vyjádřilo podezření na možné ohraničené hnisavé ložisko mediastinu a správně byla doporučena 2. punkce s drenáží tohoto ložiska, což by byl diagnostický a zároveň terapeutický krok. Jestliže žalobce byl v situaci, kdy odmítal provedení druhé punkce, bylo logické, že ho s ohledem na obtíže, které vyjadřoval, lékaři hospitalizovali, udělali základní vyšetření, o nichž hovořil a posléze mu doporučili řešit stav druhou punkcí, jestliže však pacient se rozhodl, že není srozuměn s tímto lékařským úkonem (druhou punkci), dá se říci, že následující hospitalizace, těch 18 dnů do té doby, než byla provedena druhá punkce, neřešila jeho zdravotní stav, ale pouze byl pod kontrolou lékařů, neboť jeho zdravotní stav mohla vyřešit jen druhá punkce. Nikdy nebyl diagnostikován absces mediastinu, bylo pouze vysloveno podezření. Přítomnost abscesu v mediastinu neznamená zároveň diagnózu mediastinu. Absces je ohraničené hnisavé ložisko. Mediastinitida znamená, že se jedná o zánět celého mezihrudí, není ohraničen. Absces nebyl potvrzen. Slyšený znalec zdůraznil rozdíl mezi akutní mediastinitidou, která má fulminantní průběh s těžkým stavem - septickým stavem pacienta, kdy se tvoří abscesy vícečetné, mezihrudí je prosáklé, je tam výrazný otok, hnisavá ložiska, a zdravotním stavem žalobce, kdy u tohoto na CT nebyla prokázán akutní mediastinitida, bylo jen vyjádřeno podezření na výskyt jednoho hnisavého ložisko v místě tumoru. Na základě tohoto zjištění byla pak správně indikována druhá punkce k ověření, že se jedná o možný absces. V případě, že v ložisku byla kapalina, tak bylo zároveň správným terapeutickým postupem zavedení drenáže po té druhé punkci, aby se to ložisko vyprázdnilo. Zavedení drenáže není chybou. Zcela logické je, že drén případnou tekutinu odsaje. To, že bylo drenážováno, neznamená, že tam byl absces. Mikrobiologicky bylo zjištěno vyšetřením oddrenážované tekutiny, že tam absces není. Nasazení antibiotik 8 dnů po druhé punkci nepovažuje znalec za pochybení a není postupem non lege artis. Nasazení antibiotik se odvíjí od klinického stavu pacienta a vedlejších příznaků onemocnění. Při první hospitalizaci v [anonymizováno] [obec] nebyl shledán cystický útvar, ale lymfomatózní nehomogenní útvar v krajině thymu, asi 5 cm v průměru. Při prvním nálezu cystický útvar nebyl nalezen, při druhém je popsán cystický tumor nebo absces, pokud by pro to svědčil celý klinický stav pacienta. První CT vyšetření v [anonymizováno] [obec] neprokázalo cystickou formaci, tzn. ložisko, které by obsahovalo tekutiny, nicméně vyšetření ve [anonymizováno] [obec] toto prokázalo, a proto při podezření na možný absces byla zcela správně vykonána punkce drenáží. A to je ve znaleckém posudku zdůvodněno. Drenáž by byla provedena v případě, že by bylo podezření na absces. Při 2. punkci byla nasáta ne zcela čistá tekutina, a proto byl správně zvolen postup. Byl zcela jistě na místě z důvodu tekutinové formace v mediastinu, která při vyšetření v [anonymizováno] [obec] nebyla. Pacient přišel s obtížemi, byla zjištěna tekutinová formace v místě tumoru s podezřením na infekční původ, proto byla indikována druhá punkce. Druhá punkce byla indikována proto, aby se zcela vyloučilo, že ten kulovitý útvar nemá ve svém obsahu hnisavou složku. Pokud je možné ložisko vydrénovat, provede se to tak, a je to nejjednodušší cesta a pokud je následně zjištěn absces, tak se s tím pracuje, ale tady nebyl zjištěn. Důvodem druhé punkce bylo podezření na absces. Druhá punkce je znalcem hodnocena jako terapeutický i diagnostický zákrok, aby se zjistilo, zda se jedná o absces a jestliže je tam absces, tak ho vydrénujeme. Provedení druhé punkce bylo jedinou možností, jak lze vyloučit absces, a zároveň je to nejefektivnější metoda. Útvar v mediastinu žalobce byl stejný, ale změnil charakter tím, že se naplnil tekutinou. Při první punkci došlo ke komplikaci zakrvácením, která je přípustnou komplikací, při určitém procentu případů. Druhou punkci bylo třeba provést z důvodu klinického nálezu při návštěvě pacienta v [anonymizováno] [obec] a možnému podezření na absces v místě. (výskyt tekutiny). Znalec uvedl, že nebylo potřeba provádět srovnání vyšetření z [anonymizováno] [obec] a vyšetření z [anonymizováno] před druhou punkcí. Klinický stav pacienta a první CT nález z [anonymizováno] [obec] svědčí o stavu, který musí být nějakým způsobem řešen. Je-li tam podezření na možné infekční ložisko, už tato skutečnost sama je indikací k provedení druhé punkce. Vznik pneumotoraxu radiologicky nebyl potvrzen. Výsledkem zakrvácení mohl být vznik zánětu pohrudnice. Postpunkční zánětlivé ložisko v plíci lze označit jako komplikaci provedené punkce. Tyto komplikace tedy nevznikly v důsledku pochybení lékařů. Pachypleuritida - zánětlivé ztluštění pohrudnice - nemusí být jednoznačně na CT diagnostikováno. Závisí na míře postižení pohrudnice, na otoku, zánětlivých změnách, v důsledku nichž dojde ke ztluštění pohrudnice, ale k takové komplikaci může dojít. A opět v tomto nelze spatřovat pochybení lékařů, ale pouze se může jednat o reakci pacienta. Při operačním zákroku byla pachypleuritida zjištěna. CT nález nepotvrzoval nález patologie v oblasti pohrudnice. Pro skutkový stav věci se jako nepříliš významné ukázaly výpovědi rodičů žalobce, paní [jméno] [příjmení] a pana [celé jméno žalobce], kteří zcela pochopitelně zdůrazňovali nepříznivý zdravotní stav žalobce. Oba slyšení svědci subjektivně vnímali pocit ohrožení zdraví a života jejich syna. Bez ohledu na skutečnost, že od hospitalizace žalobce a provedení první a druhé punkce uběhl již delší časový odstup, oba zpětně popsali postup lékařů při ošetřování jejich syna s naprostou přesností, která plně korespondovala se skutkovými tvrzeními žalobce a v některých bodech zachycovala i stav, který vyplynul z provedeného dokazování. Soud však vyhodnotil výpověď obou těchto svědků pro posouzení daného sporu co do obsahu bez větší vypovídací hodnoty, neboť lze vyslovit domněnku hraničící s jistotou, že jako rodiče žalobce jsou tzv. vtaženi do sporu - uplatněné žaloby jejich syna vůči žalovaným, a v mnoha bodech působila výpověď těchto svědků naučeně, a to bez ohledu na skutečnost, že těmito výpověďmi nedošlo k žádnému získání nových informací k danému sporu. XIV. Zamítnutí návrhu na provedení důkazu Soud zamítl návrh na provedení důkazu lékařskou zprávou [anonymizováno] [příjmení], (návrh zaznělý na čl. 604), a rovněž na revizi a doplnění znaleckého posudku, jež byl zpracován v této věci [anonymizováno] [ulice] v [obec]. První návrh na provedení důkazu byl zamítnut, neboť soud měl zato, že požadování provedení důkazů lékařskou zprávou [anonymizováno] [příjmení] je již formou jakési obstrukce žalobce v řízení, když s ohledem na obsah návrhu na provedení tohoto důkazu soud měl zato, že tento důkaz již není potřeba k posouzení daného sporu. Rovněž tak byl zamítnut návrh na provedení tzv. superrevizního znaleckého posudku, přičemž k otázce důvodů pro zamítnutí tohoto návrhu se soud vyjadřuje výše. Soud měl totiž zato, že závěr o skutkovém stavu věci lze učinit na základě všech v řízení provedených důkazů a žádných dalších důkazů již není třeba. XV. Zákonná ustanovení Podle ust. § 3079 odst. 1, 2 NOZ, právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Nerozhodl-li soud ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona o náhradě škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může na návrh poškozeného člověka, jsou-li pro to mimořádné důvody hodné zvláštního zřetele (§ 2 odst. 3), přiznat poškozenému i náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona. Podle ust. § 420 odst. 1, 2, 3 zák. č. 40/1964 Sb., každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Škoda je způsobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena. Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil. Podle ust. § 421a odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., každý odpovídá i za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jichž bylo při plnění závazku použito. Této odpovědnosti se nemůže zprostit. XVI. Podřazení zjištěného skutkového děje pod zákonná ustanovení Soud na základě provedeného dokazování vzal za prokázaný výše uvedený skutkový děj. Důkazy soud hodnotil jednotlivě i se vzájemném kontextu, a dospěl k názoru, že žalobní návrh žalobce není důvodný, a to ani vůči žalovanému [číslo] vůči žalovanému [číslo]. Z výpovědí svědků – lékařů soud zjistil, že zdravotnímu stavu žalobce, jeho vyšetření, léčbě i péči o jeho osobu byla ze strany lékařů věnována maximální péče s přihlédnutím k aktuálnímu psychickému stavu pacienta, který byl způsoben překvapivostí nálezu a subjektivně citlivým vnímáním bolesti pacienta a obavou pacienta o své zdraví a život. Nicméně na podkladě provedených důkazů znaleckými posudky soudem ustanovenými znalci ([anonymizováno] [celé jméno znalce] a znalecký ústav) bylo možné učinit závěr, že žalobci nevznikla škoda na zdraví, za kterou by nesli případnou odpovědnost žalovaný [číslo] či žalovaný [číslo]. Při poskytování zdravotní péče žalobci v [anonymizováno] [obec] ve dnech 22.- [datum] postupovali lege artis a rovněž tak lékařská péče, která byla žalobci poskytnuta od [číslo] [datum] ve [anonymizováno] [obec] byla poskytnuta lege artis, v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. Ze zjištěného skutkového děje je zřejmé, že po první punkci došlo k drobným komplikacím (drobné zakrvácení atd.) a následně v důsledku nich bylo přistoupeno k druhé punkci, když bylo vysloveno lékaři podezření na případný absces mediastinu. I při druhé punkci došlo ke komplikacím (poranění plíce a následné krvácení do pohrudniční dutiny v nepatrném množství), které jsou v rámci shrnutí skutkového děje uvedeny, ale zde je nutné přijmout závěry znaleckých posudků, které oba shodně hodnotí výskyt takovýchto komplikací, které souvisí s invazivními diagnostickými a léčebnými metodami, a tyto komplikace jsou přípustným a běžným rizikem těchto metod. Nejzásadnější však pro soud byly závěry obou znaleckých posudků, ze kterých vyplynulo, že i přes tyto komplikace lze hodnotit postup lékařů jednotlivě, ale i ve vzájemném souhrnu léčebných postupů, jako léčbu, která byla poskytnuta lege artis a nepoškodila zdraví pacienta. Jestliže soud na základě těchto závěrů měl rozhodnout o nároku žalobce, rozhodl tak, jak je ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno, a tedy zamítl nárok žalobce v celém rozsahu. Předpokladem pro úspěch žaloby na náhradu škody na zdraví je skutečnost, že by došlo ze strany žalovaných [číslo] [číslo] k protiprávnímu jednání, v jehož důsledku by pak v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaných vznikla na zdraví žalobce škoda. K tomu však v daném případě nedošlo. Žalovaní [číslo] [číslo] se nedopustili protiprávního jednání a proto soud žalobu zamítl. Výrok I. rozsudku je odůvodněn ust. § 16 a 17 vyhl. č. 37/1967 Sb. ve znění vyhl. č. 432/2002 Sb., kdy byla přiznána odměna znalci za účast u soudního jednání a přípravu k soudnímu jednání 5 hodin á 350 Kč, celkem tedy 1.750 Kč, kdy soud při přiznání odměny postupoval v souladu s § 25 odst. 2 vyhl. č. 37/1967 Sb. ve znění vyhl. č. 432/2002 Sb., kdy při určování výše odměny za znalecký úkon se hodnotí především a) povaha a rozsah úkonu a stupeň odborné kvalifikace potřebné k jeho provedení, a to v každé z položek uvedeného úkonu; b) charakter a účelnost pomocných prací; při znaleckém úkonu je studium spisu zpravidla součástí úkonu; c) přiměřenost doby trvání úkonu, a to též porovnáním s obdobnými odbornými úkony a částkami odměn za ně účtovanými; d) dodržení stanovené lhůty znalcem, zejména bylo-li uloženo spěšné provedení úkonu; e) zda úkon spočíval v přezkoumávání posudku provedeného jiným znalcem. Výrok III. o náhradě nákladů řízení žalovanému č. I. je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle nějž úspěšnému žalovanému č. 2 vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalobci. Žalovanému však žádné náklady spojené s řízením nevznikly, nepožadoval ani úhradu nákladů řízení, a proto mu nebyly přiznány. Výrok IV. o náhradě nákladů řízení žalovanému [číslo] je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle nějž úspěšnému žalovanému č. 2 vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalobci, dle vyhl. 177/1996 Sb. v platném znění, a to v souladu s ust. § 7 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a g) a § 13 o náhradě režijních nákladů (převzetí, příprava, účast u jednání [datum], [datum], [datum], [datum]). Celkové náklady řízení Odměna - 17380 Kč x 5 + 21% DPH Režijní paušál - 300 Kč x 5 + 21% DPH Celkové náklady řízení bez vyčíslení DPH: 88400 Kč DPH 21%: 18564 Kč Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH: 106964 Kč Tyto náklady je žalobce povinen uhradit žalované č. 2, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokátky, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa]. Výrok V., jímž byl žalobce zavázán povinností zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení vynaložených státem částku 45.533,41 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, je odůvodněn ust. § 148 o.s.ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobce nebyl úspěšný ve věci, a proto byl tou stranou sporu, která je výrokem V. zavázána k úhradě veškerých nákladů, které soud vynaložil. Tyto náklady byly vypočteny tak, že soud sečetl vynaložené náklady, které uhradil z rozpočtu České republiky vedeného u Městského soudu v Brně. Soud uhradil dle usnesení 44 Co 9/2010 – 200, které nabylo právní moci [datum], částku 6.500 Kč, která byla vyplacena dne [datum] [celé jméno znalce] za zpracovaný znalecký posudek. Znalci, [celé jméno znalce] byla dále vyplacena odměna za účast u jednání dne [datum] ve výši 4.101 Kč, která byla přiznána usnesením Městského soudu v Brně čj. 54 C 400/2004 – 225, které nabylo právní moci dne [datum] a dále mu byla přiznána usnesením Městského soudu v Brně čj. 54 C 400/2004 – 251 i náhrada mzdy za účast u jednání soudu dne [datum] ve výši 2.921 Kč. Obě tyto částky pak byly vyplaceny dne [datum]. Dále byla vyplacena částka 523,20 Kč [příjmení] [anonymizována dvě slova] za vyhledání informací a tato částka byla vyplacena [datum]. Dále usnesením čj. 54 C 400/2004 – 559, které nabylo právní moci [datum] bylo přiznáno znalečné [anonymizováno] [ulice] v [obec], [anonymizována dvě slova], [IČO], za zpracování znaleckého posudku, ve výši 22.627 Kč. Tato částka byla vyplacena [datum]. Soud rovněž přiznal znaleckému ústavu [anonymizováno] [ulice] v [obec] usnesením čj. 54 C 400/2004 – 618 odměnu za přípravu k soudnímu jednání a účast u soudního jednání za 14 hodin á 350 Kč ve výši 4.900 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 977,20 Kč, tedy celkem 5.877,20 Kč za účast znalců [příjmení] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] u soudního jednání, a doplňujícím usnesením čj. 54 C 400/2004 – 623 soud přiznal rovněž 21% DPH ve výši 1.234,21 Kč, které se vázalo k již přiznané odměně za přípravu k soudnímu jednání a účast u soudního jednání, přiznané usnesením čj. 54 C 400/2004 – 618 Tyto částky byly vyplaceny [datum]. Dále soud přiznal výrokem I. tohoto rozsudku znaleckému ústavu [anonymizováno] [ulice] v [obec] částku 1.750 Kč, která představovala odměnu za přípravu k soudnímu jednání a účast u soudního jednání náhradu hotových výdajů a za 5 hodin á 350 Kč za účast znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] u jednání. Celkem je tedy žalobce povinen uhradit České republice – Městskému soudu v Brně částku 45.533,41 Kč, a to do tří dnů od právní moci výroku V. rozsudku. Výrok VI. o náhradě nákladů řízení vedlejšímu účastníkovi je odůvodněn ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., ve znění zák. č. 139/2015 Sb., účinného od 1.7.2015, a to ve výši stanovené zvláštním předpisem, kterým je vyhláška č. 254/2015 Sb., účinná od [datum], dle nějž účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2, a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku (vyjádření z [datum], účast u jednání [datum], vyjádření z [datum], účast u jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]). Celkové náklady řízení Režijní paušál - 300 Kč x 12 + 21% DPH Celkové náklady řízení bez vyčíslení DPH: 3600 Kč DPH 21%: 756 Kč Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH: 4356 Kč Tyto náklady řízení je žalobce povinen uhradit vedlejšímu účastníku žalovaného, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení