9 A 344/2014 - 61

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců Mgr. Gabriely Bašné a Mgr. Martina Kříže v právní věci navrhovatelů: a) Ing. P. U., bytem P. 4 – K., S. 339/12, b) K. F., bytem P. 4 – K., K V. 56, c) Mgr. M. M., bytem P. 4 – K., M. 298/6, proti odpůrcům: 1) Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Praha 1, Mariánské nám. 2, 2) Hnutí Praha-Kunratice, IČ: 03174531, se sídlem Praha 4 – Kunratice, Vožická 982/25, 3) ANO 2011, IČ: 71443339, se sídlem Praha 4, Pyšelská 2361/4, 4) TOP 09, IČ: 71339728, se sídlem Praha 1, Újezd 450/40, 5) Česká strana sociálně demokratická, IČ: 00409171, se sídlem Praha 1, Hybernská 7, o návrhu na vyslovení neplatnosti voleb do Zastupitelstva městské části Praha – Kunratice, konaných ve dnech 10. a 11. října 2014, takto:

Výrok

I . Návrh se zamítá. I I . Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.

Odůvodnění

Navrhovatelé podali dne 24.10.2014 návrh na vyslovení neplatnosti voleb do Zastupitelstva městské části Praha – Kunratice, konaných ve dnech 10. a 11. října 2014 (dále též „volby“). Namítali, že způsob vedení volební kampaně narušil základní ústavně zaručené principy volebního práva České republiky, neboť způsobil nerovnost kandidujících subjektů a porušil svobodnou soutěž politických sil v Městské části Praha – Kunratice způsobem, který mohl ovlivnit volební výsledky do Zastupitelstva městské části Praha – Kunratice. Předně navrhovatelé tvrdili, že v době volební kampaně odpůrce č.2) zneužil místní (obecní) periodikum „Kunratický zpravodaj“ (dále též „periodikum“), a to formou mimořádného vydání. Jeho obsah byl jednoznačně zaměřen ve prospěch odpůrce č.2), čímž nebyla všem kandidujícím volebním subjektům umožněna spravedlivá a rovnocenná agitace v místním obecním tisku. Navrhovatelé poukázali na to, že jeho vydavatelem je Úřad městské části Praha – Kunratice a financován je z veřejných prostředků. Redakční rada má 7 členů, její složení je převážně identické s kandidáty odpůrce č.2), kdy 4 z členů redakční rady jsou prokazatelně členové tohoto politického hnutí. Zdůraznili, že sedm z členů tehdejšího Zastupitelstva městské části Praha-Kunratice bylo zvoleno za Občanskou demokratickou stranu, ti se později stali členy Hnutí Praha-Kunratice, včetně paní starostky Ing.K.. V době vydání zvláštního čísla periodika tak mělo Hnutí Praha-Kunratice pohodlnou většinu sedmi zastupitelů z jedenácti. Upozornili, že předmětné vydání periodika vyšlo v říjnu 2014 v nákladu 3800 výtisků. Na zadní straně vydání není uveden den uzávěrky, ačkoli u standardních vydání je to automatické, došlo k pozměnění složení redakční rady, kdy zde není uveden její předseda a šéfredaktor Ing. M., a pan P.. Navrhovatelé tak dovozovali, že mimořádné vydání připravovali pouze zastupitelé Městské části Praha – Kunratice, kteří v té době byli současně i členové odpůrce č. 2, z toho tři současně kandidovali do obecních voleb. Tvrdili, že, nejen podle jejich názoru, byl obsah periodika jednoznačně vymezen v zájmu odpůrce č.2). Mimořádné vydání má pouze čtyři strany, z toho samotný text je pouze na dvou stranách. Jednostranné zaměření periodika spatřovali zejména v dominantním článku „Slovo starostky“, kdy celý text, a vlastně i celé mimořádné vydání, hlavně obhajuje činnost radnice Městské části Praha – Kunratice a ostře se zde vymezuje proti propagačním volebním materiálům konkurenční politické strany TOP 09 (v té době v opozici). Mimořádné vydání působí přesvědčivě dojmem propagace vedení radnice Městské části Praha – Kunratice a je zjevným apelem na voliče, jak mají volit, neboť starostka považuje voliče za „za přemýšlivé a inteligentní lidi“. Reakce TOP 09 nebyla součástí tohoto zvláštního čísla. Dále mimořádné vydání obsahovalo článek MUDr. M. M. (předsedy Kontrolního výboru), který, přestože je členem a lídrem kandidátky ČSSD, ve svém článku nepropagoval politickou stranu ČSSD, ale obhajoval názory vedení radnice, neboť se vymezoval proti shodným propagačním materiálům TOP 09. Kromě toho mimořádné vydání neobsahuje žádnou inzerci kandidátů konkurenčních politických stran a hnutí. Navíc byl do mimořádného vydání periodika vložen i propagační volební leták odpůrce č.2). Jednalo se tak o zjevné zneužití místního (obecního) periodika, které by mělo být apolitické k předvolební agitaci jednoho politického hnutí v rámci volební kampaně. Druhá námitka navrhovatelů vytýkala odpůrci č. 2) nepoctivé a nečestné jednání jeho kandidátů, spočívající v matení veřejnosti na oficiálním webu Městské části Praha – Kunratice, kdy jsou v odkazu na členy Zastupitelstva městské části Praha – Kunratice ve volebním období v roce 2010 – 2014 zveřejněny fotografie a krátká představení zastupitelů, z nichž čtyři čelní kandidáti odpůrce č. 2), kandidující v komunálních volbách v roce 2014, byli členy místního zastupitelstva i ve volebním období v letech 2010-2014. Je zde uvedeno, že byli zvoleni za Nezávislé, což není pravdou, neboť ve volbách v roce 2010 byli všichni po několikáté zvoleni za Občanskou demokratickou stranu ( dále též ODS). Třetí námitka navrhovatelů směřovala vůči zavádějícím, ne-li přímo lživým, údajům na kandidátních listinách u dvou kandidátů do Zastupitelstva městské části Praha – Kunratice, z nichž jeden byl dokonce na základě preferečních hlasů zvolen zastupitelem Městské části Praha-Kunratice. Na kandidátní listině kandidáta za politické hnutí ANO 2011 Ing. S. M., bylo lživě uvedeno jeho povolání „novinář“. Naproti tomu dle webových stránek „AnoKunratice.cz“ tento získal pouze vysokoškolské zemědělské vzdělání, je pouze předsedou a šéfredaktorem, autorem článků a fotografií pod zkratkou „my“ Kunratického zpravodaje. Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že novinář je prestižní povolání požívající ve společnosti zpravidla respektu a úcty, proto nelze vyloučit, že zveřejněním nepravdivého údaje o jeho povolání byli voliči, kteří jej neznali, uvedeni v omyl. Navíc díky preferenčním hlasům pan M. přeskočil ze třetího místa všechny kandidáty figurující před ním na kandidátce ANO 2011 a stal se tak zastupitelem. Dále poukázali na kandidátní listinu kandidáta za politické hnutí Koalice ROZUMNÍ Mgr. P. H. (na druhém místě kandidátky, nezvolen), který měl rovněž uvedeno zavádějící povolání „skladatel a vydavatel, předseda strany Praha – Kunratice“. Žádná politická strana Praha – Kunratice však neexistuje, proto tento údaj mohl u voličů vyvolat dojem, že je předsedou politického hnutí „Hnutí Praha – Kunratice“. Domnívali se, že mu příznivci a voliči politického „Hnutí Praha – Kunratice“ mohli dát preferenční hlas v domnění, že kandiduje za „Hnutí Praha – Kunratice“. Poukázali na to, že obdržel v rámci Koalice ROZUMNÍ nejvyšší počet preferenčních hlasů. Pokud by se ukázalo, že tento kandidát byl opravdu členem Hnutí Praha – Kunratice, jednalo by se o porušení zákona o volbách, konkrétně § 22 odst. 3 – nepravdivé vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta. Podle navrhovatelů došlo uvedením nepravdivých či nesprávných údajů o povolání kandidátů k porušení ust. § 22 odst. 1 písm. d) zákona o volbách, kdy je zjevné, že registrační úřad nedostatečně přezkoumal předložené kandidátní listiny. Pokud by tak učinil řádně, vyzval by kandidáty podle ust. § 23 odst. 1 volebního zákona k odstranění závad, důsledkem tak mohlo být až vyškrtnutí kandidáta podle § 23 odst. 2 písm. d) citovaného zákona. Navrhovatelé se o těchto skutečnostech dozvěděli až z hlasovacích lístků, a jelikož nemají aktivní legitimaci k postupu podle § 59 odst. 2 téhož zákona, nemohli sami nápravu požadovat. Vzhledem k velikosti obce měla i tato okolnost vliv, minimálně u kandidáta pana M., na výsledky voleb. Na základě uvedeného skutkového stavu navrhovatelé shledali porušení v návrhu vytýkaných ustanovení Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (dále jen „Pakt“), Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), volebního zákona, zák.č.247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, zák.č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a měli za to, že při provádění voleb byl porušen princip rovnosti kandidujících subjektů a princip svobodné soutěže politických sil, a toto porušení zákona a ústavních principů vedlo v příčinné souvislosti k významnému ovlivnění výsledku voleb. Takový rozdíl hlasů, kdy odpůrce č. 2) obdržel více jak dvojnásobek hlasů než politická strana na druhém místě ANO 2011, byl podle navrhovatelů zapřičiněn shora uvedenými okolnostmi a nelze tak vyloučit, že pokud by k protizákonnosti nedošlo, mohl být reálný výsledek voleb zcela odlišný. Mezi porušením zákona o volbách do zastupitelstev obcí a mezi výsledky voleb do zastupitelstva Městské části Praha – Kunratice tak spatřují existenci „určitého vztahu“. K tomu poukázali na judikaturu správních soudů a Ústavního soudu ve volebních věcech, mimo jiné na usnesení Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 3.12.2004, č.j. Vol 10/2004-24 a nález Ústavního soudu (dále jen ÚS) ze dne 26.1.2005, sp.zn. Pl.ÚS 73/04, z nichž navrhovatelé dovodili, že vydáním zvláštního čísla Kunratického zpravodaje bezprostředně před konáním voleb byla výrazně zvýhodněna politická strana - odpůrce č. 2) v očích jejích potenciálních voličů, prezentované názory byly zjevně jednostranné. Jednalo se o zjevnou agitaci jedné politické strany a také způsob distribuce prokazuje úmysl vydavatele periodika. Povaha informací v periodiku se vymyká i požadavkům férovosti volební kampaně, byť § 30 zákona o volbách ustanovení o poctivém a čestném vedení volební kampaně neobsahuje. Dle citovaného nálezu Ústavního soudu je zapotřebí takovouto skutečnost v době volební kampaně hodnotit jako pokus o ovlivňování výsledků voleb. Zdůraznili, že starostka použila veřejné prostředky ve volební kampani na vydání a distribuci zvláštního čísla Kunratického zpravodaje, čímž porušila neutralitu veřejné moci a došlo k její ingerenci do volebního procesu. Neobstojí případný argument, že starostka v periodiku vystupovala jako veřejný činitel zastupující zájmy obce a jejích obyvatel, jelikož v takovém případě nemůže vystupovat z titulu své funkce ve volební kampani ve prospěch určité politické strany, a dovolávat se jako veřejný činitel a úřední osoba (nikoli fyzická osoba) svobody projevu podle čl. 17 Listiny. Podle Ústavního soudu. K návrhu navrhovatelé připojili k důkazu přílohy č.1-5 (č.1 Kunratický zpravodaj 2014-mimořádné vydání včetně vloženého volebního letáku „Hnutí Praha-Kunratice“, č. 2 tisk odkazu z oficiálního webu MČ Praha-Kunratice ze dne 18.10.2014, č.3 hlasovací lístek pro volby do Zastupitelstva městské části Praha-Kunratice, č.4 Zápis o výsledku voleb do Zastupitelstva obce Praha-Kunratice dle ČSÚ, č. 5 Sdělení Státní volební komise ze dne 13.10.2014 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do zastupitelstev obcí). Navrhovatelé žádali, aby soud rozhodl o neplatnosti voleb do Zastupitelstva městské části Praha – Kunratice konaných ve dnech 10. a 11. října 2014. Odpůrce č.1) ve vyjádření k návrhu nesouhlasil s tvrzením navrhovatelů, že na kandidátních listinách, následně i na hlasovacím lístku pro volby do zastupitelstva, byly uvedeny zavádějící a lživé údaje o povolání kandidátů Ing. S. M. a Mgr. P. H.. Zdůraznil, že ani zákon o volbách ani žádný jiný právní předpis pro jiné druhy voleb pojem povolání kandidáta blíže neupravuje. Proto odpůrce č.1) ponechává obsah těchto údajů na vůli kandidátů, resp. volebních stran. Ze strany odpůrce č.1) se jedná o dlouhodobé jednání shodné vůči všem kandidujícím subjektům. V rámci přezkumu podaných kandidátních listin se může zabývat pouze otázkou, zda má kandidátní listina náležitosti podle § 22 volebního zákona a zda neobsahuje nesprávné údaje. V rámci registračního řízení tedy nemá žádný prostor k tomu, aby s volebními stranami vedl polemiku o obsahu údaje o povolání kandidáta, a jen stěží si dokáže představit situaci, kdy by na základě neprovedení opravy tohoto údaje kandidáta z kandidátní listiny vyškrtnul, jak navrhovatelé požadují. Postupem odpůrce č. 1 proto žádná z volebních stran nemohla být ani zvýhodněna ani poškozena. Zdůraznil, že v podmínkách menší městské části lze důvodně předpokládat, že voliči své kandidáty osobně znají a pokud jim udělí preferenční hlas, činí tak se znalostí daného kandidáta, jeho schopností i charakterových vlastností a nikoliv na základě údaje o povolání uvedeného na hlasovacím lístku, jako v případě Ing. S. M. K námitce týkající se povolání kandidáta č.2 na kandidátní listině volební strany Koalice ROZUMNÍ- Chceme navázat na práci oblíbené paní starostky Mgr. P. H. konstatoval, že text Praha-Kunratice není součástí údaje o povolání tohoto kandidáta, nýbrž se jedná o údaj o místu, kde je tento kandidát přihlášen k trvalému pobytu. Odmítl i námitky týkající se nezákonnosti průběhu volební kampaně s tím, že obdobnou věc již posuzoval Ústavní soud v nálezu Pl.ÚS 73/04. Mimořádné vydání Kunratického zpravodaje obsahovalo pouze dva články, a to „Slovo starostky“ a „Slovo předsedy Kontrolního výboru“. Oba články reagovaly na volební kampaň politické strany TOP 09, která jimi byla vnímána jako dehonestující. Nejednalo se o propagaci politického hnutí „Hnutí Praha – Kunratice“, neboť v článcích není toto politické hnutí ani jeho kandidáti zmíněno. Taktéž zde není obsažena žádná volební agitace ve prospěch jiného ze subjektů kandidujících ve volbách. Upozornil, že v předchozím čísle Kunratického zpravodaje č. 4/2014 byl na str. 13-17 vyhrazen prostor pro inzerci kandidujících subjektů, kterou většina kandidujících volebních stran využila. Přestože vnímá mimořádné vydání Kunratického zpravodaje jako ne zcela uvážený krok zastupitelů městské části, neexistuje zde objektivní ani jiná potenciální příčinná souvislost mezi obsahem mimořádného vydání a volebním výsledkem „Hnutí Praha – Kunratice“. Hnutí získalo 44,75 % z celkového počtu platných hlasů voličů. Jako druhé v pořadí skončilo politické hnutí ANO 2011 s 18,86 % hlasů. Z toho je zřejmé, že volební výsledek „Hnutí Praha – Kunratice“ je velmi přesvědčivý a že toto hnutí se značnou převahou zvítězilo nad ostatními konkurenty. Má tedy za to, že mimořádné vydání periodika, v němž tento kandidující subjekt nebyl ani zmíněn, nemohlo mít vliv na výsledek voleb, resp. premisa, že bez vydání tohoto periodika by voliči tento subjekt ani jeho kandidáty nevolili, je hypotetická a nemá žádný racionální základ. K námitkám navrhovatelů týkající se složení redakční rady Kunratického zpravodaje první odpůrce uvedl, že není zřejmé, jakým způsobem by údaj o členech redakční rady mohl ovlivnit rozhodování voličů s tím, že usnesení NSS č.j. Vol 10/2004-24, na které navrhovatelé poukazují, pozbylo platnosti vyhlášením zmíněného nálezu ÚS Pl.ÚS 73/04, neboť bylo s tímto nálezem v rozporu. Navíc navrhovatelé nikterak neprokázali tvrzenou příčinnou souvislost mezi výsledky voleb do zastupitelstva a obsahem mimořádného vydání Kunratického zpravodaje. Závěrem odpůrce č.1) poukázal na názor Ústavního soudu v rozhodnutí sp.zn. II. ÚS 37/07 ze dne 31.1.2007 z něhož mimo jiné vyplývá, že rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát. Podle odpůrce č.1) navrhovatelé nijak neprokázali příčinnou souvislost mezi výsledky voleb do Zastupitelstva městské části Praha-Kunratice a obsahem mimořádného vydání periodika. A ani zbývající část jejich argumentace nesvědčí o tom, že by při volbách došlo k porušení zákona způsobem, který by mohl ovlivnit jejich výsledek. K vyjádření připojil hlasovací lístek pro volby do Zastupitelstva městské části Praha- Kunratice v elektronické verzi, mimořádné vydání periodika, Kunratický zpravodaj č.4/2014 v elektronické verzi a Zápis o výsledku voleb a hlasování do Zastupitelstva městské části Praha-Kunratice. Žádal soud, aby návrh navrhovatelů na zrušení neplatnosti voleb do Zastupitelstva městské části Praha – Kunratice zamítl. Odpůrce č.2) považoval návrh za nedůvodný, a zakládající se na nepravdivých či účelově interpretovaných skutečnostech. Uvedl, že volební kampaň byla z jeho strany vedena čestně a poctivě a ani z jiných skutečností uváděných v návrhu nelze dovodit, že by v daném případě byl dán důvod pro zrušení voleb, tedy, že by výsledek voleb byl jiný, pokud by nedošlo k vydání mimořádného vydání periodika, popř. k jiným, v návrhu uvedeným, skutečnostem. Poukázal na skutečnost, že všechny kandidující subjekty měly rovnou příležitost agitovat v podobě jednostránkové inzerce v Kunratickém zpravodaji č.4/2014. To, zda možnost využijí, záleželo pouze a výlučně na nich. Odmítl námitku, že mimořádným vydáním Kunratického zpravodaje proběhla volební agitace starostky Městské části Praha – Kunratice. Vysvětlil, že mimořádné vydání bylo pouze reakcí stávající starostky (v těchto volbách nekandidující) na neoprávněnou kritiku práce předchozích i stávajícího zastupitelstva, obsaženou ve volebním letáku kandidátů TOP 09. To je zřejmé z úvodu článku, na jehož obsah poukázal. Stávající starostka zde vystupovala jako veřejný činitel zastupující zájmy obce a jejích obyvatel, hájila práci i předchozích zastupitelstev (složených ze zástupců různých politických stran) a celého úřadu a nikoliv jako členka Hnutí Praha-Kunratice, neboť o tomto hnutí (ani o vztahu paní starostky k němu) není v článku jediná zmínka. Článek se týkal práce zastupitelstva (stávajícího i předchozích) a představoval reakci na kritiku TOP 09, nikoliv propagaci politických stran, hnutí či kandidátů. Jeho obsahem není zjevná či skrytá podpora žádné politické strany či hnutí, uvádění nepravdivých informací o jednotlivých politických stranách či hnutích nebo o jejich kandidátech. Jedná se pouze o objektivní informace (nikoliv propagaci), vycházející z podkladů Městské části Praha-Kunratice (ověřitelné ze zápisů z konání zastupitelstva veřejně dostupných na úřední desce a webových stránkách). Předmětné vydání vyšlo v obvyklém nákladu, složení jeho redakční rady odpovídalo aktuální situaci, kdy byl pan P. odvolán z redakční rady z důvodu své dlouhodobé absence na jednání rady (zápis z porady starostky č. 162 ze dne 25.6.2014). Ing. S. M. se nemohl podílet na přípravě a roznášce mimořádného vydání z důvodu nemoci. Změny v redakční radě tak byly vyvolány objektivními důvody nikoliv snad účelovým jednáním určitých osob. Celá konstrukce návrhu stojí na faktu, že úvodní článek Slovo starostky byl psán paní starostkou, která je současně členem Hnutí Praha-Kunratice. Uvedené však není dostačující pro závěr, že mimořádné vydání periodika bylo psáno v zájmu tohoto hnutí a že by tak volební kampaň do Zastupitelstva městské části Praha-Kunratice neprobíhala čestně a poctivě. Pokud navrhovatelé poukazují na článek MUDr. M. M., kterým se jako předseda kontrolního výboru (a nikoliv jako člen ČSSD, ač jím je) vymezoval vůči TOP 09 v případě nového zdravotnického zařízení, pak i uvedené svědčí o tom, že v daném případě nebyla předmětem mimořádného vydání periodika propagace Hnutí Praha- Kunratice (což by stěží bylo možno očekávat od člena ČSSD), ale pouze snaha o uvedení objektivních informací, týkajících se v případě tohoto článku zdravotního střediska v obci a rekonstrukce budovy čp.

57. Zdůraznil, že reakce TOP 09 není součástí mimořádného vydání periodika ani jiného jeho vydání, neboť žádná takováto reakce ze strany TOP 09 nebyla učiněna a proto nemohla být ani otištěna. Nesouhlasil s tím, že by byl do mimořádného vydání periodika vložen propagační volební leták Hnutí Praha-Kunratice, což dokládal čestným prohlášením Ing. L. A. a pana M. M. s tím, že lze k věci zajistit prohlášení občanů Městské části Praha-Kunratice. Pokud byl soudu založen jako důkaz takový leták, jedná se o iniciativu a jednání navrhovatelů v rozporu se skutečným stavem věci. K druhé námitce navrhovatelů ohledně uvedení zavádějících informací na webu Městské části Praha – Kunratice vysvětlil, že někteří členové zastupitelstva byli původně zvoleni za ODS, ale v roce 2013 z ODS vystoupili a založili Klub nezávislých zastupitelů. Uvedené soud může ověřit dotazem na ODS a Klub nezávislých zastupitelů. Nemůže se však jednat o volební vadu, když rozhodné pro volby jsou kandidátní listiny vyhotovené a schválené registračním úřadem. K třetí námitce, spočívající v nesprávnosti údajů na kandidátních listinách u dvou kandidátů do zastupitelstva, poukázal na to, že registračním úřadem je v takovém případě Magistrát hlavního města Prahy. V návrhu zmínění kandidáti nekandidovali za Hnutí Praha – Kunratice. Jedná o zcela irelevantní námitku, jelikož se navrhovatelé nedomáhají neplatnosti zvolení dotčených kandidátů. Přesto odkázal na čestné prohlášení Ing. M., který se cítí být novinářem, neboť tuto profesi vykonává. Ohledně kandidáta Mgr. H. doplnil, že tento nebyl nikdy členem odpůrce č.2). Dle názoru odpůrce č. 2 však případné nesrovnalosti (jsou-li jimi) na kandidátních listinách nemohou mít vliv na platnost voleb, ale mohou mít toliko vliv na volbu uvedených kandidátů (kandidujících navíc za jiné politické strany); jejichž neplatnosti se však navrhovatelé nedovolávají. Za nepřípadný považoval poukaz navrhovatelů na zákon o volbách do Parlamentu ČR a zákon o volbě prezidenta s tím, že navrhovatelé pominuli § 30 volebního zákona, k jehož porušení ale nedošlo. Závěrem druhý odpůrce shrnul, že pokud by vydání mimořádného čísla Kunratického zpravodaje mělo být volební vadou, nedošlo jeho vydáním k zásadnímu a podstatnému porušení neutrality obce v průběhu voleb ve smyslu nálezu ÚS I.ÚS 526/98. Navrhovatelé neprokázali volební vadu, natož objektivní či potencionální příčinnou souvislost mezi obsahem vydání předmětného periodika a jeho rozšířením mezi voliči a vítězstvím Hnutí Praha-Kunratice ve volbách do Zastupitelstva městské části Praha-Kunratice. Navrhovatelé ani netvrdí a ani z jimi předkládaných důkazů neplyne závěr, že by se na výsledku voleb něčeho změnilo, pokud by k mimořádnému vydání periodika nedošlo. Proto není dán důvod neplatnosti voleb ve smyslu shora citovaného nálezu ÚS. Podání návrhu je podle odpůrce č.2 motivováno toliko osobními antipatiemi, kdy navrhovatel a) je bývalým starostou za ODS v letech 1990-1998 a často narušuje jednání zastupitelstva vulgárními výlevy vůči starostce. Navrhovatelka b) má s navrhovatelem a) přátelský vztah a její podání návrhu vnímá odpůrce č. 2 jako projev kritiky zastupitelstva než cokoliv jiného. Navrhovatelka c) byla ve stejném volebním období jako navrhovatel a) místostarostkou obce a jsou i nadále v přátelských vztazích ( zápis z 10. zasedání zastupitelstva městské části ze dne 13.12.2011). K vyjádření připojil Kunratický zpravodaj č.4/2014, Kunratický zpravodaj 2014- mimořádné vydání, Zápis z porady starostky č.162 ze dne 26.9.2014, čestná prohlášení Ing.L. A., M. M. a Ing. M. a zápis z 10.Zasedání zastupitelstva městské části ze dne 13.12.2011. Odpůrce č. 2) žádal, aby soud návrh zamítl. S ohledem na znění ust. § 90 odst. 2 věta prvá s.ř.s., podle kterého jsou v řízení o návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán, politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena, nebo nezávislý kandidát, a skutečnost, že ve volbách byly zvoleny ještě další tři volební strany, a to ANO 2011 (odpůrce č.3), TOP 09 (odpůrce č.4) a Česká strana sociálně demokratická (odpůrce č.5), jejichž volba byla podaným návrhem rovněž zpochybněna, považoval je soud za účastníky řízení o neplatnosti voleb. Odpůrce č.3), odpůrce č.4) ani odpůrce č.5) se však v soudem stanovené lhůtě k návrhu nevyjádřili. Soud vyšel z následující právní úpravy: Podle ust. § 2 volebního zákona v rozhodném znění volby do zastupitelstev obcí se konají na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním podle zásad poměrného zastoupení. Podle ust. § 22 odst. 1 písm. d) téhož zákona kandidátní listina obsahuje jména a příjmení kandidátů, jejich věk a povolání, část obce, nečlení-li se obec na části, obec, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, nelze v politické strany nebo politického hnutí, jehož jsou členy, nebo údaj, že nejsou členy žádné politické strany nebo politického hnutí (dále jen „bez politické příslušnosti“). Podle ust. § 23 odst. 1, 3, 4 téhož zákona registrační úřad přezkoumá ve lhůtě od 66 do 60 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva obce předložené kandidátní listiny. Nemá-li kandidátní listina náležitosti podle § 22 nebo obsahuje-li nesprávné údaje nebo není-li k ní připojena petice podle § 21 odst. 4, popřípadě petice neobsahuje potřebný počet podpisů, vyzve registrační úřad písemně prostřednictvím zmocněnce volební stranu nebo nezávislého kandidáta, nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby závady odstranil do 53 dnů přede dnem voleb. Ve stejné lhůtě může vady na kandidátní listině odstranit zmocněnec volební strany nebo nezávislý kandidát i bez výzvy registračního úřadu. (3) Registrační úřad ve lhůtě do 48 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva obce rozhodne a) o registraci kandidátní listiny splňující náležitosti podle tohoto zákona, b) o odmítnutí kandidátní listiny, jestliže není podána podle § 21 nebo kandidátní neobsahuje náležitosti podle § 22 a nápravy nelze dosáhnout postupem podle odst. 1 a 2; v případě, že politická strana nebo politické hnutí je součástí více volebních stran pro volby do téhož zastupitelstva obce, odmítne registrační úřad tu kandidátní listinu, která neobsahuje náležitosti podle § 22 odst. 1 písm. i), obsahují-li tyto náležitosti všechny kandidátní listiny, odmítne všechny. (4) Registrační úřad neprodleně vyhotoví rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině a zašle je tomu, kdo je oprávněn domáhat se ochrany u soudu proti tomuto rozhodnutí. Současně se rozhodnutí vyvěsí na úřední desce registračního úřadu a vyznačí se na něm den vyvěšení. Za doručené se rozhodnutí považuje třetím dnem ode dne vyvěšení. Podle ust. § 30 odst. 1, 2, 3 téhož zákona pro volební kampaň starosta může vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů, a to nejméně 10 dnů přede dnem voleb. Možnost jejího využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících volebních stran. (2) V době počínající třetím dnem přede dnem voleb a končící ukončením hlasování nesmí být žádným způsobem zveřejňovány výsledky předvolebních a volebních průzkumů. (3) Ve dnu voleb je zakázána volební agitace a propagace pro volební strany i nezávislé kandidáty v objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí. Podle ust. § 59 odst. 2 téhož zákona proti odmítnutí kandidátní listiny, škrtnutí kandidáta na kandidátní listině nebo proti provedení registrace kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva obce se může volební strana, která podala kandidátní listinu pro volby do zastupitelstva obce, a u škrtnutí kandidáta i tento kandidát do 2 pracovních dnů od doručení rozhodnutí domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu. Podle čl. 22 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky (dále jen „Listina“), zákonná úprava všech politických a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodou soutěž politických sil v demokratické společnosti. Z volebních materiálů soud zjistil následující: Z Kunratického zpravodaje č. 4/2014 vyplývá, že je na str. 13-17 obsažena volební inzerce, v níž se v abecedním pořadí prezentovaly jednotlivé politické strany a hnutí kandidující v komunálních volbách do Zastupitelstva městské části Praha – Kunratice ve dnech 10.10-.11.10.2014. Konkrétně Kunratičtí rodáci ve spolupráci s ANO, ČSSD, Hnutí Praha – Kunratice, Koalice ROZUMNÍ a TOP 09. Z mimořádného vydání Kunratického zpravodaje, které podle zápatí vydání vyšlo v říjnu 2014, soud zjistil, že jeho obsahem jsou dva články. Článek nazvaný Slovo starostky obsahuje názory starostky Ing. arch. I. K. na volební leták kandidátů TOP 09. Výslovně uvedla, že je plný účelových dezinformací a kritiky práce stávajícího zastupitelstva a také zastupitelstev minulých. Ozývá se jí hodně stávajících zastupitelů, i těch z dřívějších období, členů výborů a komisí, ale i referentů úřadu, kteří se cítí být volebním materiálem TOP 09 dotčení a žádají, aby se i jejich jménem proti němu ohradila, neboť jsou přesvědčeni, že pracovali poctivě a dle svých možností co nejlépe a výsledky jejich práce jsou v Kunraticích viditelné. Upozornila na práce v komisích, prodej rybníku Šeberák, rekonstrukci nového zdravotního střediska, ohradila se proti nařčení, že převedení kunratického zámku do vlastnictví Hlavního města Prahy a poté do péče Městské části Kunratice „smetli ze stolu“. Rovněž tak vyvracela tvrzení o tom, že na Magistrátu hl. m. Prahy se TOP 09 postarala o navýšení dotačních prostředků pro jednotku Sboru dobrovolných hasičů Kunratice ve výši 530.000,-Kč, neboť v letošním roce celková dotace Hlavního města Prahy pro jednotku činila pouze 257.700,-Kč, vyjádřila se k výtěžku z prodeje obecního majetku ve vztahu k provedeným investicím a postupu při výběrových řízeních. Ve druhém článku nazvaném „Slovo předsedy Kontrolního výboru“ MUDr. M. M. nesouhlasil s možností dislokovat do objektu nového zdravotního střediska u rybníku Ohrada některé třídy prvního stupně, jak prosazovali zastupitelé TOP 09. Poukázal na to, že zřejmě ani kandidáti za TOP 09 nemají jednotný názor na tuto problematiku, neboť z některých plakátů této strany vyplývá jiný názor. Konstatoval, že na 37. zasedání Zastupitelstva Hlavního města Prahy, kdy se schvalovala dotace 5.000.000,-Kč pro školu v Kunraticích, hlasovali všichni z přítomných zastupitelů ČSSD pro a z přítomných zastupitelů TOP 09 dva nehlasovali. Z obsahu mimořádného vydání periodika se nepodává, že by s ním měl být distribuován volební leták odpůrce č.

2. Za Redakční radu jsou uvedeni Ing.arch.I. K., Ing.L. A., P. H., I. H. a J. V.. Z bodu 4. a 5. Zápisu z porady starostky č. 162 ze dne 26.9.2014 vyplývá, že starostka předložila návrh na vydání mimořádného čtyřstránkového čísla Kunratického zpravodaje z důvodu hromadného šíření nepravdivých informací o činnosti kunratické radnice. Také předložila návrh na odvolání M. P. z redakční rady pro jeho tříletou absenci na jednáních redakční rady, k tomu bylo přijato souhlasné stanovisko. Dále oznámila, že z důvodu nemoci se šéfredaktor Kunratického zpravodaje Ing. M. nebude podílet na přípravě a roznášce mimořádného vydání Kunratického zpravodaje, uvedené bylo vzato na vědomí. Z čestného prohlášení Ing. L. A. a M. M. ze dne 3.11.2014 soud zjistil, že jmenovaní nevložili navrhovatelce b) K. F. volební leták „Hnutí Praha – Kunratice“ do mimořádného vydání Kunratického zpravodaje a následně do poštovní schránky, ani jí tuto skutečnost ústně nesdělili. V čestném prohlášení ze dne 3.11.2014 Ing. S. M. uvedl, že svým povoláním „novinář“ neuváděl ani nechtěl uvádět v omyl či jednat ve volební kampani nepoctivě Cítí se být novinářem, byť je nositelem titulu inženýr z Vysoké školy zemědělské, obor fytotechnický. K práci novináře poukázal na své četné články, rozhovory a s tím spojeným fotografováním. Podle tisku odkazu na webové stránky MČ Praha-Kunratice ze dne 18.10.2014 jsou zde uvedeny fotografie starostky a jednotlivých zastupitelů se stručnou charakteristikou v níž je mimo jiné uvedeno, že někteří z nich byli zvoleni „za nezávislí“ ( Ing.arch.I. K., Ing.L. A., I. H., Ing. J. V., P. H., J. V.). Ze Zápisu o výsledku voleb do Zastupitelstva obce Praha – Kunratice, okres Hlavní město Praha, konaných ve dnech 10.10.-10.11.2014, vyplynulo, že ve volbách zvítězilo s počtem 44,74 % hlasů s šesti mandáty „Hnutí Praha – Kunratice“, na druhém místě se umístila volební strana ANO 2011 s 18.86 % hlasy a dvěma mandáty. V hlasovacím lístku pro volby do Zastupitelstva městské části Praha-Kunratice je u Ing.S. M. (kandidát ANO 2011,zvolen) jako jeho povolání uvedeno „novinář“, u Mgr. P. H. (kandidát Koalice ROZUMNÍ-Chceme navázat na práci oblíbené paní starostky, nezvolen) „skladatel a vydavatel“. Na volebním letáku Hnutí Praha-Kunratice jsou vyobrazeni a jmény označeni kandidáti s tím, že jsou hnutím současných zastupitelů a občanů dlouhodobě činných ve veřejném životě Kunratic, kteří by rádi s podporu voličů pokračovali ve své práci „Se zkušeností a slušností za rozvoj Kunratic“. Z jeho obsahu se nepodává, že by měl být distribuován v mimořádném čísle periodika. Soud o věci uvážil takto: Z judikatury správních soudů a Ústavního soudu vyplývá, že volební proces je založen na jeho neopakovatelnosti. Voliči se vždy rozhodují podle aktuální situace, nálady ve společnosti, jsou ovlivněni volební kampaní, k jejich rozhodování mohou přistupovat rozličné ekonomické a třeba i zahraničně politické události, a opakování voleb proto vždy znamená konání voleb nových za zcela odlišných okolností, než byly ty původní. Neplatí tedy, že konáním nových, případně opakovaných, voleb dojde k prověření skutečné vůle voličů a tedy k odstranění původních pochybností. Tyto nové volby jsou totiž vždy originální a tím, že v nich zvítězí někdo jiný, než ve volbách původních, totiž vůbec nemusí být potvrzeno, že původní volby byly vyhodnoceny chybně. Volební soud proto musí být při úvahách o zrušení volebního výsledku velmi zdrženlivý. Ke zrušení by měl přistoupit jen tehdy, dospěl-li k pevnému přesvědčení, že bez zjištěné nezákonnosti by s největší mírou pravděpodobnosti volby dopadly odlišně. Naše volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení, tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování. Všechny možné vady a pochybení je v tomto smyslu třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledky voleb do zastupitelského orgánu jako takového nebo na výsledky volby konkrétního kandidáta, popř. na výsledek hlasování a to na principu proporcionality. Tento proces je založen na ústavním principu ochrany rozhodnutí, které vzešlo z vůle většiny vyjádřené svobodným rozhodováním a respektujícím práva menšiny (čl.6 Ústavy České republiky). Úprava ověřování voleb je přitom alternativně založena na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti, pouhá abstraktní možná příčinná souvislost nedostačuje (NSS ve věci sp.zn. VOL 67/2010, nález ÚS Pl.ÚS 73/04). Podle ust. § 60 odst. 3 téhož zákona návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákonem způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb. Z uvedeného je patrno, že pro vyhovění volební stížnosti existují v základní rovině tři předpoklady: 1) protizákonnost, tzn. porušení některých ustanovení volebního zákona, 2) vztah mezi touto protizákonností a výsledky voleb, 3) zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat výsledky voleb (obdobně např. usnesení Nejvyššího správního soudu č.j VOL 67/2010-47, č.j. VOL 6/2004- 12). V projednávané věci se navrhovatelé domáhali neplatnosti voleb z důvodů v návrhu uvedených. Soud se proto zabýval otázkou, zda k posouzení předložili „zvlášť významnou indicii“, způsobilou vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb ( usnesení Nejvyššího správního soudu č.j. VOL 82/2006-51). První uplatněnou námitkou navrhovatelů byl způsob vedení volební kampaně prostřednictvím místního (obecního) periodika „Kunratický zpravodaj“ formou jeho mimořádného vydání. Volební zákon upravuje pravidla volební kampaně velice kuse v ust. § 30. Obecně je tak třeba uvést, že tiskoviny, jejichž vydavateli jsou obce, mají svou povahou blíže k veřejnoprávním médiím než k plochám pro vylepování volebních plakátů. Pokud zákon nezakazuje použít pro volební kampaň periodika obcí, pak platí, že je lze pro volební kampaň použít, při zachování rovnosti přístupu volebních stran. Tiskoviny, vydávané jako obecní zpravodaje, tím, že jsou v rukou veřejné moci, musí zachovávat korektnost a neutralitu. Starosta (tím spíše je-li kandidát) musí dodržovat určitá pravidla, neboť je v tomto postavení úředníkem, a tudíž nemá obecně svobodu projevu jako obyčejní občané. Nemůže svou pozici starosty využít pro svoji volební kampaň ani pro volební kampaň jiného. Absurdní by bylo upřít starostům a jiným veřejným činitelům a úředním osobám angažovat se ve volební kampani. To by bylo porušením rovnosti šancí těchto funkcionářů jako kandidátů a jejich stran a narušením ústavního principu svobodné soutěže, která logicky vyžaduje možnost účasti soupeřících stran. Za odlišující kritérium proto lze považovat jen to, že starosta může jako úřední osoba a činitel obce z titulu své funkce používat prostředky, které jiný občan použít nemůže. Použití takových prostředků je ve volební kampani nepřípustné. Judikatura uvádí jako volební pochybení stav, kdy dochází k četným a masivním porušením zákazu užití veřejných prostředků ve volební kampani, respektive pokud orgány státu podstatnou měrou ovlivňují volby svých orgánů. Z toho lze dovodit, že ke zrušení voleb může dojít pouze v důsledku zásadního a podstatného porušení neutrality státu v průběhu voleb (Pl.ÚS 73/04). Tak tomu ale v projednávané věci není. Při posouzení, zda vydáním mimořádného čísla Kunratického zpravodaje došlo k jeho využití či zneužití ve volební kampani, a pokud ano, zda tímto jednáním došlo k ovlivnění voleb podstatnou měrou, soud vyšel z obsahu článků Slovo starostky (Ing.arch.I. K., členky Hnutí Praha-Kunratice) a Slovo předsedy Kontrolního výboru (MUDr. M. M., člena ČSSD) v mimořádném vydání Kunratického zpravodaje, v nichž oba autoři odmítli styl volební kampaně volební strany TOP 09 tak, že zrekapitulovali pracovní výsledky své dosavadní činnosti na zastupitelstvu a ohradili se proti uvedení odlišných informací druhé strany, přičemž Hnutí Praha-Kunratice ani jeho kandidáti nejsou v textu zmíněni. Mimořádné vydání periodika neobsahuje ani volební agitaci ve prospěch jiného subjektu kandidujícího ve volbách do Zastupitelstva městské části Praha-Kunratice. Naproti tomu v předchozím čísle Kunratického zpravodaje č.4/2014 byl prostor pro volební strany vyhrazen a většina této možnosti využila. Současně nelze pominout presumpci racionality voličského chování, neboť voliči, kteří jsou zároveň občané Městské části Praha – Kunratice, jistě po celé volební období sledovali, jakým způsobem si zastupitelé počínají a jakým způsobem je tak následně ovlivněn jejich osobní a soukromý život, případně veřejný život obce. K tomu soud zdůrazňuje, že zejména u komunálních voleb, kdy jsou po celé volební i předvolební období kandidáti častěji konfrontování s potencionálními voliči, není názor voličů na volební strany či jejich kandidáty, vyjádřený následně ve volbách hlasováním, výlučným výsledkem krátké předvolební kampaně, nýbrž se utváří v průběhu celého předcházejícího volebního období a souvisí s celkovou spokojeností či nespokojeností s prací jednotlivých kandidátů v daném volebním území. Soud v dané věci vycházel i z nálezu Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 526/98 ze dne 18.2.1999, ve kterém Ústavní soud konstatoval, že: „ani obecní princip čestné a poctivé volební kampaně neznamená zákonem vytvořené sterilní prostředí, které jakoukoliv svobodu projevu a práva na informace znemožní.“ Z citovaného nálezu dále vyplývá, že pokud se jedna z kandidátek do senátních voleb slušným způsobem ohradí proti morálně odsouzeníhodnému způsobu vedení volební kampaně protistrany, nelze, s přihlédnutím k jeho obsahu, označit takové jednání kandidátky za volební agitaci takové intenzity, že by byla schopna ovlivnit výsledek voleb. Také podle historického rozhodnutí NSS ze dne 8.11.1935 [BOH.12124adm. (19224/35)] : „působení na voliče lze jako porušení svobody volby uznat jen tenkráte za vadu volebního řízení, resp. za důvod pro zrušení volby, stalo-li se prostředky a za okolností, jenž jsou svou povahou způsobilé vnutit cizí vůli tak, aby bylo možno dospět k závěru, že volič podrobuje se této vůli, jednal proti svému přesvědčení.“ Z obsahu mimořádného vydání periodika tak soud nezjistil účelovou, zamýšlenou či aktivní volební agitaci pro volební stranu, jíž je starostka členem (odpůrce č.2), ani pro jiný kandidující subjekt. Přestože popsaný způsob prezentace stanovisek členů zastupitelstva cestou mimořádného vydání periodika není v době volební kampaně příliš vhodný, neboť u některých voličů mohl vést k určitému ovlivnění názorů, nejedná se o porušení zásady rovnosti kandidujících stran, jak má na mysli ust. § 30 odst.1 volebního zákona, neboť nebylo věrohodně prokázáno tvrzení navrhovatelů, že k tomuto ovlivnění skutečně mohlo dojít výlučně či převážně právě v důsledku mimořádného vydání. Stanovisku soudu ostatně nasvědčují i výsledky voleb, v nichž odpůrce č.2 Hnutí Praha-Kunratice získal 44,75% z celkového počtu platných hlasů, druhá volební strana v pořadí ANO 2011 pak 18,86% hlasů. Na tomto závěru nemohly ničeho změnit ani skutečnosti, že na mimořádném vydání periodika vydaném v obvyklém nákladu 3800 ks nebyl uveden den uzávěrky a že bylo složení redakční rady tvořeno převážně kandidáty Hnutí Praha-Kunratice. Byť z doloženého výtisku mimořádného čísla periodika nevyplývá, kdy konkrétně došlo k jeho vydání, je z jeho obsahu zřejmé, že bylo vydáno v říjnu 2014 před volbami do Zastupitelstva městské části Praha- Kunratice. Složení redakční rady odpovídalo výsledku předchozích voleb, v nichž se stali zastupiteli i nynější členové Hnutí Praha-Kunratice, i když byli původně zvoleni za ODS, později se stali členy uskupení s názvem „Nezávislí“. Tvrzení navrhovatelů o svévolném pozměnění obsazenosti redakční rady před vydáním mimořádného čísla ve prospěch zastupitelů a členů odpůrce č.2) bylo vyvráceno Zápisem z porady starostky č. 162 ze dne 26.9.2014, podle kterého se šéfredaktor Ing.S. M. nemohl podílet na přípravě a roznášce tohoto vydání z důvodu nemoci. Druhý člen redakční rady M. P. pak byl odvolán v důsledku dlouhodobé absence na jednání rady. Navrhovatelé dále uvedli, že součástí mimořádného vydání Kunratického zpravodaje měl být i propagační volební leták odpůrce č. 2). Za stavu, kdy tato skutečnost byla odpůrcem č. 2) popřena a v čestných prohlášeních Ing. L. A. a pan M. M. vložení letáku do mimořádného vydání odmítli, soud toto tvrzení posoudil jako neprokázané a nevěrohodné. Samotná přítomnost letáku v mimořádném čísle periodika, které navrhovatelé předložili soudu jako důkaz, jejich tvrzení o distribuci tohoto vydání periodika spolu s volebním letákem Hnutí Praha-Kunratice neprokazuje. K tomu soud zdůrazňuje, že pro řízení ve věcech voleb platí pro navrhovatele, jak povinnost tvrzení, tak povinnost důkazní. Soud nemůže doplňovat ani domýšlet chybějící tvrzení navrhovatele ani z vlastní iniciativy dohledávat důkazy, neboť v opačném případě by tímto jednáním narušil rovnost účastníků řízení (viz usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16.11.2006, č.j. 57Ca 148/2006-40 a rozhodnutí pléna ÚS sp.zn. Pl.ÚS 73/04). Lze tak uzavřít, že nebyla prokázána objektivní ani potencionální příčinná souvislost mezi obsahem mimořádného vydání Kunratického zpravodaje, jeho rozšířením mezi voliči, a zvolením odpůrce č. 2). Domněnka platnosti volebního rozhodnutí voličů proto nebyla v daném případě zpochybněna. Soud neshledal opodstatněným ani poukaz navrhovatelů na „další nepoctivé a nečestné jednání kandidátů Hnutí Praha-Kunratice“, spočívající v matení veřejnosti na oficiálním webu Městské části Praha – Kunratice informacemi o předchozím politickém členství čtyř kandidátů Hnutí Praha-Kunratice, členů Zastupitelstva městské části Praha-Kunratice ve volebním období 2010-2014 tím, že byli zvoleni za Nezávislé. Podle vyjádření odpůrce č.2 byli tito zastupitelé zvoleni za ODS, v r.2013 z ODS vystoupili a založili Klub nezávislých kandidátů. Údaj na webu Městské části Praha-Kunratice byl proto aktualizován tak, aby odkazoval na jejich politickou orientaci. Podle stanoviska soudu není uvedení politického směřování kandidátů – dřívějších zastupitelů na webových stránkách příslušné městské části v rozporu s volebním zákonem, neboť pro řádný průběh voleb je rozhodný stav kandidátní listiny schválené registračním úřadem. Tvrzení navrhovatelů o matení veřejnosti uvedením takového údaje na webu obce je toliko blíže nepodloženou domněnkou, která nemůže legálnost hlasování zpochybnit. V malých obcích jsou voliči formováni ve svých rozhodnutích bezprostředními a každodenními zkušenostmi s obcí a jednotlivými kandidáty. Bylo by proto neuvážené domnívat se, že uvedení politické orientace kandidáta-dosavadního zastupitele na webových stránkách obce může změnit léta utvářené postoje voličů (obdobně usnesení KS v Hradci Králové 30 Ca 188/2002). K třetí navrhovateli uplatněné námitce stran zavádějících a lživých údajů na kandidátních listinách u Ing. S. M. (ANO 2011, zvolen) a Mgr. P. H. (Koalice Rozumní, nezvolen) soud uvádí, že v rámci řízení ve věcech neplatnosti voleb a hlasování podle § 90 s.ř.s. nelze s úspěchem brojit proti vadám v registraci přihlášky kandidáta. K tomu slouží samotné řízení, týkající se ochrany ve věcech registrace, upravené v ust. § 23 a násl. volebního zákona. Podle rozhodnutí NSS sp.zn. Vol 11/2004 „příslušný registrační úřad toliko přezkoumává v rámci registračního řízení formální náležitosti podané přihlášky. Jedná se tedy o vztah mezi tím, kdo podává přihlášku k registraci, a registračním úřadem, volič tímto vztahem nemůže být na svých právech nikterak zkrácen, proto je logické, že ani rozhodnutí o registraci či o odmítnutí registrace nemůže s úspěchem napadat návrhem u soudu.“ Rozhodnutí registračního úřadu (odpůrce č.1) o registraci kandidáta tak nemůže být v projednávané věci zpochybněno návrhem navrhovatelů na vyslovení neplatnosti voleb, tedy v jiném řízení s jiným předmětem. Ve světle výše citované judikatury nelze v tomto řízení vytýkat vady ve věcech registrace kandidátů, neboť koncepce samostatné úpravy ochrany ve věcech registrace ve volebním zákoně odpovídá teoretické konstrukci pasivního volebního práva, která je založena na individuálním přístupu, a jehož cílem je umožnit svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti ve smyslu článku 22 Listiny základních a svobod. Je-li kandidát registrován, pak je již na svobodné úvaze voličů, zda jej zvolí či nikoliv (rozhodnutí NSS sp.zn. Vol 11/2004). Soud proto i tuto námitku odmítl. Z uvedeného je zřejmé, že soud „zvlášť významnou indicii“, způsobilou vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb, neshledal a porušení volebního zákona ve volbách do Zastupitelstva Městské části Praha – Kunratice konaných ve dnech 10. a 11. října 2014 nezjistil. Tím nemohl být splněn ani druhý a třetí předpoklad pro vyhovění volební stížnosti, a sice existence příčinného vztahu mezi protizákonností a volebními výsledky, respektive zásadní intenzita, která by vedla k závěru o zpochybnění výsledku voleb. Soud proto nedůvodný návrh v zákonem stanovené lhůtě bez nařízení jednání podle § 90 odst. 3 s.ř.s. zamítl. Podle ust. § 93 odst. 4 s.ř.s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení