55 C 81/2020-130

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Stočkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [celé jméno žalobkyně], IČO: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa žalobkyně] insolvenční správkyně dlužnice [jméno] [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] insolvenční správkyně dlužníka [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa] o zaplacení 53 893,40 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala do majetkové podstaty dlužníků [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] [příjmení] zaplacení částky ve výši 53.893,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 53.893,40 Kč od 6. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 5.751 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni do majetkové podstaty částku v celkové výši 53.893,40 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je insolvenční správkyní dlužníků [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] [příjmení], přičemž do majetkové podstaty obou konkurzních řízení byly sepsány pozemky p. [číslo] jehož součástí je dům [adresa], a p. [číslo] jehož součástí je dům [adresa], vše v [katastrální uzemí]. Dne [datum] oznámila dlužnice [jméno] [jméno] [příjmení] žalobkyni, že v ranních hodinách došlo k poškození dveří nemovitosti [ulice a číslo] zásahovou službou, a že fakturu proplatí [stát. instituce]. Žalobkyně jakožto jediná osoba s dispozičním oprávněním k zapsanému majetku nebyla ze strany [stát. instituce] o zásahu informována a nebyla tedy dána možnost vniknout do objektu nenásilnou cestou za její přítomnosti. Následně byla provedena obhlídka poškozených dveří, pořízena fotodokumentace, žalobkyně zajistila opravu, přičemž práce na opravě dveřního kování vstupních dveří z ulice a na úplné výměně zadních vstupních dveří ze dvora byly následně vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností 14. 2. 2020. Zajištěný věřitel dal souhlas s úhradou faktury za opravu poškozených dveří dne [datum]. Nesprávný úřední postup spatřuje žalobkyně v absolutní ignoraci insolvenčního zákona jakožto lex specialis ze strany orgánů činných v trestním řízení. Tyto orgány se při rozhodování o násilném vniknutí do nemovitosti neseznámily se skutečností, že [jméno] [příjmení] není osobou oprávněnou k dispozici s majetkem, že majetek je navíc zajištěn zástavním právem, a že tedy v rámci insolvenčního řízení má k tomuto majetku přednostní právo zajištěný věřitel. Orgány činné v trestním řízení se mohly předem seznámit s rozsahem zjištěného majetku v rámci soupisu majetkové podstaty a dále nic nebránilo kontaktovat osobu s dispozičním oprávněním, tedy insolvenční správkyni, a zajistit zcela bezproblémový přístup do nemovitosti. Pokud by si orgány činné v trestním řízení při zodpovědné přípravě prověřily před podáním návrhu na provedení domovní prohlídky podstatné skutečnosti ve vztahu k obviněnému a k jeho majetku, tedy i zda není v insolvenčním řízení, k žádné škodě na majetku by nedošlo. Pro tak razantní zásah nesvědčila ani obava, že by obviněný byl ozbrojen a mohl by klást odpor, když [jméno] [příjmení] zbraně včetně zbrojního průkazu odevzdal a průkaz mu byl vrácen. Samotný zásah se pak žalobkyni jeví jako nepřiměřený, kdy hlavní vstup z uličního traktu zajišťoval dostatečný přístup do domu a nebylo třeba devastačním způsobem otevřít dveře ze zahrady. Ze strany orgánů činných v trestním řízení nebyl učiněn žádný úkon, kterým by bylo možno poškození nemovitostí zabránit, kdyby si totiž tyto orgány z veřejného rejstříku zjistily stav majetku obviněného, tak by nebylo zapotřebí nařídit domovní prohlídku takovým způsobem, jakým byla provedena, neboť insolvenční správkyně neměla žádný důvod neposkytnout orgánům činným v trestním řízení jimi potřebnou součinnost.

3. Žalovaný se k žalobou uplatněnému nároku vyjádřil v podání doručeném soudu dne 26. 1. 2021. Na základě provedeného šetření dospěl k závěru, že v postupu [stát. instituce], [stát. instituce] [anonymizováno], v rámci domovní prohlídky uskutečněné dne [datum] nedošlo k žádnému pochybení. Domovní prohlídka byla dle příkazu ze dne [datum] provedena jako neodkladný a neopakovatelný úkon, neboť bylo dáno nebezpečí jeho zmaření tím, že hrozilo zničení nebo ztráta důkazů, které se v místě prohlídky mohly nacházet a z hlediska účelu trestního řízení provedení prohlídky nesneslo odkladu na dobu, než bylo zahájeno trestní stíhání, neboť hrozilo zejména zničení a odstranění materiálních důkazů. Na věci nic nemění ani skutečnost, že k rodinnému domu nacházejícímu se na adrese [adresa], kde byla předmětná domovní prohlídka realizována, měla v dané době dispoziční oprávnění pouze žalobkyně. Dle výpisu z katastru nemovitostí byla předmětná nemovitost ve společném vlastnictví [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] [příjmení]. Jedním z podezřelých byl tedy spoluvlastník nemovitosti, u kterého bylo zjištěno místo jeho faktického pobytu v předmětném rodinném domě. Vzhledem k tomu, že pro vznik odpovědnosti státu za nesprávný úřední postup [stát. instituce] je nutné splnění všech tří podmínek, tedy že v řízení musí být dáno nezákonné rozhodnutí nebo shledán nesprávný úřední postup, dále musí dojít ke vzniku škody, a vzniklá škoda musí být přímým důsledkem nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu; nelze nároku žalobkyně vyhovět již z důvodu absence samotného nesprávného úředního postupu. Postup policejního orgánu byl zcela oprávněný, co do intenzity byl služební zákrok přiměřený okolnostem daného případu, a z provedeného šetření nelze vyvozovat žádné porušení pravidel předepsaných právními normami.

4. V projednávané věci provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti.

5. Dne [datum] byly [stát. instituce], [stát. instituce] [anonymizováno] (dále jen jako„ policejní orgán“) zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání zločinů padělání a pozměňování peněz a padělání a pozměnění veřejné listiny, kterých se měly dopustit a dále dopouštějí důvodně podezřelé osoby, mimo jiné i [jméno] [příjmení], a to jako členové organizované skupiny (Záznam o zahájení úkonů trestního řízení [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). Dne [datum] byl [jméno] [příjmení] vrácen zbrojní průkaz [příjmení] [číslo], který byl dne [datum] převzat [anonymizována tři slova] [územní celek] do úschovy (Potvrzení o převzetí zbrojního průkazu [číslo jednací] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí]). Dne [datum] požádal policejní orgán [anonymizována tři slova] v [obec] o předchozí souhlas se zadržením podezřelého [jméno] [příjmení], jelikož se jedná o jednoho z členů organizované skupiny, kdy zadržení více podezřelých bude nutno provést koordinovaně s dalšími úkony trestního řízení, k zabránění ztráty důkazních prostředků. Současně bylo požádáno i o předchozí souhlas se zadržením podezřelého [jméno] [příjmení]. Souhlasy byly [anonymizována tři slova] v [obec] uděleny dne [datum] (Žádosti o předchozí souhlas se zadržením podezřelého [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], Souhlasy s postupem podle § 76 odst. 1 tr. řádu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). Podnět k podání návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce pro rodinný dům na adrese [adresa], byl policejním orgánem podán dne [datum] a dne [datum] nařídil soudce [název soudu] domovní prohlídku rodinného domu a prostor k němu přináležejících, který se nachází na adrese [adresa], který užívá [jméno] [příjmení], přičemž dům je v podílovém spoluvlastnictví [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] [příjmení], kdy prohlídka bude provedena jako neodkladný a neopakovatelný úkon, neboť je dáno nebezpečí jeho zmaření tím, že hrozí zničení nebo ztráta důkazů, které se v místě prohlídky mohou nacházet a z hlediska účelu trestního řízení provedení prohlídky nesnese odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání, kdy zejména hrozí zničení a odstranění materiálních důkazů. Domovní prohlídku měli provést pracovníci policejního orgánu, a to v termínu od [datum] do [datum]. Dne [datum] požádal policejní orgán o vyslání zásahové jednotky, a to z důvodu zákroku proti nebezpečnému pachateli organizované trestné činnosti a zvlášť závažných zločinů a dále pachateli organizované trestné činnosti a zvlášť závažných zločinů při jejich zadržení pro potřebu provedení rychlého efektivního zákroku za účelem znemožnění, zničení, poškození nebo znehodnocení důkazů. Dne [datum] vstoupili příslušníci zásahové jednotky na pozemek rodinného domu na adrese [ulice a číslo] po odstranění části plotu pomocí pákových nůžek, a to na zahradu ze směru od přilehlého parku přes sousedící pozemek. Tento vstup byl zvolen proto, že hlavní vstupní dveře u [číslo] [číslo] jsou plastové, prosklené a byla nad nimi instalována bezpečnostní kamera, a tudíž byla důvodná obava, že při přiblížení příslušníků zásahové jednotky k předním dveřím a při jejich překonávání dojde ke zničení důkazního materiálu ze strany podezřelých. Domy na ulici [ulice] [číslo] [číslo] jsou jedním spojeným stavebním objektem. Příslušníci zásahové jednotky se přiblížili k zahradnímu domku na p. [číslo] kde v zahradním domku zahlédli osobu, jejíž popis odpovídal popisu podezřelého, kdy se jednalo o [jméno] [příjmení]. Po použití výzvy s výstrahou bylo proti podezřelému použito donucovacích prostředků. Poté se příslušníci zásahové jednotky přemístili k zadní části rodinného domu, kde se vlevo nacházel vstup do domu [číslo] přes prosklené plastové dveře. Tyto byly uzamčeny, proto zakročující policisté bouchali na dveře a použili výzvy s výstrahou ve znění:„ Policie, jménem zákona otevřete dveře nebo bude ke vstupu použito násilí“. Vzhledem k tomu, že ani na opětovnou výzvu s výstrahou nikdo nereagoval, bylo přikročeno k násilnému vstupu do obydlí. Policisté zasahující jednotky za pomocí páčidel překonali uzamčené vchodové dveře ze zahrady a vstoupili do domu [číslo]. Současně s postupem týmu zásahové jednotky přes zahradu se přiblížil další tým zásahové jednotky ke vstupním dveřím do rodinného domu z ulice [ulice]. Zde před vstupem do rodinného domu zakročující policisté zvonili na domovní zvonek a použili výzvy s výstrahou ve znění:„ Policie, jménem zákona otevřete dveře nebo bude ke vstupu použito násilí“. Vzhledem k tomu, že ani na opětovnou výzvu s výstrahou nikdo nereagoval, bylo přikročeno k násilnému vstupu do obydlí. Policisté zasahující jednotky za pomocí páčidel překonali uzamčené vchodové dveře a vstoupili do rodinného domu. Na podestě nad schodištěm v chodbě za vchodovými dveřmi spatřili příslušníci osobu odpovídající popisu podezřelého, kdy se jednalo o [jméno] [příjmení]. Proti podezřelému použili výzvy s výstrahou ve znění„ Policie, jménem zákona lehněte si na podlahu a nehýbejte se, nebo bude proti vám použito donucovacích prostředků“. Protože podezřelý na opakovanou výzvu s výstrahou nereagoval, bylo proti němu použito donucovacího prostředku hrozba namířenou střelnou zbraní. Podezřelý [jméno] [příjmení] byl zadržen v 5:30 hod. Vedle zadrženého stála v kuchyni žena, která uposlechla všech výzev příslušníků zásahové jednotky, kdy se jednalo o [jméno] [jméno] [příjmení]. Nasazeno bylo celkem 26 policistů zásahové jednotky, policisté byli oblečeni v pracovním stejnokroji a balistických vestách s viditelnými nápisy Policie vpředu i vzadu. Ze služebního zákroku nebyl pořízen videozáznam. Při zajištění vstupu do domu [ulice a číslo] došlo k poškození vstupních dveří páčidlem, vrypy po použití páčidla se nacházely na zárubních i samotných předních vstupních dveřích z ulice, došlo k ohnutí uložení pro západky. Vrypy po použití páčidla se nacházely i na zárubních zadních vstupních dveří ze zahrady, stopy násilí byly patrny i na dveřích samotných, a to vylomení ochranného plechu zámku a plastu v krytu dveří, západka zámku byla ohnutá a uložení pro západky bylo vytrženo ze zárubně, dále byla poškozena omítka na zateplení kolem těchto dveří. Byl proveden předchozí výslech dle § 84 trestního řádu [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] [příjmení], těmto byl doručen příkaz k domovní prohlídce a umožněna účast při prohlídce. S domovní prohlídkou bylo započato v 6:30 hod. a skončeno v 11:25 hod., prohlídce byla přítomna nezúčastněná osoba. V rámci domovní prohlídky bylo zjištěno, že předmětnou nemovitost stále užívá podezřelý [jméno] [příjmení] se svojí družkou [jméno] [jméno] [příjmení], ačkoliv je vůči podezřelému vedeno insolvenční řízení a insolvenční správkyně je v tomto domě ponechala dočasně bydlet. Tomu odpovídala situace na místě, kdy v nemovitosti se nacházelo minimum věcí potřebných k běžnému životu a dům byl připraven k okamžitému vystěhování. V domě na ulici [ulice a číslo] v [obec] probíhala i souběžná domovní prohlídka, realizovaná na základě příkazu [název soudu] sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] v trestní věci podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatků a podobné povinné platby (Podnět [číslo jednací] – [číslo] ze dne [datum], Žádost o vyslání zásahové jednotky ze dne [datum], Příkaz k domovní prohlídce sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], Úřední záznam [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], Protokol o provedení domovní prohlídky [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], Protokol o zadržení osoby podezřelé [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], Úřední záznam [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], Protokol o provedení domovní prohlídky [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], Úřední záznam [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], Sdělení [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). Na základě usnesení policejního orgánu ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání mimo jiné i obviněného [jméno] [příjmení] pro zločin padělání a pozměnění veřejné listiny. Policejní orgán podal i podnět k podání návrhu na vzetí obviněného [jméno] [příjmení] do vazby, tento návrh byl [anonymizována tři slova] v [obec] téhož dne realizován. Vazební zasedání se konalo dne [datum] u [název soudu] a [jméno] [příjmení] byl vzat do vazby z důvodu § 67 písm. a), písm. c) trestního řádu. Stížnost obviněného [jméno] [příjmení] proti usnesení o zahájení trestního stíhání byla zamítnuta [anonymizována tři slova] pro [obec] [datum]. Dne [datum] podal policejní orgán podnět k návrhu na ponechání obviněného [jméno] [příjmení] ve vazbě. V rámci vazebního zasedání konaného dne [datum] byl přijat písemný slib a obviněný [jméno] [příjmení] byl propuštěn z vazby na svobodu. [název soudu] následně rozhodl tak, že obviněného [jméno] [příjmení] ponechal i nadále ve vazbě. Dne [datum] podala státní zástupkyně návrh na ponechání obviněného [jméno] [příjmení] ve vazbě. Dne [datum] byl obviněný [jméno] [příjmení] propuštěn z vazby na svobodu a dne [datum] bylo trestní stíhání mimo jiné i obviněného [jméno] [příjmení] rozšířeno o další skutky (Usnesení Policie ČR [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], Podnět k podání návrhu na vzetí do vazby [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], Návrh na vzetí do vazby sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], Protokol o vazebním zasedání ze dne [datum], Usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], Usnesení [anonymizována tři slova] pro [část obce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], Podnět k návrhu na ponechání ve vazbě [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], Usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], Usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], Návrh státní zástupkyně na ponechání obviněného ve vazbě č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], Usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], Usnesení [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). Na základě rozsudku [název soudu] sp. zn. [spisová značka] byl [jméno] [příjmení] uznán vinným ze spáchání pokračujícího zločinu padělání a pozměnění veřejné listiny a za tento zločin a za sbíhající se trestný čin úvěrového podvodu z rozsudku [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], ve znění rozsudku [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let a 10 měsíců, přičemž výkon trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 let a 6 měsíců. Rozsudek nabyl právní moci dne 5. 4. 2022 (Rozsudek [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], Rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

6. Dne [datum] byl zjištěn úpadek dlužnice [jméno] [jméno] [příjmení], dne [datum] byla insolvenční správkyní ustanovena žalobkyně a dne [datum] byl na majetek dlužnice prohlášen konkurz. Soupis majetkové podstaty byl proveden dne [datum] a v insolvenčním rejstříku byl zveřejněn dne [datum]. Dne [datum] byl zjištěn úpadek dlužníka [jméno] [příjmení], na jeho majetek byl prohlášen konkurs a dne [datum] byla insolvenční správkyní ustanovena žalobkyně. Soupis majetkové podstaty byl proveden dne [datum] a v insolvenčním rejstříku byl zveřejněn dne [datum]. Ke dni [datum] a ke dni [datum] byly pozemky p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] – bydlení a p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, zapsány v podílovém spoluvlastnictví [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] [příjmení]; v části C bylo zapsáno rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu ve vztahu k [jméno] [jméno] [příjmení] (Usnesení [název soudu] č.j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum], Usnesení [název soudu] č.j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum], Usnesení [název soudu] č.j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum], Usnesení [název soudu] č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], Usnesení [název soudu] č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], Zpráva o hospodářské situaci dlužníka ze dne [datum], Soupis majetkové podstaty ze dne [datum], Detail insolvenčního řízení [jméno] [jméno] [příjmení], Zpráva IS o jeho dosavadní činnosti a hospodářské situaci dlužníka v konkurzu ze dne [datum], Soupis majetkové podstaty ze dne [datum], Detail insolvenčního řízení [jméno] [příjmení], Výpisy z katastru nemovitostí – listů vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí]). Dne [datum] oznámila [jméno] [jméno] [příjmení] žalobkyni, že téhož dne v ranních hodinách došlo k poškození dveří zásahovou službou, a že se faktura proplatí [stát. instituce]. Společnost [anonymizováno 5 slov] dne [datum] zjistila, že u předních vstupních dveří rodinného domu na adrese [adresa], došlo k poškození dveřního kování (táhel, rámečků), což bylo vyměněno, a přední dveře jsou plně funkční a jdou zamykat původním klíčem. U zadních dveří ze zahrady došlo k poškození celého rámu dveří bez možnosti opravy. Dne [datum] učinila [právnická osoba]. [anonymizována čtyři slova] nabídku na montáž, demontáž, zapravení a likvidaci v celkové výši 35.410 Kč a dne [datum] vyfakturovala tato společnost [anonymizováno 5 slov] částku v celkové výši 53.893,40 Kč za dodávku a výměnu dveřního kování u předních vstupních dveří a za dodávku, montáž, demontáž, zapravení a likvidaci zadních vstupních dveří. Částku ve výši 53.893,40 Kč uhradila žalobkyně dne 30. 4. 2020, souhlas zajištěného věřitele obdržela dne [datum] (E-mail ze dne [datum], Zjišťovací protokol ze dne [datum], Nabídka č. [rok] ze dne [datum], Faktura [číslo] ze dne [datum], E-maily ze dne [datum] a ze dne [datum], Výpis z účtu ze dne [datum]). Fakturu [číslo] předložila žalobkyně dne [datum] [anonymizováno 5 slov], která žádost o proplacení nákladů na opravy poškozené nemovitosti postoupila dne [datum] [stát. instituce], které následně dne [datum] žádost žalobkyně odmítlo. Opakovanou žádost žalobkyně ze dne [datum] odmítlo [stát. instituce] dne [datum] (Dopis žalobkyně ze dne [datum], Vyrozumění o postoupení žádosti o proplacení nákladů [číslo jednací] – [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], Sdělení [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], Vyjádření žalobkyně ke sdělení ze dne [datum], Sdělení [stát. instituce] [země] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]).

7. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že si na okolnosti domovní prohlídky v září [rok] pamatuje, připadalo mu to celé jako ze špatného amerického filmu, nechápal, proč došlo k násilnému vniknutí, neboť se vždy dostavoval ke všem výslechům, nikdy se neschovával, ještě před insolvencí odevzdal veškeré zbraně a zbrojní průkaz mu byl vrácen. Zvonění, bouchání neslyšel, a ani nemohl, neboť zásah začal vypnutím proudu. Vzbudil ho lomoz po domě, bylo to mezi pátou a šestou hodinou, byla ještě tma, otevřel dveře z patra a proti němu se řítila banda ozbrojenců, slyšel dupot a křik. Zasahující policisté se potom k němu chovali velmi pěkně, ohleduplně, následně byl odvezen do cely předběžného zadržení a byl 7 měsíců ve vazbě. Byl odsouzen na 2 roky a 10 měsíců s podmíněným odkladem, neboť se plně doznal a spolupracoval. Proti příkazu k domovní prohlídce právními prostředky nebrojil, poškození domu nemohl posoudit, protože rovnou ze zásahu byl odvezen, takže čerpá z toho, co mu vyprávěla partnerka [jméno] [jméno] [příjmení], dveře byly rozkopané dole i zezadu, ty nebylo možné zamknout. Návštěva policistů pro něj byla svým způsobem vysvobozením, skupina, ve které působil, mu nepřímo vyhrožovala, byl z toho všeho tak psychicky zničený, že shodou okolností den před domovní prohlídkou doklady zlikvidoval, což i zasahujícím policistům řekl. Pokud jde o osobu [jméno] [příjmení], to byl kamarád, vzájemně si pomáhali, svědek mu poskytl ubytování a on svědka vozil, neboť v tu dobu byl bez řidičského průkazu. [jméno] [příjmení] speciální výcvik neměl, byl sice zadržen, ale hned druhý den propuštěn, protože s celou věcí neměl nic společného.

8. Z výslechu svědkyně [jméno] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že si na okolnosti zásahu z roku [rok] pamatuje, bylo to pro ni dost nepříjemné, byla na toaletě a zdálo se jí, že slyší nějaký větší šum. Když otevřela dveře, viděla, že k nim vtrhli kukláči s policií, to nepochopila, protože partner [jméno] [příjmení] neměl doma žádné zbraně a insolvenční správkyně měla klíče od domu. Bylo to brzy ráno, neslyšela žádné zvonění ani bouchání, jako prvotní vjem zaznamenala, že někdo šel tiše po schodech. Šla vzbudit svého partnera a řekla mu, že mají návštěvu, už bylo světlo. Zasahující policisté vylomili obojí dveře, zadní dveře nešly otevřít a přední dveře byly úplně vytřískané. Oprava byla provedena za nějaké 3 až 4 měsíce, v mezidobí nemovitost zajištěna nebyla. V rámci zásahu jí jeden z policistů sdělil, že škoda bude proplacena, že to policie zajistí. Svědkyně nepochopila, proč byl ten zásah tak drastický, kdy opravdu stačilo zazvonit, a oni by zvonění slyšeli.

9. Z výslechu svědka [anonymizováno]. [titul] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tento byl v září roku [rok] vyšetřovatelem [stát. instituce], byl povolán k výkonu domovní prohlídky u [jméno] [příjmení] a byl instruován, že se jedná o trestnou činnost s padělanými doklady a na to navazujícími úvěry. K výkonu byla přizvána zásahová jednotka, neboť objekt v [část obce] byl opravdu velký a kdy ze skrytého prověřování vyplývalo, že dotyčný, který se má s [jméno] [příjmení] v domě nebo v zahradním domku zdržovat, je jeho bodyguard. Zákrok byl naplánován na 6 hodinu ranní, jedna část zásahové jednotky byla před domem a druhá lezla přes plot zezadu. Svědek čekal na ulici, pamatuje si, že došlo k bouchání na dveře, ke zvonění, k volání„ policie“ tak, jak se to vždy dělá, když je výkon domovní prohlídky se zadržením, zadrženému se vždy dá šance, aby otevřel. Případ byl specifický tím, že byly vykonávány souběžně dvě domovní prohlídky. O tom, jakým způsobem bude zajištěn vstup do nemovitosti, kde má proběhnout domovní prohlídka, rozhoduje velitel akce, příp. velitel zásahové jednotky. Realizaci násilného vstupu vždy předchází výzva a opakovaná výzva. Časový odstup mezi realizací výzvy s výstrahou a realizací násilného vstupu bývá obvykle v minutách. Ranní hodina byla zvolena záměrně, moment překvapení ve vztahu k zajištění důkazů a lehká dezorientovanost dotyčných osob, jsou voleny zcela záměrně tak, aby ten zákrok dopadl, aby nebylo potřeba používat donucovacích prostředků, aby nedošlo ke zranění nebo úmrtí, nebo k nějaké úplně zbytečné škodě na majetku. Samotnou realizaci domovní prohlídky bylo potřeba synchronizovat, neboť se jednalo o trestnou činnost organizované skupiny a zadržení probíhalo souběžně na různých místech. O tom, že byl na majetek [jméno] [příjmení] prohlášen konkurz, svědek nevěděl. Sjednání přístupu policie do předmětné nemovitosti přes insolvenční správkyni označil svědek jako zcela nemožné, do skrytého prověřování nemůže policejní orgán přibírat subjekty, které nejsou prověřeny, a informace, které jsou v rámci realizace vedeny v příslušném stupni utajení, sdělovat osobám, o nichž policejní orgán nic neví. Pokud při zákroku vznikne bezdůvodně škoda, tak se lidé obrací na [stát. instituce] a dochází k její úhradě, pakliže to není v souvislosti s jednáním osoby, proti níž zákrok směřoval. Předmětná domovní prohlídka byla realizována kvůli trestné činnosti, kterou páchal [jméno] [příjmení], na základě příkazu příslušného soudce, a to že nebylo na bouchání, zvonění a volání policie reagováno, a že nebyl umožněn vstup do nemovitosti, nejde z pohledu svědka na vrub policie, ale toho, kvůli komu tam šli. Svědek nikdy nezažil to, že by se při realizaci vypínal proud, je to spíše o postupu zasahující jednotky, ale označil to za nestandardní; když svědek vstupoval do domu, tak chodba svítila. Před realizací domovní prohlídky svědek věděl, co je předmětem trestního řízení, věděl, že se podezřelý nechá vozit bodyguardem, a že ten bodyguard se nachází v objektu; nevěděl, jakým způsobem bude nebo nebude tento reagovat a vzhledem k jeho vojenské minulosti tam byla i obava, že by mohl reagovat násilně.

10. Z výslechu svědka ppor. [titul] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tento byl v září roku [rok] služebně zařazen u zásahové jednotky [stát. instituce]. K okolnostem předmětného zásahu si pamatoval, že bylo pracováno na zakázku [stát. instituce], která chtěla, aby zadrželi nějakého nebezpečného pachatele. Na samotný zásah si nepamatuje, ale tento zásah pravděpodobně vedl, pokud je podepsán pod úředním záznamem. Za rok má minimálně 8 až 10 zásahů, které vede on a účastní se dalších desítek zásahů. O počtu zasahujících policistů rozhoduje velitel zásahu podle rozlehlosti areálu, kam mají vstoupit, tyto skutečnosti jsou zjišťovány v předstihu. Svědek si nevzpomíná, jakým způsobem se zasahující policisté do domu dostali. Vstupy pro realizaci domovní prohlídky jsou zajišťovány zvoněním, boucháním, výzvou a opakovanou výzvou, a když jim nikdo neotevře, udělají zasahující policisté vstup podle jejich rozhodnutí. Před vstupem ponechávají určitý čas, je to případ od případu. Svědek si nevzpomíná, že by někdo vypínal proud, zda bylo zjišťováno, jestli kamera před hlavním vstupem byla funkční, a jaké konkrétní informace o osobě zadrženého měl. To, že předmětná nemovitost byla sepsána do majetkové podstaty, svědek nevěděl, tyto okolnosti on nezjišťuje. Po zadržení předají zájmovou osobu [anonymizováno], poté zasahující policisté odcházejí, zbytek řeší [anonymizováno].

11. Ohledně skutkového stavu tak lze uzavřít, že dne [datum] byly [stát. instituce] [anonymizováno] (dále jen jako„ policejní orgán“) zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání zločinů padělání a pozměňování peněz a padělání a pozměňování veřejné listiny, kterých se měl dopustit mimo jiné i [jméno] [příjmení], a to jako člen organizované skupiny. Na základě příkazu soudce [název soudu] ze dne [datum] byla dne [datum] provedena domovní prohlídka rodinného domu na adrese [adresa] (dále jen jako„ předmětná nemovitost“), který byl zapsán v podílovém spoluvlastnictví [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] [příjmení]. Domovní prohlídka byla nařízena jako neodkladný a neopakovatelný úkon a policejní orgán požádal o vyslání zásahové jednotky, neboť zákrok směřoval proti nebezpečnému pachateli organizované trestné činnosti a proti pachateli organizované trestné činnosti při jejich současném zadržení. Vzhledem k tomu, že nebylo reagováno ani na opětovnou výzvu s výstrahou, přistoupili zasahující policisté k násilnému vstupu do předmětné nemovitosti, kdy došlo k poškození dveřního kování předních vstupních dveří z ulice a k poškození celého rámu zadních vstupních dveří ze zahrady. Na základě předchozího souhlasu [anonymizována tři slova] v [obec] byl zadržen podezřelý [jméno] [příjmení] a podezřelý [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] [příjmení] byl doručen příkaz k domovní prohlídce, byl proveden jejich předchozí výslech dle ustanovení § 84 trestního řádu, byla jim umožněna účast a domovní prohlídce byla přítomna i nezúčastněná osoba. V předmětné nemovitosti probíhala souběžně i domovní prohlídka na základě příkazu soudce [název soudu] ze dne [datum] Trestní stíhání [jméno] [příjmení] bylo zahájeno dne [datum], dne [datum] byl vzat do vazby a z vazby na svobodu byl propuštěn dne [datum], odsouzen byl dne [datum] k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let a 10 měsíců, přičemž výkon trestu byl podmíněně odložen na dobu 4 let a 6 měsíců. Na majetek [jméno] [příjmení] byl prohlášen konkurs dne [datum], na majetek [jméno] [jméno] [příjmení] dne [datum], v obou insolvenčních řízeních byla insolvenční správkyní ustanovena žalobkyně a předmětná nemovitost byla zahrnuta do soupisu majetkové podstaty obou dlužníků. Prohlášení konkursu na majetek [jméno] [jméno] [příjmení] bylo zapsáno v katastru nemovitostí. Výměna dveřního kování předních vstupních dveří a dodávka, montáž a demontáž zadních vstupních dveří byla vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum] znějící na částku ve výši 53.893,40 Kč a po souhlasu zajištěného věřitele byla tato částka dne [datum] uhrazena insolvenční správkyní.

12. Podle ustanovení § 5 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen jako„ zákon o odpovědnosti za škodu“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízením ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

13. Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

14. Podle ustanovení § 13 odst. 2 zákona o odpovědnosti za škodu právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

15. Podle ustanovení § 82 odst. 1 trestního řádu domovní prohlídku lze vykonat, je-li důvodné podezření, že v bytě nebo v jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejících (obydlí) je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení.

16. Podle ustanovení § 83 trestního řádu nařídit domovní prohlídku je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. V neodkladných případech tak může namísto příslušného předsedy senátu nebo soudce (§ 18) učinit předseda senátu nebo soudce, v jehož obvodu má být prohlídka vykonána. Příkaz k domovní prohlídce musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Doručí se osobě, u níž se prohlídka koná, při prohlídce, a není-li to možné, nejpozději do 24 hodin po odpadnutí překážky, která brání doručení (odst. 1). Na příkaz předsedy senátu nebo soudce vykoná domovní prohlídku policejní orgán (odst. 2).

17. Podle ustanovení § 84 trestního řádu vykonat domovní prohlídku nebo osobní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor a pozemků lze jen po předchozím výslechu toho, u koho nebo na kom se má takový úkon vykonat, a to jen tehdy, jestliže se výslechem nedosáhlo ani dobrovolného vydání hledané věci nebo odstranění jiného důvodu, který vedl k tomuto úkonu. Předchozího výslechu není třeba, jestliže věc nesnese odkladu a výslech nelze provést okamžitě.

18. Podle ustanovení § 85 trestního řádu orgán vykonávající domovní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor je povinen umožnit osobě, u níž se takový úkon koná, nebo některému dospělému členu její domácnosti nebo v případě prohlídky jiných prostor též jejímu zaměstnanci účast při prohlídce. O právu účasti při prohlídce je povinen tyto osoby poučit (odst. 1). K výkonu domovní a osobní prohlídky je třeba přibrat osobu, která není na věci zúčastněna. Orgán vykonávající prohlídku prokáže své oprávnění (odst. 2).

19. Podle ustanovení § 85a odst. 1 trestního řádu osoba, u níž má být provedena domovní prohlídka, prohlídka jiných prostor a pozemku, osobní prohlídka nebo vstup do obydlí, je povinna tyto úkony strpět.

20. Podle ustanovení § 85a odst. 2 trestního řádu neumožní-li osoba, vůči níž směřuje úkon uvedený v odstavci 1, provedení takového úkonu, jsou orgány provádějící úkon oprávněny po předchozí marné výzvě překonat odpor takové osoby nebo jí vytvořenou překážku. O tom učiní záznam do protokolu (§ 85 odst. 3).

21. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a po jeho právním posouzení dle shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

22. Žalobkyně, na kterou ve smyslu ustanovení § 246 insolvenčního zákona přešlo prohlášením konkursu oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou, dodržela postup předvídaný ustanovením § 14 zákona o odpovědnosti za škodu.

23. V obecné rovině soud předesílá, že ke vzniku odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci je zapotřebí současné splnění tří podmínek: 1. existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2. vznik škody, a 3. příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1249/2014 ze dne 23. 10. 2014). Ke vzniku povinnosti k náhradě škody je přitom zapotřebí, aby všechny tyto předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoliv z nich, odpovědnost za škodu nemůže nastat. V řízení o náhradu škody má žalobce procesní povinnost tvrdit (ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř.) a posléze i prokázat (ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) a ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.) všechny uvedené předpoklady potřebné pro vznik odpovědnosti za škodu. Jejich existence musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a nepostačuje pouhý pravděpodobnostní závěr o splnění některé z nich (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1024/2011 ze dne 12. 3. 2013).

24. Ačkoliv s výjimkou ustanovení § 13 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu není v zákoně nikde definován pojem„ nesprávný úřední postup“, jsou ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR i odborná literatura jednotné v závěru, že nesprávným úředním postupem je jakákoliv činnost spojená s výkonem pravomoci orgánu veřejné moci, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními předpisy pro počínání tohoto orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu. Aby šlo o postup„ úřední“, musí tak postupovat osoby, které plní úkoly státního orgánu, a tento postup musí sloužit výkonu státní moci. Podmínkou aplikace ustanovení § 13 zákona o odpovědnosti za škodu tedy je, že stát (prostřednictvím svých orgánů či jiných subjektů) vystupuje jako nositel veřejné moci při jejím uplatňování (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 170/2014 ze dne 17. 12. 2014). Nejvyšší soud ČR ve své judikatuře již také učinil závěr, podle něhož postup policejního orgánu při provádění domovní prohlídky může být považován za nesprávný úřední postup ve smyslu zákona o odpovědnosti za škodu a může založit aktivní věcnou legitimaci k uplatnění nároku na odškodnění újmy podle téhož zákona u osob, u nichž byla provedena domovní prohlídka (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 4066/2018 ze dne 29. 4. 2020).

25. V obecné rovině dále soud předesílá, že domovní prohlídku lze považovat za úkon přispívající k naplnění ústavně aprobovatelného veřejného zájmu stíhání trestných činů a spravedlivého potrestání jejich pachatelů; její použití však současně vyžaduje respektování ústavněprávních limitů, neboť sebou nese riziko vážného omezení základních práv a svobod jednotlivce (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3038/07 ze dne 29. 2. 2008). K řádnému, zákonnému a ústavně konformnímu provedení domovní prohlídky tak v zásadě může dojít toliko tehdy, je-li to v demokratické společnosti nezbytné, účelu sledovaného veřejným zájmem nelze dosáhnout jinak a jsou příslušnými orgány dodržena všechna zákonem stanovená pravidla a procedury (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1028/2013 ze dne 11. 11. 2015).

26. Z provedených důkazů soud v řadě první zjistil, že procesní pravidla stanovená pro realizaci předmětné domovní prohlídky trestním řádem byla dodržena. Domovní prohlídka byla dne [datum] provedena policejním orgánem na základě příkazu k domovní prohlídce vydaného dne [datum] soudcem [název soudu] Příkaz k domovní prohlídce byl vydán v písemné podobě a byl odůvodněn, byl doručen osobám, u nichž se prohlídka konala, a byl proveden jejich předchozí výslech. Těmto osobám byla umožněna účast a k výkonu domovní prohlídky byla též přibrána osoba, která na věci nebyla zúčastněna. V postupu policejního orgánu při realizaci domovní prohlídky nelze seznat žádné porušení trestním řádem předepsaných pravidel pro tento úkon ve smyslu nesprávného úředního postupu podle § 13 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu. Byla tak dodržena pravidla předvídaná ustanoveními § 82, § 83, § 84 a § 85 trestního řádu, z tohoto úhlu pohledu byla domovní prohlídka provedena zákonně a polemizovat s důvodností domovní prohlídky není úlohou nalézacího soudu v kompenzačním řízení.

27. Tvrzený nesprávný úřední postup policejního orgánu, který si podle žalobkyně před podáním návrhu na provedení domovní prohlídky zcela neprověřil osobu obviněného a stav jeho majetku, by poté bylo nutno vyhodnotit jako pochybení vztahující se k opatření podkladů a informací, které se bezprostředně promítly v příkazu k domovní prohlídce vydaném dne [datum] soudcem [název soudu]. Jelikož se takto namítaný postup bezprostředně promítl v tomto rozhodnutí, nemohl by jej soud posuzovat pohledem nesprávného úředního postupu, ale pouze jako případné nezákonné rozhodnutí, neboť toto rozhodnutí je právě výsledkem postupu orgánů činných v trestním řízení. Vzhledem k tomu však, že v řízení nebylo prokázáno (ostatně ani tvrzeno), že by příkaz k domovní prohlídce ze dne [datum] byl pro nezákonnost zrušen či změněn, lze pouze uzavřít, že pro tato skutková tvrzení není odpovědnostní titul ve formě nezákonného rozhodnutí dán.

28. Pokud jde poté o samotný průběh domovní prohlídky, tak soud v tomto směru neshledal, že by došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Bylo sice zjištěno, že si zasahující policisté při zahájení domovní prohlídky sjednali přístup do předmětné nemovitosti násilně, v důsledku čehož došlo k poškození dveřního kování předních vstupních dveří z ulice a k poškození celého rámu zadních vstupních dveří ze zahrady, nicméně ani tyto skutečnosti neshledává soud za vylučující smysl a účel daného trestněprávního institutu. Účelem domovní prohlídky jakožto úkonu, který je součástí trestního řízení, je totiž rychlá eliminace překážek bránících úspěšnému dosažení cíle domovní prohlídky, ať by se jednalo o zabránění zničení hledaných věcí nebo o zneškodnění osoby, která pro zasahující policisty představuje hrozbu. V tomto směru může svou úlohu sehrát potřeba rychlosti provedení úkonu a momentu překvapení, a je proto především na orgánech činných v trestním řízení, aby posoudily nejen důvodnost samotného zásahu, ale i nejvhodnější způsob jeho provedení. Je nutno vzít do úvahy, že domovní prohlídka byla dne [datum] v předmětné nemovitosti realizována jako neodkladný a neopakovatelný úkon, kdy bylo dáno nebezpečí jeho zmaření tím, že hrozilo zničení nebo ztráta důkazů, které se v místě prohlídky mohly nacházet; že v daný den byly v předmětné nemovitosti souběžně realizovány dvě domovní prohlídky (tj. v trestním řízení [číslo jednací] a [číslo jednací]), a zejména (jak vyplývá z protokolu o provedení domovní prohlídky, z úředního záznamu velitele zásahové jednotky a z výpovědi svědka [anonymizováno]. [příjmení]), že k násilnému vstupu do nemovitosti bylo zasahujícími policisty přistoupeno až po předchozí opakované výzvě k dobrovolnému zpřístupnění předmětné nemovitosti. Je nutno zopakovat, že v případě domovní prohlídky (nad to prováděné současně s plánovaným zadržením pachatele organizované trestné činnosti) se jednalo o neodkladný a neopakovatelný úkon, policisté nemohli delší dobu čekat a nechávat tak podezřelému pachateli velkorysý prostor k tomu, aby případně zahladil stopy trestné činnosti znehodnocením, významným poškozením nebo zlikvidováním důkazních prostředků. Prioritou při zásahu tak musí být ochrana života a zdraví zasahujících policistů, stejně jako všech dalších osob na místě přítomných, a zásah musí být proveden dynamicky, podle potřeby razantně a v co možná nejkratším časovém úseku, s momentem překvapení tak, aby bylo minimalizováno riziko ohrožení života a zdraví a současně bylo dosaženo účelu prováděného zásahu, tj. zabránění útěku podezřelých osob, které mají být zadrženy, či zahlazení či znehodnocení jednotlivých důkazů a stop, které mohou být využity v trestním řízení. Způsob zpřístupnění předmětné nemovitosti a samotný průběh domovní prohlídky byly tedy v daném kontextu nezbytné k dosažení jejího účelu. Rozdělení zasahujících policistů na souběžně postupující týmy k oběma vstupním dveřím lze vzhledem k rozsáhlosti předmětné nemovitosti a její lokaci považovat za tomu odpovídající. Dále je nutno vzít do úvahy i závažnost a organizovanost trestné činnosti, která byla policejním orgánem vyšetřována. Zhodnocením této činnosti se mimo jiné zabýval i [název soudu] ve svém usnesení sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kde uvedl, že [jméno] [příjmení] se podle spisové dokumentace měl zločinů dopustit jako člen organizované skupiny, tedy jako člověk, který trestnou činnost páchá kvalifikovaně, cílevědomě, plánovitě a konspirativním způsobem tak, aby její odhalení bylo co nejvíce ztíženo a protiprávní jednání, páchané za účelem zisku, bylo co nejvíce usnadněno. Tomu muselo podle názoru soudu odpovídat i procesní, taktické a bezpečnostní hledisko realizace předmětné domovní prohlídky, kdy navíc jedna z osob, které měly být na základě souhlasu státního zastupitelství současně zadrženy, byla na základě skrytého prověřování policejního orgánu shledána jako potenciálně vysoce riziková. Nad to, v ten daný den byly úkony trestního řízení realizovány proti vícero podezřelým, na více místech, a to koordinovaně. Vzhledem k právě uvedenému by se tedy vyrozumění žalobkyně policejním orgánem o konání tohoto úkonu trestního řízení či její přivolání na místo úkonu jevilo jako rozporné s taktikou jeho provádění.

29. Tedy shrnuto – soud považuje postup [stát. instituce] při zahájení domovní prohlídky i při její realizaci dne [datum] za přiměřený okolnostem dané věci, způsob jejího provedení nebyl excesivní a odpovídal závažnosti trestné činnosti, která byla vyšetřována. Domovní prohlídka byla provedena v souladu se zákonem a v rozsahu nezbytném k dosažení sledovaného účelu, tj. zajištění osob nebo věcí, které se v předmětné nemovitosti měly nacházet, přičemž tohoto účelu nebylo možno v daném kontextu dosáhnout jinak.

30. Není tak dána základní podmínka pro vznik odpovědnosti [anonymizováno] za škodu, tedy existence odpovědnostního titulu, přičemž vzhledem k nedostatku odpovědnostního titulu se soud dalšími předpoklady, které odpovědnost [anonymizováno] za škodu zakládají, nezaobíral.

31. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Plně procesně úspěšný žalovaný vynaložil v souvislosti s projednávanou žalobou náklady řízení sestávající z paušální náhrady nákladů dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a dle ustanovení § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to ve výši 300 Kč za dvanáct úkonů (písemné podání – vyjádření ze dne 26. 1. 2021, příprava účasti na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], písemné podání – vyjádření ze dne 3. 1. 2022, příprava účasti na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], příprava účasti na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], příprava účasti na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], příprava účasti na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum]); a dále z náhrady cestovních výdajů za cesty [obec] – [obec] a zpět osobním automobilem Hyundai, [registrační značka], která při celkových 70 ujetých kilometrech, průměrné spotřebě pro kombinovaný provoz dle TP (3,7) a dle ustanovení § 158 odst. 4 zákoníku práce činí částku ve výši 378 Kč (za cestu dne [datum]) (cena pohonných hmot (27,20 Kč) a sazba základní náhrady (4,40 Kč) dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.); částky vždy ve výši 422 Kč (za cesty dne [datum] a dne [datum] (cena pohonných hmot (36,10 Kč) a sazba základní náhrady (4,70 Kč) dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. a dle vyhlášky č. 47/2022 Sb.); částku ve výši 451 Kč (za cestu dne [datum]) (cena pohonných hmot (47,10 Kč) a sazba základní náhrady (4,70 Kč) dle vyhlášky č. 237/2022 Sb.) a částku ve výši 478 Kč (za cestu dne [datum]) (cena pohonných hmot (44,10 Kč) a sazba základní náhrady (5,20 Kč) dle vyhlášky č. 85/2023 Sb.).

32. Celkově tak žalovaný vynaložil v souvislosti s projednávanou žalobou náklady řízení ve výši 5.751 Kč, které je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení