55 Co 345/2024 - 127

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Stibrala a soudců Mgr. Terezy Jachura Maříkové a JUDr. Miroslava Stoklasy ve věci žalobkyně [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupené advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované [Jméno žalované A]., IČO [IČO žalované A] sídlem [Adresa žalované A] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované 1) [Jméno žalované B], IČO [IČO žalované B] sídlem [Adresa žalované B] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] 2) [Jméno advokáta C]., IČO [IČO advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] zastoupený advokátem [Jméno advokáta D] sídlem [Adresa advokáta D] o nahrazení projevu vůle o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. června 2024, č. j. 40 C 50/2023 – 84, takto:

Výrok

I. Rozsudek soud I. stupně se ve výroku I. o věci samé a ve výroku IV. o nákladech řízení, potvrzuje.

II. Ve výrocích II. a III. se mění jen tak, že výše těchto nákladů činí [částka] (výrok II.), resp. [částka] (výrok III.), jinak se potvrzuje, s tím, že ve výroku II. bude plněno k rukám právní zástupkyně žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované, vedlejšímu účastníku 1) a vedlejšímu účastníku 2) náklady odvolacího řízení ve výši [částka] /žalovaná/, ve výši [částka] /vedlejší účastník 1)/ a ve výši [částka]/vedlejší účastník 2/do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich právních zástupců.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I. zamítl žalobu na nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek a právo opce mezi žalobkyní jako postupníkem a žalovanou jako postupitelem ve znění uvedeném v příloze č. [hodnota], jakožto nedílnou součástí výroku I. tohoto rozsudku. Výrokem II. uložil žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právní zástupkyně žalobkyně a výrokem III. a IV. uložil žalobkyni zaplatit vedlejšímu účastníku 1) na straně žalované náklady řízení ve výši [částka] a vedlejšímu účastníku 2) na straně žalované náklady řízení ve výši [částka] k rukám jejich právních zástupců.

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na soudu nahrazení projevu vůle vůči žalované k uzavření Smlouvy o postoupení pohledávek a právu opce ve znění uvedeném v příloze 1 napadeného rozsudku. Žalobkyně, jakožto budoucí postupník uzavřela dne [datum] s žalovanou, jakožto budoucím postupitelem Smlouvu o uzavření smlouvy o postoupení pohledávek a právu opce (dále také jen „Smlouva o smlouvě budoucí“), kterou se strany zavázaly, že po splnění podmínek uvedených v čl. II Smlouvy o smlouvě budoucí, tedy poté, co se žalovaná jakožto budoucí postupitel stane výlučným majitelem pohledávek uvedených v čl. I. této smlouvy a zároveň žalobkyně, jakožto budoucí postupník uhradí žalované úplatu ve výši [částka], uzavřou smlouvu o postoupení pohledávek. Žalovaná se pak podle žalobkyně stala vlastníkem uvedených pohledávek ve Smlouvě o smlouvě budoucí, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřela se společností [Jméno žalované B], IČO [IČO žalované B] (vedlejší účastník 1) na straně žalované). Žalobkyně uhradila sjednanou úplatu dne [datum], tedy došlo ke splnění podmínek podle čl. II Smlouvy o smlouvě budoucí a smluvním stranám proto vznikl závazek k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek a právu opce. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou ke splnění smluvní povinnosti z uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí dne [datum] a znovu pak dne [datum], avšak bezúspěšně.

3. Žalovaná nesporovala uzavření Smlouvy o smlouvě budoucí dne [datum], avšak předmětnou smlouvu o postoupení pohledávek uzavřít nemohla, neboť tvrdila, že není věřitelem předmětné pohledávky, když vedlejší účastník 1) na straně žalované odstoupil od smlouvy o postoupení předmětné pohledávky uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a vedlejšímu účastníkem 1), pro nesplnění podmínky uvedené v předmětné smlouvě (opožděnému dodání originálu [jméno FO] uzavřené mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem 1) na straně žalované, kterou měla žalovaná dodat vedlejšímu účastníkovi 1) do [datum]).

4. Soud I. stupně po skutkové stránce uzavřel, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou Smlouvu o smlouvě budoucí o postoupení pohledávek a právu opce za úplatu [částka], jejímž předmětem bylo postoupení pohledávky za dlužníkem [adresa] a spoludlužníky společností [právnická osoba]., společností [právnická osoba], společností [název] [adresa], s. r. o., společností [právnická osoba], společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba] (dále také jen „předmětná pohledávka“), ve výši [částka] na jistině a na smluvní pokutě [částka] spolu s příslušenstvím tj. smluvním úrokem ve výši 8% ročně od 27. 11. 201, smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,5% denně z neuhrazených peněžních částek a zákonným úrokem z prodlení. Podle této smlouvy se žalovaná na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] (dále také jen „Smlouva o postoupení pohledávek 1“) s vedlejším účastníkem 1) měla stát vlastníkem předmětné pohledávky. Celková výše úplaty za postoupení pohledávek měla činit [částka] a budoucí postupník ji měl uhradit řádně a včas, nejpozději do dvou let od uzavření smlouvy budoucímu postupiteli. Budoucí postupitel se měl stát výlučným majitelem předmětné pohledávky a budoucí postupník (tj. žalobkyně) pak byl oprávněn vyzvat budoucího postupitele (tj. žalovanou) k uzavření uvedené smlouvy do dvou let od uzavření Smlouvy o smlouvě budoucí a tento byl povinen do 5 pracovních dnů ode dne doručení výzvu Smlouvu o postoupení pohledávek uzavřít za předpokladu naplnění podmínek Smlouvy o smlouvě budoucí. Žalovaná dne [datum] jako postupník uzavřela s vedlejšímu účastníkem 1) jako postupitelem Smlouvu o postoupení pohledávky 1, jejímž předmětem bylo postoupení předmětné pohledávky za dlužníkem [adresa] a ostatními spoludlužníky, včetně uzavření písemných dodatků č. [hodnota] a č. [hodnota] ze dne [datum] a ze dne [datum], kdy v dodatku č. [hodnota] se strany dohodly, že postupitel /vedlejší účastník 1)/ je oprávněn od dané smlouvy odstoupit v případě, že mu postupník (žalovaná) do [datum] nepředloží originál [jméno FO] o zrušení smlouvy o postoupení (předmětné) pohledávky uzavřené dne 21. 12 2020 (dále také jen „[jméno FO] o zrušení smlouvy“) mezi žalobkyní jako postupníkem a vedlejším účastníkem 1) jako postupitelem s úředně ověřeným podpisem žalobkyně. Mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem 1) došlo k uzavření Smlouvy o postoupení předmětné pohledávky, přičemž následně na základě [jméno FO] o zrušení smlouvy ze dne [datum] došlo k dohodě o zrušení uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky. Podpis žalobkyně (za žalobkyni smlouvu podepsala jednatelka [jméno FO]) na této [jméno FO] o zrušení smlouvy byl úředně ověřen dne [datum]. [jméno FO] o zrušení smlouvy s úředně ověřeným podpisem byla vedlejšímu účastníku 1) prostřednictvím žalované doručena dne [datum]. Vedlejší účastník 1) proto z důvodu nedodržení termínu dodání [jméno FO] o zrušení smlouvy do [datum] odstoupil od Smlouvy o postoupení pohledávek 1 uzavřené mezi ním a žalovanou dne [datum]. Žalobkyně uhradila žalované částku [částka], jakožto cenu za postoupení pohledávky, která jí následně byla žalovanou vrácena, neboť tato k výzvě žalobkyně odmítla smlouvu o postoupení pohledávek uzavřít z důvodu, že není věřitelem předmětné pohledávky, když vedlejší účastník 1) od uzavřené smlouvy o Postoupení pohledávek 1 odstoupil.

5. Předmětnou pohledávku za dlužníkem [adresa] a spoludlužníky vedlejší účastník 1) postoupil na vedlejšího účastníka 2) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (dále také jen „Smlouva o postoupení pohledávek 2“). [jméno FO] pohledávka byla zajištěna zástavním právem exekutorským k nemovitým věcem zapsaným na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. V exekučním řízení vedeném soudní exekutorskou [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], pod sp. zn. [spisová značka] byla uspokojována předmětná pohledávka vedlejšího účastníka 1) ve výši jistiny [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka] a dalším příslušenstvím, v celkové výši [částka], která byla postoupena na vedlejšího účastníka 2) a jež byla přihlášená do dražby prodejem nemovitých věcí povinného. Soudní exekutor vydražiteli – vedlejšímu účastníku 2) udělil příklep na vydražené nemovité věci povinného zapsaného na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] za nejvyšší podání [částka]. Z rozvrhované podstaty v uvedeném exekučním řízení byla mj. uspokojena pohledávka oprávněného – vedlejšího účastníka 2) ve výši [částka]. Vedlejší účastník 1) původně předmětnou pohledávku přihlásil jako věřitel do řízení vedeném u soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], a to pro částku [částka]. Tento přihlášený věřitel požádal, aby veškeré plnění v rámci výtěžku z provedené dražby bylo plněno k rukám vedlejšího účastníka 2). Předmětná pohledávka tak byla částečně uspokojena v rozsahu částky [částka] ve prospěch vedlejšího účastníka 2).

6. Soud I. stupně právně věc zhodnotil s odkazem na § 1879 o. z., § 1880 odst. 1 o. z., § 1885 o. z. až 1887 o. z. ve spojení s § 586 o. z. a § 574 o. z. a uzavřel, že žalovaná není oprávněna úspěšně namítat neplatnost odstoupení od smlouvy od postoupení pohledávek 1 ze dne [datum], neboť námitku neplatnosti dodatku č. [hodnota] nevznesla vůči všem účastníkům předmětného právního jednání, tj. i proti vedlejšímu účastníku 1), když tuto vznesla jen vůči žalované, tudíž je nadbytečné zkoumat oprávněnost odstoupení od této smlouvy, resp. platnost dodatku č. [hodnota] (když žalobkyně v rámci řízení namítala antedatovanost tohoto dodatku). Pokud pak vedlejší účastník 1) postoupil předmětnou pohledávku na vedlejšího účastníka 2) (poté, co odstoupil od smlouvy od postoupení pohledávek ze dne [datum]) a tato byla přihlášena do dražby prodejem nemovitých věcí povinného [právnická osoba] a následně byla v exekučního řízení zčásti uspokojena, zanikla práva a povinnosti ze smlouvy o smlouvě budoucí pro nemožnost plnění, neboť předmětnou pohledávku již vlastní jiná osoba a smlouva o smlouvě budoucí je účinná jen mezi jejími účastníky. Naposledy soud I. stupně připomněl, že v případě, že se stane plnění nemožným, povinnost dlužníka zanikne. Pro posouzení nemožnosti plnění je rozhodná doba, kdy mohl být závazek splněn. V posuzovaném případě je podle soudu I. stupně rozhodná doba [datum], kdy žalobkyně po uhrazení sjednané úplaty vyzvala žalovanou k plnění, tedy uzavření smlouvy o postoupení pohledávky, avšak v této době již vedlejší účastník 1) od Smlouvy o postoupení pohledávky 1 odstoupil a předmětná pohledávka byla postoupena na vedlejšího účastníka 2), což bylo učiněno o 6 měsíců dříve, než žalobkyně splnila podmínky ze Smlouvy o smlouvě budoucí, tj. uhradila sjednanou úplatu dne [datum] a vyzvala žalovanou k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně s odkazem § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal úspěšné žalované náklady řízení ve výši [částka] představující jednak náklady nezastoupeného účastníka ve výši [částka] podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhl. č. 254/2015 Sb. za vyjádření ve věci samé a náklady na zastoupení advokátem ve výši [částka] představující mimosmluvní odměnu á [částka] za každý z 5 úkonů právní služby včetně přináležející náhrady hotových výdajů á [částka]/ úkon. Soud I. stupně naopak nepřiznal žalované náklady řízení za úkon právní služby – vyjádření že dne [datum] a ze dne [datum], neboť tyto neshledal účelně vynaložené.

8. Vedlejšímu účastníkovi 1) na straně žalované přiznal soud I. stupně náklady řízení v celkové výši [částka] podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za celkem [hodnota] úkony právní služby á [částka] s přináležející náhradou hotových výdajů á [částka], cestovým ve výši [částka] k jednání konanému dne [datum] a [datum], na trase [adresa] a zpět, tj. 422 km/cesta, průměrnou spotřebou 5,20 l/100 km, cenou motorové nafty [částka]/l a základní náhradou [částka]/km, včetně náhrady za promeškaný čas ve výši [částka] v souvislosti s uvedenými cestami (10 započatých půlhodin á [částka]) a daně z přidané hodnoty ve výši [částka] (21 %).

9. O nákladech řízení ve vztahu k vedlejšímu účastníkovi 2) na straně žalované rozhodl soud I. stupně rovněž podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal mu náhradu nákladů řízení ve výši [částka] představující mimosmluvní odměnu advokáta ve výši [částka] za každý z 5 úkonů právní služby, dále 5x náhradu hotových výdajů á [částka] a daň z přidané hodnoty ve výši [částka] (21 %).

10. Lhůtu k plnění soud I. stupně stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. a povinnost žalobkyně nahradit náklady řízení k rukám právních zástupců žalované a vedlejších účastníků podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

11. Žalobkyně podala proti rozsudku soudu I. stupně do všech jeho výroků odvolání, v němž namítala, že se jedná o překvapivé rozhodnutí, přičemž skutkové závěry nemají oporu v provedeném dokazování, které nelze označit za úplné, což má vliv na nesprávné právní závěry soudu I. stupně. Uvedené rozhodnutí je rovněž nepřezkoumatelné, nedostatečně odůvodněné a soud I. stupně žalobkyni zkrátil na jejích právech, když neprovedl jí navržené důkazy a neposkytl poučení, jak bude věc posuzovat a v tomto směru žalobkyni nevyzval k vyjádření a označení důkazů. Soud I. stupně především posuzoval otázku platnosti odstoupení od Smlouvy o postoupení pohledávek 1 z hlediska relativní neplatnosti, ač tak měl učinit z hlediska absolutní neplatnosti, a to s ohledem na možnou antedataci dodatku č. [hodnota] uvedené Smlouvy. Soud I. stupně opomněl, i když žalovaná a vedlejší účastník 1) tvrdí uzavření uvedeného dodatku a shodují se i na odstoupení od Smlouvy o postoupení pohledávek 1, že tak činí ve shodě a pouze k újmě žalobkyně a na jejich straně se tak jedná o právní jednání infruadem legis, kdy strany se chtějí vyhnout právním překážkám a cílí dosáhnout chtěného hospodářského účelu. Z daného je zřejmé, že dodatek k dané Smlouvě o postoupení pohledávek 1 je absolutně neplatný, neboť tato smlouva obchází předpisy týkající se plnění závazků vůči věřitelům, v tomto případě vůči žalobkyni a také je v rozporu s dobrými mravy, neboť se žalovaná strana chce vyhnout závazkům vůči žalobkyni. Soud I. stupně proto měl zkoumat absolutní neplatnost sjednaného dodatku č. [hodnota] z úřední povinnosti. Žalobkyně rovněž nesouhlasí s tím, že námitku relativní neplatnosti žalobkyně neuplatnila vůči všem účastníkům Smlouvy o postoupení pohledávek 1, neboť je evidentní, že když vedlejší účastník 1) vstoupil do řízení na straně žalované, ve kterém je řešena povinnost žalované uzavřít smlouvu o postoupení pohledávek na základě Smlouvy o smlouvě budoucí a neplatnost je řešena jako předběžná otázka, přihlásil se vedlejší účastník 1) i k odpovědnosti za případnou relativní neplatnost. Závěr soudu I. stupně o tom, že žalovaná neměla k datu [datum] ve svém vlastnictví předmětnou pohledávku je nesprávný, neboť postup žalované a vedlejšího účastníka 1), který vedl k vyvedení pohledávky, je absolutně neplatný. Soud I. stupně by měl proto primárně vyzvat žalovanou k prokázání doby uzavření dodatku č. [hodnota] na základě kterého bylo odstoupeno od Smlouvy o postoupení pohledávek 1). Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a vrátil jej soudu k novému řízení.

12. Žalovaná se ve vyjádření k odvolání ztotožnila s rozsudkem soudu I. stupně a neshledala na něm ničeho překvapivého. Navrhla proto jeho potvrzení.

13. Obdobně tak vedlejší účastník 1) na straně žalované, byť se neztotožnil se všemi závěry soudu I. stupně, považoval předmětné rozhodnutí za věcné a právně správné. Zdůraznil, že od Smlouvy o postoupení pohledávek 1 platně odstoupil, čímž došlo k zániku právního titulu ex tunc a v důsledku uvedeného se stal opětovným vlastníkem předmětné pohledávky. Předmětný dodatek č. [hodnota] je pravý, tj. není antedatovaný, tudíž je třeba vycházet z toho, že je platný a námitka žalobkyně je proto v tomto směru bezpředmětná. Závěrem vedlejší účastník 1) navrhl potvrzení napadeného rozsudku.

14. Vedlejší účastník 2) se k odvolání žalobkyně obsáhle vyjádřil podáním ze dne 17. 20. 2024, kdy zejména sdělil, že relativní neplatnost, by žalobkyně musela uplatnit vůči všem stranám právního vztahu, což žalobkyně vůči vedlejšímu účastníku 2) neučinila, nad to, je toto právo již promlčeno, pro uplynutí zákonné 3leté doby ode dne, kdy žalobkyně mohla toto právo vykonat poprvé. Poukázala na to, že v posuzovaném případě nebyla možnost odstoupení od Smlouvy o postoupení pohledávek 1 vázána na porušení určité povinnosti (závazku), ale na splnění odkládací podmínky, kterou bylo nepředložení [jméno FO] o zrušení závazku nejpozději do [datum]. Pokud byla [jméno FO] předložena až po tomto datu, byla odkládací podmínka splněna a sjednaný důvod pro odstoupení tím byl naplněn a nijak neodpadl. Na podkladě platného a účinného odstoupení vedlejšího účastníka 1) se tento stal znovu věřitelem (vlastníkem pohledávky) a tuto pohledávku následně postoupil na vedlejšího účastníka 2) a proto nelze nahradit projev vůle, kterým by měla být předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni. I vedlejší účastník 2) navrhl potvrzení napadeného rozhodnutí jako věcně správného.

15. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání, po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), osobou k tomu oprávněnou a splňuje náležitosti uvedené v § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení jeho vydání předcházející podle § 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně týkající se věci samé není důvodné.

16. Odvolací soud po přezkumu napadeného rozsudku konstatuje, že soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, ze kterých čerpal správná skutková zjištění popsaná v odstavci 10 až 32, se kterými se odvolací soud jako správnými ztotožňuje a v podrobnostech na ně pro stručnost odůvodnění svého rozhodnutí odkazuje. [jméno FO] skutková zjištění vyplývají z provedených důkazů, hodnotil soud I. stupně v souladu s § 132 o. s. ř., tzn. podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, když přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo. Není proto opodstatněná námitka žalobkyně, že by předmětné rozhodnutí mělo být nepřezkoumatelné či nedostatečně odůvodněné. Ostatně o tom svědčí i fakt, že žalobkyně byla schopna na podkladě napadeného rozsudku vymezit a definovat své odvolání.

17. Pokud pak žalobkyně napadala postup soudu I. stupně, že neprovedl všechny žalobkyní navrhované důkazy, tak ani tento postup soudu I. stupně jeho nesprávný postup v rámci řízení nezakládá, neboť je výhradně na uvážení soudu I. stupně, které z navržených důkazů provede a které nikoli. Zde odvolací soud odkazuje na § 120 odst. 1 věta druhá o. s. ř. Tedy soud I. stupně není povinen provést všechny účastníky navržené důkazy, nýbrž je oprávněn (a povinen) v každé fázi řízení vážit, které důkazy vzhledem k uplatněnému nároku či tvrzením jednotlivých účastníků je třeba provést a které již nikoli a současně tak i rozhodnout, že neprovede ty z důkazů, jimiž mají být prokazovány skutečnosti, které jsou pro posouzení uplatněného nároku nevýznamné nebo které již byly prokázány jinými důkazy (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Zároveň je povinností soudu I. stupně v odůvodnění svého rozsudku uvést, proč neprovedl i další důkazy (§ 157 odst. 2 o. s. ř.). Odvolací soud konstatuje, že soud I. stupně v odůvodnění napadeného rozhodnutí velmi podrobně a logicky vysvětlil, které důkazy považoval ve věci za podstatné a proč neprovedl výslech svědka [jméno FO]. V tomto směru nemá odvolací soud, co by postupu soudu I. stupně vytkl.

18. Obdobně není vadou řízení, že soud I. stupně podle tvrzení žalobkyně, ji nepoučil, z jakého úhlu bude věc posuzovat a příp. ji nevyzval k vyjádření a doplnění důkazů, neboť je to především žalobce, jakožto pán sporu, který má povinnost tvrzení a povinnost důkazní. Poučení soudu I. stupně nastupuje až v případě, že pokud by tak neučinil, mohlo by to mít pro daného účastníka nepříznivý dopad na výsledek řízení, aniž by danou situaci mohl takovýto účastník zvrátit /právě proto, že o ní nebyl zpraven (poučen)/. Anit tato situace však v rámci posuzovaného řízení nenastala. Nad to případné nesplnění poučovací povinnosti soudu I. stupně je z pohledu níže formulovaných právní závěrů pro věc bez významu. Soud I. stupně tedy provedl dokazování v dostatečném rozsahu, jež může být podkladem pro rozhodnutí odvolacího soudu a ani další žalobkyní navržené důkazy by již nemohly zvrátit právní závěr v této věci.

19. Odvolací soud se shoduje s právním posouzením soudu I. stupně, avšak s částečnou korekcí. Jedním ze způsobu zániku závazku je podle § 1981 o. z. dohoda smluvních stran. [jméno FO] o zrušení závazku působí od okamžiku, kdy tato dohoda nabude účinnosti, tj. kdy je návrh dohody, nabídka, přijata druhou stranou. [jméno FO] tedy působí zánik závazku ex nunc. Pro formu dohody o zrušení závazku platí obecná úprava formy pro změnu právního jednání v § 564 o. z., tj. v případech kdy pro smlouvu, zakládající rušený závazek, vyžaduje zákon písemnou smlouvu, lze dissoluční dohodu uzavřít rovněž jen písemně. Uvedené sdělení lze aplikovat na zkoumaný případ. Z jednání žalované a vedlejšího účastníka 1) vyplývá, že se shodli na tom, že došlo k zániku smlouvy o postoupení pohledávek 1 z důvodu platného odstoupení od smlouvy vedlejším účastníkem 1), a to již minimálně k datu [datum] (viz sdělení žalované ze dne [datum]). Tedy výkladem uvedeného postoje lze dovodit (aniž by bylo nutné zkoumat absolutní či relativní neplatnost odstoupení), že obě strany se dohodly na zrušení smlouvy o postoupení pohledávky 1 a tato proto zanikla dohodou k datu [datum]. [jméno FO] o zrušení závazku ve světle sděleného pak nepotřebuje písemnou formu, neboť ani u smlouvy o postoupení pohledávky není písemná forma obligatorní. Jestliže došlo k zániku smlouvy o postoupení pohledávek 1, počalo vlastnictví předmětné pohledávky opětovně svědčit vedlejšímu účastníku 1), který pohledávku následně postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] na vedlejšího účastníka 2), proto tato pohledávka již nemohla být předmětem smlouvy o postoupení pohledávky, jejíhož uzavření se žalobkyně domáhá, pro nemožnost plnění, jak správně dovodil soud I. stupně.

20. Pro úplnost odvolací soud dodává, že část pohledávky stejně v rozsahu částky [částka] zanikla jejím splněním. Ve smyslu § 1908 odst. 1 o. z. splněním dluhu, zaniká závazek. Tímto je míněno, že splnění je akt dlužníka, popř. společný akt dlužníka a věřitele, kterým dlužník poskytuje věřiteli na místě ustanoveném a v dospělosti pohledávky to, co je předmětem závazku, za tím účelem, aby obligace byla zrušena. Jestliže v rámci uvedeného exekučního řízení proti povinnému (dlužníkovi) bylo na uvedenou pohledávku částečně plněno, tj. vedlejším účastníkem 1) přihlášená předmětná pohledávka do exekuce, byla uspokojena, když veškeré plnění ve výši [částka] získané v rámci výtěžku z provedené dražby na danou pohledávku bylo vyplaceno vedlejšímu účastníkovi 2), došlo k zániku části pohledávky. Pokud zanikla předmětná pohledávka v rozsahu částky [částka] jejím splněním, nelze se s úspěchem domáhat nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, neboť tato pohledávka již neexistuje a nemůže tak být předmětem právních vztahů.

21. Na podkladě sděleného v odstavci 19 a 20 je tudíž nadbytečné zkoumat, jak požadovala žalobkyně, zda došlo k platnému odstoupení od Smlouvy o postoupení pohledávek 1 vedlejším účastníkem 2), zda uvedená smlouva je relativně nebo absolutně neplatná, nebo zda sjednaný dodatek č. [hodnota] byl antedatován či nikoli. Předmětná žaloba žalobkyně proto ničeho v jejím postavení neřeší, a to i s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] podle kterého „postoupí-li věřitel svou pohledávku více osobám, stane se jejím věřitelem jen ten z postupníků, na kterého byla pohledávka převedena nejdříve. Na ostatní (pozdější) postupníky nemohl postupitel pro nedostatek dispozičního oprávnění pohledávku převést. Postupitel tak může svou pohledávku účinně převést pouze jednou. V případě, že tutéž pohledávku převedl vícekrát, stane se pravým věřitelem toliko osoba, které byla pohledávka postoupena jako osobě v pořadí první“.

22. Nicméně nad rámec rozhodného odvolací soud dodává že, jak správně uzavřel soud I. stupně, na podkladě rozhodnutí v této věci, nejsou vyprázdněna všechna práva žalobkyně vůči žalované.

23. Soud I. stupně postupoval správně, když o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy podle zásady úspěchu ve věci, když žalované, vedlejšímu účastníkovi 1) a vedlejšímu účastníkovi 2) kteří měli ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalobkyni, která ve věci úspěch neměla. Provedený výpočet soudu I. stupně týkající se účelně vynaložených nákladů řízení ve vztahu k žalované a vedlejšímu účastníku 1) však odvolací soud nesdílí.

24. Náklady řízení žalované činí částku [částka] představující mimosmluvní odměnu advokáta ve výši [částka] podle § 7, § 9 odst. 3 písm. b) a § 11 odst. 1 písm. a), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. za 4 úkony právní služby – převzetí a příprava věci a 3x účast na jednání dne [datum], dne [datum] a dne [datum], s přináležející náhradou hotových výdajů á [částka] podle § 13 odst. 1 a 4 cit. vyhlášky a 1 úkon po [částka] podle § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb za vyjádření ve věci samé ze dne [datum], kdy tento úkon činila žalovaná ještě v době, kdy neměla právní zastoupení. Odvolací soud pak oproti soudu I. stupně neshledal jako účelně vynaložený úkon právní služby - vyjádření ze dne [datum], neboť se jednalo pouze o označení důkazů na podkladě výzvy soudu I. stupně při jednání konaném dne [datum] (s žádostí o žalované poskytnutí lhůty), na kterou však žalovaná v rámci přípravy k jednání měla být schopna reagovat již při tomto ústním jednání.

25. Náklady vedlejšího účastníka na straně žalované 1) činí částku [částka] představující mimosmluvní odměnu advokáta ve výši [částka] podle § 7, § 9 odst. 3 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d) g) vyhl. č. 177/1996 Sb. za 4 úkony právní služby – převzetí a příprava věci, návrh na vstup do řízení a vyjádření ve věci samé a 2x účast na jednání dne [datum] a dne [datum] s přináležející náhradou hotových výdajů á [částka] podle § 13 odst. 1 a 4 cit. vyhlášky, náhradu jízdních výdajů jeho zástupce ve výši 6 424 podle § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhl. č. 398/2023 Sb. v souvislosti s cestou z místa sídla zástupce vedlejšího účastníka na soudní jednání u Obvodního soudu pro [adresa] dne [datum] a dne [datum] v celkové délce jedné trasy [adresa], [adresa] – Obvodní soud pro [adresa], [adresa], 422 km, při užití automobilu podle předložené kopie velkého technického průkazu s průměrnou spotřebou 5,20 l/100 km, cenou motorové nafty [částka] a náhradou za opotřebení vozu [částka]/km a náhradu za promeškaný čas ve výši [částka] v souvislosti s uvedenými cestami podle § 14 odst. 1 cti. vyhl. (tj. celkem [hodnota] započatých půlhodin á [částka]) a daň z přidané hodnoty ve výši [částka] (21 %) z částky [částka]. Pro úplnost odvolací soud dodává, že daň z přidané hodnoty nepřipočetl z částky [částka] představující částku vynaloženou za cenu nafty, neboť tato částka již daň z přidané hodnoty zahrnuje.

26. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto výrokem III. rozsudku podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a odvolací soud přiznal zcela úspěšné žalované, vedlejšímu účastníkovi 1) a vedlejšímu účastníkovi 2) plnou náhradu nákladů odvolacího řízení. Náklady odvolacího řízení činí u žalované částku [částka] představující mimosmluvní odměnu advokáta ve výši [částka] podle § 7, § 9 odst. 3 písm. b) a § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od [datum] (1 úkon právní služby po [částka] – vyjádření k odvolání a 1 úkon právní služby po [částka] – účast na odvolacím jednání dne [datum]) s přináležející náhradou hotových výdajů ve výši [částka] podle § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od [datum] (1 úkon po [částka] – vyjádření k odvolání a 1 úkon po [částka] – účast na odvolacím jednání).

27. Ve vztahu ke každému vedlejšímu účastníku na straně žalované 1) a 2) činí náklady odvolacího řízení částku [částka] představující mimosmluvní odměnu advokáta ve výši [částka] podle § 7, § 9 odst. 3 písm b) a § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od [datum] (1 úkon právní služby po [částka] – vyjádření k odvolání a 1 úkon právní služby po [částka] – účast na odvolacím jednání dne [datum]) s přináležející náhradou hotových výdajů ve výši [částka] podle § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od [datum] (1 úkon po [částka] – vyjádření k odvolání a 1 úkon po [částka] – účast na odvolacím jednání) a daň z přidané hodnoty [částka] (21 %). Cestovné a náhrada za promeškaný čas za účast u odvolacího jednání odvolací soud nepřiznal, neboť nebylo vedlejšími účastníky nárokováno.

28. Vzhledem k tomu, že ve výroku II. rozsudku soudu I. stupně došlo k zřejmé nesprávnosti, když byla uložena žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce „žalobkyně“, namísto právního zástupce „žalované“ (jak ostatně vyplývá i z odůvodnění v odstavci 49 rozsudku soudu I. stupně), (k tomu srov. R 37/1969, [jméno FO], I díl, 7. vydání, str. 752) a odvolací soud tuto nesprávnost převzal při vyhlášení svého rozhodnutí, postupoval podle § 164 o. s. ř. a tuto zjevnou nesprávnost opravil přímo ve výroku II. svého rozsudku, aniž by již vydával samostatné opravné usnesení.

29. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. ve věci samé a v nákladovém výroku ad IV. jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil a v nákladovém výroku ad II. a III. jej změnil jen tak, že výše nákladů řízení u žalované činí [částka] (s povinností úhrady k rukám právního zástupce žalované) a u vedlejšího účastníka 1) částku [částka], jinak jej jako věcně správný potvrdil /§ 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř./.

30. O lhůtě k plnění rozhodl odvolací soud podle § 211 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

31. O povinnosti žalobkyně zaplatit náklady řízení k rukám právních zástupců žalované a vedlejších účastníků bylo rozhodnuto podle § 211 a § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení