56 C 3/2024 - 82

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Veisovou ve věci [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] proti [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] o zaplacení 643 669,51 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do čtyř měsíců od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky [částka], úroku ve výši 8,49 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o hotovostním úvěru č. [Anonymizováno] uzavřené dne [datum] mezi společností [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]., jejíž jmění fúzí přešlo na žalobkyni, a žalovaným, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], žalovaný se zavázal za úvěr zaplatit poplatek, dále splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční splátkou ve výši [částka] měsíčně. Žalovaný úvěr splácel cca 1,5 roku, a splatil celkem částku [částka], během trvání úvěrového vztahu se dostal do prodlení s úhradou splátek, za což mu byla poskytovatelem úvěru účtována smluvní pokuta, jelikož ani následně nebyl úvěr i přes upomínky řádně splácen, žalobkyně byla v takovém případě dle podmínek smlouvy oprávněna všechny pohledávky zesplatnit, což učinila ke dni [datum]. Před poskytnutím úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného – žalovaný předložil doklady totožnosti a výpisy z bankovního účtu za rozhodné období, příjem a výdaje žalovaného byly v rámci procesu posouzení úvěruschopnosti verifikovány dle údajů o životním minimu společně s údaji o výši normativních nákladů na bydlení dle nařízení vlády. Byl učiněn dotaz do bankovního a nebankovního registru klientských informací, dále byl proveden dotaz do insolvenčního rejstříku s negativním výsledkem a nahlédnutím do registru SOLUS a NRKI, nebyly u žalovaného zjištěny exekuce. U žalovaného byl zjištěn příjem z podnikatelské činnosti ve výši [částka] měsíčně čistého od zaměstnavatele, společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]., dále že žalovaný je rozvedený, bydlí v nájmu, má jedno dítě, jeho celkové výdaje včetně splátek úvěrů činí [částka], dle výpisu z bankovních účtů vyplývá nájem v částce [částka] měsíčně. Příjmy ostatních členů domácnosti [částka]. U žalovaného byly zjištěny další splátky, a to úvěr z roku 2017 se zbývající jistinou [částka] a splátkou [částka] a úvěr z roku 2013 se zbývající splátkou [částka]. Disponibilní čistý měsíční příjem žalovaného činil [částka]. Úvěrem došlo k refinancování úvěru z úvěrové smlouvy z roku 2017 rovněž uzavřené mezi účastníky, který byl poskytován prostřednictvím portálu Zonky, ve výši [částka], refinancováním byl úvěr zcela uhrazen. Rovněž zde byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného se zjištěným měsíčním příjmem [částka], že je žalovaný rozveden, bydlí v nájmu, má jedno dítě a celkové výdaje včetně splátek úvěru činí [částka] měsíčně. Z bankovních výpisů vyplýval nájem žalovaného [částka]. Nahlédnutím do registru NRKI a SOLUS nebyly o u žalovaného zjištěny exekuce. Byly zjištěny dvě úvěrové smlouvy z roku 2013 se splátkami [částka] a [částka] a dále kontokorent. Vypočten byl disponibilní příjem žalovaného ve výši [částka]. Uvedený úvěr žalovaný splácel více než pět let. Žalobkyně dále popsala podrobněji postup uzavírání smlouvy prostředky komunikace na dálku. V dalším vyjádření odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, které ve svém odůvodnění uvádí, že nelze smlouvu považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost věřitele, ale musí být postaveno najisto, že nebyl schopen úvěr splácet.

2. Žalovaný s návrhem nesouhlasil a navrhl zamítnutí žaloby. Smlouva je dle žalovaného neplatná, neboť žalobkyně neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Tvrzení žalobkyně jsou rozporná, neboť příjmy jsou žalobkyní uvedeny ve výši [částka], výdaje [částka] a zároveň je tvrzen disponibilní čistý měsíční příjem [částka]. Žalobkyně nevzala v úvahu zejména náklady na bydlení, výživu nezletilého dítěte, jeho vlastní životní náklady a splácení dalšího úvěru žalovaného. Bývalý zaměstnavatel žalovaného byl již v době poskytnutí úvěru zadlužen s ohledem na pandemii koronaviru. Žalovaný vznesl kompenzační námitku co do částky [částka], neboť mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru v roce 2017, kde rovněž nebyla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, tedy rovněž tato je neplatná a žalovaný úvěr přeplatil.

3. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav.

4. Žalovaný se s poskytovatelem služby Zonky náležejícím k žalobkyni prostředky komunikace na dálku dohodl dne [datum] na poskytnutí úvěru ve výši [částka] za cenu služby [částka], úrokem ve výši 8,49% ročně s měsíční splátkou [částka]. Účelem úvěru bylo doplacení zůstatku úvěru poskytnutého Zonky na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřené se Zonky č. [Anonymizováno], na částku ve výši [částka]. (smlouva o úvěru ze dne 15. 12. 2021). Součástí dohody bylo i poskytnutí formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru žalovanému (Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného kopií jeho občanského průkazu (občanský průkaz žalovaného).

5. Žalobkyně soudu k prokázání tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předložila výpisy z účtu žalovaného za září 2021, ze kterého soud zjistil příjem žalovaného od společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. ve výši [částka], dále vklad hotovosti ve výši [částka], a tentýž den převod této částky na jiný účet, z výdajů platbu UPS ve výši -[částka], platbu označenou jako záloha na ošetření ve výši [částka] a platbu SPOTIFY ve výši [částka], chybí zde položka týkající se nájmu (výpis z účtu ČSOB ze září 2021). Dále předložila výpis z účtu žalovaného za říjen 2021, ze kterého soud zjistil příjem žalovaného od společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. ve výši [částka], dále položku odchozí platby označenou jako nájem Dvorecká v částce [částka], shodnout platbu se shodným označením na konci měsíce října a další platby s tím, že celkové výdaje v měsíci činily [částka], příjmy [částka] (výpis z účtu ČSOB za říjen 2021). Dále předložila výpis z účtu žalovaného za listopad 2021, ze kterého soud zjistil příjem žalovaného od společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. ve výši [částka], celkové výdaje činily [částka], příjmy [částka], s tím že tyto činí chybí zde položka týkající se nájmu (výpis z účtu ČSOB za listopad 2021). Žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalovaného dále doložila potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru, kde jsou uvedeny základní informace o úvěru, dále že příjem ve výši [částka] je z podnikatelské činnosti s tím, že doklad byl ověřen bankovním výpisem, zaměstnavatelem je společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].o., žalovaný je rozvedený, bydlí v nájmu, má jedno dítě, celkové výdaje vč. splátek úvěrů činí 28 000 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti [částka], dále že insolvenční rejstřík byl bez záznamu, dále že na základě údajů v registrech NRKI a údajů z bankovních výpisů nebylo u klienta identifikováno riziko exekuce (potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru).

6. Žalovanému byla dne [datum] poskytnuta na jeho účet částka [částka] (potvrzení AirBank a.s. o vyplacení úvěru ve výši [částka]), tentýž den částka [částka] (potvrzení o vyplacení částky [částka], doklad o převodu částky [částka] dne [datum])

7. Dále byla na účet č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] poskytnuta v prosinci 2021 částka [částka] (potvrzení o vyplacení částky 263 094,01 Kč).

8. Žalovanému byl odeslán dopis ze dne [datum], ve kterém žalobkyně žalovanému sdělila, že uhradil pouze 17 splátek, celkově ve výši [částka] a i přes výzvy žalobkyně další splátky nehradí. Požádala proto o zaplacení částky [částka] (dopis – ztráta výhody splátek a zesplanění úvěru ze dne [datum] včetně podacího archu)

9. Žalobkyně upomínala žalovaného k zaplacení požadované částky rovněž před podáním žaloby (předžalobní výzva)

10. Z úvěrových zpráv soud zjistil, že obsahují údaje k jednotlivým dohodám o úvěru (úvěrové zprávy).

11. Žalovaný se s poskytovatelem služby Zonky náležejícím k žalobkyni prostředky komunikace na dálku dohodl dne [datum] na poskytnutí úvěru ve výši 500 000 Kč za cenu služby [částka], úrokem ve výši 10,99% ročně s měsíční splátkou [částka] s úhradou splátek na účet č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (smlouva o úvěru ze dne [datum], potvrzení o zaslání potvrzovací SMS). Součástí dohody bylo i poskytnutí formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru žalovanému (Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovanému byla poskytnuta na účet dne [datum] ve výši [částka] (potvrzení o zaplacení úvěru ze dne [datum])

12. Žalovaný tento úvěr splácel do [datum], celkem takto uhradil [částka]. Dne [datum] byla na úvěrový účet poskytnuta částka [částka], tentýž den částka [částka], dne [datum] částka [částka] (splátkový kalendář k smlouvě o úvěru z roku 2017 s přehledem splácení úvěru). Ke dni [datum] byl úvěr doplacen (potvrzení o zaplacení úvěru ze dne [datum]).

13. Žalobkyně soudu k prokázání tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného pro dohodu z roku 2017 předložila výpis z účtu žalovaného u České spořitelny za říjen 2017, ze kterého soud zjistil, že v tomto měsíci byly na účet připsány prostředky prostřednictvím vkladu v hotovosti bez bližší specifikace, a to ve výši celkem [částka], dále se zde nachází dvě odchozí platby označené jako zápočet dlužné částky, dále položka označená jako debetní úrok z prodlení. Počáteční stav na účtu činil [částka], konečný stav [částka]. Žalobkyně soudu k prokázání tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předložila dále výpis z účtu žalovaného ČSOB za srpen 2017, ze kterého soud zjistil, že příjem žalovaného od společnosti [Anonymizováno] s.r.o. činil v tomto měsíci [částka], celkové výdaje činily [částka], mezi výdaji se nachází položka označená jako nájem [Anonymizováno] v částce [částka], dále výpis z účtu žalovaného u ČSOB za září 2017, ze kterého soud zjistil, že příjem žalovaného od společnosti [Anonymizováno] s.r.o. činil v tomto měsíci [částka], celkové výdaje činily [částka], příjmy [částka], mezi příjmy náleží částka [částka] bez bližší specifikace, mezi výdaji se nachází položka označená jako nájem [Anonymizováno] v částce 7 500 Kč. Dále výpis z účtu žalovaného u ČSOB za říjen 2017, ze kterého soud zjistil, že příjem žalovaného od společnosti [Anonymizováno] s.r.o. činil v tomto měsíci [částka], výdaje činily [částka] a příjmy tak přesahovaly více než dvojnásobně, mezi výdaji je odchozí platba ve výši [částka] bez bližší specifikace. (historie transakcí Česká spořitelna a ČSOB).

14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně se dohodla prostřednictvím Zonky se žalovaným na poskytnutí úvěru ve výši [částka] dne [datum] s finanční částkou poskytnutou na účet žalovaného ve výši [částka], dále [datum] na poskytnutí úvěru ve výši [částka] s tím, že účelem úvěru bylo doplacení zůstatku úvěru poskytnutého porstřednictvím Zonky na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum], a následně byla částka [částka] poslána na účet úvěru z roku 2017 a žalovanému byla v prosinci 2021 poskytnuta na účet částka [částka] a dále částka [částka]. Žalovaný na úvěr z roku 2017 uhradil celkem [částka]. Na úvěr z roku 2021 uhradil [částka], následně přestal úvěr splácet. Úvěruschopnost v případě obou smluv byla zkoumána výše uvedeným způsobem.

15. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do [datum] ve vztahu k první smlouvě o spotřebitelském úvěru a ve znění účinném do [datum] ve vztahu k druhé smlouvě o spotřebitelském úvěru (obojí dále jen jako „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť v daném případě se jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 420 a § 1810 a násl. o. z.

16. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru posouzením úvěruschopnosti spotřebitele se rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

17. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

18. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 odst. 1 o. z.).

24. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr byla zakotvena do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle které věřitel před uzavřením smlouvy musí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

25. Jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne [datum], sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková, neboť důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná (shodně viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).

26. Součástí odborné péče poskytovatelů úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Jak dovodil Nejvyšší soud v již výše citovaném rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dostatečnými informacemi nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, neboť odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. Pokud věřitel vyjde z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru nedostojí, neboť nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

27. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi žalovaným a žalobkyní byly v roce 2017 a následně v roce 2021 uzavřeny smlouvy o úvěru, ve kterých se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto vrátit dle podmínek smlouvy. Žalovaný v řízení tvrdil nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti pro každou ze smluv s tím, že jelikož byl úvěr z první smlouvy přeplacen, uplatnil kompenzační námitku co do částky [částka], soud proto realizoval dokazování ohledně obou smluv včetně zkoumání úvěruschopnosti pro každou ze smluv. Co se první smlouvy týká, žalovaný od roku 2017 do roku 2021 úvěr splácel, úvěr byl následně doplacen částečně z úvěru poskytnutého na základě smlouvy z roku 2021. Co se smlouvy o úvěru z roku 2021 týká, žalovaný přestal úvěr splácet, došlo proto k jeho zesplatnění a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky.

28. Soud po provedeném dokazování k řádnému posuzování schopnosti splácet úvěr dospěl k závěru, že žalobkyně ani po poučení soudu podle § 118a o. s. ř. neunesla břemeno tvrzení a důkazní, neboť neprokázala ani pro jednu z uzavřených smluv, že zjišťovala a ověřovala výdaje žalovaného, které následně byla v souladu s výše citovaným ustanovením povinna porovnávat s jeho příjmy. Žalobkyně uvedla, že žalovaný předložil doklady totožnosti a výpisy z bankovního účtu za rozhodné období, příjem a výdaje žalovaného byly v rámci procesu posouzení úvěruschopnosti verifikovány dle údajů o životním minimu společně s údaji o výši normativních nákladů na bydlení dle nařízení vlády. Byl učiněn dotaz do bankovního a nebankovního registru klientských informací, dále byl proveden dotaz do insolvenčního rejstříku s negativním výsledkem a nahlédnutím do registru SOLUS a NRKI, nebyly u žalovaného zjištěny exekuce. U žalovaného byl zjištěn příjem z podnikatelské činnosti ve výši [částka] měsíčně čistého od zaměstnavatele, dále že žalovaný je rozvedený, bydlí v nájmu, má jedno dítě, jeho celkové výdaje včetně splátek úvěrů činí [částka], z výpisu z bankovních účtů vyplývá nájem v částce [částka] měsíčně. Příjmy ostatních členů domácnosti činí [částka], dále byly žalovaného byly zjištěny další splátky, a to úvěr z roku 2017 se zbývající jistinou [částka] a splátkou [částka] a úvěr z roku 2013 se zbývající splátkou [částka]. Disponibilní čistý měsíční příjem žalovaného činil [částka]. Úvěrem z roku 2021 došlo k refinancování úvěru z úvěrové smlouvy z roku 2017 rovněž uzavřené mezi účastníky, který byl poskytován prostřednictvím portálu Zonky. Rovněž zde byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného se zjištěným měsíčním příjmem [částka], že je žalovaný rozveden, bydlí v nájmu, má jedno dítě a celkové výdaje včetně splátek úvěru činí [částka] měsíčně. Z bankovních výpisů vyplýval nájem žalovaného [částka]. Nahlédnutím do registru NRKI a SOLUS nebyly o u žalovaného zjištěny exekuce. Byly zjištěny dvě úvěrové smlouvy z roku 2013 se splátkami [částka] a [částka] a dále kontokorent. Vypočten byl disponibilní příjem žalovaného ve výši [částka].

29. Žalobkyně tedy co do konkrétních poměrů žalovaného předložila výpisy z účtu žalovaného z období bezprostředně předcházejícího uzavření každé ze smluv. Byť je z nich patrné, že v období před oběma smlouvami o úvěru žalovaný získával příjem od společnosti ve výši cca [částka], což odpovídá sdělení žalovaného před uzavřením každé ze smluv, a tedy příjmy žalovaného má soud prokázány, nejsou z nich seznatelné pravidelné výdaje žalovaného, které nadto žalobkyně nekonkretizovala a není patrné jejich zjišťování. Jak navíc z výpisů vyplývá, v několika měsících navíc výdaje přesahují příjmy žalovaného, viz například výpis z účtu žalovaného u ČSOB za říjen 2017, tedy v měsíci bezprostředně předcházejícímu uzavření první ze smluv o úvěru, ve kterém výdaje dvojnásobně přesahovaly příjmy žalovaného a činily [částka]. Co se týká úvěrové smlouvy z roku 2021, výpis z účtu žalovaného za září 2021 obsahuje pouze několik položek výdajů (platbu UPS ve výši -[částka], platbu označenou jako záloha na ošetření ve výši [částka] a platbu SPOTIFY ve výši [částka]), chybí zde položka týkající se nájmu, byť bylo uvedeno, že žalovaný v nájmu žije, nejsou zde seznatelné náklady na dítě, které měl žalovaný rovněž před uzavřením smlouvy žalobkyni uvést. Ve výpisu z účtu za říjen 2017 se již objevuje platba nájemného, avšak celkové výdaje v měsíci činily [částka], příjmy [částka], tedy téměř o polovinu méně. Rovněž v listopadu 2021 byl příjem žalovaného nižší než výdaje, neboť celkové výdaje činily [částka], příjmy [částka], navíc zde opětovně chyběla položka nájmu.

30. Soud proto nemá výdaje žalovaného ze strany žalobkyně zjištěny a ověřeny, nemohla tedy s řádnou péčí postupovat při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Navíc dle výpisů z obou účtů soud dospěl k závěru, že z nich je patrné, že žalovaný nebyl schopen ani jednu z úvěrových smluv splácet již v době jejich sjednání, na této skutečnosti nemění ničeho ani to, že první úvěr po delší dobu splácel.

31. Soud proto musel uzavřít, že žalobkyně nesplnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, kdy úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledků posouzení vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Za této situace je smlouva neplatná, přičemž v dané věci se jedná o neplatnost absolutní, tedy k neplatnosti soud přihlíží i bez námitky žalovaného, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek podle § 588 o. z.. Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele. V tomto směru lze odkázat mimo jiné na rozsudek Soudního dvora Evropské unie C679/18, OPR-Finance, dle kterého soudy musí i bez návrhu zkoumat, zda si věřitel před poskytnutím úvěru dostatečně prověřil úvěruschopnost dlužníka s tím, že pokud tak věřitel před poskytnutím úvěru neučinil, úvěrová smlouva je neplatná. Soudní dvůr Evropské unie dovodil, že se v daném případě nemůže jednat o relativní neplatnost (tj. zkoumat neplatnost pouze k námitce dlužníka), jelikož toto shledává v rozporu se Směrnicí č. 2008/48/EC o spotřebitelském úvěru. Zdejší soud se s uvedenými závěry ztotožňuje.

32. Protože úvěrové smlouvy jsou absolutně neplatné, soud postupem podle § 87 zákona o spotřebitelského úvěru žalovaný je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Na základě smlouvy o úvěru z roku 2017 byla žalovanému poskytnuta částka [částka], na kterou žalovaný uhradil celkem [částka], jak vyplynulo ze splátkového kalendáře, tedy žalobkyni celou poskytnutou částku nevrátil, kompenzační námitka žalovaného je tak nedůvodná. Na základě smlouvy o úvěru z roku 2021 byla žalovanému poskytnuta celkem částka [částka] ([částka] + [částka]), žalobkyni vrátil [částka], tedy zbývá zaplatit 273 276,06 Kč, tuto částku proto soud žalobkyni přiznal. Ve zbytku žalobu výrokem II. zamítl, a to rovněž v části úroků z prodlení, neboť podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tedy doba plnění je stanovena až nynějším rozsudkem. Citovanou část ustanovení lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení (shodně viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Částku s ohledem na její výši soud uložil žalovanému zaplatit do čtyř měsíců od právní moci rozhodnutí vzhledem ke skutečnosti, že se tato doba pro úhradu dlužné částky soudu jeví jako doba přiměřená možnostem žalovaného. Žalovaný tvrzení ani důkazy ani přes výzvu soudu nepředložil, s ohledem na zjištěné příjmy ve výši [částka] soud z těchto vycházel a dospěl k závěru, že stanovená doba rozsudku pro úhradu dluhu žalované je zcela přiměřená možnostem žalovaného.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byla v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), ve výši [částka] za každý ze čtyř úkonů právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, 3x účast na jednání, 2 x doložená porada se žalovaným, odpor, 2 x vyjádření). Žalobkyni dále náleží paušální náhrada výdajů stanovená podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce [částka] za každý z 9 úkonů právní služby, a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek. S ohledem na částečný úspěch žalovaného mu náleží pouze 14%, tedy ve shora uvedené výši. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní podle § 160 odst. l o. s. ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalovaného v řízení zastupoval.

Poučení