58 Co 114/2024 - 370

Rubrum

Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Roberta Pazderského a soudkyň Mgr. Magdaleny Bačíkové a Mgr. Magdalény Gargulákové ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A]., IČO [IČO žalované A] sídlem [Adresa žalované A] 2. [Jméno žalované B], narozený dne [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované B] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 37.500 Kč s příslušenstvím o odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne 18. března 2024, č. j. [Anonymizováno], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II mění tak, že žalovaní jsou povinni rovným dílem nahradit žalobci náklady řízení ve výši 35.905 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalovaní jsou povinni rovným dílem nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 4.633 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl, že žalovaní jsou povinni do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku 37.500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12.500 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 12.500 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 12.500 Kč od [datum] do zaplacení, přičemž plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého žalovaného (výrok I) a nahradit žalobci náklady řízení ve výši 35.905 Kč k rukám právního zástupce žalobce, přičemž plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého žalovaného (výrok II).

2. Podle odůvodnění dospěl po provedeném dokazování k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi žalobcem jako pronajímatelem a 1. žalovanou (dále jen „žalovaná“) jako nájemcem byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byly pozemky parc. č. [Anonymizováno], a budovy na pozemcích parc. č. st. [Anonymizováno], vše v obci [adresa] v katastrálním území [adresa]. Tato nájemní smlouva byla k žádosti žalované ukončena dohodou ze dne [datum], kdy byly současně uzavřeny nájemní smlouvy jednak mezi žalobcem a žalovanou, jejímž předmětem byly nemovitosti - budova bez č. p./č. e. stojící na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], pozemky parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], jednak mezi žalobcem a společností [právnická osoba], jejímž předmětem byly nemovitosti - budovy bez č. p./č. e. stojící na pozemcích parc. č. st. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], pozemky parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], obec [adresa]. Žalovaná si nemovitosti žalobce pronajala pro účely svého podnikání jakožto vnější a vnitřní skladovací prostory na dobu od [datum] do [datum] za nájemné ve výši 12.500 Kč měsíčně splatné vždy k pátému dni v měsíci. Ve smlouvě strany ujednaly, že žalobce nebude v rámci nájmu poskytovat žádné služby; nájemce není oprávněn provádět stavebně-technické úpravy bez předchozího písemného svolení žalobce; k ukončení nájmu může dojít písemnou dohodou stran nebo ze zákonem stanovených důvodů. V prohlášení ze dne [datum] se 2. žalovaný (dále jen „žalovaný“) coby jednatel žalované s odkazem na ust. § 2021 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) zavázal v případě prodlení žalované s úhradou závazků vyplývajících z nájemní smlouvy ze dne [datum] tyto závazky uhradit. Žalovaný coby statutární orgán žalované před uzavřením smlouvy absolvoval zevrubnou prohlídku celého areálu a jednotlivých budov. V průběhu nájemního vztahu nedošlo k žádnému podstatnému zhoršení stavu předmětu nájmu. Žalovaná dne [datum] adresovala žalobci dopis označený jako „odstoupení od smlouvy - ukončení nájmu“, ve kterém bez uvedení důvodu uvedla, že k [Datum narození advokáta A] odstupuje od smlouvy o nájmu skladových prostor [adresa] p. č. [Anonymizováno]. Žalovaná neuhradila nájemné za měsíce říjen, listopad a prosinec 2020; žalobce vyzval k úhradě dlužného nájemného nejprve žalovanou dopisem ze dne [datum], následně žalovaného dopisem ze dne [datum]. Závěr o tom, že nájemné za 10-12/2020 žalovaná neuhradila, učinil z výpisů z účtů obou žalovaných. Nájemné za 12/2020 nemohlo být zaplaceno z kauce, neboť kauce byla v souladu s čl. 5.2 nájemní smlouvy užita k úhradě nákladů za úklid. Přitom nepovažoval za podstatné, zda žalobce užil kauci pro účely úklidu předmětu nájmu oprávněně či nikoli.

3. Při právním hodnocení věci uvedl, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o nájmu prostor určených k podnikání dle § 2302 a násl. o. z.; žalovaný učinil ručitelské prohlášení dle § 2018 o. z. Listinou ze dne [datum] nedošlo k ukončení nájemního vztahu; možnost odstoupení od smlouvy nebyla ve smlouvě ujednána; ve věci nedošlo ani ke splnění zákonných podmínek pro odstoupení od smlouvy dle § 2002 odst. 1 o. z., neboť žalobce podstatným způsobem smlouvu neporušil. Žalované byl stav předmětu nájmu v době uzavření nájemní smlouvy dobře znám; o jistých nedostatcích předmětu nájmu věděla od samého počátku; jednak prostřednictvím žalovaného provedla zevrubnou prohlídku areálu před uzavřením smlouvy, jednak v okamžiku uzavření nájemní smlouvy dne [datum] měla předmět nájmu v pronájmu již od [datum] na základě nájemní smlouvy ze dne [datum]; uzavřením nájemní smlouvy dne [datum] dala žalovaná žalobci jasně najevo, že předmět nájmu je způsobilý k naplnění účelu nájmu – vnější a vnitřní skladovací prostory. V průběhu nájemního vztahu nedošlo k žádnému podstatnému zhoršení stavu předmětu nájmu, pro které by bylo možno konstatovat naplnění předpokladu pro odstoupení od smlouvy.

4. Skutečným úmyslem žalované při odeslání listiny ze dne [datum] žalobci nebylo od nájemní smlouvy odstoupit, nýbrž nájemní smlouvu vypovědět, což však z jejího označení ani z jejího obsahu nelze dovodit. Z pohledu ust. § 556 odst. 1 o. z. tudíž žalobce oprávněně tuto listinu považoval za neplatné odstoupení od smlouvy. Ve smyslu § 557 o. z. je třeba nejasnost jednání žalované projeveného touto listinou klást k tíži žalované. Listina ze dne [datum] nenaplňuje ani náležitosti zákonem kladené na výpověď v podobě uvedení výpovědního důvodu, což zakládá neplatnost výpovědi (§ 2310 odst. 1 o. z.). Výpovědní důvod nevyplývá ani z předchozí whatsappové konverzace stran; v ní žalovaný upozornil žalobce toliko na stav budovy na p. č. st. [Anonymizováno] (rozbitá vrata), která však není předmětem nájmu dle nájemní smlouvy uzavřené žalovanou, tudíž nemůže být důvodem k výpovědi. Protože listina ze dne [datum] není výpovědí, je nadbytečné zabývat se odkazy žalovaných na ust. § 2208 a § 2308 písm. b) o. z., jakož i námitkou, že žalobce nevznesl proti výpovědi námitky dle § 2314 o. z., když možnost podat námitky předpokládá, že výpověď byla dána z určitého důvodu. Žalovaní navíc přehlíží, že § 2310 odst. 2 o. z. stanoví tříměsíční výpovědní dobu, pročež by – v případě platné výpovědi a předpokladu jejího doručení žalobci v říjnu 2020 – nájemní vztah zanikl až koncem ledna 2021; předpoklady výpovědi bez výpovědní doby ve věci nejsou splněny, když i v tomto případě je obligatorní náležitostí výpovědi označení výpovědního důvodu. Nadto žalovaná v listině ze dne [datum] uvedla, že od smlouvy o nájmu odstupuje k [Datum narození advokáta A] [Anonymizováno] tj. co do částky 25.000 Kč s příslušenstvím.

5. Protože soud prvního stupně dospěl k závěru, že nájemní vztah v měsících 10-12/2020 trval, když listinou ze dne [datum] nedošlo k jeho ukončení, přičemž nájemné za období 1012/2020 nebylo žalovanými zaplaceno, zabýval se obranou žalovaných, kdy uplatnili k započtení pohledávku na náhradu škody, příp. na vydání bezdůvodného obohacení.

6. Žalované měla vzniknout škoda znehodnocením dřeva uskladněného jednak v budově na p. č. st. [Anonymizováno], jednak venku v areálu, a taktéž vynaložením nákladů na zajištění náhradních prostor. Soud však nedovodil souvislost mezi jakýmkoliv porušením povinností žalobce a poškozením dřeva, neboť bylo-li dřevo uloženo volně venku v areálu, pak mohlo být napadeno plísněmi, hnilobou a dřevokaznými houbami v důsledku působení klimatických a povětrnostních vlivů, kdy jde o důsledek nezodpovědného přístupu žalované, která nechala řezivo takto volně ležet pod širým nebem; pokud k poškození dřeva došlo v době jeho uskladnění v budově na p. č. st. [Anonymizováno] pak vůbec není jasné, z jakého důvodu a na základě jakého titulu žalovaná dřevo uskladnila v této budově, která není předmětem nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovanou; poškození dřeva tedy nesouvisí s žádným porušením smluvní povinnosti žalobce ve vztahu k žalované.

7. Ve vztahu k žalovanými tvrzené škodě v podobě nákladů vynaložených na zajištění náhradních prostor soud prvního stupně uzavřel, že žalovanými doložený nájemní vztah s [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO] se váže k roku 2022, tedy k období následujícímu po zániku nájemního vztahu účastníků na podkladě výpovědi ze dne [datum]. Nájemní vztah žalované s [právnická osoba]. trval od 6/2017 do 4/2021, z čehož je patrno, že byl ujednán nezávisle na existenci nájemního vztahu účastníků. Z nájemního vztahu žalované a RC soukromého svěřenského fondu, ani z ostatních souběžných či následných nájemních vztahů, nelze vydedukovat souvislost s porušením jakékoliv povinnosti žalobce. Dle názoru soudu žalobce své povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy neporušil, natož aby toto porušení dosahovalo takového rozsahu a intenzity, že by žalovaná byla nucena vyhledat náhradní prostory za budovu na p. č. st. [Anonymizováno], která byla předmětem nájmu. Žalovaní v tomto řízení uplatňují škodu vzniklou v důsledku zajištění náhradních prostor za budovu na p. č. st. [Anonymizováno], ve které bylo uskladněno řezivo, a budovu na p. č. st. [Anonymizováno] které však nebyly předmětem nájemního vztahu s žalovanou, nýbrž s odlišným subjektem ([právnická osoba]); v případě porušení povinnosti z nájemní smlouvy uzavřené se společností [právnická osoba] by mohla škoda vzniknout toliko této společnosti a nikoli žalované.

8. Pokud žalovaná provedla jakékoliv stavebně-technické úpravy předmětu nájmu bez předchozího písemného souhlasu žalobce, nýbrž jen na základě ústní dohody uzavřené před podpisem nájemní smlouvy, činila tak v rozporu s nájemní smlouvou, což nelze považovat za jednání zodpovědné a oprávněné. Nadto žalovanou tvrzené investice se netýkaly předmětu nájmu (budovy na p. č. st. [Anonymizováno]), nýbrž nemovitostí, které žalobce pronajal společnosti [právnická osoba], pročež vyvstává pochybnost, zda investice skutečně vynaložila žalovaná, když tvrzené práce se netýkaly předmětu jejího nájemního vztahu, což platí také ve vztahu k investicím vynaloženým v souvislosti s provedenými vrty, které dle tvrzení žalovaných měly být učiněny nejen ve vztahu k budovám na p. č. st. [Anonymizováno], nýbrž i ve vztahu k budově na p. č. st. [Anonymizováno].

9. Tvrzená a aktivně započítávaná pohledávka žalované z titulu náhrady investic nevyplývá z téhož smluvního vztahu jako pasivně započítávaná pohledávka žalobce z titulu nezaplaceného nájemného (ústní dohoda o investicích versus nájemní smlouva), přičemž prokázání rozsahu provedených prací, výše investic a uzavření ústní dohody by si vyžádalo zdlouhavé dokazování, což by vedlo k neúměrnému prodloužení tohoto řízení (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 31 Cdo 684/2020). Aktivně započítávaná pohledávka žalované je pohledávkou nezpůsobilou (nejistou a neurčitou) k započtení ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z.

10. Žalovaná nebyla oprávněna dle § 1982 odst. 1 o. z. jednostranně započítat svou pohledávku, ať už z titulu nároku na náhradu škody či z titulu náhrady vynaložených investic, vůči pohledávce žalobce z titulu dlužného nájemného, neboť údajná pohledávka žalované se dosud nestala splatnou (§ 1958 odst. 2 o. z.), tudíž v okamžiku započtení nebyla uplatnitelná před soudem (§ 1987 odst. 1 o. z.). Čas plnění nebyl ujednán a žalobce dosud nebyl žalovanou vyzván k plnění, když za výzvu k plnění nelze považovat samotný úkon představující započtení pohledávek v podobě procesní obrany dle § 98 o. s. ř., neboť tento projev vůle žalované výzvu k vydání částky (zaplacení tvrzené pohledávky) neobsahoval.

11. Žalovanými navržené důkazy (výslechy svědků, dotaz na E.ON, spis [právnická osoba] v [adresa] sp. zn. [Anonymizováno] a zpráva o stavu řízení atd.) nesměřovaly k prokázání úhrady nájemného za rozhodné období, či prokázání splatnosti tvrzené (aktivně započítávané) pohledávky žalované za žalobcem, pročež by jejich provedení bylo zcela nadbytečným. Posouzení povahy listiny ze dne [datum] a následků, které tato listina ne/vyvolala, stejně jako posouzení nezpůsobilosti pohledávky žalované k započtení ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., podléhá právnímu hodnocení. V odstavcích 67, 68 a 70 soud zdůvodnil, že se žalobce vůči žalované nedopustil hrubého porušení svých povinností, které by zakládalo důvod odstoupení od smlouvy.

12. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, neboť žalovaná k písemné výzvě žalobce dluh na nájemném neuhradila, k následné výzvě žalobce jej neuhradil ani žalovaný v postavení ručitele (§ 2018, § 2021 odst. 1 o. z.); oba se dostali do prodlení, žalobce tak má nárok na úroky z prodlení v zákonné výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po splatnosti toho kterého dlužného nájemného.

13. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud plně úspěšnému žalobci vůči žalovaným plnou náhradu nákladů řízení sestávajících z náhrady za zaplacený soudní poplatek a nákladů právního zastoupení podle vyhlášky č. l77/l996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“).

14. Proti rozsudku podali žalovaní odvolání, kterým se domáhali změny rozsudku tak, že žaloba bude zamítnuta a žalovaným bude přiznána náhrada nákladů řízení. Napadají samu nájemní smlouvu a stav předmětu nájmu, který trpěl takovými vadami, které nešlo odstranit běžnou údržbou, tudíž nebylo objektivně možné předmět nájmu užívat, resp. užívání by bylo spojeno s rizikem poškození života a zdraví, zničení či poškození vnesených věcí. Tato tvrzení měla být prokázána protokolem [právnická osoba] v [adresa], odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne [datum]. Soud prvního stupně tento důkaz provedl, avšak učinil z něj nedostatečná skutková zjištění, tudíž nedostál závaznému právnímu názoru odvolacího soudu, aby zjistil, v jakém stavu byl pronajatý areál v době uzavření nájemní smlouvy. Závady areálu byly takového rázu, že je zřejmé, že nevznikly během krátké doby, nýbrž v důsledku dlouhodobého zanedbání péče o areál. Žalobce porušil povinnost (plynoucí mu z nájemní smlouvy) udržovat předmět nájmu ve stavu způsobilém k užívání, když po celou dobu neprovedl žádnou opravu, ačkoli byl žalovanými na závady upozorněn; vytýkané vady a nedostatky mohly být zhojeny pouze opravou, k níž je povinen pronajímatel, nikoli běžnou údržbou, k níž byl povinen nájemce. Žalobce věděl, že žalovaná si chtěla předmět nájmu pronajmout za účelem provozovat zde pilařskou výrobu, výrobní prostory ke zpracování kulatiny na stavební řezivo a výrobu srubů a roubenek, což obnáší těžké předměty a finančně drahé věci (dřevo a stroje); primárním účelem byla výroba, nikoli vnitřní či vnější skladovací prostory; žalobce tedy od počátku věděl, že pro nájemce je nezbytné, aby byla v předmětu nájmu voda; pokud by zde voda nebyla, nájemní smlouvu by žalovaná neuzavřela. 15. [jméno FO], který 18. - [datum] prováděl v areálu 2 zkušební vrty, vyposlechl telefonický hovor žalobce s žalovaným, že v případě úspěšnosti vrtu se žalobce bude podílet na zbudování přípojek vody. Elektřina nebyla plně funkční, což bylo doloženo fakturami společnosti E.On., kde byla za období nájmu téměř nulová spotřeba, ačkoliv dvě dřevozpracovatelské společnosti elektřinu pro svůj provoz nezbytně potřebují. [jméno FO] po odborném posouzení rozvaděče doporučil okamžité ukončení odběru a kompletní výměnu rozvaděče i elektroinstalace, navýšením výkonu do starého rozvaděče by hrozilo velké nebezpečí požáru. Vady, kterými předmět nájmu trpěl, se projevily po spuštění provozu, byly tak rozsáhlé a závažné, že i stavební úřad udělil žalobci pokyn, aby provedl nápravu, příp. postupoval dle § 154 odst. 1 písm. b) stavebního zákona.

16. Svědek [jméno FO] je na věci osobně zaujatý; od počátku měl osobní zájem na tom, aby došlo k uzavření nájemní smlouvy, neboť zprostředkování nemovitostí je jeho prací a obživou. V inzerátu bylo uvedeno, že v areálu je voda zajištěna studnou, je zde vybudované sociální zázemí (toaleta s umyvadlem), k dispozici elektrické připojení 220V/380V; ve skutečnosti do areálu voda zavedena nebyla, sociální zázemí nebylo, elektrické připojení bylo v katastrofálním stavu, docházelo k vyhazování pojistek. Osobní zaujatost svědka by měla být brána v úvahu při hodnocení jeho výpovědi, pokud uvedl, že budova [Anonymizováno] fungovala bez problémů a její stav určitě nebyl havarijní.

17. Na posudek [tituly před jménem] [jméno FO] by neměl být brán zřetel, neboť jeho vyjádření nebylo opatřeno kulatým razítkem znalce, [tituly před jménem] [jméno FO] stav předmětu nájmu ohodnotil relativně mírně, zatímco stavební úřad došel k opačnému stanovisku. [tituly před jménem] [jméno FO] prodal žalobci nemovitosti v roce 2019, jeho výpověď se vzhledem k běhu času jeví nadbytečnou, rekonstrukci střechy provedl 2001, což je před téměř 20 lety. V řízení byl dán prostor svědkům a vyjádřením osob navržených žalobcem, kteří jsou s ním ekonomický svázaní, zatímco předvolání svědků, které navrhovali žalovaní, soud zamítl; subdodavatelé žalované mohli vypovědět, jaké byly podmínky v pronajatých prostorech a zda o stavu pronajatých prostor žalobce věděl; svědci by dosvědčili, že žalovaná byla nucena používat elektrocentrály a že prohlídkou rozvaděče se nezjistí jeho nefunkčnost.

18. Žalobce přenechal předmět nájmu ve stavu, pro který nemohl být užíván k obvyklému nebo ujednanému účelu; že se jednalo o objektivní důvody, svědčí to, že stavební úřad žalobci udělil pokyny k nápravě. Z důvodu neutěšeného stavu předmětu nájmu a nečinnosti žalobce zaslala žalovaná žalobci dne [datum] odstoupení od smlouvy; podle § 2002 odst. 1 o. z., poruší-li smluvní strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá smluvní strana od smlouvy odstoupit. Odstoupení od smlouvy žalovaná učinila v návaznosti na to, že žalobce již byl obeznámen s vadami předmětu nájmu (nefunkční elektrický rozvaděč, nefunkční WC, zatékání do budov a další) prostřednictvím vzájemné whatsappové komunikace. Při posuzování odstoupení od smlouvy by se měla zohlednit i skutečnost, že uvedené spadá do období pandemie Covid 19; úmysl žalované byl zcela patrný z whatsappové komunikace s žalobcem; trvání na jednoznačném uvedení důvodu přímo v listině o odstoupení je ze strany žalobce v kontextu celé tehdejší situace ryze účelové; pokud žalobce nepovažoval žalovanou učiněné jednání za bezvadné, měl o tom žalovanou spravit, aby tato podnikla další kroky; nečinnost žalobce je v kontextu tehdejší doby jednáním v rozporu s dobrými mravy a v rozporu s účelem právní normy. Nájemní smlouva nemohla z důvodu, že její předmět byl objektivně pro takové právní jednání zcela nezpůsobilý, ani platně vzniknout, když stav předmětu nájmu neodpovídal účelu, k němuž byl zkolaudován.

19. Žalovaná zaplatila žalobci celkem 137.500 Kč, což bylo prokázáno výpisy z účtu; tímto považují žalovaní vše za uhrazené. Kauce byla použita na úhradu nájmu za dobu, kdy žalovaná vyklízela předmět nájmu. Není správný závěr soudu prvního stupně, že není podstatné, zda žalobce použil kauci na úhradu nákladů za úklid oprávněně či nikoliv. Žalovaní rozporují tvrzení žalobce, že byl potřebný úklid. V době, kterou soud zmiňuje v odst. 50 (1-3/2022 – poznámka odvolacího soudu), nesměl do areálu nikdo vstoupit, areál byl žalobcem uzamčen. Ke kauci přirostly úroky, o které mají žalovaní zájem.

20. Krajský soud v Brně - pobočka ve [adresa] jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.“), po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovanými subjekty (§ 201 o. s. ř.), proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

21. Při jednání odvolacího soudu žalovaní upřesnili, že neplatnost nájemní smlouvy namítají proto, že předmět nájmu byl v tak špatném stavu, že nemohl sloužit účelu, pro který byl pronajat. Předmět nájmu byl kolaudován jako výrobní závod, avšak stav areálu tomu neodpovídal. Vady bránící řádnému užívání předmětu nájmu, tj. budovy na p. č. st. [Anonymizováno] a pozemku p. č. [Anonymizováno], představovala špatná elektroinstalace, chybějící přístup k vodovodní přípojce, zatékání střechou, budova byla v natolik vachrlatém stavu, že ji nešlo zabezpečit.

22. Žalovaný k výslovnému dotazu soudu uvedl, že v odstoupení od smlouvy (listina založená na č. l. 37 spisu) mělo být správně napsáno datum [datum].

23. Žalobce k dotazu soudu uvedl, že vzhledem k tomu, že odstoupení od smlouvy dle listiny na č. l. 37 nepovažoval za platné a znamenající ukončení nájemního vztahu, nevěnoval pozornost datu v listině uvedenému a nevšiml si, že je v něm překlep. Nájemní vztah na základě této listiny nepovažoval za ukončený. Nevzpomíná si, kdy mu byla tato listina doručena, zda to bylo ještě v říjnu nebo listopadu 2020, přišla poštou.

24. Odvolací soud v rámci předvídatelnosti svého rozhodnutí upozornil účastníky, že se bude zabývat námitkou žalovaných uplatněnou ve vyjádření k žalobě ze dne [datum], že žalovaná nebyla povinna platit nájemné za požadované období, neboť nemohla předmět nájmu užívat ke sjednanému účelu, protože žalobce předmět nájmu neudržoval v provozuschopném stavu; soud prvního stupně se touto námitkou nezabýval, v odůvodnění rozsudku ji nezmiňuje a nijak nevypořádává. Ačkoliv žalovaní v řízení vedeném u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 5 C 180/2022 při jednání dne [datum] uvedli, že nárok na slevu nebo prominutí nájemného žalovaná vůči žalobci neuplatnila, odvolací soud jako uplatnění nároku na slevu z nájemného (v rozsahu 100 %) ve smyslu § 2208 o. z. považuje námitku uplatněnou ve vyjádření k žalobě ze dne [datum], které bylo žalobci doručeno dne [datum], když současně žalovaná tvrdí, že vady plnění ze strany pronajímatele žalovaná zjistila v období 4-5/2020.

25. Žalobce na uvedené reagoval námitkou, že jednak hypotéza ust. § 2208 odst. 1 o. z. nebyla naplněna, jednak právo na přiměřenou slevu z nájemného bylo uplatněno opožděně.

26. Žalovaní v této souvislosti poukázali na skutečnost, že žalovaná prostřednictvím whatsappové komunikace upozorňovala žalobce na to, že areál je v takovém stavu, že je na místě aplikovat § 2208 o. z.; žalobce tedy musel vědět, že se žalovaní tohoto ustanovení dovolávají, a na základě toho chtějí nájemní vztah ukončit, což také učinili prostřednictvím odstoupení od smlouvy ze dne [datum].

27. Odvolací soud vyhodnotil veškeré odvolací námitky jako nedůvodné.

28. Námitku neplatnosti nájemní smlouvy z důvodu špatného stavu předmětu nájmu, který údajně neumožňoval jeho užití ke sjednanému účelu, uplatnili žalovaní poprvé až v odvolání proti rozsudku ze dne [datum]. Protože tvrzení o špatném stavu předmětu nájmu do řízení vnesli již před koncentrací, je možné se nyní touto námitkou zabývat. Není však důvodná, neboť tvrzení, že špatný stav předmětu nájmu neumožňoval jeho užívání ke sjednanému účelu, není pravdivé. Jak správně uzavřel soud prvního stupně, žalovaná si nemovitosti žalobce pronajala jako vnější a vnitřní skladovací prostory, přičemž si byla plně vědoma určitých nedostatků, především neexistence přívodu vody a odvodu odpadních vod; stav nemovitostí, včetně rozvodů elektřiny, zjištěný jednak podrobnou prohlídkou, jednak užíváním areálu již před podpisem nájemní smlouvy, jí vyhovoval.

29. Z protokolu [právnická osoba] [adresa], odboru územního plánování a stavebního řádu (dále jen „stavební úřad“), ze dne [datum], učinil soud prvního stupně správná skutková zjištění. Pro úplnost lze konstatovat, že žalovaní vykládají obsah protokolu zcela účelově a nesprávně. Z předmětného protokolu se podává, že žalovaný, jako jednatel společností [Jméno žalované A]. a [právnická osoba], podal dne [datum] stavebnímu úřadu podnět ke kontrole stavby a zahájení řízení o nařízení údržby nemovitostí v k. ú. [adresa], které jsou předmětem nájemních smluv, které žalobce s těmito společnostmi uzavřel. Stavební úřad, aniž zjišťoval, jaký je skutečný stav těchto nemovitostí, zaslal žalobci dne 14. 1.2 2021 výzvu k jednak provedení takových opatření, aby nemohlo vlivem špatného stavebně technického stavu nemovitostí dojít k ohrožení životů a zdraví osob, popř. zvířat či životního prostředí, jednak zajištění posouzení stavebně technického stavu předmětných objektů k tomu oprávněnou osobou (autorizovaný inženýr pro pozemní stavby, autorizovaný statik, revizní technik elektrické instalace a hromosvodu), s tím, že při následné kontrolní prohlídce stavebního úřadu sdělí, jakým způsobem budou plněny povinnosti vlastníka dle § 154 odst. 1 písm. a), příp. b) stavebního zákona. Při následné prohlídce na místě samém dne [datum] stavební úřad zjistil, že areál není užívaný, je oplocený a uzamčený, tudíž nehrozí nebezpečí ohrožení života a zdraví osob nebo zvířat; žalobce má s konkrétními (v protokole uvedenými) subjekty dohodnuto provedení statického posouzení objektu a revizi elektrického proudu i hromosvodu; žalobce stavebnímu úřadu doručil výpověď nájemců (společností [Jméno žalované A]. a [právnická osoba]). Za dané situace stavební úřad nepovažoval za nezbytné do areálu vstupovat a stav objektů zjišťovat. Z protokolu stavebního úřadu [adresa] ze dne [datum] tedy rozhodně nevyplývá, jaký byl stavebně technický stav předmětu nájmu ke dni [datum], příp. k jinému datu.

30. Není důvodná námitka, že soud prvního stupně nedostál závaznému právnímu názoru odvolacího soudu, aby zjistil, v jakém stavu byl pronajatý areál v době uzavření nájemní smlouvy. Soud prvního stupně dodržel závazný pokyn odvolacího soudu ze zrušovacího usnesení a zjistil, v jakém stavu byl pronajatý areál v době uzavření nájemní smlouvy, resp. zjistil, že v průběhu trvání nájemního vztahu k žádným změnám na předmětu nájmu nedošlo; nedostatky, které žalovaní vytýkají, byly na předmětu nájmu již v době uzavření nájemní smlouvy.

31. Není důvodná námitka, že žalobce porušil povinnost plynoucí mu z nájemní smlouvy - udržovat předmět nájmu ve stavu způsobilém k užívání, když po celou dobu neprovedl žádnou opravu, ačkoli byl žalovanými na závady upozorněn. Předmět nájmu byl od vzniku nájemního vztahu smlouvou ze dne [datum] do konce roku 2020 (předmětem řízení je úhrada nájemného za 1012/2020) ve stejném stavu, tedy ke změnám na předmětu nájmu nedošlo v průběhu nájemního vztahu. Se stavem areálu byla žalovaná seznámena před podpisem nájemní smlouvy, znala i jeho „závady“ (absenci přívodu vody, stav a rozsah elektroinstalace aj.), prohlídkou areálu provedenou před uzavřením nájemní smlouvy zjistila, že stav areálu zcela neodpovídá tomu, co bylo uvedeno v inzerci zprostředkovatele, přesto nájemní smlouvu podepsala. Pokud tvrdí, že vedle písemné nájemní smlouvy byla uzavřena i ústní dohoda ohledně investic žalované do předmětu nájmu, kterou dle jejího názoru žalobce nedodržel, nechť se domáhá plnění podle této ústní dohody. Podle písemné nájemní smlouvy žalobce řádně plnil, resp. žádné smluvní povinnosti neporušil. Žalovanými namítané nepodílení se na úhradě nákladů, které žalovaná ve prospěch předmětu nájmu vynaložila, nepředstavuje porušení povinností pronajímatele udržovat předmět nájmu ve stavu způsobilém k užívání ke sjednanému účelu.

32. Pokud žalovaní namítají, že žalobce věděl, že skutečný účel nájmu je jiný, než je uvedeno v písemné nájemní smlouvě, i ve vztahu k této námitce platí, že žalovaná si stavu předmětu nájmu byla dobře vědoma, včetně určitých „závad“, jak sama nedostatky na předmětu nájmu v průběhu řízení nazvala, přesto pro ni tento stav byl akceptovatelný a uzavřela nájemní smlouvu, byť s vědomím, že uvedené nedostatky sama napraví s tím, že žalobce se na tom bude finančně podílet tak, že žalované částečně nahradí vynaložené náklady. Případné nesplnění této povinnosti, tj. nepodílení se na náhradě investic, nelze hodnotit jako porušení povinnosti pronajímatele udržovat předmět nájmu ve stavu způsobilém k užívání ke sjednanému účelu.

33. Pokud jde o námitku vůči věrohodnosti svědka [jméno FO], stěží lze dovodit nevěrohodnost jeho výpovědi pouze ze skutečnosti, že měl osobní zájem na uzavření nájemní smlouvy, neboť tento jeho zájem již byl naplněn (uzavřením nájemní smlouvy) a výsledek tohoto soudního sporu na tom již nemůže nic ovlivnit.

34. Nedůvodná je námitka, že v řízení byl dán prostor svědkům a vyjádřením osob navržených žalobcem, kteří jsou s ním ekonomicky svázaní, zatímco předvolání svědků, které navrhovali žalovaní, soud zamítl. Žalovaní neuvádí, v čem konkrétně spočívá ekonomická vazba svědka [jméno FO], zpracovatele odborného posouzení stavebně technického stavu budov [tituly před jménem] [jméno FO] a dřívějšího vlastníka areálu [tituly před jménem] [jméno FO], a ani z obsahu spisu tyto skutečnosti neplynou. Soud prvního stupně řádně zdůvodnil, proč nebyly provedeny ostatní navržené důkazy.

35. Žalovaní v odvolání namítají, že z důvodu neutěšeného stavu předmětu nájmu, který objektivně znemožňoval užívání, a z důvodu nečinnosti žalobce zaslala žalovaná žalobci dne [datum] odstoupení od smlouvy, přičemž se odvolatelé dovolávají ust. § 2002 odst. 1 o. z. (poruší-li smluvní strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá smluvní strana od smlouvy odstoupit). Je to v řízení poprvé, kdy se žalovaní v souvislosti s tímto úkonem dovolávají institutu odstoupení od smlouvy; v dosavadním průběhu řízení opakovaně hovořili o výpovědi z nájmu, přičemž se dovolávali ust. § 2308 písm. b) o. z., příp. též § 2314 o. z. Ať už bude právní jednání žalované učiněné prostřednictvím listiny ze dne [datum], nazvané „odstoupení od smlouvy – ukončení nájmu“, hodnoceno jako odstoupení od smlouvy či jako výpověď z nájmu, rozhodně zánik nájemního vztahu nezpůsobilo, tedy v době 10-12/2020, za kterou je nájemné požadováno, nájemní vztah trval. Právní jednání žalované učiněné prostřednictvím listiny ze dne [datum] nemůže být platným odstoupením od smlouvy ani platnou výpovědí z nájmu, protože v tomto písemném projevu žalované není uveden důvod odstoupení od smlouvy ani výpovědní důvod.

36. Podle ustálené judikatury (např. rozhodnutí NS sp. zn. 21 Cdo 4986/2010, 30 Cdo 1233/2011, 28 Cdo 2464/2014, 24 Cdo 1438/2020-I.) údaj o důvodu odstoupení je imanentní součástí každého jednostranného odstoupení od právního úkonu, bez uvedení tohoto údaje nelze pokládat jednostranné odstoupení od právního úkonu za perfektní; požadavkům na určitost specifikace důvodu odstoupení od smlouvy lze vyhovět i odkazem na jinou listinu ve spojení s níž je vymezení tohoto důvodu jednoznačně seznatelné.

37. Do nastalé koncentrace řízení, při jednání dne [datum], žalovaní uvedli, že nájemní vztah považují za ukončený odstoupením od smlouvy z [datum], přičemž tuto listinu označují za výpověď z nájmu; odkazují přitom na následnou whatsappovou komunikaci mezi žalobcem a žalovaným (aniž by uvedli, co bylo jejím obsahem). Výpovědní důvod, případně důvod odstoupení od smlouvy nelze dovozovat z následné komunikace stran, protože důvod ukončení nájemního vztahu musel být oběma stranám zřejmý v době doručení odstoupení od smlouvy pronajímateli. Pro úplnost lze dodat, že důvod ukončení nájemního vztahu nelze dovodit ani z komunikace odstoupení / výpovědi předcházející, neboť v ní se nic neuvádí ve vztahu k předmětu této nájemní smlouvy.

38. Pokud žalovaná prostřednictvím listiny ze dne [datum] zamýšlela podat výpověď z nájmu podle § 2308 písm. b) o. z. (jak je žalovanými tvrzeno v odvolání ze dne [datum] proti rozsudku ze dne [datum]), pak se podle § 2310 odst. 1 o. z. jedná o výpověď neplatnou, protože v ní není uveden výpovědní důvod. Nadto podle takové výpovědi by s ohledem na tříměsíční výpovědní dobu (§ 2310 odst. 2 o. z.) nájem skončil nejdříve ke dni [datum] (za předpokladu, že výpověď byla žalobci doručena v říjnu 2020).

39. Dovolávání se skutečnosti, že v době, kdy se žalovaná prostřednictvím listiny ze dne [datum] snažila ukončit nájemní vztah, panovala pandemie Covid 19, pročež se jeví ze strany žalobce ryze účelovým trvání na jednoznačném uvedení důvodu přímo v listině o odstoupení, není na místě, neboť dle názoru odvolacího soudu pandemie a s ní spojené omezení osobních kontaktů nijak žalované nebránilo v tom, aby v listině, kterou následně žalobci zaslala poštou, uvedla důvod, pro který od smlouvy odstupuje, resp. činí výpověď z nájmu. Přiléhavá není ani výtka směrem k žalobci v tom smyslu, že měl žalované sdělit, že její právní jednání nepovažuje za bezvadné, aby mohla žalovaná učinit nápravu. Ani z následného jednání samotné žalované totiž neplyne, že by k [datum], příp. [datum] (když tvrzení žalovaných ohledně data, k němuž žalovaná zamýšlela prostřednictvím listiny ze dne [datum] nájemní vztah ukončit, jsou nejasná a v průběhu řízení proměnlivá) měl být nájemní vztah ukončen. Například v podnětu žalované stavebnímu úřadu ke kontrole stavby a zahájení řízení o nařízení údržby ze dne [datum] se žalovaná stále označuje za nájemce prostor na základě nájemní smlouvy. Pokud je v protokole o výsledku kontroly stavebního úřadu ze dne [datum] uvedeno, že žalobce stavebnímu úřadu doručil výpověď nájemců, jedná se nepochybně o výpověď ze dne [datum], nikoliv odstoupení od smlouvy ze dne [datum].

40. Do nastalé koncentrace řízení (při jednání dne [datum]) žalovaní uvedli, že důvodem ukončení nájemního vztahu bylo hrubé porušení nájemní smlouvy pronajímatelem, když předmět nájmu nebyl způsobilý k užívání ke sjednanému účelu. Ačkoliv tento důvod v jednostranném úkonu odstoupení od smlouvy / výpovědi z nájmu nebyl uveden a z předchozí whatsappové komunikace stran nevyplývá, pokud by soud přesto hodnotil jeho oprávněnost, shledá, že žalobce nájemní smlouvu neporušil. Žalovaná si předmět nájmu před podpisem smlouvy řádně prohlédla, areál již v době podpisu smlouvy užívala na základě dřívější nájemní smlouvy, byl jí stav předmětu nájmu dobře znám, shledala tento stav pro sjednaný účel nájmu vyhovující, proto uzavřela nájemní smlouvu; vady, které žalovaná předmětu nájmu vytýká, zde byly již v době uzavření smlouvy, žalovaná o nich věděla, přesto smlouvu uzavřela, čímž dala najevo, že tento stav předmětu nájmu je pro ni vyhovující. V průběhu trvání nájemního vztahu nedošlo ke změně stavu předmětu nájmu; to ani žalovaní netvrdí; tvrdí pouze, že v průběhu trvání nájmu zjistili, že stav předmětu nájmu jim nevyhovuje, náprava by byla finančně drahá a žalobce se odmítl finančně podílet.

41. Nelze také přehlédnout, že obsah listiny ze dne [datum] (odstoupení od smlouvy – ukončení nájmu) je nesrozumitelný, když pro zjevnou chybu v psaní z ní není zřejmé, k jakému datu měla žalovaná v úmyslu od smlouvy odstoupit; v listině uvedené neexistující datum [Datum narození advokáta A] vyvolává pochybnosti, zda se správně má jednat o [datum] nebo [datum]. Samotní žalovaní v průběhu řízení uváděli střídavě obě varianty, přičemž nelze uzavřít, že by se jejich tvrzení na některé z nich ustálilo.

42. Není důvodná odvolací námitka, že požadované nájemné za 10-12/2020 již bylo žalovanými uhrazeno, příp. že pohledávka žalobce na úhradu nájemného zanikla započtením vůči pohledávce žalované na vrácení kauce.

43. Do nastalé koncentrace řízení žalovaní netvrdili, že by nájemné za 1012/2020 bylo uhrazeno; bránili se pouze tvrzením, že žalovaná nájemné platit nemusela, a že [datum] od smlouvy odstoupila, resp. smlouvu vypověděla. V průběhu řízení se otázka zaplacení nájemného za 1012/2020 výslovně řešila při jednání dne [datum], kdy k výslovnému dotazu soudu „proč žalovaní nechtějí platit nájemné za 1011/2020, když odstoupení žalovaná učinila až k [datum]“ žalovaní poprvé uvedli, že mají za to, že za měsíce 1011/2020 je nájemné zaplaceno. Protože se jedná o tvrzení uvedené po koncentraci řízení, nelze k němu přihlížet (§ 118b odst. 1 o. s. ř.), pročež nebylo ani potřeba vyzývat žalované, aby toto tvrzení prokázali. Skutečnost, že nájemné za 10-12/2020 zaplaceno není, vyplývá z provedených důkazů. Odvolací soud považuje za zcela správná skutková zjištění soudu prvního stupně, která učinil z předložených výpisů z účtů žalovaných; z nich pak učinil správný skutkový závěr, že žalovaná zaplatila nájemné pouze za měsíce 3-9/2020 ve výši 7x 12.500 Kč a kauci ve výši 12.500 Kč; viz odst. 49 a 66 odůvodnění napadeného rozsudku.

44. Žalovaní v podání ze dne [datum] v čl. III uvádí: „Zároveň žalovaná uvádí, že je pravdou, že čl. 5. 2. smlouvy upravuje použití kauce pronajímatelem. Jak však sám pronajímatel uvedl, smlouva byla ukončena nejpozději v lednu roku 2023 (správně zřejmě 2022 – poznámka odvolacího soudu). Podle čl. 5. 2. v případě užití kauce, je povinností pronajímatele písemně informovat do 15 dnů o jejím čerpání, což však žalobce do dnešního dne neučinil. V případě, že tak neučinil, pak žalobce zadržuje kauci dle názoru žalované v rozporu se smlouvou, a je po skončení tuto kauci povinen buďto ve smyslu smlouvy čerpat, či vrátit. Ačkoliv je žalobce přesvědčen, že nájemní vztah skončil k [datum], z procesní opatrnosti jej započítává k úhradě nájmu požadovaného žalobcem.“ 45. Ať už pohledávka žalované vůči žalobci na vrácení kauce ke dni [datum], kdy bylo podání žalovaných ze dne [datum] doručeno žalobci, existovala či nikoliv, citovaný projev vůle, který naznačuje snahu o zápočet pohledávek, je natolik neurčitý, že zánik pohledávky žalobce na úhradu nájemného za 10-12/2020 započtením ani zčásti způsobit nemohl. Z citovaného projevu vůle není zřejmé, zda zápočet činí oba žalovaní nebo jen některý z nich a který, protože v textu je uvedeno žalobce (namísto žalovaná/žalovaný/žalovaní)… započítává. Není uvedeno, jaká pohledávka (žalované/žalovaného/žalovaných) za žalobcem, v jaké konkrétní výši, je započítávána, vůči jaké konkrétní pohledávce žalobce za žalovanou/žalovaným/žalovanými, tj. vůči nájemnému za který měsíc a v jaké výši, zda včetně zákonných úroků z kauce dle § 2254 o. z. vůči úrokům z prodlení z nájemného.

46. Protože citovaný projev vůle žalované/žalovaného/žalovaných nepředstavuje účinný zápočet pohledávky, není třeba se dále zabývat tím, zda v době, kdy jej žalovaná/žalovaný/žalovaní učinil/a/i, existovala její/jeho/jejich pohledávka za pronajímatelem na vrácení kauce či nikoliv, tj. zda byla pronajímatelem použita kauce řádně (oprávněně). Nad rámec potřebného odůvodnění lze konstatovat, že pohledávka žalované na vrácení kauce není způsobilá k započtení ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., protože je nejistá a neurčitá; zjišťování její existence by vyžadovalo další dokazování; mezi účastníky je sporné, zda žalobce již dříve vůči pohledávce žalované na vrácení kauce účinně započetl svou pohledávku vůči žalované na náhradu nákladů, které vynaložil na úklid předmětu nájmu (žalovaná měla porušit smluvní povinnost po skončení nájmu předat předmět nájmu vyklizený).

47. Není zřejmé, co žalovaní sledují tím, když v odvolání v čl. XIII na straně 13 (podání ze dne [datum]) uvedli, že „ke kauci samotné přirostly ze zákona úroky a tyto žalobce odvolatelům nikdy nevydal, načež odvolatelé mají o tyto zájem“. Tato věta rozhodně nepředstavuje řádně uplatněný požadavek v soudním řízení, kterým by se soud měl zabývat. Pokud žalovaní chtějí, aby jim žalobce zákonné úroky z kauce vydal/zaplatil, nechť se toho vůči němu domáhají. O nároku na vydání/zaplacení částky (která ani nebyla žalovanými vyčíslena) představující zákonné úroky z kauce, nelze rozhodovat v tomto řízení, neboť v odvolacím řízení nelze uplatnit nový nárok (§ 216 odst. 2 o. s. ř.).

48. Námitku žalované, že nebyla povinna platit nájemné, protože předmět nájmu nebyl ve stavu způsobilém k řádnému užívání, pročež by neměla být povinna zaplatit nájemné za 10-12/2020, vyhodnotil odvolací soud také jako nedůvodnou.

49. Podle § 2208 odst. 1 o. z.: Oznámí-li nájemce řádně a včas pronajímateli vadu věci, kterou má pronajímatel odstranit, a neodstraní-li pronajímatel vadu bez zbytečného odkladu, takže nájemce může věc užívat jen s obtížemi, má nájemce právo na přiměřenou slevu z nájemného nebo může provést opravu také sám a požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů. Ztěžuje-li však vada zásadním způsobem užívání, nebo znemožňuje-li zcela užívání, má nájemce právo na prominutí nájemného nebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby.

50. Podle § 2208 odst. 3 o. z.: Neuplatní-li nájemce právo podle odstavce 1 do šesti měsíců ode dne, kdy vadu zjistil nebo mohl zjistit, soud mu je nepřizná, namítne-li pronajímatel jeho opožděné uplatnění.

51. V řízení vedeném u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. [Anonymizováno], v němž je projednáván nárok na zaplacení nájemného mezi týmiž subjekty z téže nájemní smlouvy za období roku 2021, při jednání dne [datum] žalovaná uvedla, že se o vadách předmětu nájmu dozvěděla 45/2020. Nárok na prominutí nájemného žalovaná uplatnila ve vyjádření k žalobě ze dne [datum], které bylo žalobci doručeno dne [datum], tj. po uplynutí 6 měsíců od zjištění vad, přičemž žalobce v řízení namítl opožděné uplatnění nároku na prominutí nájemného. V takovém případě podle § 2208 odst. 3 o. z. soud žalované právo na prominutí nájemného nepřizná. Z tohoto pohledu je tudíž nadbytečné zabývat se tím, zda předmět nájmu trpěl vadami, které jeho užívání zásadním způsobem ztěžovaly, příp. znemožňovaly.

52. Ze shora uvedeného tedy plyne, že nárok žalobce na zaplacení nájemného za 10-12/2020, včetně úroků z prodlení, je důvodný, a to ve vztahu k oběma žalovaným, viz odst. 79 odůvodnění napadeného rozsudku.

53. Žalovanými uplatněná obrana v podobě zápočtu pohledávky žalované vůči žalobci na náhradu škody, příp. vydání bezdůvodného obohacení, není důvodná.

54. Do nastalé koncentrace řízení (tj. do skončení jednání dne [datum]) uplatnili žalovaní k započtení pohledávku žalované vůči žalobci z titulu náhrady škody na uskladněném majetku a z titulu vydání bezdůvodného obohacení v důsledku investic žalované do nemovitostí žalobce. Pokud v podání ze dne [datum] a ze dne [datum] žalovaní tvrdí vznik jiné škody než na uskladněném modřínu, jedná se o nově uplatněné nároky po koncentraci; k těmto tvrzením nelze přihlížet (§ 118b odst. 1 o. s. ř.). Výzva žalovaným k doplnění tvrzení ohledně vzniklé škody (usnesením ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]) se vztahovala k tvrzením uplatněným do koncentrace, tj. tvrzením o škodě vzniklé znehodnocením uskladněného modřínu, tudíž neumožňovala žalovaným vnést do řízení zcela nová tvrzení o vzniku jiných škod. Pokud soud prvního stupně přesto (nad rámec potřebného odůvodnění) důvodnost nově tvrzených pohledávek na náhradu škody hodnotil, odvolací soud se z jeho závěry ztotožňuje.

55. Pohledávku na náhradu škody z titulu znehodnocení uskladněného modřínu soud prvního stupně správně vyhodnotil jako nedůvodnou, resp. neexistentní (odst. 73 odůvodnění). Pokud snad žalobce porušil smluvní povinnosti - udržovat předmět nájmu ve stavu způsobilém k nepřetržitému užívání prostor nájemcem, zařídit potřebné opravy a údržbu - jak je žalovanými tvrzeno v podání ze dne [datum], pak v příčinné souvislosti s tím není vznik škody na modřínu, který nebyl uskladněn v předmětu nájmu dle této nájemní smlouvy. Pokud žalovaná měla uskladněné dřevo v budově na p. č. [Anonymizováno], příp. [Anonymizováno] se tak na základě smlouvy s žalobcem, nýbrž pravděpodobně na základě smlouvy se společností [právnická osoba], která byla oprávněna tyto nemovitosti užívat na základě nájemní smlouvy uzavřené s žalobcem. Pokud na takto uskladněném materiálu vznikla žalované škoda, nemůže za ni odpovídat žalobce, resp. takto vzniklá škoda není v příčinné souvislosti s porušením smluvní povinnosti žalobce.

56. K tvrzené pohledávce žalované na vydání bezdůvodného obohacení, které mělo žalobci vzniknout tím, že žalovaná na své náklady zhodnotila nemovitosti žalobce, by žalovaní museli doplnit a prokázat řadu tvrzení, zejména o jakou hodnotu byly činností žalované zhodnoceny nemovitosti žalobce, což by nepochybně vyžadovalo znalecké dokazování, což by přesahovalo účely tohoto řízení. Takovou pohledávku lze tedy označit za nejistou a neurčitou, a tudíž nezpůsobilou k započtení ve smyslu § 1987/2 o. z.

57. Při jednání dne [datum] byli žalovaní vyzváni dle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označili důkazy k prokázání tvrzení o investicích specifikovaných v podání ze dne [datum]. Na tuto výzvu žalovaní nereagovali, důkazy neoznačili, tzn., že neprokázali tvrzené investice, a tedy existenci pohledávky způsobilé k započtení. Nadto tvrzené investice se povětšinou (ne-li všechny, když není zřejmé, které nájemní smlouvy se týkají vrty) netýkají předmětu nájmu dle nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne [datum].

58. Žalobou uplatněná pohledávka nezanikla započtením vůči pohledávce žalované na náhradu škody, příp. vydání bezdůvodného obohacení také proto, že projev započtení, který žalovaní učinili (ve vyjádření k žalobě ze dne [datum], které bylo žalobci doručeno dne [datum]), je neurčitý, neboť žalovaní neuvedli, jakou konkrétní pohledávku, v jaké konkrétní výši započítávají proti žalobou uplatněné pohledávce.

59. Pokud tedy soud prvního stupně žalobě v celém rozsahu vyhověl, je jeho rozhodnutí (o věci samé) věcně správné, proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

60. Nákladový výrok rozsudku soudu prvního stupně odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. per analogiam změnil tak, že povinnost k náhradě nákladů řízení žalobci uložil žalovaným rovným dílem. Rozhodnutí o nákladech řízení vychází z procesního, a nikoliv hmotného práva. Ve vztahu k povinnosti platit náklady řízení již žalovaní nevystupují v postavení dlužníka a ručitele; ve smyslu § 140 odst. 1 o. s. ř. společné náklady platí podle poměru účastenství na věci a na řízení, příp. nelze-li poměr účastenství určit, platí je rovným dílem.

61. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. vzniklo v odvolacím řízení plně úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů odvolacího řízení vůči žalovaným, povinným společně a nerozdílně (§ 140 odst. 1 o. s. ř.). Náklady odvolacího řízení žalobce jsou tvořeny odměnou za zastoupení (2.620 Kč dle § 8, § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a paušální náhradou hotových výdajů (450 Kč dle 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od [datum]) zástupce žalobce za jeden úkon právní služby – účast u jednání dne [datum], náhradou za promeškaný čas ve výši 600 Kč (4x 150 Kč) dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od [datum], a náhradou cestovních výdajů za jízdu zástupce žalobce z místa sídla advokátní kanceláře k jednání odvolacího soudu a zpět, celkem 112 km, osobním motorovým vozidlem s průměrnou spotřebou 7,8 l / 100 km, při ceně benzínu 35,80 Kč / 1 l (§ 4 písm. a/ vyhlášky č. 475/2024 Sb.) a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel 5,80 Kč / 1 km (§ 1 písm. b/ vyhlášky č. 475/2024 Sb.) v celkové výši 963 Kč; celkem 4.633 Kč. Tuto částku jsou žalovaní povinni rovným dílem (každý částku 2.316,50 Kč) zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1, § 211, § 224 odst. 1 o. s. ř.).