57 A 40/2023–161

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudců JUDr. Terezy Kučerová a Mgr. et Mgr. Bc Petra Jiříka ve věci navrhovatele: Obec Žár sídlem Žár 30, 374 01 Trhové Sviny zastoupeného Mgr. Ondřejem Trnkou, LL.M., advokátem sídlem nám. Přemysla Otakara II. 123/36, 370 01 České Budějovice proti odpůrci: Městský úřad Trhové Sviny sídlem Žižkovo nám. 32, 374 01 Trhové Sviny zastoupeného Mgr. Lukášem Hojdnem, LL.B., advokátem se sídlem Francouzská 299/98, 101 00 Praha 10 o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – veřejné vyhlášky Městského úřadu Trhové Sviny ze dne 31. 8. 2023 č. j. MUTS/23974/23/Or, o stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích, takto:

Výrok

I. Opatření obecné povahy – veřejná vyhláška Městského úřadu Trhové Sviny č. j. MUTS/23974/23/Or ze dne 31. 8. 2023, o stanovení místní úpravy provozu na návsi obce Žumberk, na místní komunikaci III. třídy – 1c a 2c na pozemku parcelního čísla KN 2583/1 v k. ú. Žumberk u Nových Hradů, se ruší dnem právní moci tohoto rozsudku.

II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení částku 12 342 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce Mgr. Ondřeje Trnky LL.M.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah návrhu

1. Veřejnou vyhláškou odpůrce ze dne 31.8. 2023 č. j. MUTS/23974/23/Or byla formou opatření obecné povahy stanovena místní úprava provozu na návsi obce Žumberk, na místní komunikaci III. třídy – 1c a 2c na pozemku parc. č. KN 2583/1 v k. ú. Žumberk u Nových Hradů za účelem umístění trvalého dopravního značení v rozsahu dle přiložené situace, přičemž důvodem vydání opatření umístění dopravních značek svislých je usměrnění dopravy do jednosměrného provozu na místní komunikaci III. třídy – 2c na návsi obce Žumberk a také s ohledem na využívání prostoru návsi jako točny veřejné linkové autobusové dopravy se stávající autobusovou zastávkou (dále jen OOP).

2. Včas podaným návrhem ze dne 28. 11. 2023 se navrhovatel u Krajského soudu v Českých Budějovicích domáhá zrušení tohoto opatření obecné povahy.

3. Navrhovatel v návrhu uvádí, že je vlastníkem pozemku parc. č. 2583/1 v k. ú. Žumberk u Nových Hradů, na jehož části se nachází náves obce Žumberk, když kromě dotčeného pozemku vlastní navrhovatel pozemek parc. č. 258/1, 2580/1, 2843, 2623/2, 48/1, 48/2, 44, 42 a 41 (dále jen přilehlé pozemky) v k. ú. Žumberk.

4. Úvodem navrhovatel zmínil, že byla již vydána dvě opatření obecné povahy ohledně stanovení místní úpravy provozu v předmětném území, a to dne 19.11. 2020 a 24. 1. 2022, přičemž obě opatření obecné povahy byla pro nepřezkoumatelnost a vady řízení při vydání opatření obecné povahy krajským soudem vždy zrušena.

5. V návrhu navrhovatel uvádí, že odpůrce veřejnou vyhláškou ze dne 2. 9. 2022 pod č. j. MUTS/22447/2022/Or oznámil, že vede na základě žádosti jedna navrhovatele ve smyslu § 42 správního řádu z moci úřední řízení o návrhu opatření obecné povahy podle § 77 odst. 5 zákona o silničním provozu ve věci stanovení místní úpravy provozu v předmětném území. Veřejnou vyhláškou ze dne 9. 9. 2022 bylo nařízeno ústní jednání spojené s místním šetřením ve věci stanovení místní úpravy provozu v předmětném území, a to na 4. 10. 2022. Následně zaslal na výzvu odpůrce navrhovatel dne 5. 10. 2002 upravenou žádost na stanovení místní úpravy provozu.

6. Výzvou se dne 2. 12. 2022 byl navrhovatel odpůrcem vyzván, aby žádost upravil, a to dle požadavků odpůrce uvedených ve výzvě a současně pak byl poučen, že pokud žádost č. 2 nebude upravena nebude místní úprava provozu v předmětném území stanovena.

7. Navrhovatel reagoval na výzvu vyjádřením ze dne 30., 1. 2023, ve kterém sdělil, že s některými úpravami navrhovaného dopravního řešení souhlasí, ovšem nesouhlasí se všemi úpravami s tím, že žádost dle požadavků odpůrce neupraví.

8. Veřejnou vyhláškou ze dne 2. 3. 2023 pak následně odpůrce oznámil, že nestanovuje místní úpravu provozu v předmětném území, neboť navrhovatel neupravil žádost č. 2 dle požadavků odpůrce a žádost č. 2 nesprávně navrhuje umístění značení. Zároveň odpůrce uvádí, že řízení o stanovení místní úpravy provozu v předmětném území zahájí z moci úřední z důvodu zajištění plynulosti a bezpečnosti provozu.

9. Úředním záznamem ze dne 27. 2. 2023 odpůrce konstatoval, že vede z moci úřední řízení o návrhu vydání opatření obecné povahy, a to na základě podnětu navrhovatele ze dne 21. 8. 2019 ve věci stanovení místní úpravy provozu v předmětném území.

10. Policie ČR k žádosti odpůrce dne 28. 3. 2023 vydala stanovisko k navrhovanému dopravnímu řešení předmětného území.

11. Odpůrce vydal dne 5. 4. 2023 návrh opatření obecné povahy (první návrh OOP), kterým byla navržena úprava místního provozu na předmětném území, ke kterému podal námitky jednak M.S. (vlastník Penzionu Marie). K tomuto prvnímu návrhu OOP byly rovněž podány námitky ze strany Římskokatolické farnosti Nové Hrady a navrhovatele, připomínky T. D., bytem V. 153, který coby cyklista a řidič motorového vozidla pravidelně navštěvuje předmětné území. K tomu prvnímu návrhu OOP rovněž podalo vyjádření Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, jež spravuje tvrz Žumberk, nacházející se ve vesnici Žumberk, v části obce Žár.

12. Odpůrce vydal dne 21. 6. 2023 další návrh opatření obecné povahy, kterým navrhl nové umístění dopravního značení. Rovněž k tomuto druhému návrhu OOP byly námitky, a to od navrhovatele, vlastníka Penzionu Marie, Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Jihočeského koordinátora dopravy, dále připomínky T. D.. Rovněž k tomuto druhému návrhu OOP bylo vydáno stanovisko č. 2 ze strany Dopravního inspektorátu Police ČR, a to dne 24. 7. 2023.

13. Následně vydal odpůrce dne 31. 8. 2023 opatření obecné povahy, jímž byla stanovena místní úprava provozu v předmětném území, a to konkrétně umístění svislého a vodorovného dopravního značení v rozsahu dle přílohy opatření obecné povahy, konkrétně tedy: „1 x P2 – Hlavní pozemní komunikace, umístěná na místní komunikaci III. tř. –1c, orientovaná ve směru na obec Božejov, 1 x P4 – Dej přednost v jízdě, umístěná na výjezdu z místní komunikace III. tř.–2c na místní komunikaci III. tř.–1c, orientovaná ve směru k nemovitosti Žumberk č.p. 6, 2 x B 2 – Zákaz vjezdu všech vozidel, obě umístěné u středového ostrůvku točny, první na vjezdu orientovaná ve směru k Penzionu Marie – Žumberk č.p. 24, druhá orientovaná ve směru na obec Božejov, 1 x B 24a – Zákaz odbočování vpravo, umístěná na společný sloupek s výše uvedenou P2, orientovaná ve směru na obec Božejov, 2 x B 24b – Zákaz odbočování vlevo, umístěné na místní komunikaci III. tř.–1c před křižovatku s místní komunikací III. tř.–2c a orientovaná ve směru na obec Žár a druhá umístěná na výjezdu z MK III. tř.–3c a orientovaná ve směrem k nemovitosti Žumberk č.p. 6, 1 x B 28 – Zákaz zastavení, svislá dopravní značka umístěná na místní komunikaci III. tř.–2c před kostelem u autobusové zastávky, orientovaná čelně, 1 x E 13 – Text nebo symbol, dodatková tabulka s textem „Po–Pá 06–14, MIMO ŠKOLNÍ PRÁZDNINY“, umístěná společně s výše uvedenými B 28 a před kostelem u zastávky autobusu, 1 x E 13 – Text nebo symbol, dodatková tabulka s textem: So+Ne a ŠKOLNÍ PRÁZDNINY“ umístěná pod značkou IP 11a umístěná na okapovém chodníčku v úrovni začátku třetího parkovacího státní počítáno od severního rohu budovy Žumberk č.p. 24, 1 x IP 4b – Jednosměrný provoz, umístěná na odbočující místní komunikaci III.tř.– 1c a 2c v křižovatce s místní komunikací III. tř.–1c, orientovaná ve směru ke kostelu, 1 x IS 24a – Směrová tabule pro kulturní nebo turistický cíl, se symbolem č. 104 Tvrz, umístěná na místní komunikaci III.tř.– 1c za křižovatkou s MK – 2c, orientovaná ve směru na obec Božejov 1 x IP 11b – Parkoviště kolmé nebo šikmé stání, umístěná na okapovém chodníčku v úrovni začátku třetího parkovacího stání počítáno od severního rohu budovy Žumberk č.p. 24 a orientovaná čelně, 2 x E 8d – Úsek platnosti, dodatková tabulka s textem: „7,5 m“, dodatková tabulka (vymezující časově omezenou možnost kolmého parkování) se šipkou doleva umístěná pod svislou IP 11b u budovy Žumberk č.p. 24 a orientovaná čelně ke zdi budovy; druhá dodatková tabulka se šipkou doprava a s textem: „10 m“, umístěná pod B 28 u kostela a orientovaná čelně ke kostelu, 7 x V 10b Stání kolmé, vodorovné dopravní značení pro 7 kolmých parkovacích stání přilehlých k penzionu Marie – Žumberk č.p. 24.

14. Navrhovatel má za to, že byl opatřením obecné povahy nezákonně dotčen na svých právech, a to jak na svých soukromých subjektivních, tak na veřejných subjektivních právech. Navrhovatel má zájem na to, aby byla přijatá vhodná místní úprava provozu, když opakovaným návrhem sleduje to, aby byla zaručena trvalá průjezdnost na pozemní komunikaci navazující na náves, což je zásadní pro dopravní obslužnost nemovitostí přilehlých k těmto navazujícím komunikacím, a to jak v běžném provozu, tak ve výjimečných situacích.

15. Podle navrhovatele v průběhu přijímání opatření obecné povahy došlo k sérii procesních pochybení, kterými byla významně zasažena jeho veřejná subjektivní práva náležející mu, coby osobě opatřením obecné povahy přímo dotčené. Podle navrhovatele si odpůrce při vydávání opatření obecné povahy není zcela vědom, jakými ustanoveními správního řádu se má při přijímány opatření obecné povahy řídit, jak je má přiměřeně aplikovat a jaká se na přijímání opatření obecné povahy vůbec neuplatní.

16. Odpůrce deklaroval, že vede řízení opatření obecné povahy z moci úřední, přesto stále využíval procesní instituty určené pro řízení o žádosti ve smyslu § 44 a násl. správního řádu. Podání žádosti nečiní navrhovatele účastníkem řízení ani mu nepřináší žádné privilegované postavení, neboť řízení o vydání opatření obecné povahy nemá konkrétní účastníky řízení, se kterými by měl správní orgán jednat adresně. Rovněž není odpůrce oprávněn ukončit řízení o vydání opatření obecné povahy z důvodu, že navrhovatel nenavrhl obsah výroků opatření obecné povahy tak, jak odpůrce požadoval.

17. Odpůrce rovněž porušil i zásadu rovnosti a princip kontradiktornosti řízení, neboť rozhodnutí o námitkách a vypořádání připomínek dotčených osob má být součástí výsledného opatření obecné povahy, nikoliv konkrétních sdělení či jinak nazvaných aktů vydaných odpůrcem. Odpůrce se vyjadřoval k námitkám Jihočeského muzea v Českých Budějovicích k návrhu OOP sdělením. Rovněž reagoval na připomínky JKD adresně. Na námitky navrhovatele a na námitky a připomínky ostatních dotčených osob odpůrce však nereagoval, čímž porušil dle navrhovatele zásadu rovnosti vyjádřenou v § 7 správního řádu.

18. Odpůrce porušil uvedeným jednáním i zásadu kontradiktornosti řízení, v případě, že byl pouze s některými dotčenými osobami při vydávání opatření obecné povahy v písemném kontaktu a pouze těmto doručoval určité písemnosti. V důsledku toho pak navrhovatel nemohl k uvedeným úkonům odpůrce se vyjádřit a reagovat případně. Proto bylo opatření obecné povahy pro něj v určitých částech překvapivé.

19. Dále navrhovatel namítá nevypořádání se s připomínkami dotčeného orgánu a nevyžádání potřebného stanoviska dotčeného orgánu. Dopravní inspektorát Policie ČR vydal k žádosti odpůrce k úpravě místního provozu dvě stanoviska, a to dne 28. 3. 2023 stanovisko k prvnímu návrhu OOP a na žádost odpůrce ze dne 12. 7. 2023 vydal Dopravní inspektorát Policie ČR dne 24. 7. 2023 stanovisko 2 k úpravě místního provozu. Tento druhý návrh opatření obecné povahy byl však odpůrcem vydán dne 21. 6. 2023, tedy předtím, než odpůrce projednal druhý návrh OOP ohledně dopravního řešení s dotčeným orgánem. Druhý návrh OOP se však od prvního návrhu OOP odlišuje a navrhovatel má za to, že odpůrce byl povinen projednat s dotčeným orgánem navrhovanou úpravu předtím, než došlo ke zveřejnění druhého návrhu OOP. Odpůrce tak pochybil, jestliže neprojednal výsledné dopravní řešení opatření obecné povahy s dotčeným orgánem, jelikož opatření obecné povahy stanovuje úpravu provozu jinak nežli druhý návrh OOOP, ke kterému se následně Dopravní inspektorát Policie ČR vyjádřil. Podle navrhovatele tedy nedošlo k řádnému projednání výsledného stanovení místní úpravy provozu s dotčeným orgánem.

20. Odpůrce se rovněž ani řádně nevypořádal v opatření obecné povahy se stanoviskem Dopravního inspektorátu Policie ČR 2 vydaným po zveřejnění druhého návrhu OOP, ve kterém se dotčený orgán vyjádřil k úpravě místního provozu navrhovaným druhým návrhem OOP, v němž uvedl, že v něm nejsou akceptovány připomínky Dopravního inspektorátu Policie ČR, a to u dopravní značky č. 28 zákaz zastavení s dodatkovou tabulkou č. E8D (úsek platnosti), která je umístěná v prostoru zastávky bus. Dopravní inspektorát doporučuje zastávku bus upravit v souladu s požadavky vyhlášky č. 398/2009 Sb., a dále zvážit umístění TDZ č. B24b na místní komunikaci III. tř. – 3c. Dále Dopravní inspektorát Policie ČR měl připomínku k prověření šířkového uspořádání v souladu s požadavky TP 179 a dále doporučil prověřit rozhledové poměry v souladu s požadavky ČSN 736110. Odpůrce v napadeném opatření obecné povahy tyto připomínky Policie ČR cituje, ale nicméně se s nimi nevypořádal a ani je nezohlednil.

21. Odpůrce tedy v rozporu s § 77 odst. 3 zákona o silničním provozu řádně neprojednal výslednou úpravu místního provozu s dotčeným orgánem a zároveň se s připomínkami dotčeného orgánu v opatření obecné povahy dostatečně nevypořádal. Proto je opatření obecné povahy nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

22. Dále je navrhovatelem poukazováno na to, že výsledné dopravní řešení předmětného území je v napadeném opatření obecné povahy stanoveno odlišně, než bylo v návrhu, ke kterému mohly oprávněné osoby podávat námitky či připomínky. Tedy způsob stanovení úpravy provozu obsažený ve výsledném opatření obecné povahy se neshoduje s úpravou provozu v druhém návrhu OOP. Tímto postupem pak byla zkrácena práva navrhovatele i jiných osob garantovaná § 172 odst. 4 a 5 správního řádu, jestliže jim nebylo umožněno se vyjádřit ke konečnému způsobu stanovení úpravy provozu v předmětném území.

23. Dále navrhovatel namítá, že opatření obecné povahy je nepřezkoumatelné, a to pro jeho vnitřní rozporuplnost a nesrozumitelnost i pro jeho nedostatečné odůvodnění. Odpůrce se nevypořádal řádně se vznesenými námitkami navrhovatele, s připomínkami Dopravního inspektorátu Policie ČR a stanovil opatřením obecné povahy dopravní řešení, které nezajišťuje bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích a nedůvodně přitom upřednostnil parciální soukromé zájmy či zájmy třetích subjektů před veřejným zájmem.

24. Z opatření obecné povahy není zřejmé, které podklady a skutkové okolnosti vzal odpůrce v úvahu a jak postupoval při jejich hodnocení.

25. Z opatření obecné povahy totiž nevyplývá, jaký byl vlastně cíl a účel přijímání opatření obecné povahy, jestliže odpůrce toliko uvádí, že je cílem usměrnění dopravy do jednosměrného provozu. Rovněž z odůvodnění není patrno, zda byl výsledným uspořádáním dopravního značení naplněn zákonný účel stanovení místní úpravy provozu, jímž je zejména zajištění plynulosti a bezpečnosti provozu. Již z těchto důvodů nemůže opatření obecné povahy jako celek obstát.

26. Podle navrhovatele se odpůrce nevypořádal s připomínkami Dopravního inspektorátu Policie ČR obsaženými ve stanovisku 2, jelikož v odůvodnění opatření obecné povahy nikde neuvádí, proč je nevzal v potaz. Tedy odpůrce zcela rezignoval na odborné posouzení bezpečnosti plynulosti provozu a namísto toho spíše poměřoval zájmy podatelů námitek a připomínek proti jednotlivým návrhům. Závěrem proto navrhovatel shrnuje, že odpůrce nerespektuje ani stanovisko navrhovatele ani stanovisko Dopravního inspektorátu Policie ČR, naopak respektuje požadavky některých dotčených osob, proto je obsah opatření obecné povahy nezákonný.

27. Dále je namítáno, že se odpůrce nevyjádřil v opatření obecné povahy k proporcionalitě přijatého dopravního řešení. Opatření obecné povahy je neproporcionální, jelikož nepředkládá cíl a účel a nemůže jím být dosaženo ani zákonného cíle a účelu ze stanovení místní úpravy provozu a nepřiměřeně zasahuje do vlastnického práva navrhovatele.

28. Následkem opatření obecné povahy je omezení vlastnického práva navrhovatele spočívajícího v povinnosti strpět bezplatně užívání nemovité věci v jeho vlastnictví, která není v plném rozsahu veřejnou komunikací, okruhem osob, způsobujících neprůjezdnost dotčeného pozemku a zabraňující přístupu navrhovatele k jiným nemovitým věcem, to vše za cenu usnadnění výkonu podnikatelské činnosti jednoho soukromého subjektu. Toto považuje navrhovatel za nepřiměřený zásah do jeho ústavně zaručených základních práv. Proto je navrhováno, aby napadené opatření obecné povahy bylo zrušeno.

II. Stručné shrnutí vyjádření odpůrce

29. Odpůrce navrhuje zamítnutí návrhu, neboť řešení úpravy provozu na pozemní komunikaci bylo přijato tak, aby definitivně vyřešilo dopravní situaci v místě samém a mělo co nejmenší dopad na všechny dotčené subjekty. Procesní vady uvedené v návrhu nepovažuje za takové vady, které by představovaly důvod pro zrušení opatření obecné povahy. Odpůrce připustil, že došlo k pochybení, jestliže záměr místní úpravy dopravy nebyl projednán před vydáním samotného návrhu, nesouhlasí však s tvrzením, že by připomínky nebyly zváženy, potažmo odůvodněny. Ve druhém návrhu opatření obecné povahy bylo v důsledku připomínek Dopravního inspektorátu Policie ČR upuštěno od zavedení cyklo v obou směrech, neboť v takovém případě by bylo nutno zadat odborné posouzení s projektovou dokumentací, a proto tato záležitost byla odložena k projednání do jiného správního řízení, což odpůrce v odůvodnění opatření obecné povahy uvedl. Proto došlo k vypuštění návrhu na osazení místní komunikace dopravním značením upravujícím cyklo obousměrky z konečného opatření obecné povahy. Pokud jde o požadavek dopravního inspektorátu na umístění TDZ B28 a TDZ B24b, tak s těmito připomínkami se odpůrce vypořádal dostatečně.

30. Odpůrce má za to, že neupřednostnil parciální soukromé zájmy, stanovená parkovací místa nejsou výlučně určená pro návštěvníky Penzionu Marie, místní farnosti ani Jihočeského muzea, neboť tyto prostory k parkování může užívat kdokoliv bez výjimky. Z odůvodnění opatření obecné povahy vyplývá, proč odpůrce shledal za nezbytné toto opatření přijmout, když uznává, že toto odůvodnění mohlo být detailnější a strukturované natolik, aby navrhovateli nezavdal příčinu podat návrh na zrušení opatření obecné povahy.

31. Odpůrce dostál své hlavní povinnosti zajistit co nejlepší dopravní řešení předmětného území, proto považuje námitky navrhovatele proti návrhu opatření obecné povahy ze dne 21. 6. 2023 za nedůvodné.

32. K námitce navrhovatele ohledně omezení jeho vlastnického práva odpůrce uvádí, že předmětný pozemek je veřejným prostranstvím a jedná se tedy o prostory přístupné každému bez omezení.

III. Právní hodnocení krajského soudu

33. Krajský soud přezkoumal napadené opatření obecné povahy a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy (§ 101b odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Při rozhodování byl soud vázán rozsahem a důvody návrhu (§ 101d) odst. 1 s. ř. s.).

34. Krajský soud rozhodl ve věci bez jednání, neboť shledal, že jsou pro to splněny podmínky podle § 76 odst. 1 písm. a) a c) s. ř. s. (při splnění podmínek přiměřené aplikace tohoto ustanovení podle § 101b odst. 4 s. ř. s.).

35. Krajský soud se návrhem zabýval podle dílu 7 hlavy II. soudního řádu správního a dospěl k závěru, že návrh je důvodný. Aktivní legitimace 36. Nejprve se soud zabýval přípustností návrhu a splněním dalších podmínek řízení. Aktivně legitimovaným k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy je ve smyslu § 101a odst. 1 s. ř. s. ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech vydaným opatřením obecné povahy. Aktivní legitimace navrhovatele se tak zakládá pouhým tvrzením dotčení na jeho právech, která jsou opatřením obecné povahy dotčena. To, zda je navrhovatel skutečně na svých právech dotčen, závisí na skutkových okolnostech konkrétního případu (shodně usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009 č. j. 1 Ao 1/2009–120, publ. pod č. 1910/2009 Sb. NSS), jde však již o otázku věcného posouzení důvodnosti návrhu.

37. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 21. 6. 2012 č. j. 1 Ao 7/2011–526, publ. pod č. 2698/2012 Sb. NSS: „Aktivně legitimovaným k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy je ve smyslu § 101a odst. 1 s. ř. s. ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech vydaným opatřením obecné povahy. Aktivní legitimace navrhovatelů se tak zakládá pouhým tvrzením dotčení na jejich právech. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu k tomu v usnesení ze dne 21. 7. 2009 č. j. 1 Ao 1/2009–120 (publikováno pod č. 1910/2009 Sb. NSS), uvedl: „Navrhovatel tedy musí v první řadě tvrdit, že existují určitá jemu náležející subjektivní práva, která jsou opatřením obecné povahy dotčena. (...) Splnění podmínek aktivní procesní legitimace bude tedy dáno, bude–li stěžovatel logicky konsekventně a myslitelně tvrdit možnost dotčení jeho právní sféry příslušným opatřením obecné povahy. To, zda je dotčení podle povahy věci vůbec myslitelné, závisí na povaze a předmětu, obsahu a způsobu regulace prováděné konkrétním opatřením obecné povahy, napadeným návrhem na jeho zrušení.“ 38. Aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu vyplývá z jeho tvrzení ohledně porušení hmotně právních či procedurálních pravidel při vydávání opatření obecné povahy a zásahem do jeho právní sféry. Aktivní procesní legitimace navrhovatele je tudíž založena na základě jeho tvrzení o dotčení na jeho subjektivních právech opatřením obecné povahy.

39. Navrhovatel je v daném případě legitimován k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy, neboť na základě opatření obecné povahy by se prokazatelně změnila místní úprava provozu na pozemních komunikacích, na pozemku parc. č. 2583/1 v k. ú. Žumberk, jehož je vlastníkem. Proto není pochyb o tom, že je dotčen na svých veřejných subjektivních právech.

40. Pasivně legitimovaným účastníkem řízení o zrušení opatření obecné povahy je ten, kdo napadené opatření obecné povahy vydal. Odpůrcem v této věci je proto Městský úřad Trhové Sviny.

41. Rozsah soudního přezkumu opatření obecné povahy v daném případě je dán ustanovením § 101b) odst. 2 a § 101d) odst. 1 s. ř. s., z nichž vyplývá, že soud přezkoumává opatření obecné povahy pouze v rozsahu, který navrhovatel uplatnil v návrhu nebo ve lhůtě uvedené v § 101b) odst. 1 s. ř. s. Procesní postup odpůrce před zahájením řízení 42. Krajský soud již potřetí rozhoduje ve věci opatření obecné povahy ohledně umístění dopravních značek v obci Žumberk, kdy odpůrce vydal bez závady třetí opatření obecné povahy, přičemž ta předchozí vždy byla zrušena rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích (č.j. 57 A 2/2022–57 a č.j. 57 A 36/2020–105), kdy odpůrci byla v citovaných rozsudcích vytýkána řada procesních pochybení, přesto i v tomto dalším opatření obecné povahy se odpůrce opakovaně procesních vad dopustil. V daném případě se jedná o stanovení místní úpravy provozu na návsi obce Žumberk na místních komunikacích III. tř. – 1c a 2c na pozemku parcelního čísla KN 2583/1 v k.ú. Žumberk, Z odůvodnění napadeného opatření vyplývá, že „důvodem umístění svislých dopravních značek je usměrnění dopravy do jednosměrného provozu na místní komunikaci III. třídy – 2c na návsi obce Žumberk využívání prostoru návsi jako točny veřejné linkové autobusové dopravy se stávající autobusovou zastávkou“.

43. Zcela důvodně je namítáno navrhovatelem, že odpůrce při vydávání opatření obecné povahy si není vědom toho, jakými ustanoveními správního řádu se má při přijímání opatření obecné povahy řídit a jaká ustanovení se na přijímání opatření obecné povahy vůbec neuplatní, přestože na to byl již upozorněn v předchozích citovaných rozsudcích. Ze spisu vyplývá, že odpůrce sdělením 2 oznámil, že vede řízení o návrhu opatření obecné povahy na základě žádosti navrhovatele ve smyslu § 42 spr. řádu, přičemž následně při veřejném projednání vyzval navrhovatele k úpravě žádosti, když toto navrhovatel učinil a žádost číslo 2 podal. Následně zcela nesprávně zaslal odpůrce navrhovateli výzvu k úpravě žádosti číslo 2 s poučením, že v případě, že nebude žádost ve stanovené lhůtě upravena způsobem, jaký požaduje odpůrce, nebude místní úprava provozu stanovena a zahájí řízení z moci úřední. Správně je tedy navrhovatelem poukazováno na to, že řízení o vydání opatření obecné povahy není řízením o žádosti dle § 44 spr. řádu, které by odpůrce byl oprávněn a povinen ukončit z důvodu, že navrhovatel nenavrhl obsah opatření obecné povahy takovým způsobem, jak požaduje odpůrce, aby mohl návrhu vyhovět. Následně nesprávně odpůrce informoval navrhovatele, že místní úpravu provozu nestanovuje z důvodu, že v žádosti číslo 2 navrhovatele navrhuje nesprávné umístění dopravního značení. Takový postup je nepřípustný, jestliže je vedeno řízení z moci úřední. Podání navrhovatele je nutno hodnotit jako podnět k podání opatření obecné povahy, neboť vydání opatření obecné povahy, které stanoví místní úpravu provozu dle zákona o silničním provozu, je řízením zahájeným pouze ex offo.

44. Z tohoto postupu odpůrce tedy vyplývá, že odpůrce v řízení o vydání opatření obecné povahy postupoval ve smyslu § 44 správního úřadu, kdy se jedná o řízení o žádosti, přestože předtím bylo jím správně deklarováno, že vede řízení z moci úřední.

45. Právním nástrojem omezení obecného užívání pozemních komunikací je stanovení dopravního značení – místní úprava provozu na pozemních komunikacích dle § 77 zák. o silničním provozu. Stanovení místní úpravy provozu na pozemní komunikaci má formu opatření obecné povahy, k jehož přijetí slouží § 171–174 části 6 spr. řádu a správní orgán proto při vydání opatření obecné povahy postupuje z moci úřední. Ten, kdo podatel podnět, nemá právní nárok na realizaci svého návrhu. Nejedná se tedy o řízení o žádosti podle části druhé správního řádu. Správní orgán tedy pochybil, jestliže považoval podání navrhovatele za žádost a vyzýval jej k doplnění žádosti a následně pak zahájil řízení z moci úřední. Zcela nesprávně byl navrhovatel poučen odpůrcem, že místní úprava provozu nebude stanovena z důvodu, že žádost 2 navrhovatele navrhuje nesprávné umístění dopravního značení. V daném případě navrhovatel není účastníkem řízení, neboť opatření obecné povahy je co do své povahy smíšeným správním aktem a má neomezený počet adresátů, nemá tedy konkrétní účastníky řízení, se kterými by byl správní orgán povinen jednat a vyzýval k úpravě podkladů nutných pro vydání opatření obecné povahy.

46. Důvodná je i námitka navrhovatele, že odpůrce překročil své pravomoci v řízení o vydání opatření obecné povahy, kdy porušil zásahu rovnosti, rovněž i princip kontradiktornosti řízení. Jak vyplývá z obsahu spisu, odpůrce reagoval písemným sdělením na námitky Jihočeského muzea v Českých Budějovicích k druhému návrhu opatření obecné povahy, přičemž na námitky navrhovatele či připomínky ostatních dotčených osob nereagoval. Odpůrce zcela nesprávně reagoval na námitky Jihočeského muzea k návrhu OOP, neboť odpůrce při vydávání opatření obecné povahy nemůže takto komunikovat o námitkách s konkrétními dotčenými osobami, s námitkami musí se vypořádat až v rámci vypořádání se námitek ve výsledném opatření obecné povahy. Odpůrce porušil tímto jednáním i zásadu kontradiktornosti řízení, jestliže pouze v některých případech adresně reagoval písemně na některé námitky dotčených osob a těm doručoval určité písemnosti, kdy navrhovatel se k těmto úkonům odpůrce nemohl vyjádřit a reagovat tak na podklady pro výsledné opatření obecné povahy. Tento postup odpůrce byl nesprávný, neboť rozhodnutí o námitkách a vypořádání připomínek dotčených osob je dle ust. § 172 odst. 4 a 5 s.ř.s. součástí výsledného opatření obecné povahy, a nikoliv konkrétních sdělení. Nevyžádání stanoviska dotčeného orgánu a nevypořádání se s připomínkami dotčeného orgánu.

47. Dopravní inspektorát Policie ČR vydal k žádosti odpůrce dne 28. 3. 2023 stanovisko k úpravě místního provozu k prvnímu návrhu opatření obecné povahy a k žádosti odpůrce ze dne 12. 7. 2023 vydal Dopravní inspektorát Policie ČR dne 24. 7. 2023 stanovisko číslo 2 k úpravě místního provozu. Druhý návrh opatření obecné povahy byl vydán dne 21. 6. 2023, odpůrce tedy vydal druhý návrh opatření obecné povahy předtím, než bylo vydáno stanovisko s dotčeným orgánem.

48. Z obsahu prvního a druhého návrhu OOP vyplývá, že umístění dopravního značení je zcela odlišné, proto odpůrce pochybil, jestliže nevyčkal na stanovisko dotčeného orgánu, než došlo ke zveřejnění druhého návrhu opatření obecné povahy. Z toho pak vyplývá, že druhý návrh opatření obecné povahy nebyl před vydáním návrhu projednán s dotčeným orgánem Dopravního inspektorátu Policie ČR. Druhý návrh OOP byl tedy vydán předčasně, a proto nemohlo být stanovisko dotčeného orgánu zahrnuto do druhého návrhu opatření obecné povahy. Soud proto uzavřel, že jestliže odpůrce vydal druhý návrh opatření obecné povahy dříve, než bylo vydáno stanovisko dotčeného orgánu, jednal pak v rozporu s § 77 odst. 3 zákona o silničním provozu, neboť neprojednal výslednou úpravu místního provozu s dotčeným orgánem.

49. Z odůvodnění napadeného opatření obecné povahy vyplývá, že se odpůrce řádně nevypořádal se stanoviskem Dopravního inspektorátu Policie ČR, vydaným po zveřejnění druhého návrhu opatření obecné povahy, ve kterém se dopravní inspektorát vyjádřil k úpravě místního provozu navrhovaného druhým návrhem opatření obecné povahy a uvedl, že ani v tomto druhém návrhu není akceptována připomínka Dopravního inspektorátu Policie ČR, a to ohledně dopravní značky č. B28 (zákaz zastavení) s dodatkovou tabulkou č. E8D umístěná v prostoru zastávky BUS. Dopravní inspektorát doporučil zastávku BUS upravit v souladu s požadavky vyhlášky č. 398/2009 Sb., a dále zvážit umístění TDZ č. B24b na místní komunikaci III. tř.–3c. Dále dopravní inspektorát uložil prověřit šířkové uspořádání v souladu s požadavky TP 179 a rozhledové poměry v souladu s požadavky ČSN 736110. Soud poznamenává, že vyjádření Policie ČR není tzv. závazným stanoviskem ve smyslu § 149 zákona č. 500/2004 Sb. správního řádu ve znění pozdějších předpisů, ale jde o stanovisko vydané v režimu § 154 správního řádu. S ohledem na tuto skutečnost nebylo předmětné stanovisko dotčeného orgánu pro odpůrce závazné a ten se od něj proto mohl i odchýlit. Je však jeho povinností, aby se s těmito připomínkami dotčeného orgánu vypořádal, což se ovšem ze strany odpůrce nestalo.

50. Z obsahu opatření obecné povahy pak vyplývá, že tyto připomínky jsou odpůrcem na straně 4 v opatření obecné povahy uvedeny, ovšem odpůrce již nezdůvodnil, z jakých důvodů nebyly akceptovány v opatření obecné povahy, z čehož vyplývá, že se odpůrce řádně nevypořádal se stanoviskem dotčeného orgánu Dopravního inspektorátu Policie ČR. V této části je pak opatření obecné povahy nepřezkoumatelné, jestliže odpůrce na stanovisko dotčeného orgánu nereagoval. Rozpor mezi návrhem opatřením obecné povahy a konečným opatřením obecné povahy 51. Navrhovatel namítá, že druhý návrh opatření obecné povahy je v rozporu s výsledným opatřením obecné povahy, neboť se s ním neshoduje, když se liší konkrétně v těchto bodech: a) chybí osazení jedné značky „B 28 – zákaz zastavení“, která měla být dle druhého návrhu OOP umístěna na místní komunikaci 2c vlevo a s ní související dodatkové tabulku E 13 s textem „Po–Pá 06–14, MIMO ŠKOLNÍ PRÁZDNINY“, b) chybí osazení následujících dopravních značek souvisejících s cyklistickou dopravou: i. 1 x E 12a – jízda cyklistů v protisměru, umístěná pod značkou IP 4b – jednosměrný provoz, ii. 2 x E 12b – vjezd cyklistů v protisměru povolen, umístěné pod oběma značkami B2 – zákaz vjezdu všech vozidel iii. 2 x E 12c – povolený směr jízdy cyklistů, umístěné pod oběma značkami B24b – zákaz odbočování vlevo, když nově obsahuje osazení dopravní značky 2 x E8d úsek platnosti, dodatková tabulka s textem: „7,5 m“, dodatková tabulka (vymezující časově omezenou možnost kolmého parkování) se šipkou doleva umístěná pod svislou IP 11b u budovy Žumberk č.p. 24 a orientovaná čelně ke zdi budovy; druhá dodatková tabulka se šipkou doprava a s textem: „10 m“, umístěná pod B 28 u kostela a orientovaná čelně ke kostelu. Krajský soud porovnáním obsahu úpravy místního provozu v návrhu a v napadeném opatření obecné povahy dospěl k závěru, že skutečné výsledné opatření obecné povahy není shodné s návrhem.

52. Tato skutečnost zakládá tak nezákonnost napadeného opatření obecné povahy, jestliže je v napadeném opatření obecné povahy stanovena odlišně úprava provozu oproti návrhu, ke kterému mohly oprávněné osoby podávat námitky či připomínky, když nebylo ani odpůrcem zdůvodněno, proč bylo přistoupeno k odlišnému stanovení úpravy provozu. Nepřezkoumatelnost opatření obecné povahy 53. Navrhovatel namítá, že opatření obecné povahy je nepřezkoumatelné, a to s ohledem na jeho vnitřní rozporuplnost a nesrozumitelnost a s ohledem na nedostatky odůvodnění, kvůli kterým je obtížné hodnotit obsah opatření obecné povahy v otázce jeho souladu se zákonem, neboť z opatření obecné povahy není zřejmé, které podklady a skutkové okolnosti vzal odpůrce při stanovení úpravy provozu na pozemních komunikacích v úvahu a jak postupoval při jejich hodnocení.

54. Podle § 78 odst. 2 zákona o silničním provozu platí, že dopravní značky se smějí užívat jen v takovém rozsahu a takovým způsobem, jak to nezbytně vyžaduje bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zájem. Jak vyplývá z uvedené právní úpravy i recentní judikatury správních soudů, umístění dopravních značek v rámci regulace provozu na pozemních komunikacích prostřednictvím opatřením obecné povahy podléhá nárokům na dostatečné a přezkoumatelné odůvodnění podle § 173 odst. 1 ve spojení s § 68 odst. 3 správního řádu. Povinností správního orgánu vydávajícího opatření obecné povahy je dostatečně reagovat na vznesené námitky a vypořádat se s nimi v odůvodnění rozhodnutí o námitkách, které je dle § 172 odst. 2 správního řádu součástí opatření obecné povahy, toto odůvodnění musí být podloženo dostatečnými podklady ve správním spise. Shora uvedeným požadavkům napadená místní úprava provozu nedostála.

55. Nyní v projednávaném případě soud zjistil, že odpůrce opatření obecné povahy řádně neodůvodnil, neboť z jeho obsahu není patrno, z jakého důvodu odpůrce stanovil úpravu provozu na pozemních komunikacích, jak byl odůvodněn § 78 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., tedy z jakého důvodu bylo přistoupeno k umístění jednotlivých značek.

56. Z § 78 odst. 2 zák. silničním provozu vyplývá, že dopravní značení má být užíváno v takovém rozsahu a takovým způsobem, jak to vyžaduje bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zájem. Z odůvodnění opatření obecné povahy ovšem toto nevyplývá, neboť odpůrce v opatření obecné povahy v odůvodnění neuvádí, z jakých zákonných důvodů jsou jednotlivé dopravní značky umístěny, aby došlo k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu. Odpůrce v odůvodnění pouze zrekapituloval dosavadní průběh řízení a následně jsou jím citovány námitky či připomínky dotčených osob a následně je část rozhodnutí o námitkách podle § 172 odst. 5 spr. řádu, když námitkám navrhovatele nebylo vyhověno. Z toho vyplývá, že z odůvodnění opatření obecné povahy není patrno, co bylo účelem přijímání opatření obecné povahy, neboť není odůvodněn zákonný účel stanovení místní úpravy provozu, jímž je zajištění plynulosti a bezpečnosti provozu. Nesprávně je uvedeno, že cílem vydání opatření obecné povahy bylo usměrnění dopravy do jednosměrného provozu, ovšem není odůvodněno, z jakého důvodu k tomu bylo přistoupeno a s jakým výsledkem. Z odůvodnění opatření obecné povahy totiž nevyplývá, z jakého důvodu byly uvedené značky takto umístěny. Opatření obecné povahy zcela postrádá odůvodnění, z jakého důvodu byly značky uvedené ve výroku umístěny na pozemních komunikacích, aniž odpůrce odůvodnil umístnění dopravních značek z důvodu bezpečnosti a plynulosti provozu. Rozhodnutí o námitkách navrhovatele 57. Vydání opatření obecné povahy je vázáno na splnění zákonných podmínek, proto musí být obsahem jeho odůvodnění, též posouzení, zda tyto podmínky byly splněny. Toto posouzení by pak mělo být o to pečlivější, je–li splnění těchto podmínek některou z oprávněných osob zpochybněno. Jak již bylo uvedeno, podle § 173 odst. 1 správního řádu musí být opatření obecné povahy obsahovat odůvodnění. Jeho specifický obsah je blíže určován řadou ustanovení (například z § 172 odst. 4 správního řádu plyne, že správní orgán se v odůvodnění opatření obecné povahy musí vypořádat s uplatněnými připomínkami, s nimiž se musí zabývat jako s podkladem pro jeho vydání. Dle § 172 odst. 5 správního řádu je součástí odůvodnění opatření obecné povahy dále rozhodnutí o námitkách, které navíc musí obsahovat vlastní odůvodnění. Z § 68 odst. 3 užitého přiměřeně dle § 176 odst. 1 správního řádu je však zřejmé, že v tomto v odůvodnění nesmí zejména chybět obsahové náležitosti odůvodnění správního rozhodnutí. I v odůvodnění opatření obecné povahy je tak nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů. V souvislosti s tím, je nutno zdůraznit, že v případě faktické nepřezkoumatelnosti odůvodnění opatření obecné povahy není úkolem soudu, co by orgánu, jemuž přísluší pouze přezkum vydaného opatření obecné povahy, aby nahrazoval skutková zjištění a právní závěry, které měl učinit správní orgán, a zasahoval tak, do jeho působnosti.

58. Důvodná je i námitka navrhovatele, že se odpůrce řádně nevyjádřil k jeho námitkám k druhému návrhu opatření obecné povahy, neboť z odůvodnění napadeného opatření obecné povahy vyplývá, že odpůrce reagoval pouze na první námitku, ovšem k námitce číslo dva ohledně parkování pro návštěvníky kostela Umučení sv. Jana Křtitele, které je možno dle navrhovatele zajistit jiným způsobem, než na návsi, k námitce číslo 3 ohledně proporcionality a racionálního vyhodnocení veřejného zájmu na regulaci dopravy v předmětném území se odpůrce nevyjádřil. Odpůrce se také nezabýval námitkou uvedenou pod bodem 4 ohledně požadavku Jihočeského muzea v Českých Budějovicích na zajištění možnosti parkování v předmětném území. Rovněž se odpůrce nevyjádřil k námitce navrhovatele pod bodem 5 k požadavku T. D. ohledně dopravního značení zvlášť upravující provoz cyklistické dopravy. Proto soud má za to, že odůvodnění rozhodnutí o námitkách trpí nepřezkoumatelností, jestliže z odůvodnění rozhodnutí o námitce je zřejmé, že nebylo na čtyři námitky navrhovatele vůbec reagováno. Z toho vyplývá, že nelze rozhodnutí o námitkách meritorně přezkoumat, jestliže odpůrce opomenul na námitky navrhovatele zcela reagovat (viz rozsudek NSS ze dne 17. 1. 2013 č. j. 1 Afs 92/2012–45, či ze dne 29. 6. 2017 č. j. 2 As 337/2016–64). Soud proto dospěl k závěru, že opatření obecné povahy je nedostatečně odůvodněno ohledně vypořádání námitek navrhovatele.

59. Krajský soud si uvědomuje, že nesmí být požadavky na vypořádání se s námitkami přemrštěné. V tomto případě krajský soud vyhodnotil vypořádání námitek jako nedostatečné, jestliže na čtyři námitky vůbec nebylo reagováno, proto je rozhodnutí o námitkách pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelné.

60. Soud poukazuje na nepochopení odpůrce ohledně účelu vydání předmětného opatření obecné povahy, jestliže je odpůrcem uváděno, že jeho cílem bylo vyhovět všem zúčastněným stranám při zajištění průjezdnosti vozidel zajišťujících dopravní obslužnost a vozidel integrovaného záchranného systému, neboť bylo povinností odpůrce při vydání opatření obecné povahy zajistit bezpečnost a plynulost provozu a nikoli hledat takové řešení, které vyhovuje dotčeným osobám. Odpůrce rezignoval na svoji roli správního orgánu rozhodujícího o zavedení místní úpravy provozu v nezbytném rozsahu na základě jím opatřených podkladů, neboť jím opatřené podklady nejsou dostatečným podkladem pro rozhodnutí o potřebě a rozsahu místní úpravy provozu na pozemních komunikacích. V odůvodnění opatření obecné povahy není nikde uvedeno, zda a na základě jakých důvodů naplňuje umístění dopravního značení svého skutečného legitimního cíle.

61. Dále je navrhovatelem namítáno, že se odpůrce v opatření obecné povahy k proporcionalitě přijatého dopravního řešení vůbec nevyjádřil. Soud se proto zaměřil na otázku souladu napadeného opatření obecné povahy se zásadou proporcionality. K tomu je třeba vycházet z § 78 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., podle něhož dopravní značky se smějí užívat jen v takovém rozsahu a takovým způsobem, jak to nezbytně vyžaduje bezpečnost plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zájem. Umístění dopravních značek musí být racionální a mít opodstatnění z některých uvedených legitimních důvodů. V daném případě odpůrce neuvádí zákonné důvody, proč k umístění značek tak, jak jsou uvedeny v opatření obecné povahy, došlo. Proto nelze posoudit, zda umístění dopravních značek umožňuje dosáhnout sledovaný cíl, jestliže ten nebyl odpůrcem vůbec stanoven, je jím pouze uváděno, že důvodem umístění svislých dopravních značek bylo usměrnění dopravy do jednosměrného provozu a aby byl prostor na návsi využíván jako točna veřejné linkové autobusové dopravy. Proto pak nelze přezkoumat, zda je vhodné a potřebné přijaté dopravní řešení s ohledem na bezpečnost provozu, respektive proporcionalitu. V tomto směru je tedy rovněž opatření obecné povahy nepřezkoumatelné a soudu nepřísluší, aby v rámci přezkumu opatření obecné povahy tuto úvahu správního orgánu nahrazoval.

IV. Závěr a náklady řízení

62. Vzhledem k tomu, že se odpůrce dopustil vady řízení spočívající v nepřezkoumatelnosti odůvodnění opatření obecné povahy pro nedostatek důvodů, zrušil krajský soud opatření obecné povahy – veřejnou vyhlášku ze dne 31. 8. 2023 ohledně stanovení místní úpravy provozu, a to bez jednání podle § 101d odst. 2 s. ř. s., neboť opatření obecné povahy nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem, a to ve spojení s § 76 odst. 1 písm. a) a c) s. ř. s., který se přiměřeně užije podle § 101b odst. 4 s. ř. s. Podle § 101d odst. 2 s. ř. s. krajský soud určil, že se opatření obecné povahy zrušuje ke dni právní moci tohoto rozsudku.

63. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Odpůrce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení procesně úspěšného navrhovatele představují odměnu advokáta a zaplacený soudní poplatek. Odměna advokáta spočívá v odměně za 3 úkony právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu na zrušení opatření obecné povahy a repliku k vyjádření odpůrce celkem v částce 9 300 Kč (3 x 3 100 Kč), [ (§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d)] vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu a v náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby v částce 3 x 300 Kč, celkem 900 Kč (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky), celkem tedy náklady řízení představují částku 10 200 Kč. Advokát navrhovatele je plátcem daně z přidané hodnoty, proto se zvyšuje jeho nárok o částku odpovídající DPH, kterou je povinen z odměny za zastupování odvést dle zákona o dani z přidané hodnoty. Částka DPH představuje 2 142 Kč. Náhrada nákladů řízení představuje částku 12 342 Kč, celkem tedy, včetně zaplacení soudního poplatku ve výši 5 000 Kč náklady řízení představují částku 17 342 Kč, kterou je povinen odpůrce uhradit navrhovateli, a to k rukám jeho zástupce ve lhůtě, jak je uvedeno ve výroku II. uvedeného rozsudku.

64. Soud neshledal důvod pro zvýšení náhrady nákladů řízení na trojnásobek, neboť nejde o věc mimořádně obtížnou či časově náročnou, kdy právní zástupce v obdobné věci poskytuje právní pomoc navrhovateli.