58 Co 112/2025 - 167

Rubrum

Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Roberta Pazderského a soudkyň Mgr. Magdaleny Bačíkové a Mgr. Magdalény Gargulákové ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení 100.000 Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 25. 2. 2025, [č. j.], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje v části, v níž byla žalovaná zavázána zaplatit žalobci částku 50.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 50.000 Kč od 9. 10. 2024 do zaplacení.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se mění v části, v níž byla žalovaná zavázána zaplatit žalobci částku 50.000 Kč s úrokem z prodlení od 9. 1. 2025 do zaplacení, tak, že v této části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Odůvodnění

1. Rozsudkem ze dne 25. 2. 2025, [č. j.], soud prvního stupně zavázal žalovanou do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku 100.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 50.000 Kč od 9. 10. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 50.000 Kč od 9. 1. 2025 do zaplacení (výrok I.) a nahradit žalobci náklady řízení ve výši 41.058 Kč k rukám zástupkyně žalobce (výrok II.).

2. Žalobce se žalobou podanou dne 9. 10. 2024 domáhal po žalované zaplacení částky 50.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 9. 10. 2024 do zaplacení představující smluvní pokutu za porušení povinnosti žalované dle čl. II. odst. 2.15. dohody o narovnání a dohody o správě části majetku v SJM uzavřené účastníky dne 7. 6. 2024 (dále jen „Dohoda o narovnání“) nejpozději do 30 kalendářních dní ode dne obdržení sdělení žalobce o výši daně z nemovitých věcí (v dohodě blíže specifikovaných) zaslat polovinu finanční částky na bankovní účet žalobce.

3. Při prvním jednání ve věci dne 9. 1. 2025 rozšířil žalobce žalobní nárok o dalších 50.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % od 9. 1. 2025 do zaplacení představující smluvní pokutu za porušení povinnosti žalované dle čl. II. odst. 2.3. ve spojení s odst. 2.

5. Dohody o narovnání, poněvadž žalovaná neposkytla součinnost k prodeji nemovitostí realitní kanceláři [právnická osoba], jelikož smlouva ke zprostředkování prodeje vypršela ke dni 7. 12. 2024. Soud usnesením ze dne 9. 1. 2025 připustil rozšíření žaloby o povinnost žalované zaplatit žalobci částku 50.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % od 9. 1. 2025 do zaplacení.

4. Dohoda o narovnání a dohoda o správě části majetku v SJM uzavřená účastníky dne 7. 6. 2024 se týkala nemovitostí v katastrálním území [adresa] a obci [adresa], konkrétně pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je budova č. p. [číslo], rodinný dům, pozemku parc. č. [číslo], pozemku parc. č. [číslo], podílu 1/11 pozemku parc. č. [číslo], podílu 1/11 pozemku parc. č. [číslo], podílu 1/11 pozemku parc. č. [číslo] (dále jen „Nemovitosti“).

5. V odst. 2.

3. Dohody o narovnání smluvní strany shodně prohlašují a souhlasí s tím, že Nemovitosti budou prodány třetí osobě, která poskytne nejvyšší nabídku, a to prostřednictvím výhradního zprostředkovatele realitní kanceláře [právnická osoba], IČO [IČO], (dále jen „Realitní kancelář“), kdy účastníky požadovaná kupní cena Nemovitostí bude činit s ohledem na odborné doporučení Realitní kanceláře částku [částka], a to s výhradou možného dalšího navýšení či snížení kupní ceny v závislosti na vývoji poptávky ze strany potencionálních zájemců o Nemovitosti v průběhu zprostředkování jejich prodeje prostřednictvím Realitní kanceláře.

6. V odst. 2.5. smluvní strany se zavázaly učinit veškeré potřebné kroky a poskytnout veškerou potřebnou součinnost k prodeji Nemovitostí v souladu s čl. II. odst. 2.3 této dohody, zejména k uzavření kupní smlouvy za účelem převodu vlastnického práva k Nemovitostem. Smluvní strany se v této souvislosti dále zavazují učinit veškeré potřebné kroky a poskytnout veškerou potřebnou součinnost Realitní kanceláři nutné k tomu, aby došlo ke zprostředkování prodeje Nemovitostí dle uzavřené smlouvy o realitním zprostředkování s Realitní kanceláří a současně učinit veškeré potřebné kroky a poskytnout veškerou potřebnou součinnost k uzavření kupní smlouvy za účelem převodu vlastnického práva k Nemovitostem v souladu s uzavřenou smlouvou o realitním zprostředkování s Realitní kanceláří. V bodu 2.6. se smluvní strany dohodly, že s Realitní kanceláří bude primárně jednat žalovaný, který se zavázal pravidelně informovat žalobkyni o průběhu zprostředkování prodeje Nemovitostí.

7. V odst. 2.13. se smluvní strany zavázaly počínaje dnem uzavření této dohody do předání Nemovitostí kupujícímu v případě prodeje Nemovitostí hradit rovným dílem náklady vzniklé a související se správou a údržbou Nemovitostí či s vlastnictvím Nemovitostí, za které se považují dle bodu 2.13.1. spotřeba služeb souvisejících s Nemovitostmi spočívající v nákladech na vodu, elektřinu a plyn, a dle bodu 2.13.2. daň z nemovitých věcí dle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí.

8. V odst. 2.15. se smluvní strany ve vztahu k úhradě daně z nemovitých věcí dle čl. II. odst. 2.13.2. dohodly, že před splatností daně z nemovitých věcí je žalovaný povinen o přesné výši daně z nemovitých věcí za konkrétní kalendářní rok informovat žalobkyni, a to prostřednictvím svého právního zástupce emailovou zprávou na emailovou adresu právní zástupkyně žalobkyně [e-mail]. Smluvní strany se dohodly, že daň z nemovitých věcí bude hrazena ze strany smluvních stran rovným dílem tak, že žalobkyně se zavazuje nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne obdržení sdělení o konkrétní výši daně z nemovitých věcí shora specifikovaným způsobem od žalovaného zaslat polovinu finanční částky připadající na daň z nemovitých věcí bezhotovostně na uvedený bankovní účet žalovaného. Žalovaný se poté zavazuje daň z nemovitých věcí řádně a včas uhradit.

9. V odst. 2.19. se smluvní strany dohodly, že v případě porušení smluvních povinností účastníků dle této dohody sjednaných mimo jiné v čl. 2.5. a 2.15. je povinen účastník za každé jednotlivé porušení smluvní povinnosti zaplatit druhému z účastníků jednorázovou smluvní pokutu ve výši 50.000 Kč. Dle bodu 2.21. uzavřením této dohody zanikají veškeré výše uvedené dosud sporné a uplatněné a neuplatněné závazky či nároky související s další správou nemovitostí.

10. V odst. 3.2. se smluvní strany dohodly, že smluvní pokuty se stávají splatnými na základě písemné výzvy k jejich úhradě doručené té smluvní straně, která je povinna k jejich úhradě. Dle odst. 3.3. všechny změny nebo doplňky této smlouvy mohou být učiněny pouze se souhlasem všech účastníků, a to písemnou formou.

11. Dodatkem č. 1 k dohodě o narovnání a k dohodě o správě části majetku v SJM uzavřeným dne 27. 9. 2024 si účastníci v souladu se změnou právního zastoupení žalobkyně ujednali, že emailová adresa [e-mail] se nahrazuje novou adresou právního zástupce žalobkyně [e-mail] a veškerá práva a povinnosti účastníků obsažená v Dohodě budou nově plněna ke vztahu k této adrese.

12. Ve vztahu ke smluvní pokutě za porušení povinnosti dle čl. II odst. 2.

15. Dohody o narovnání soud prvního stupně uzavřel, že žalobce prokázal doručení výzvy žalobkyni dne 17. 7. 2024 o výši daně z nemovitosti za rok 2024 vyměřené [orgán veřejné moci] ve výši 6.240 Kč se splatností 3.120 Kč do 31. 5. 2024 a ve výši 3.120 Kč do 2. 12. 2024, přičemž žalovaná uhradila na tuto daň z nemovitosti za rok 2024 na účet žalobce částku 1.560 Kč až dne 30. 11. 2024, čímž porušila povinnost, k níž se zavázala v čl. II. odst. 2.

15. Dohody o narovnání. Dne 18. 9. 2024 byla do datové schránky zástupce žalované zaslána předžalobní výzva, v níž žalobce vyzval žalovanou k úhradě smluvní pokuty ve výši 50.000 Kč do 27. 9. 2024, neboť přes sdělení dne 17. 7. 2024 o výši daně z nemovitých věcí za rok 2024 nebyla polovina daně uhrazena do 30 kalendářních dnů ode dne obdržení sdělení.

13. Soud prvního stupně považoval za nepřiléhavou obranu žalované, že až podpisem Dohody o narovnání se žalovaná zavázala k zaplacení poloviny splatné daně z nemovitosti za rok 2024 a že tedy nebyla povinna hradit polovinu první splátky daně, jež byla splatná před podpisem Dohody o narovnání. Podle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, je příslušným finančním úřadem daň vyměřena vždy k 1. 1. každého roku, zdaňovacím obdobím je vždy kalendářní rok, splatnost vůči finančnímu úřadu je umožněna ve dvou splátkách. Účastníci si v Dohodě o narovnání ujednali, že náklady související se správou nemovitosti, mj. daň z nemovitosti, ponesou rovným dílem. Je-li daň vyměřena za období kalendářního roku, je ze záměru Dohody o narovnání avizovaného v čl. I. a z jazykového i logického výkladu čl. II odst. 2.13. zřejmé, že projevená vůle směřovala k podílení se rovným dílem na nákladech vzniklých v daném čase, tedy na dani nemovitosti za rok 2024. Samotná splatnost vůči správnímu orgánu nemůže být rozhodující kritérium, byla-li vyjádřena shodná vůle účastníků o úhradě daně z nemovitosti.

14. Ve vztahu ke smluvní pokutě za porušení povinnosti dle čl. II odst. 2.

5. Dohody o narovnání vycházel soud prvního stupně ze zjištění, že žalobce a žalovaná jako zájemci uzavřeli dne [datum] s realitním zprostředkovatelem [právnická osoba] zprostředkovatelskou smlouvu ohledně prodeje Nemovitostí za kupní cenu [částka], a to na dobu šesti měsíců s tím, že tato doba může být stranami opakovaně prodlužována, nejdříve 30 dnů před uplynutím sjednané doby. E-mailem dne 21. 11. 2024 zástupkyně žalobce vyzvala zástupce žalované, zda žalovaná souhlasí se změnou zprostředkovatele na realitní kancelář [právnická osoba], neboť uplyne platnost zprostředkovatelské smlouvy. Dne 3. 12. 2024 zaslal zprostředkovatel návrh nové zprostředkovatelské smlouvy na další tři měsíce a navrhl inzerovat novou cenu nemovitostí. Dne 10. 12. 2024 urgovala zástupkyně žalobce vyjádření k dosavadnímu postupu ve věci prodeje nemovitostí s tím, že navrhuje nemovitosti inzerovat další tři měsíce za nižší cenu, přičemž informuje, že zprostředkovatel [právnická osoba] má provizi 3 % a současně by inzeroval nižší cenu, takže stávající realitní zprostředkovatel je nejvýhodnější; žádala odpověď do 12. 12. 2024. Dne 20. 12. 2024 zástupkyně žalobce opakovaně urgovala dohodu na dalším postupu prodeje nemovitostí, přičemž neobdrží-li odpověď do 23. 12. 2024, bude nárokovat smluvní pokutu ve výši 50.000 Kč. Dne 21. 12. 2024 sděluje zástupce žalované, že žalovaná nemá nadále zájem, aby nemovitosti prodával stávající zprostředkovatel, a navrhuje uzavřít dohodu o novém zprostředkovateli po 8. 1. 2025. Obecně se společností [právnická osoba] nemá problém, přičemž upozorňuje, že z automatické odpovědi je zjevné, že čerpá dovolenou. E-mailem dne 22. 12. 2024 shrnuje zástupkyně žalobce dosavadní výzvy zaslané ve věci a poskytnutí součinnosti přes čerpání dovolené a nejpozději do 31. 12. 2024 žádá konkrétní návrh nové zprostředkovatelské smlouvy. E-mailem dne 31. 12. 2024 navrhuje zástupce žalované dořešit záležitost po 8. 1. 2025 a navrhuje [právnická osoba]. Má za to, že bylo dostačující uzavření zprostředkovatelské smlouvy a není nutné v případě souhlasu obou stran uzavírat dodatek z důvodu úspory nákladů. E-mailem ze dne 3. 1. 2025 zprostředkovatel [právnická osoba] sděluje, že má zájemce na koupi nemovitosti a potřeboval by podepsat novou zprostředkovatelskou smlouvu. Zástupkyně žalobce e-mailem ze dne 6. 1. 2025 žádá od zástupce žalované o co nejrychlejší jednoznačnou reakci podpisu zprostředkovatelské smlouvy se stávajícím realitním zprostředkovatelem. Žalobce zasílá dne 31. 12. 2024 výzvu k úhradě smluvní pokuty ve výši 50.000 Kč nejpozději do 7. 1. 2025 za porušení smluvní povinnosti poskytnutí součinnosti při prodeji nemovitosti a tuto předžalobní výzvu odesílá dne 2. 1. 2025 do datové schránky zástupce žalované. Z e-mailu ze dne 13. 1. 2025 od zástupkyně žalobce bylo zjištěno, že realitní kancelář má dva potencionální zájemce, kteří by měli zájem o koupi předmětné nemovitosti, ale pro pasivitu žalované nemůže realitní zprostředkovatel vyvíjet činnost, což vyplývá z e-mailu [právnická osoba] ze dne 13. 1. 2025. Zástupce žalované vyzývá e-mailem ze dne 15. 1. 2025 k zaslání návrhu dodatku, pokud má žalobce za to, že je ho třeba uzavírat. E-mailem ze dne 16. 1. 2025 zástupce žalované žádá o sdělení způsobu uzavření nové zprostředkovatelské smlouvy a zástupkyně žalobce sděluje termín počátkem příštího týdne. Dne 27. 1. 2025 urguje odpověď, přičemž téhož dne sděluje zástupce žalované, že odpověděl do čtyř minut. Následně však sděluje, že se stala chyba na jeho straně a podpis žalované neprodleně zajistí. Zástupkyně žalobce e-mailem ze dne 29. 1. 2025 sděluje, že si podepsaný návrh vyzvedla a dne 3. 2. 2025 zanechala podepsaný žalované.

15. Po právní stránce pak soud prvního stupně uzavřel následující. Vyzval-li žalobce prostřednictvím své zástupkyně žalovanou dne 21. 11. 2024 k uzavření zprostředkovatelské smlouvy případně s jinou kanceláří, poté dne 10. 12. 2024 a 20. 12. 2024 urguje dohodu na dalším postupu, činí tak v souladu s ujednáním čl. II odst. 2.3. a odst. 2.

5. Dohody o narovnání, neboť dodatek či nová zprostředkovatelská smlouva nemůže být uzavřena bez součinnosti žalované. Realitní zprostředkovatel [právnická osoba] již 3. 12. 2024 předložil k podpisu novou zprostředkovatelskou smlouvu za změněných podmínek prodeje, bez jejíhož podpisu by po 7. 12. 2024 nemohl inzerovat předmětné nemovitost k prodeji. Žalovaná však prokazatelně součinnost k podpisu nové zprostředkovatelské smlouvy poskytla po opakovaných urgencích zástupkyně žalobce až dne 29. 1. 2025.

16. Soud prvního stupně neshledal relevantní obranu žalované, že nebylo její povinností po uplynutí šesti měsíců poskytovat součinnost realitní kanceláři [právnická osoba]. Žalovaná se k závazku učinit všechny potřebné kroky a poskytnutí součinnosti za účelem prodeje nemovitosti zavázala právě tomuto realitnímu zprostředkovateli v ujednání čl. II odst. 2.

5. Dohody o narovnání, přičemž je třeba zdůraznit, že mezi stranami nedošlo k dohodě o změně zprostředkovatele, tudíž dohodnutý zprostředkovatel v čl. II odst. 2.3. zůstává jako jediná „Realitní kancelář“, na níž se v procesu narovnání účastníci shodli. Tato realitní kancelář však po 7. 12. 2024 neměla žádné oprávnění k prodeji předmětných nemovitostí až do 29. 1. 2025 právě v důsledku neučinění potřebných kroků a neposkytnutí součinnosti žalovanou, v důsledku čehož nemohla být zájemcům nabízena k prodeji a realizaci požadovaných prohlídek.

17. Soud prvního stupně shledal žalobní nárok v celém rozsahu důvodným. Uzavřel, že žalobce se v souladu s čl. II odst. 2.

19. Dohody o narovnání po právu domáhal zaplacení sjednané smluvní pokuty ve výši 50.000 Kč pro porušení smluvní povinnosti žalovanou dané v čl. 2.15. výzvou ze dne 18. 9. 2024 a smluvní pokuty ve výši 50.000 Kč pro porušení smluvní povinnosti dané v čl. 2.5. výzvou ze dne 31. 12. 2024. Právo na moderaci smluvní pokuty nebylo žalovanou uplatněno. Poněvadž žalovaná neuhradila jednotlivé smluvní pokuty ve lhůtách splatnosti do 8. 10. 2024, resp. do 8. 1. 2025, vznikl žalobci vždy ode dne následujícího nárok na úrok z prodlení dle § 1968 a § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud žalobci vůči žalované nárok na náhradu nákladů řízení.

18. Rozsudek napadla žalovaná včasným a přípustným odvoláním. Namítla jeho nepřezkoumatelnost pro nedostatek odůvodnění, vnitřní rozpornost a nesrozumitelnost. Soud prvního stupně učinil ve věci nesprávná skutková zjištění, když nesprávně vyložil obsah Dohody o narovnání, v rozporu s jejím smyslem a účelem, jednostranně ve prospěch žalobce, aniž by reflektoval skutkový kontext jejího uzavření, dosavadní jednání smluvních stran a jejich záměr.

19. Ve vztahu ke smluvní pokutě za údajné nezaplacení daně z nemovitých věcí žalovaná namítla, že nebyla ujednána zpětná účinnost dohody o placení nákladů souvisejících s Nemovitostmi, mj. daně z nemovitosti. Účastníci se dne 7. 6. 2024, tj. po splatnosti první splátky daně z nemovitých věcí, dohodli na placení těchto nákladů rovným dílem počínaje dnem uzavření dohody. Navíc žalobce byl povinen před splatností daně informovat žalovanou o přesné výši daně; s tímto ujednáním se soud vůbec nevypořádal. Soud zcela účelně dovodil, že vůle účastníků směřovala k podílení se rovným dílem na dani z nemovitosti za rok 2024 v celém rozsahu. Protože Dohoda o narovnání byla uzavřena 7 dní po splatnosti první splátky daně, nebyla žalovaná povinna hradit polovinu první splátky daně. V Dohodě o narovnání účastníci prohlásili, že ke dni jejího uzavření mají mezi sebou vypořádány veškeré nároky, tudíž po jejím uzavření nemohl žalobce požadovat, aby se žalovaná podílela na úhradě daně také za dobu uzavření Dohody předcházející.

20. Ve vztahu ke smluvní pokutě za údajné neposkytnutí součinnosti k prodeji Nemovitostí žalovaná namítla, že není evidentní, z jakého důvodu je smluvní pokuta požadována; rozsudek uvádí pouze abstraktní tvrzení ohledně nečinnosti žalované; není uvedeno a prokázáno, kdy žalovaná porušila povinnost z Dohody o narovnání, jakou povinnost a jakým způsobem; soud neidentifikoval konkrétní jednání či opomenutí, které představuje porušení smluvní povinnosti. Žalobce namítá nečinnost žalované, aniž by sám vyvinul aktivitu směřující k naplnění Dohody o narovnání. Naproti tomu žalovaná projevila snahu o řešení situace, byla ochotna spolupracovat na prodeji nemovitosti; v momentě, kdy měla za to, že ze strany [právnická osoba] nedochází k úspěšnému prodeji, navrhla změnu zprostředkovatele, viz e-maily ze dnů 21. 12. 2024 a 31. 12. 2024. Z Dohody o narovnání neplyne pro žalovanou povinnost uzavřít dodatek ke Zprostředkovatelské smlouvě s [právnická osoba]; požadavek na součinnost vzešel od žalobce až po uplynutí účinnosti Zprostředkovatelské smlouvy; povinností žalované bylo poskytnout součinnost během účinnosti Zprostředkovatelské smlouvy, tuto povinnost žalovaná neporušila.

21. Konečně žalovaná namítla porušení dobrých mravů ze strany žalobce, když na jednu stranu nebylo ze strany zástupkyně žalobce reagováno na některé e-mailové dotazy zástupce žalované, na druhou stranu zástupkyně žalobce opakovaně a účelově napadal zástupce žalované v souvislosti s jeho dovolenou. Domáhala se zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k novému projednání.

22. Žalobce ve vyjádření k odvolání zpochybňuje výklad Dohody o narovnání, jak jej učinila žalovaná v odvolání. Ve vztahu ke smluvní pokutě za porušení povinnosti dle čl. II odst. 2.

15. Dohody o narovnání je podstatné, že žalovaná ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení výše daně z nemovitých věcí za rok 2024 neuhradila na bankovní účet žalobce ničeho, tj. ani polovinu poměrné části daně z nemovitých věcí za rok 2024. Soud prvního stupně zcela jednoznačně a věcně správně vyhodnotil, že v rozporu s čl. II. odst. 2.

15. Dohody o narovnání bylo finanční plnění určené na úhradu daně z nemovitých věcí připsáno na bankovní účet žalobce až dne 30. 11. 2024. Poté se pro úplnost vyjádřil i k samotné otázce rozsahu povinnosti žalované uhradit daň z nemovitých věcí dle čl. II. odst. 2.13.

2. Dohody, přičemž dospěl k závěru, že povinnost žalované se vztahovala na celou výši daně z nemovitých věcí za rok 2024.

23. Rovněž ve vztahu k neposkytnutí součinnosti žalovaná staví svou obranu na výkladu Dohody o narovnání, který je v naprostém rozporu s jejím smyslem, jazykovým výkladem a účelem jejího uzavření. Účelem a smyslem uzavřené Dohody bylo předejít soudním sporům vztahujícím se ke správě a prodeji nemovitostí náležejících do zaniklého a doposud nevypořádaného společného jmění manželů účastníků řízení, dosáhnout, s výhradou případného písemného uzavření oboustranně odsouhlasených dodatků, definitivní a neměnné dohody na veškerých záležitostech spojených se správou, prodejem a zprostředkováváním prodeje nemovitostí. Účelem a smyslem ujednání čl. II. odst. 2.

3. Dohody bylo sjednat realitního zprostředkovatele, který bude zprostředkovávat prodej nemovitostí do doby zrealizování jejich prodeje, pokud se samozřejmě případně účastníci nedohodnou jinak (a za tímto účelem uzavřou oboustranně odsouhlasený písemný dodatek k uzavřené Dohodě). Pouze s ohledem na zákonnou úpravu (§ 17 odst. 4 zákona č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování) byla lhůta účinnosti zprostředkovatelské smlouvy sjednána na dobu 6 měsíců. S ohledem na konfliktnost vztahů mezi účastníky řízení by bylo v rozporu se smyslem a účelem Dohody i s faktem dlouhodobého jednání s realitním zprostředkovatelem, u kterého navíc byly vyjednány exkluzivní podmínky prodeje se sníženou provizí, pokud by po uplynutí 6 měsíců měl opět následovat spor ohledně způsobu prodeje nemovitostí. Účastníci řízení se po celou dobu účinnosti Dohody zavázali poskytovat veškerou potřebnou součinnost k prodeji nemovitostí právě prostřednictvím sjednaného realitního zprostředkovatele. Paradoxně i při přijetí chybné argumentace ze strany žalované by stejně došlo k porušení smluvních povinností z její strany, neboť s ohledem na blížící se konec účinnosti zprostředkovatelské smlouvy ke dni 7. 12. 2024 neučinila žalovaná na rozdíl od žalobce žádné aktivní kroky k pokračování zprostředkovávání prodeje nemovitostí dle čl. II. odst. 3 a odst. 5 Dohody, přičemž nenavrhla změnu dosavadního realitního zprostředkovatele, nezaslala návrh dodatku k Dohodě v souvislosti s návrhem nového realitního zprostředkovatele, nezaslala návrh zprostředkovatelské smlouvy s novým realitním zprostředkovatelem, tj. zkrátka neučinila na opakované výzvy žalobce v pokračování zprostředkovávání prodeje nemovitostí dle Dohody s ohledem na konec účinnosti zprostředkovatelské smlouvy ničeho, včetně jakékoli součinnosti k plnění povinností dle Dohody či výběru nového realitního zprostředkovatele. Přes opakované urgence a žádosti žalobce od 21. 11. 2024 došlo k uzavření nové zprostředkovatelské smlouvy s Realitní kanceláří dle Dohody až dne 31. 1. 2025. V tomto směru je v rozsudku nesprávně uvedeno datum 29. 1. 2025 namísto správného data 31. 1.2025.

24. Za zcela zcestnou považuje žalobce argumentaci žalované ve vztahu k údajnému porušení dobrých mravů. Právní zástupce žalované neprojevuje dostatek sebereflexe. Případná nedostatečná komunikace mezi advokátem a jeho klientem, případně nedostatek časového prostoru advokáta na poskytování právních služeb, nemůže jít k tíži druhé strany a je záležitostí výlučně mezi advokátem a jeho klientem. Žalobce tedy navrhl potvrzení napadeného rozsudku v celém rozsahu a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.

25. Podle § 556 o. z.: (1) Co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. (2) Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

26. Účelem výkladu právního jednání je zjištění obsahu právního jednání z hlediska vůle jednajícího. Výkladem lze pouze zjišťovat obsah právního jednání, nelze jím však projev vůle nahrazovat, měnit či doplňovat (NS 32 Cdo 939/2018), popř. měnit smysl jinak jasného právního jednání (NS 21 Cdo 2300/2017). Výkladu podléhají i navenek jasná právní jednání (NS 23 Cdo 2126/2018). Úmysl jednajícího (skutečná vůle) je ve vztahu k obsahu právního jednání zásadně určující. Skutečnou vůli jednajícího je třeba posuzovat k okamžiku, kdy projev vůle učinil (NS 33 Cdo 1565/2018). V případě rozporu mezi skutečnou (vnitřní) vůlí jednajícího a jejím projevem (projevenou vůlí) je třeba dát přednost vůli jednajícího, pokud byla nebo musela být známa adresátovi (NS 29 Cdo 61/2017 = Rc 4/2019). Výklad podle úmyslu jednajícího se může prosadit i v případech, kdy je pro právní jednání obligatorní písemná forma, přičemž při výkladu písemných právních jednání nelze vycházet pouze ze samotného textu listiny (II. ÚS 2124/14). U vícestranných právních jednání je určující společný úmysl jednajících (NS 22 Cdo 381/2022). Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, tj. v situaci, kdy se zjistit úmysl jednajícího nepodaří nebo adresát nebyl s úmyslem jednajícího srozuměn, je třeba obsah právního jednání vyložit podle jeho objektivního významu. Na výklad podle skutečné vůle však nelze rezignovat jen proto, že projev vůle zúčastněné osoby interpretují rozdílně (NS 21 Cdo 771/2020). K objektivnímu výkladu lze přistoupit pouze tehdy, pokud právní jednání nelze vyložit podle vůle jednajícího (NS 21 Cdo 5281/2016). Při objektivním výkladu je cílem zjištění, jaký význam by právnímu jednání přikládala osoba v postavení adresáta. Občanský zákoník, C.H.Beck, 2. vydání (3. aktualizace, 2024):

V. Beran

27. Ze shora uvedeného plyne, že každé právní jednání je třeba vyložit dle pravidel daných ust. § 556 o. z., tedy i takové právní jednání, které navenek působí jasně. Soud prvního stupně při výkladu obsahu Dohody o narovnání pravidla ust. § 556 o. z. nerespektoval; nezjišťoval, jaký byl (společný) úmysl stran při uzavření Dohody o narovnání.

28. Žalovaná v odvolání namítá, že provedl výklad dohody nesprávně; naproti tomu žalobce se ztotožňuje s výkladem provedeným soudem prvního stupně. Je tedy zjevné, že ohledně výkladu Dohody panuje mezi stranami spor; tvrzení účastníků o tom, jaká byla jejich vůle při uzavírání Dohody, jsou odlišná.

29. Ve vztahu k požadavku na uhrazení smluvní pokuty za porušení povinnosti dle čl. II odst. 2.

15. Dohody o narovnání účastníci k výslovnému dotazu odvolacího soudu souhlasili s takovým výkladem ujednání čl. II odst. 2.

15. Dohody o narovnání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit na účet žalobce příslušnou částku nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy prostřednictvím svého právního zástupce obdrží sdělení právního zástupce žalobce o konkrétní výši daně z nemovitých věcí.

30. Mezi účastníky je přitom nesporné, že zástupkyně žalované obdržela dne 17. 7. 2024 od zástupkyně žalobce e-mail s „informací finančního úřadu pro placení daně z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2024“, tedy že dne 17. 7. 2024 žalobce informoval žalovanou o přesné výši daně z nemovitých věcí za kalendářní rok 2024. Současně je nesporné, že žalovaná na základě výzvy k úhradě poloviny částky odpovídající dani z nemovitých věcí uhradila na účet žalobce částku 1.560 Kč dne 30. 11. 2024.

31. Podle čl. II odst. 2.

15. Dohody o narovnání však byla povinna poměrnou část daně z nemovitých věcí zaplatit nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy prostřednictvím svého právního zástupce obdrží sdělení právního zástupce žalobce o konkrétní výši daně z nemovitých věcí, tedy nejpozději do 16. 8. 2024. Tuto povinnost žalovaná porušila, neboť poměrnou část daně z nemovitých věcí, ať už v jakékoliv výši, zaplatila až 30. 11. 2024. Je tudíž nadbytečné zabývat se výkladem Dohody o narovnání v tom smyslu, jaká byla vůle smluvních stran ve vztahu k nyní sporné otázce, zda podle ujednání čl. II odst. 2.13. a 2.

15. Dohody byla žalovaná povinna zaplatit poměrnou část daně za celý kalendářní rok 2024 nebo jen tu část, jejíž splatnost ve vztahu k finančnímu úřadu nastala až po uzavření Dohody o narovnání.

32. Protože žalovaná porušila smluvní povinnost sjednanou v čl. 2.

15. Dohody o narovnání, vznikl žalobci v souladu s ujednáním čl. 2.

19. Dohody o narovnání nárok na smluvní pokutu ve výši 50.000 Kč. V souladu s čl. 3.

2. Dohody o narovnání žalobce vyzval žalovanou k úhradě smluvní pokuty předžalobní výzvou ze dne 18. 9. 2024, v níž určil lhůtu k plnění do 27. 9. 2024. Tímto okamžikem se smluvní pokuta stala splatnou. Ode dne 28. 9. 2024 je žalovaná v prodlení s její úhradou.

33. V části, v níž soud prvního stupně zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku 50.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu od [datum] do zaplacení, je jeho rozhodnutí věcně správné, proto jej odvolací soud podle § 219 o. s. ř. potvrdil (výrok I.).

34. Ve vztahu k požadavku na uhrazení smluvní pokuty za porušení povinnosti dle čl. II odst. 2.

5. Dohody o narovnání lze přisvědčit názoru žalované, že nejen z rozsudku, ale ani z tvrzení žalobce uvedených v řízení před soudem prvního stupně, není zřejmé, v čem konkrétně mělo porušení povinnosti poskytovat součinnost spočívat, co konkrétně měla žalovaná udělat a kdy a neudělala to.

35. Žalobce v průběhu odvolacího řízení po poučení dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. upřesnil, že neposkytnutí součinnosti ze strany žalované spočívalo v tom, že ve lhůtě 7 dnů (neboli bezodkladně) nepodepsala novou zprostředkovatelskou smlouvu se stávajícím zprostředkovatelem [právnická osoba], kterou jí žalobce zaslal jako přílohu e-mailu dne 10. 12. 2024 (č. l. [číslo]), přičemž tímto e-mailem žalobce žalovanou vyzval k uzavření takové smlouvy. Smluvní pokutu z důvodu porušení smluvní povinnosti poskytnout součinnost spočívající v tom, že bezodkladně (tj. nejpozději do 7 dnů) po obdržení e-mailu dne 10. 12. 2024 neuzavřela novou zprostředkovatelskou smlouvu se stávajícím zprostředkovatelem [právnická osoba], žalobce uplatnil (ve smyslu čl. 3.

2. Dohody o narovnání) předžalobní výzvou ze dne 31. 12. 2024 ve spojení s e-mailem z téhož dne, jimiž má být tato skutečnost prokázána.

36. V e-mailu dne 31. 12. 2024 adresovaném zástupci žalované zástupkyně žalobce napsala: V návaznosti na váš email vám sděluji následující. 1) Vaše klientka je seznámena s obsahem zprostředkovatelské smlouvy a ukončení této smlouvy do 7. 12. 2024. Ničeho Vaší klientce nebránilo, aby včasně učinila Vaším prostřednictvím, případně mému klientovi samostatně, návrh na změnu realitního zprostředkovatele tak, aby bylo možno řádně a včas odsouhlasit změnu realitního zprostředkovatele, podmínky zprostředkování prodeje nemovitostí a následně se dohodnout na uzavření nové zprostředkovatelské smlouvy a uzavření dodatku k dohodě o narovnání. Přestože klient opakovaně mým prostřednictvím upozorňoval na to, že je nutno učinit kroky související s ukončením účinnosti zprostředkovatelské smlouvy dle uzavřené dohody o narovnání, do 7. 12. 2024 Vaše klientka neposkytla součinnost k uzavření nové zprostředkovatelské smlouvy se stávajícím realitním zprostředkovatelem v souladu s dohodou o narovnání, neučinila ani včasný návrh na případnou změnu realitního zprostředkovatele a uzavření dodatku k dohodě o narovnání. Ani na opakované urgence nebylo z Vaší strany nijak reagováno, resp. reagováno emailovými zprávami s naprosto nedostatečným a irelevantním obsahem. 2) S ohledem na další porušení smluvní povinnosti Vaší klientky Vám v příloze zasílám předžalobní výzvu, kterou současně zasílám do Vaší datové schránky. 3) Je nicméně v zájmu našich klientů dohodnout se na dalším postupu, tedy budu v každém případě očekávat návrh postupu z Vaší strany do 10. 1. 2025.

37. V předžalobní výzvě zástupkyně žalobce uvedla: Přestože byla Vaše klientka opakovaně vyzývána ke splnění svých povinností k poskytování součinnosti dle čl. II odst. 2.

5. Dohody za účelem zprostředkování prodeje nemovitostí v souladu s čl. II odst. 2.

3. Dohody s ohledem na konec účinnosti smlouvy o realitním zprostředkování uzavřenou s realitním zprostředkovatelem, žádná součinnost mému klientovi doposud nebyla poskytnuta. V právním zastoupení svého klienta tedy Vaší klientku vyzývám k úhradě smluvní pokuty ve výši 50.000 Kč na bankovní účet klienta č. ú. …, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 7. 1. 2025.

38. Z obsahu citovaných listin neplyne, že důvodem uplatnění smluvní pokuty byla skutečnost, že žalovaná bezodkladně po obdržení e-mailu ze dne 10. 12. 2024 nepodepsala novou zprostředkovatelskou smlouvu se stávajícím zprostředkovatelem [právnická osoba], kterou žalobce zaslal jako přílohu uvedeného e-mailu.

39. V textu e-mailu ze dne 31. 12. 2024 je žalované vytýkáno, že do 7. 12. 2024 neposkytla součinnost k uzavření nové zprostředkovatelské smlouvy se stávajícím realitním zprostředkovatelem, příp. neučinila ani včasný návrh na změnu realitního zprostředkovatele a uzavření dodatku k dohodě o narovnání, tedy nikoliv to, že bezodkladně po obdržení e-mailu ze dne 10. 12. 2024 nepodepsala novou zprostředkovatelskou smlouvu se stávajícím zprostředkovatelem.

40. V samotné předžalobní výzvě, kterou žalobce žalovanou vyzval k úhradě smluvní pokuty, pak zástupkyně žalobce pouze obecně uvádí, že žalobci nebyla doposud poskytnuta žádná součinnost, aniž by konkrétně specifikovala, v čem mělo poskytnutí součinnosti spočívat, resp. co měla žalovaná vykonat a kdy a nevykonala.

41. Rovněž žalovaná uvedla, že po obdržení e-mailu ze dne 31. 12. 2024 a předžalobní výzvy z téhož dne jí nebylo jasné, v čem mělo z její strany neposkytnutí součinnosti spočívat. Měla za to, že součinnost poskytuje; zástupce žalované reagoval na e-maily zástupkyně žalobce i v průběhu své dovolené. Dne 21. 12. 2024 žalovaná navrhovala změnu realitního zprostředkovatele s ohledem na to, že dosavadní realitní zprostředkovatel nebyl úspěšný, ale současně připouštěla možnost pokračovat s dosavadním realitním zprostředkovatelem, nebude-li žalobce s jeho změnou souhlasit. Prodej nemovitostí byl i v zájmu žalované; žalovaná neměla důvod nespolupracovat. Žalovaná nebyla nikdy do okamžiku uplatnění smluvní pokuty dne 31. 12. 2024 vyzvána, aby se dostavila do realitní kanceláře k podpisu nové zprostředkovatelské smlouvy, případně aby ji podepsala distančně elektronicky.

42. Žalobce sice v odvolacím řízení doplnil tvrzení, v čem spočívalo neposkytnutí součinnosti ze strany žalované, resp., co dle jeho názoru žalovaná v rámci povinnosti poskytovat součinnost sjednané v čl. 2.

5. Dohody o narovnání měla vykonat a nevykonala, nicméně neprokázal, že právě z tohoto důvodu (tj. z důvodu, že žalovaná bezodkladně po obdržení e-mailu ze dne 10. 12. 2024 nepodepsala novou zprostředkovatelskou smlouvu se stávajícím zprostředkovatelem) smluvní pokutu také v souladu s ujednáním čl. 3.

2. Dohody o narovnání uplatnil. Nebylo-li prokázáno, že nastala splatnost smluvní pokuty (ve smyslu čl. 3.

2. Dohody o narovnání), kterou žalobce uplatnil rozšířením žaloby dne 9. 1. 2025, je nadbytečné zabývat se tím, zda žalované vůbec vznikla povinnost, za jejíž porušení žalobce smluvní pokutu nárokuje.

43. Žalobce se domáhá zaplacení smluvní pokuty za porušení povinnosti dle čl. 2.

5. Dohody o narovnání, které má spočívat v tom, že žalovaná bezodkladně (nejpozději do 7 dnů) po obdržení e-mailu ze dne 10. 12. 2024 nepodepsala novou zprostředkovatelskou smlouvu se stávajícím realitním zprostředkovatelem [právnická osoba], aniž by v souladu s ujednáním čl. III odst. 3.

2. Dohody o narovnání učinil smluvní pokutu uplatněnou z tohoto důvodu splatnou. Protože se domáhá zaplacení smluvní pokuty, která se dosud nestala splatnou, nemůže být jeho požadavku již jen z tohoto důvodu vyhověno. Proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v části, v níž byla žalovaná zavázána zaplatit žalobci částku 50.000 Kč s úrokem z prodlení od 9. 1. 2025 do zaplacení, podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že žalobu v této části se zamítl (výrok II.).

44. V souladu s ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. rozhodl odvolací soud o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Vzhledem k tomu, že poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků v řízení je stejný, podle § 142 odst. 2 o. s. ř. náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků (výrok III.).

Poučení