Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

57 C 48/2015 - 565

Rozhodnuto 2024-05-02

Citované zákony (16)

Rubrum

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Plnou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupen advokátem [jméno advokáta] sídlem [adresa advokáta] proti žalované: [jméno žalované], narozená [Datum narození] bytem [adresa žalované] zastoupena advokátem [jméno advokáta] sídlem [adresa advokáta] za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: [jméno vedlejšího účastníka]., IČ [IČO] sídlem [adresa vedlejšího účastníka] o zaplacení 322 800 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 200 580 Kč s 8,05% úrokem z prodlení jdoucím od 10. 9. 2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právním moci rozsudku.

II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 122 220 Kč s 8,05% úrokem z prodlení jdoucím od 10. 9. 2015 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobci na nákladech řízení 236 381 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám jeho právního zástupce.

IV. Žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni společně a nerozdílně nahradit na nákladech řízení státu 28 745,70 Kč rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku, a to na účet Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou.

V. Žalovaná je povinna zaplatit soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši 10 030 Kč rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku, a to na účet Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou.

Odůvodnění

1 Žalobce se domáhal po žalované svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 15. 9. 2015, zaplacení 322 800 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody na zdraví (konkrétně bolestného), která byla žalobci způsobena dopravní nehodou dne 16. 9. 2012, jejíž účastníky byl žalobce a žalovaná. V důsledku této dopravní nehody, byla žalobci způsobena škoda na zdraví, spočívající zejména v několikanásobné tříštivé zlomenině levé dolní končetiny, která si vyžádala několikatýdenní hospitalizaci včetně vícečetných operací, a to i po více než jednom roce od dopravní nehody a následné rozsáhlé a náročné rehabilitace, když důsledky poškození zdraví způsobené dopravní nehodou se u žalobce projevují dodnes. [právnická osoba], [tituly za jménem], ve svém lékařském posudku vypracovaném 24. 8. 2015 ohodnotila bolestné žalobce 1 345 body, což dle vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění představuje 161 400 Kč. Žalobce žádá zvýšení této částky o 100 % dle § 7 odst. 3 zmíněné vyhlášky a dle § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.), tedy na částku 322 800 Kč, když je v současné době oproti stavu před dopravní nehodou omezen ve svém běžném životě. 2 Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 30. 9. 2021 čj. 57 C 48/2015-323 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 10. 2022 čj. 21 Co 4/2022-471 bylo mezitímním rozsudkem rozhodnuto, že nárok žalobce je co do základu důvodný v rozsahu 50 % (výrok I), a že o výši nároku a ohledně nákladů řízení před okresním i krajským soudem bude rozhodnuto v končeném rozsudku (výrok II). Rozsudek nabyl právní moci 2. 12. 2022. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 11. 2023 čj. 25 Cdo 652/2023-515 bylo dovolání žalobce i žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 10. 2022 čj. 21 Co 4/2022-471 odmítnuto a usnesení nabylo právní moci 2. 1. 2024. 3 Žalobce v průběhu řízení upřesnil, že žádá primárně odškodnit bolestné a dále žádá jeho navýšení. Tvrdil, že zásadním momentem pro něj bylo, když mu po transportu do nemocnice bylo sděleno, že mu bude muset být jeho zraněná dolní končetina celá amputována. Jen díky nesmírnému úsilí operačního týmu, ošetřujících lékařů a rehabilitačních pracovníků se docílilo stavu, který bylo lze označit zdravotní stav žalobce za uspokojivý. Žalobce během více než 27měsíční léčby strávil mnoho dní v nemocniční (lůžkové) péči, byl odstaven od přítomnosti svých blízkých a přátel, nemohl vykonávat svou profesi, nebyl schopen dosahovat očekávaných ekonomických výkonů, ztratil schopnost provozovat sportovní aktivity, kterým se intenzivně od dětství věnoval, jeho postižená končetina vykazuje trvalé následky spojené se silnou bolestivostí, po prvotním propuštění z nemocniční péče musel doma denně rehabilitovat a 3x týdně dojíždět na rehabilitace k odborným poskytovatelům péče, některé operační zákroky byly závažnějšího charakteru i s komplikacemi, kdy následně musel být v domácím léčení kvůli pomalejšímu hojení a medikamentózní léčbě v podobě antibiotik v důsledku hnisavého průběhu pooperačních ran, po tuto dobu nemohl ani v nejmenším vykonávat své běžné (ať už pracovní či soukromé činnosti, byl nucen soustavně na vlastní náklad pořizovat jak (nepředepisované, a tudíž zdravotní pojišťovnou nehrazené) léky, doplňky stravy, tak i kompenzační pomůcky pro lepší zvládání každodenních situací. V souladu s ustanovením § 3079 o. z. proto žalobce coby poškozený žádá přiznat i nemajetkovou újmu podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinný od 1.1.2014 (dále jen o. z.), jejíž výši a způsob odčinění spatřuje právě v navýšení částky původně vypočtené na 161 400 Kč o již zmíněných 100 %, neboť tím tak bude kompenzována nejen nemajetková újma za způsobené dušení útrapy a zároveň bude stanovena i adekvátní saturace dle zásad slušnosti ohledně náhrady, kterou nelze přesně vypočíst (§ 2958 o. z.). 4 Vedlejší účastník na straně žalované s návrhem žalobce o navýšení bolestného o 100% nesouhlasil s tím, že sama znalkyně se s navýšením bolestného již vypořádala ve svém znaleckém posudku dle § 6 vyhlášky č. 440/2001 Sb. 5 Z výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], kolegyně žalobce, bylo zjištěno, že v den, kdy se žalobci stal úraz, se svědkyně vracela ze zahraničí. Navečer telefonovala žalobci, který jí řekl, že ho odváží na operační sál, kde mu budou amputovat nohu. Asi po 7-10 dnech svědkyně žalobce navštívila v nemocnici, neboť dříve měl návštěvy zakázané, protože měl otevřenou ránu. Ošetřující lékař žalobce svědkyni potvrdil, že žalobci hrozila amputace nohy, ale žalobce po lékařích požadoval, aby se končetinu pokusili zachránit. I po čase byl žalobcův stav ohledně možné amputace nejistý, neboť hrozila nekróza a také nohu nemohl ohnout a hýbat s ní. Užíval léky proti bolesti. Doma se o něj starala jeho přítelkyně 6 Z výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], ošetřujícího lékaře žalobce po úrazu ze dne 16. 9. 2012 v nemocnici [Anonymizováno] bylo zjištěno, že léčba žalobce se jevila jako komplikovanější z důvodu charakteru zranění, kdy byly předpokládány komplikace, ke kterým nedošlo. Žalobce byl skutečně upozorněn na možnost amputace zraněné končetiny. Protože léčba proběhla bez očekávaných komplikací, ničím tak nevybočovala z obvyklostí. Svědek se nevzpomněl, že by si žalobce během léčby subjektivně stěžoval na bolesti. Při první operaci byla žalobci stabilizována zlomenina a byla provedena cerkláž čéšky levého kolene, kdy byla instalována kovová konstrukce, resp. zevní fixátor a ošetřovala se poranění lýtkových svalů, kdy musela být odstraněna část kosti bez náhrady, u které, pokud by nedošlo k primárnímu zhojení, musela být provedena spongioplastika, tj. náhrada kosti, což v daném případě provedeno být nemuselo. Při druhé operaci byl žalobci vyjmut fixátor, který byl nahrazen hřebem. Průběh hospitalizace žalobce ani její délka nebyla ničím výjimečná. Žalobce měl pozitivní přístup k léčbě, spolupracoval, byl aktivní. Na bolesti ani otoky si nestěžoval. 7 Z výpovědi [Anonymizováno], bývalé přítelkyně žalobce, bylo zjištěno, že svědkyně byla za žalobcem v nemocnici již v den jeho první operace a proto ví, že mu hrozila amputace nohy, ke které nedošlo jen díky dobré kondici žalobce, že je sportovec a díky práci [tituly před jménem] [jméno FO]. I měsíc po operaci, amputace hrozila, když by došlo k nekróze. Žalobce si uzpůsobil skladbu jídelníčku, který mu svědkyně do nemocnice vozila a řádně rehabilitoval. Stěžoval si, že ho v nemocnici velmi bolela hlava. Mezi jednotlivými operacemi, pobýval doma a svědkyně o něj pečovala, aplikovala mu injekce na ředění krve. Žalobce se plně soustředil na své vyléčení, poctivě rehabilitoval i doma a na jednotlivé rehabilitace jej vozila svědkyně. 8 Z výpovědi [jméno FO], kamaráda žalobce bylo zjištěno, že je svědek žalobce asi 2x nebo 3x navštívil po úrazu v nemoci a žalobce si stěžoval, že mu hrozí amputace nohy. 9 Z lékařského posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], vypracovaného znalkyní z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství a odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví dne 24.8.2015, bylo zjištěno, že bodové ohodnocení za bolest bylo provedeno v době stabilizace bolesti, stav žalobce byl ji ustálený a bylo možné stanovit odškodnění bolesti a provést ohodnocení ztížení společenského uplatnění. Trvalé následky u žalobce, vyjma jizev, nenastaly. Poslední operaci se žalobce podrobil 16. 12. 2014, kdy mu byl vyjmut kov z levé dolní končetiny. Podle předložené zdravotní dokumentace jeho předchozí zdravotní stav neměl vliv na vznik zranění ani následky úrazu. Ke zranění nedošlo v opilosti nebo při ovlivnění návykovými látkami. Bolestné bylo ohodnoceno 1345 body, tj. na částku 161 400 Kč (1345 x 120 Kč) a znalkyně navýšila bodové ohodnocení o 100 % dle § 6 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 440/2001 Sb. u položek: otevřená víceúlomková zlomenina levého bérce s posunem a se zkrácením dolní končetiny, tříštivá zlomenina čéšky vlevo s posunem a hluboká tržná rána na levém lýtku s výhřezem svalů. 10 Ve znaleckém posudku vypracovaného dne 15. 8. 2022 [právnická osoba], [tituly za jménem], znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství a odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, ohodnotila bolestné žalobce 1671,5 body tj. částkou 200 580 Kč s tím, že z hlediska bolesti došlo k relativnímu ustálení zdravotního stavu žalobce 2-3 týdny po poslední doložené lékařské prohlídce, tj. v období od 12. 1. 2015 do 19. 1. 2015, když bližší určení doby hojení defektů v kostech po vyjmutí kovového materiálu z levé dolní končetiny je pro nedostupnost zdravotnické dokumentace nemožné, neboť od roku 2015 žalobce nemá žádnou lékařskou zprávu k šetřené události. Znalkyně dále navýšila bodové ohodnocení o 100 % dle § 6 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 440/2001 Sb., u položek: tržně zhmožděná rána levého lýtka s výhřezem lýtkových svalů, tříštivá zlomenina čéšky levého kolene a otevřená víceúlomková zlomenina dolní třetiny holení kosti s meziúlomkem a posunem, neboť tato škoda na zdraví si vyžadovala mimořádně náročný způsob léčení s nutností opakování operačních řešení v celkové anestezii (celkem 3x), dále krevní ztráty s nutností krevních transfúzí, vznik poúrazové infekce ran s intenzivní cílenou antibiotickou léčbou, nitrožilní aplikace léčiv, podkožní aplikace léčiv, podkožní aplikace léčeb (prevence trombembolické nemoci), intenzivní rehabilitační terapie, nutné posilování stehenního svalstva pro vzniklou atrofii. Ze znaleckého posudku bylo dále zjištěno, že v lékařském posudku vypracovaném znalkyní dne 24. 8. 2015 byl uveden operační zákrok, který byl proveden u zcela jiného pacienta, s identickým příjmením jako má žalobce. Žalobce má, ale nárok na odškodnění za operaci provedenou mu 16. 9. 2012 (naložení zevní fixace na bérec a cerkláž čéšky kolene), kdy mu místo původně uvedených 100 bodů ve skutečnosti náleží odškodnění ve výši 130 bodů, byla provedena aktualizace délek operačních ran v centimetrech, kdy původní odhadované rány byly nahrazeny konkrétním změřením žalobcem, dále nebyla započítána úprava osteosyntézy, tzv. cerkláže levé kolenní čéšky do operace ze dne 7.11.2012 a nakonec operace ze dne 18. 3. 2013, tzv. dynamizace hřebu nemohla být do původního výpočtu započtena, neboť tuto skutečnost žalobce v době prvotního výpočtu nepředložil. Žalobce byl hospitalizován na ortopedii v nemocnici v Kolíně od 16. 9. 2012 do 27.9.2012, od 6. 11. 2012 do 11. 11. 2012 a od 15. 12. 2014 do 17. 12. 2014, kdy mu 16. 9. 2012 byla provedena zevní fixace zlomenin bérce, cerkláž čéšky vlevo, 7. 11. 2012 konverze ZF na nitrodřeňový hřeb, úprava cerkláže, excize píštěle v jizvě, 18. 3. 2013 dynamizace hřebu v lokální anestezii a 16. 12. 2014 mu byl vyjmut kovový materiál z LDK. Od 22. 12. 2012 žalobce absolvoval samoplátecký pobyt v LL [adresa], datum ukončení léčby není znám. Trvalé následky vyjma pooperačních jizev u žalobce nejsou objektivně popsány ani jednou lékařskou zprávou. Omezení kloubní hybnosti v levém koleni či levém hleznu nevzniklo. Dle vyhlášky č. 440/2001 Sb. se pooperační jizvy v rámci trvalých následků neodškodňovaly, v současnosti se zohledňují v Metodice NS. 11 Jak vyplývá ze žaloby, žalobce se domáhal po žalované zaplacení 322 800 Kč z titulu náhrady škody na zdraví (161 400 Kč jako odškodnění bolesti a 161 400 Kč coby přiměřeného zvýšení odškodnění bolesti dle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění). [právnická osoba], [tituly za jménem], znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství a odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, ohodnotila bolestné žalobce 1671,5 body, tj. částkou 200 580 Kč. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 30. 9. 2021 čj. 57 C 48/2015-323 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 10. 2022 čj. 21 Co 4/2022-471 a ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 11. 2023 čj. 25 Cdo 652/2023-515 bylo mezitímním rozsudkem rozhodnuto, že nárok žalobce je co do základu důvodný v rozsahu 50 %. S ohledem na tato rozhodnutí, náleží žalobci náhrada bolestného ve výši 100 290 Kč a soud se dále zabýval otázkou, zda lze v daném případě výši odškodnění žalobce dle § 7 odst. 3 vyhlášky přiměřeně zvýšit. 12 Dle § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), posoudil soud věc podle dosavadních právních předpisů, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 (dále jen obč. zák.), když k porušení právní povinností došlo před 1. 1. 2014. 13 Pro odškodnění újmy způsobené na zdraví upravuje zákon celý soubor jednotlivých práv, a to jak na náhradu majetkové, tak nemajetkové újmy. Při škodách způsobených na zdraví se hradí ztráta na výdělku, odškodňují se bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění a poskytuje se úhrada nákladů spojených s léčením. Náhrada škody na zdraví je v občanském zákoníku upravena ve zvláštních ustanoveních § 444 až 449. 14 Dle § 444 odst. 1 obč. zák. se při škodě na zdraví jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a ztížení společenského uplatnění. Nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění i nárok na náhradu za bolest jsou dílčí, relativně samostatné nároky v rámci celkové náhrady na náhradu škody na zdraví. Dle § 444 odst. 2 obč. zák. Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhláškou výši, do které lze poskytnout náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění, a určování výše náhrady v jednotlivých případech. Touto vyhláškou je vyhláška č. 440/2001 Sb., odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění (dále jen vyhláška) a příloha této vyhlášky obsahuje sazby pro hodnocení výše bolestného a ztížení společenského uplatnění. Utrpěná újma se lékařsky hodnotí počtem bodů a za každý bod se poskytuje náhrada 120 Kč. K vydání lékařského posudku podle je oprávněn lékař. V občanském soudním řízení může soud provést důkaz posudkem znalce (§ 127 o. s. ř.) a ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele může soud výše odškodnění přiměřeně zvýšit (§ 7 odst. 3 vyhlášky). 15 Dle § 2 odst. 1 vyhlášky se odškodnění bolesti určuje podle sazeb bodového ohodnocení v přílohách č. 1 a 3 vyhlášky, a to za bolest způsobenou škodou na zdraví, jejím léčením nebo odstraňováním jejích následků; za bolest se přitom považuje každé tělesné a duševní strádání způsobené škodou na zdraví osobě, která tuto škodu utrpěla. Bodové ohodnocení škody na zdraví se vymezuje v lékařském posudku. 16 Dle § 6 odst. 1 písm. a) vyhlášky, pokud škoda na zdraví vyžadovala náročný způsobe léčení, zvýší se bodové ohodnocení škody na zdraví dle příloh č. 1 a 3 této vyhlášky nejvýše o 50% celkové částky bodového ohodnocení; náročným způsobem léčení se rozumí zejména infekce rány prodlužující dobu léčení. 17 Dle § 6 odst. 1 písm. b) vyhlášky, pokud škoda na zdraví vyžadovala mimořádně náročný způsob léčení, zvýší se bodové ohodnocení škody na zdraví podle příloh č. 1 a 3 této vyhlášky, nejvýše na dvojnásobek celkové částky bodového ohodnocení; mimořádně náročným způsobem léčení, se rozumí zejména léčení zahrnující dlouhodobou plicní ventilaci, kanylaci velkých cév nebo dialýzu. 18 Dle § 7 odst. 1, 2 a 3 vyhlášky výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění se stanoví na základě bodového ohodnocení stanoveného v lékařském posudku. Hodnota 1 bodu činí 120 Kč. Ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele může soud výši odškodnění stanovenou podle této vyhlášky přiměřeně zvýšit. 19 Odškodnění bolesti již samo o sobě v základní výměře představuje náhradu za nepříznivé následky poškození zdraví spočívající ve vytrpěné bolesti. Okolnost, že takto stanovená výše náhrady nevystihuje extrémní intenzitu bolesti, její dlouhodobost či opakování při více zákrocích či jiné důvody zostřeného vnímání bolesti poškozeným, lze pak promítnout do případné aplikace ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky mimořádným zvýšením náhrady. Soudu potom přísluší, aby po zhodnocení důkazu znaleckým posudkem a jím uváděných skutečností (okolností) s přihlédnutím ke všemu, co v řízení vyšlo najevo ve smyslu ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky uvážil, zda posuzovanou věc považuje z hlediska výše odškodnění bolesti za zvlášť výjimečný případ hodný mimořádného zřetele, a v kladném případě, jaké zvýšení považuje za přiměřené (viz rozsudek NS ČR sp. zn. 25 Cdo 3788/2018). 20 Na základě shora zjištěného skutkového stavu, dospěl soud k závěru, že u žalobce jsou dány důvody pro mimořádné zvýšení náhrady bolestného podle § 7 odst. 3 vyhlášky. Jak vyplývá ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], žalobce při léčbě podstoupil tři operace v celkové anestézii a jednu v lokální anestezii a dále musel podstoupit intenzivní rehabilitační terapii a nutné posilování stehenního svalstva pro vzniklou atrofii. Léčba žalobce trvala od 16.9.2012, kdy došlo k dopravní nehodě a první operaci do března 2015, kdy žalobce měl ještě plánovanou RTG kontrolu z důvodu hojení kostí, tj. 30 měsíců, což ho podstatně omezovalo v běžném životě na dlouhou dobu. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO], ošetřující lékař žalobce sice vypověděl, že léčba žalobce se zpočátku jevila jako komplikovanější z důvodu charakteru zranění, kdy se očekávaly komplikace, ke kterým ale nedošlo a léčba tak ničím nevybočovala z obvyklostí. Svědek, ale potvrdil, že žalobce byl upozorněn na možnost amputace zraněné končetiny, což pro žalobce představovalo jisté duševní strádání. Přestože tedy již odškodnění v základní výměře představuje náhradu za vytrpěnou bolest, nevystihuje její dlouhodobost (30 měsíců) a to, že byl žalobcův psychický stav negativně ovlivněn informací o možnosti amputace nohy, k čemuž ve znaleckém posudku nebylo přihlédnuto, neboť tato informace nebyla ve zdravotnické dokumentaci uvedena, ale potvrdil jí ošetřující lékař žalobce. Soud má za to, že z tohoto důvodu se u žalobce jedná za zvlášť výjimečný případ hodný mimořádného zřetele, kdy pro dlouhodobost léčby, která jej omezila v běžném životě a zejména informaci o možnosti amputace, soud žalobci zvýšil náhradu za vytrpěnou bolest stanovenou znaleckým posudkem o 100 %, tedy na částku 200 580 Kč, když odškodnění bolesti v základní výši nevystihuje shora uvedené výjimečné okolnosti případu. Tato částka nepřesahuje částku požadovanou žalobcem v žalobě a soud ji žalobci přiznal včetně úroků z prodlení, na které má žalobce coby věřitel dle § 1970 o. z. právo od data prodlení žalovaného s plněním. Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů. Argumenty žalobce, že po dobu léčby nemohl vykonávat svou profesi, nebyl schopen dosahovat očekávaných ekonomických výkonů, ztratil schopnost provozovat sportovní aktivity, kterým se intenzivně od dětství věnoval, jeho postižená končetina vykazuje trvalé následky spojené se silnou bolestivostí, nemohl ani v nejmenším vykonávat své běžné (ať už pracovní či soukromé činnosti) se týkají odškodnění trvalých následků, jež lze zohlednit při stanovení náhrady za ztížení společenského uplatnění a náhrady za ztrátu na výdělku nikoli odškodněním bolestného. 21 Ve zbytku ohledně částky 122 220 Kč s příslušenstvím pak byla žaloba zamítnuta. 22 O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o.s.ř. a žalobci byly přiznány náklady řízení ve výši 236 381 Kč, když rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Tarifní hodnotou je přitom přisouzená částka, tj. 220 580 Kč. Náklady řízení žalobce sestávají z odměny advokáta za 22 úkonů právní služby a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (22x 9 220 Kč a 22x 300 Kč) dle vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady cestovného osobním automobilem zn. [jméno FO]´d k jednání u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou z [adresa] a zpět dne 21. 4. 2016 za 1 702 Kč, 21. 9. 2017 za 1 728 Kč, 20. 5. 2019 za 1 856 Kč, 15. 7. 2021 za 1 846 Kč, 30. 9. 2021 za 1 846 Kč, 29. 2. 2024 za 2 402 Kč a 22. 4. 2024 za 2 402 Kč a k jednání u Krajského soudu v [adresa], tedy z [adresa] a zpět dne 8.1.2020 za 1 369 Kč, a 21. 2. 2022 za 1 550 Kč a 10. 10. 2022 za 1 550 Kč, náhrady za ztrátu času na cestě za 74 půlhodin po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a 1 290 Kč za lékařský posudek [tituly před jménem] [Anonymizováno] [jméno FO], [tituly za jménem] dle § 137 odst. 1 o.s.ř. Žalobce si ještě účtoval odměnu advokáta k jednání dne 27. 6. 2019 u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou a dne 28. 2. 2022 u Krajského soudu v Hradci Králové, ale právní zástupce žalobce u těchto jednání nebyl přítomen. 23 Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V projednávané věci soud hradil z rozpočtových prostředků znalečné znalci [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 28 193 Kč, 6 776 Kč, znalečné znalkyni [tituly před jménem] [Anonymizováno] [jméno FO], [tituly za jménem] ve výši 19 638 Kč, 2 884,40 Kč, celkem tedy 57 491,40 Kč. Protože žalobce je v řízení ze zákona osvobozen od soudních poplatků, proto povinnost hradit náklady řízení státu stíhá pouze žalovanou a vedlejšího účastníka na straně žalované. Protože žalovaná byla v řízení neúspěšná z jedné poloviny, je její povinností a vedlejší účastníka hradit náklady řízení státu v tomto poměru, tedy v částce 28 745,70 Kč. 24 Dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li také od poplatku osvobozen. 25 Dle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o soudních poplatcích je navrhovatel, jemuž byla způsobena újma, v řízení o náhradu újmy na zdraví nebo újmy způsobené usmrcením včetně náhrady škody na věcech vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví nebo usmrcením a náhrady nákladů léčení, od poplatku osvobozen. 26 Protože žalobce je v projednávané věci osvobozen od soudních poplatků a žalovaná nemá proti němu právo na náhradu nákladů řízení, platí odpovídající část, ve které byl žalobce úspěšný, žalovaná. Soudní poplatek v projednávané věci činí 10 030 Kč (5 % z částky 200 580 Kč dle položky 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (1)