55 C 161/2007 - 352

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Stočkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa] proti žalované: [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [adresa žalované] o 1.186.158,00 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 1.186.158 Kč s úrokem z prodlení z částky 1.186.158 Kč: ve výši 9,5 % ročně od 26. 6. 2007 do 30. 6. 2007; ve výši 9,75 % ročně od 1. 7. 2007 do 31. 12. 2007; ve výši 10,5 % ročně od 1. 1. 2008 do 30. 6. 2008; ve výši 10,75 % ročně od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008; ve výši 9,25 % ročně od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009; ve výši 8,5 % ročně od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009; ve výši 8 % ročně od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010; ve výši 7,75 % ročně od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012; ve výši 7,5 % ročně od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012; ve výši 7,05 % ročně od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017; ve výši 7,5 % ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018; ve výši 8 % ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018; ve výši 8,75 % ročně od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019; ve výši 9 % ročně od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020; ve výši 7,25 % ročně od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021; ve výši 7,5 % ročně od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021; ve výši 10,75 % ročně od 1. 1. 2022 do 19. 1. 2022 a dále od 20. 1. 2022 až do zaplacení s úrokem z prodlení z částky 1.186.158 Kč ve výši, která odpovídá v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení v procentech součtu čísla 7 a repo sazby (limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace) vyhlášené ve Věstníku České národní banky ve výši platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, a to vše ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3.900 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 22.547 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně soudní poplatek ve výši 47.450 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 29. 6. 2007 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 1.186.158 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 26. 6. 2007 do zaplacení.

2. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je vlastníkem pozemků p. [číslo] o výměře 6.220 m2, p. [číslo] o výměře 202 m2, p. [číslo] o výměře 109 m2, p. [číslo] o výměře 101 m2, p. [číslo] o výměře 21 m2, p. [číslo] o výměře 277 m2, p. [číslo] o výměře 85 m2, p. [číslo] o výměře 1.282 m2, p. [číslo] o výměře 74 m2, p. [číslo] o výměře 129 m2, zapsaných pro [územní celek] a [katastrální uzemí] na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen jako„ předmětné pozemky“). Právní předchůdce žalované byl na základě Kupní smlouvy ze dne [datum] vlastníkem dopravního střediska se všemi součástmi a příslušenstvím, nacházejícího se mimo jiné i na předmětných pozemcích. Toto dopravní středisko užíval právní předchůdce žalované do 31. 12. 2006 ke své podnikatelské činnosti pod jménem [celé jméno původního účastníka] [anonymizováno]. Areál dopravního střediska je oplocený, zčásti dřevěným plotem, místy panelovým a částečně i drátěným plotem. Na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] stojí stavby ve vlastnictví právního předchůdce žalované – [anonymizována tři slova]. Na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] které jsou pokryty zpevněnou plochou, je vjezd do areálu. Na pozemku p. [číslo] jsou umístěny objekty rovněž ve vlastnictví právního předchůdce žalované – [anonymizována čtyři slova], pozemek je pokryt zpevněnou plochou asfaltovou a panelovou. Na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] stojí [anonymizováno] ve vlastnictví právního předchůdce žalovaného. Pozemek p. [číslo] je využíván jako [anonymizováno]. Od 1. 9. 1995, poté, co bylo odňato právo trvalého užívání [anonymizována tři slova] [obec] rozhodnutím o odnětí práva trvalého užívání pozemků v [katastrální uzemí], [číslo jednací] [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], byly předmětné pozemky užívány právním předchůdcem žalované bez právního důvodu, s výjimkou pozemků p. [číslo] p. [číslo] v období od 1. 11. 1999 do 31. 12. 2004, kdy byly tyto pozemky užívány na základě Smlouvy o pronájmu pozemků ze dne [datum]. Žalobce uzavřel, že právní předchůdce žalované se na úkor vlastníka předmětných pozemků bezdůvodně obohatil, přičemž částka za bezdůvodné obohacení ve výši 1.186.158 Kč požadovaná za užívání předmětných pozemků v období od 29. 6. 2005 do 31. 12. 2006 byla stanovena na základě znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] ve znění jeho dodatku [číslo] ze dne [datum] jako cena v místě a čase obvyklá za užívání předmětných pozemků. Právní předchůdce žalované (ačkoli k tomu byl písemně vyzván) dlužnou částku žalobci neuhradil.

3. Právní předchůdce žalované se k žalobou uplatněnému nároku vyjádřil nejprve v tom směru, že některé z předmětných pozemků užíval na základě práva trvalého užívání, které na právního předchůdce žalované a jeho manželku přešlo ze [anonymizována tři slova] [obec] na základě Kupní smlouvy ze dne [datum], přičemž právo bezplatného trvalého užívání bylo [anonymizována tři slova] [obec] uděleno na základě Hospodářské smlouvy ze dne [datum] č. [anonymizováno] [číslo]. Vztah trvalého užívání se na základě ustanovení § 876 občanského zákoníku a ustanovení § 59 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb. s účinností od 1. 1. 2001 změnil na výpůjčku na dobu určitou 6 let. Není tak pravdivé tvrzení žalobce ohledně užívání pozemků právním předchůdcem žalované bez právního důvodu. Následně již žalovaná od dříve uplatňované obrany proti žalobou uplatněnému nároku v podobě transformace práva trvalého užívání na výpůjčku, jakož i v podobě převodu práva trvalého užívání na právního předchůdce žalované, upustila, a její další procesní obrana se soustředila na existenci věcného břemene užívání všech předmětných pozemků, kdy dne 30. 6. 2021 podala žalovaná ke zdejšímu soudu žalobu o určení existence věcného břemene užívání.

4. V projednávané věci provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti.

5. Na základě Hospodářské smlouvy č. [anonymizováno] – [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [anonymizována čtyři slova] [obec] a [anonymizována čtyři slova], byly [anonymizováno] do bezplatného trvalého užívání odevzdány pozemky o výměře 42,86a, 31,66a, 25,39a v [katastrální uzemí] (oddělené z [anonymizováno] parcel [anonymizováno], [číslo], [číslo] a [číslo]), a to k výstavbě areálu dopravního střediska. Na základě Hospodářské smlouvy č. [anonymizováno] [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [anonymizována čtyři slova] [obec] a [anonymizována čtyři slova], byl [anonymizováno] do bezplatného trvalého užívání odevzdán pozemek p. [číslo] v [katastrální uzemí] ([příjmení] smlouva [anonymizováno] – [číslo] ze dne [datum], Hospodářská smlouva [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum]). Souhlas k výstavbě I. etapy [anonymizováno] střediska v [část obce] byl [anonymizována dvě slova] udělen dne [datum]; souhlas s provedením stavby dopravního střediska [anonymizována dvě slova] [obec] – [anonymizováno] byl udělen dne [datum]; souhlas k trvalému užívání objektů [anonymizováno] střediska v [část obce] byl udělen dne [datum]; a dne [datum] bylo vydáno stavební povolení na stavbu 22 ks prefabrikovaných garáží [anonymizováno] v areálu [anonymizována dvě slova] v [obec] ([anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] v [obec] [číslo jednací] – [anonymizováno] ze dne [datum], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] v [obec] č.j. [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] v [obec] [číslo jednací] – [anonymizováno] ze dne [datum], Stavební povolení [anonymizována čtyři slova] v [obec] [číslo jednací] [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Projektová dokumentace„ Dopravní středisko [anonymizována dvě slova] [obec]“ byla [anonymizována čtyři slova] v [obec] potvrzena dne [datum] a projektová dokumentace„ Areál dopravního střediska [anonymizováno] [obec] – [anonymizováno]“ byla [anonymizována čtyři slova] v [obec] potvrzena dne [datum] (Projektová dokumentace„ Dopravní středisko Jednoty LSD [obec]“, Projektová dokumentace„ Areál dopravního střediska Jednoty BO – venkov“). Dne [datum] byl do obchodního rejstříku zapsán podnikatel [celé jméno původního účastníka] – [anonymizována dvě slova], [IČO], s místem podnikání: [adresa původního účastníka], a s předmětem podnikání: nákladní a osobní autodoprava, autoopravárenství, nákup a prodej náhradních dílů; od [datum] poté s předmětem podnikání: opravy motorových vozidel a silniční motorová doprava nákladní (Výpis z obchodního rejstříku vedeného [název soudu], oddíl [anonymizováno], vložka [číslo] ze dne [datum]). Dne [datum] byla mezi [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] jakožto prodávajícím a manžely [celé jméno původního účastníka] a [jméno] [příjmení] jakožto kupujícími uzavřena Kupní smlouva o prodeji dopravního střediska postaveného na pozemku p. [číslo] (provozní administrativní budova) a na pozemku p. [číslo] (montovaná hala – garáže, dílna, sklad), které se všemi součástmi a příslušenstvím stojí na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo]. V čl. II. této smlouvy bylo konstatováno, že tyto pozemky (mimo parcelu p. [číslo]) byly prodávajícímu dle hospodářských smluv o odevzdání pozemků do bezplatného trvalého užívání č. [anonymizováno] – [číslo] a č. [anonymizováno] – [číslo] odevzdány do trvalého užívání a nejsou předmětem převodu. Dne [datum] byla mezi [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] jakožto prodávajícím a manžely [celé jméno původního účastníka] a [jméno] [příjmení] jakožto kupujícími uzavřena Smlouva o prodeji podniku – dopravního střediska v [obec], [ulice a číslo]. V čl. 2 odst. 2 této smlouvy bylo konstatováno, že kupující berou na vědomí, že součástí kupní smlouvy není převod vlastnictví k pozemkům p. [číslo] p. [číslo] zastavěných kupovanými stavbami a dále k dalším pozemkům p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] užívaných k provozu podniku, které kupující budou užívat na základě smluv podle čl. 2 odst. 1 písm. f) této smlouvy. V příloze 6 Smlouvy o prodeji podniku ze dne [datum] bylo poté uvedeno, že prodávající převádí dnem [datum] na kupující všechna práva a povinnosti vyplývající ze smluv uzavřených v minulosti s těmito subjekty: [anonymizována čtyři slova] [obec] – Hospodářská smlouva o odevzdání pozemku do bezplatného trvalého užívání [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a [anonymizována čtyři slova] [obec] – Hospodářská smlouva o odevzdání pozemku do bezplatného trvalého užívání [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (Kupní smlouva ze dne [datum], Smlouva o prodeji podniku ze dne [datum]). Na základě rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [obec] – [anonymizováno] ze dne [datum] bylo [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] odňato právo trvalého užívání k pozemkům p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše v [katastrální uzemí], a to ke dni 31. 8. 1995, neboť [anonymizována dvě slova] předmětné pozemky neužívalo a stavby na nich byly prodány jiným vlastníkům. Rozhodnutí o odnětí práva trvalého užívání bylo dne [datum] doručeno [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] a dne [datum] bylo oznámení o tomto rozhodnutí doručeno manželům [jméno] a [jméno] [příjmení], současně jako uživatelé předmětných pozemků byli vyzváni k uzavření nájemní smlouvy (Rozhodnutí o odnětí práva trvalého užívání [číslo jednací] [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], Sdělení [číslo jednací] [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí]). Dne [datum] byla mezi [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [obec] jakožto pronajímatelem a manžely [celé jméno původního účastníka] a [jméno] [příjmení] jakožto nájemci uzavřena Smlouva o pronájmu pozemků p. [číslo] p. [číslo] v [katastrální uzemí], neboť nájemci měli na těchto pozemcích postavené garáže. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od 1. 11. 1999 do 31. 12. 2004 (Smlouva o pronájmu pozemků ze dne [datum]). Dne 7. 9. 2005 byl k žádosti právního předchůdce žalované zpracován společnosti [právnická osoba] znalecký posudek [číslo] [spisová značka] pro zjištění obvyklé ceny pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v [katastrální uzemí] pro jejich prodej z majetku České republiky a stanovení výše jejich nájmu (Znalecký posudek [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Dopisy žalobce ze dne 7. 6. 2007 byl právní předchůdce žalované vyzván k zaplacení částky bezdůvodného obohacení ve výši 1.186.158 Kč za užívání předmětných pozemků v [katastrální uzemí] v období od 29. 6. 2005 do 31. 12. 2006, a to nejpozději do 25. 6. 2007. Dopisy byly právnímu předchůdci žalované doručeny dne 12. 6. 2007 a dne 19. 6. 2007 (Výzvy žalobce ze dne 7. 6. 2007). Dopisem ze dne 18. 12. 2007 požádal právní předchůdce žalované žalobce o další úpravu právního vztahu k užívanému majetku, a to k pozemkům p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v [katastrální uzemí] (Žádost o další úpravu právního vztahu k užívanému majetku ze dne 18. 12. 2007). Žalobce byl ke dni 31. 12. 2006 zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník pozemků p. [číslo] o výměře 6.220 m2, p. [číslo] o výměře 202 m2, p. [číslo] o výměře 74 m2, p. [číslo] o výměře 129 m2, p. [číslo] o výměře 109 m2, p. [číslo] o výměře 101 m2, p. [číslo] o výměře 21 m2, p. [číslo] o výměře 277 m2, p. [číslo] o výměře 85 m2 a p. [číslo] o výměře 1. 282 m2, vše v [katastrální uzemí]. Jakožto nabývací tituly byly zapsány ohlášení příslušnosti hospodařit s majetkem státu ze dne [datum] ze dne [datum] (Výpis z katastru nemovitostí – listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [část obce] k datu [datum]). Právní předchůdce žalované byl ke dni 31. 12. 2006 a ke dni 26. 8. 2007 zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník budovy [adresa] – jiná stavba na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] a budovy bez čp/če – jiná stavba na pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí] (Výpis z katastru nemovitostí – listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce] k datu [datum], Výpis z katastru nemovitosti – listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce] k datu [datum]). Právní předchůdce žalované dne [datum] zemřel, dědické řízení bylo u Městského soudu v Brně vedeno pod sp. zn. [spisová značka] a dne 12. 12. 2012 přihlásil žalobce do dědického řízení pohledávku v celkové výši 12.663.259 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků v období od 1. 9. 1995 do 7. 9. 2012. Na základě usnesení Městského soudu v Brně č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo určeno, že dědici zůstavitele jsou pozůstalá dcera [celé jméno žalované] a pozůstalá dcera [jméno] [příjmení]. Usnesení nabylo právní moci dne 29. 6. 2013. Hodnota podniku [celé jméno původního účastníka] – [anonymizována dvě slova] byla pro účely dědického řízení k datu [datum] stanovena částkou ve výši 23.162.641 Kč. Obvyklá cena stavby [anonymizováno], stavby bez čp/če na pozemku p. [číslo] pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v [katastrální uzemí] byla stanovena částkou ve výši 6.000.000 Kč. Na základě usnesení Městského soudu v Brně č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla určena obvyklá cena majetku zůstavitele částkou 2.481.166 Kč, výše dluhů zůstavitele částkou 23.515.045,60 Kč a výše předlužení dědictví částkou 21.033.879,60 Kč; a byla schválena dohoda dědiců ze zákona o vypořádání dědictví tak, že pozůstalá dcera [celé jméno žalované] nabyla mimo jiné podnik zůstavitele (obchodní závod), kdy zůstavitel podnikal jako fyzická osoba pod obchodním jménem [celé jméno původního účastníka] – [anonymizována dvě slova], [IČO], a pozůstalá dcera [jméno] [příjmení] nežádala z majetku dědictví ničeho. Usnesení nabylo právní moci dne 18. 3. 2020 (Přihláška pohledávky ze dne 12. 12. 2012, Usnesení Městského soudu v Brně č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], Znalecký posudek č. [rok] [číslo] ze dne [datum], Znalecký posudek [číslo] ze dne [datum], Usnesení Městského soudu v Brně č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). Žalovaná se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 30. 6. 2021 domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že právnímu předchůdci žalované svědčilo právo odpovídající věcnému břemeni užívání k pozemkům p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v [katastrální uzemí] (Žaloba na určení existence věcného břemene ze dne [datum]).

6. Z katastrálních map a z fotodokumentace soud seznal polohové a situační určení předmětných pozemků, charakter a stav předmětných pozemků, jakož i stav jednotlivých objektů na dotčených pozemcích.

7. Právní předchůdce žalované slyšen jako účastník řízení v rámci jednání soudu dne [datum] uvedl, že skutečně užívá pozemky p. [číslo] p. [číslo] pokud jde o parcely p. [číslo] p. [číslo] tyto jsou vně areálu a nejsou oploceny, je na nich vjezd do areálu. Na pozemku p. [číslo] je zčásti umístěna vrátnice, může to být v rozsahu 3 m, ostatní výměra tohoto pozemku je vně areálu a tu právní předchůdce žalované neužívá. Pozemek p. [číslo] je vně areálu, neužívá jej vůbec. Pozemek p. [číslo] užívá, je umístěn částečně pod [anonymizováno] budovou, stejně jako pozemek p. [číslo]. Pozemky p. [číslo] p. [číslo] užívá.

8. Z ostatních důkazů provedených při jednání nezjistil soud žádné relevantní skutečnosti pro skutkový stav věci.

9. Znaleckým posudkem [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] byla obvyklá cena pronájmu pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v [katastrální uzemí] odhadnuta cenou ve výši 1.396.636 Kč. Na základě dodatku k tomuto znaleckému posudku ze dne [datum] byla obvyklá cena ročního pronájmu pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v [katastrální uzemí] odhadnuta cenou ve výši 785.749 Kč (Znalecký posudek [číslo] ze dne [datum], Dodatek ke znaleckému posudku [číslo] ze dne [datum]). Znaleckým posudkem [celé jméno znalkyně] ze dne [datum] bylo obvyklé nájemné za užívání pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v [katastrální uzemí] v období od 29. 6. 2005 do 31. 12. 2006 stanoveno ve výši 52 Kč za m2 ročně, tedy za celé žalované období částkou ve výši 667.233,45 Kč (Znalecký posudek [číslo] ze dne [datum]). Revizním znaleckých posudkem [celé jméno znalce] ze dne [datum] byl obvyklý nájem pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v [katastrální uzemí] stanoven ve výši 98 Kč za m2 ročně, tedy pro období od 29. 6. 2005 do 31. 12. 2005 částkou ve výši 424.487,67 Kč a pro období od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2006 částkou ve výši 833.000 Kč, celkem tedy částkou ve výši 1.257.488 Kč (Znalecký posudek [číslo] ze dne [datum]).

10. Další navrhované důkazy soud jako nadbytečné neprovedl, kdy pro rozhodnutí soudu postačovaly listinné důkazy uvedené výše v odůvodnění a výpověď právního předchůdce žalované. Pokud jde tedy o další důkazní návrhy, dospěl soud k závěru, že provedení těchto důkazů by již nijak nepřispělo k objasnění skutkového stavu věci, neboť se tak stalo v dostatečné míře na základě provedených listinných důkazů a výpovědi.

11. Ohledně skutkového stavu tak lze uzavřít, že žalobce byl ke dni [datum] zapsán jako vlastník předmětných pozemků. Právní předchůdce žalované na základě Kupní smlouvy ze dne [datum] a Smlouvy o prodeji podniku ze dne [datum] nabyl od [anonymizována tři slova] [obec] podnik – dopravní středisko v [obec], na ulici [ulice a číslo], postavené na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] které se všemi součástmi a příslušenstvím stálo na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v [katastrální uzemí] Tyto pozemky byly na základě Hospodářských smluv ze dne [datum] a ze dne [datum] odevzdány [anonymizována tři slova] [obec] (dříve [anonymizována tři slova] [anonymizováno]) do trvalého užívání, a (vyjma pozemku p. [číslo]) nebyly předmětem převodu dle Kupní smlouvy ze dne [datum]. Práva a povinnosti vyplývající z Hospodářských smluv ze dne [datum] a ze dne [datum] byly ve Smlouvě o prodeji podniku ze dne [datum] upravena tak, že [anonymizována tři slova] [obec] je dle této smlouvy předvedlo na právního předchůdce žalované. Ke dni [datum] bylo právo trvalého užívání k pozemkům p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] a p. [číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizována tři slova] [obec] odňato, což bylo právnímu předchůdci žalované oznámeno. V navazujícím období vyvíjel právní předchůdce žalované snahu o odkup předmětných pozemků či o další úpravu právního vztahu k užívanému majetku. Pozemky p. [číslo] p. [číslo] (zastavěné garážemi) užíval právní předchůdce žalované v období od 1. 11. 1999 do 31. 12. 2004 na základě nájemní smlouvy. Mezi účastníky nebylo sporu, že v žalobou sledovaném období (tj. od 29. 6. 2005 do 31. 12. 2006) právní předchůdce žalované předmětné pozemky užíval. Areál dopravního střediska, kde právní předchůdce žalované provozoval svou podnikatelskou činnost pod obchodním jménem [celé jméno původního účastníka] – [anonymizována dvě slova], byl v tomto období ohraničen budovami, ve zbytku byl oplocený a nebyl volně přístupný. Výše obvyklého nájemného předmětných pozemků činila dle zpracovaného revizního znaleckého posudku v období od 29. 5. 2005 do 31. 12. 2006 částku v celkové výši 1.257.488 Kč. Právní předchůdce žalované byl dne 7. 6. 2007 vyzván k úhradě částky bezdůvodného obohacení ve výši 1.186.158 Kč, výzva byla právnímu předchůdci žalované doručena dne 12. 6. 2007 a dne 19. 6. 2007, lhůta k plnění byla stanovena do 25. 6. 2007. Právní předchůdce žalované dne [datum] zemřel, podnik zůstavitele (obchodní závod) nabyla na základě dědické dohody žalovaná.

12. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nejde o právní poměr týkající se práv osobních, rodinných a věcných (ustanovení § 3028 odst. 2 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) posuzoval soud právní poměr mezi účastníky dle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen jako„ občanský zákoník.“). Totéž platí i pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením č. 142/1994 Sb.

13. Podle ustanovení § 451 odst. 1 a 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

14. Podle ustanovení § 456 věty první občanského zákoníku předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán.

15. Podle ustanovení § 458 odst. 1 občanského zákoníku musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

16. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dle shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

17. Předmětem řízení byl nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení, neboť právní předchůdce žalované v období od 29. 6. 2005 do 31. 12. 2006 užíval pozemky p. [číslo] o výměře 6.220 m2, p. [číslo] o výměře 202 m2, p. [číslo] o výměře 109 m2, p. [číslo] o výměře 101 m2, p. [číslo] o výměře 21 m2, p. [číslo] o výměře 277 m2, p. [číslo] o výměře 85 m2, p. [číslo] o výměře 1.282 m2, p. [číslo] o výměře 74 m2, p. [číslo] o výměře 129 m2 v [katastrální uzemí] (dále opět jen jako„ předmětné pozemky“) ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu. V tomto směru bylo v řízení prokázáno, že žalobce byl v žalobou sledovaném období vlastníkem předmětných pozemků, a že právní předchůdce žalované byl v žalobou sledovaném období vlastníkem dopravního střediska postaveného na pozemku p. [číslo] p. [číslo] které se všemi součástmi a příslušenstvím stálo na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo]; a vlastníkem stavby [anonymizováno] na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] stavby bez čp/če na pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí]. Mezi účastníky bylo nesporné (ustanovení § 120 odst. 3 o.s.ř.), že právní předchůdce žalované předmětné pozemky v žalobou sledovaném období (tj. od 29. 6. 2005 do 31. 12. 2006) užíval, kdy ve vztahu k užívání pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] tak učinil ještě právní předchůdce žalované (viz výpověď právního předchůdce žalované v rámci jednání soudu dne [datum] ve spojení s podáním právního předchůdce žalované ze dne 11. 2. 2009) a ve vztahu k užívání zbývajících pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] tak učinila žalovaná (viz protokol o jednání soudu dne [datum]). Tato shodná skutková tvrzení účastníků jsou poté v souladu i s ostatními v řízení provedenými listinnými důkazy, zejména pak se znaleckým posudkem [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], zpracovaným k žádosti právního předchůdce žalovaného, který provozoval [anonymizováno] činnost v areálu, jehož byl vlastníkem a který je zčásti situován na pozemcích ve vlastnictví žalobce; tak i s žádosti právního předchůdce žalované o další úpravu právního vztahu k užívanému majetku ze dne [datum], kde právní předchůdce žalované jakožto užívaný majetek označuje předmětné pozemky, vyjma tedy pozemku p. [číslo] který však byl zastavěn stavbou v jeho vlastnictví (budovou [anonymizováno]) a právní předchůdce žalované tak tento pozemek zastavěný jeho stavbou užíval již jen tím, že tam měl stavbu umístěnu a je nerozhodné, zda tuto stavbu také fakticky užíval (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 672/2012 ze dne 3. 4. 2012 či usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 408/2019 ze dne 9. 10. 2019). Skutečnost, že právní předchůdce žalované předmětné pozemky v žalobou sledovaném období užíval, ostatně vyplývá i ze samotné obrany žalované v projednávané věci (viz níže). Mezi účastníky bylo dále nesporné (ustanovení § 120 odst. 3 o.s.ř.), že areál dopravního střediska byl v žalobou sledovaném období oplocený, nalézaly se zde jen budovy ve vlastnictví právního předchůdce žalované, a areál nebyl volně přístupný. Nebylo prokázáno (a ostatně ani tvrzeno), že by právní předchůdce žalované uhradil žalobci za užívání předmětných pozemků v žalobou sledovaném období jakoukoliv částku.

18. Obrana žalované se poté, co bylo upuštěno od tvrzení o transformaci práva trvalého užívání na výpůjčku a od tvrzení o převodu práva trvalého užívání na právního předchůdce žalované, soustředila na existenci věcného břemene užívání všech předmětných pozemků, kdy žalovaná dne 30. 6. 2021 podala ke zdejšímu soudu žalobu, na základě které se domáhá určení, že právnímu předchůdci žalované svědčilo právo odpovídající věcnému břemeni užívání předmětných pozemků. Žalovaná však ani přes výzvu a poučení soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. učiněné v rámci jednání konaného dne [datum] nedoplnila skutková tvrzení a neoznačila důkazy ohledně splnění zákonných podmínek vydržení věcného břemene užívání v podobě dobré víry, oprávněnosti a délky držby, tedy netvrdila a nedoložila, kdy se právní předchůdce žalované ujal držby předmětných pozemků v dobré víře, že mu právo odpovídající věcnému břemeni náleží a jakým konkrétním způsobem držbu předmětných pozemků vykonával. Žalovaná i přes výzvu a poučení soudu nepopsala objektivní okolnosti dobré víry jejího právního předchůdce o tom, že mu právo odpovídající věcnému břemeni náleží, zejména na základě čeho (tj. jakého konkrétního způsobu vzniku práva odpovídajícího věcnému břemeni) nabyl její právní předchůdce přesvědčení, že se stal subjektem tohoto práva; a nepopsala, jak její právní předchůdce projevil běžnou (normální) opatrnost ohledně zjištění titulu, a jak tato byla projevena poté, co obdržel sdělení [anonymizována dvě slova] [obec] – [anonymizováno] o odnětí práva trvalého užívání [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec]. Na výzvu a poučení soudu ohledně splnění zákonných podmínek vydržení věcného břemene žalovaná žádným způsobem nereagovala. Tvrzení žalované o tom, že Smlouvou o prodeji podniku ze dne [datum] přešlo na právního předchůdce žalované i právo trvalého užívání, které bylo odňato rozhodnutím jen vůči [anonymizována dvě slova], a že od této doby právní předchůdce žalované předmětné pozemky pokojně užíval, jsou naprosto nedostatečná již jen ve světle toho, že převod, ale i přechod práva trvalého užívání majetku na další osoby byl vyloučen (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 2494/2013 ze dne 4. 3. 2014), že rozhodnutí o odnětí práva trvalého užívání bylo právnímu předchůdci žalované prokazatelně oznámeno, a že se nad to právo trvalého užívání týkalo jen některých z předmětných pozemků. Žalovaná tak i přes výzvu a poučení soudu, kterého se jí dostalo, neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně hmotněprávní nedůvodnosti žalobou uplatněného nároku.

19. S ohledem na vše shora uvedené lze tedy uzavřít, že pokud právní předchůdce žalované užíval v období od 29. 6. 2005 do 31. 12. 2006 předmětné pozemky ve vlastnictví žalobce, užíval je bez jakéhokoliv právně relevantního důvodu. Nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků právním předchůdcem žalované v období od 29. 6. 2005 do 31. 12. 2006 je tak důvodný.

20. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení, tak pro uživatele cizí nemovitosti bez nájemní smlouvy či jiného titulu opravňujícího užívat cizí věc platí, že je povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou; pokud její výše není předpisem stanovena, určí ji soud postupem podle ustanovení § 136 o.s.ř. opírajícím se o jeho volnou úvahu. Tato úvaha musí vycházet z finančního ocenění prospěchu, který účastníku užíváním věci vznikl. Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání věci i s přihlédnutím k druhu právního důvodu (smluvního typu či věcného práva k věci cizí), kterým se zpravidla právo užívání věci vzhledem k jeho rozsahu a způsobu zakládá; nejčastěji jde o nájemní smlouvu, kdy se výše náhrady poměřuje s obvyklou hladinou nájemného, které by byl nájemce za obvyklých okolností povinen plnit, užíval-li by věc na základě platné nájemní smlouvy (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 199/2007 ze dne 8. 1. 2008). Při určení výše bezdůvodného obohacení vyšel soud z revizního znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum], kdy znalecký posudek splňuje zákonem stanovené předpoklady, text jako celek je přehledný a závěr logicky odpovídá zjištěným údajům. O správnosti a přesvědčivosti znaleckého posudku neměl soud pochyb. Podle znaleckého posudku činí obvyklá výše nájemného předmětných pozemků za období od 29. 6. 2005 do 31. 12. 2006 částku v celkové výši 1.257.488 Kč.

21. Právní předchůdce žalované dne [datum] zemřel a podle výsledků dědického řízení (viz usnesení Městského soudu v Brně č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]) vstoupila do jeho postavení a převzala povinnost, o níž v projednávané věci jde, žalovaná, která odpovídá za zůstavitelovy dluhy (ustanovení § 470 občanského zákoníku). Vzhledem k tomu, že žalovaná v rámci řízení neprokázala, že by dlužnou částku žalobci zaplatila a k tomu, že ve své obraně o hmotněprávní nedůvodnosti žalobou uplatněného nároku nebyla úspěšná, soud ve výroku I. tohoto rozsudku žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci požadovanou částku v celkové výši 1.186.158 Kč, kdy soud byl v tomto směru návrhem žalobce vázán, nemohl jej překročit a přisoudit žalobci více, než čeho se domáhal (ustanovení § 153 odst. 2 o.s.ř.).

22. Jelikož žalovaná nesplnila svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostala se prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 517 odst. 2 občanského zákoníku povinna zaplatit i úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení byla žaloba na vydání bezdůvodného obohacení, u něhož není doba plnění (splatnost) stanovena právním předpisem (a pojmově nemohla být ani dohodnuta) postupoval soud podle ustanovení § 563 občanského zákoníku, podle něhož je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 871/2005 ze dne 15. 12. 2005 či usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 715/2014 ze dne 15. 7. 2014). Právní předchůdce žalované byl přitom k vydání bezdůvodného obohacení vyzván dopisem žalobce ze dne 7. 6. 2007, pro plnění byla ve výzvě určena lhůta do 25. 6. 2007, nárok na vydání bezdůvodného obohacení se tak tímto dnem stal splatným, a pokud žalobce požadoval přiznání úroku z prodlení od 26. 6. 2007, soud žalobě i v této části vyhověl a zavázal žalovanou k zaplacení úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

23. Výrok II. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal paušální náhradu nákladů dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a dle ustanovení § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to ve výši 300 Kč za 13 úkonů (výzva k plnění, písemné podání – žaloba ze dne 27. 6. 2007, účast při jednání soudu dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], písemné podání – doplnění žaloby ze dne 15. 5. 2009, účast při jednání soudu dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], písemné podání – stanovisko ze dne 4. 1. 2021, účast při jednání soudu dne [datum], písemné podání – doplnění žaloby ze dne 29. 7. 2021, účast při jednání soudu dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum]).

24. Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř. podle kterého má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V dané věci byla přitom usnesením soudu č.j. 55 C 161/2007-184 ze dne 13. 12. 2011 přiznána soudní znalkyni [celé jméno znalkyně] odměna ve výši 7.659 Kč, která byla vyplacena z rozpočtových prostředků. Usnesením soudu č.j. 55 C 161/2007-250 ze dne 10. 5. 2012 byla poté soudnímu znalci [celé jméno znalce] přiznána odměna ve výši 14.888 Kč, která byla vyplacena z rozpočtových prostředků. Celkově tak byla na znalečném vyplacena částka ve výši 22.547 Kč, kterou je plně procesně neúspěšná žalovaná povinna zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.).

25. Žalobce byl v této věci ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni 29. 6. 2007, osvobozen od placení soudního poplatku. Podle ustanovení § 2 odst. 3 tohoto zákona, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný. S ohledem na právě uvedené tak soud ve výroku IV. tohoto rozsudku rozhodl o povinnosti žalované zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně soudní poplatek ve výši 47.450 Kč (Položka 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků, ve znění účinném ke dni 29. 6. 2007).

Poučení