55 C 119/2022 - 93

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Stočkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně:[Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému:[Instituce], IČO: [IČO] sídlem [adresa] o zaplacení 100.000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobkyni částku ve výši 74.335 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 74.335 Kč od 18. 2. 2022 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s e v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 25.665 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 100.000 Kč od 18. 8. 2021 do 17. 2. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 25.665 Kč od 18. 2. 2022 do zaplacení, z a m í t á.

III. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 25.800 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 100.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z této částky od 18. 8. 2021 do zaplacení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že v roce [rok] bylo u Okresního soudu v Brno-venkov zahájeno řízení pod sp. zn. [spisová značka] o určení vlastnictví a odstranění části staveb (dále jen jako „posuzované řízení“), kdy [jméno FO] (s manželem, který zemřel) postavila štítovou zeď domu [adresa] na štítové zdi domu [adresa] (dále jen jako „předmětné nemovitosti“), který patří žalobkyni, a i v dalších částech zasáhla nedovoleně do vlastnictví žalobkyně. Řízení trvalo 19 let a 7 měsíců a bylo zastaveno usnesením Krajského soudu v Brně č.j. [spisová značka] ze dne [datum], které nebylo právní moci dne 18. 5. 2021, a to z důvodu marného uplynutí roční lhůty pro podání návrhu na pokračování v přerušeném řízení. Dne [datum] byla žalovanému doručena výzva k úhradě nemajetkové újmy v souvislosti s posuzovaným řízení ve výši 580.000 Kč a dne [datum] bylo žalobkyni doručeno stanovisko, v rámci něhož žalovaný konstatoval, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu (v činnosti soudu byly shledány prodlevy a nekoncentrovanost, např. od [měsíc] roku [rok] do [měsíc] [rok] a v souvislosti s vypracováním znaleckých posudků), délku řízení pokládal žalovaný za nepřiměřenou a žalobkyni bylo přiznáno odškodné ve výši 223.000 Kč. Žalobkyně se však nemůže s výší odškodnění a jeho odůvodněním zcela ztotožnit, kdy snížení o 40 % a nepřiznání zvýšení, týkající se významu řízení, nepovažuje žalobkyně za spravedlivé. Částka 15.000 Kč až 20.000 Kč, která byla v době vydání již skoro 12 let starého stanoviska Nejvyššího soudu ČR pokládána za základní částku dostačující, je dnes již dávno překonána. Při rozhodování žalovaný přecenil snižující faktory, které mnohokrát nebylo možno přičíst k tíži žalobkyně nebo jejího právního předchůdce, a nedocenil význam řízení pro původního žalobce. Žalovaný zcela pominul, že původní žalobce, který se ani konce řízení nedožil, měl se svým rodným domem plány, které se díky činnosti vlastníků sousedního pozemku nikdy nemohly uskutečnit, čímž podstatným způsobem ovlivňovaly život původního žalobce – pána v pokročilém věku, který si zasloužil klid na to, aby se svým majetkem naložil dle své vůle. V doplnění žaloby doručeném zdejšímu soudu dne [datum] poté žalobkyně specifikovala, které konkrétní průtahy zatížily posuzované řízení a dále uvedla, že na projednávané věci byla zainteresována již od počátku, kdy má právnické vzdělání a svému právnímu předchůdci s vyřizováním věcí radila, pomáhala mu se sepisováním různých podání na úřady a stížností (kdy stížnosti na průtahy byly podávány opakovaně) a doprovázela ho i k soudním jednáním. Dále uvedla, že sporem se trápila celá rodina, kdy rodinný dům v Říčanech sloužil jako chalupa, ale vzhledem k dlouhodobému sporu a narušeným vztahům se sousedkou byla jeho rekreační funkce dost potlačena. Zásadní význam předmětu posuzovaného řízení spočíval v tom, že její právní předchůdce velmi špatně nesl to, že vlastníci sousední nemovitosti neoprávněně zasáhli do jeho vlastnického práva k rodnému domu a znemožnili mu provést jeho plánovanou rekonstrukci; špatně nesl i nedobrý vztah sousedů, kteří s ním odmítli o čemkoliv v souvislosti s předmětným zásahem jednat. Na žalobkyni poté mělo negativní dopad zejména to, že špatně nesla trápení svého otce, a že nemohla proběhnout plánovaná rekonstrukce. Nemožností přestavby je žalobkyně omezena, nemohla a doposud nemůže svobodně zvolit místo a způsob svého bydlení. V rodině žalobkyně se o věci diskutovalo a stále diskutuje a občas o tomto problému vznikají dohady, výměny názorů, a i když pouze dočasně, ale docházelo i ke zhoršování rodinných vztahů.

3. Žalovaný se k žalobou uplatněného nároku vyjádřil v rámci podání doručeného zdejšímu soudu dne [datum], kde nejprve uvedl, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a že poskytl žalobkyni zadostiučinění ve výši 223.000 Kč. Na svém stanovisku ze dne 24. 2. 2022 žalovaný setrval, je přesvědčen, že poskytnuté odškodnění odpovídá všem okolnostem případu. Žalovaný shledal důvody pro snížení základní výše zadostiučinění celkem o 40 % z důvodu složitosti řízení, které se vyznačovalo vysokým stupněm skutkové a procesní složitosti, kdy pro rozhodnutí ve věci bylo třeba opakovaného znaleckého zkoumání. Další podíl na délce soudního řízení byl dán na straně účastníků řízení, kdy žalovaný zmínil úmrtí původního žalovaného a původního žalobce, opakované žádosti o odročení jednání ze strany zástupkyně původního žalobce a nedůvodné vznesení námitky podjatosti jednoho ze znalců, opakované neposkytnutí součinnosti znalci ze strany žalované a opakované návrhy žalobce na změnu žaloby. Ve věci bylo rozhodováno soudy na dvou úrovních soudní soustavy, procesně rozhodováno bylo např. o přerušení řízení, o změnách žaloby, o žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Význam řízení pro žalobkyni poté žalovaný shledal jako běžný. Žalovaný uzavřel, že poskytnutá výše zadostiučinění plně koresponduje s požadavky Nejvyššího soudu ČR a není důvod pro jeho navýšení.

4. V projednávané věci provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti.

5. Z listiny označené jako Nárok na náhradu nemajetkové újmy – výzva k úhradě ze dne 17. 8. 2021, z přípisu [právnická osoba] ze dne 18. 8. 2021 a ze stanoviska [právnická osoba] č.j. [číslo] ze dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] uplatnila u žalovaného svůj nárok na přiměřené zadostiučinění za újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v posuzovaném řízení ve výši 580.000 Kč. Dne 24. 2. 2022 bylo vydáno stanovisko, v rámci něhož žalovaný konstatoval, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a přiznal žalobkyni nárok na zadostiučinění ve výši 223.000 Kč.

6. Dopisy adresovanými [právnická osoba] dne 10. 4. 2006, dne 9. 2. 2007, dne 17. 11. 2009, dne 9. 5. 2011, dne 7. 10. 2011 a dne 1. 4. 2014, podal právní předchůdce žalobkyně stížnosti na průtahy v posuzovaném řízení. Na tyto stížnosti bylo reagováno podáními předsedkyně Okresního soudu Brno-venkov ze dne 10. 5. 2006, ze dne 7. 3. 2007, ze dne 4. 1. 2010, ze dne 23. 6. 2011, ze dne 18. 11. 2011 a ze dne 12. 5. 2014.

7. Ze spisu Okresního soudu Brno – venkov sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující průběh řízení. Č.l.Popis úkonu datum 1Žaloba o určení, že stavba je umístěna na cizím pozemku a o odstranění stavby [datum] 14Přípis soudu – doručení žaloby žalovaným [datum] 18Podání žalovaných – vyjádření k žalobě a protinávrh 16. 1. 2001 23Předvolání – nařízení jednání na den [datum] [datum] 24 Usnesení soudu – výzva k doplnění žaloby 30. 1. 2002 25Podání žalobce – změna návrhu [datum] 29Vyrozumění – odročení jednání na den [datum] 31Jednání soudu [datum] 36Jednání soudu [datum] 38Usnesení soudu – ustanovení znalce [tituly před jménem] [jméno FO] 15. 5. 2002 42Přípis soudu – výzva znalci [tituly před jménem] [jméno FO] 24. 9. 2003 44Usnesení soudu – uložení pořádkové pokuty znalci [tituly před jménem] [jméno FO] [datum] 46Podání znalce [tituly před jménem] [jméno FO] 4. 5. 2004 46vPřípis soudu – urgence znalce [tituly před jménem] [jméno FO] 24. 6. 2004 50Usnesení soudu – uložení pořádkové pokuty znalci [tituly před jménem] [jméno FO]. [datum] 53Přípis soudu – výzva znalci [tituly před jménem] [jméno FO] k vrácení spisu 7. 2. 2005 56Podání znalce [tituly před jménem] [jméno FO] – předložení znaleckého posudku 15. 4. 2005 64Podání žalobce – žádost o urychlení soudního projednávání ve věci 25. 4. 2005 67Přípis soudu – rozeslání znaleckého posudku 3. 5. 2005 71Podání žalobce – opakovaná žádost o urychlení soudního projednávání ve věci 2. 8. 2005 72Předvolání – nařízení jednání na den [datum] [datum] 76Usnesení soudu – zastavení řízení o vzájemném návrhu žalovaných 18. 10. 2005 77Usnesení soudu – přiznání odměny znalci [tituly před jménem] [jméno FO]. [datum] 79Jednání soudu [datum] 88Podání žalobce – návrh na doplnění dokazování a upřesnění petitu žaloby 16. 11. 2005 107Platební poukaz – proplacení odměny znalci 13. 1. 2006 111Předvolání – nařízení jednání na den [datum] [datum] 117Jednání soudu [datum] 117v 121 123Přípisy soudu – dotazy na stav dědického řízení po prvním žalovaném 16. 5. 2006 22. 2. 2007 1. 5. 2007 129vPřípisy soudu – výzvy zástupcům účastníků 13. 6. 2007 132Podání žalobce – doplnění skutkových tvrzení 4. 7. 2007 134Usnesení soudu – výzva žalobci k doplnění žaloby 2. 8. 2007 135Podání žalobce – upřesnění žalobního petitu 20. 8. 2007 139vPředvolání – nařízení jednání na den [datum] 140Podání žalobce – návrh důkazů 26. 9. 2007 142Vyrozumění – odročení jednání na den 2. 11. 200716. 10. 2007 143Podání žalobce – žádost o odročení jednání22. 10. 2007 146Jednání soudu [datum] 149Usnesení soudu – ustanovení znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] 15. 1. 2008 157Podání znalce [tituly před jménem] [jméno FO] – informace o neproběhnutí místního šetření 1. 4. 2008 162Podání znalce [tituly před jménem] [jméno FO] – předložení znaleckého posudku 11. 6. 2008 223Předvolání – nařízení jednání na den [datum] [datum] 224Podání žalobce – návrh důkazů 27. 8. 2008 226Jednání soudu [datum] 229Usnesení soudu – ustanovení znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]10. 11. 2008 234Podání znalce [tituly před jménem] [jméno FO] – žádost o prodloužení lhůty 17. 2. 2009 235Přípis soudu – prodloužení lhůty 20. 2. 2009 236Podání znalce [tituly před jménem] [jméno FO] – předložení znaleckého posudku 21. 4. 2009 269Přípis soudu – výzva k vyúčtování znalečného 23. 4. 2009 270Podání znalce [tituly před jménem] [jméno FO] – vyúčtování znalečného 28. 5. 2009 277Přípis soudu – rozeslání znaleckého posudku 4. 6. 2009 283bPodání žalobce – návrh důkazů, sdělení ke znaleckému posudku 26. 6. 2009 284Usnesení soudu – přiznání odměny znalci [tituly před jménem] [jméno FO] 6. 8. 2009 285vPředvolání – nařízení jednání na den [datum] [datum] 294Jednání soudu [datum] 301Usnesení soudu – výzva žalobci k doplnění podání 18. 11. 2009 303Podání žalobce – námitka žalobce o podjatosti znalce 1. 12. 2009 306Podání žalované – vyjádření k námitce podjatosti 16. 12. 2009 309Podání znalce [tituly před jménem] [jméno FO] – vyjádření k námitce podjatosti 14. 1. 2010 313Předvolání – provedení důkazů mimo jednání dne [datum] 314Podání žalobce – žádost o odročení 4. 3. 2010 316vVyrozumění – odročení provedení důkazů mimo jednání na den [datum] 319Provedení důkazů mimo jednání [datum] 322Usnesení soudu – znalec [tituly před jménem] [jméno FO] není vyloučen z úkonů znalce 25. 3. 2010 323vPředvolání – nařízení jednání na den [datum] [datum] 327Jednání soudu [datum] 329vPřípis soudu – výzva znalci [tituly před jménem] [jméno FO] k dopracování znaleckého posudku 28. 6. 2010 335Podání znalce [tituly před jménem] [jméno FO] 7. 9. 2010 335vPředvolání – nařízení jednání na den [datum] [datum] 339Jednání soudu [datum] 344Usnesení soudu – výzva žalobci k složení zálohy 3. 12. 2010 345Přípis soudu – výzva zástupcům účastníků 3. 12. 2010 349Podání žalované – sdělení na výzvu soudu 3. 1. 2011 350Usnesení soudu – ustanovení znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] [datum] 354Přípis znalce [tituly před jménem] [adresa]. 3. 2011 355Přípis soudu – výzva zástupcům účastníků ke sdělení případné námitky podjatosti 26. 4. 2011 358vPřípis soudu – sdělení znalci [tituly před jménem] [adresa]. 5. 2011 366Podání znalce [tituly před jménem] [jméno FO] 3. 8. 2011 368 371Přípisy soudu – výzvy účastníkům 5. 9. 2011 30. 9. 2011 370Podání žalobce – souhlas s provedením sond 29. 9. 2011 384Podání žalované – nesouhlas s provedením sond26. 10. 2011 383Usnesení soudu – uložení poskytnutí potřebné součinnosti 18. 11. 2011 383vPřípis soudu – prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku 10. 1. 2012 399Podání znalce [tituly před jménem] [jméno FO] 28. 2. 2012 403Podání znalce [tituly před jménem] [jméno FO] – předložení znaleckého posudku 7. 3. 2012 447Předvolání – nařízení jednání na den [datum] [datum] 467Jednání soudu [datum] 478Usnesení soudu – přiznání odměny znalci [tituly před jménem] [jméno FO] 2. 5. 2012 481Referát soudu – předložení spisu znalci [tituly před jménem] [jméno FO] 3. 7. 2012 482Podání znalce [tituly před jménem] [jméno FO] – předložení znaleckého posudku 28. 8. 2012 514Předvolání – nařízení jednání na den [datum] [datum] 520Podání žalobce – námitky ke znaleckému posudku 24. 9. 2012 523Jednání soudu [datum] 532Podání žalobce – změna žaloby, rozšíření návrhu 2. 11. 2012 535dPodání žalované – doplnění skutkových tvrzení 6. 11. 2012 537Provedení důkazů mimo jednání [datum] 546Vyrozumění – odročení jednání na neurčito28. 11. 2012 559Podání žalobce – vyjádření k doplnění skutkových tvrzení 3. 12. 2012 565Usnesení soudu – připuštění změny žaloby27. 12. 2012 570Usnesení soudu – poskytnutí zálohy znalci [tituly před jménem] [jméno FO] 29. 1. 2013 575Podání žalované – odvolání proti usnesení soudu ze dne 27. 12. 2012 7. 2. 2013 580Podání žalované – doplnění odvolání 18. 2. 2013 584Předložení věci k rozhodnutí o odvolání Předloženo odvolacímu soudu 19. 2. 2013 7. 3. 2013 586Usnesení odvolacího soudu – odmítnutí odvolání Vráceno soudu 8. 3. 2013 16. 4. 2013 590Usnesení soudu – výzva žalobci k zaplacení soudního poplatku 17. 5. 2013 593Podání žalobce – žádost o přiznání osvobození od soudních poplatků 22. 5. 2013 593vPřípis soudu – výzva žalobci 6. 6. 2013 595Podání žalobce – potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech 18. 6. 2013 604Usnesení soudu – nepřiznání osvobození od soudních poplatků žalobci 2. 8. 2013 607Podání žalobce – úhrada soudního poplatku 6. 9. 2013 608Usnesení soudu – uložení doplnění znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] 27. 9. 2013 612Podání znalce [tituly před jménem] [jméno FO] 25. 11. 2013 616Podání žalobce – návrh na rozšíření podání znaleckého posudku 30. 12. 2013 628Usnesení soudu – uložení doplnění znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] 18. 2. 2014 631Podání znalce [tituly před jménem] [jméno FO] – žádost o prodloužení lhůty 24. 4. 2014 632Úřední záznam soudu – sdělení znalce [tituly před jménem] [jméno FO] 19. 5. 2014 633Usnesení soudu – uložení doplnění znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] 19. 5. 2014 637Podání znalce [tituly před jménem] [jméno FO] – předložení znaleckého posudku 9. 7. 2014 678Předvolání – nařízení jednání na den [datum] [datum] 681Podání žalované – vyjádření ke znaleckému posudku 1. 8. 2014 683Podání žalobce – vyjádření ke znaleckému posudku, změna žaloby – rozšíření návrhu 8. 8. 2014 691aJednání soudu [datum] 692Podání žalované – vzájemná žaloba 9. 9. 2014 698Usnesení soudu – výzva žalované k zaplacení soudního poplatku 10. 9. 2014 703Podání žalobce – vyjádření k vzájemné žalobě 26. 9. 2014 706Usnesení soudu – výzva žalobci k doplnění skutkových tvrzení 29. 9. 2014 721Vyrozumění – odročení jednání na neurčito 7. 10. 2014 741Usnesení soudu – přiznání odměny znalci [tituly před jménem] [jméno FO]. [datum] 747Usnesení soudu – přerušení řízení dle ustanovení § 107 odst. 1 o.s.ř. 16. 1. 2015 751Podání žalobce – doplnění skutkových tvrzení 9. 4. 2015 761Usnesení – pokračování v řízení Právní moc 11. 5. 2015 3. 6. 2015 768 775Přípisy soudu 8. 6. 2015 29. 6. 2015 782Předvolání – nařízení jednání na den [datum] [datum] 786Jednání soudu [datum] 796Jednání soudu [datum] 802Podání žalobkyně – žádost o prodloužení lhůty k doplnění skutkových tvrzení 13. 11. 2015 803Usnesení soudu – prodloužení lhůty18. 11. 2015 805Podání žalobkyně – doplnění skutkových tvrzení25. 11. 2015 810Jednání soudu [datum] 814Vyhlášení rozsudku [datum] 825 828Žádosti o prodloužení lhůty k odeslání písemného vyhotovení rozhodnutí ve věci 4. 1. 2016 28. 1. 2016 829Rozsudek Okresního soudu Brno – venkov č.j. [spisová značka] [datum] 849Podání žalované – odvolání proti rozsudku ze dne 3. 12. 2015 18. 2. 2016 852Usnesení soudu – výzva žalované k doplnění odvolání 30. 3. 2016 854Podání žalované – doplnění odvolání 18. 4. 2016 862Usnesení soudu – výzva žalované k doplnění odvolání 17. 5. 2016 864Přípis soudu – zaslání odvolání žalobci 9. 6. 2016 868Podání žalobkyně – vyjádření k odvolání 7. 7. 2016 871Předložení věci k rozhodnutí o odvolání Předloženo 15. 7. 2016 2. 8. 2016 873Podání žalobkyně – žádost o sdělení, kdy lze očekávat nařízení jednání 28. 7. 2017 874Předvolání – nařízení jednání odvolacího soudu na den [datum] [datum] 877Podání žalované – žádost o odročení jednání 23. 2. 2018 884Předvolání – nařízení jednání odvolacího soudu na den [datum] [datum] 888Podání žalované – žádosti o přiznání osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce 20. 3. 2018 890Vyrozumění – odročení jednání odvolacího soudu na neurčito 22. 3. 2018 891Přípis odvolacího soudu – vrácení spisu 23. 3. 2018 892v 898vPřípisy soudu – výzvy žalované k doplnění majetkových poměrů 26. 3. 2018 16. 4. 2018 903Usnesení soudu – přiznání osvobození od soudních poplatků, ustanovení zástupce žalované 22. 5. 2018 906Předvolání – nařízení jednání odvolacího soudu na den [datum] [datum] 908Podání žalované – doplnění odvolání 27. 7. 2018 914Usnesení odvolacího soudu – nařízení prvního setkání s mediátorem 1. 8. 2018 916Vyrozumění – odročení jednání odvolacího soudu na neurčito 1. 8. 2018 922Přípis odvolacího soudu – dotaz na stav mediace 20. 2. 2019 924Podání žalované – sdělení stavu mediace 7. 3. 2019 926Přípis odvolacího soudu – dotaz na stav mediace 3. 7. 2019 928Podání žalované – sdělení stavu mediace 11. 7. 2019 929Podání žalobkyně – dotaz soudu 12. 8. 2019 931Úřední záznam odvolacího soudu – ověření stavu mediace 12. 9. 2019 933Přípis odvolacího soudu – dotaz na stav mediace31. 10. 2019 935 937 938Podání žalobkyně – vyjádření k průběhu mediace27. 11. 2019 12. 12. 2019 2. 3. 2020 939 940Přípisy soudu – dotazy na stav mediace 14. 4. 2020 942 944Podání žalované – žádost o přerušení řízení Podání žalobkyně – žádost o přerušení řízení 16. 4. 2020 17. 4. 2020 945Usnesení odvolacího soudu – přerušení řízení dle ustanovení § 110 o.s.ř. 21. 4. 2020 947Usnesení odvolacího soudu – zrušení rozsudku Okresního soudu Brno – venkov č.j. [spisová značka] ze dne [datum] ve výrocích I., VI., VII., VIII., IX., X. a XI. a zastavení řízení v tomto rozsahu Právní moc 4. 5. 2021 18. 5. 2021 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

8. Z ostatních listinných důkazů provedených při jednání nezjistil soud žádné relevantní skutečnosti pro skutkový stav věci.

9. Žalobkyně slyšena jako účastnice řízení v rámci jednání soudu konaného dne [datum] uvedla, že o stavební záležitosti týkající se předmětné nemovitosti se dozvěděla již před 20 lety. Předmětná nemovitost byla určena pro rekreační účely, jezdívali tam rodiče žalobkyně i žalobkyně na víkendy. Žalobkyně v předmětné nemovitosti nikdy nebydlela, bydlela tam její [Anonymizováno] před svatbou a [číslo] roky po svatbě. Otec žalobkyně zamýšlel předmětnou nemovitost rekonstruovat, rekonstrukce nemohla být provedena kvůli stavebním úpravám sousedů; těmi je omezeno i její užívání, kdy největším problémem je převis střechy a komín na schodech vedoucích do [Anonymizováno]. Žalobkyně byla na věci posuzovaného řízení zainteresována od samého začátku, psala stížnosti, doprovázela svého otce na soudní jednání a pak se vše probíralo doma. V souvislosti s posuzovaným řízení nejvíce tížily žalobkyni marnost a dlouhá doba; to podle názoru žalobkyně tížilo i jejího otce. Vedení posuzovaného řízení mělo podle žalobkyně dopad i na vztahy v rodině.

10. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že tato je [Anonymizováno] žalobkyně. Celá záležitost se v jejich rodině řeší již poměrně dlouho. Svědkyně vnímala, že se celá soudní věc vlekla velmi dlouho, z čehož byl její děda dost nešťastný, hodně se tím trápil, hodně o tom mluvil, neboť to pořád vnímal jako velkou křivdu. Jako křivdu to vnímala i svědkyně, pokud si pamatuje, dělal děda maximum pro to, aby se spor vyřešil. U žalobkyně to svědkyně vnímala hlavně z psychického hlediska, protože to pro ni byla velká zátěž, nejenom emoční, ale i to, co všechno musela žalobkyně vyřizovat. Pro žalobkyni to bylo velké stresové vypětí, které mělo vliv na její zdravotní stav. Svědkyně v předmětné nemovitosti bydlela od roku [rok] do roku [rok], kvůli soudnímu sporu nemohla být nemovitost zvětšena, tak si s manželem museli jiné bydlení. Svědkyně si nemyslela, že by se v důsledku posuzovaného řízení zhoršily vztahy v rodině, jenom to byla opravdu poměrně zásadní věc, která se pořád řešila dokola. Podle svědkyně dědečka trápila nespravedlnost a to, že si nemohl splnit sen o předání rodného domu další generaci.

11. Soud má spisem Okresního soudu Brno – venkov sp. zn. [spisová značka] za prokázáno, že řízení bylo zahájeno žalobou doručenou Okresnímu soudu Brno-venkov (dále jen jako „soud“) dne [datum]. Žalobce [jméno FO] (dále jen jako „žalobce“) se proti žalovaným [jméno FO] a [jméno FO] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že stavba žalovaných (venkovní hliníkový dvouplášťový komín) je umístěna na pozemku žalobce p.č. [hodnota] v k.ú. [adresa], a kterým by soud stanovil žalovaným povinnost nemovitost žalobce odstraněním této stavby vyklidit. Žalovaní se k žalobou uplatněnému nároku vyjádřili v podání doručeném soudu dne [datum], kde současně uplatnili protinávrh o učení, že shora specifikovaná stavba žalovaných je umístěna na pozemku p.č. [hodnota] v k.ú. [adresa]. Podáním doručeným soudu dne [datum] žalobce žalobu rozšířil o určení, že umístění okna ve štítové zdi (na hranici pozemku p.č. [hodnota] a p.č. [hodnota]) je v rozporu se stavebním povolením a protiprávně zasahuje do vlastnického práva žalobce; a o povinnost toto okno odstranit. Dne [datum] bylo jednání nařízené na den [datum] (nařízeno dne [datum]) odročeno na [datum] z důvodu nemoci soudkyně. Dne [datum] se konalo jednání, v rámci něhož byl slyšen žalobce, a jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] se konalo jednání, v rámci něhož byl slyšen svědek [jméno FO], bylo přistoupeno k výslechu prvního žalovaného a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem vypracování znaleckého posudku. Dne [datum] byl znalcem z oboru [Anonymizováno] a [Anonymizováno] ustanoven [tituly před jménem] [jméno FO] se znaleckým úkolem: určit hranice pozemků účastníků a vypracovat geometrický plán; a s lhůtou 40 dnů. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] obdržel spis dne [datum] a přípisy ze dne [datum] a ze dne [datum] byl soudem vyzván k okamžitému vrácení spisu včetně vypracovaného znaleckého posudku. Usnesením ze dne [datum] byla znalci [tituly před jménem] [jméno FO] uložena pořádková pokuta ve výši 5.000 Kč. Znalec dne [datum] sdělil, že znalecký posudek může vypracovat do [datum], lhůta k vypracování znaleckého posudku byla prodloužena do [datum], dne [datum] byl znalec urgován a usnesením ze dne [datum] byla znalci [tituly před jménem] [jméno FO] uložena pořádková pokuta ve výši 10.000 Kč. Dne [datum] a dne [datum] byl znalec vyzván k okamžitému vrácení spisu. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] podal znalecký posudek dne [datum]. Dne [datum] a dne [datum] požádal žalobce soud o urychlené projednání věci. Na základě usnesení ze dne [datum] bylo řízení o vzájemném návrhu žalovaných zastaveno; dále bylo rozhodnuto o přiznání odměny znalci [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] se konalo jednání (nařízeno dne [datum]), v rámci něhož byly připuštěny změna žaloby a protinávrh žalovaných, byla provedena sumarizace tvrzení a důkazů a bylo přistoupeno k výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Jednání bylo odročeno na neurčito za účelem doplnění dokazování. Podáním doručeným soudu dne [datum] upřesnil žalobce petit žaloby. Dne [datum] se konalo jednání (nařízeno dne [datum]), které bylo odročeno na neurčito za účelem zjištění stavu dědického řízení po prvním žalovaném, který zemřel dne [datum]. Dědické řízení po prvním žalovaném bylo pravomocně skončeno dne [datum]. Podáním doručeným soudu dne [datum] upřesnil žalobce svůj žalobní návrh dle výzvy soudu ze dne [datum]. Jednání nařízené na den [datum] (nařízeno dne [datum]) bylo z důvodu nemoci soudkyně odročeno na den [datum]. Jednání nařízené na den [datum] bylo k žádosti zástupkyně žalobce odročeno na den [datum]. Dne [datum] se konalo jednání, v rámci něhož byla připuštěna změna žalobního návrhu a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem vypracování revizního znaleckého posudku. Dne [datum] byl znalcem z oboru geodezie a kartografie ustanoven [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] se znaleckým úkolem (mimo jiné): vytyčit v terénu průběh hranice mezi pozemky p.č. [hodnota] a p.č. [hodnota] a [hodnota], a zodpovědět, zda stavba žalované – venkovní hliníkový dvouplášťový komín a přesah střešní konstrukce na domě č.p. [hodnota] zasahuje do pozemku p.č. [hodnota] ve vlastnictví žalobce; a s lhůtou 60 dnů. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] podal znalecký posudek dne [datum]. Dne [datum] se konalo jednání (nařízeno dne [datum]), v rámci něhož byl slyšen znalec [tituly před jménem] [jméno FO] a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem vypracování doplnění znaleckého posudku. Dne [datum] byl znalcem z oboru stavebnictví ustanoven [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] se znaleckým úkolem (mimo jiné): stanovit, zda štítová zeď mezi domy č.p. [hodnota] a č.p. [hodnota] je součástí domu č.p. [hodnota] či domu č.p. [hodnota]; a s lhůtou 60 dnů. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] podal znalecký posudek dne [datum] a dne [datum] mu byla přiznána odměna. Dne [datum] se konalo jednání (nařízeno dne [datum]), v rámci něhož byl slyšen znalec [tituly před jménem] [jméno FO] a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem rozhodnutí o případné námitce podjatosti vůči osobě znalce. Dne [datum] podal žalobce námitku podjatosti znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] bylo provedení důkazů mimo jednání odročeno k žádosti zástupkyně žalobce ze dne [datum] (nařízeno dne [datum]) na den [datum]. Dne [datum] provedl soud důkazy mimo jednání, a to výslechem svědka [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] bylo rozhodnuto, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] není vyloučen z úkonů znalce v projednávané věci. Dne [datum] se konalo jednání (nařízeno dne [datum]), v rámci něhož byl slyšen svědek [tituly před jménem] [jméno FO] a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem vypracování doplnění znaleckých posudků znalců [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] se konalo jednání (nařízeno dne [datum]), v rámci něhož byli slyšeni svědek [jméno FO] a znalec [tituly před jménem] [jméno FO] a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem zvážení dalšího procesního postupu. Dne [datum] byl znalcem z oboru stavebnictví ustanoven [tituly před jménem] [právnická osoba], [tituly za jménem] s revizním znaleckým úkolem (mimo jiné): stanovit, zda štítová zeď mezi domy č.p. [hodnota] a č.p. [hodnota] je součástí domu č.p. [hodnota] či domu č.p. [hodnota]; a s lhůtou 60 dnů. Dne [datum] požádal znalec [tituly před jménem] [jméno FO] o součinnost soud pro potřebu provést na objektech dodatečné sondy. Žalobce s provedením sond souhlasil, žalovaná nesouhlasila; tato nebyla v době místního šetření znalce přítomna, ačkoliv usnesením soudu ze dne [datum] bylo účastníkům uloženo, aby znalci poskytli veškerou znalcem vyžádanou součinnost. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] podal znalecký posudek dne [datum]. Dne [datum] se konalo jednání (nařízeno dne [datum]), které bylo odročeno na neurčito za účelem předložení spisu znalci [tituly před jménem] [jméno FO] k doplnění znaleckého posudku. Dne [datum] byla znalci [tituly před jménem] [jméno FO] přiznána odměna. Dne [datum] podal znalec [tituly před jménem] [jméno FO] dodatek ke znaleckému posudku. Dne [datum] se konalo jednání (nařízeno dne [datum]), v rámci něhož byl slyšen znalec [tituly před jménem] [jméno FO], žalovaná byla vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a k označení důkazů, bylo nařízeno provedení důkazů mimo jednání na den [datum] a jednání bylo odročeno na den [datum]. V podání ze dne [datum] rozšířil žalobce žalobu i o určení, že žalobce je vlastníkem pozemku p.č. [hodnota], jehož hranice je určena geometrickým plánem zpracovaným [tituly před jménem] [jméno FO]; a o určení, že stavba žalované – venkovní hliníkový dvouplášťový komín a přesah střešní konstrukce jsou umístěny na domu žalobce č.p. [hodnota]. Dne [datum] byl proveden důkaz mimo jednání, a to ohledání předmětných nemovitostí. Dne [datum] bylo jednání nařízené na [datum] odročeno na neurčito za účelem doplnění znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Usnesením soudu ze dne [datum] byla připuštěna změna žaloby navržená žalobcem v podání ze dne [datum], proti tomuto usnesení podala žalovaná dne [datum] odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Brně č.j. [spisová značka] ze dne [datum] odmítnuto. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Podáním doručeným soudu dne [datum] požádal žalobce o přiznání osvobození od soudních poplatků, které mu nebylo na základě usnesení soudu ze dne [datum] přiznáno. Dne [datum], dne [datum] a dne [datum] byla znalci [tituly před jménem] [jméno FO] uložena doplnění znaleckého posudku. Doplnění znaleckého posudku podal znalec [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum]. V podání ze dne [datum] rozšířil žalobce žalobu. Dne [datum] se konalo jednání (nařízeno dne [datum]), v rámci něhož byl slyšen znalec [tituly před jménem] [jméno FO], byla připuštěna změna žaloby navržená žalobcem v podání ze dne [datum] (v rozsahu opravy provedené při jednání) a jednání bylo odročeno na [datum] za účelem zvážení dalšího procesního postupu. Podáním ze dne [datum] uplatnila žalovaná vzájemnou žalobu o určení vlastnictví. Jednání nařízené na [datum] (nařízeno dne [datum]) bylo odročeno na neurčito z důvodu úmrtí žalobce. Dne [datum] byla přiznána znalci [tituly před jménem] [jméno FO] odměna. Na základě usnesení soudu ze dne [datum] bylo řízení v souladu s ustanovením § 107 odst. 1 o.s.ř. přerušeno a na základě usnesení soudu ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že v řízení bude na místě žalobce pokračováno s [Jméno žalobkyně] (dále jen jako „žalobkyně“). Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] se konalo jednání (nařízeno dne [datum]), v rámci něhož byly čteny listinné důkazy a byli slyšeni svědci [jméno FO] a [jméno FO], jednání bylo odročeno na [datum] za účelem doplnění dokazování. Dne [datum] se konalo jednání, v rámci něhož byly čteny listinné důkazy, byla slyšena svědkyně [jméno FO], žalobkyně [Jméno žalobkyně] a žalobkyně byla vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a k označení důkazů, jednání bylo odročeno na [datum] za účelem poskytnutí lhůty. Dne [datum] se konalo jednání, v rámci něhož byla slyšena žalovaná [jméno FO] a jednání bylo odročeno na [datum] za účelem vyhlášení rozsudku. Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek soudu č.j. [spisová značka], na základě něhož bylo určeno, že žalobkyně je vlastníkem pozemku p.č. [hodnota], p.č. [hodnota], p.č. [hodnota], p.č. [hodnota] a p.č. [hodnota] jejichž hranice je určena geometrickým plánem vyhotoveným [tituly před jménem] [jméno FO], který tvoří přílohu tohoto rozsudku (výrok I.). Návrh žalobkyně, aby bylo určeno, že stavba žalované – zdivo štítové zdi, část čelní fasády, venkovní hliníkový dvouplášťový komín, střešní konstrukce a přesah střešní konstrukce a elektroinstalace včetně rozvodné skříně, jsou umístěny na pozemku p.č. [hodnota], jehož součástí je dům č.p. [hodnota], byl zamítnut (výrok II.). Návrh žalobkyně, aby bylo určeno, že stavba žalované – oplocení – zídka z betonových tvarovek je umístěna na pozemku p.č. [hodnota], byl zamítnut (výrok III.). Návrh žalobkyně, aby bylo určeno, že stavba žalované – oplocení – drátěný plot s kovovými sloupky je umístěn na pozemku p.č. [hodnota], byl zamítnut (výrok IV.). Návrh žalobkyně, aby bylo určeno, že umístění okna ve štítové zdi domu č.p. [hodnota], konstrukce štítové zdi, střešní konstrukce, přesah střešní konstrukce, část přední fasády s izolací, hliníkový dvouplášťový komín a elektroinstalace včetně rozvodné skříně, jsou v rozporu se stavebním povolením ze dne [datum], byl zamítnut (výrok V.). Žalované byla stanovena povinnost vyklidit nemovitosti žalobce, a to pozemky p.č. [hodnota] a p.č. [hodnota] jejichž součástí je dům č.p. [hodnota], tak, že odstraní konstrukci štítové zdi ze syporexu uloženou na cihelné štítové zdi domu č.p. [hodnota] a uvede střešní konstrukci žalobce na domě č.p. [hodnota] do původního stavu; a odstraní konstrukci štítové zdi ve dvorním traktu domu č.p. [hodnota], část přední fasády s izolací, střešní konstrukci a přesah střešní konstrukce pozemku p.č. [hodnota], hliníkový dvouplášťový komín na pozemku p.č. [hodnota] a elektroinstalaci, včetně rozvodné skříně, nacházející se na pozemku p.č. [hodnota], plot z betonových tvarovek na pozemku p.č. [hodnota] drátěný plot s kovovými sloupky na pozemku p.č. [hodnota] (výrok VI.). Dále byla žalované stanovena povinnost odstranit okno ve štítové zdi domu č.p. [hodnota], které neoprávněně zasahuje na pozemek p.č. [hodnota] (výrok VII.). Návrh žalované, aby bylo určeno, že žalovaná je vlastníkem pozemků p.č. [hodnota] p. č. [hodnota], p.č. [hodnota] jejichž hranice je určena geometrickým plánem vyhotoveným [tituly před jménem] [jméno FO], byl zamítnut (výrok VIII.) a dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení mezi účastnicemi a náhradě nákladů řízení mezi účastnicemi a státem (výroky IX., X., XI.). Rozsudek byl účastníkům odeslán dne [datum]. Proti rozsudku podala žalovaná dne [datum] odvolání, které bylo k výzvě soudu ze dne [datum] doplněno podáním doručeným soudu dne [datum]. Věc byla k rozhodnutí o odvolání předložena Krajskému soudu v Brně (dále jen jako „odvolací soud“) dne [datum]. Dne [datum] požádala žalobkyně o sdělení, kdy lze očekávat nařízení jednání o odvolání. Dne [datum] bylo nařízeno jednání odvolacího soudu na den [datum]; k žádosti zástupkyně žalované byl termín jednání stanoven na den [datum]. Dne [datum] požádala žalovaná o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce a na základě usnesení soudu ze dne [datum] jí bylo osvobození od soudních poplatků přiznáno a žalované byla ustanovena zástupkyně. Dne [datum] bylo nařízeno jednání odvolacího soudu na den [datum]. Na základě usnesení odvolacího soudu ze dne [datum] bylo účastnicím nařízeno první setkání se zapsaným mediátorem a řízení bylo přerušeno na dobu 3 měsíců. Přípisy ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] byly zástupkyně účastnic vyzvány ke sdělení stavu mediačního jednání. Přípisy ze dne 7. 3. 2019, ze dne 11. 7. 2019, ze dne 12. 8. 2019, ze dne 27. 11. 2019, ze dne 12. 12. 2019 a ze dne 2. 3. 2020 sdělovaly zástupkyně účastnic soudu stav mediačního jednání. Podáními ze dne 16. 4. 2020 a ze dne 17. 4. 2020 požádaly účastnice o přerušení řízení. Na základě usnesení odvolacího soudu ze dne [datum] bylo řízení přerušeno a na základě usnesení odvolacího soudu č.j. [spisová značka] ze dne [datum] byl rozsudek soudu I. stupně ve výrocích I., VI., VII., VIII., VIIII., X. a XI. zrušen a řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno; současně bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení mezi účastnicemi a mezi účastnicemi a státem. Usnesení nabylo právní moci dne 18. 5. 2021.

12. Žalobkyně dodržela postup předvídaný ustanovením § 14 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen jako „zákon o odpovědnosti za škodu“).

13. Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

14. Podle ustanovení § 13 odst. 2 zákona o odpovědnosti za škodu právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

15. Podle ustanovení § 31a odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

16. Podle ustanovení § 31a odst. 2 zákona o odpovědnosti za škodu zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

17. Podle ustanovení § 31a odst. 3 zákona o odpovědnosti za škodu v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

18. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dle shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěrům vyplývajícím z výroků I. a II. tohoto rozsudku.

19. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně v projednávané věci domáhala peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla – podle jejího tvrzení – být způsobena nesprávným úředním postupem v řízení vedeném Okresním soudem Brno – venkov pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen jako „posuzované řízení“), soud se nejprve zabýval otázkou délky posuzovaného řízení, a zda v jeho průběhu došlo k průtahům. K porušení práva na přiměřenou délku řízení přitom dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. Jak Nejvyšší soud ČR rozvedl ve stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne 13. 4. 2011 (dále jen jako „Stanovisko“), je pojmový rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. Průtahy v řízení jsou jevem, kdy soud nekoná v zákonem stanovené či přiměřené době, a jde tedy zpravidla (nikoliv však vždy) o příčinu nepřiměřené délky řízení. K porušení práva na přiměřenou délku řízení však dochází teprve tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly způsobeny průtahy ze strany příslušného orgánu. Jinými slovy řečeno, k porušení práva na přiměřenou délku řízení může dojít i tehdy, nedošlo-li v řízení k průtahům, a naopak, i když k průtahům v řízení došlo, nemusí to vždy indikovat porušení práva účastníků na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné uzavření řízení zpravidla očekávat. Posuzované řízení bylo zahájeno doručením žaloby Okresnímu soudu Brno – venkov (dále jen jako „soud I. stupně“), tj. dne [datum], a skončilo právní moci posledního rozhodnutí, které ve věci bylo vydáno, a to usnesením Krajského soudu v Brně č.j. [spisová značka] ze dne [datum], tj. dne [datum]. Posuzované řízení tedy trvalo 19 let a 7 měsíců. Ačkoliv se sama žalobkyně účastnila posuzovaného řízení až od [datum] (tj. od právní moci usnesení soudu I. stupně č.j. [spisová značka] ze dne [datum] o pokračovaní v řízení dle ustanovení § 107 odst. 2 o.s.ř.), tak soud při úvaze o celkové délce posuzovaného řízení přihlédl i k té jeho části, v níž jako účastník vystupoval právní předchůdce žalobkyně, která vstoupila do řízení jako jeho dědička, a která se nyní domáhá poskytnutí přiměřeného zadostiučinění podle ustanovení § 31a zákona o odpovědnosti za škodu (viz bod 2 Stanoviska), nad to má soud za prokázáno (účastnickou výpovědí žalobkyně a svědeckou výpovědí [jméno FO]), že žalobkyně již v době, kdy ještě sama nebyla účastníkem posuzovaného řízení, svému právnímu předchůdci s vedením řízení a s vyřizováním souvisejících záležitostí pomáhala, byla tedy v projednávané věci zainteresována. Předmětem posuzovaného řízení byly postupně rozšiřované nároky právního předchůdce žalobkyně a následně žalobkyně na ochranu vlastnického práva (tj. určení, že stavby žalované jsou umístěny na cizím pozemku, určení rozporu se stavebním povolením a určení protiprávního zásahu do vlastnického práva, vyklizení nemovitostí odstraněním staveb, určení vlastnictví). Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, ve věci rozhodoval jedenkrát soud I. stupně, jedenkrát Krajský soud v Brně (dále jen jako „odvolací soud“). Posuzované řízení bylo zatíženo vysokou měrou skutkové, procesní i právní složitosti. Co se týká konkrétních období nečinnosti soudu, tak lze konstatovat, že delší období naprosté nečinnosti bylo shledáno u soudu I. stupně, a to v období od [datum] do [datum], tedy v období od konce lhůty pro vypracování znaleckého posudku prvního ve věci ustanoveného znalce [tituly před jménem] [jméno FO] do realizace vůbec první výzvy soudu vůči tomuto znalci. Soud I. stupně také nebyl dostatečně aktivní ani v na to navazujícím období, kdy ačkoliv znalec [tituly před jménem] [jméno FO] svou nečinností hrubě ztěžoval postup řízení a znalecký posudek podal až v dubnu roku 2005, nepostupoval proti tomu soud I. stupně dostatečně důrazně. Vyjma těchto období však soud I. stupně konal ve věci plynule a v přiměřených lhůtách. Je zřejmé, že délka posuzovaného řízení byla ovlivněna i vyřizováním řádného opravného prostředku (tj. od [datum] do [datum]), přičemž k nařízení jednání u odvolacího soudu došlo po 17 měsících od převzetí věci, ovšem v tomto směru nelze očekávat, že odvolací soud bude rozhodovat ve lhůtách předpokládaných např. u soudů I. stupně, nad to odvolací řízení bylo 1 rok přerušeno ke shodnému návrhu účastnic a 15 měsíců účastnice mimosoudně jednaly.

20. Ve shodě s žalobkyní hodnotí soud celkovou dobu trvání posuzovaného řízení jako nepřiměřenou. Nepřiměřená délka posuzovaného řízení přitom sama o sobě zakládá domněnku vzniku nemajetkové újmy u žalobkyně, za kterou jí náleží přiměřené zadostiučinění dle ustanovení § 31a odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 958/2009 ze dne 23. 9. 2010). Evropský soud pro lidská práva v této otázce vychází ze „silné, ale vyvratitelné domněnky“, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje, neboť újma vzniká samotným porušením práva (k tomu srov. rozsudek Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ve věci Apicella proti Itálii ze dne 29. 3. 2006, č. 64890/01, bod 93). Jedná se tedy sice o domněnku vyvratitelnou, nicméně v projednávané věci tato domněnka vyvrácena nebyla, kdy žalovaný neuvedl ničeho, co by tuto domněnku vyvracelo, naopak rovněž dospěl k závěru, že celková délka posuzovaného řízení byla nepřiměřená, a že nemajetková újma žalobkyni vznikla, jen považoval poskytnuté zadostiučinění za odpovídající a dostatečnou kompenzaci. Soud tedy dospěl k závěru, že věc žalobkyně nebyla projednána v přiměřené lhůtě, a že žalobkyně má jakožto poškozená právo na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, a že pouhé konstatování porušení práva není dostatečné.

21. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění vycházel soud ze Stanoviska upravující výši přiměřeného zadostiučinění pro poměry v České republice v rozmezí 15.000 Kč až 20.000 Kč za jeden rok řízení, kdy výše těchto částek byla již předmětem přezkumu Evropského soudu pro lidská práva, a ten jejich nepřiměřenost nedovodil. Posuzované řízení přitom trvalo 19 let a 7 měsíců, tuto dobu soud nahlíží již za extrémně vybočující z hranic, v nichž se má za daných okolností realizovat rychlá a účinná ochrana práva (ustanovení § 6 o.s.ř.), a považuje tedy za adekvátní (i ve shodě s žalovaným) zadostiučinění v maximální částce 20.000 Kč za jeden rok trvání řízení. Při zohlednění poloviční částky za první dva roky vedení řízení, tak soud dospěl k základní částce zadostiučinění ve výši 371.669 Kč. Pro úplnost soud doplňuje, že požadavek žalobkyně na zohlednění ekonomické reality v České republice po uplynutí více než 12 let od stanovení rozpětí Nejvyšším soudem ČR neshledal za opodstatněný, a to s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (k tomu srov. usnesení sp. zn. 30 Cdo 4428/2016 ze dne 28. 8. 2018 či usnesení sp. zn. 30 Cdo 4338/2014 ze dne 9. 4. 2016) i Ústavního soudu (k tomu srov. usnesení III. ÚS 1609/15 ze dne 2. 2. 2016).

22. Tuto základní částku poté soud s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu upravil dle kritérií uvedených v ustanovení § 31a odst. 3 zákona o odpovědnosti za škodu.

23. Kritérium složitost řízení (ustanovení § 31a odst. 3 písm. b) zákona o odpovědnosti za škodu) může být jednou z objektivních příčin prodloužení řízení, zahrnuje v sobě jak procesní komplikace, počet instancí, tak i skutkovou (rozsah tvrzení a dokazování) či hmotněprávní složitost daného případu (existenci a ustálenost judikatury) a dále i složitost procesní (procesní aktivita účastníků, četnost a srozumitelnost jejich podání a procesních návrhů, četnost opravných prostředků, výsledky řízení o těchto opravných prostředcích atd.). Pro úpravu základní částky kritériem složitosti řízení v řadě první svědčí počet instancí, které ve věci rozhodovaly, kdy posuzované řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Z průběhu posuzovaného řízení vyplývá, že bylo složité procesně, a to zejména vzhledem k procesní aktivitě účastníků a četnosti jejich podání ve věci, kdy soud I. stupně musel čtyřikrát rozhodovat o připuštění změny žaloby, dále o námitce podjatosti znalce [tituly před jménem] [jméno FO] uplatněné právním předchůdcem žalobkyně, o žádosti právního předchůdce žalobkyně o přiznání osvobození od soudních poplatků, o žádosti žalované o přiznání osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, o zastavení řízení ve věci vzájemného návrhu, o přerušení řízení a o pokračování v řízení. Soud též opakovaně rozhodoval o přiznání odměn ve věci ustanoveným znalcům. Ve věci se konalo celkem 17 jednání, soud dvakrát prováděl důkazy mimo jednání, a to včetně ohledání předmětných nemovitostí. Z průběhu posuzovaného řízení dále vyplývá, že bylo skutkově složité v závislosti na rozsahu předmětu řízení, a to jak s ohledem na rozsah tvrzení ohledně nároků vyplývajících z ochrany vlastnického práva týkající se specifické oblasti stavební činnosti na cizím pozemku, tak z hlediska důkazního ve vztahu k velkému množství důkazních prostředků a jejich povaze, kdy v posuzovaném řízení byla provedena řada listinných důkazů, byly provedeny výslechy svědků a účastnické výslechy, v řízení též vzhledem k jeho předmětu a rozsahu a charakteru tvrzení účastníků vyvstala potřeba odborného posouzení, a to dokonce z různých oborů (geodézie a kartografie, stavebnictví) a byla zadávána zpracování znaleckých posudků, jakož i revizních znaleckých posudků, a jejich doplnění, přičemž byly též prováděny výslechy zpracovatelů těchto posudků. K této skutkové složitosti dané jak rozsahem tvrzení, tak prováděným dokazováním, se poté připíná také právní složitost ve smyslu právní kvalifikace samotných žalobou uplatněných a objektivně kumulovaných nároků, tak i (vzhledem k uplatněným protinávrhům) nároku žalované. S ohledem na vše shora uvedené tak soud dospěl k závěru, že je na místě snížit základní částku přiměřeného zadostiučinění, a to o 5 % z důvodu počtu ve věci rozhodujících instancí, a o 35 % z důvodu složitosti věci samé o sobě, tedy nároků procesních, skutkových a právních, celkově tedy o 40 %.

24. Kritérium jednání poškozeného (ustanovení § 31a odst. 3 písm. c) zákona o odpovědnosti za škodu) je subjektivním kritériem, které může na celou délku řízení působit jak negativně, tak i pozitivně. Na jednu stranu může poškozený jako účastník řízení přispět k nárůstu jeho délky svou nečinností (např. nereagováním na výzvy soudu) nebo naopak svou aktivitou ryze obstrukčního charakteru (např. četné změny žalobních návrhů). Na druhou stranu může poškozený jakožto účastník řízení vyvíjet činnost alespoň teoreticky směřující ke zkrácení délky řízení (např. využití prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení). Soud v rámci tohoto kritéria zejména zohlednil, že právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně svým jednáním na celkovou délku řízení působili jak pozitivně, kdy kladně lze hodnotit zejména včasné reagování právního předchůdce žalobkyně na výzvy soudu (např. k zaplacení soudního poplatku, k doplnění žaloby, k označení důkazů), poskytování součinnosti ve věci ustanoveným znalcům a vyvíjení činností směřujících alespoň teoreticky ke zkrácení délky řízení (tj. podávání žádostí o projednání věci, podávaní žádostí o sdělení stavu řízení, opakované stížnosti na průtahy řízení), kdy využití těchto dostupných prostředků je třeba přičíst poškozenému k dobru (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 4761/2009 ze dne 5. 10. 2010); tak i negativně, kdy posuzované řízení bylo přerušeno dle ustanovení § 110 o.s.ř. ke shodnému návrhu účastníků (tedy i žalobkyně), a to v období od [datum] do [datum], tedy po dobu jednoho roku, a kdy účastnice před podáním návrhu na přerušení řízení dle § 110 o.s.ř. více než 15 měsíců mimosoudně jednaly (o čemž odvolací soud opakovaně ujišťovaly a žádaly o posečkání v projednání věci) což jsou skutečnosti, které na délku řízení měly vliv, a které leží na straně žalobkyně. S ohledem na tento výčet pozitivního i negativního působení žalobkyně a jejího právního předchůdce na celkovou délku řízení, je podle názoru soudu na místě snížit základní částku přiměřeného zadostiučinění, a to o 5 %.

25. V rámci kritéria postupu soudu v řízení (ustanovení § 31a odst. 3 písm. d) zákona o odpovědnosti za škodu), je hodnocena snaha soudu rozhodnout věc v co nejkratším možném čase, a to při zachování zákonem předepsaných procesních postupů (ustanovení § 6 o.s.ř.). Bezdůvodná nečinnost, svévole či neschopnost vedoucí ke zbytečným prodlevám ve vyřizování případu jsou pak tzv. průtahy v řízení na straně soudu. Jak již bylo shora uvedeno, vyjma naprosté nečinnosti soudu v období cca 13 měsíců (od [datum] do [datum]) a nedostatečně důrazném postupu soudu I. stupně vůči prvnímu ve věci ustanovenému znalci [tituly před jménem] [jméno FO], který podal znalecký posudek až dne [datum] (tj. po 2 letech a 8 měsících od uplynutí původně stanovené lhůty pro zpracování znaleckého posudku), což posuzované řízení nikoli marginálním způsobem prodlužilo, činil soud I. stupně ve věci velké množství úkonů plynule a v přiměřených lhůtách, jednání byla nařizována v blízké časové návaznosti. V řízení též nemohlo být z objektivních důvodů pokračováno i v období od prosince roku 2005 do května 2007 (pro úmrtí prvního žalovaného) a v období od října 2014 do června 2015 (pro úmrtí právního předchůdce žalobkyně), což jsou však okolnosti, které nelze klást k tíži soudu. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Odvolací řízení trvalo od [datum] do [datum], k nařízení jednání odvolacího soudu došlo po 17 měsících od předložení věci k rozhodnutí. Pozitivně je třeba hodnotit, že ačkoliv v posuzovaném řízení došlo několikrát ke změně projednávajícího soudce, který ze zcela pochopitelných důvodů musí materii spisu nejprve nastudovat a učinit náročný úkon nařízení jednání (vyžadující určitou úroveň připravenosti) může až po seznámení se s věcí, měla tato skutečnost na délku či plynulost posuzovaného řízení naprosto zanedbatelný vliv. V rámci kritéria postupu soudu je tedy třeba zohlednit cca třináctiměsíční nečinnost soudu I. stupně, jakož i nedostatečně důrazný postup soudu I. stupně vůči znalci [tituly před jménem] [jméno FO] (postupu řízení hrubě ztěžujícímu), neboť nebýt jich, bylo by řízení na tomto stupni minimálně o dva roky kratší. Pokud soud současně přihlédne k tomu, že dobu od převzetí věci k nařízení jednání odvolacího soudu, též nelze považovat za odpovídající standardům doby potřebné pro přezkumnou činnost řádného opravného prostředku, a k tomu, že jinak postupovaly soudy při projednávání a rozhodování věci plynule a v přiměřených lhůtách, dospívá soud k závěru, že z důvodu postupu soudů je na místě zvýšit základní částku přiměřeného zadostiučinění, a to o 15 %.

26. Kritérium významu předmětu řízení pro poškozeného (ustanovení § 31a odst. 3 písm. e) zákona o odpovědnosti za škodu) je velmi důležitým objektivním kritériem, avšak pouze ve vztahu k řízením, které se týkají práv a povinností, které jsou důležitou součástí života jedince, kdy typicky se jedná o trestní řízení, v nichž je omezována osobní svoboda účastníka; civilní řízení mezi významná řízení nepatří. V posuzovaném řízení nepřicházelo do úvahy vydání rozhodnutí vedoucího k závažnějším nebo nevratným zásahům do sféry právního předchůdce žalobkyně či žalobkyně, jako je tomu naopak v řízení, v němž dochází k omezení svobody (trestní věci), v řízení týkajícím se nezletilých (opatrovnické věci), ve věcech rodinných a statusových. Předmětem posuzovaného řízení byla ochrana vlastnického práva, tedy předmět řízení standardní, majetkový, nikoli s typicky zvýšeným významem ve smyslu výše uvedených typových řízení, nicméně soud zde přihlédl ke konkrétním okolnostem daného případu, zejména k tomu, že právní předchůdce žalobkyně měl v době zahájení posuzovaného řízení již 67 let, kdy snad netřeba zdůrazňovat, že negativní důsledky nepřiměřeně dlouhého řízení jsou osobami v pokročilejším věku vnímány intenzivněji (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 4904/2016 ze dne 28. 3. 2018); že se o osud řízení aktivně zajímal, o čemž svědčí jeho osobní účast při soudních jednáních, dotazy na stav řízení a stížnosti na průtahy; a též k tomu, že předmětem řízení byla ochrana vlastnického práva k rodinnému majetku, k němuž měl právní předchůdce žalobkyně citovou vazbu. Právě uvedené okolnosti podle názoru soudu ve svém souhrnu svědčí o zvýšeném významu předmětu řízení pro právního předchůdce žalobkyně a je tedy na místě zvýšit základní částku přiměřeného zadostiučinění, a to o 10 %.

27. S ohledem na vše shora uvedené tak soud základní částku snížil o 45 % a naopak zvýšil o 25 %, tedy celkově snížil o 20 % a částka přiměřeného zadostiučinění ve výsledku činí 297.335 Kč. Pokud bylo prokázáno, že žalovaný uhradil žalobkyni částku ve výši 223.000 Kč, je žaloba důvodná toliko co do zaplacení částky ve výši 74.335 Kč. Soud tedy žalobě v této části vyhověl a ve výroku I. tohoto rozsudku zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši 74.335 Kč. V souladu s ustanoveními § 1970 občanského zákoníku a § 15 zákona o odpovědnosti za škodu přiznal soud žalobkyni z částky ve výši 74.335 Kč i požadovaný úrok prodlení (kdy v tomto směru byl soud návrhem žalobkyně ve smyslu ustanovení § 153 odst. 2 o.s.ř. vázán a nemohl jej překročit), a to ode dne následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty od uplatnění nároku žalobkyně u žalovaného (viz bod 10 Stanoviska), tj. od 18. 2. 2022 do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu, tj. v částce ve výši 25.665 Kč včetně požadovaného příslušenství a ohledně příslušenství za dobu delší (viz shora) soud žalobu ve výroku II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítnul.

28. Výrok III. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř. podle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2412/10 ze dne 4. 4. 2011). Soud žalobkyni přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení, byť byla v řízení částečně neúspěšná, neboť žalobkyně nemůže být, při neexistenci exaktní metody, jak stanovit výši přiměřeného zadostiučinění, za ne zcela přiléhavý odhad výše budoucího přiznaného nároku v rámci náhrady nákladů řízení sankcionována (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1310/09 ze dne 5. 8. 2009). Pokud jde poté o neúspěch žalobkyně v části požadovaného příslušenství za dobu delší, představuje tento neúspěch s ohledem na předmět řízení poměrně nepatrnou část. Žalobkyně vynaložila náklady řízení sestávající z odměny za zastoupení za 7 úkonů právní služby po 3.100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání – žaloba ze dne [datum], písemné podání – stanovisko ze dne 8. 8. 2022, účast při jednání soudu dne [datum], písemné podání – doplnění žaloby ze dne 23. 6. 2023, účast při jednání soudu dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum]) v souladu s ustanovením § 9 odst. 4 písm. a) (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3378/2013 ze dne 29. 1. 2014) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen jako „advokátní tarif“); ze 7 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 11 a § 13 odst. 4 advokátního tarifu; a z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000 Kč. Zástupkyně žalobkyně skutečnost, že je plátkyní DPH, netvrdila, tím méně prokázala (k tomu srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 14 Co 272/2008, dostupné např. v ASPI: “Není úřední povinností soudu před rozhodnutím o povinnosti k náhradě nákladů řízení zjišťovat, zda advokát účastníka je či není plátcem daně z přidané hodnoty.“).

29. Celkově tak žalobkyně vynaložila v souvislosti s projednávanou žalobou náklady řízení ve výši 25.800 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně (ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.) ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení