58 CO 160/2022 - 152

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Markéty Wildové a soudkyň JUDr. Blanky Bendové a JUDr. Vladimíry Čítkové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa] zastoupen advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] o [částka] s příslušenstvím k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 14 C 83/2021-135 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se v zamítavém výroku o věci samé (výrok I.) mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho advokáta.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho advokáta.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu se žádostí o zaplacení [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.), zastavil řízení ohledně úroku z prodlení ve výši 1,75% p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 10% p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum] (výrok II.) a zavázal žalovanou zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho advokáta (výrok III.).

2. Takto rozhodl v řízení, v němž se žalobce domáhal odškodnění za nepřiměřenou délku řízení, které bylo vedeno u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. 4 C 285/2012. Posuzované řízení bylo zahájeno dne [datum] a pravomocně bylo skončeno rozhodnutím ze dne [datum], tedy trvalo 7 let, 5 měsíců a 13 dní. Předmětem sporu v posuzovaném řízení bylo určení vlastnického práva k nemovitým věcem, a to k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] nacházejících se v k. ú. a obci [obec]. Ze strany Okresního soudu ve [obec] a Krajského soudu v Brně došlo k průtahům v řízení, přičemž žalobce není osobou, která by tyto průtahy jakkoliv zapříčinila. Tato období nečinnosti byla dána pouze liknavým přístupem ze strany Okresního soudu ve [obec] a Krajského soudu v Brně Soudní řízení proběhlo pouze opakovaně ve dvou stupních soudní soustavy. Posuzované řízení bylo zahájeno dne [datum], první jednání ve věci bylo nařízeno na den [datum], tj. cca po uplynutí dvou let od zahájení řízení. První rozhodnutí ve věci bylo prvostupňovým soudem vydáno dne [datum], žalovaný proti němu podal dne [datum] odvolání. Opravný prostředek byl odvolacím soudem vyřízen až dne [datum]. Druhé odvolání ve věci podané žalovaným dne [datum] odvolací soud vyřídil až dne [datum]. Žalobce tvrdil zvýšený význam posuzovaného řízení s ohledem na předmět sporu.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, žalobce uplatnil u žalované předběžně nárok dne [datum]. K uvedené žádosti žalovaná vydala dne [datum] Stanovisko, v rámci kterého konstatovala, že délka posuzovaného řízení byla nepřiměřená a za přiměřené odškodnění nemajetkové újmy považovala částku [částka], kterou žalobci uhradila, ve zbývajícím rozsahu shledala uplatněný nárok nedůvodným. Odkázala na průběh posuzovaného řízení u Okresního soudu ve [obec] vedený pod sp. zn. 4 C 285/2012, přičemž shledala celkovou délku řízení v trvání 7 let a 6 měsíců nepřiměřenou. Věc byla vedena na dvou stupních soudní soustavy, z toho soud I. stupně rozhodoval třikrát, rovněž tak soud odvolací., věc byla skutkově i procesně složitá, proto bylo na místě snížení odškodnění o 15%. V průběhu řízení byla období nečinnosti, odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu I. stupně pro neurčitost a nevykonatelnost výroku, pro toto kritérium navýšila odškodnění o 10 %. Vyšla ze základní částky [částka] za rok trvání řízení, kterou za první dva roky krátila na polovinu, základní odškodnění ve výši [částka] tak po zhodnocení všech kritérií ponížila o 5 % a poskytla žalobci odškodnění ve výši [částka].

4. Žalobce vzal žalobu ohledně částky [částka] s přísl. a ohledně částky [částka] s přísl. zpět, v tomto rozsahu bylo řízení zastaveno. Předmětem řízení tak zůstala jistina ve výši [částka] s 8,25 % úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení.

5. Soud I. stupně zjistil podrobně ze spisu Okresního soudu ve [obec] sp. zn. 4 C 285/2012 průběh posuzovaného řízení (viz odst. 11 odůvodnění napadeného rozsudku). Za podstatné je nutno zrekapitulovat, že posuzované řízení bylo zahájeno dne [datum] k návrhu žalobce, který vystupoval ve shodném procesním postavení, předmětem řízení bylo určení vlastnického práva k pozemkům. Dne [datum] bylo ve věci samé rozhodnuto, v důsledku podaného odvolání byl spis předložen odvolacímu soudu, který rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil prvostupňovému soudu k dalšímu řízení. Opětovně bylo ve věci samé rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum], dne [datum] byl spis vrácen bez věcného vyřízení soudu I. stupně k odstranění vad odvolání. Dne [datum] byl spis opět předložen odvolacímu soudu, dne [datum] bylo nařízeno odvolací jednání na [datum], při němž odvolací soud rozsudek soudu I. stupně částečně potvrdil a částečně zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil prvostupňovému soudu k dalšímu řízení. Následně prvostupňový soud ve věci samé rozhodl dne [datum], žalovaný brojil proti rozsudku soudu I. stupně odvoláním, posléze bylo odvolání vzato zpět, odvolací soud odvolací řízení zastavil; řízení bylo pravomocně skončeno dne [datum].

6. Soud I. stupně po citaci ust. § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná, neboť celkovou dobu řízení shledal nepřiměřenou. Posuzované řízení trvalo 7 let a 6 měsíců. Prvostupňový soud uzavřel, že žalobci náleží odškodnění v penězích, vyšel ze základní částky odškodnění [částka] za rok trvání řízení. Dále zhodnotil jednotlivá kritéria zakotvená v ust. § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb. Pokud žalovaná přistoupila k ponížení odškodnění o 15% pro procesní a skutkovou složitost věci a pro postup orgánu veřejné moci, který shledala liknavým, (došlo k průtahům v období po podání odvolání žalovaným dne [datum], které bylo přeposláno protistraně až dne [datum], tedy s odstupem 4 měsíců; další prodleva nastala mezi předložením spisu odvolacímu soudu [datum], který až po roce dne [datum] vyzval žalovaného k odůvodnění odvolání; období nečinnosti lze shledat v období od [datum], kdy byl spis předložen odvolacímu soudu, který až [datum] nařídil jednání na [datum]), navýšila odškodnění o 10 %, pak s hodnocením těchto kritérií žalovanou se prvostupňový soud ztotožnil. Pro skutkovou a procesní složitost ponížil odškodnění o 20 % (ač bylo konstatováno ponížení o 15 %, pozn. odvolacího soudu), význam řízení pro žalobce hodnotil jako standardní; žalobce se na celkové délce řízení nepodílel. Odškodnění poskytnuté žalovanou ve výši [částka] prvostupňový soud shledal odpovídajícím. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen,,o. s. ř.“).

7. Proti rozsudku soudu I. stupně podal žalobce včasné odvolání s tím, že brojí toliko proti výroku I. a III. s odkazem na ust. § 205 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. Soud I. stupně sice postavil najisto (poté co byl předchozí rozsudek soudu I. stupně odvolacím soudem zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení), co je předmětem řízení, nicméně napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Žalobce nesouhlasí s modifikací základního odškodnění. Pokud jde o kritérium postupu orgánu veřejné moci, pak namítl, že dvakrát došlo ke kasaci rozhodnutí prvostupňového soudu v posuzovaném řízení z důvodů přičitatelných žalované. Rovněž Státní pozemkový úřad, který byl v postavení žalovaného, svými opakovanými formálními podáními dosáhl prodloužení konečného vyřízení celé věci, primárně však za průtahy odpovídá stát. Nelze ani opomenout, že složitost řízení byla k tíži žalobce zohledněna dvakrát (o 15 %, o 20%). Okresní soud ve [obec] pod sp. zn. 3 C 206/2009 vedl již dříve jiný spor, skutkově a právně téměř totožný s posuzovaným řízením, navíc mezi stejnými účastníky; výsledkem tohoto řízení bylo rozhodnutí, v rámci kterého bylo konstatováno, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] nejednalo se tak o skutkově či právně složitý spor. Soud I. stupně se opět v rámci napadeného rozhodnutí nijak nevypořádal s požadavkem žalobce modifikovat základní částku navýšením o 20 %, neboť žalobci nelze, co se týče průtahů v řízení, ničeho vytknout. Ve vztahu k významu posuzovaného řízení žalobce argumentoval tím, že jeho hlavní činností je mj. vytvářet podmínky pro sportovní činnost pro veřejnost, pečovat o svá stávající sportoviště, tvořit nová veřejně přístupná sportoviště a vlastní hospodářskou činností zajišťovat prostředky pro plnění těchto cílů a tím napomáhat rozvoji veřejného života, kultury a zdraví v obci. Tohoto cíle žalobce dosahuje též prostřednictvím pronájmu svého nemovitého majetku, který je zdrojem financování jeho hlavní činnosti. Po celou dobu posuzovaného řízení žalobce nemohl ze svého majetku generovat zisk ani jej plnohodnotně spravovat a nakládat s ním. Tím byla dotčena jeho existenční podstata. Na základě shora uvedených skutečností žalobce žádal, aby odvolací soud napadené rozhodnutí ve výroku I. změnil a zavázal žalovanou zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náklady řízení, event. žádal, aby odvolací soud v tomto rozsahu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil prvostupňovému soudu k dalšímu řízení.

8. Žalovaná se k podanému odvolání v rámci omluvy k odvolacímu jednání vyjádřila a navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

9. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v rozsahu podaného odvolání (§ 206 odst. 2 o. s. ř.), ve věci nařídil jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.), jednal v nepřítomnosti účastníků, kteří se k jednání omluvili a nežádali jeho odročení jednání (§ 101 odst. 3 ve spojení s ust. § 211 o. s. ř.); po zopakování dokazování spisem Okresního soudu ve [obec] sp. zn. 4 C 285/2012, zejména po sdělení podstatného obsahu rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 16 Co 319/2015-49 a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 16 Co 163/2018-120 a nájemní smlouvou ze dne [datum] dospěl k závěru, že odvolání žalobce je zčásti důvodné.

10. Pokud jde o námitku nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku, pak této odvolací soud nepřisvědčuje. Měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu I. stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu I. stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv odvolatele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

11. Pro určení celkové délky řízení je rozhodující okamžik, kdy došlo k zahájení řízení a konečným okamžikem řízení je okamžik nabytí právní moci posledního rozhodnutí, které bylo v daném řízení vydáno (srov. Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010, dále jen,, Stanovisko“). Ve vztahu k žalobci posuzované řízení trvalo od [datum], kdy bylo zahájeno posuzované řízení do [datum], kdy bylo řízení pravomocně skončeno, tedy 7 let, 6 měsíců. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že účelem poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřeně dlouhým řízením je právě kompenzace stavu nejistoty ohledně výsledku řízení, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl udržován (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4336/2010, sp. zn. 30 Cdo 520/2014), žalobce tak byl v nejistotě ohledně výsledku řízení až do jeho pravomocného skončení ode dne jeho zahájení. Odvolací soud tak shodně se soudem I. stupně dospěl k závěru, že v řízení vedeném před Okresním soudem ve [obec] pod sp. zn. 4 C 285/2012 došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, neboť délka řízení není vzhledem k okolnostem případu tak, jak byly zjištěny, přiměřená. Přiměřenost délky soudního řízení je součástí práva na spravedlivý proces, jednoho ze základních lidských práv garantovaných jak vnitrostátními právními předpisy nejvyšší právní síly (čl. 38 Listiny základních práv a svobod), tak i předpisy mezinárodního původu, které jsou ve smyslu čl. 10 Ústavy České republiky součástí právního řádu České republiky (čl. 6 odst. 1 Úmluvy). V této souvislosti je třeba zmínit, že při úvaze o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění je třeba přihlížet k celkové době řízení, po kterou řízení trvalo, nikoliv tedy jen k době, po kterou docházelo k průtahům.

12. Odvolací soud tak shodně se soudem I. stupně uzavřel, že žalobce má nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění a to v penězích, avšak v odlišné výši, tedy že s ohledem na níže uvedené, především s ohledem na celkovou dobou řízení, nepostačí pouze konstatování porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené době. Odvolací soud vyšel při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění ze základní částky [částka] za rok trvání řízení, přičemž vzhledem k tomu, že každé řízení nějakou dobu trvá, pak za první dva roky krátil základní částku na jednu polovinu, tedy [částka] za první dva roky trvání řízení (srov. Stanovisko). Pokud řízení trvalo výše uvedenou dobu (7 let, 6 měsíců), pak přiměřenému odškodnění odpovídá částka [částka] ([částka] + [částka] + 5 x [částka] + [částka]). Odvolací soud při určení výše odškodnění nevycházel z částky vyšší než je [částka] za rok trvání řízení, neboť takový postup přichází v úvahu, pokud celková doba řízení je extrémní, jinými slovy byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 806/2012); délku doby řízení přesahující 7 let nelze označit za extrémní.

13. Pokud jde o jednotlivá kritéria zakotvená v ust. § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., pak odvolací soud se neztotožnil s tím, jak soud I. stupně jednotlivá kritéria hodnotil. Pro procesní i skutkovou složitost věci je na místě přiměřené zadostiučinění krátit o 20 %, neboť řízení vykazovalo nejen určitou skutkovou složitost (posouzení vlastnického práva k pozemkům), ve věci bylo prováděno množství listinných důkazů, které byly hodnoceny ve vzájemné souvislosti za účelem zjištění skutkového stavu věci; potud nelze přisvědčit odvolací námitce žalobce, že vlastnictví všech pozemků bylo, jako předběžná otázka, posouzeno již v předchozím sporu vedeném mezi účastníky u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. 3 C 206/2009. V posuzovaném řízení lze shledat i složitost procesní, je třeba přihlédnout k tomu, že řízení probíhalo opakovaně (3x rozhodoval prvostupňový soud, třikrát soud odvolací) ve dvou stupních soudní soustavy (srov. Stanovisko, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1112/2011).

14. Pokud jde o chování poškozeného, pak odvolací soud uzavřel, že pro toto kritérium není na místě modifikovat výši odškodnění, neboť žalobce se na délce řízení (přesahující 7 let) významně nepodílel; jinými slovy, pokud délku řízení svým chováním neprodloužil, nelze dospět k závěru, že by bylo na místě odškodnění navýšit o 20 %, jak namítl žalobce (viz Stanovisko). Nutno doplnit, že účastníka nelze sankcionovat za uplatnění návrhů, které mu skýtá občanský soudní řád, byť v konečném důsledku prodlouží řízení, neboť o každém z nich musí být rozhodnuto.

15. Dalším kritériem je postup orgánů veřejné moci, soud I. stupně správně zjistil období nečinnosti v posuzovaném řízení v celkové délce 26 měsíců (od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], od [datum] do [datum]), nadto nelze přehlédnout, že byť byly na počátku posuzovaného řízení činěny úkony (poplatková povinnost, výzva k vyjádření žalovaného k žalobě), první jednání se konalo po dvou letech ode dne zahájení řízení (dne [datum]). Rovněž bylo třeba zohlednit důvody, pro které byl rozsudek prvostupňového soudu zrušen Krajským soudem v Brně jako soudem odvolacím; odvolací soud zrušil rozsudek prvostupňového soudu ze dne [datum] dle ust. 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. pro vady řízení a nepřezkoumatelnost, následně zrušil v pořadí druhý prvostupňový rozsudek ze dne [datum] pro vady řízení - neurčitý, nevykonatelný výrok napadeného rozsudku (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1433/2020). Pro období nečinnosti a pro důvody kasace rozhodnutí prvostupňového soudu je na místě odškodnění navýšit o 20 % (viz Stanovisko, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1112/2011).

16. Posledním kritériem je význam řízení pro poškozeného. V této souvislosti je nutno poznamenat, že Evropský soud pro lidská práva poukazuje na to, že některá řízení mají pro jeho účastníky zvýšený význam a vyžadují ze strany vnitrostátních orgánů zvláštní nebo dokonce mimořádnou péči. Mezi taková řízení Evropský soud pro lidská práva řadí zejména řízení v trestních věcech (typicky se však jedná o trestní řízení, zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka), ve věcech opatrovnických, v pracovněprávních sporech, ve věcech osobního stavu, ve věcech sociálního zabezpečení či ve věcech týkajících se zdraví nebo života. Dalším typovým hlediskem je věk a zdravotní stav účastníka řízení. Při této úvaze hraje tedy roli to, o jaká práva či povinnosti se dané řízení vede a do jaké míry jsou tato práva či povinnosti zpravidla důležitou součástí života jednotlivce. Jedná se o hledisko obecné, typové, k němuž není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samotné podstaty zkoumaných řízení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3203/2013). Mezi tato řízení nelze podřadit posuzované řízení, jehož předmětem bylo určení vlastnictví k pozemkům. Žalobce však tvrdil zvýšený význam posuzovaného řízení v doplnění žaloby (č. l. 111) i z jiných důvodů (pokud jde o pozemek parc. [číslo] který je veřejně přístupným prostranstvím, pak na tomto pozemku dlouhodobě žalobce plánoval vybudovat sportoviště, což v důsledku vedení posuzovaného řízení bylo znemožněno, pozemek parc. [číslo] je pozemek nacházející se pod budovou Sokolovny, která je ve vlastnictví žalobce, žalobce byl v nejistotě ohledně výsledku řízení, neboť hospodaří s omezeným rozpočtem a v případě neúspěchu ve sporu musel počítat s úhradou nákladů řízení a zaplacením případného nájemného za užívání tohoto pozemku; na pozemku parc. [číslo] se nachází prostranství vedle hostince, po celou dobu vedení posuzovaného řízení bylo žalobci znemožněno předmětný pozemek pronajímat spolu s hostincem); doložil nájemní smlouvu ze dne [datum] o pronájmu pohostinství,,Sokolovna“ a přilehlých prostor, dokument Ministerstva školství, mládeže tělovýchovy,,Vyhlášení dotačního neinvestičního programu státní podpory sportu na dobu roku [rok] Můj Klub“ a fotografie pozemků. Předně je nutno zdůraznit, že předmětem sporu nebyl veškerý majetek žalobce, ale pouze jeho část, neboť ohledně stavby (Sokolovny) na pozemku parc. [číslo] nebylo posuzované řízení vedeno. Ničeho tak žalobci nebránilo, aby budovu – provozovnu pohostinství,,Sokolovnu“ přenechal do nájmu, ostatně toliko tato provozovna byla předmětem smlouvy o nájmu ze dne [datum], nadto výše nájemného byla sjednána ve výši [částka] měsíčně (tato výše nájemného tak nemohla existenčně ohrozit žalobce, jak namítl v odvolání). Nebylo tvrzeno, že by žalobce generoval zisk z předmětných pozemků. Rovněž nebylo tvrzeno (natož doloženo), že by žalobci bylo konkrétním způsobem bráněno v možnosti spravovat jeho majetek. Pokud se obával, že bude nucen v případě neúspěchu ve sporu hradit náklady řízení, pak to souvisí se samotnou podstatou vedení posuzovaného řízení, neboť byl udržován v nejistotě ohledně jeho výsledku. Význam posuzovaného řízení pro žalobce lze tak hodnotit jako standardní.

17. Přiměřenému odškodnění za nemajetkovou újmu za řízení, které trvalo 7 let a 6 měsíců s přihlédnutím k tomu, co řízení prodlužovalo a naopak k tomu, jaký dopad to mělo pro poškozeného, plně odpovídá částka [částka] Odvolací soud vyšel z celkové částky [částka] (viz výpočet uvedený shora), kterou s přihlédnutím k jednotlivým kritériím zakotveným v ust. § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb. v konečném výsledku nemodifikoval (- 20 % jednalo se o věc procesně a skutkově složitou, + 20 % postup orgánů veřejné moci). Byl tak zachován i princip proporcionality, potažmo vztah přiměřenosti mezi utrpěnou újmou a za ni poskytovaným odškodněním (srov. Stanovisko). Přiměřenému odškodění tak odpovídá částka [částka], vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci plnila [částka], je žaloba důvodná ohledně částky [částka] Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobci náleží i úrok z prodlení z přiznané částky. Dle ust. § 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb. se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. S ohledem na znění posledně citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem teprve uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu, teprve od následujícího dne po uplynutí lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2060/2001). Odvolací soud tak dovodil, že žalovaná se ocitla v prodlení dne [datum] (dne [datum] jí bylo doručena žádost žalobce o odškodnění).

18. S ohledem na výše uvedené odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v zamítavém výroku o věci samé (výrok II.) změnil dle ust. § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do zaplacení, jinak jej v tomto výroku jako věcně správný dle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.

19. O náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. Odměna advokáta za zastupování v řízení, jehož předmětem je náhrada nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., se vypočte z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3378/2013). Rozhodování o výši náhrady za nemajetkovou újmu, resp. o výši přiměřeného zadostiučinění obecně splňuje podmínky aplikace ust. § 136 o. s. ř., neboť neexistuje žádná exaktní metoda, jak stanovit přiměřenost zadostiučinění (resp. jeho výši). Za ne zcela přiléhavý odhad výše budoucího zadostiučinění nemůže být žalobce v rámci náhrady nákladů řízení sankcionován. Podaří-li se žalobci prokázat příčinnou souvislost mezi nemajetkovou újmou mu způsobenou a nesprávným úředním postupem, je prokázán základ nároku a žalobce má v zásadě plný úspěch ve věci, i když mu je přiznáno zadostiučinění v jiné výši, než jakou v řízení uplatnil. Shodný závěr vyslovil i Ústavní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 1310/09.

20. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokáta za 5 úkonů právní služby po [částka] (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, vyjádření ze dne [datum], odvolání, doplnění žaloby ze dne [datum]) dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, 5 náhrad hotových výdajů po [částka] a 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši [částka] dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem [částka].

21. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení tvoří odměna advokáta za 1 úkon právní služby ve výši [částka] (odvolání) dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, 1 náhrada hotových výdajů ve výši [částka] 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši [částka] dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem [částka].

Poučení