55 A 66/2022 – 272

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla, soudce Mgr. Jana Šmakala (zpravodaj) a soudkyně Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobce: V. S. zastoupený advokátem Mgr. Andrejem Lokajíčkem, sídlem Jugoslávská 620/29, Praha, proti žalovanému: za účasti osob zúčastněných na řízení: Úřad městského obvodu Plzeň 3, sídlem sady Pětatřicátníků 7, 9, Plzeň, zastoupený advokátem Mgr. Bc. Vladimírem Novým, sídlem Žižkova 52, Plzeň, 1) HURPEZ spol. s r. o., sídlem Chvojová 72/1, Plzeň, zastoupená advokátem Mgr. Tomášem Ajglem, sídlem K Starým valům 442/10, Plzeň, 2) A. P. zastoupená advokátem Mgr. Jaroslavem Kadlecem, sídlem Opletalova 1417/25, Praha, 3) M. Š. 4) M. D. zastoupený advokátem Mgr. Jaroslavem Kadlecem, sídlem Opletalova 1417/25, Praha, 5) Š. P. zastoupený advokátem Mgr. Jaroslavem Kadlecem, sídlem Opletalova 1417/25, Praha, o žalobě proti kolaudačnímu souhlasu žalovaného č. j. UMO3/25632/22 ze dne 16. 6. 2022, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Úřadu městského obvodu Plzeň 3 č. j. UMO3/25632/22 ze dne 16. 6. 2022 se ruší v části, ve které bylo povoleno užívání stavby 1) „Stavební úpravy a nástavba objektu – změna stavby [nástavba 4. NP a rozšíření 1. PP objektu na hranici sousedních pozemků, vybudování parkovací plochy ve dvoře (1. NP)]”, Ch., P., nacházející se na pozemku parc. č. X. v k. ú. D. provedené na základě dodatečného povolení Úřadu městského obvodu Plzeň 3 č. j. UMO3/41784/21 ze dne 22. 11. 2021, a věc se v tomto rozsahu vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žádná z osob zúčastněných na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. V této věci se již podruhé soud zabýval zákonností kolaudačního souhlasu vydaného ke dvěma různým okruhům stavebních úprav bytového domu za situace, kdy jedno dodatečné povolení k části těchto úprav soud zrušil a druhé dodatečné povolení ke zbylé části těchto úprav nezrušil.

2. Rozhodnutí soudu lze stručně shrnout tak, že žalobce mohl být se žalobou proti kolaudačnímu souhlasu úspěšný jen v té části, ve které se dříve domohl zrušení dodatečného stavebního povolení. V této části byl zdejší soud zavázán kasačním rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 227/2023–77 ze dne 28. 11. 2024, aby kolaudační souhlas žalovaného zrušil. Všechny otázky hmotného práva byly tedy již závazně vyřešeny dříve, v předchozí fázi řízení.

3. Nyní bylo třeba vyřešit jen to, zda lze formálně jednotný kolaudační souhlas zrušit pouze v části týkající se kolaudace jednoho okruhu stavebních úprav. Takovému částečnému zrušení nic nebránilo, je judikaturou dokonce preferováno. Čistě prakticky pak lze říci, že možnost částečného zrušení lze implicitně dovodit i z kasačního rozsudku č. j. 8 As 227/2023–77: Nejvyšší správní soud z procesních důvodů nemohl sám rozhodnout o částečném zrušení, mohl však rozhodnout o zrušení rozhodnutí žalovaného jako celku. Vrácení věci krajskému soudu tedy bylo procesně racionální jen v případě, že má učinit něco, co Nejvyšší správní soud z procesních důvodů nemohl, tj. zrušit rozhodnutí žalovaného jen v části a ve zbytku zamítnout.

I. Vymezení věci

4. Žalovaný na základě žádosti společnosti HURPEZ spol. s r. o. vydal kolaudační souhlas, kterým povolil užívání stavby: 1) „Stavební úpravy a nástavba objektu – změna stavby (nástavba 4. NP, rozšíření 1. PP)“, Ch., P., 2) „Stavební úpravy a nástavba objektu č. p. X., D., Ch.“ – změna stavby, nacházející se na pozemku parc. č. X. v k. ú. D. (dále jen „stavba“) provedené na základě dodatečných povolení žalovaného č. j. UMO3/41784/21 ze dne 22. 11. 2021 a č. j. UMO3/41186/21 ze dne 27. 10. 2021.

5. Proti těmto dodatečným povolením podal žalobce odvolání, která byla Magistrátem města Plzně zamítnuta a dodatečná povolení byla potvrzena. Proti zamítavým rozhodnutím magistrátu podal žalobce ke zdejšímu soudu žaloby, které byly vedeny pod sp. zn. 77 A 44/2022 a 55 A 40/2022.

6. Žalobce je spoluvlastníkem pozemku parc. č. XA. v k. ú. D., který přímo sousedí s pozemkem, na kterém se nachází stavba. Jelikož žalobce nebyl účastníkem kolaudačního řízení, požádal žalovaného o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, přičemž požadoval poskytnutí informací týkajících se kolaudace stavby. Dne 5. 9. 2022 obdržel žalobce od žalovaného odpovědi včetně kopie kolaudačního souhlasu.

II. Řízení před soudem Žaloba

7. Proti kolaudačnímu souhlasu žalobce brojil žalobou, ve které nejdříve zopakoval podstatu sporu. Tu shledával v dodatečném povolení změn bytového domu, který ale nikdy nebyl povolen. Stavebník zahájil stavbu po zániku původního stavebního povolení na přestavbu rodinného domu, zároveň nedodržel veřejnoprávní povolení a v rozporu s ním původní stavbu na pozemku kompletně odstranil. Na místě původní stavby začal stavět bytový dům, který byl zpětně veřejnoprávně povolen. K údajnému zpětnému povolení mělo dojít v řízení o změně původní přestavby rodinného domu, který ale tím, že ho stavebník kompletně odstranil, zanikl. Řízení tak bylo vedeno o stavbě, která v době zahájení řízení již neexistovala. Žalovaný nyní na základě dodatečných povolení zkolaudoval stavbu, kterou však stavební úřad nikdy neumístil ani nepovolil.

8. Zaprvé žalobce namítl nicotnost kolaudačního souhlasu. Původní stavba zanikla, neboť došlo k odstranění veškerého zdiva původní stavby. Na takovou stavební činnost poté nelze nahlížet jako na stavební úpravy původní stavby, ale výlučně jako na novostavbu. Stavební úřad tak nebyl oprávněn rozhodovat o dodatečných povoleních stavby, neboť stavební záměr spolu s původní stavbou zanikl. Nadto stavební povolení původní stavby zaniklo, neboť stavba nebyla zahájena do 2 let ode dne, kdy stavební povolení nabylo právní moci. Stavebník zahájení prací v řádném čase neprokázal stavebním deníkem, neboť ten byl veden nezákonně. Stavebník tudíž neprokázal zahájení prací v souladu se stavebním povolení, což je důvod pro nepovolení změny jakékoliv stavby. Z těchto důvodů stavba nemohla být ani zkolaudována.

9. Žalobce měl dále za to, že stavba nesplňovala požadavky dle § 122 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Odkázal na odůvodnění žalob vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. 77 A 44/2022 a 55 A 40/2022, ve kterých brojil proti dodatečným povolením. V nich dostatečně vysvětil, proč byla dodatečná povolení nezákonná. Zrušení těchto povolení by pak nutně ovlivnilo i zákonnost kolaudačního souhlasu.

10. Závěrem žalobce namítl vady procesního postupu žalovaného. Ty shledával v tom, že původní řízení o odstranění stavby bylo v době vydání kolaudačního souhlasu přerušeno, nikoliv zastaveno. K zastavení tohoto řízení došlo skoro měsíc po vydání kolaudačního souhlasu, a to pouze usnesením o zastavení řízení poznamenaným do spisu ve smyslu § 66 odst. 2 správního řádu. Pro to však v řízení nebyly splněny podmínky. Řízení o odstranění stavby nebylo do dnešního dne řádně zastaveno a řízení tak stále běží. Stavba nemohla být zkolaudovaná, neboť je stále vedeno řízení o jejím odstranění. Vyjádření žalovaného 11. Žalovaný v prvé řadě namítl absenci aktivní žalobní legitimace žalobce. Věcnou žalobní legitimaci žalobce dokládal na tvrzeném zásahu do jeho soukromí a soukromí jeho rodiny. Tento potenciální zásah však měl být řešen v rámci územního řízení, nikoliv v rámci kolaudačního řízení.

12. Námitku ohledně nicotnosti napadeného kolaudačního souhlasu považoval žalovaný za nedůvodnou. Stavebník byl oprávněn k výstavbě bytového domu. Původní stavební povolení nepozbylo své platnosti, stavební práce byly zahájeny v řádném čase. Napadeným kolaudačním souhlasem byla však povolena stavba na základě dvou dodatečných povolení, nikoliv na základě původního stavebního povolení.

13. Žalovaný byl toho názoru, že podmínky dle § 122 odst. 3 stavebního zákona byly splněny. Namítané vady procesního postupu žalobcem nepovažoval za vady, i kdyby se však o takové vady jednalo, nemohly by způsobit nezákonnost kolaudačního souhlasu. Kolaudační souhlas mohl být vydán před zastavením řízení o nařízení odstranění stavby, neboť nabytím právní moci dodatečného povolení bylo řízení vedeno nedůvodně. Žalovaný postupoval zcela v souladu s § 66 odst. 2 správního řádu, když řízení o nařízení odstranění stavby zastavil usnesením poznamenaným do spisu. Vyjádření osob zúčastněných na řízení 14. K žalobě se vyjádřila společnost HURPEZ spol. s r. o., jež je zároveň v projednávané věci stavebníkem. Rovněž zpochybnila aktivní žalobní legitimaci žalobce. Žalobce podle ní neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, kterými mělo dojít k porušení jeho práv. Již z tohoto důvodu měla být žaloba zamítnuta.

15. Osoba zúčastněná na řízení dále uvedla, že bytový dům, jehož změny byly zkolaudovány napadeným kolaudačním souhlasem, není stavbou zaniklou. Předmětem nynějšího řízení však nebyl přezkum rozhodnutí, na základě kterých byl bytový dům vystavěn. Tato námitka tak nebyla důvodná, rovněž i námitka zániku původního stavebního povolení. Žalobce neuvedl, která z podmínek dle § 122 odst. 3 stavebního zákona nebyla splněna. Žalobce neměl právo na dvojí přezkum dodatečných povolení stavby, což v rámci této žaloby činil. Osoba zúčastněná na řízení byla také toho názoru, že namítané vady procesního postupu za takové vady považovat nešlo. I kdyby se o vadný postup správního orgánu jednalo, nemohl by mít vliv na zákonnost kolaudačního souhlasu.

16. Dále se vyjádřily i zbylé osoby účastněné na řízení. Jejich vyjádření se v podstatných částech shodovala a lze shrnout tak, že zrušením kolaudačního souhlasu by došlo ke ztížení užívání bytového domu a poklesu hodnoty jednotlivých bytů. Na rámec toho pak osoby zúčastněné 4) a 5) zdůraznily, že zrušení jednoho z dodatečných stavebních povolení není nezbytným důvodem pro zrušení kolaudačního souhlasu. Jeho zrušení by jim zkomplikovalo situaci, protože jsou obyvateli sporného 4. nadzemního podlaží a došlo by ke znehodnocení zástavních práv k zakoupeným a užívaným bytům. Vyjádření po kasaci předchozích rozhodnutí krajského soudu 17. V návaznosti na výzvu soudu a sdělení předběžného právního názoru soudu (přiměřeně § 49 odst. 4 s. ř. s.) žalovaný a osoba zúčastněná na řízení 1) sdělili, že považují kolaudační souhlas za dělitelný a zrušitelný jen v části. Ze sdělení žalobce nevyplynul žádný jasný názor: obecně navrhl zrušení kolaudačního souhlasu, o což však v obecné rovině již nebyl spor. Při ústním jednání žalobce i žalovaný vyjádřili souhlas s tím, že kolaudační souhlas je zrušitelný v části.

III. Procesní úvahy soudu

18. Jak vyplývá z odůvodnění níže, žalobce opakovaně argumentuje nikoliv ke konkrétnímu předmětu řízení žalobě proti jasně určenému rozhodnutí správního orgánu (tj. kolaudační souhlas), ale prakticky ke všemu, co se událo ve vztahu ke stavbě jako celku. Zdejší soud jej opakovaně upozornil, že řada jeho námitek míjí předmět řízení a nemůže být vůbec projednána.

19. Na tom se nic nezměnilo s výjimkou recentní judikatury Nejvyššího správního soudu. Z ní plyne, že pokud žalobce uplatňuje námitky mimo předmět řízení, je třeba takovou každou jednotlivou námitku posoudit z hlediska toho, jako jinou žalobou proti kterému jinému předmětu řízení tuto námitku mohl žalobce uplatnit a poučit ho o tom (srov. rozhodnutí NSS č. j. 3 Azs 91/2024–32 ze dne 16. 1. 2025; č. j. 9 Azs 177/2024–36 ze dne 23. 1. 2025; č. j. 10 Azs 99/2024–41 ze dne 27. 2. 2025). V poměrech souzeného případu, resp. souzeného bytového domu, by to znamenalo, že soud bude věnovat větší prostor tomu, co žalobce měl žalovat jinak, namísto toho, co žalobce skutečně žaluje (konkrétní kolaudační souhlasy).

20. Tato recentní judikatura se však výslovně vztahuje k volbě „nesprávného žalobního typu“, tj. poučovací povinnost soudu patrně neplatí tam, kde žalobce zvolil správný žalobní typ, ale zaměřil jej proti nesprávnému předmětu řízení v rámci toto žalobního typu. Nebo jako v tomto případě: žalobce zvolil správný žalobní typ proti správnému předmětu řízení a zároveň brojil i proti všemu, co s tímto předmětem řízení volně souvisí.

21. To lze implicitně dovodit i z toho, že cit. rozsudek č. j. 9 Azs 177/2024–36 shledal vadu v tom, že krajský soud v řízení o žalobě podle § 65 s. ř. s. žalobce nepoučil o možnosti uplatnit část námitek zásahovou žalobou, naopak neshledal vadu v tom, že krajský soud žalobce nepoučil o tom, že jeho námitky fakticky směřují proti dvěma odlišným rozhodnutím (předmětům řízení o žalobě podle § 65 s. ř. s.), přestože žalobou výslovně napadl jen jedno. Jinými slovy, námitky směřující proti abstraktnímu předmětu řízení v rámci jednoho žalobního typu lze odmítnout projednat bez dalšího poučování, byť by se míjely s konkrétním předmětem řízení, který byl žalobou napaden.

22. Zdejší soud tedy v dalším řízení i při rozhodnutí setrval na svém dosavadním postupu i názoru, a žalobce pouze informoval, které jeho námitku nebude projednávat, protože se míjí s předmětem řízení. Proti tomu ostatně žalobce v této věci nebrojil a kasační rozsudek č. j. 8 As 227/2023–77 tento postup neshledal vadným ani ex officio.

IV. Posouzení věci

23. Žaloba je částečně důvodná. Žalobce brojil především vůči stavbě bytového domu jako takové, která však nebyla předmětem posouzení v řízení před správními orgány. Předmětem napadeného rozhodnutí byla kolaudace dílčích změn stavby, které byly dříve dodatečně povoleny. Jedno z dodatečných stavebních povolení zůstalo po dřívějším soudním přezkumu nedotčeno (sp. zn. 55 A 40/2022). Námitky vůči užívání této části stavby tak nemohly být úspěšné, protože povolení jejího užívání navazuje na nezrušené, pravomocné povolení stavby. Druhé z dodatečných stavebních povolení bylo soudem dříve zrušeno (sp. zn. 77 A 44/2022). Tím se žalobci otevřel prostor pro zpochybnění souhlasu s užíváním této části stavby. Námitky směřující proti tomuto kolaudačnímu souhlasu soud shledal důvodnými, protože k tomu byl zavázán kasačním rozsudkem č. j. 8 As 227/2023–77. Bytový dům před soudem 24. Soud předesílá, že právní otázky vztahující se ke sporné stavbě hodnotil již opakovaně (srov. rozsudky č. j. 77 A 17/2021–249, 57 A 3/2022–89, 77 A 12/2022–196, 77 A 44/2022–297, 55 A 40/2022–145). S některými východisky i závěry těchto rozhodnutí žalobce nesouhlasil, soud nicméně neshledal důvod, pro který by již dříve vyřešené otázky měl posoudit jinak. Níže tak jsou shrnuty základní závěry vyřčené ve vztahu ke sporné stavbě, v podrobnostech pak soud odkazuje na odůvodnění příslušných rozhodnutí, která jsou účastníkům dobře známa.

25. V rozsudku č. j. 77 A 17/2021–249 ze dne 22. 10. 2021 (odst. 48–61) dospěl soud k těmto závěrům:

26. Územním rozhodnutím bylo rozhodnuto o povolení stavebních úprav původní stavby spočívajících ve stavbě penzionu se 3 NP a max. výškou 12,48 m. Stavebním povolením bylo povoleno stavebníkovi provést stavební úpravy původní stavby, jejichž výsledkem měla být stavba penzionu s 1 PP a 3 NP a výškou max. 12,48 m. Prvním dodatečným povolením č. j. UMO3/05640/19 ze dne 11. 2. 2019 (s právní mocí dne 13. 2. 2019) bylo povoleno stavebníkovi provést stavební úpravy původní stavby, jejichž výsledkem měla být stavba bytového domu se 3 NP bez využití 1. PP. Druhým dodatečným povolením (s právní mocí dne 30. 12. 2020) bylo stavebníkovi povoleno provést stavební úpravy původní stavby, jejichž výsledkem mělo být využití předtím nevyužitého 1. PP, přemístění vjezdu a průjezdu a vnitřních dispozic s využitím dvorku pro parkování 3 OA v 1. NP, dále umístění výtahové šachty a drobné úpravy vnitřních dispozic bytů v 2. a 3. NP, to vše bez využití jakéhokoli zdiva původní stavby. Dílčím kolaudačním rozhodnutím s právní mocí dne 12. 7. 2021 bylo stavebníkovi povoleno užívání části nové stavby sestávající z 1. PP (6x sklep, chodba, technická místnost, schodiště), 1. NP (závětří, vstupní hala, schodiště), 2. NP (byty 132/2 a 132/3 se schodištěm) a 3. NP (byty 132/4 a 132/5 se schodištěm).

27. Stavebník tak disponoval stavebním povolením i dílčím kolaudačním rozhodnutím ve vztahu ke stavbě bytového domu, jež ho opravňovala užívat bytový dům v rozsahu částí 1. PP a 1. NP, celého 2. a 3. NP. Tento závěr v zásadě potvrdil Nejvyšší právní soud v rozsudku č. j. 5 As 352/2021–69 ze dne 3. 6. 2022.

28. Zároveň však stavebník provedl i další stavební práce:

29. Nástavbu 4. NP a rozšíření 1. PP objektu na hranice sousedních pozemků, vybudování parkovací plochy ve dvoře (1. NP). Tyto práce byly předmětem řízení o dodatečném povolení stavby zakončeném rozhodnutím č. j. UMO3/41784/21 ze dne 22. 11. 2021. Toto rozhodnutí soud přezkoumal rozsudkem č. j. 77 A 44/2022–297 ze dne 24. 4. 2024 (před tím č. j. 77 A 44/2022–164 ze dne 2. 5. 2023) a zrušil jej pro vady řízení.

30. Sjednocení půdorysných rozměrů 1. NP objektu s půdorysnými rozměry 2. NP, kdy 1. NP bude rozšířeno do dvora na cca 12,01 m, v dispozičních změnách 1. PP a 1. NP a v nahrazení původně navrženého autovýtahu vyklápěcí hydraulickou plošinou ke vjezdu do 1. NP a 1. PP. Tyto práce byly předmětem řízení o dodatečném povolení stavby zakončeném rozhodnutím č. j. UMO3/41186/21 ze dne 27. 10. 2021. Toto rozhodnutí soud přezkoumal rozsudkem č. j. 55 A 40/2022–145 ze dne 21. 8. 2023 a žalobu zamítl.

31. Žalobou napadený kolaudační souhlas se vztahuje právě k dodatečně povoleným stavebním pracím, které byly předmětem přezkumu ve věcech sp. zn. 77 A 44/2022 a 55 A 40/2022.

32. Z výše uvedeného je patrné, že sporná stavba bytového domu má poměrně komplikovanou procesní historii. Jakkoliv je výsledný stav značně nepřehledný, všechny procesní subjekty se tomu musí přizpůsobit. Žalobce ovšem uplatnil typizované námitky, kterými s menšími či většími obměnami brojil v zásadě ve všech řízeních před zdejším soudem. Obecná východiska přezkumu kolaudačního souhlasu 33. S ohledem na charakter napadeného rozhodnutí nemohou být předmětem přezkumu v nyní projednávané věci všechny sporné otázky spojené se stavbou, respektive všechny její nedostatky. Žalobou proti kolaudačnímu souhlasu již nelze brojit proti umístění stavby či jejímu povolení. Územní rozhodnutí, stavební povolení a kolaudační souhlas jsou na sebe navazující (řetězící se) správní akty (srov. např. rozsudek NSS č. j. 10 As 91/2017–40 ze dne 20. 7. 2017), které jsou samostatně napadnutelné a přezkoumatelné správními soudy. Žalobní námitky proti územnímu rozhodnutí mají své místo v žalobě proti územnímu rozhodnutí, námitky proti stavebnímu povolení v žalobě proti stavebnímu povolení a námitky směřující proti vydání kolaudačního souhlasu v žalobě proti kolaudačnímu souhlasu. Nelze připustit, aby v řízení o žalobě proti rozhodnutí podmíněnému předchozími rozhodnutími (zde kolaudačnímu souhlasu), byly samostatně uplatňovány a posuzovány skutkové a právní otázky týkající se svou povahou výlučně předmětu řízení o předchozích podmiňujících rozhodnutích, a tím byla prolamována koncentrace stanovená v příslušných ustanoveních stavebního zákona.

34. Toto pravidlo však není bezvýjimečné. Rozhodovací praxe správních soudů se v této souvislosti zabývala dvěma otázkami výkladu § 75 odst. 1 s. ř. s. (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 6 As 211/2017–88 ze dne 22. 10. 2019, č. 3948/2019 Sb. NSS): zda má soud v řízení o žalobě proti kolaudačnímu souhlasu zkoumat také námitky zpochybňující zákonnost předcházejícího rozhodnutí ve stavebním řízení; jak má soud v řízení o žalobě proti navazujícímu (podmíněnému) aktu (kolaudačnímu souhlasu) naložit se zrušením předcházejícího (podmiňujícího) aktu (rozhodnutí o dodatečném povolení stavby), aby žalobcovým právům zajistil účinnou ochranu.

35. Výsledné pravidlo je možné shrnout tak, že v případě řetězících se správních aktů lze v řízení o žalobě proti podmíněnému správnímu aktu za určitých podmínek zohlednit i zrušení podmiňujícího aktu. Soud, který přezkoumává podmíněný akt, má přihlédnout i k tomu, že podmiňující akt byl zrušen nebo změněn, i když se tak stalo až po vydání napadeného (podmíněného) rozhodnutí správního orgánu. Nemůže to však vést k tomu, aby v řízení o žalobě proti podmíněnému aktu soud samostatně hodnotil skutkové a právní otázky, které se svou povahou týkají výlučně předmětu řízení o podmiňujícím aktu (odst. 36 a 37 usnesení č. j. 6 As 211/2017–88). Námitky proti otázkám řešeným v předešlých fázích řízení tak jsou předem odsouzeny k neúspěchu.

36. Nezákonnost podmiňujícího aktu může být k řádně uplatněné žalobní námitce žalobce zohledněna v řízení o žalobě proti podmíněnému aktu i při jejich řetězení. Žalobce však může dosáhnout zrušení podmíněného rozhodnutí pouze v případě, že podmiňující rozhodnutí bylo předtím zrušeno či změněno pro nezákonnost. Zrušení či změna podmiňujícího rozhodnutí však nemusí vést vždy k automatickému zrušení podmíněného rozhodnutí soudem, naopak je třeba podle okolností daného případu vyhodnotit, jaký vliv má zrušení či změna podmiňujícího rozhodnutí na zákonnost rozhodnutí podmíněného (odst. 35 a 36 usnesení č. j. 6 As 211/2017–88). Rozsah přezkumu kolaudačního souhlasu v souzené věci 37. Výše uvedené závěry se na souzenou věc uplatní tak, že žalobce mohl vůči naříkanému kolaudačnímu souhlasu uplatnit námitky týkající se přímo nezákonnosti kolaudačního souhlasu jako takového, resp. jeho nezákonnosti zasahující do veřejných subjektivních práv žalobce. Vedle toho mohl žalobce vůči kolaudačnímu souhlasu uplatnit námitky nezákonnosti předcházejících (podmiňujících) dodatečných stavebních povolení č. j. UMO3/41784/21 a č. j. UMO3/41186/21, pokud se v jiném řízení dříve domohl jejich zrušení.

38. Žalobce neuplatnil námitky, které by konkrétně popisovaly, jak ho kolaudační souhlas sám o sobě zkrátil na veřejných subjektivních právech. Uplatnil pouze námitky vycházející z toho, že dodatečná stavební povolení byla nezákonná.

39. Dodatečné stavební povolení č. j. UMO3/41186/21 ze dne 27. 10. 2021 soud neshledal nezákonným. Naopak v rozsudku č. j. 55 A 40/2022–145 dospěl k závěru, že jeho předmět se žalobce prakticky netýká. Nyní napadený kolaudační souhlas tedy žalobce nemůže úspěšně napadat v rozsahu stavebních prací: sjednocení půdorysných rozměrů 1. NP objektu s půdorysnými rozměry 2. NP, kdy 1. NP bude rozšířeno do dvora na cca 12,01 m, v dispozičních změnách 1. PP a 1. NP a v nahrazení původně navrženého autovýtahu vyklápěcí hydraulickou plošinou ke vjezdu do 1. NP a 1. PP. V tomto rozsahu je tedy žaloba nedůvodná. Nad rámec toho lze jen stručně dodat, že žalobce ani konkrétně neargumentoval, jak konkrétně se ho kolaudační souhlas v tomto rozsahu dotýká. Stejně jako ve věci sp. zn. 55 A 40/2022 se jeho námitky v tomto rozsahu míjí s předmětem napadeného rozhodnutí.

40. Jinak je tomu ovšem ve zbylém rozsahu kolaudačního souhlasu. Dodatečné stavební povolení č. j. UMO3/41784/21 ze dne 22. 11. 2021 soud shledal nezákonným a rozsudkem č. j. 77 A 44/2022–297 jej zrušil pro vady řízení. Nyní napadený kolaudační souhlas tedy žalobce může napadat v rozsahu stavebních prací: nástavba 4. NP a rozšíření 1. PP objektu na hranice sousedních pozemků, vybudování parkovací plochy ve dvoře (1. NP). Dopad části kolaudačního souhlasu do práv žalobce v části 4. NP a parkování v 1. NP a 1. PP 41. Možnost žalobce napadat kolaudační souhlas v tomto rozsahu z důvodu zrušení dodatečného stavebního povolení však neznamená, že kolaudační souhlas musí být soudem automaticky zrušen. Stále je třeba podle okolností případu vyhodnotit, jaký vliv má zrušení či změna podmiňujícího rozhodnutí na zákonnost rozhodnutí podmíněného (odst. 36 usnesení č. j. 6 As 211/2017–88).

42. Toto pravidlo představené usnesením rozšířeného senátu pro obecný vztah podmiňujících a podmíněných rozhodnutí (in concreto však šlo o případ kolaudačního souhlasu) však navazující judikatura Nejvyššího správního soudu vyložila tak, že případě vztahu kolaudačního souhlasu a (dodatečného) stavebního povolení bude dán důvod pro zrušení kolaudačního souhlasu téměř vždy, pokud je zrušeno stavební povolení.

43. Jinými slovy, v obdobných případech nemá být kolaudační souhlas rušen automaticky, ale má být rušen téměř vždy. Výjimečný případ, kdy ke zrušení dojít nemá, judikatura Nejvyššího správního soudu nepopisuje (srov. odst. 35, 36 rozsudku č. j. 8 As 227/2023–77, kde NSS velmi rámcově naznačil výjimku pro případ změny stavebního povolení, nikoliv jeho zrušení, takže tato úvaha nesouvisí s okolnostmi nyní souzeného případu, kde došlo ke zrušení). Stejně tak lze odkázat na aktuální rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Afs 292/2018–39 ze dne 28. 1. 2025, který již výslovně přebral rozhodovací pravidlo „ne automaticky, ale téměř vždy“, aniž by definoval výjimky, kdy k jeho uplatnění nemá docházet.

44. Naštěstí v souzené věci není tuto otázku vztahu neurčitého pravidla a nedefinované výjimky již třeba řešit, neboť byla kasačně závazným rozsudkem č. j. 8 As 227/2023–77 konečným způsobem vyřešena: v nynější věci je třeba kolaudační souhlas zrušit, protože kolaudovat lze jen stavbu, která je v souladu s existujícím stavebním povolením.

45. Kolaudační souhlas umožňující užívání stavby je podle kasačně závazného rozsudku třeba zrušit i přes to, že prima facie dostačené ochrany svých práv by žalobce byl schopen dosáhnout i jen v řízení o dodatečném povolení (části) stavby, které je v rozhodné části otevřeno na základě kasačního rozsudku zdejšího soudu č. j. 77 A 44/2022–297. Platný kolaudační souhlas totiž nenahrazuje povolení stavby a nebrání jejímu odstranění; pokud nedojde k dodatečnému povolení stavby, měla by být odstraněna a již tím žalobce dosáhne svého (srov. rozsudek NSS č. j. 8 As 126/2024–41 ze dne 5. 2. 2025, odst. 23­–26). Jinými slovy, ochrana objektivního práva a subjektivních práv žalobce, které lze prosadit především v řízení o dodatečném povolení, i v nynějším řízení převažují nad právy osob zúčastněných na řízení, která jim aktuálně (a potenciálně dočasně) plynou z kolaudačního souhlasu.

46. Dále je zde zdejší soud vázán názorem kasačního rozsudku č. j. 8 As 227/2023–77, že otázky řešené v řízení o žalobě proti dodatečnému stavebnímu povolení ke stavbě 1) a v řízení o žalobě proti kolaudačnímu souhlasu spolu věcně souvisí.

47. K tomu lze jen dodat, že zdejší soud ve svém předchozím rozsudku č. j. 55 A 66/2022–208 nezpochybňoval věcnou souvislost, ale souvislost žalobní (srov. odst. 36 předchozího rozsudku). Zdejší soud tedy akceptuje názor kasačního rozsudku, že nedostatečný počet parkovacích míst u sporného bytového domu má vliv na zvýšené využití veřejných parkovacích míst v přilehlých ulicích (to ostatně zdejší soud řekl v rozsudcích č. j. 77 A 44/2022–297 i 77 A 44/2022–164 a v rozsudku č. j. 55 A 66/2022–208 to bez dalšího převzal). Je však nejasné, jaký má tento procesně závazný názor vliv na posouzení námitek žalobce, který si v nynější věci nestěžoval na zhoršení parkování na ulici. Namítal obtěžování hlukem a světlem z parkování ve dvoře sporného bytového domu, což pro zdejší soud nemá žádnou zřejmou souvislost s tím, zda se dá na ulici parkovat dobře či špatně. Stejně tak lze v obecné rovině a při odhlédnutí od konkrétní stavebně–technických otázek, jako je např. minimální přípustná výška obytné podkrovní místnosti, souhlasit s kasačním rozsudkem v tom, že „výška stavby a tvar střechy zjevně souvisí s množstvím bytů, které v bytovém domě budou. Čím vyšší stavba, tím více bytů lze postavit. Zároveň sedlová střecha umožňuje zhotovit podkrovní byty.“ V poměrech souzeného případu však má sporný bytový dům prakticky plochou střechu; o podkrovních bytech tedy ve stavebně–technickém smyslu nemá valného smyslu uvažovat, neboť se zde namísto nich nacházejí byty nadzemního podlaží.

48. Bez ohledu na tyto dílčí korekce a jejich nejasný vztah k okolnostem nynějšího případu je však zřejmé, že Nejvyšší správní soud zavázal zdejší soud ke zrušení části napadeného kolaudačního souhlasu v rozsahu kolaudace stavby 1) „Stavební úpravy a nástavba objektu – změna stavby [nástavba 4. NP a rozšíření 1. PP objektu na hranice sousedních pozemků, vybudování parkovací plochy ve dvoře (1. NP)], Chvojová 5, Plzeň”, pokud je dělitelný. Pokud dělitelný není, je třeba kolaudační souhlas zrušit zcela. Dělitelnost výroku kolaudačního souhlasu 49. Je možné, aby správní soudy zrušily jen některý z výroků žalobou napadeného rozhodnutí nebo část některého z nich. Dělitelnost výroku rozhodnutí žalovaného přitom závisí nejen na výroku samotném, ale rovněž na oddělitelnosti posouzení skutkových a právních otázek, tedy na odůvodnění rozhodnutí ve vztahu k tomuto výroku, resp. některé jeho části (srov. rozsudek NSS č. j. 10 Afs 59/2023–38 ze dne 20. 6. 2024). Základním předpokladem pro možnost rozdílného rozhodování o jednom rozhodnutí z hlediska formálního je skutečnost, že se skládá ze dvou či více rozhodnutí z hlediska materiálního. V případě, že ve formálně jednotném rozhodnutí správního orgánu je obsaženo více materiálních rozhodnutí, je třeba zhodnotit, zda oddělením jedné části rozhodnutí od zbytku rozhodnutí (oddělení jednoho materiálního rozhodnutí od druhého) se nestane rozhodnutí jako celek, nebo zbylá část tohoto rozhodnutí nezákonnou nebo nelogickou (srov. rozsudek NSS č. j. 2 As 45/2008–60 ze dne 30. 7. 2008).

50. V souzené věci kolaudační souhlas povoluje užívání dvou stavebně i procesně oddělených, tedy samostatně definovatelných stavebních úprav, které mají svůj základ ve dvou různých dodatečných stavebních povoleních.

51. Za toho stavu lze oddělit posouzení skutkových a právních otázek týkajících se těchto dvou okruhů stavebních úprav. Ona dodatečná stavební povolení byla vydána i přezkoumána odděleně a bylo lze ke každému z nich vydat samostatný kolaudační souhlas. Zároveň je výrok nyní napadeného kolaudačního souhlasu určitý natolik, že je zřejmé, kterých dvou staveb a stavebních povolení se týká. Lze tedy ve výroku oddělit kolaudaci stavby 1) „Stavební úpravy a nástavba objektu – změna stavby [nástavba 4. NP a rozšíření 1. PP objektu na hranice sousedních pozemků, vybudování parkovací plochy ve dvoře (1. NP)]”, Ch., P., provedené na základě dodatečného povolení žalovaného č. j. UMO3/41784/21 ze dne 22. 11. 2021 od kolaudace stavby 2) „Stavební úpravy a nástavba objektu č. p. X., D., Ch.“ – změna stavby, provedené na základě dodatečných povolení žalovaného č. j. UMO3/41186/21 ze dne 27. 10. 2021. Obě tyto části výroku dávají samostatně smysl a nejsou na sobě závislé. To platí jak v právu, tak ve (stavebně–technické) skutečnosti.

52. Výrok kolaudačního souhlasu je tedy dělitelný a samostatně zrušitelný. Jak soud uvedl výše v úvodu tohoto rozhodnutí, dělitelnost kolaudačního souhlasu lze implicitně dovodit i z kasačního rozsudku č. j. 8 As 227/2023–77. Pokud by totiž nebyl dělitelný, mohl jej Nejvyšší správní soud zrušit jako celek podle § 110 odst. 2 s. ř. s.; vrácení věci krajskému soudu by nebylo procesně ekonomické ani racionální. Vrácení věci značí, že výrok kolaudačního souhlasu v této věci dělitelný je a že krajský soud má naříkané rozhodnutí v části zrušit a žalobu ve zbylé části zamítnout (to NSS učinit nemohl). Nicotnost napadeného rozhodnutí (odst. 17–27 žaloby)

53. Napadené rozhodnutí není nicotné. Nesprávný je totiž již předpoklad žalobce, stavba jako taková nebyla povolena a její dílčí úpravy tak nelze kolaudovat. V rozsudku č. j. 77 A 17/2021–249 soud dospěl k jednoznačnému závěru, že stavebník disponoval stavebním povolením ve vztahu ke stavbě bytového domu. Tento závěr potvrdil i Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 352/2021–69. Nedošlo tedy k situaci, že je dodatečně povolována změna stavby, jež sama právně zanikla. V souzené věci bylo dodatečné povolení stavebních úprav vydáno k úpravám právně existující, povolené stavby. Kolaudační rozhodnutí pak navazovalo na existující dodatečná stavební povolení. V podrobnostech soud žalobce odkazuje na důvody opakovaně citovaných rozsudků č. j. 77 A 44/2022–164 a 77 A 44/2022–297, kterým posoudil obdobnou otázku vůči témuž žalobci. Zánik původního stavebního povolení (odst. 28–42 žaloby)

54. Další žalobní námitka spočívala v tvrzení, že původní stavební povolení č. j. UMO3/11585/15 ze dne 1. 4. 2015 zaniklo, protože stavební práce nebyly zahájeny do dvou let od jeho právní moci.

55. Tato žalobní námitka je v projednávané věci bez významu. Nyní napadený kolaudační souhlas navazuje na dvě konkrétní dodatečná stavební povolení, která nabyla právní moci (byť bylo jedno později zrušeno soudem). V řízení, které se týká dodatečného povolení změn dané stavby a jejich kolaudace, nejsou námitky vůči prvotnímu stavební povolení celé stavby relevantní, protože z předmětu takového řízení zcela zjevně vybočují. V podrobnostech soud žalobce odkazuje na důvody opakovaně citovaných rozsudků č. j. 77 A 44/2022–164 a 77 A 44/2022–297, kterým posoudil obdobnou otázku vůči témuž žalobci. Nesplnění požadavků na kolaudaci podle § 122 odst. 3 stavebního zákona (odst. 43–45 žaloby)

56. Žalobce uvedl, že stavba nesplňuje požadavky § 122 odst. 3 stavebního zákona. V této souvislosti jen odkázal na žaloby podané ve věcech sp. zn. 55 A 40/2022, 77 A 44/2022.

57. Takto uplatněná argumentace není řádně uplatněným žalobním bodem podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s., neboť neuvádí konkrétní skutkové a právní důvody nezákonnosti napadeného rozhodnutí v souzené věci (ustálená judikatura; srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS č. j. 4 As 3/2008–78 ze dne 24. 8. 2010, č. 2162/2011 Sb. NSS, odst. 21, rozsudek NSS č. j. 2 As 375/2020–99 ze dne 15. 11. 2022, odst. 12). V této části je tedy žaloba neprojednatelná. Vážné procesní vady kolaudačního řízení (odst. 46–55 žaloby)

58. Zásadní vady kolaudačního řízení žalobce spatřoval v tom, že kolaudační souhlas byl vydán v době, kdy ještě nebylo řádně skončeno řízení o odstranění částí stavby (stavebních úprav vymezených výše v odst. 28).

59. Tato námitka není důvodná. Soudní řízení správní má až na výjimky povahu přezkumného řízení ovládaného zásadou hmotněprávní relevance procesních vad. Soud tedy zásadně rozhoduje na základě vad, které se mohly projevit v obsahu napadeného rozhodnutí. Žalobcem namítaná vada se však v obsahu kolaudačního souhlasu nijak neprojevuje.

60. Kolaudační souhlas je správní akt navazující na stavební povolení. V souzené věci byla vydána dvě dodatečná stavební povolení, která nabyla právní moci. Žalobce neoznačil žádné zákonné pravidlo, které by za takové situace zabraňovalo provedení kolaudačního řízení a vydání kolaudačního souhlasu. O překážku řízení podle § 48 správního řádu nejde, protože není dána totožnost věci ani důvodu (žalobce ostatně netvrdí opak, takže podrobnějšího odůvodnění není třeba).

61. Nadto byl zjevně naplněn předpoklad vylučující případné rozhodnutí o nařízení odstranění sporných částí stavby: podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona musí stavební úřad nařídit odstranění stavby, pokud jsou splněny dvě podmínky: (1) existuje stavba provedená bez rozhodnutí, opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem; (2) tato stavba nebyla dodatečně povolena.

62. Nebylo lze tedy očekávat rozhodnutí o nařízení odstranění stavby a zároveň byly splněny formální podmínky pro vydání kolaudačního souhlasu. Za toho stavu je zcela bez významu, jak stavební úřad ukončil řízení o nařízení odstranění stavby.

V. Závěr

63. Veden výše uvedenými úvahami dospěl soud k závěru, že žalovaný posoudil rozhodné právní otázky správně. S ohledem na pozdější zrušení dodatečného povolení Úřadu městského obvodu Plzeň 3 č. j. UMO3/41784/21 ze dne 22. 11. 2021 je však kolaudační souhlas v odpovídajícím rozsahu nezákonný. V tomto rozsahu tedy soud kolaudační souhlas zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1, 4 s. ř. s.). Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

64. Žalobce měl ve věci částečný, zhruba poloviční úspěch proti stejně úspěšnému žalovanému. Žádný z účastníků tak nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1 in fine, § 110 odst. 3 s. ř. s.). Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť jim soud neuložil žádnou povinnost ani neshledal žádnou okolnost hodnou zvláštního zřetele (§ 60 odst. 5 s. ř. s.). K návrhům osoby zúčastněné na řízení 1)

65. K důkaznímu návrhu osoby zúčastněné na řízení 1) soud uvádí, že § 34 odst. 3 s. ř. s. nezakládá osobám zúčastněným na řízení právo navrhovat důkazy, a bez dalšího jim takové právo nezakládá ani ústavní pořádek (závěry usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 2 As 196/2016–123 ze dne 5. 12. 2017, č. 3668/2018 Sb. NSS, byly částečně překonány nálezem sp. zn. I. ÚS 946/16 ze dne 30. 5. 2018, odst. 41–52). To však nebrání soudu, aby provedl důkaz navrhovaný osobou zúčastněnou na řízení z vlastní iniciativy (§ 52 odst. 1 in fine s. ř. s.) a vyjádřil se k němu. V souzené věci to potřeba nebylo, neboť rozhodné otázky bylo možné posoudit podle obsahu žaloby a spisu. Navržený důkaz povolením změny stavby před dokončením byl tedy nadbytečný. K možnostem soudního řešení věci 66. Vedle vyhlášených důvodů rozhodnutí je třeba připomenout další sdělení, které v jednací síni zaznělo při vyhlášení prvního rozsudku č. j. 55 A 66/2022–208 v této věci a které bylo rekapitulováno v jeho písemném vyhotovení. Šlo o apel na všechny zúčastněné, aby našli především praktické, kompromisní řešení namísto opakovaných částečných řešení právní cestou. S ohledem na okolnosti případu, včetně žalobcem vyžádaného, procesně zcela neúčelného druhého ústního jednání ve věci, však soud již neshledal důvod tento apel opakovat.

Poučení

I. Vymezení věci II. Řízení před soudem Žaloba Vyjádření žalovaného Vyjádření osob zúčastněných na řízení Vyjádření po kasaci předchozích rozhodnutí krajského soudu III. Procesní úvahy soudu IV. Posouzení věci Bytový dům před soudem Obecná východiska přezkumu kolaudačního souhlasu Rozsah přezkumu kolaudačního souhlasu v souzené věci Dopad části kolaudačního souhlasu do práv žalobce v části 4. NP a parkování v 1. NP a 1. PP Dělitelnost výroku kolaudačního souhlasu Nicotnost napadeného rozhodnutí (odst. 17–27 žaloby) Zánik původního stavebního povolení (odst. 28–42 žaloby) Nesplnění požadavků na kolaudaci podle § 122 odst. 3 stavebního zákona (odst. 43–45 žaloby) Vážné procesní vady kolaudačního řízení (odst. 46–55 žaloby) V. Závěr K návrhům osoby zúčastněné na řízení 1) K možnostem soudního řešení věci