57 Co 193/2024 - 108

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., a soudkyň Mgr. Michaely Janošcové a Mgr. Daniely Teterové ve věci žalobců: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0][datum narození a adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0], [adresa FO] oba zastoupeni advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] [Adresa zainteresované osoby 2/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0] o zaplacení 157 287 Kč s příslušenstvím k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 6. 5. 2024, č. j. 16 C 262/2023-70 takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I potvrzuje.

II. Ve výroku II se rozsudek okresního soudu mění takto: Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům rovným dílem na náhradě nákladů řízení 60 011 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] advokáta se sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0], [adresa].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům rovným dílem na náhradě nákladů odvolacího řízení 17 947 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] advokáta se sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0], [adresa].

Odůvodnění

1. Rozsudkem v záhlaví označeným okresní soud uložil žalovanému jednak povinnost zaplatit žalobcům 157 287 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 157 287 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení (výrok I), jednak povinnost zaplatit jim společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení 60 011 Kč k rukám jejich zástupce (výrok II), to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobci a žalovaný byli podílovými spoluvlastníky mimo jiné pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je rodinný dům č. p. [číslo], v k. ú. [adresa], kdy podíl žalobce a) a žalobkyně b) činil u každého z nich k celku a podíl žalovaného k celku. Stav střechy na tomto domě byl dlouhodobě neuspokojivý i přes snahy o dílčí vysprávky a zacelení děr. Do podkroví domu zatékalo, na stropě některých místností byly evidentní mapy z vlhkosti. Střešní krytina měla v roce 2021 okolo 80 let, což hraničilo s její fyzickou životností. Autorizovaný architekt [tituly před jménem] [jméno FO] provedl posouzení stavu střechy a doporučil kompletní výměnu střešní krytiny, a to jak střechy šikmé, tak její ploché části s tím, že další lokální vysprávky by byly pouze nevýznamným odsouváním nutné celkové obnovy střešního pláště s nejistým úspěchem opravy a pravděpodobným dalším zatékáním. Žalobci zaslali žalovanému doporučenou poštou dne 31. 5. 2021 dopis, ke kterému bylo přiloženo odborné posouzení architekta a informovali žalovaného o nutné plánované rekonstrukci střechy za cenu 302 342 Kč. Tento dopis si žalovaný nepřevzal. Dopisem ze dne 16. 7. 2021 žalobci opět informovali žalovaného o nutnosti opravy střechy, žalovaný si dopis převzal dne 19. 7. 2021. Téhož dne (19. 7. 2021) žalobci uzavřeli smlouvu o dílo na rekonstrukci střechy s dodavatelem [jméno FO] za celkovou cenu 312 686 Kč, dne 22. 7. 2021 uhradili sjednanou zálohu 195 000 Kč. Dne 28. 7. 2021 žalovaný zareagoval na dopisy žalobců s tím, že navrhuje pouze částečnou opravu několika míst krytiny a osobní projednání celé záležitosti. Dopisem ze dne 2. 10. 2021 žalobci informovali žalovaného o předpokládaném termínu realizace opravy střechy. Následně dne 25. 11. 2021 žalobci uhradili zhotoviteli doplatek ceny díla 117 686 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 28. 1. 2022 vyzvali žalobci žalovaného k úhradě částky 157 287 Kč nejpozději do 14 dnů ode dne doručení výzvy.

3. Zjištěný skutkový stav soud podřadil pod § 1136 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) s tím, že žalobci vynaložili nutné náklady na záchranu věci, neboť střešní krytina vykazovala defekty, do bytové jednotky v 1. patře zatékalo, na stropě se tvořily mokré mapy a dle odborného doporučení autorizovaného architekta byla již nutná výměna střešní krytiny, neboť lokální vysprávky a dílčí opravy nemohly odvrátit nutnou celkovou obnovu střešního pláště. Investicemi do rekonstrukce střechy tak bylo předejito dalšímu znehodnocování půdních prostor a bytu v prvním patře a tato oprava byla ku prospěchu všech spoluvlastníků. Mezi spoluvlastníky neexistovala dohoda o tom, kdo a jakým způsobem se bude podílet na údržbě nemovitých věcí a jak budou hrazeny náklady spojené s touto údržbou, současně ani nebylo řádně učiněno rozhodnutí v oblasti správy společné věci ve smyslu § 1128 či 1129 o. z. Žalobci přijali rozhodnutí bez potřebné většiny hlasů. Žalovaný sice při správě věci nebyl zcela opomenut, avšak na výzvy žalobců zareagoval a svůj nesouhlas vyjádřil až po podpisu smlouvy o dílo ze strany žalobců. Pokud tito k podpisu smlouvy přistoupili v poměrně krátké lhůtě po odeslání druhé výzvy žalovanému, byli vedeni jednak obavou z rostoucích cen materiálů, jednak garancí termínu realizace opravy před zimou 2021. Navíc nemůže jít k jejich tíži, že žalovaný přistupoval ke správě společného majetku spíše pasivně, nemovitou věc neužíval a nespravoval ji, o stav střechy se příliš nezajímal, nereagoval na osobní sdělení žalobce a) ohledně potřeby opravy střechy v prosinci 2019 a dopis ze dne 31. 5. 2021 si nepřevzal. Žalovaný tedy vyjádřil svůj nesouhlas s postupem žalobců opožděně a takový nesouhlas nevyvolal ten důsledek, že by na danou věc nebylo možné aplikovat § 1136 o. z. Žalobci provedli opravu střechy v rozporu s postupem předpokládaným v § 1129 odst. 1 o. z., nicméně žalovaný se jako opomenutý nebo přehlasovaný spoluvlastník při správě společné věci nedomáhal svých práv žádnou soudní žalobou. Cenu opravy okresní soud nevyhodnotil jako nepřiměřeně vysokou, uzavřel, že žalobci si vyžádali více cenových nabídek, pouze dva zhotovitelé byli schopni nabídnout termín realizace ještě v roce 2021 a z těchto dvou nabídek žalobci zvolili nabídku s cenou nižší, přičemž po nich nelze spravedlivě požadovat, aby před započetím rekonstrukce přiměřenost nabídkové ceny zjišťovali znalecky. Veden těmito důvody okresní soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit každému ze žalobců jednu polovinu částky 157 287 Kč, když se nejedná o solidární pohledávku žalobců, a to s požadovaným příslušenstvím v podobě úroku z prodlení s tím, že splatnost částky nastala s ohledem na výzvu žalobců k plnění dne 14. 2. 2022.

4. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný. Rozsudek napadl zcela, domáhal se jeho změny a zamítnutí žaloby, případně jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Odvolací argumentaci zaměřil v prvé řadě na to, že okresní soud neprovedl důkazy navržené žalovaným k prokázání nutnosti oprav provedených žalobci a k adekvátnosti vynaložených nákladů na tyto opravy v podobě znaleckých posudků. Dále vytkl okresnímu soudu, že tento neprovedl výslech svědka [jméno FO] a účastnický výslech žalovaného, z nichž by vyplynulo, zdali skutečně byly návrhy na opravu střechy doručovány do sféry žalovaného či nikoli, a zda žalovaný mohl objektivně řádně a včas vědět o nutnosti oprav a s žalobci tak lépe spolupracovat. V tomto směru zdůraznil, že přípisem ze dne 28. 7. 2021 reagoval na předchozí dopis žalobců, vyjádřil v něm ochotu celou záležitost probrat osobně a dohodnout se na řešení nastalé situace, pokud žalobci nikterak na přípis bez zbytečného odkladu nezareagovali, považoval věc za uzavřenou a nenaléhavou, přičemž až po dalších 3 měsících mu byl doručen dopis, jímž mu bylo sděleno, že ve dnech 11. – 17. 10. 2021 proběhne oprava střechy. V té době se žalovaný nacházel mimo své bydliště, dopis mu tak byl doručen až po faktické realizaci oprav, pročež mu nebyl dán žádný prostor ke schválení nebo zamítnutí oprav střechy domu. Zpochybnil dále listinu označenou jako Posouzení stavu střechy domu, vypracovanou [tituly před jménem] [jméno FO], neboť tato osoba není dostatečně relevantní k posouzení stavu střechy, z listiny navíc nevyplývá taková naléhavost oprav, aby byly provedeny bez jeho předchozího souhlasu; stejně tak zpochybnil výši zhodnocení stavu střechy domu, když nebyl vypracován znalecký posudek.

5. Žalobci a) a b) se ve vyjádření k odvolání ztotožnili se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně, když jeho skutková zjištění nachází svůj pevný základ v provedeném dokazování. Okresní soud zcela transparentně a přesvědčivě vysvětlil v odůvodnění rozsudku, z jakého důvodu neprovedl některé navrhované důkazy, a sice pro jejich nadbytečnost. Přiléhavě věc posoudil i po právní stránce. Navrhli, proto aby byl napadený rozsudek jako správný potvrzen.

6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou, je včasné a přípustné, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně [§ 212 věta prvá, § 212a odst. 1, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)] zcela a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Žalobci a) a b) se podanou žalobou domáhali zaplacení 157 287 Kč s příslušenstvím, představující jednu polovinu částky, kterou investovali do opravy střechy na domě, jenž byl v podílovém spoluvlastnictví účastníků (každý z žalobců vlastnil celku a žalovaný jeho ), přitom střecha byla v havarijním stavu a žalovaný naléhavost oprav zcela ignoroval.

8. Procesní obrana žalovaného byla vystavěna na argumentech, že žalobci a) a b) provedli opravu střechy bez jeho souhlasu, nedali mu prostor ke schválení nebo zamítnutí plánovaných oprav, smlouvu o opravě uzavřeli bez jeho vědomí a konečně zpochybnil i nutnost rozsahu provedené opravy a přiměřenost zaplacené ceny za ni.

9. Skutkové i právní závěry soudu prvního stupně odvolací soud považuje za zcela správné a v souladu s literaturou a judikaturou citovanou v bodech 31, 32 a 33 odůvodnění rozsudku, pro stručnost odůvodnění na ně lze odkázat [k možnosti odkázat na správné skutkové, příp. právní závěry soudu prvního stupně (dokonce i v reakci na námitky odvolatele) srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, uveřejněného pod číslem 53/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, kdy rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti přístupná na webových stránkách Nejvyššího soudu https://www.nsoud.cz].

10. V odvolání žalovaný k nároku nevznesl žádné takové námitky, se kterými by se soud prvního stupně nevypořádal, když v odůvodnění podrobně vysvětlil, proč ve vztahu ke skutkovému stavu z některých důkazů nevzal za svá žádná skutková zjištění a proč neprovedl další navrhované důkazy (viz bod 26 a 27 odůvodnění rozsudku, s nímž se odvolací soud plně ztotožňuje), jakož i to, že právě na případy, kdy spoluvlastníci vynaloží náklad na společnou věc bez vyrozumění a souhlasu ostatních spoluvlastníků a není tak přijato rozhodnutí ve smyslu § 1128 či § 1129 o. z., dopadá § 1136 o. z., neboť v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že opravou střechy, která byla v havarijním stavu, žalobci zachraňovali dům před jeho zničením, resp. snažili se předejít jeho dalšímu znehodnocení a jednalo se tak o náklad v zájmu všech spoluvlastníků.

11. Podle § 1128 o. z. o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů (odstavec 1). Rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel (odstavec 2). Není-li návrh podle odstavce 2 podán do třiceti dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká; nebyl-li spoluvlastník o nakládání uvědoměn, běží lhůta ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (odstavec 3).

12. Podle § 1129 o. z. k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud (odstavec 1). Spoluvlastník přehlasovaný při rozhodování podle odstavce 1 může navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Ustanovení § 1128 odst. 3 platí obdobně (odstavec 2).

13. Podle § 1136 o. z. spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat a) poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu, b) náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, který bylo třeba vynaložit na záchranu věci.

14. Odvolací soud toliko nad rámec závěrů vyslovených v napadeném rozsudku doplňuje, že vzhledem ke skutečnosti, že žalobci byli menšinovými podílovými spoluvlastníky na nemovitostech (každý k ), jakékoliv jejich společné rozhodnutí o záležitosti týkající se společné věci bez souhlasu žalovaného (s podílem k celku), ať již ve smyslu § 1128 či § 1129 o. z. nemohlo být přijato, stejně tak naopak, neboť v takové situaci nikdy nemohlo být dosaženo prosté, resp. kvalifikované 2/3 většiny (blíže srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2023, sp. zn. 22 Cdo 3689/2022).

15. Již v poměrech zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 12. 2013, převažoval jak v odborné literatuře, tak v soudní praxi názor, že důležitou změnou na nemovitosti jsou i zásadní rekonstrukční práce na společném domě s tím, že je vždy nutno vycházet z okolností konkrétního případu a přihlížet zejména k druhu a povaze věci, jejímu ekonomickému určení apod. I podle současné komentářové literatury [Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, s. 575-586] rozhodnutí o podstatném zlepšení nebo zhoršení věci má zahrnovat případy, kdy zásadnějším způsobem dochází ke změnám v kvalitativním či hodnotovém posouzení věci nad rámec běžných, obvyklých či pravidelnějších úkonů vztahujících se ke společné věci. K přímému pozitivnímu vymezení záležitosti mimořádné správy ve smyslu § 1129 o. z. se judikatura vyjádřila pouze ve velmi omezeném rozsahu, Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2288/2017, naznačil, že spory týkající se rekonstrukce společné věci mohou být posuzovány jak v režimu řádné, tak mimořádné správy společné věci.

16. Odvolací soud má s ohledem na tyto východiska za to, že opravu střechy spočívající ve výměně střešních latí a položení zcela nové střešní krytiny na domě, jejíž stáří bylo minimálně 80 let (vycházeje z odborného posouzení stavu střechy ze dne 14. 5. 2021) a doposud takto zásadní oprava střechy nebyla nikdy dříve na domě provedena, je na místě podřadit již pod mimořádnou správu společné věci ve smyslu § 1129 o. z., když zcela jistě se takovou rekonstrukcí zásadním způsobem zvýšila ekonomická hodnota celé nemovitosti.

17. V takovém případě, za situace, kdy mezi spoluvlastníky neexistovala dohoda o způsobu, jakým se budou jednotliví spoluvlastníci podílet na údržbě věci, bylo k rozhodnutí o opravě střechy zapotřebí kvalifikované 2/3 většiny hlasů spoluvlastníků. Samotné rozhodování spoluvlastníků v tomto směru není upraveno žádným zákonem formalizovaným postupem, jde o shodu či neshodu při řešení určité otázky, kdy všichni spoluvlastníci by měli být informováni s možností vyjádřit se a konečné rozhodnutí ovlivnit (blíže srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 770/2008). Stejně tak ani žádným formalizovaný postupem není upraven způsob vyjádření spoluvlastníka, toto může učinit i konkludentně (blíže srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3316/2009 nebo ze dne 10. 10. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4201/2017). Pakliže žalovaný nereagoval na výzvy žalobců dostatečně promptně, měli se tito ohledně rozhodnutí v této otázce ve smyslu § 1129 odst. 1 o. z. správně obrátit se žalobou na soud.

18. Nicméně i přesto, že tak neučinili, mohou se se svým nárokem opřít o § 1136 o. z. Úprava zde zakotvená míří právě na případy, kdy je na místě chránit nároky spoluvlastníka, který vynaložil náklady na společnou věc na základě rozhodnutí, které nemá vůči ostatním spoluvlastníkům právní účinky proto, že byli opomenuti při rozhodování o dané záležitosti, byť by šlo o rozhodnutí většinového spoluvlastníka, anebo spoluvlastníka, který ani většinovým hlasem nedisponuje (např. rovnodílným nebo menšinovým spoluvlastníkem). Podmínkou pro vznik nároků podle tohoto ustanovení je, že musí jít o náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků, přitom buď, v situaci, konal-li s cílem prospět ostatním, má vynakládající spoluvlastník právo na poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, nebo, v případě ohrožení věci, na náhradu nutných nákladů.

19. Promítnuto do poměrů posuzované věci lze s ohledem na stav střechy souhlasit s názorem soudu prvního stupně, že v daném případě šlo o tzv. záchranu věci, neboť stav střechy byl havarijní natolik, že do nemovitosti zatékalo na několika místech, a opakované lokální opravy jednoznačně nevedly k zabránění dalšímu zatékání, když samotná střešní krytina byla již vysokého stáří, stávající keramické tašky byly polámané, voda zatékala i kolem klempířských prvků. Každý průměrně uvažující jedinec by mohl a měl mít důvodné obavy, že tento stav může způsobit přes další zimní období rozsáhlé škody na nemovitosti, a tudíž dále znehodnotit rodinný dům až natolik, že by byla ohrožena jeho funkční podstata a ekonomická využitelnost, pročež tento stav skutečně vyžadoval před blížící se zimou okamžitý zásah. V takovém případě pak bylo na místě přiznat žalobcům a) a b) právo na náhradu nutných nákladů, které v souvislosti s opravou věci vynaložili. Přitom do značné míry se pojem „nutné náklady“ překrývá s pojmem „náklady účelné“, neboť nutnost je jen „stupňovaná účelnost“. Za nutný náklad (učiněný na věc) lze považovat takový, jež je „nezbytný k zachování existence věci, jež zamezil její zkáze, případně i jen zhoršení [blíže srov. Melzer F., Tégl P. a kolektiv, Občanský zákoník. IX. (§ 2894–3081) Komentář. Praha: Leges, 2018, 1. vyd., s. 1544].

20. Nutnost nákladů se musí posuzovat z hlediska objektivního, tj. tyto musí být objektivně vynaloženy rozumně. Jak zcela správně vyhodnotil soud prvního stupně, žalobci v řízení prokázali, že náklady vynaložené z jejich strany na záchranu věci je možno považovat za náklady objektivně rozumné, když tito před započetím prací poptali minimálně dvě firmy, smlouvu o dílo uzavřeli s dodavatelem, který učinil nabídku finančně příznivější, navíc jim garantoval, že rekonstrukce střechy bude provedena před nastávající zimou. Za situace, kdy zákon v citovaném ustanovení ani nehovoří o nákladech v obvyklé výši, nelze po vynakládajících spoluvlastnících skutečně požadovat, aby si před započetím prací nechali zpracovat znalecký posudek za účelem zjištění obvyklé ceny nákladů na opravu a podle toho hledali vhodného dodavatele, stejně tak není na místě v řízení zjišťovat obvyklou cenu nákladů a přiznat žalobcům náklady toliko v takto zjištěné výši, když žalovaný sám v řízení ani netvrdil, natož jakkoli prokázal, že v dané době a situaci existovali jiní dodavatelé, kteří skutečně nabídli za rekonstrukci cenu nižší a žalobci s nimi bezdůvodně smlouvu neuzavřeli. Stejně tak, pokud žalovaný namítal, že rozsah zvoleného postupu byl nadbytečný, žalobci v řízení tvrdili a prokázali, že vycházeli z doporučení odborníka, který shledal, že životnost krytiny je hraniční a pokud byly v minulosti provedeny lokální částečné opravy, tyto se minuly účinkem. Žalovaného, který opět jakkoliv netvrdil jinou kvalitu původní střechy a jiné projevy poškození střechy, pouze v obecné rovině zpochybňoval nutnost zásahu v daném rozsahu, tj. sám ani nepřednesl svoji konkrétní skutkovou verzi, nebylo na místě poučovat o povinnosti konkrétně tvrdit podstatné skutečnosti a svoje tvrzení i prokázat ve smyslu § 118a o. s. ř. Jak totiž vyslovil Nejvyšší soud např. ve svém usnesení ze dne 18. 6. 2019, sp. zn. 28 Cdo 1215/2019, „postup podle § 118a o. s. ř. přichází v úvahu pouze tehdy, jestliže účastníky uvedená tvrzení a navržené (případně i nenavržené, ale provedené) důkazy nepostačují k tomu, aby byl objasněn skutkový stav věci; postačují-li v řízení uskutečněná tvrzení a navržené (či nenavržené, ale provedené) důkazy pro objasnění skutkové stránky věci i při případném jiném právním názoru soudu, není třeba k poučení podle § 118a o. s. ř. přistupovat. Účastníka řízení přitom nelze poučovat o tom, že procesního úspěchu by snad mohl dosáhnout na jiném než za řízení zjištěném skutkovém základě.“ Napadené závěry soudu prvního stupně jsou tedy správné.

21. Soud prvního stupně pak nepochybil ani ve vztahu k určení počátku prodlení žalovaného, výši úroku z prodlení, jakož i k závazku žalovaného plnit každému z žalobců samostatně jednu polovinu z žalované částky (bod 39 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně), když na rozdíl od dalších řízení týkajících se spoluvlastníků není v tomto řízení nezbytná účast všech spoluvlastníků a tito nemají postavení nerozlučných společníků, a pokud částku na opravu střechy vynaložili dle jejich dohody společně, jsou ve vztahu k ní oprávněni podle poměru svých spoluvlastnických podílů, tj. každý z jedné poloviny.

22. Veden výše uvedenými důvody odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I potvrdil jako správný ve smyslu § 219 o. s. ř.

23. Správný závěr o dílčím oprávnění žalobců a) a b), vyslovený v bodě 39 odůvodnění rozsudku, však soud prvního stupně nepřenesl do nákladového výroku rozsudku, pročež odvolacímu soudu nezbylo, než provést ve vztahu k tomu výroku (II) drobnou korekci a uložit žalovanému povinnost zaplatit žalobcům jinak správně stanovenou náhradu nákladů řízení rovným dílem.

24. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobci byli i v odvolacím řízení plně úspěšní. Za tuto fázi sestávají jejich účelně vynaložené náklady z odměny jejich zástupce za 2 úkony právní služby po 3 408 Kč poskytnuté každému z žalobců (tj. 3 408 Kč x 2 x 2) v podobě sepisu vyjádření k odvolání a účasti u jednání odvolacího soudu [dle § 12 odst. 4, § 8 odst. 1, § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)], ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů advokáta za tyto dva uvedené úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, a ze šesti náhrad za ztrátu času v souvislosti s cestou advokáta k jednání odvolacího soudu z [adresa] a zpět po 100 Kč za každou jednu započatou půlhodinu dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu, to vše zvýšeno o 3 115 Kč, představující 21% DPH, když zástupce žalobců osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobcům a) a b) na nákladech odvolacího řízení částku 17 947 Kč, a to rovněž rovným dílem.

25. Žalovaný byl zavázán zaplatit náklady řízení před soudy obou stupňů do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., když nebyly shledány okolnosti, na základě kterých by byla pariční lhůta prodloužena, případně stanoveno, že plnění se bude dít ve splátkách, a to zástupci žalobců dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení