55 C 88/2018 - 285
Citované zákony (22)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 odst. 1 § 149 odst. 1 § 160 odst. 1 § 161 odst. 3
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 9 odst. 1 § 13 odst. 4
- o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), 183/2006 Sb. — § 110 odst. 2 písm. a § 184a
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 437 § 437 odst. 2 § 440 § 588 § 1170 § 1170 odst. 1 § 1170 odst. 2 § 1170 odst. 3 § 1209 odst. 1 § 2729 odst. 2
- o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), 90/2012 Sb. — § 1 odst. 1 § 54 odst. 1 § 55 § 55 odst. 1
Rubrum
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Stočkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně:[Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému:[Jméno žalovaného], IČO: [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený [Anonymizováno] [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o souhlas se změnou stavby takto:
Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby soud vyslovil za žalovaného souhlas se změnou stavby s názvem „[Anonymizováno]“, řízení vedeno u stavebního úřadu [Úřad] sp. zn. [spisová značka] v rozsahu změny plochy mezonetové části bytové jednotky vystupující nad dvorní střešní rovinu o [hodnota] m v jižním směru a současně snížení výšky nástavby o [hodnota] m dle projektové dokumentace z [datum] zpracované [tituly před jménem] [jméno FO], s e z a m í t á.
II. Žalobkyně j e p o v i n n a zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne [datum], která byla doplněna podáním ze dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud za žalovaného vyslovil souhlas se změnou stavby specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku.
2. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela s žalovaným a s dalšími osobami Smlouvu o výstavbě, na základě které jako stavebník přestavěla výlučně na své náklady a na základě stavebního povolení bytovou jednotku č. [hodnota]. Během samotné výstavby došlo k nutným změnám, které bylo třeba z technického hlediska provést, a z tohoto důvodu byl dne [datum] uzavřen Dodatek č. [hodnota] ke Smlouvě o výstavbě, který podepsali všichni stavebníci, tehdejší vlastníci bytových jednotek v domě a bytové družstvo. Během výstavby však bylo nutné provést ze stavebně technického hlediska jednu změnu oproti původnímu projektu, kdy bylo nutné nástavbu v [hodnota]. nadzemním podlaží zvětšit o [hodnota] m v šíři nástavby (o délce 6 metrů). Žalobkyně podala žádost o povolení změny stavby před jejím dokončením, doložila změnu projektu, zajistila stanovisko dotčených orgánů státní správy a na základě pokynu pracovnice stavebního úřadu doložila Dodatek č. [hodnota] ke Smlouvě o výstavbě ze dne [datum], uzavřený mezi žalobkyní, žalovaným a [jméno FO], kdy žalovaný a [jméno FO] byli v předmětné době majoritními vlastníky jednotek v domě. Z předmětného Dodatku č. [hodnota] vyplývá souhlas s rozšířením nástavby v [hodnota]. nadzemním podlaží u bytu č. [hodnota] rozšířením o [hodnota] m do šíře na střešním prostoru, tedy souhlas s navrhovanou změnou stavby před dokončením. Stavební úřad svým rozhodnutím č.j. [hodnota] ze dne [datum] změnu stavby před dokončením povolil; rozhodnutí bylo vydáno jeho oznámením zápisem do stavebního deníku, a žalobkyně stavební úpravy v dobré víře provedla. Dne [datum] bylo zahájeno přezkumné řízení a nadřízený správní orgán dospěl k závěru, že rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum] bylo vydáno v rozporu se zákonem, kdy uzavřel, že změna stavby, kdy dochází k rozšíření stavby nástavbou a přístavbou, se dotýká práv ostatních účastníků společného územního rozhodnutí a stavebního povolení, tj. spoluvlastníků bytového domu [adresa] a pozemku p.č. [hodnota] v k.ú. [katastrální území]. Nadřízený správní orgán svým rozhodnutím č.j. [hodnota] ze dne [datum] rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum] zrušil a věc vrátil k novému projednání. Toto rozhodnutí nadřízeného správního orgánu bylo k odvolání žalobkyně zrušeno rozhodnutím [Úřad] č.j. [hodnota] ze dne [datum]. Nadřízený správní orgán následně svým rozhodnutím č.j. [hodnota] ze dne [datum] rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum] zrušil. To vše za situace, kdy žalobkyně předmětné stavební práce již provedla, vynaložila na ně vysoké náklady a zejména tak učinila v dobré víře v zákonnost rozhodnutí, jenž pro jednání žalobkyně bylo základem. Důsledkem zrušení povolení změny stavby před dokončením bylo zahájení řízení o odstranění stavby, tj. předmětné změny části stavby rozšířením nástavby bytové jednotky č. [hodnota] v úrovni [hodnota]. nadzemního podlaží. Žalobkyně požádala o dodatečné povolení stavby v rozsahu změny stavby před dokončením, avšak byla stavebním úřadem (mimo jiné) vyzvána k prokázání práva provést stavební záměr, neboť žalobkyně jako stavebník není vlastníkem stavby a pozemku. V tento moment se žalobkyně dostala do tzv. „patové situace“, neboť jediný prostředek, kterým může docílit pokračování v řízení o dodatečné povolení stavby, je zahájení řízení o nahrazení projevu vůle – vyslovení souhlasu se změnou stavby před dokončením. Řízení o vydání dodatečného povolení bylo rozhodnutím stavebního úřadu č.j. [hodnota] ze dne [datum] přerušeno do doby ukončení řízení o předběžné otázce, žalobkyně alespoň docílila vydání kolaudačního souhlasu s užíváním stavby dle rozhodnutí stavebního úřadu č.j. [hodnota] ze dne [datum]. Žalobkyně dále uvedla, že uvedení výstavby do původního stavu před povolenou změnou stavby před dokončením není možné, neboť výstavba je provedena v [hodnota]. nadzemním podlaží, v atriu bytového domu, není možné, aby se do prostor dostala stavební technika; navíc se jedná o mezonetový byt a odstraněním části stavby by se zcela znehodnotila dvě podlaží nadstandartní bytové jednotky o rozměru [hodnota] m. Předmětná změna stavby před dokončením nijak nenavýšila podlahovou plochu bytové jednotky, změna pouze spočívala v tom, že rozměrem 3 x 4 m byla žalobkyně nucena zasáhnout do střechy domu. Vzhledem k urputným aktivitám žalovaného proti žalobkyni, nyní stavební úřad požaduje nové souhlasy žalovaného a všech stávajících vlastníků v domě, což je v současné době smírnou cestou vzhledem k situaci v domě naprosto nereálné. Žalobkyně směřuje žalobu vůči žalovanému jakožto vlastníku obou bytových jednotek – jednotky č. [hodnota] a jednotky č. [hodnota] v budově č. p. [hodnota], jež jsou předmětem Smlouvy o výstavbě a jsou změnou stavby před dokončením dotčeny. Žalovaný byl smluvní stranou uzavřené Smlouvy o výstavbě ve znění Dodatku č. [hodnota], kde vyslovil souhlas jak se samotnou výstavbou v rozsahu vymezeném v těchto smluvních dokumentech, včetně Dodatku č. [hodnota], jakož i v navazující faktické realizaci. Povinnost žalovaného vyplývá zejména z obsahu uzavřené Smlouvy o výstavbě ve znění jejího Dodatku č. [hodnota], jakož i z listiny označené jako Dodatek č. [hodnota] ke Smlouvě o výstavbě. Žalobkyně v tuto chvíli nesměřuje svůj žalobní návrh proti všem vlastníkům jednotek v domě, neboť má za to, že se lze domáhat nahrazení projevu vůle i samostatně vůči jednomu z vlastníků jednotek v domě a rozhodnutí ve věci by se tak mohlo stát precedentem ve vztahu k ostatním vlastníkům jednotek v domě.
3. Žalovaný se k žalobou uplatněnému nároku vyjádřil v rámci podání doručeného zdejšímu soudu dne [datum], kde nárok žalobkyně neuznal. Nejprve se vyjádřil k otázce vlastnictví jednotky č. [hodnota] v budově č.p. [hodnota] a rozporoval tvrzení žalobkyně, že jediným prostředkem, jak se z této situace může dostat, je zahájení řízení před soudem. Žalobkyně měla požádat členskou schůzi jako nejvyšší orgán družstva a dále všechny zbývající spoluvlastníky domu k tomu, aby případně se stavbou vyjádřili souhlas. Toto však žalobkyně nikdy neučinila. Žalobkyně nikdy nepožádala členskou schůzi o možnost rozšíření jednotky nástavbou do střechy, ani nemá souhlas spoluvlastníků domu k tomu, aby mohla zabrat další společné prostory, jiné než uvedené ve Smlouvě o výstavbě. Žalovaný dále upozornil, že žaloba na nahrazení projevu vůle v žádném případě nemůže být prostředkem k tomu, jak obejít povinnost stanovenou v ustanovení § 110 odst. 2 písm. a) a ustanovení § 184a stavebního zákona. Jak má jednotka č. [hodnota] po dokončení výstavby vypadat, je specifikováno v § 3 čl. II. Smlouvy o výstavbě; vůbec se nepočítá s tím, že by předmětná jednotka měla zasahovat do prostor v [hodnota]. nadzemním podlaží. Pouze Smlouva o výstavbě v podobě, jak byla vložena do katastru nemovitostí, je pro stavební úřad zásadní dokument, kdy Smlouva o výstavbě ve znění Dodatku č. [hodnota], ani Dodatek č. [hodnota], nebyly do katastru nemovitostí vloženy. Žalovaný dále uvedl, že z tvrzení žalobkyně je též zřejmé, že celkem měla být nástavba zvětšena o [hodnota] m, Smlouva o výstavbě vložená do katastru nemovitostí přitom uvádí celkovou podlahovou plochu jednotky č. [hodnota] o výměře [hodnota] m. Pokud by mělo dojít ke změně podlahové plochy bytu č. [hodnota], oproti stavu odpovídajícímu smlouvě vložené do katastru nemovitostí a kolaudačnímu rozhodnutí, došlo by ke změně čitatele i jmenovatele podílu na společných částech domu a pozemku, a tato změna by se tak netýkala pouze žalovaného jako vlastníka cca 50 % jednotek v domě, ale všech vlastníků zbývajících jednotek. Dále uvedl, že žalobkyní uváděná změna stavby zasahuje do střechy domu, která je společnou částí, jak je vymezeno v § 3 čl. IV. Smlouvy o výstavbě a k provedení takové změny by byl nutný souhlas všech spoluvlastníků. Tento souhlas žalobkyně nemá, a i kdyby soud žalobě vyhověl, neměl by tento rozsudek ve vztahu k řízení u stavebního úřadu žádný právní dopad, jelikož s navrženou změnou by museli souhlasit všichni spoluvlastníci společných částí domu. Žalobkyně by teda měla vyžádat souhlas všech vlastníků a nahrazení projevu vůle od jednoho spoluvlastníka nemůže mít žádný faktický dopad a nemůže jím být splněna povinnost doložit souhlas vlastníka stavby, jelikož tímto vlastníkem není pouze žalovaný.
4. V projednávané věci provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti.
5. Dne [datum] byly ustavující členskou schůzí přijaty stanovy [Družstvo] (dále jen jako „družstvo“ či „žalovaný“), v rámci nichž bylo (mimo jiné) upraveno, že člen družstva má právo na uzavření smlouvy o výstavbě, uhradí-li další členský vklad nebo další majetkovou účast vztahující se k části nemovitosti ve vlastnictví družstva (sklep, půda, jiné společné prostory) přidělené za účelem výstavby bytu nebo nebytového prostoru vlastními náklady. Podle čl. 19 Stanov patřilo do výlučné působnosti členské schůze (mimo jiné) rozhodování o výši a splatnosti dalších členských vkladů a o dalších majetkových účastí členů; rozhodování o smlouvách, na jejichž základě dochází k převodu nemovitého majetku včetně převodu jeho části; což neplatí, jestliže družstvu vznikla povinnost převést byt nebo nebytový prostor do vlastnictví člena, nebo povinnost uzavřít se členem smlouvu o výstavbě. V čl. 20 a v čl. 21 Stanov byla poté upravena pravomoc představenstva a kontrolní komise. Družstvo bylo do obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Brně, zapsáno dne [datum]. Jako způsob jednání bylo upraveno, že za statutární orgán – představenstvo jedná navenek předseda nebo místopředseda; je-li však pro právní úkon, který činí představenstvo, předepsána písemná forma, je třeba podpisu alespoň dvou členů představenstva. Na družstvo přešlo v rámci dražby konané dne [datum] příklepem licitátora vlastnictví pozemku p.č. [hodnota] o výměře [hodnota] m zastavěná plocha a nádvoří a vlastnictví budovy č.p. [hodnota] – bydlení v katastrálním území [katastrální území] (dále jen jako „budova“ či „předmětný dům“). Na základě Smlouvy o nájmu družstevního bytu ze dne [datum] byl žalobkyni do užívání přenechán (počínaje dnem [datum]) družstevní byt č. [hodnota] umístěný v [hodnota]. nadzemním podlaží předmětného domu, přičemž celková výměra podlahové plochy bytu činila [hodnota] m. Dne [datum] se konala členská schůze družstva, kdy v rámci bodu č. [hodnota] programu označeného jako „[Anonymizováno]“, byla přijata následující usnesení: Ad 1. Členská schůze schvaluje přidělení sušárny s půdním prostorem za účelem výstavby bytu či bytů vlastními náklady členům družstva v tomto pořadí: 1. [jméno FO], 2. [Jméno žalobkyně], 3. [jméno FO]. Ad 2. Členská schůze schvaluje přidělení [Anonymizováno] do nájmu a přilehlou část půdního prostoru za účelem výstavby (rozšíření) bytu či bytů vlastními náklady členům družstva v tomto pořadí: 1. [jméno FO], 2. [jméno FO]. Ad 3. Členská schůze schvaluje přidělení centrální části půdního prostoru za účelem výstavby bytů či bytu vlastními náklady členům družstva v tomto pořadí: 1. [jméno FO], 2. [jméno FO]. Ad 4. Členská schůze schvaluje přidělení komory jako příslušenství bytu či nebytového prostoru členům družstva v tomto pořadí: 1. [jméno FO], 2. [jméno FO]. Ad 5. Členská schůze schvaluje přidělení půdního prostoru přístupného z bytu č. [hodnota] za účelem rozšíření bytu či bytů vlastními náklady členům družstva v tomto pořadí: 1. [jméno FO], 2. [Jméno žalobkyně]. Ad 6. Členská schůze schvaluje přidělení půdního prostoru přístupného z bytu č. [hodnota] za účelem rozšíření bytu či bytů vlastními náklady členům družstva v tomto pořadí: 1. [jméno FO], 2. [jméno FO]. Současně byly ve všech popsaných uneseních stanoveny podmínky zaplacení další majetkové účasti. Dne [datum] se konala členská schůze družstva, v rámci níž byly zrušeny a nahrazeny Stanovy družstva. Obchodní firma družstva byla změněna na: [Jméno žalovaného]. V čl. 16 Stanov byly upraveny záležitosti dalšího členského vkladu a podle čl. 19 Stanov patřilo do výlučné působnosti členské schůze (mimo jiné) rozhodování o nabytí, zcizení nebo zatížení nemovitých věcí, což neplatí, jestliže družstvu vznikla povinnost převést byt nebo nebytový prostor do vlastnictví člena družstva; a dále rozhodování o dalších záležitostech týkajících se družstva a jeho činnosti, pokud tak stanoví zákon nebo Stanovy, popř. pokud si členská schůze rozhodování o některé věci vyhradí, ledaže by se jednalo o záležitosti svěřené zákonem do působnosti představenstva nebo kontrolní komise. V čl. 20 a v čl. 21 Stanov byly poté upraveny pravomoci představenstva a kontrolní komise [Úplné znění Stanov [Družstvo], Výpis z obchodního rejstříku ohledně žalovaného ke dni [datum], Potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne [datum], Pozvánka na členskou schůzi bytového družstva, Zápis z členské schůze [Družstvo] ze dne [datum], Notářský zápis NZ [číslo] sepsaný dne [datum] notářem [tituly před jménem] [jméno FO], Smlouva o nájmu družstevního bytu ze dne [datum]]. Ke dni [datum] byl jakožto vlastník pozemku p.č. [hodnota] o výměře [hodnota] m zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. [hodnota] – bydlení, v katastrálním území [katastrální území], zapsán žalovaný. Dne [datum] byla mezi družstvem, manžely [jméno FO] a [jméno FO] jako stavebníkem, žalobkyní jakožto první vedlejší účastnicí a [jméno FO] jakožto druhou vedlejší účastnicí, uzavřena Smlouva o výstavbě (dále jen jako „Smlouva“), na základě níž se družstvo a stavebník dohodli, že družstvo umožní stavebníkovi vybudovat v prostorách stávající půdy budovy nové bytové jednotky, a dále, že družstvo změní tři stávající jednotky, to vše formou půdní vestavby. V § 2, čl. II. Smlouvy byl uveden popis stávajících jednotek, přičemž jednotka č. [hodnota] byla vymezena jako byt č. [hodnota] (evid. č. [hodnota]) v [hodnota]. nadzemním podlaží, o skladebnosti [hodnota], o celkové podlahové ploše [hodnota] m, a s podílem na společných částech o velikosti [hodnota]. V § 2, čl. III. Smlouvy byly určeny společné části, a to (mimo jiné) jako střecha a sušárna, komora a půdní prostor nacházející se v [hodnota]. nadzemním podlaží. V § 2, čl. VI. Smlouvy byly upraveny Stanovy [právnická osoba], kde bylo (mimo jiné) uvedeno, co náleží do výlučné působnosti shromáždění jakožto nevyššího orgánu společenství, a to (mimo jiné) rozhodování o změně podlahové plochy bytu, resp. nebytového prostoru, o změně podílu na společných částech, o změně v určení společné části sloužící k výlučnému užívání vlastníka jednotky; a upraveno hlasování shromáždění. V § 3, čl. I. Smlouvy bylo uvedeno, že družstvo, stavebník a vedlejší účastníci se dohodli, že družstvo vybuduje na náklady stavebníka a obou vedlejších účastníků do části půdního prostoru nacházejícího se v [hodnota]. nadzemním podlaží budovy vestavbu, kterou změní (mimo jiné) i jednotku [hodnota] tak, že podlahovou plochu tohoto bytu rozšíří o další podlahovou plochu o výměře [hodnota] m. Družstvo jako vlastník jednotky č. [hodnota] se zavázalo, že změní tuto jednotku za úplatu uvedenou v čl. IX. Smlouvy vestavbou do půdního prostoru, přičemž tuto výstavbu provede ve prospěch žalobkyně jakožto první vedlejší účastnice. V § 3, čl. II. Smlouvy byl uveden popis změněných a nových jednotek, kdy jednotka č. [hodnota] bude po změně provedené na základě Smlouvy zahrnovat byt č. [hodnota] o skladebnosti [hodnota], o celkové podlahové ploše [hodnota] m, a s podílem na společných částech o velikosti [hodnota]. V § 3, čl. III. Smlouvy bylo uvedeno, že vlastníkem změněné jednotky č. [hodnota] bude družstvo; v § 3, čl. IV. Smlouvy byly poté určeny společné části po výstavbě; v § 3 čl. V. byly stanoveny podíly na společných částech náležejících k jednotkám po výstavbě; v § 3 čl. VI. byl upraven převod spoluvlastnického podílu; a v § 3, čl. IX. Smlouvy bylo upraveno finanční vypořádání výstavby prováděné ve prospěch žalobkyně, kdy objednatelem veškerých stavebních prací souvisejících se změnou jednotky bude žalobkyně a kdy družstvo udělilo žalobkyni plnou moc k vyřízení potřebného oprávnění k provedení změny jednotky č. [hodnota] podle stavebních předpisů. Za družstvo byla Smlouva podepsána žalobkyní jakožto předsedkyní družstva a [jméno FO] jakožto místopředsedou družstva. Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí byl podán dne [datum], k návrhu byla přiložena Smlouva a vklad ve věci sp. zn. [hodnota] byl proveden dne [datum]; s právními účinky zápisu ke dni [datum] [Výpis z katastru nemovitostí – listu vlastnictví č. [hodnota] pro k.ú. [katastrální území] ke dni [datum], Smlouva o výstavbě ze dne [datum], Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí ze dne [datum], Vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ze dne [datum]]. Ke dni [datum] byli jakožto vlastníci předmětného domu zapsáni: [jméno FO], [jméno FO], žalovaný, [jméno FO], [jméno FO]. Dne [datum] byl mezi družstvem, manžely [jméno FO] a [jméno FO] jakožto stavebníkem, žalobkyní jakožto první vedlejší účastnicí, [jméno FO] jakožto druhou vedlejší účastnicí a [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], manžely [jméno FO] a [jméno FO], [jméno FO] jakožto vlastníky jednotek, uzavřen Dodatek č. [hodnota] ke Smlouvě, na základě něhož byly zrušeny a nahrazeny čl. I. až VI. § 3 Smlouvy, a na základě něhož se vlastníci jednotky a žalobkyně (mimo jiné) dohodli, že družstvo vybuduje na náklady žalobkyně v části půdního prostoru nacházejícího se v [hodnota]. nadzemním podlaží vestavbu, nástavbu a stavební úpravy, kterými změní stávající jednotku č. [hodnota] tak, že jí rozdělí na jednotku č. [hodnota] o výměře [hodnota] m a na jednotku č. [hodnota] o výměře [hodnota] m. Podlahová plocha bytu, jenž bude součástí jednotky č. [hodnota] po rozdělení, se rozšíří vestavbou do půdního prostoru a nástavbou a stavební úpravou dvorní části střechy, při zachování stávající výšky hřebene střechy, o další podlahovou plochu o výměře [hodnota] m; a současně bude vybudována terasa jako společná část určená do výlučného užívání vlastníka jednotky č. [hodnota]. V čl. II. byl uveden popis změněných a nových jednotek, kdy jednotka č. [hodnota] bude po změně provedené na základě Smlouvy zahrnovat byt č. [hodnota] nacházející se v [hodnota]. nadzemním podlaží, o skladebnosti [hodnota], k bytu bude patřit [Anonymizováno], jejíž plocha se započítává do podlahové plochy bytu a celková podlahová plocha bytu včetně [Anonymizováno] bude činit [hodnota] m. Podíl na společných částech bude o velikosti [hodnota]. V čl. IV. byly určeny společné části po výstavbě; v čl. V. byly stanoveny podíly na společných částech náležejících k jednotkám po výstavbě a v čl. VI. byl upraven převod spoluvlastnických podílů. Za družstvo byl Dodatek č. [hodnota] podepsán žalobkyní jakožto předsedkyní družstva a [jméno FO] jakožto místopředsedou družstva. Na základě listiny ze dne [datum] udělilo družstvo souhlas s tím, aby žalobkyně realizovala jako stavebník ve smyslu stavebního zákona na své náklady výstavbu na základě Smlouvy, ve znění Dodatku č. [hodnota], tak, že provede vestavbu do části půdního prostoru nacházejícího se v [hodnota]. nadzemním podlaží budovy, nástavbu a stavební úpravy, kterými změní stávající jednotku č. [hodnota] tak, že jí rozdělí na jednotku č. [hodnota] a na jednotku č. [hodnota]. Podlahová plocha jednotky č. [hodnota] se rozšíří vestavbou do půdního prostoru a nástavbou a stavební úpravou dvorní části střechy, při zachování stávající výšky hřebene střechy. Současně bude vybudována terasa určená do výlučného užívání vlastníka jednotky č. [hodnota]. Souhlas byl vydán pro potřeby územního a stavebního řízení. Dne [datum] byl vyhotoven dokument označený jako „[Anonymizováno]“, který byl podepsán žalobkyní jakožto předsedkyní družstva a [jméno FO] jakožto místopředsedou družstva a který byl dne [datum] předložen [Úřad] katastrálnímu pracovišti [Anonymizováno] a založen do sbírky listin sp. zn. [spisová značka] [Výpis z katastru nemovitostí – listu vlastnictví č. [Anonymizováno] pro k.ú. [katastrální území] ke dni [datum], Dodatek č. [hodnota] ke Smlouvě o výstavbě ze dne [datum], Souhlas vlastníka bytu s výstavbou ze dne [datum], Úplné znění Smlouvy o výstavbě ze dne [datum], ve znění Dodatku č. [hodnota] ke Smlouvě o výstavbě ze dne [datum], Uložení úplného znění Smlouvy o výstavbě do sbírky listin ze dne [datum], Sdělení [Úřad], Katastrálního pracoviště [Anonymizováno] ze dne [datum]]. Ke dni [datum] byli jakožto vlastníci předmětného domu zapsáni: [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], žalovaný, [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Dne [datum] byl mezi družstvem, žalobkyní jakožto první vedlejší účastnicí a [jméno FO] uzavřen Dodatek č. [hodnota] ke Smlouvě, v rámci něhož bylo uvedeno: „Tímto dodatkem č. [hodnota] zůstává vše neměnné tak, jak bylo uvedeno ve smlouvě o výstavbě a v dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o výstavbě, pouze se mění velikost galerie u bytu [hodnota], rozšířením o [hodnota] m do šíře na střešním prostoru.“ Za družstvo byl Dodatek č. [hodnota] podepsán žalobkyní jakožto předsedkyní družstva a [jméno FO] jakožto místopředsedou družstva. Ke dni [datum] byla žalobkyně řádnou členkou družstva a vlastníkem družstevního podílu spojeného s nájmem bytové jednotky č. [hodnota] umístěné v předmětném domě. Podle výpočtového listu platného od [datum] činil předpis úhrad za užívání bytu č. [hodnota] o celkové podlahové ploše [hodnota] m částku ve výši [částka] měsíčně. Podle výpočtového listu platného od [datum] činil předpis úhrad za užívání bytu č. [hodnota] o celkové podlahové ploše 128 m částku ve výši [částka] měsíčně [Výpis z katastru nemovitostí – listu vlastnictví č. [hodnota] pro k.ú. [katastrální území] ke dni [datum], Dodatek č. [hodnota] ke Smlouvě o výstavbě ze dne [datum], Potvrzení o členství v bytovém družstvu ze dne [datum], Výpočtový list – platný od [datum], Výpočtový list – platný od [datum]].
6. Dne [datum] požádala žalobkyně o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení pro stavební záměr: „Změna dokončené stavby, kdy stávající byt v bytovém domě na [adresa] v obci [obec], bude rozdělen na dvě bytové jednotky, z níž jedna bude rozšířena o střešní nástavbu, zastavěná plocha stavby se nemění. Byt se nachází v [hodnota]. NP, nástavba bude o cca 1,5 m převyšovat úroveň stávajícího hřebene střechy.“ Odbor památkové péče [Úřad] vydal dne [datum] závazné stanovisko, podle něhož jsou nástavba části nárožního bytového domu [adresa] a stavební úpravy jednotky č. [hodnota] přípustné za podmínky, že převýšení stávajícího hřebene střechy horní hranou nástavby nebude větší než [hodnota] cm. Společné řízení bylo stavebním úřadem [Úřad] (dále jen jako „stavební úřad“) zahájeno dne [datum] a dne [datum] vydal stavební úřad žalobkyni jakožto stavebníkovi rozhodnutí o umístění stavby č. [hodnota] a stavební povolení pro stavbu s názvem: „Stavební úpravy a rozšíření bytu do půdního prostoru bytového domu [adresa], č.p. [hodnota], pozemek par. čís. [hodnota], k.ú. [katastrální území], obec [obec]“. Druh a účel povolované stavby byl vymezen takto: „Předmětem společného řízení jsou stavební úpravy stávající bytové jednotky č. [hodnota] (rozdělení) a její rozšíření do půdního prostoru s nástavbou. Vzniknou tak dvě bytové jednotky č. [hodnota] s [Anonymizováno] a terasou a č. [hodnota] o velikosti [hodnota]. Do ulice se tvar a vzhled střechy nemění, navržená nástavba nebude z ulice viditelná. Hmotově se bude uplatňovat při pohledu ze dvora. Do stávající střešní roviny bude vložena kubická hmota o půdorysu [hodnota] x [hodnota] m, která bude o 1,2 m převyšovat úroveň stávajícího hřebene a zároveň je od něj bude o [hodnota] m odsazena. Na nástavbu navazuje terasa, která bude do šikmé střechy zapuštěna.“ Společné rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] [Žádost o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení ze dne [datum], Závazné stanovisko Odboru památkové péče [Úřad] č.j. [hodnota] ze dne [datum], Oznámení Odboru územního řízení a stavebního řádu [Úřad] o zahájení společného řízení č.j. [hodnota] ze dne [datum], Společné rozhodnutí Odboru územního řízení a stavebního řádu [Úřad] č.j. [hodnota] ze dne [datum]]. Dne [datum] ohlásila žalobkyně stavebnímu úřadu změnu stavby před dokončením – rozšíření nástavby o [hodnota] m. Odbor památkové péče [Úřad] vydal dne [datum] závazné stanovisko, podle něhož je změna stavby při zachování převýšení hřebene střechy domu [hodnota] m přípustná. Dne [datum] byl stavebním úřadem sepsán protokol o místním šetření a dne [datum] vydal stavební úřad rozhodnutí o změně stavby před jejím dokončením (záznamem do spisu) č.j. [hodnota], na základě něhož povolil žalobkyni změnu stavby před jejím dokončením v tomto rozsahu: „Navrhovaná změna stavby před jejím dokončením spočívá ve změně plochy mezonetové části bytové jednotky vystupující nad dvorní střešní rovinu o [hodnota] m v jižním směru a současně o snížení výšky nástavby o [hodnota] m. Vnější tvarové, materiálové a barevné řešení nových prvků a povrchů zůstává beze změny.“ [Žádost o změnu stavby před dokončením a Ohlášení stavby ze dne [datum], Závazné stanovisko Odboru památkové péče [Úřad] č.j. [hodnota] ze dne [datum], Protokol o průběhu místního šetření ze dne [datum], Rozhodnutí [Úřad] o změně stavby před dokončením č.j. [hodnota] ze dne [datum]]. Dne [datum] podal žalovaný stavebnímu úřadu podnět k přezkumnému řízení. Přezkumné řízení ve věci rozhodnutí stavebního úřadu č.j. [hodnota] ze dne [datum] bylo Odborem územního a stavebního řízení [Úřad] (dále jen jako „nadřízený správní orgán“) zahájeno dne [datum], téhož dne byla pozastavena i vykonatelnost přezkoumávaného rozhodnutí, a to do doby pravomocného ukončení přezkumného řízení. Dne [datum] vydal nadřízený správní orgán rozhodnutí č.j. [hodnota], na základě něhož rozhodnutí stavebního úřadu č.j. [hodnota] ze dne [datum] zrušil a věc vrátil správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání. K odvolání žalobkyně Odbor územního plánování a stavebního úřadu [Úřad] svým rozhodnutím ze dne [datum] napadené rozhodnutí nadřízeného správního orgánu č.j. [hodnota] ze dne [datum] zrušil a vrátil věc k novému projednání. Nadřízený správní orgán následně na základě rozhodnutí č.j. [hodnota] ze dne [datum] rozhodnutí stavebního úřadu č.j. [hodnota] ze dne [datum] zrušil a věc vrátil správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání. Na základě rozhodnutí Odboru územního plánování a stavebního řádu [Úřad] ze dne [datum] bylo odvolání žalobkyně proti rozhodnutí nadřízeného správního orgánu č.j. [hodnota] ze dne [datum] jako opožděné zamítnuto [Podnět k přezkumnému řízení ze dne [datum], Usnesení Odboru územního a stavebního řízení [Úřad] o zahájení přezkumného řízení č.j. [hodnota] ze dne [datum], Usnesení Odboru územního a stavebního řízení [Úřad] č.j. [hodnota] ze dne [datum], Rozhodnutí [Úřad] v přezkumném řízení č.j. [hodnota] ze dne [datum], Rozhodnutí [Úřad] č.j. [hodnota] ze dne [datum], Rozhodnutí [Úřad] v přezkumném řízení [hodnota] ze dne [datum], Rozhodnutí Odboru územního plánování a stavebního řádu [Anonymizováno] [Úřad] č.j. [hodnota] ze dne [datum]]. Dne [datum] zahájil stavební úřad řízení o nařízení odstranění stavby, a to staveních úprav v rozsahu: „Bytová jednotka č. [hodnota] byla v úrovni [hodnota]. NP rozšířena v délce cca [hodnota] m jižním směrem. Plocha rozšíření nástavby má půdorysné rozměry cca [hodnota] x [hodnota] m, výškově navazuje na zbývající část nástavby předmětného bytu č. [hodnota].“ Dne [datum] podala žalobkyně žádost o dodatečné povolení stavby pro změnu dokončené stavby s názvem: „Bytová jednotka č. [hodnota], [hodnota]. NP bytového domu na [adresa], č.p. [hodnota], pozemek par. č. [hodnota], k.ú. [adresa], obec [adresa] – předmětem je rozšíření nástavby o půdorysném rozměru cca [hodnota] m x [hodnota] m“; a dne [datum] byla žalobkyně stavebním úřadem vyzvána k doplnění žádosti dle ustanovení § 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona o doložení práva založeného smlouvou provést stavební záměr, neboť žalobkyně není vlastníkem stavby a pozemku. Současně stavební úřad dne [datum] řízení o nařízení odstranění stavby přerušil do doby nabytí právní moci rozhodnutí v řízení o dodatečném povolení stavby. Dne [datum] sdělila [jméno FO] stavebnímu úřadu, že Dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o výstavbě nikdy neprošel schválením členské schůze, ani vlastníků bytových jednotek. Jako vlastníci nebyli o tomto kroku informováni a nedošlo ani k žádnému finančnímu vyrovnání, celý převod půdních prostor byl navíc soudem uznán jako nelegální. Žalobkyně dne [datum] požádala stavební úřad o přerušení řízení o dodatečném povolení stavby z důvodu, že s družstvem není možno docílit jednání, které by vedlo k udělení souhlasu bytového družstva a vlastníků bytových jednotek s dodatečným povolením stavby; proto žalobkyně podala žalobu o nahrazení projevu vůle žalovaného. Stavební úřad na základě usnesení ze dne [datum] řízení o vydání dodatečného povolení stavby přerušil do doby ukončení řízení o předběžné otázce (žaloby o nahrazení projevu vůle žalovaného) [Oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby [Úřad] č.j. [hodnota] ze dne [datum], Usnesení [Úřad] č.j. [hodnota] ze dne [datum], Žádost o dodatečné povolení stavby ze dne [datum], Výzva [Úřad] k doplnění žádosti ze dne [datum], Usnesení [Úřad] č.j. [hodnota] ze dne [datum], Dopis [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], Přerušení řízení žádosti o dodatečné povolení stavby ze dne [datum], Usnesení [Úřad] č.j. [hodnota]/[Anonymizováno] ze dne [datum]]. Žalobkyně podala dne [datum] u stavebního úřadu žádost o vydání kolaudačního souhlasu a dne [datum] vydal stavební úřad kolaudační souhlas s užíváním stavby nazvané: „Stavební úpravy a rozšíření bytu do půdního prostoru bytového domu [adresa], č.p. [hodnota], pozemek par. č. [hodnota], k.ú. [adresa], obec [adresa]“ – předmětem je část stavby schopná samostatného užívání – bytová jednotka č. [hodnota]. Stavba obsahuje: „Mezonetová jednotka č. [hodnota] nacházející se v [hodnota]. NP a [hodnota]. NP dvorního traktu výše uvedeného objektu při [adresa] bude užívána jako byt. Dispoziční řešení bytu v úrovni [hodnota]. NP je tvořeno místnostmi: chodba [hodnota] m, pokoj [hodnota] m, pokoj [hodnota] m, pokoj [hodnota],[hodnota] m, koupelna [hodnota] m, WC 1m, v úrovni [hodnota]. NP je tvořeno místnostmi: [Anonymizováno] s kuchyňským koutem [hodnota] m, terasa [hodnota] m“. V rámci řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] žalobkyně uvedla, že současná podoba bytu č. [hodnota] je přesně ta, jak je uvedená v kolaudačním rozhodnutí [Žádost o vydání kolaudačního souhlasu ze dne [datum], Kolaudační souhlas [Úřad] č.j. [hodnota] ze dne [datum], Protokol o jednání soudu ve věci sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]].
7. Dne [datum] byl navrhovatelkou [jméno FO] podán ke Krajskému soudu v Brně návrh na vyslovení neplatnosti usnesení bodu 5 a bodu 10 členské schůze družstva konané dne [datum]. Družstvo jako účastník řízení se k návrhu vyjádřilo v rámci podání doručeného soudu dne [datum]. Jednání ve věci se konalo dne [datum] a na základě usnesení Krajského soudu v Brně č.j. [spisová značka] ze dne [datum] byla ve výroku I. vyslovena neplatnost usnesení členské schůze bytového družstva [Družstvo], družstvo, konané [datum], a to všech usnesení přijatých v rámci bodu 5 programu této schůze. Proti usnesení podali odvolání (v celém rozsahu) [jméno FO] a (proti výroku III.) navrhovatelka. Na základě usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. [spisová značka] ze dne [datum] bylo odvolání [jméno FO] odmítnuto a napadené usnesení soudu I. stupně bylo ve výroku II. změněno. Usnesení Krajského soudu v Brně č.j. [spisová značka] ze dne [datum] nabylo ve výroku I. právní moci dne [datum] [Návrh na vyslovení neplatnosti členské schůze bytového družstva ze dne [datum], Vyjádření účastníka řízení ze dne [datum], Protokol o jednání ze dne [datum], Usnesení Krajského soudu v Brně č.j. [spisová značka] ze dne [datum], Odvolání ze dne [datum], Odvolání ze dne [datum], Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. [spisová značka] ze dne [datum]]. Na základě rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. [spisová značka] ze dne [datum] v právní věci žalobce [Jméno žalovaného], proti žalovaným 1. [Jméno žalobkyně] a 2. [jméno FO] bylo rozhodnuto tak, že žaloba, aby soud zavázal žalované č. [hodnota] a 2, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobci částku [částka] s příslušenstvím, byla zamítnuta (výrok I.). Na základě rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č.j. [spisová značka] ze dne [datum] byl rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. [spisová značka] ze dne [datum] ve výroku I. potvrzen. Členská schůze žalovaného dne [datum] nepřijala návrh usnesení, na základě kterého se schvaluje převod bytové jednotky č. [hodnota] v současné podobě do osobního vlastnictví žalobkyně. Na základě rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. [spisová značka] ze dne [datum] ve věci žalobkyně [Jméno žalobkyně] proti žalovanému [Jméno žalovaného], bylo rozhodnuto tak, že žaloba ze dne [datum] o povinnosti uzavřít smlouvu o převodu družstevní bytové jednotky do vlastnictví člena bytového družstva, byla zamítnuta (výrok I.). Na základě rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č.j. [spisová značka] ze dne [datum] byl rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. [spisová značka] ze dne [datum] ve výroku I. změněn tak, že žalovaný je povinen uzavřít s žalobkyní Smlouvu o převodu družstevní bytové jednotky do vlastnictví člena bytového družstva ve výroku I. rozsudku uvedeného znění, a to jednotky č. [hodnota] (evidenční číslo [hodnota]) nacházející se v [hodnota]. nadzemním podlaží, o skladebnosti [hodnota] a celkové podlahové ploše [hodnota]1m. Na základě usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. [spisová značka] ze dne [datum] bylo dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č.j. [spisová značka] ze dne [datum], odmítnuto. Žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastnice jednotky č. [hodnota] – byt s podílem na společných částech budovy č.p. [hodnota] – bytový dům o velikosti [hodnota] a s podílem na pozemku p.č. [hodnota] o výměře [hodnota] m zastavěná plocha a nádvoří o velikosti [hodnota] [Rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. [spisová značka] ze dne [datum], Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č.j. [spisová značka] ze dne [datum], Zápis z náhradní členské schůze konané dne [datum], Rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. [spisová značka] ze dne [datum], Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č.j. [spisová značka] ze dne [datum], Usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. [spisová značka] ze dne [datum], Výpis z katastru nemovitostí – listu vlastnictví č. [hodnota] pro k.ú. [katastrální území], Výpis z katastru nemovitostí – listu vlastnictví č. [hodnota] pro k.ú. [katastrální území]].
8. Žalobkyně byla od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] zapsána jako předsedkyně statutárního orgánu žalovaného. [jméno FO] dne [datum] a [jméno FO] dne [datum] prohlásili, že byli seznámeni s dokumenty Smlouva o výstavbě, Dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o výstavbě a Dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o výstavbě, týkajících se výstavby bytových jednotek v předmětném domě [Úplný výpis z obchodního rejstříku vedeného [Anonymizováno], oddíl [Anonymizováno], vložka [hodnota], Čestné prohlášení ze dne [datum], Čestné prohlášení ze dne [datum]]. Dne [datum] projednala kontrolní komise žalovaného stížnosti na jednání představenstva a návrh na podání členské žaloby podané členkou družstva paní [jméno FO] a stížnost na předsedkyni družstva podanou členem družstva panem [jméno FO] [Zápis z jednání kontrolní komise ze dne [datum]].
9. Dne [datum] se konala členská schůze vlastníků jednotek v předmětném domě, v rámci níž byly změněny Stanovy [právnická osoba], obsažené ve Smlouvě vložené do katastru nemovitostí pod č.j. [hodnota] a dne [datum] bylo do rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného Krajským soudem v Brně zapsáno [právnická osoba], s datem vzniku [datum]. Dne [datum] rozhodlo shromáždění vlastníků [právnická osoba], o změně aktuálně platného prohlášení vlastníka (mimo jiné) tak, že jednotka č. [hodnota] bude po změně provedené na základě smlouvy o výstavbě zahrnovat byt č. [hodnota] nacházející se v [hodnota]. nadzemním podlaží, o skladebnosti [hodnota], o celkové podlahové ploše [hodnota] m, a s podílem na společných částech o velikosti [hodnota]. Dne [datum] podali [jméno FO] a [jméno FO] návrh na vklad práva do katastru nemovitostí (vlastnického práva k jednotkám č. [hodnota]/ [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota][hodnota]a [hodnota]) budovy; návrh na vklad by na základě rozhodnutí katastrálního úřadu ze dne [datum] zamítnut. [právnická osoba], dne [datum] soudu sdělilo, že o existenci dodatku č. [hodnota] ke Smlouvě o výstavbě družstvo nevědělo a dozvědělo se o něm až ze spisu stavebního úřadu. Uzavření tohoto dodatku nebylo nikdy předmětem členské schůze, statutární orgán družstva nedostal oprávnění tento dokument jménem družstva podepsat, a tento dokument nebyl společenství vlastníků jednotek předchozím vedením družstva ani předán [Notářský zápis NZ [číslo] sepsaný dne [datum] notářkou [tituly před jménem] [jméno FO], Úplný výpis z rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného [Anonymizováno], oddíl [Anonymizováno], vložka [hodnota], Zápis ze shromáždění vlastníků ze dne [datum], Změna prohlášení vlastníka ze dne [datum], Návrh na vklad ze dne [datum], Rozhodnutí [právnická osoba] Katastrálního pracoviště [adresa] č.j. [hodnota] ze dne [datum], Sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]].
10. Ze Společné dokumentace pro územní rozhodnutí a stavební povolení „Nástavba a stavební úpravy jednotek [hodnota] a [hodnota]“, z výkresů změny stavby a z fotodokumentace stavu střechy soud seznal popis a zakreslení stavby žalobkyně povolené rozhodnutím stavebního úřadu ze dne [datum]; popis a zakreslení změny stavby realizované žalobkyní, jakož i stav střechy předmětného domu před zahájením stavebních prací ze strany žalobkyně a po jejich dokončení.
11. Z výkresové dokumentace doplněné o výsledky měření soud zjistil, že současná podlahová plocha jednotky č. [hodnota] činí [hodnota] m.
12. Z Předávacího protokolu ze dne [datum], z Předávacího protokolu ze dne [datum] a z Předávacího protokolu ze dne [datum], soud seznal, které dokumenty byly dne [datum] předány [tituly před jménem] [jméno FO] ze společnosti [právnická osoba]; které dokumenty byly dne [datum] předány žalobkyní a [jméno FO] a [jméno FO]; a které dokumenty byly dne [datum] předány [tituly před jménem] [jméno FO].
13. Z ostatních listinných důkazů provedených při jednání soudu nezjistil soud žádné relevantní skutečnosti pro skutkový stav věci[Anonymizováno] 14. [jméno FO] slyšen jako bývalý člen statutárního orgánu žalovaného v rámci jednání soudu konaného dne [datum], uvedl, že byl členem statutárního orgánu žalovaného do [měsíc] [rok]. Situaci v družstvu označil jako komplikovanou, poukázal na obrovskou nevraživost družstevníků mezi sebou. Po dobu výkonu jeho funkce docházelo ke schůzím představenstva, písemné zápisy spíše nebyly vyhotovovány, bylo to neformální, věci se řešily často po telefonu, členům představenstva nepřišlo ani důležité zápisy vyhotovovat. Hlavní agendou pro ně byly členské schůze, tam se řešila většina problémů, představenstvo řešilo spíše provozní záležitosti. Činnost družstva řídila převážně žalobkyně, ostatní členové jí jenom pomáhali. Písemná dokumentace po zániku funkce byla předána novému představenstvu, většinu z dokumentů měla u sebe žalobkyně nebo [jméno FO], která dělala správu, a v tom bylo mimo jiné i zahrnuto právní poradenství. Smlouva o výstavbě ze dne [datum] mu byla známa, nebyl si jistý, který orgán žalovaného o uzavření této smlouvy rozhodoval, ale vyplynulo to z jednání členské schůze, kde rozhodovali o prodeji půdních prostor. [jméno FO] mu potvrdila, že pokud na schůzi odsouhlasili prodej půdních prostor, tak sepsání smlouvy o výstavbě z toho už pro představenstvo vyplývá, nemohli jednat nijak jinak. Bylo mu vysvětleno, že smlouva o výstavbě je pouze jedním z nutných kroků k tomu, aby bylo naplněno rozhodnutí členské schůze k odprodeji půdy. Dodatek č. [hodnota] ze dne [datum] mu byl znám, připravila ho [jméno FO] a žalobkyně mu ho donesla k podpisu. Tuto věc organizovala žalobkyně, Dodatek č. [hodnota] se probíral na představenstvu, zápis o tom nebyl. Členská schůze ho neprobírala, dotazoval se na to [jméno FO] s výsledkem, že to členská schůze probírat nemusí. Dodatek č. [hodnota] mu byl znám, z jeho pohledu to byla nepodstatná změna ve stavbě, kterou tam už žalobkyně prováděla. Dodatek č. [hodnota] se probíral stejným způsobem jako Dodatek č. [hodnota], žalobkyně mu vysvětlila, o co jde, on to vzal na vědomí, přišlo mu to jako malichernost, zápis o tom nedělali a [jméno FO] připravila smlouvu, kterou podepsali s tím, že tam pak vždy byl ještě nutný souhlas nějakých vlastníků. Dokumenty ohledně výstavby připravovala [jméno FO] jako právní zástupkyně, většinu agendy s ní řešila žalobkyně; většinou to probíhalo tak, že [jméno FO] něco nachystala, žalobkyně to přivezla a on potom podepisoval, co bylo potřeba. Všechny kroky dělal na základě doporučení [jméno FO]. Nevybavil si, kdo schválil podobu Smlouvy o výstavbě ze dne [datum]; nevěděl, proč na ní nejsou podpisy ostatních účastníků. Se stavební úpravou dvorní části střechy souhlasili ti, co se účastnili smlouvy, tedy vlastníci. 15. [jméno FO] slyšena jako bývalá členka statutárního orgánu žalovaného v rámci jednání soudu konaného [datum], uvedla, že byla členkou představenstva; nevzpomněla si, jak často docházelo ke schůzím představenstva, ani zda o tom byly vyhotovovány zápisy. Účastnila se členských schůzí, které se konaly podle potřeby, zápisy byly vyhotovovány. Smlouva o výstavbě ze dne [datum] jí nebyla známa, nikdy ji neviděla, účastníci ji něco říkají, ale nevěděla, co smlouva obsahuje. V souvislosti s výstavbou a přestavbou půdních prostor padlo na členské schůzi jméno pana [jméno FO], paní [jméno FO] nebo žalobkyně. O výstavbách nic nevěděla; nevzpomněla si, jestli se tyto záležitosti řešily na představenstvu. Vzpomněla si, že na členské schůzi se hlasovalo o tom, jestli pan [jméno FO] bude výstavbu provádět, odhlasovala se i žalobkyně a paní [jméno FO]. Dodatek č. [hodnota] ze dne [datum] jí něco říkal, vlastnické podíly se projednávaly na členské schůzi; kdy to bylo, si nevzpomněla. Dodatek č. [hodnota] ze dne [datum] nikdy neviděla.
16. Z výslechu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že tato byla právní zástupkyní družstva. Svědkyně vyhotovovala Smlouvu o výstavbě ze dne [datum], o výstavbě se rozhodovalo na členské schůzi; členská schůze rozhodla, který se zájemců bude mít právo na uzavření smlouvy o výstavbě, a o uzavření smlouvy o výstavbě rozhodovalo zřejmě představenstvo na základě usnesení členské schůze. Pokud jde o obsahové požadavky samotné smlouvy o výstavbě, tak se svědkyně domnívala, že byly dány na základě rozhodnutí představenstva, které jednalo s jednotlivými zájemci. Pokyny jí dávalo ústní formou představenstvo. Text Smlouvy o výstavbě dala svědkyně k odsouhlasení představenstvu, odsouhlasení proběhlo ústní formou. Projednávaní věcí kolem Smlouvy o výstavbě se účastnili všichni tři členové představenstva, protože to byly významné věci pro bytové družstvo. Svědkyně se domnívala, že s obsahem této smlouvy byla seznámena i členská schůze, resp. členové bytové družstva, neboť si museli zkontrolovat údaje, které byly uvedeny k jejich bytům. Dodatek č. [hodnota] ze dne [datum] svědkyně vyhotovovala, bylo velmi složité zajistit, aby tento dodatek byl podepsán všemi; nevzpomněla si, jestli se tehdy podařilo zajistit všechny podpisy potřebné k tomu, aby smlouva vznikla. Pokud jde o Dodatek č. [hodnota] ze dne [datum], vůbec si nepamatovala, že by nějaký takový dodatek existoval; domnívala se, že její právní angažmá končilo v době, kdy se uzavíral Dodatek č. [hodnota]. Jako právní zástupkyně družstvu řekla, že je třeba, aby členská schůze rozhodla o tom, kdo bude stavebníkem určitých změn toho domu, které byly předem navrženy, tedy o tom, kdo tu výstavbu bude realizovat; o tom rozhodnuto bylo. Nedomnívala se, že členská schůze měla ve své kompetenci schvalování konkrétního znění smlouvy o výstavbě, a pokud to nebylo v kompetenci členské schůze, tak to bylo v kompetenci představenstva.
17. Žalobkyně slyšena jako účastnice řízení v rámci jednání soudu konaného dne [datum] uvedla, že členové představenstva se scházeli minimálně 3 x v týdnu, písemné výstupy nebyly, bylo potřeba operativně řešit spoustu provozních věcí. Písemné zápisy byly z členských schůzí. Uzavření Smlouvy o výstavbě předcházela pasportizace a členská schůze, na které se odsouhlasilo, jakým způsobem se budou prodávat půdní prostory a potom členská schůze řešila výsledek výběrové řízení. Smlouvu o výstavbě koncipovala [jméno FO], která byla správkyní a advokátkou, takže jí žalobkyně věřila. Smlouvu o výstavbě viděla i kontrolní komise, členská schůze vybrala stavebníky a dala mandát představenstvu k tomu, aby udělalo smlouvu o výstavbě; žalobkyně si nepamatovala, kdy přesně tomu bylo. Dodatek č. [hodnota] vyhotovovala [jméno FO], text odsouhlasilo představenstvo a účastníci smlouvy. O Smlouvě o výstavbě i o dodatku byla poté členská schůze informována. Podle původního projektu by se žalobkyně do bytu nevešlo schodiště, pracovnice stavebního úřadu na to žalobkyni sdělila, že pokud bude mít více než 50 % souhlasů, udělá stavební úřad změnu stavby před dokončením zápisem do stavebního deníku. Žalobkyni to nepřipadlo divné, správnímu orgánu věřila. Dodatek č. [hodnota] řešila s [jméno FO], s paní [jméno FO], s panem [jméno FO] a jako vlastník to podepisovala paní [jméno FO]. Všichni ostatní, tedy vlastníci a družstevníci, se o něm dozvěděli potom v průběhu této mašinérie. Pokud jí [jméno FO] řekla, ať informuje kontrolní komisi, žalobkyně to udělala. Změna výstavby podle Dodatku č. [hodnota] a podle Dodatku č. [hodnota] spočívala ve zvětšení nástavby na ploché střeše, která podle žalobkyně ničemu neslouží, a na které měla být terasa k bytu č. [hodnota], kterou nakonec žalobkyně neuskutečnila, neboť z Dodatku č. [hodnota] vyplývala možnost výstavby, tedy bylo na rozhodnutí žalobkyně, jestli jí postaví. Nic se neudělalo jinak, než bylo ve Smlouvě o výstavbě, žádné zvýšení nad hřeben střechy, akorát se zvětšila kostka nahoře nad bytem, tedy nástavba ve střešní rovině. Kostka měla mít podle Dodatku č. [hodnota] výměru o [hodnota] m menší než má teď, oproti projektu se však nezvětšila o [hodnota] m, ale pouze o [hodnota] m, která má žalobkyně místo terasy k bytu č. [hodnota]. Nástavba ve střešní rovině nepřevyšuje hřeben střechy. S tím, že jednotka č. [hodnota] bude zasahovat do prostoru v [hodnota]. nadzemním podlaží, souhlasili vlastníci, kteří jsou podepsáni na Dodatku č. [hodnota]. Žalovaného o souhlas se změnou stavby oficiálně cestou určitě nepožádala. Žalobkyně popřela zvednutí či zvýšení střechy, do střechy se nezasahovalo. Střecha je plochá, nic na ní nebylo, k žádnému zásahu do půdních prostor tedy nedošlo, neboť tam žádný půdní prostor není. Žalobkyně považuje střešní prostory za právně společnou část domu, ale v reálu ty prostory neslouží ničemu. Kdyby si nájemce bytu č. [hodnota] chtěl postavit tu terasu a pokud by dostal souhlas, zabral by tam podstatně více metrů, než zabrala žalobkyně změnou, která jí byla povolena.
18. Ohledně skutkového stavu tak lze uzavřít, že dne [datum] se konala ustavující členská schůze žalovaného (dále opět jen jako „družstvo“ či „žalovaný“) a žalovaný byl do obchodního rejstříku zapsán dne [datum]. Žalobkyně byla od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] předsedkyní statutárního orgánu žalovaného. Žalobkyni byl na základě Smlouvy o nájmu družstevního bytu ze dne [datum] přenechán (počínaje dnem [datum]) do užívání družstevní byt č. [hodnota] o velikosti [hodnota] a o výměře podlahové plochy [hodnota] m nacházející se v [hodnota]. nadzemním podlaží předmětného domu. Dne [datum] byla mezi žalovaným, manžely [jméno FO], žalobkyní a [jméno FO] uzavřena Smlouva o výstavbě, na základě níž se žalovaný zavázal změnit na náklady a ve prospěch žalobkyně stávající jednotku č. [hodnota] o podlahové ploše [hodnota] m tak, že ji vestavbou do půdního prostoru rozšíří o podlahovou plochu o výměře [hodnota] m. K zápisu práv vyplývajících ze Smlouvy do katastru nemovitostí došlo dne [datum] pod č.j. [hodnota]. Dne [datum] byl mezi žalovaným, manžely [jméno FO], žalobkyní, [jméno FO] a vlastníky jednotek uzavřen Dodatek č. [hodnota], v rámci něhož se vlastníci jednotek a žalobkyně dohodli, že žalovaný na náklady a ve prospěch žalobkyně rozdělí jednotku č. [hodnota] na jednotku č. [hodnota]/[hodnota] o výměře [hodnota] m a na jednotku č. [hodnota] o výměře [hodnota] m, jejíž podlahová plocha se rozšíří mimo jiné i stavební úpravou dvorní části střechy, při zachování stávající výšky hřebene střechy, o další podlahovou plochu o výměře [hodnota] m, přičemž celková podlahová plocha bytu včetně galerie bude činit [hodnota] m. Dne [datum] družstvo souhlasilo, aby tuto výstavbu realizovala žalobkyně jako stavebník ve smyslu stavebního zákona. Dne [datum] byl vyhotoven dokument označený jako „Úplné znění Smlouvy o výstavbě ze dne [datum], ve znění Dodatku č. [hodnota] ke Smlouvě o výstavbě ze dne [datum]“, který byl dne [datum] předložen příslušnému katastrálnímu úřadu a uložen do sbírky listin pod č.j. [hodnota]. Dne [datum] bylo pro stavbu s názvem „[Anonymizováno]“ vydáno rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení, na základě něhož měla být do stávající střešní roviny vložena kubická hmota o půdorysu [hodnota] m x [hodnota] m, která měla o [hodnota] m převyšovat úroveň stávajícího hřebene střechy. Dne [datum] byl mezi žalovaným, žalobkyní a [jméno FO] uzavřen Dodatek č. [hodnota] o změně velikosti galerie u bytu [hodnota] rozšířením o [hodnota] m do šíře na střešním prostoru. Stavební úřad svým rozhodnutím (záznamem do spisu) ze dne [datum] změnu stavby spočívající ve změně plochy mezonetové jednotky vystupující nad dvorní střešní rovinu o [hodnota] m jižním směrem a v současném snížení výšky nástavby o [hodnota] m povolil. Jednotka č. [hodnota] byla v úrovni [hodnota]. nadzemního podlaží rozšířena v délce cca [hodnota] m jižním směrem; plocha rozšíření nástavby má půdorysné rozměry cca [hodnota] m x [hodnota] m; nástavba převyšuje o [hodnota] m stávající hřeben střechy. Nadřízený správní orgán dne [datum] rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum] zrušil. Dne [datum] vydal stavební úřad kolaudační souhlas s užíváním bytové jednotky č. [hodnota], která se nachází v [hodnota]. a [hodnota]. nadzemním podlaží dvorního traktu předmětného domu a jejíž dispoziční řešení v úrovni [hodnota]. nadzemního podlaží je tvořeno místnostmi: chodba [hodnota] m, pokoj [hodnota] m, pokoj [hodnota] m, pokoj [hodnota] m, koupelna [hodnota] m, WC [hodnota] m; a v úrovni [hodnota]. nadzemního podlaží je tvořeno místnostmi: galerie s kuchyňským koutem [hodnota] m, terasa [hodnota] m. Dne [datum] bylo zahájeno řízení o nařízení odstranění stavby (změny části stavby rozšířením nástavby bytové jednotky č. [hodnota] v úrovni [hodnota]. nadzemního podlaží předmětného domu), žalobkyně podala dne [datum] žádost o dodatečné povolení těchto stavebních úprav a řízení o nařízení odstranění stavby bylo dne [datum] přerušeno do právní moci rozhodnutí v řízení o dodatečném povolení stavby. Řízení o vydání dodatečného povolení pro změnu stavby bylo dne [datum] přerušeno do doby ukončení řízení o předběžné otázce. Dne [datum] bylo do rejstříku společenství vlastníků jednotek zapsáno [právnická osoba]; s datem vzniku [datum]. Žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsána (s právními účinky zápisu ke dni [datum]) jako vlastník jednotky č. [hodnota] – byt a jako spoluvlastnice (podíl o velikosti [hodnota]) společných části budovy č.p. [hodnota] – bytový dům a spoluvlastnice (podíl o velikosti [hodnota]) pozemku p.č. [hodnota] o výměře [hodnota] m zastavěná plocha a nádvoří; vše k.ú. [katastrální území]. Současná podlahová plocha jednotky č. [hodnota] činí [hodnota] m.
19. Podle ustanovení § 161 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen jako „o.s.ř.) pravomocné rozsudky ukládající prohlášení vůle nahrazují toto prohlášení.
20. Podle ustanovení § 1170 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“) smlouvou o výstavbě se strany zavazují podílet se společně na výstavbě, dokončení nebo na změně domu za účelem zřízení nebo změny jednotek. Pro práva a povinnosti stran platí přiměřeně ustanovení tohoto zákona o společnosti.
21. Podle ustanovení § 1170 odst. 2 občanského zákoníku ve smlouvě strany ujednají alespoň a) údaje stanovené jako náležitosti prohlášení o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám, b) způsob úhrady nákladů výstavby, popřípadě ocenění svépomocně prováděných prací, a c) velikost spoluvlastnických podílů k domu, a má-li být dům součástí pozemku, velikost spoluvlastnických podílů k pozemku, na dobu, než výstavbou vznikne první jednotka; spoluvlastnické podíly se určí ve velikosti odpovídající velikosti podílu vlastníka jednotky na společných částech.
22. Podle ustanovení § 1170 odst. 3 občanského zákoníku smlouva vyžaduje písemnou formu.
23. Podle ustanovení § 54 odst. 1 věty první zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen jako „zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném do 31. 12. 2020, dozví-li se člen orgánu obchodní korporace, že může při výkonu jeho funkce dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem obchodní korporace, informuje o tom bez zbytečného odkladu ostatní členy orgánu, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán.
24. Podle ustanovení § 55 odst. 1 věty první a druhé zákona o obchodních korporacích, ve znění účinném do 31. 12. 2020, hodlá-li člen orgánu obchodní korporace uzavřít s touto korporací smlouvu, informuje o tom bez zbytečného odkladu orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. Zároveň uvede, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena.
25. Podle ustanovení § 437 občanského zákoníku zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže při smluvním zastoupení zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět (odst. 1). Jednal-li zástupce, jehož zájem je v rozporu se zájmem zastoupeného, s třetí osobou a věděla-li tato osoba o této okolnosti nebo musela-li o ní vědět, může se toho zastoupený dovolat. Má se za to, že tu je rozpor v zájmech zástupce a zastoupeného, pokud zástupce jedná i za tuto třetí osobu nebo pokud jedná ve vlastní záležitosti (odst. 2).
26. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a po jeho právním posouzení dle shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žalobě žalobkyně tak, jak byla podána, nemůže být vyhověno.
27. V obecné rovině soud předesílá, že předpokladem úspěšnosti žaloby na prohlášení vůle je, že žalovaný neprávem odmítá učinit projev (prohlášení) vůle, kterého se domáhá žalobce, ač povinnost projevit určitou vůli žalovanému ukládá právní předpis anebo se k němu žalovaný zavázal svým právním jednáním. Nemá-li takovouto oporu v hmotném právu, nelze žalobě na prohlášení vůle vyhovět; žalobu nelze úspěšně opírat jen o ustanovení § 161 odst. 3 o.s.ř., které je jen procesním vyjádřením důsledku rozsudku ukládajícího prohlášení vůle vydaného na uvedeném hmotněprávním podkladu.
28. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá, aby soud vyslovil za žalovaného souhlas se změnou stavby s názvem „[Anonymizováno] změny plochy mezonetové části této bytové jednotky vystupující nad dvorní střešní rovinu o [hodnota] m jižním směrem a současném snížení výšky nástavby o [hodnota] m dle projektové dokumentace z [hodnota] zpracované [tituly před jménem] [jméno FO]. V řadě první je třeba upozornit, že i Nejvyšší soud ČR již dříve konstatoval, že soud nemůže nahrazovat souhlas k podání žádosti o stavební povolení (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2696/2009 ze dne 31. 5. 2012); a i když tento závěr učinil ve sporu mezi spoluvlastníky a podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, má tento závěr podle Nejvyššího soudu ČR obecný dosah a lze jej vztáhnout i na věc, kde motivem žaloby je dosáhnout dodatečného povolení stavby (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1564/2019 ze dne 15. 10. 2019), což je evidentně i případ žalobkyně. Žalobkyně přitom povinnost žalovaného souhlasit se shora specifikovanou změnou stavby dovozovala z obsahu uzavřené Smlouvy o výstavbě ze dne [datum] ve znění jejího Dodatku č. [hodnota] ze dne [datum], a zejména z listiny označené jako Dodatek č. [hodnota] ze dne [datum] (viz podání žalobkyně ze dne [datum]). V řízení bylo v tomto směru prokázáno, že dne [datum] byla uzavřena Smlouva o výstavbě (dále opět jen jako „Smlouva“), na základě níž se žalovaný zavázal, že jednotku č. [hodnota] nacházející se v [hodnota]. nadzemním podlaží o skladebnosti [hodnota], o podlahové ploše [hodnota] m a s podílem na společných částech domu o velikosti [hodnota], změní na náklady a ve prospěch žalobkyně vestavbou do půdního prostoru tak, že podlahovou plochu rozšíří o [hodnota] m; celková podlahová plocha bude činit [hodnota] m a podíl na společných částech bude o velikosti [hodnota]. Již na tomto místě soud předesílá, že podstatou smlouvy o výstavbě dle ustanovení § 1170 a násl. občanského zákoníku je závazkový vztah, který je charakteristický svými věcně právními účinky, spočívajícími ve vzniku vlastnického práva v režimu bytového spoluvlastnictví; práva ze smlouvy o výstavbě se zapisují do veřejného seznamu, k čemuž v tomto případě došlo zápisem do katastru nemovitostí vedeného [Úřad], katastrálním pracovištěm [adresa] dne [datum]; s právními účinky ke dni [datum]. Dne [datum] byl uzavřen Dodatek č. [hodnota], v rámci něhož se vlastníci jednotek a žalobkyně dohodli, že družstvo provede na náklady a ve prospěch žalobkyně v části půdního prostoru vestavbu, nástavbu a stavební úpravy, kterými změní stávající jednotku č. [hodnota] tak, že jí rozdělí na jednotku č. [hodnota] o výměře [hodnota] m a na jednotku č. [hodnota] o výměře [hodnota] m, přičemž podlahová plocha bytu, jenž bude součástí jednotky č. [hodnota] se rozšíří mimo jiné i stavební úpravou dvorní části střechy, při zachování stávající výšky hřebene střechy, o další podlahovou plochu o výměře [hodnota] m, přičemž celková podlahová plocha bytu včetně galerie bude činit [hodnota] m a podíl na společných částech bude o velikosti [hodnota]. K zápisu práv z Dodatku č. [hodnota] do veřejného seznamu nedošlo, kdy příslušnému katastrálnímu úřadu byl pouze předložen dokument označený jako „Úplné znění Smlouvy o výstavbě ze dne [datum], ve znění Dodatku č. [hodnota] ke Smlouvě o výstavbě ze dne [datum]“, a to k uložení do sbírky listin. Z obsahu Smlouvy, z obsahu Dodatku č. [hodnota], ani z obsahu listiny ze dne [datum], v rámci které družstvo souhlasilo, aby žalobkyně realizovala výstavbu, však povinnost žalovaného souhlasit se shora specifikovanou změnou stavby nelze dovodit. Jak popsal Odbor územního a stavebního řízení [Úřad] ve svém rozhodnutí č.j. [hodnota] ze dne [datum], podle projektové dokumentace z [hodnota] zpracované [tituly před jménem] [jméno FO], došlo změnou stavby mimo jiné k posunutí druhého podlaží mezonetového bytu č. [hodnota] o [hodnota] m nad byt č. [hodnota]; k zásahu do bytu č. [hodnota] (ke zrušení jednoho ze dvou střešních oken tohoto bytu); k zásahu do střechy předmětného domu a k její změně; a k vybudování nových svislých konstrukcí. Změnou stavby, tak jak je popsána v označené projektové dokumentaci, došlo k zásahu do společných částí předmětného domu, tak jak tyto části byly vymezeny v rámci Smlouvy (§ 2 čl. III., § 3 čl. IV.) i v rámci Dodatku č. [hodnota] (čl. IV.), a to zejména do vodorovné a svislé nosné konstrukce domu (podlaha a obvodové stěny v [hodnota]. nadzemním podlaží), do střechy a do stropních konstrukcí a obvodových stěn prostorově ohraničujících byt č. [hodnota]. Změnou stavby došlo k rozšíření podlahové plochy bytu č. [hodnota], k výstavbě nových společných částí předmětného domu a ke změně těch stávajících. Nástavba v [hodnota]. nadzemním podlaží, která měla mít podle rozhodnutí o umístění stavby a stavebního povolení půdorys [hodnota] m x [hodnota] m, byla rozšířena o půdorysný rozměr [hodnota] m x [hodnota] m; nástavba též převyšuje hřeben střechy o 1,2 m. V rámci Dodatku č. [hodnota] uzavřeného dne [datum] mezi žalovaným, žalobkyní a [jméno FO] však bylo pouze uvedeno, že: „Tímto dodatkem č. [hodnota] zůstává vše neměnné tak, jak bylo uvedeno ve smlouvě o výstavbě a v dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o výstavbě, pouze se mění velikost galerie u bytu [hodnota], rozšířením o [hodnota] m do šíře na střešním prostoru.“ Předmět tohoto Dodatku č. [hodnota] je tak vymezen velmi neurčitě, nevyhovuje obsahovým požadavkům smlouvy o výstavbě dle ustanovení § 1170 odst. 2 občanského zákoníku, kdy změnou stavby došlo (mimo jiné) i k navýšení podlahové plochy bytu č. [hodnota] tím i ke změně podílů na společných částech předmětného domu a povinnost žalovaného souhlasit se změnou stavby v tom rozsahu, jak požaduje žalobkyně, z něj tedy nelze dovodit.
29. V řízení bylo dále prokázáno, že členská schůze žalovaného dne [datum] rozhodla o přidělení části společných prostor v domě (sušárny s půdním prostorem, komory, centrálního půdního prostoru, půdního prostoru přístupného z bytu č. [hodnota], půdního prostoru přístupného z bytu č. [hodnota]) za účelem výstavby bytů vlastními náklady jednotlivým v bodě 5 programu této členské schůze uvedeným členům družstva. Z dokazování přitom nevyplývá, že by změny výstavby provedené na základě Dodatku č. [hodnota] a Dodatku č. [hodnota] byly členskou schůzí žalovaného jakýmkoliv způsobem odsouhlaseny, byť se jedná, i jen v případě žalobkyně, o změny nikoli marginálního charakteru, které ve svém důsledku podstatně zasahují do společných prostor předmětného domu, a na základě nichž dochází na straně žalovaného k převodu i k nabytí spoluvlastnických podílů. V řízení bylo dále prokázáno, že jediné usnesení členské schůze týkající se výstavby ze dne [datum] bylo k návrhu dle ustanovení § 1209 odst. 1 občanského zákoníku přezkoumáváno, kdy v jiném řízení, než v řízení podle ustanovení § 1209 odst. 1 občanského zákoníku, platnost předmětného usnesení posuzovat nelze, a to ani jako předběžnou otázku (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 287/2018 ze dne 30. 10. 2018). Na základě usnesení Krajského soudu v Brně č.j. [spisová značka] ze dne [datum] byla vyslovena neplatnost předmětného usnesení členské schůze ze dne [datum]. Účinky takové rozhodnutí jsou poté ex tunc, tzn. soud neplatnost usnesení členské schůze svým rozhodnutím deklaroval zpětně s účinky ke dni přijetí neplatného usnesení (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3092/2012 ze dne 17. 4. 2014), a v důsledku vyslovení neplatnosti napadeného usnesení soudem toto usnesení od počátku pozbylo právních účinků. Absentuje tedy jakékoli rozhodnutí nejvyššího orgánu žalovaného alespoň o přidělení společných prostor předmětného domu za účelem výstavby bytů, přičemž soud (ve shodě se závěrem obsaženým v rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č.j. [spisová značka] ze dne [datum]) považuje tuto záležitost za tak zásadní, že o ní náleží rozhodovat členské schůzi jako nejvyššímu orgánu bytového družstva, a i z tohoto důvodu nelze povinnost žalovaného souhlasit se shora specifikovanou změnou stavby dovodit.
30. K předloženému Dodatku č. [hodnota] ze dne [datum] však nelze přihlédnout i z dalších důvodů. Podle ustanovení § 1170 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku platí pro práva a povinnost stran smlouvy o výstavbě přiměřeně ustanovení tohoto zákona o společnosti. Podle ustanovení § 2729 odst. 2 občanského zákoníku rozhodnutí, jímž se mění společenská smlouva, musí být přijato jednomyslně. Tento odstavec má komplementární povahu k odstavci 1 tohoto ustanovení upravující rozhodování smluvních stran o ostatních otázkách a v zájmu zamezení případných pochybností praxe stanoví výslovně tradiční princip, totiž že smlouvu lze uzavřít, resp. zde změnit, jen na základě konsensu všech smluvních stran. Uvedené platí pro změnu jak obligatorních, tak i fakultativních náležitostí, a to bez ohledu na jejich (bez)významnost. Veškerá ujednání rozporná s ustanovením § 2729 jsou pro počáteční nemožnost plnění absolutně neplatná dle ustanovení § 588 věty druhé občanského zákoníku (k tomu srov. Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI (§ 2521 – 3081), [Anonymizováno] [Anonymizováno], Praha, 2021, dostupný v ASPI). Dodatek č. [hodnota] ze dne [datum] je přitom s tímto ustanovením zjevně rozporný, kdy nebyl uzavřen na základě konsensu všech smluvních stran Smlouvy, příp. právních nástupců původních účastníků této Smlouvy, na něž práva a povinnosti z této Smlouvy přešla, byť se jejich spoluvlastnických práv ve svém důsledku dotýká. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalovaného dále vyplývá, že žalobkyně byla v období od [datum] do [datum] a v období od [datum] do [datum] zapsána jako předsedkyně statutárního orgánu žalovaného (představenstva). Ze Smlouvy samotné, jakož i z jejich Dodatků č. [hodnota] a č. [hodnota] poté vyplývá, že byly uzavřeny mezi žalovaným jednajícím žalobkyní jako předsedkyní a [jméno FO] jako místopředsedou na straně jedné a (mimo jiné) i žalobkyní jakožto vedlejší účastnicí na straně druhé. Žalobkyni jako členku voleného orgánu obchodní korporace (přičemž mezi obchodní korporace se dle ustanovení § 1 odst. 1 zákona o obchodních korporacích řadí i družstvo) tak stíhala povinnost dle ustanovení § 55 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, tedy bez zbytečného odkladu informovat orgán, jehož byla členem, a kontrolní orgán, tedy zřízenou kontrolní komisi, o tom, že v tomto svém postavení hodlá uzavřít s družstvem smlouvu. Ustanovení § 55 zákona o obchodních korporacích přitom dopadá na všechny smlouvy (uzavírané mezi členem voleného orgánu obchodní korporace a touto obchodní korporací) bez rozdílu. Na výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení, zda, kdy, jakým způsobem a vůči kterému orgánu, splnila žalobkyně notifikační povinnost před uzavřením Smlouvy a jejich Dodatků č. [hodnota] a č. [hodnota], žalobkyně uvedla, že návrhy jednotlivých dokumentů předložila v listinné podobě členům představenstva a předsedovi kontrolní komise, a to s ústní žádostí o projednání. Tvrzení žalobkyně však nejsou předloženými důkazy prokázána. Z čestných prohlášení ostatních členů představenstva ze dne [datum] a ze dne [datum] pouze vyplývá, že tito byli s dokumenty seznámeni (v případě [jméno FO] je toto prohlášení dokonce v rozporu s dříve provedenou výpovědí). Notifikace kontrolní komisi poté není prokázána vůbec. Pokud žalobkyně notifikační povinnost nesplnila, nebyla oprávněna družstvo při uzavíraní smluv týkající se výstavby v předmětném domě zastoupit. Nad to je zejména u Dodatku č. [hodnota] zjevné, že žalobkyně při jeho uzavírání jednala ve vlastní záležitosti ve smyslu ustanovení § 437 odst. 2 věty druhé občanského zákoníku, a že (i s přihlédnutím k tomu, co žalobkyně uvedla v rámci své účastnické výpovědi) upřednostnila své zájmy před zájmy družstva. Ostatně okolnosti týkající se přidělování společných prostor předmětného domu za účelem výstavby bytů jsou pregnantně popsány v rámci odůvodnění usnesení Krajského soudu v Brně č.j. [spisová značka] ze dne [datum] a soud pro stručnost do tohoto odůvodnění i odkazuje. Jednání žalobkyně tedy bylo ve střetu zájmů a Dodatek č. [hodnota] by i v případě jeho platnosti žalovaného nezavazoval, neboť žalovaný toto právní jednání v souladu s ustanovením § 440 občanského zákoníku dodatečně neschválil, tedy neprojevil vůli být tímto jednáním vázán (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 1640/2022 ze dne 5. 10. 2022).
31. Již jen pro úplnost soud doplňuje, že žalobkyně je nyní v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník jednotky č. [hodnota] – byt a jako spoluvlastnice (podíl o velikosti [hodnota]) společných částí předmětného domu a spoluvlastnice (podíl o velikosti [hodnota]) pozemku p.č. [hodnota] v k.ú. [katastrální území], a že dne [datum] došlo k zápisu Společenství vlastníků jednotek domu [adresa], jehož účelem je správa předmětného domu a pozemku. Situace, z níž žalobkyně při podání žaloby vycházela, tedy doznala změn v tom směru, že žalobkyně je zapsána jako vlastnice předmětné bytové jednotky, a že v předmětném domě vzniklo společenství vlastníků jednotek. Žaloba již tedy není (a ani nemůže být) směřovaná proti žalovanému jakožto vlastníku předmětné bytové jednotky tak, jak uvádí žalobkyně v rámci svého podání ze dne [datum]. Žalobkyně dne [datum] podala žádost o vydání dodatečného povolení pro změnu dokončené stavby specifikované v usnesení stavebního úřadu č.j. [hodnota] ze dne [datum]. Podle ustanovení čl. II. bodu 10 zákona č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen jako „stavební zákon“) a další související zákony, správní řízení, která nebyla pravomocně ukončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí stavební úřad podle dosavadních právních předpisů. Podle ustanovení § 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2017, připojí stavebník k žádosti o stavební povolení doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě, pokud nelze tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem, a je-li stavebníkem společenství vlastníků jednotek, také smlouvu o výstavbě nebo rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek přijaté podle zvláštního právního předpisu. Žalobkyně byla dne [datum] stavebním úřadem vyzvána a je povinna doložit ke své žádosti o vydání dodatečného povolení doklad o právu, tedy doložit oprávněnost stavby z hlediska soukromého práva. Předmětná změna stavby se totiž dotýká práv ostatních spoluvlastníků předmětného domu, ať již výstavbou nových společných částí (střecha a obvodové stěny v [hodnota]. nadzemním podlaží bytu č. [hodnota] či zásahem do společných částí (střešní plášť i v prostoru nad bytem č. [hodnota], svislé a vodorovné nosné a nenosné konstrukce). I současné vlastnické právo žalobkyně je přitom rovnocenné vlastnickým právům ostatních spoluvlastníků a nutnost existence soukromoprávního titulu, v němž bude jednoznačně vymezeno oprávnění žalobkyně realizovat její stavební záměr na společných částech předmětného domu vůči vlastnickému právu ostatních spoluvlastníků tohoto domu, je proto nesporným zákonným požadavkem vyplývajícím z formulace citovaného ustanovení § 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 As 426/2018 ze dne 25. 8. 2020). I s ohledem na právě uvedené by i případně vyhovující rozhodnutí v této věci na postavení žalobkyně jakožto žadatelky o vydání dodatečného povolení stavby fakticky ničeho nezměnilo, kdy žalovaný je již pouze jedním ze spoluvlastníků předmětného domu.
32. S ohledem na vše shora uvedené lze tedy uzavřít, že povinnost žalovaného souhlasit se specifikovanou změnou stavby tak, jak požadovala žalobkyně, nelze z předložených smluvních dokumentů dovodit a požadavek na prohlášení vůle též nekoresponduje s právní úpravou zakotvenou v hmotném právu, kdy žalovanému v posuzované věci vyslovení požadovaného souhlasu žádný právní předpis neukládá.
33. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za zastoupení za dvanáct úkonů právní služby po 1.500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání – vyjádření k žalobě ze dne 21. 3. 2019, účast při jednání soudu dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum]) v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen jako „advokátní tarif“); dvanáct náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu; a částku ve výši 4.536 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek.
34. Celkově tak žalovaný v souvislosti s projednávanou žalobou vynaložil náklady řízení ve výši 26.136 Kč, které je žalobkyně povinna zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalovaného (ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.).
Poučení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.