57 A 132/2018 - 105

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Lukáše Pišvejce a Mgr. Jaroslava Škopka ve věci navrhovatele: K. P., bytem T. proti odpůrcům: 1) Městský úřad Nýřany, se sídlem Benešova třída 295, 330 23 Nýřany 2) volební strana Tlučeňáci, jednající zmocněnkyní J. V., bytem T. 3) volební strana Komunistická strana Čech a Moravy, jednající zmocněncem J. F., bytem N. o návrhu na neplatnost voleb do Zastupitelstva obce Tlučná konaných ve dnech 5. a 6. října 2018 takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Navrhovatel se svým návrhem ze dne 17. 10. 2018, Krajskému soudu v Plzni osobně doručeným dne 19. 10. 2018, domáhal vyslovení neplatnosti voleb do Zastupitelstva obce Tlučná konaných dne 5. a 6. října 2018 a neplatnosti volby kandidátů zvolených do Zastupitelstva obce Tlučná ve volbách konaných dne 5. a 6. října 2018.

II. Návrh

2. Navrhovatel uvedl, že podává v zákonné lhůtě návrh na neplatnost voleb do Zastupitelstva obce Tlučná konaných dne 5. a 6. října 2018 z důvodu pravděpodobného porušení ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách do zastupitelstev obcí“), takovým způsobem, který mohl ovlivnit výsledky ve všech 2 okrscích volebního obvodu Tlučná a tím i výsledky voleb v obci Tlučná.

3. K odůvodnění svého návrhu uvedl, že po zveřejnění NK Kandidátní listiny Tlučeňáci zjistil, že u kandidáta č. 1 S. V. je pravděpodobně zatajena politická příslušnost k ČSSD, neboť tato je zřejmá z předchozí kandidatury tohoto kandidáta do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ve volbách konaných ve dnech 25. - 26. 10. 2013. Dále u kandidáta č. 2 J. O. je pravděpodobně zatajena politická příslušnost k ČSSD, neboť tato je zřejmá z předchozí kandidatury tohoto kandidáta do Zastupitelstva Plzeňského kraje ve volbách konaných ve dnech 7. - 8. 10. 2016. A taktéž u kandidátky č. 16 R. R. je pravděpodobně zatajena politická příslušnost k ČSSD, neboť tato je zřejmá z předchozích kandidatur této kandidátky do Zastupitelstva obce Tlučná ve volbách konaných v letech 1998, 2002, 2006, 2010 a 2014. Jen z opatrnosti navrhovatel upozornil na skutečnost, že u některých kandidátů je uveden nepravdivý výkon povolání.

4. Navrhovatel dále uvedl, že se intenzivně snažil o nalezení zákonného úkonu, jímž by bylo občanovi a voliči umožněno napadnout takto registrovanou kandidátní listinu za účelem ověření pravdivosti všech údajů na ní uvedených. Bohužel v současné době platná legislativa na toto případné nekalé jednání kandidátů či zmocněnců nepamatuje. Navrhovatel byl proto příslušným odborem Ministerstva vnitra odkázán učinit toto podání za účelem přezkumu k místně příslušnému krajskému soudu. Navrhovatel se taktéž obrátil na registrátora KL, jímž je Městský úřad v Nýřanech, za účelem nahlédnutí do vedeného spisu NK Kandidátní listiny Tlučeňáci a zejména do předložených petičních archů. Jelikož navrhovatel bezprostředně po nahlédnutí do dotčených dokumentů dospěl k názoru, že se v předložených listinách nachází nesrovnalosti, požádal na místě o vyhotovení kopií tohoto spisu, což mu bylo tajemníkem Městského úřadu Nýřany, L. Š., odepřeno z důvodu časové zaneprázdněnosti a odkazem, že si má navrhovatel požadavek učinit písemně, což navrhovatel téhož dne prostřednictvím elektronické podatelny Městského úřadu Nýřany učinil, avšak k dnešnímu dni ničeho neobdržel.

5. Navrhovatel na závěr poukázal na to, že NK Kandidátní listiny Tlučeňaci zneužili a tím účelově využili čtvrtletník - periodický tisk územního samosprávného celku registrovaného pod názvem Tlučenský zpravodaj s označením Podzim 2018 jako předvolební leták jejich uskupení, jehož vydavatel je obec Tlučná v neobvyklém nákladu 1 550 ks, když obvyklý náklad se pohybuje cca v objemu do 600 ks. Tento byl distribuován do schránek voličům v posledních 4 dnech před konáním dotčených voleb. Současně byl zveřejněn na www.obec-tlucna.cz, tj. na oficiálních stránkách obce Tlučná. Navrhovatel je toho názoru, že výdaje spojené s předvolební kampaní tohoto uskupení bylo plně uhrazeno z prostředků obce Tlučná.

6. S ohledem na výše uvedené skutečnosti je navrhovatel přesvědčen, že průběh voleb byl narušen takovým značným způsobem, který ovlivnil rozhodovací a rozlišovací schopnost většiny voličů, a tím došlo k účelovému ovlivnění skutečné vůle voličů u voleb do Zastupitelstva obce Tlučná konaných dne 5. a 6. října 2018. Proto navrhuje, aby krajský soud usnesením rozhodl o neplatnosti voleb do Zastupitelstva obce Tlučná konaných dne 5. a 6. října 2018 a neplatnosti volby kandidátů zvolených do Zastupitelstva obce Tlučná ve volbách konaných dne 5. a 6. října 2018.

III. Vyjádření odpůrce – volební strany Tlučeňáci

7. Odpůrce – volební strana Tlučeňáci ve svém vyjádření uvedl, že podle něj nedošlo k porušení zákona, které uvádí navrhovatel a které by dle navrhovatele mělo vést k ovlivnění výsledku voleb ve všech dvou okrscích volebního obvodu Tlučná a tím i výsledků voleb v obci Tlučná. Dle § 60 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí může návrh na neplatnost voleb podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. Navrhovatel ve svém návrhu hrubé ovlivnění výsledků voleb dokonce vůbec neuvádí. Dle § 60 odst. 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí může návrh na neplatnost volby kandidáta podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta. Ani ve vztahu k údajné neplatnosti volby kandidáta navrhovatel ve svém návrhu neuvádí, že by mělo dojít k hrubému ovlivnění výsledků volby řešených kandidátů.

8. Konkrétní porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí navrhovatel spatřuje v pravděpodobném zatajení politické příslušnosti k ČSSD, ke kterému mělo dojít u nezávislých kandidátů kandidátní listiny Tlučeňáci. Konkrétně měla být politická příslušnost k České straně sociálně demokratické zatajena u kandidáta č. 1, S. V., u kandidáta č. 2, J. O. a dále u kandidátky č. 16, R. R. Uvedené osoby, tj. kandidát č. 1, S. V., kandidát č. 2, J. O. a kandidátka č. 16, R. R., nebyly ke dni podání kandidátní listiny, ani v době konání navrhovatelem napadených voleb členem České strany sociálně demokratické ani žádné jiné politické strany. Rovněž tyto osoby nejsou v současné době členem žádné politické strany. Nemohlo tak dojít k zatajení politické příslušnosti uvedených osob tak, jak tvrdí navrhovatel, když uvedené osoby v rozhodné době nepříslušely k žádné z politických stran ani dnes k žádné z politických stran nepřísluší. Tuto skutečnost osoby dokládají čestnými prohlášeními, dále se k uvedenému mohou vyjádřit v rámci svědeckého výslechu, popřípadě si soud může obstarat příslušné podklady u Ministerstva vnitra, ze kterých bude vyplývat nepříslušnost řešených osob k politické straně v relevantním období.

9. Dále navrhovatel uvádí, že jen z opatrnosti upozorňuje na skutečnost, že u některých kandidátů je uveden nepravdivý výkon povolání. Zde navrhovatel nespecifikuje, o jaké kandidáty by mělo konkrétně jít, ani to, jaké výkony povolání by měly být uvedeny nepravdivě. Z důvodu této neurčitosti se odpůrce k této pasáži nemůže blíže vyjádřit. Jen obecně odpůrce uvádí, že si není vědom žádných nesrovnalostí u uváděných výkonů povolání, navíc odpůrce s ohledem na dikci zákona o volbách do zastupitelstev obcí považuje takovéto upozornění navrhovatele za irelevantní.

10. Navrhovatel dále poukázal na skutečnost, že dle něho nezávislí kandidáti Kandidátní listiny Tlučeňáci zneužili, a tím účelově využili čtvrtletník - periodický tisk územního samosprávného celku registrovaný pod názvem Tlučenský zpravodaj s označením Podzim 2018 jako předvolební leták jejich uskupení. Toto odpůrce odmítá s tím, že uvedené číslo Tlučenského zpravodaje nevykazovalo žádné znaky předvolebního letáku, ke kterému tento připodobňuje navrhovatel, aniž by uvedené konkretizoval. Dle § 103 odst. 4 písm. e) starosta obce odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce. Právě v rámci pravidelného periodika informovali starosta, S. V., a místostarosta obce Tlučná, J. O., veřejnost o činnosti obce. Z vlastního obsahu Tlučenského zpravodaje Podzim 2018 je zjevné, že obsahuje pouze konstatování a odkazy včetně poděkování za práci, články ve vztahu k výročí 100 let Československa vč. pozvánky na související oslavy konané dne 25. 10. 2018, články a konstatování ohledně akcí, které se konaly či se mají konat v budoucnu, důležité informace ohledně dopravy, změn cen, všeobecnou informaci ohledně komunálních a senátních voleb, přičemž obsahem nejsou žádné konkrétní výzvy, koho volit či koho nevolit. Rovněž vydavatelé periodika nikomu neodepřeli právo na otištění příspěvku ve vydání Podzim 2018 tohoto periodika. Nedošlo k oslovení vydavatele ani ze strany Komunistické strany Čech a Moravy, ani žádné jiné politické strany. Dále byl navrhovatelem zmíněn nárůst počtu výtisků tohoto zpravodaje, k čemuž odpůrce uvádí, že zatímco do roku 2014 vydávala toto periodikum obec Tlučná svépomocí, od roku 2014, resp. 2015 je včetně tisku toto periodikum zajišťováno prostřednictvím využití profesionálů. Pokud jde o počet výtisků, je zde samozřejmě i souvislost s nárůstem počtu obyvatel obce Tlučná, když oficiálně je k pobytu v obci Tlučná hlášeno 3 230 obyvatel (počet skutečně žijících obyvatel na území této obce je cca 3 800 – 4 000 obyvatel), tedy je třeba adekvátně navyšovat počet výtisků Tlučenského zpravodaje. Nad rámec uvedeného odpůrce poukazuje na stanovisko, které je součástí vyjádření Odboru voleb Ministerstva vnitra z května 2018, ve kterém se mimo jiné uvádí, že „volební zákon neupravuje ani zákaz využívat k volební kampani komunikační média kraje, obce či městské části nebo právnické osoby, která je ovládána krajem nebo obcí“. V této spojitosti je ovšem případné upozornit na judikaturu, konkrétně usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 11. 2014, č.j. 9 A 344/2014-61, v němž soud uvádí: „Volební zákon upravuje pravidla volební kampaně velice kuse v ust. § 30. Obecně je tak třeba uvést, že tiskoviny, jejichž vydavateli jsou obce, mají svou povahou blíže k veřejnoprávním médiím než k plochám pro vylepování volebních plakátů. Pokud zákon nezakazuje použít pro volební kampaň periodika obcí, pak platí, že je lze pro volební kampaň použít, při zachování rovnosti přístupu volebních stran. Tiskoviny, vydávané jako obecní zpravodaje, tím, že jsou v rukou veřejné moci, musí zachovávat korektnost a neutralitu ...“.

11. Volební strana Tlučeňáci dále uvedla, že dle odborné literatury je v případě neplatnosti voleb, jakož i v případě neplatnosti volby kandidáta, třeba protizákonnost, existence přímého vztahu mezi touto protizákonností a výsledkem voleb a zásadní intenzita protizákonností, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volební výsledek (blíže srov. např. Soudní řád správní, nakl. C.H. Beck, 3. vydání, 2016, komentář k § 90. Jak odpůrce doložil, není splněna ani první z podmínek v podobě porušení některého ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí, kterou tvrdí navrhovatel. K dalším potřebným podmínkám navrhovatel neuvádí v podstatě ničeho.

12. Závěrem vyjádření bylo poukázáno na skutečnost, že bylo-li navrhovateli umožněno nahlížení do podkladů, jejichž součástí byly petiční archy, došlo dle odpůrce k porušení ochrany osobních údajů. K uvedenému odpůrce poukazuje zejména na vyjádření Odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra ze dne 4. dubna 2017, ve kterém se mimo jiné uvádí, že „volební orgán, který registruje kandidátní listiny/přihlášky k registraci (dále jen „registrační úřad“), může poskytovat informaci o tom, které osoby ve volbách kandidují, i bez jejich předchozího souhlasu od okamžiku rozhodnutí o registraci či odmítnutí kandidátní listiny/přihlášky k registraci nebo od okamžiku rozhodnutí o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině. Možnost poskytnutí takových informací se opírá zejména o to, že registrační úřad akceptoval tímto rozhodnutím vůli kandidáta kandidovat a o povinnost registračního úřadu vyvěsit současně rozhodnutí o této skutečnosti na své úřední desce. Rozsah osobních údajů o kandidátech by měl odpovídat údajům, které budou následně uvedeny na hlasovacím lístku.“, jakož i stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů č. 6/2006 - Nahlížení do kandidátních listin a poskytování informací o kandidátech voleb do obecních zastupitelstev, na které se odkazuje ve vyjádření Ministerstva vnitra a které rovněž uvádí, že rozsah poskytnuté informace by měl být omezen tak, že poskytnutí jednotlivých osobních údajů kandidátů by mělo odpovídat rozsahu osobních údajů uvedených v hlasovacím lístku. Přičemž se zdá, že obdobné závěry jsou použitelné i ve světle aktuálně účinné unijní právní úpravy ochrany osobních údajů, což by mělo být respektováno i v rámci vedení soudního spisu a práva na nahlížení do tohoto spisu, a to i v souvislosti s existencí zvláštní kategorie osobních údajů, resp. citlivých osobních údajů. K uvedenému se odpůrce vyjádřil již ve vyjádření ze dne 23. 10. 2018 podaném v rámci správního řízení vedeného v této věci Městským úřadem Nýřany.

13. S ohledem na shora uvedené odpůrce neshledává žádný zákonný důvod pro vyslovení neplatnosti voleb či volby kandidáta, jak požaduje navrhovatel, a tedy navrhuje zamítnutí návrhu.

IV. Vyjádření odpůrce – Městského úřadu Nýřany

14. Odpůrce – Městský úřad Nýřany ve svém vyjádření uvedl, že dne 4.10. 2018, mimo úřední hodiny, navštívil navrhovatel v doprovodu pana K. F. odpůrce s tím, že žádají mimo jiné o nahlédnutí do spisu (o registraci volební strany Tlučeňáci) vedeného u odpůrce v souvislosti registrací volební strany – sdružení nezávislých kandidátů „Tlučeňáci“ pro volby do zastupitelstva obcí konané ve dnech 5. a 6. října 2018 (registrace výše uvedené volební strany proběhla na základě rozhodnutí odpůrce č.j. VM-Šil/20561/2018 dne 16. 8. 2018). Navrhovateli bylo nahlédnutí do spisu umožněno, protože registrace volební strany již proběhla. Navrhovateli bylo tedy umožněno nahlédnout do spisu z důvodu a dle zásad „dobré správy“, jejichž cílem je kvalitní a řádné fungování veřejné správy založené na úctě a respektu k základním právům a svobodám jednotlivců a také s ohledem na internetové stránky Českého statistického úřadu http://www.volby.cz, kde v té době již byli uveřejněni jednotliví kandidáti do výše zmíněných voleb. Kopie (scany) spisu však nebyly navrhovateli poskytnuty s tím, aby podal žádost písemně a v žádosti přesně specifikoval, o jaké dokumenty žádá, a to z důvodu, že jde jednak o poměrně rozsáhlé množství dokumentů a o dokumenty obsahující v tomto případě mimo jiné i citlivé osobní údaje (kdy zejména v případě petičních archů jde dle § 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů jednoznačně o vyjádření politického postoje subjektu údajů, v tomto případě petentů). Navrhovatel podal týž den žádost (e-mailem prostřednictvím elektronické podatelny ze dne 4. 10. 2018, 5:46 PM). V souvislosti s touto žádostí navrhovatele je odpůrcem u zdejšího úřadu vedeno řízení o žádosti [navrhovatel převzal oznámení zahájení správního řízení dle § 44 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), dne 29. 10. 2018]. Navrhovateli bylo během jeho osobní návštěvy u odpůrce rovněž sděleno, že odpůrce posoudil úplnost a správnost podané kandidátní listiny a dle § 23 odst. 3 písmene a) zákona o volbách do zastupitelstev obcí rozhodl o registraci kandidátní listiny, když kandidátní listina volební strany „Tlučeňáci“ splňuje náležitosti podle tohoto zákona. Toto rozhodnutí navrhovateli dokladoval:

1. řádně zveřejněným rozhodnutím č.j. VM-Šil/20561/2018, ze dne 16. 8. 2018 o registraci zmíněné volební strany dle § 23 odst. 3 písmene a) zákona o volbách do zastupitelstev obcí. 2. kandidátní listinou řádně podanou zmocněncem zmíněné volební strany a splňující náležitosti dle § 22 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. 3. peticí podepsanou voliči (615 voličů) podporujícími kandidaturu, řádně podanou spolu s kandidátní listinou dle § 21 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, kdy zákon požaduje v případě obce Tlučná minimálně 229 petentů. S tím, že u petice není k dispozici žádný vzor (formulář) tak jako např. u kandidátní listiny, ale v záhlaví petice a na každé její další straně musí být vždy uveden název volební strany, název zastupitelstva obce, do kterého volební strana kandiduje, a rok konání voleb, vedle podpisu voliče musí být pak být uvedeno jeho jméno, příjmení, datum narození a místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, jinak uvedený (popřípadě škrtnutý) hlas pro podporu volební strany nelze započítat stejně tak jako případný hlas (podpis) kandidáta samého. A rozhodující tedy je počet podpisů petentů majících všechny výše uvedené náležitosti.

15. Odpůrce seznámil navrhovatele s tím, že registračnímu úřadu nepřísluší kontrolovat validitu uvedených údajů, ale pouze jejich počet a úplnost, respektive soulad podané kandidátní listiny se zákonem. Zejména co se týče u kandidátů uvedeného titulu, povolání, politické strany nebo politického hnutí, jehož jsou členy, nebo údaj, že nejsou členy žádné politické strany nebo politického hnutí, není odpůrce schopen si ověřit v žádné relevantní, úřední evidenci. Na tomto místě je také třeba uvést, že registračnímu úřadu nepřísluší ani posuzovat nebo porovnávat údaje o politické příslušnosti kandidátů s údaji ve volbách již proběhlých - minulých (toliko k výtce navrhovatele ke kandidátům za volební stranu Tlučeňáci, pana S. V., J. O. a paní R. R.).

16. K dalším výtkám navrhovatele odpůrce uvedl, že se týkají průběhu volební kampaně v obci Tlučná a činnosti obce Tlučná, nikoliv však činnosti registračního úřadu. O průběhu volební kampaně v obci Tlučná není odpůrci nic známo a není příslušný volební kampaň v obci Tlučná posuzovat, tudíž se odpůrce, vykonávající působnost registračního úřadu pro obec Tlučná, nebude k podanému návrhu na neplatnost voleb v obci Tlučná více vyjadřovat.

V. Replika navrhovatele

17. Navrhovatel uvedl, že na základě telefonické výzvy pracovnice místně příslušného soudu si osobně vyzvedl písemné vyhotovení vyjádření odpůrce – Městského úřadu Nýřany [dále jen „odpůrce 1)“] a odpůrce – volební strany Tlučeňáci [dále jen „odpůrce 2)“]. Navrhovatel se při převzetí těchto listin ústně dotázal předávající pracovnice Krajského soudu v Plzni, zda spis obsahuje důkazní materiály deklarované odpůrcem 1), a to zejména Petici voličů - petiční archy. Navrhovatel obdržel odpověď, že nikoliv. Navrhovatel trvá na zajištění a zpřístupnění těchto dokumentů, neboť následně bude možno personalizovaně poukázat na nesrovnalosti uvedené v petičních arších, tj. zejména opakování/duplicita osob na jednotlivých listech/v arších, přepisování/nečitelnost identifikačních údajů a škrtání u jednotlivých petentů. Navrhovatel je toho názoru, že zainteresované státní orgány by měly garantovat veřejný zájem na úplné transparentnosti celého průběhu voleb tak, aby nedošlo k zavdání sebemenší pochybnosti. Namísto toho odpůrce 1) ode dne (4. 10. 2018) podání písemné žádosti navrhovatelem na poskytnutí informace v podobě scanu dotčených dokumentů nechal plynout volně čas do předposledního dne (18. 10. 2018) zákonem (InfZ) předepsané 15 denní lhůty pro vyřízení této žádosti. Navrhovatel je toho názoru, že odpůrce 1) takto postupoval ryze účelově (i s ohledem na zahájení správního řízení dle § 44 správního řádu), když si byl vědom, že tímto svým jednáním jednoznačně stíží jeho důkazní argumentaci při podání návrhu na zahájení tohoto řízení dne 19. 10. 2018 s ohledem na běh volebním zákonem předepsané lhůty. Navrhovatel je toho názoru, že veřejný zájem na úplné transparentnosti celého průběhu voleb je nadřazen oprávněným zájmům jednotlivých petentů při deklaraci jejich politického postoje, když takto činí čistě svobodně.

18. Navrhovatel dále konstatoval, že s ohledem na písemné vyjádření odpůrce 2) v čl. III. vztahujícího se k politické příslušnosti kandidáta č. 2, J. O. a kandidátky č. 16, R. R. předkládá aktuálně pořízený tisk (tj. dne 1. 11. 2018) oficiálních webových stránek ČSSD, z nichž je zřejmý opak tvrzení zmocněnkyně volební strany a předkládaných čestná prohlášení.

19. Navrhovatel je dále s ohledem na vyjádření odpůrce 2) v čl. IV. nucen poukázat na nesoulad výkonu povolání u kandidátů se skutečným stavem: Dle KL: Skutečnost: V. V. Ing. - ekonom Důchodce P. A. - právník Pracovník sběrného dvora N. J. - konstruktér Důchodce P. R. - inspektor Policie ČR R. R. - administrativní pracovnice Tajemnice OVV PS ČSSD 20. Navrhovatel dále uvedl, že je s ohledem na vyjádření odpůrce 2) v čl. V. nucen poukázat na periodické načasování podzimního vydání a následnou distribuci Tlučenského zpravodaje vždy bezprostředně v týdnu před konáním voleb do Zastupitelstva obce Tlučná (např. vydání v roce 2014 a 2018). Argumentace k nárůstu počtu výtisků ze strany odpůrce 2) bezprostředně před říjnovými komunálními volbami je poněkud směšná, a to v návaznosti na předložený přehled navrhovatelem za poslední kalendářní roky: 2018 Podzim – 1 550 ks 2018 Léto - 600 ks 2018 Jaro - 500 ks 2017 - 500 ks 2016 - 500 ks 2015 - 500 ks 2014 - 350 ks 2013 - 350 ks 2012 - 350 ks.

21. S ohledem na výše uvedené a podaný návrh je navrhovatel přesvědčen, že nadešlo další období pro soudní kultivaci průběhu nejen komunálních voleb, kterou je nutno vymezit přesné a jasné mantinely pro jednotlivé aktéry. Tyto mantinely budou minimalizovat v posledních volbách opakující se a narůstající navrhovatelem nastíněné nekalé praktiky a zneužívání veřejných prostředků v období voleb „vládnoucími“ uskupeními s jediným cílem ovlivnil rozhodovací a rozlišovací schopnost voličů. Tak jako při sčítání hlasů se smí používat pouze „červené“ tužky, tak je nutno, aby státní orgány garantovaly všechny uvedené údaje na KL, jako např. politická příslušnost nebo povolání. Není-li však možné tuto garanci voličům poskytnout, tak v rámci „fair play“ bude vhodné tyto údaje z volebního lístku vypustit.

VI. Posouzení věci soudem

22. Vzhledem k tomu, že soud neshledal důvod pro nařízení jednání, když o věci samé bylo možné rozhodnout na podkladě shromážděných listin, rozhodl v souladu s § 90 odst. 3 věta druhá s.ř.s. o věci samé bez jednání. A.

23. Ústavní soud ve svém rozhodnutí ze dne 26. 1. 2005, sp.zn. Pl. ÚS 73/04 (rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz) shrnul základní principy volebního soudnictví. Ústavní soud uvedl, že „z hlediska Ústavního soudu podstata posuzované věci spočívá v zajištění ochrany základních ustanovení ústavního pořádku, ze kterých plyne zásada, podle které je lid zdrojem veškeré státní moci a mimo jiné se v této roli podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb. Tomu odpovídá i zákonná úprava volebního soudnictví a ověřování voleb. Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá. Tento názor se v průběhu 20. století prosadil prakticky všeobecně. Názor volební teorie a praxe z 19. století, podle kterého každá nezákonnost má za následek neplatnost voleb, pokud se neprokáže opak, byl již překonán. Není proto rozhodující, zda pro přezkum bude zvolen systém tří kroků, jak to po vzoru svého předválečného předchůdce činí Nejvyšší správní soud, nebo systém jednoho, dvou či čtyř kroků (porušení zákona – příčinná souvislost – závažnost porušení – vliv na složení parlamentu), a jaké metody přitom budou zvoleny. Naše volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení (tzv. absolutní zmatky volebního řízení), tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování. Všechny možné vady a pochybení je v tomto smyslu třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popř. na výsledek hlasování, a to podle principu proporcionality. Volební zákon možné volební vady zužuje na porušení ustanovení „tohoto zákona“ – v daném řízení se ústavností tohoto zúžení nebylo třeba zabývat. Tento proces je založen na ústavním principu ochrany rozhodnutí, které vzešlo z vůle většiny vyjádřené svobodným rozhodováním a respektujícím práva menšiny (čl. 6 Ústavy), jak již v jiné souvislosti Ústavní soud vyjádřil v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 5/02 (Sbírka rozhodnutí, svazek 28, nález č. 117, str. 25; vyhlášen pod č. 476/2002 Sb.). Úprava ověřování voleb je přitom alternativně založena na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti (princip potenciální kauzality ve volebním soudnictví). Tuto možnou příčinnou souvislost, jak ji zakotvuje § 87 volebního zákona, je však třeba vykládat nikoli jako pouhou abstraktní možnost. Z čl. 21 odst. 4 Listiny lze dovodit právo zvoleného kandidáta na nerušený výkon funkce po stanovené časové období [srov. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 30/95 (Sbírka rozhodnutí, svazek 5, nález č. 3, str. 17; vyhlášen pod č. 31/1996 Sb.), který zdůraznil právo kandidátů v případě zvolení tyto funkce bez překážek vykonávat]. Z toho třeba dovodit, že rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát. Předmětem řízení je proto neplatnost zvolení J. N., nikoli nezvolení Ing. A. Z. Ostatně i německá judikatura, na niž bylo účastníky řízení poukazováno, vychází z oprávnění soudu ke zrušení voleb pouze v případě prokázané příčinné souvislosti mezi zjištěnými volebními vadami a výsledky voleb“.

24. Podle § 60 odst. 2, 3, 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování. Návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. Návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.

25. K úspěšnosti jakéhokoli ze shora uvedených návrhů je nezbytné, aby navrhovatel prokázal, že došlo k „porušení volebního zákona“ a současně, že se tak stalo „způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb“.

26. Navrhovatel nic takového neprokázal. Nepodařilo se mu vyvrátit domněnku, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. B.

27. Předně je potřebné uvést, že řízení o neplatnosti voleb a hlasování podle § 90 s.ř.s. je řízením o návrhu. Platí pro něj ustanovením § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), ve spojení s § 64 s.ř.s., podle kterého k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, a současně plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem.

28. V řízení o návrhu soud není oprávněn za navrhovatele dohledávat chybějící tvrzení, tato konkretizovat či doplňovat, neučiní-li tak navrhovat sám. A to na rozdíl od řízení podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, pro která platí jeho ustanovení § 20 odst. 1, podle kterého je soud povinen zjistit všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí. Přitom není omezen na skutečnosti, které uvádějí účastníci.

29. Bylo tedy jen na navrhovateli, aby zcela konkrétním způsobem tvrdil jak „porušení volebního zákona“, tak skutečnosti, na základě kterých by bylo nutné dospět k závěru, že se tak stalo „způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb“.

30. Obdobné platí pro dokazování.

31. Pro řízení o návrhu platí ustanovení § 120 odst. 1 a 2 o.s.ř. ve spojení s § 64 s.ř.s., podle kterého jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí- li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny.

32. Naopak podle zákona o zvláštních řízeních soudních platí jeho § 21, podle kterého soud provede i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány. C.

33. Podle § 25 odst. 3 věta šestá zákona o volbách do zastupitelstev obcí se na hlasovacím lístku u každého kandidáta se uvede jeho jméno, příjmení, věk, povolání, část obce, nebo nečlení-li se obec na části, obec, ve které je kandidát přihlášen k trvalému pobytu, a název politické strany nebo politického hnutí, jejímž je kandidát členem, popřípadě údaj o tom, že je bez politické příslušnosti.

34. Navrhovatel tvrdil, že u kandidátů S. V., J. O. a R. R. je „pravděpodobně“ zatajena politická příslušnost k ČSSD. Navrhovatel konstatoval, že tak dovozuje z toho, „za koho tito kandidovali v předchozích volbách“.

35. K tvrzení navrhovatele je nezbytné uvést, že předchozí kandidatura nedokládá, že kandidát je členem strany, za kterou v předchozích volbách kandidoval. Žádný zákon nezná povinné členství v jedné politické straně, politickou příslušnost lze měnit, za volební strany mohou kandidovat i nečlenové. To samé platí pro navrhovatelem předložené kopie listin z webových stránek www.plzensko.socdem.cz, neboť tyto nejsou jednoznačným důkazem o tom, že navrhovatelem uvedení jsou či nejsou členy ČSSD. Navrhovatel tak neprokázal, že došlo k „porušení volebního zákona“.

36. Navrhovatel dále tvrdil, že „jen z opatrnosti upozorňuje na skutečnost, že u některých kandidátů je uveden nepravdivý výkon povolání“. K důkazu navrhovatel předložil „Jmenné seznamy z www.volby.cz“, kde barevně označil kandidáta J. O., u kterého byl jako výkon povolání uveden „referent samosprávy, radní obce“, a kandidáta S. V., u kterého bylo jako výkon povolání uveden „starosta obce Tlučná“.

37. K tvrzení navrhovatele je nezbytné uvést, že jím předložené listiny dokládají, že u obou kandidátů byla vyplněna kolonka „povolání“. Nedokládají však, že by se jednalo o „nepravdivý výkon povolání“. Navrhovatel tak neprokázal, že došlo k „porušení volebního zákona“.

38. Navrhovatel následně upozornil na to, že V. V. není ekonom ale důchodce, A. P. není právník ale pracovník sběrného dvora, J. N. není konstruktér ale důchodce, R. P. není inspektor ale „Policie ČR“, R. R. není administrativní pracovnice ale tajemnice OVV PS ČSSD. Vzhledem k tomu, že žalobce jím tvrzené skutečnosti nijak neprokázal, je nezbytné shodně uzavřít, že ani zde neprokázal, že došlo k „porušení volebního zákona“.

39. Nad rámec těchto závěrů je nezbytné k tvrzení navrhovatele, že jím uváděná pochybení „narušila průběh voleb takovým značným způsobem, který ovlivnil rozhodovací a rozlišovací schopnost většiny voličů a tím došlo k účelovému ovlivnění skutečné vůle voličů“, znovu zopakovat, že „naše volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení (tzv. absolutní zmatky volebního řízení), tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování. Všechny možné vady a pochybení je v tomto smyslu třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popř. na výsledek hlasování, a to podle principu proporcionality.“ 40. I pokud by u tří kandidátů bylo namísto údaje o členství v politické straně uvedeno, že jsou bez politické příslušnosti a u sedmi kandidátů uveden nepravdivý výkon povolání, nemohly by tyto skutečnost samy o sobě zapříčinit přijetí závěru o tom, že došlo k „porušení volebního zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb“. Je mylné se domnívat, že se průměrný volič rozhoduje jen na základě údajů o politické příslušnosti a povolání uvedeného u kandidátů na volebním lístku. I u větších obcí, kterou je i obec Tlučná, lze navíc předpokládat mnohdy i osobní znalost jednotlivých kandidátů. Je vhodné připomenout, že podle údajů Českého statistického úřadu, uvedených v listině označené „Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2018“ (dostupné na www.czso.cz) má obec Tlučná 3 262 obyvatel. Zvláště pak údaj o tom, zda je či není například někdo „starostou či radním obce“ budě většině voličů dobře znám. Stejně tak jim může být známo i to, kdo a kdy za koho kandidoval v minulých volbách. Nejsou-li prosté údaje o politické příslušnosti a výkonu povolání uvedená u kandidátů na volebním lístku jediným rozhodovacím kritériem ovlivňujícím rozhodnutí voličů, nejsou ani eventuální nesprávné údaje samy o sobě způsobilé jakkoli ovlivnit výsledek voleb, natož „hrubě“. D.

41. Pokud jde o navrhovatelem uváděnou snahu „napadnout registrovanou kandidátní listinu“, je vhodné připomenout, že podle § 89 odst. 1 písm. c) s.ř.s. se lze soudní ochrany domáhat i ve věcech, v nichž správní orgán podle zvláštních zákonů registroval kandidátní listinu nebo přihlášku k registraci. Podle § 89 odst. 4 s.ř.s. návrhem podle odstavce 1 písm. c) se může politická strana, nezávislý kandidát, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, které podalo kandidátní listinu, nebo u voleb do Senátu nezávislý kandidát nebo politická strana, která podala přihlášku k registraci, anebo při volbě prezidenta republiky nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů, kteří navrhli kandidáta na funkci prezidenta republiky, nebo občan, který navrhl kandidáta na funkci prezidenta republiky, domáhat vydání rozhodnutí o zrušení registrace kandidátní listiny jiné politické strany, nezávislého kandidáta, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, nejméně dvaceti poslanců nebo nejméně deseti senátorů, kteří navrhli kandidáta na funkci prezidenta republiky, nebo občana, který navrhl kandidáta na funkci prezidenta republiky, nebo zrušení registrace přihlášky jiného kandidáta. Účastníky jsou navrhovatel, správní orgán, který provedl registraci, a ten, o jehož registraci se jedná. Podle § 59 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí je nezbytné proti odmítnutí kandidátní listiny, škrtnutí kandidáta na kandidátní listině nebo proti provedení registrace kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva obce se může volební strana, která podala kandidátní listinu pro volby do zastupitelstva obce, a u škrtnutí kandidáta i tento kandidát do 2 pracovních dnů od doručení rozhodnutí domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu.

42. Soudní řád správní ani zákon o volbách do zastupitelstev obcí voliči právo podat žádný ze shora uvedených návrhů nepřiznává.

43. Jak již bylo uvedeno shora, v nyní souzené věci je k úspěšnosti návrhu nezbytné tvrdit a prokázat, že došlo k „porušení volebního zákona“ a současně, že se tak stalo „způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb“. Není podstatná snaha navrhovatele „o nalezení potencionálních vad“, ale její výsledek v podobě „vad tvrzených“.

44. Navrhovatel tvrdil, že „bezprostředně po nahlédnutí do dotčených dokumentů dospěl k názoru, že v předložených listinách se nachází nesrovnalosti“. Pokud měl navrhovatel za to, že tyto „nesrovnalosti“ jsou „porušením volebního zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb“, měl tyto skutečnosti uvést v návrhu. Pokud tak neučinil, nelze na základě netvrzených skutečností dospět k závěru o „porušením volebního zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb“. Volební soudnictví je přísně vázáno lhůtami. Pokud navrhovatel v těchto lhůtách nemá k dispozici jednoznačná konkrétní tvrzení na podporu svého návrhu, je logických důsledkem takové skutečnosti shledání nedůvodnosti návrhu. E.

45. Navrhovatel konečně tvrdil, že došlo ke „zneužití a účelovému využití čtvrtletníku – periodického tisku územního samosprávného celku registrovaného pod názvem Tlučenský zpravodaj s označením Podzim 2018, jehož vydavatelem je Obec Tlučná a který je zcela hrazen z prostředků obce, jako předvolební leták volební stranou Tlučeňáci, v neobvyklém nákladu 1550 ks namísto do 600 kusů, který byl distribuován do schránek voličů v posledních 4 dnech před konáním voleb a zveřejněn na www.obec-tlucna.cz“.

46. Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 1. 2005, Pl.ÚS 73/04, uvedl: „Není pochyb o tom, že sdělovací prostředky, kterými disponují územní samosprávné celky, i když nejde o úřední věstníky, na které se tiskový zákon nevztahuje, podléhají z hlediska využití ve volební kampani přísnějším pravidlům, než je tomu v případě vydavatelů, kteří jsou osobami soukromého práva. Neznamená to sice jejich povinnost zajišťovat mechanicky stejný prostor pro jednotlivé kandidující strany a osoby, i zde se však musí uplatnit pravidlo možnosti rovného „přístupu“. Jiný postup by byl v rozporu s pravidly volné soutěže politických stran podle čl. 5 Ústavy a svobodné soutěže politických sil podle čl. 22 Listiny. Pokud již zákonodárce použití takových sdělovacích prostředků nezakazuje, musí být jejich využití pro účely volební agitace měřeno pravidly rovnosti šancí a vydavatel nebo provozovatel takových sdělovacích prostředků musí zvážit, zda je schopen respektování takového principu zajistit. Nelze však souhlasit s navrhovatelkou, podle které platí pravidlo čl. 2 odst. 3 Listiny, že co není zakázáno, je dovoleno. Pro tyto tiskoviny v případě jejich zpřístupnění volebním stranám platí zásada rovnosti šancí, která plyne z principu svobodné soutěže politických stran a politických sil (čl. 5 Ústavy, čl. 22 Listiny), jak správně dovodil Nejvyšší správní soud. Jiný postup by mohl voličům naznačovat, že obec jako veřejnoprávní korporace preferuje jen určité volební strany. Není sporu o tom, že tiskoviny, vydávané jako obecní zpravodaje, tím, že jsou v rukou veřejné moci, musí zachovávat korektnost a neutralitu. V pozici starosty musí kandidát dodržovat určitá pravidla, neboť v tomto postavení je úředníkem, a tudíž nemá obecně svobodu projevu jako obyčejní občané. Stručně řečeno, nemůže své pozice starosty využít pro svoji volební kampaň ani pro volební kampaň někoho jiného. Z předložených materiálů vyplývá, že agitace starostů proti Ing. A. Z., ať už přímá či nepřímá, nebyla v souladu s požadavky poctivého a čestného vedení volební kampaně (zejména zneužití anonymu), jak lze dovodit z § 16 odst. 2 volebního zákona. Přitom v článcích, které výlučně bral do úvahy Nejvyšší správní soud, nešlo o střet kandidátů na funkci senátora, nýbrž o spor starostů, kteří mají různý názor na investiční akce, které se dotýkají v různé míře jejich městských částí, a kteří využívají zranitelnější pozici oponenta k účinnějšímu útoku na jeho osobu. V době volební kampaně to nutno hodnotit jako pokus o ovlivňování výsledku voleb, i když Ústavní soud zjistil, že jinak jde o záležitost trvající delší dobu, a v daném případě šlo o reakci na vystoupení zastánce jiného řešení, který současně kandidoval do Senátu. Jinou otázkou je pak vystupování starostů a jiných funkcionářů obecní samosprávy v takových prostředcích jako v tomto případě. Zde již nejde o otázku rovnosti šancí politických stran, za které byli zvoleni, nýbrž o otázku jejich vystupování jako veřejných činitelů zastupujících zájmy obce a jejích obyvatel, jak to vyplývá ze znění jejich slibu, kterým se zavazují na svou čest a svědomí, že svoji funkci budou vykonávat svědomitě, v zájmu obce (města) a jejích (jeho) občanů, a řídit se Ústavou a zákony České republiky [srov. § 69 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)]. V takovém případě nelze tvrdit, že mohou vystupovat z titulu své funkce ve volební kampani ve prospěch určité strany a dovolávat se jako veřejní činitelé a úřední osoby (a nikoli jako fyzické osoby) svobody projevu podle čl. 17 Listiny. To však neznamená, že jako straničtí funkcionáři nebo jako fyzické osoby nemohou ve volební kampani vystupovat nebo dokonce kandidovat, stejně tak jim ale nic nezakazuje, aby při tomto vystupování uváděli svou funkci. To, že starosta vystupuje v politickém nebo jiném sporu jako politik (nikoli jako úřední osoba), neznamená, že nebude moci uvést skutečnost, která je občanům obce obvykle notoricky známá. Absurdní by bylo upřít starostům a jiným veřejným činitelům a úředním osobám angažovat se ve volební kampani. I to by bylo porušením rovnosti šancí těchto funkcionářů jako kandidátů a jejich stran a narušením ústavního principu svobodné soutěže, která logicky vyžaduje možnost účasti soupeřících stran. Za odlišující kritérium proto lze považovat jen to, že starosta může jako úřední osoba a činitel obce z titulu své funkce používat prostředky, které jiný občan použít nemůže (rozpočtové prostředky, telefon, počítač, služební automobil, úřední deska obecního úřadu, projevy spjaté s jeho úřadem, tiskopisy s úřední hlavičkou obce nebo obecního úřadu, dodávající jeho vystupování punc oficiality atd., což může ovlivnit zejména starší voliče). Použití takových prostředků je ve volební kampani nepřípustné. Tuto otázku však Nejvyšší správní soud pominul. V této souvislosti je také třeba zdůraznit, že německá judikatura, kterou v této souvislosti uváděl Nejvyšší správní soud, uvádí jako volební pochybení stav, kdy dochází k četným a masivním porušením zákazu užití veřejných prostředků ve volební kampani, respektive pokud orgány státu podstatnou měrou ovlivňují volby svých orgánů. Z toho lze vyvodit, že ke zrušení voleb může dojít pouze v důsledku zásadního a podstatného porušení neutrality státu v průběhu voleb. O takový případ však v posuzované věci nejde. Pokud jde o obsah volební kampaně, je si Ústavní soud vědom, že v jejím průběhu jsou voličům často velmi emocionální a vyostřenou formou předkládány argumenty, které mají ovlivnit jejich volební chování a rozhodnutí, koho budou volit. Smyslem volební kampaně v pluralitní demokracii však je nepochybně také to, aby byly posouzeny i ty nejkontroverznější otázky programu politických stran a kandidátů obecně, tak i jejich osobních vlastností a způsobilosti zastávat volenou veřejnou funkci. Jen v takovém případě budou moci voliči rozhodovat se znalostí věci a jen tak může být naplněna ústavní zásada, podle které je lid zdrojem veškeré státní moci. Pokud volební zákon hovoří o požadavku čestného a poctivého vedení volební kampaně, má tím na mysli to, co se dříve označovalo jako čistota voleb (srov. § 56 odst. 1 zákona č. 75/1919 Sb., kterým vydává se řád volení v obcích republiky Československé). Nelze však tyto pojmy vykládat z hlediska soukromého práva a obecné morálky, neboť jde o jejich použití v podmínkách volební kampaně, která není ničím jiným než bojem o hlasy voličů. Jeho negativní projevy lze regulovat, nelze je však zákonem vyloučit. Ústavní soud v této souvislosti považuje za instruktivní uvést nález Volebního soudu z 23. 4. 1926 (Sbírka zásadních rozhodnutí a usnesení volebního soudu. IV. díl, Praha 1928, č. 183, s. 58), ve kterém tento soud v podobné souvislosti uvedl, že požadovaným „vážným porušením svobody a čistoty voleb je ovšem i nepřípustná agitace, která se zvrhá v terror, jímž činí se fyzický a psychický nátlak na volné rozhodnutí voličů tou měrou, že ani tajnost volby není s to, aby svobodné rozhodnutí voličovo zabezpečila. Nepřestoupila-li však agitace těchto hranic, nelze v ní …spatřovati porušení svobody a čistoty voleb, byť i vycházela od osob úředních.“. Ačkoli dnešní právní úprava a právní vědomí se výrazně posunulo, přesto charakterizuje potřebný veřejnoprávní způsob nazírání na řešenou otázku, jak ji Nejvyššímu správnímu soudu předestřel Ing. A. Z. a která je ve své podstatě více problémem občanskoprávním. Chybějící účinná ochrana v tomto směru povede vždy ke snaze řešit takové spory cestou volebních stížností. Ochrana osobnostních práv však v tomto řízení může plnit jen pomocnou úlohu z hlediska zajištění a dodržování pravidel řádného průběhu volební kampaně. Proto dospěl Ústavní soud k závěru, že nebyla prokázána ani objektivní ani potenciální příčinná souvislost mezi obsahem uvedených tiskovin a jejich rozšířením mezi voliči a zvolením J. N. Nutno zdůraznit, že Nejvyšší správní soud se zabýval pouze otázkou, zda Ing. Z. mohl postoupit do 2. kola senátních voleb. Z hlediska výše uvedené domněnky platnosti výsledku voleb však nebylo prokázáno naplnění skutkové podstaty základního hmotněprávního ustanovení našeho volebního soudnictví, tj., zda ve smyslu § 87 odst. 4 volebního zákona byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb. Nelze sice požadovat, jak se toho domáhá navrhovatelka, a z tohoto hmotněprávního ustanovení to jasně plyne, aby porušení mělo skutečně vliv na výsledky voleb. Nejvyšší správní soud se totiž nezabýval otázkou, kterou považuje Ústavní soud za podstatnou z hlediska naplnění § 87 odst. 4 volebního zákona, totiž zda lze s dostatečně velkou mírou pravděpodobnosti tvrdit, že ve 2. kole voleb by nebyl v důsledku hypotetického postoupení Ing. Z. do 2. kola zvolen senátorem J. N. Tuto otázku však Nejvyšší správní soud zcela pominul, ačkoli bez odpovědi na ni nelze dospět k závěru, že byly ovlivněny výsledky voleb, jak to k jejich porušení požaduje právě § 87 odst. 4 volebního zákona. Místo toho se soustředil toliko na hodnocení výsledků hlasování v I. kole voleb ve vztahu ke kandidátům Ing. A. Z. a Ing. P. J. Porušení § 16 odst. 2 volebního zákona však samo o sobě bez dalších důkazů nemůže vést ani k závěru, že by mohl Ing. A. Z. do 2. kola postoupit.“ 47. Ústavní soud v citovaném rozhodnutí dospěl k jednoznačnému závěru o tom, „že ke zrušení voleb může dojít pouze v důsledku zásadního a podstatného porušení neutrality státu v průběhu voleb“, tedy musí zde být zcela jednoznačné skutkové okolnosti, na základě kterých bude nutné dospět k závěru o zásadním a podstatném porušení neutrality státu v době voleb. Současně zde musí být zcela jednoznačné skutkové okolnosti prokazující, že zde existuje „objektivní či potenciální příčinná souvislost mezi obsahem tiskovin a jejich rozšířením mezi voliči a zvolením konkrétních kandidátů“.

48. Navrhovatel však žádné takové jednoznačné skutkové okolnosti nepředestřel.

49. Prostá skutečnost, že byl „4 dny před volbami distribuován do schránek voličů předmětný zpravodaj zcela hrazený z prostředků obce v nákladu o 950 kusů vyšším než obvykle a současně zveřejněn na www.obec- tlucna.cz“, pouze deklaruje, že byl, kdy, kde a v jakém počtu předmětný zpravodaj distribuován a na čí náklady se tak stalo. Nejsou uvedeny žádné skutečnosti, z nichž by mělo vyplývat, že se jednalo o „předvolební leták volební strany Tlučeňáci“, že došlo k „zásadnímu a podstatnému porušení neutrality státu v průběhu voleb“ a že zde existuje „objektivní či potenciální příčinná souvislost mezi obsahem tiskovin a jejich rozšířením mezi voliči a zvolením konkrétních kandidátů“. Na základě tvrzení navrhovatele tak nelze dospět k závěru o tom, že došlo k „porušení volebního zákona“ a současně, že se tak stalo „způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb“.

50. Jak soud již uvedl shora, v řízení o návrhu soud není oprávněn za navrhovatele dohledávat chybějící tvrzení, tato konkretizovat či doplňovat, neučiní-li tak navrhovat sám. Soud tak nemohl například z obsahu předmětného zpravodaje dohledávat skutečnosti, které by svědčily pro tvrzení navrhovatele o tom, že se např. „jednalo o volební leták jedné z volebních stran či zneužití a účelové využití čtvrtletníku jednou z volebních stran“.

51. Dlužno doplnit, že podle § 3 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí je až ve dny voleb zakázána volební agitace a propagace pro volební strany i nezávislé kandidáty v objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí.

VII. Rozhodnutí soudu

52. S ohledem na to, že navrhovatel neprokázal, že došlo k „porušení volebního zákona“ a současně, že se tak stalo „způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb“, neshledal soud návrh důvodným, a proto rozhodl o zamítnutí návrhu.

VIII. Odůvodnění neprovedení důkazů

53. Soud neprovedl žádný z účastníky navržených důkazů, neboť jejich provedení nebylo nezbytné k posouzení důvodnosti či nedůvodnosti návrhu. Již na základě tvrzení navrhovatele nebylo možné dospět k závěru, že došlo k „porušení volebního zákona“ a současně, že se tak stalo „způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb“. Nebylo zde tudíž důvodné tvrzení, které by se mohlo stát předmětem dokazování.

IX. Náklady řízení

54. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 93 odst. 4 s.ř.s., podle kterého nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení