54 Co 137/2024 - 105
Citované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 118a odst. 1 § 118a odst. 3 § 142 odst. 3 § 160 odst. 1 § 212 § 220 odst. 1 písm. b § 224 odst. 1 § 224 odst. 2 § 237 § 239 § 240 odst. 1
- o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 82/1998 Sb. — § 7 § 31a odst. 1 § 31a odst. 2
Rubrum
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Nadi Pínové a soudců JUDr. Jany Tondrové a JUDr. Jiřího Körblera ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [název], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] za níž jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] o zaplacení [částka] s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 29. února 2024, č. j. 14 C 250/2022 - 64 takto:
Výrok
I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném výroku o věci samé (výrok I.) mění tak, že se zamítá žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.), druhým výrokem zamítl žalobu ohledně částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a dále ohledně úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum]. Výrokem III. uložil žalované nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka].
2. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že v projednávané věci je dán odpovědnostní titul, a to nezákonné [podezřelý výraz] stíhání žalobce, v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], které skončilo zproštěním obžaloby pro skutek kvalifikovaný jako zvlášť závažný [podezřelý výraz] poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 5 [podezřelý výraz] zákoníku. [podezřelý výraz] stíhání přesáhlo 5 let. U žalované žalobce uplatnil dne [datum] nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši [částka]. Žalovaná konstatovala, že v namítaném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“) a přiznala žalobci částku [částka]. V průběhu řízení došlo k částečnému zpětvzetí žaloby a k projednání zůstal požadavek žalobce na uhrazení nemajetkové újmy ve výši [částka].
3. Nalézací soud shledal po provedeném dokazování adekvátní částku zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kterou žalobce v důsledku nezákonného rozhodnutí utrpěl, v částce [částka], a to z důvodů, že žalobci po celou dobu [podezřelý výraz] stíhání hrozil vysoký trest odnětí svobody v trvání 5–10 let, přičemž samo řízení trvalo pět let. Žalobcem tvrzenou medializaci nelze dle soudu prvního stupně přičítat státu, když orgány státu se nechovaly nijak excesivně v této oblasti. K dopadům do žalobcovy osobní sféry soud prvního stupně v odůvodnění uvedl, že žalobci vznikla určitá újma ztotožnitelná s pocity frustrace, stravu nejistoty, ale i prokázaná újma, která byla představována mimořádnou aktivitou žalobce ve srovnání s ostatními spoluobžalovanými v rámci obhajoby, kdy se žalobce snažil prokázat svoji nevinu. Žalobce dodnes trpí vyčerpáním z boje o svoji bezúhonnost. Žalobce se nemohl zúčastnit výběrových řízení, což mělo dosah do jeho podnikání.
4. Soud prvního stupně v rámci srovnání s jinými obdobnými případy odkázal na rozhodnutí Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [spisová značka], kde se poškozeným účastníkům (advokátům) dostalo zadostiučinění ve výši [částka], zde však hrozil nižší trest s možností podmíněného odkladu, což u žalobce nebylo možné. Za podstatný pak soud prvního stupně považoval obdobný případ, který byl veden u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], které se týkalo spoluobviněného [jméno FO] v identické [podezřelý výraz] věci, kterému se dostalo odškodnění celkem [částka] ([částka] poskytla žalovaná, o dalších [částka] navýšil soud). S ohledem na toto obdobné řízení soud prvního stupně rozhodl, že odpovídající se i v případě žalobce jeví rovněž částka [částka], a proto žalobě vyhověl ohledně částky [částka] s příslušenstvím a ve zbývajících [částka] s příslušenstvím žalobu zamítl a dále zamítl žalobu ohledně části úroku z prodlení, na které žalobci nevznikl nárok, neboť žalovaná se do prodlení dostala až po 6 měsících od uplatněného nároku od ní, tedy od [datum]. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť rozhodnutí záviselo na úvaze soudu.
5. Proti vyhovujícímu výroku I. podala včasné a přípustné odvolání žalovaná. Žalovaná zejména namítala, že zásahy nezákonného [podezřelý výraz] stíhání do osobnostní sféry žalobce nevycházejí z proběhlého dokazování a zůstaly pouze ve fázi tvrzení, která uplatnil žalobce i v rámci předběžného projednání nároku. Žalobce žádné důkazy, které by prokazovaly jeho tvrzení o zásahu do rodinného či profesního života nedoložil, s výjimkou tvrzené procesní aktivity. Žalobce neprokázal, že k rozvodu manželství došlo v příčinné souvislosti s nezákonným [podezřelý výraz] stíháním. Obdobně žalobce neprokázal zásah do profesní sféry či ekonomického zázemí. Závěr soudu prvního stupně, že se žalobce nemohl zúčastnit výběrových řízení, nebyl ničím prokázán. Ve zdejší věci, na rozdíl od věci vedené před Obvodním soudem pro [adresa] sp. zn. [spisová značka], nebyly konkrétní dopady na žalobce prokázány. Odvolacímu soudu žalovaná navrhla, aby napadený výrok změnil tak, že žalobu zamítne.
6. Žalobce se k odvolání žalované vyjádřil, poukázal na to, že částku, kterou mu soud jako odškodné přisoudil, považuje za diskriminující ve vztahu podnikající osoby a osoby zaměstnané v pracovním poměru, která obdržela částku vyšší, nicméně s ohledem na psychickou zábranu k osobni účasti na soudním jednání, již odvolání nepodal. V souvislosti s tím odkázal na reakci žalované na výpověď spoluobviněného J. [jméno FO] v rámci odvolacího řízení o projednání odškodnění v důsledku totožného nezákonného [podezřelý výraz] stíhání. Žalovaná věrohodnost výpovědi zpochybňovala. Považuje za fatální pochybení, pokud soud vyšel z toho, že žalobce před soud nepředstoupil a nemohl prokázat dopady šestiletého [podezřelý výraz] stíhání a veřejného soudního projednávání [podezřelý výraz] věci do osobní sféry žalobce. [podezřelý výraz] stíhání žalobce v postavení statutárního orgánu obchodní společnosti znamená vážnou překážku v účasti na veřejných zakázkách a o tom není pochybnost, zejména pokud účast žalobce na těchto veřejných zakázkách s evropskou dotací byla předmětem policejního šetření. Soudem určená částka ve srovnání s obdobných případem odpovídá skutkovým zjištěním a není v rozporu s judikaturou. Odvolacímu soudu žalobce navrhl, aby bylo odvolání zamítnuto.
7. Odvolací soud odvoláním napadené výroky I. a III. rozsudku soudu prvního stupně přezkoumal podle § 212 a násl. o. s. ř. Po přezkoumání odvoláním napadeného rozsudku a postupu soudu prvního stupně předcházejícího vydání napadeného rozsudku dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalované je důvodné.
8. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že nezákonné [podezřelý výraz] stíhání mělo žalobcem tvrzený zásah do jeho rodinné, osobní či profesní sféry. Tato tvrzení však nebyla v řízení prokázána. Obecně platí, že v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce (např. práva na rodinný život), a vznik nemajetkové újmy (představované např. úzkostí, nepohodlím, nejistotou) vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk. Odvolací soud konstatuje, že lze obecně předjímat negativní dopady [podezřelý výraz] stíhání vedeného proti žalobci do jeho osobnostní sféry, tato skutečnost však nezbavuje žalobce povinnosti dostatečně konkrétně tvrdit, v čem měla způsobená majetková či nemajetková újma spočívat a tato svá tvrzení prokázat.
9. Žalobce se domáhá náhrady nemajetkové újmy, která mu měla být způsobena při výkonu veřejné moci. K tomu, aby stát odpovídal za takovou škodu či nemajetkovou újmu, musí být současně splněny tři podmínky stanovené zákonem č. 82/1998 Sb. Těmi jsou za prvé existence nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, dále vznik škody a konečně příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Jsou-li tyto podmínky splněny, stát se své odpovědnosti nemůže zprostit. Naopak není-li naplněna, byť jen jediná z těchto podmínek, odpovědnost státu nemůže být dána.
10. V souvislosti s žalobcem tvrzeným vznikem nemajetkové újmy odvolací soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí pod č. 122/2012, dle kterého je třeba vycházet z toho, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou [podezřelý výraz] stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 OdpŠk, jež je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem a jež tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Soudy při stanovení výše zadostiučinění, či jeho formy, vychází především z povahy [podezřelý výraz] věci, délky [podezřelý výraz] stíhání a především z dopadů [podezřelý výraz] stíhání do osobností sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti. Skutkové vymezení újmy způsobené nezákonným rozhodnutím je významné i z hlediska dokazování, neboť zatímco při nesprávném úředním postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení se újma na straně poškozeného presumuje, musí být újma založená jinou skutečností prokázána, není-li zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoliv osoba, která by byla danou skutečností postižena, a šlo by tedy o notorietu, kterou dokazovat netřeba (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]). V rozsudku z [datum], sp. zn. [spisová značka], pak Nejvyšší soud konstatoval: „Jak bylo již shora naznačeno, v souvislosti s prokazováním vzniku nemajetkové újmy je nesprávnou úvaha soudu, že „sama existence rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, zakládá vyvratitelnou domněnku, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma“. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem (např. rozhodnutím zrušeným pro nezákonnost) tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce (např. práva na rodinný život), a vznik nemajetkové újmy (představované např. úzkostí, nepohodlím, nejistotou) vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk.“ 11. Vzhledem k absenci konkrétních tvrzení o vzniku nemajetkové újmy a příčinné souvislosti mezi [podezřelý výraz] stíháním a vznikem újmy, vyzval odvolací soud žalobce, aby svá tvrzení doplnil a prokázal. Žalobci se tak ze strany odvolacího soudu dostalo poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., že je třeba tvrdit a prokázat, které konkrétní negativní dopady do jeho osobní a profesní sféry byly v příčinné souvislosti s nezákonným [podezřelý výraz] stíháním. Žalobce v reakci na uvedené poučení tvrdil, že v důsledku [podezřelý výraz] stíhání se rozpadlo jeho manželství, což mělo vliv i na jeho péči o nezletilé. U žalobce se projevily [podezřelý výraz] následky jako nespavost, k lékaři však nechodil. Nyní se musí podrobit lékařskému zákroku. Dále setrval na tom, že jméno jeho firmy bylo poškozeno, a pokud by se chtěl účastnit na veřejných zakázkách, musel by prokazovat svoji bezúhonnost. K prokázání svých tvrzení žalobce odkázal na obsah protokolu z hlavního líčení v rámci [podezřelý výraz] řízení, které měly jednotlivé zásahy prokázat, a dále prokázat snahu žalobce o jeho účinné obraně, která se vztahovala i na ostatní spoluobviněné. Dále navrhl provést lékařské zprávy ohledně [podezřelý výraz] stavu žalobce a rozsudek o rozvodu manželství žalobce.
12. Odvolací soud proto doplnil dokazování o protokoly z hlavních líčení ze dne [datum] a ze dne [datum] ve věci vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka], kde od čl. 38 je zaznamenán přepis výpovědi žalobce, v nichž se, pokud jde o nemajetkovou újmu a zásady do jeho osobního, rodinného a profesního života, vyjádřil pouze tak, ž se necítí úplně v pohodě, přišel o několik let života, a obžaloba mu zničila život a psychiku.
13. Z rozsudku Okresního soudu [adresa] – západ ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] má odvolací soud za prokázané, že manželství žalobce a [jméno FO] bylo rozvedeno, přičemž poměry ke nezletilým dcerám byly upraveny rozsudkem tamního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kdy soud schválil dohodu rodičů. Jelikož se jednalo o tzv. nesporný rozvod, nebyly zjišťovány příčiny rozvratu manželství. Majetkové poměry manželů byly vypořádány před rozvodem.
14. Z lékařských zpráv – propouštěcí zprávy ze dne [datum] vystavené [název] kardiologie a angiologie má odvolací soud za prokázané, že žalobce byl [podezřelý výraz] od 3. 6. do [datum] na SKG (selektivní koronarografie) před [podezřelý výraz]. Byla zjištěn nález těžké [podezřelý výraz] dvou tepen, doporučena chirurgická revaskularizace myokardu. Ze zprávy vystavené [název] v Praze ze dne [datum] vyplývá, že žalobce prodělal [datum] úspěšnou revaskularizaci koronárního systému, v minulosti musel prodělat infarkt. Nelze vyloučit, že na vzniku se podílel jako jeden z možných faktorů dlouhodobý stres.
15. Po doplnění dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že žalobce nadále konkrétní zásady do své osobní sféry v důsledku nezákonného [podezřelý výraz] stíhání neprokázal.
16. O základu nároku žalobce nebylo mezi účastníky řízení sporu a je ustálenou soudní praxí, že podle odpovědnostního zákona odpovídá stát i za škodu způsobenou zahájením [podezřelý výraz] stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem (srov. též rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]). Jak již v intencích judikatury Ústavního soudu ČR uvedl soud prvního stupně, každé [podezřelý výraz] stíhání ovlivňuje osobní život trestně stíhaného a je především pro osobu do té doby bezúhonnou významnou zátěží, negativně zasahující do jejího života. Pro reparaci jeho následků v osobnostní sféře proto zpravidla nemůže postačovat pouhé konstatování porušení práva. Sama žalovaná takto postupovala a žalobci přiznala zadostiučinění ve výši [částka].
17. Výše zadostiučinění přiznaného podle § 31a odst. 2 OdpŠk na náhradě nemajetkové újmy způsobené [podezřelý výraz] stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna.
18. Soud prvního stupně provedl srovnání zejména s věcí projednávanou u tamního soudu pod sp. zn. [spisová značka], které se týkalo spoluobviněného [jméno FO] a na základě toho pak rozhodl obdobně, když žalobci přiznal odškodění v celkové výši [částka]. Jak vyplývá z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa], resp. Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] vyšel soud z toho, že poškozený Malčánek prokázal konkrétní zásady do svého politického, rodinného i společenského života, jakož i do [podezřelý výraz] stavu.
19. Odvolací soud následně provedl při odvolacím jednání srovnání s rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa], sp. zn. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], týkající se spoluobviněného [tituly před jménem] [jméno FO] (jemuž hrozil stejný trest), a jemuž se ze strany žalované dostalo finančního zadostiučinění ve výši [částka] a soudem částka navýšena o [částka]. V rámci uplatněného nároku na zadostiučinění nemajetkové újmy soud vyšel z toho, že byl prokázán zásah do osobnostních sfér poškozeného, a to konkrétně do jeho rodinného a pracovního života a do jeho [podezřelý výraz] stavu.
20. Soud je při úvaze o přiměřenosti výše finančního odškodnění povinen vycházet z úplně zjištěného skutkového stavu a opírat se o zcela konkrétní a přezkoumatelná hlediska, kterými jsou především závažnost nemajetkové újmy a ověřené okolnosti, za kterých k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Zvažovány budou zejména dopady nezákonného rozhodnutí do osobnostní sféry poškozeného, nepříznivost jejich vlivu na pověst poškozeného, jeho dosavadní způsob života apod. Otázka výše zadostiučinění v penězích se odvíjí od okolností každého konkrétního případu, a proto ji nelze vyřešit souhrnně pro všechna [podezřelý výraz] řízení, která byla posléze zastavena. Výše zadostiučinění za [podezřelý výraz] řízení, které bylo zastaveno, se vždy váže k jednomu konkrétnímu případu a její posouzení je úkolem nalézacích soudů.
21. V nyní projednávaném případě žalobce pouze zásahy do jeho osobnostní a profesní sféry tvrdil a dokonce uváděl, že nic prokazovat nebude. Pokud žalobce odmítl svou účast u jednání a tím i výslech, k tomu odvolací soud uvádí, že výslech účastníka není jediným prostředkem, jak zásahy do osobnostní či profesní sféry prokázat. Pokud jde o tvrzený zásah do rodinného života, žalobce předložil rozsudek Okresního soudu pro Prahu-západ, č. j. [spisová značka] ze dne [datum], kterým bylo rozvedeno manželství žalobce a jeho manželky [jméno FO], jednalo se o společný návrh manželů, soud nezkoumal příčiny rozvratu manželství, ohledně nezletilých dcer se rodiče dohodli. Odvolací soud konstatuje, že žalobce tímto rozsudkem neprokázal rozvrat manželství v souvislosti se zahájením [podezřelý výraz] stíhání ([podezřelý výraz] stíhání zahájeno [datum]), tedy že rozvod jeho manželství je v příčinné souvislosti se zahájením [podezřelý výraz] stíhání. Zhoršený [podezřelý výraz] stav žalobce dokládal propouštěcí zprávou ze dne [datum] a zprávou ze dne [datum]. Ani v tomto případě není prokázána příčinná souvislost, že zhoršený [podezřelý výraz] stav, který nyní vedl k chirurgickému zákroku, resp. k prodělanému infarktu v minulosti, souvisel pouze s [podezřelý výraz] stíháním, když žalobce, jak sám uvedl, působil mnoho let jako podnikatel, rozváděl se s manželkou, přičemž v době [podezřelý výraz] stíhání lékaře nenavštěvoval. Nelze proto mít za prokázanou příčinnou souvislost nynějšího zhoršeného [podezřelý výraz] stavu s nezákonným [podezřelý výraz] stíháním. Samotná skutečnost, že [podezřelý výraz] stíhání probíhalo v době covidové epidemie, jak uváděl žalobce, nemůže jít k tíži státu.
22. Pokud jde o dopad [podezřelý výraz] stíhání do podnikatelské sféry žalobce, opět nebylo ničím prokázáno, že se jím ovládaná společnost nemohla zúčastnit veřejných zakázek. V tomto směru žalobce důkazní břemeno neunesl, nadto sám vypověděl, že měl více firem, a v tomto směru není patrné, jak se mohlo [podezřelý výraz] stíhání na jejich činnosti projevit.
23. Konečně žalobcem tvrzená zvýšená aktivita spočívající v obhajobě jak sebe, tak i ostatních, tedy v [podezřelý výraz] činnosti a s tím spojené časové náročnosti není důvodem, která by měla pouze sama o sobě zvyšovat poskytnutou náhradu nemajetkové újmy ze nezákonné [podezřelý výraz] stíhání. Jak shora uvedeno, z protokolů z [podezřelý výraz] řízení, resp. z výpovědi žalobce učiněné v rámci [podezřelý výraz] řízení, žádné konkrétní zásady do jeho osobností sféry neplynou.
24. Odvolací soud konstatuje, že žalobci se nedopařilo prokázat příčinnou souvislost mezi nezákonným [podezřelý výraz] stíháním a tvrzenou nemajetkovou újmou, která by měla být srovnatelná s újmou, jakou utrpěli jeho spoluobžalovaní, kterým se dostalo vyššího peněžitého zadostiučinění. Žalobce neprokázal ani zásadní zásah do profesního života či že by bylo poškozeno jeho dobré jméno a došlo k rapidnímu zhoršení jeho životní úrovně. Žalobce nadále podniká, neprokázal snížení své životní úrovně v důsledku [podezřelý výraz] stíhání. Rovněž zásahy do rodinného života se nevymykaly těm, které lze předpokládat, pokud je osoba trestně stíhána a hrozí jí trest odnětí svobody, přičemž žalobce neprokázal, že [podezřelý výraz] stíhání bylo důvodem pro rozvod manželství. Odvolací soud uzavírá, že žalobce neprokázal, že by v důsledku [podezřelý výraz] stíhání došlo k tak závažným zásahům do jeo osobnostní sféry jako u jako spoluobžalovaných, proto nemá nárok na srovnatelné zadostiučinění. Za přiměřenou částku, která odpovídá pouze obecným zásahům [podezřelý výraz] stíhání do sféry poškozeného, považuje i odvolací soud částku, která již byla žalobci ze strany žalované vyplacena a která je zhruba polovina částky, které se dostalo spoluobžalovaným. Tato částka odpovídá závažnosti prokázané újmy i všem okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.
25. Odvolací soud z těchto důvodů považoval odvolání žalované za opodstatněné, a proto rozsudek soudu prvního stupně změnil ve vyhovujícím výroku o věci samé I. dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že žalobu i co do částky [částka] s příslušenstvím zamítl.
26. Odvolací soud rozhodl o nákladech nalézacího řízení (§ 224 odst. 2 o. s. ř.), jakož i odvolacího (§ 224 odst. 1 o. s. ř.) tak, že uložil povinnost k náhradě žalobci, který v nich neuspěl (§142 odst. 1 za použití § 151 odst. 3 o. s. ř). Výše nákladů řízení vedeného před soudem prvního stupně činí [částka], když procesně úspěšné žalované přiznal odvolací soud paušální náhradu nákladů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 7 úkonů po [částka] – sepis vyjádření k odvolání, příprava k jednání a účast na jednání dne [datum] a dne [datum], písemný závěrečný návrh a dále úkon účasti na vyhlášení rozsudku dne [datum]. Výše nákladů odvolacího řízení dosáhla [částka] a spočívá v paušální náhradě nákladů za 5 úkonů po [částka] – sepis odvolání, příprava k jednání a účast na jednání dne [datum] a [datum]. Celkem odvolací soud přiznal žalované náhradu ve výši [částka], kterou je žalobce povinen uhradit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1 o. s. ř.)
Poučení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.