58 Co 174/2022- 73

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Wildové a soudkyň JUDr. Vladimíry Čítkové a JUDr. Blanky Bendové [anonymizováno] věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa ] - [část obce] jednající [anonymizováno 7 slov] sídlem [adresa] o zaplacení [částka] k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se v zamítavém výroku o věci samé (I.) mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů [anonymizováno] před soudem I. stupně [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího [anonymizováno] [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] (výrok II.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů [anonymizováno] [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Soud I. stupně tak rozhodl o žalobě (došlé soudu dne [datum]), kterou se žalobce domáhal zaplacení celkové částky [částka] sestávající z náhrady nemajetkové újmy (poskytnutí přiměřeného zadostiučinění) [anonymizováno] výši [částka] a z náhrady majetkové újmy (škodu) [anonymizováno] výši [částka] jako dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“ případně„ zákon o odpovědnosti za škodu“). Náhradu nemajetkové újmy požadoval z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce soudního [anonymizováno] vedeného u Krajského soudu v Ostravě (dále též„ KS“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jen„ posuzované [anonymizováno]“). Majetková újma (škoda) měla být žalobci způsobena tím, že KS v posuzovaném [anonymizováno] bez odůvodnění upřel žalobci zákonný úrok z prodlení ([anonymizováno] výši [částka]), jakož i tím, že v důsledku tohoto dílčího neúspěchu žalobce v posuzovaném [anonymizováno] byl žalobce krácen na nákladech [anonymizováno] (o částku [částka]), přičemž ani odvolací soud nezjednal nápravu.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobou tvrzené nároky jsou nedůvodné. Ke své obraně ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy žalovaná s poukazem na to, že [anonymizováno] vztahu k žalobci (v posuzovaném [anonymizováno] v postavení procesního nástupce původního žalobce) činila délka posuzovaného [anonymizováno] 2 roky a 7 měsíců (od podání jeho návrhu na vstup do [anonymizováno] na místo původního žalobce na základě smlouvy o postoupení žalované pohledávky), namítala, že délku původního [anonymizováno] po dobu účasti žalobce lze považovat za přiměřenou. [anonymizováno] vztahu k nároku na náhradu škody argumentovala tím, že tento nárok je zjevně nedůvodný [anonymizováno] absenci odpovědnostního titulu, když v posuzovaném [anonymizováno] nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí.

4. Soud I. stupně vyšel z nesporných tvrzení účastníků jak o uplatnění žalovaných nároků žalobcem u žalované dne [datum], tak o jejich zamítnutí žalovanou po jejich předběžném projednání Stanoviskem ze dne [datum] jako nedůvodných. Dále měl z obsahu spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka] za zjištěný samotný průběh posuzovaného [anonymizováno], jak ho popsal v odůvodnění napadeného rozhodnutí pod bodem 14. (odvolací soud na tato zjištění v zájmu stručnosti vlastního rozhodnutí odkazuje). Po právní stránce odkázal na § 1, § 5 písm. a), b), § 7odst. 1, § 8 odst. 1, § 31a odst. 1, odst. 2 zákona OdpŠk, přičemž žalobu shledal ohledně obou žalovaných nároků nedůvodnou.

5. K nároku na náhradu nemajetkové újmy soud I. stupně nejprve vyložil, že rozhodná doba trvání posuzovaného [anonymizována dvě slova] vztahu k žalobci činila cca 2 roky a 3 měsíce, když počala běžet [datum] (správně [rok] – poznámka odvolacího soudu), kdy bylo žalobci doručeno usnesení KS o procesním nástupnictví žalobce, který se tak stal účastníkem posuzovaného [anonymizováno] na místo původní žalobkyně ([právnická osoba] a.s.), a skončila dne [datum], kdy nabylo právní moci rozhodnutí dovolacího soudu o odmítnutí dovolaní žalobce. Závěr o stanovení rozhodné doby opřel o rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [anonymizována dvě slova] [rok], sp. zn. [spisová značka], v němž Nejvyšší soud uzavřel, že nemajetková újma způsobená nepřiměřenou délkou [anonymizováno] je nárokem osobní povahy, který je spojen pouze s tou osobou, která byla účastníkem takového [anonymizováno]; lze sice připustit, aby takovou újmu na sebe vztáhl i právní nástupce původního účastníka; musí jít ovšem o právního nástupce univerzálního, který právě z důvodu univerzálního právního nástupnictví sám vstoupil do (nepřiměřeně dlouhého) [anonymizováno], a sám tak převzal alespoň část újmy utrpěné původním účastníkem, jenž přestal existovat, a tudíž sám satisfakci za takovou újmu nemůže vymáhat. Dále soud I. stupně konstatoval, že z ustálené judikatury Nejvyššího soudu v daném ohledu plyne, že singulárnímu právnímu nástupci se nepřičítá dosavadní doba nepřiměřeně dlouhého [anonymizováno], na rozdíl od nástupce univerzálního; odkázal příkladmo na Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], [stanovisko NS], a rozsudky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Soud I. stupně uvedl, že nemajetková újma způsobená nepřiměřenou délkou [anonymizováno] může vzniknout pouze účastníku [anonymizováno], a to bez ohledu na vztah zastupující osoby k účastníkovi, přičemž žalobce se stal účastníkem posuzovaného [anonymizováno] jako právní nástupce původní žalobkyně až v průběhu [anonymizováno] na základě usnesení ze dne [datum] jako singulární sukcesor na základě postoupení žalované pohledávky. Uzavřel, že při posuzování nemajetkové újmy žalobce je tak třeba vycházet pouze z té části posuzovaného [anonymizováno], jíž se žalobce účastnil jako účastník [anonymizováno], přičemž se nezapočítává ta část [anonymizováno], kdy byl účastníkem právní předchůdce žalobce. Nerozhodným shledal, že žalobce vystupoval v posuzovaném [anonymizováno] po určitou dobu jako obecný zmocněnec, resp. jako společník původní žalobkyně či člen jejího statutárního orgánu, když nemajetková újma ([anonymizováno] smyslu újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým soudním řízením) nevzniká zástupcům účastníků, neboť předmětem [anonymizováno] nejsou jejich práva, ale práva osob jimi zastoupených (zde opět odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), stejně tak nelze odvozovat vznik újmy členů právnické osoby od újmy vzniklé samotné právnické osobě (zde odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Tyto závěry platí a maiori ad minus i [anonymizováno] vztahu k osobám vykonávající funkci statutárního orgánu dané právnické osoby.

6. S přihlédnutím ke všem kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 pod písm. b) až e) OdpŠk (jak je popsal v bodech 34. až 38. odůvodnění svého rozhodnutí), dospěl soud I. stupně k závěru, že délka posuzovaného [anonymizováno] je vzhledem k okolnostem případu přiměřená, a tudíž nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Z uvedených důvodu co do částky [částka] představované nárokem na náhradu nemajetkové újmy (zadostiučinění) požadované žalobcem zamítl.

7. K nároku na náhradu majetkové újmy (škody) soud I. stupně uvedl, že žalobce její vznik spojoval s nezákonným rozhodnutím KS, konkrétně rozsudkem ze dne [datum] (správně 2016 - poznámka odvolacího soudu), č. j. [číslo jednací], [anonymizováno] spojení s opravným usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Připomněl, že [anonymizováno] závěr o nezákonnosti rozhodnutí orgánu [anonymizováno] je nezbytné jeho zrušení příslušným orgánem, když podmínka zrušení rozhodnutí [anonymizováno] nezákonnost odpovídá principu presumpce správnosti rozhodnutí orgánu veřejné moci (tj. zde soudů). Konstatoval, že soud v kompenzačním [anonymizováno] není oprávněn sám posuzovat zákonnost rozhodnutí vydaného v jiném [anonymizováno]; zrušujícím nebo měnícím rozhodnutím (či naopak nezrušeným pravomocným rozhodnutím) je soud vázán [anonymizováno] smyslu § 135 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (zkráceně „o. s. ř.“) a nemůže zákonnost rozhodnutí posuzovat ani jako otázku předběžnou; k tomu poukázal příkladmo na usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Uzavřel, že žalobce se v projednávané věci fakticky domáhá právě takového věcného přezkumu. Shora uvedený rozsudek ze dne [datum] ([anonymizováno] spojení s opravným usnesením ze dne [datum]) byl sice částečně zrušen odvolacím soudem dne [datum], avšak o žalobcem poukazovaných skutečnostech bylo následně pravomocně rozhodnuto rozsudkem KS rozsudkem ze dne [datum]. Kompenzační [anonymizováno] však není řízením revizním, a tudíž nemůže docházet k přezkoumávání obsahové správnosti či zákonnosti rozhodnutí vydaných v posuzovaném [anonymizováno]. Přezkum zákonnosti rozhodnutí je možný pouze v rámci instančního přezkumu odvolacím či dovolacím soudem a za podmínek stanovených zákonem pak Ústavním soudem (v této souvislosti soud I. stupně odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Podmínka zrušení rozhodnutí [anonymizováno] nezákonnost je zásadně splněna bez ohledu na výsledek dalšího [anonymizováno], jestliže důvodem zrušení nebo změny byla nezákonnost předmětného rozhodnutí (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), nicméně nezákonné rozhodnutí [anonymizováno] smyslu § 8 OdpŠk je pravomocné (případně bez ohledu na právní moc vykonatelné) rozhodnutí, které bylo zrušeno nebo změněno příslušným orgánem [anonymizováno] nezákonnost, resp. [anonymizováno] nepřezkoumatelnost (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V projednávané věci žalobce spojuje vznik tvrzené škody s rozhodnutími soudů, která sice byla zrušena, avšak nebyla zrušena jako pravomocná (resp. vykonatelná). Rozhodnutí, kterým měla být žalobci způsobena škoda, proto nemohou představovat nezákonná rozhodnutí [anonymizováno] smyslu § 8 OdpŠk. V projednávané věci tedy absentuje odpovědnostní titul k požadované náhradě majetkové újmy (škody), pročež soud I. stupně žalobu zamítl i do částky [částka], aniž by bylo potřeba zkoumat další podmínky vzniku odpovědnosti žalované.

8. O nákladech [anonymizováno] účastníků rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalované přiznal za použití § 151 odst. 3 o. s. ř. tři paušální náhrady nezastoupeného účastníka podle vyhlášky č. 254/2015 Sb.

9. Proti rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání. [anonymizováno] vztahu k nároku na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku posuzovaného [anonymizováno] žalobce v podaném odvolání především brojil proti nepřiléhavé judikatuře vztahující se ke stanovení rozhodného období [anonymizováno] vztahu k žalobci jako procesnímu nástupci původní žalobkyně na základě postoupení pohledávky. Napadený rozsudek označil za nepřezkoumatelný, neboť se v něm soud I. stupně nevyjádřil ke všem skutečnostem žalobcem v jeho podáních uvedeným včetně jím označené judikatury, ze které rovněž v odvolání obsáhle citoval. Dále soudu I. stupně vytkl, že nezohlednil, že se žalovaná v zákonné 6 měsíční lhůtě vůbec nevyjádřila k žalobcově žádosti o přiměřené zadostiučinění za průtahy v soudním [anonymizováno], pročež byl žalobce nucen podat předmětnou žalobu, aby nedošlo k promlčení jeho nároku, a soud I. stupně v případě neúspěchu žalobce přiznal žalované náhradu nákladů [anonymizováno]. Zopakoval svoji argumentaci uvedenou v [anonymizováno] před soudem I. stupně, na základě které má za to, že i jako singulární sukcesor sdílí s původním účastníkem újmu z dosavadní doby [anonymizováno] vyplývající. V případě žalobce je tak třeba zohlednit tu skutečnost že od podání žaloby do ukončení [anonymizováno] byl na věci osobně účasten (nejen jako statutární orgán, společník a akcionář), ale především jako fyzická osoba, která pochybení [anonymizováno] potažmo zlovůli v rozhodování soudů vnímala v každé fázi [anonymizováno]. Je tedy názoru, že mu nárok na úhradu zadostiučinění vznikl a že tento nárok musí vycházet z celé délky soudního [anonymizováno], tj. 10 let a 4 měsíce. Ohledně nároku na úhradu majetkové újmy (škody) žalobce soudu I. stupně vytkl, že se tímto jeho požadavkem zabýval pouze z hlediska toho, zda„ napadené rozhodnutí“ bylo nezákonné. Vůbec se nezabýval tím, zda došlo v průběhu posuzovaného [anonymizováno] k nesprávnému úřednímu postupu, který dle žalobce spočívá v absenci řádného odůvodnění rozhodnutí KS ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], [anonymizováno] spojení s opravným usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. V posuzovaném [anonymizováno] byl žalobci bez jakéhokoliv odůvodnění upřen nárok na zákonný úrok z prodlení [anonymizováno] výši [částka] za dobu od [datum] do [datum], tj. částku [částka], přičemž tuto chybu nezhojil ani odvolací soud, přestože rozhodnutí soudu I. stupně v tomto směru označil za nepřezkoumatelné. Žalobce byl přitom v průběhu [anonymizováno] 100% úspěšný ohledně nároku na úhradu jistiny pohledávky a žádný ze soudů v průběhu [anonymizováno] nikdy nezdůvodnil, proč byl žalobci upřen nárok na náhradu části zákonných úroku z prodlení. Tím došlo ke zlovůli soudu. Tímto pochybením byla žalobci způsobena škoda [anonymizováno] výši [částka] na zákonných úrocích z prodlení a dále byl v souvislosti s nepřiznáním těchto zákonných úroků z prodlení žalobce zároveň krácen na právu žádat 100% nákladů [anonymizováno] celého sporu, protože mu byly [anonymizováno]„ neúspěch" [anonymizováno] věci sníženy na 71%, o částku [částka]. Žalobce je toho názoru, že soudy nesprávným úředním postupem, tj. svými neodůvodněnými rozhodnutími způsobily žalobci škodu [anonymizováno] výši [částka] a to v příčinné souvislosti s tímto nezákonným úředním postupem soudů všech stupňů, v [anonymizováno] vedeném před KS [obec], sp. zn. [spisová značka]. Na základě shora uvedených skutečností žalobce žádal odvolací soud, aby rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že žalovaná je povinna uhradit žalobci částku [částka] a náklady [anonymizováno] před soudy obou stupňů.

10. Žalovaná [anonymizováno] vyjádření k odvolání označila odvolání žalobce za nedůvodné a napadené rozhodnutí za věcně správné. Soud I. stupně své rozhodnutí řádně a právně relevantními argumenty odůvodnil s poukazem i na konstantní judikaturu soudu vyšších stupňů. I ohledně majetkové újmy zcela správně vyhodnotil, že v posuzované věci neexistuje odpovědnostní titul. Nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem zakládá jen takový nesprávný úřední postup, který přímo nevede k vydání rozhodnutí; vyústil-li nesprávný úřední postup [anonymizováno] vydání rozhodnutí, může být důvodem [anonymizováno] uplatnění nároku na náhradu škody podle OdpŠk, jak se podává např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], jen nezákonné rozhodnutí. Případné vady či nesprávnosti postupu projevující se v obsahu rozhodnutí mohou být tedy uvažovány jedině z hlediska odpovědnosti [anonymizováno] za škodu dle § 8 OdpŠk, dle něhož nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo [anonymizováno] nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. V posuzované věci žádné nezákonné rozhodnutí vydáno nebylo a soud I. stupně v [anonymizováno] o odpovědnosti [anonymizováno] za škodu nebyl oprávněn posuzovat zákonnost rozhodnutí vydaného v jiném [anonymizováno], takový postup by byl s ohledem na nezávislost soudů zcela nepřípustný. Podmínka nezákonnosti rozhodnutí je splněna pouze tehdy, bylo-li pravomocné rozhodnutí jako nezákonné zrušeno či změněno příslušným orgánem. Splnění podmínky zrušení či změny pravomocného rozhodnutí [anonymizováno] nezákonnost dle § 8 odst. 1 OdpŠk není možné nahradit posouzením této otázky v odškodňovacím [anonymizováno], a to ani v případě, kdy procesní předpis nepřipouští proti určitému rozhodnutí opravný prostředek, jak uzavřel Nejvyšší soud např. [anonymizováno] svém rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Případné zrušení nebo změněna rozhodnutí v důsledku [anonymizováno] probíhajícího před odvolacím soudem nesprávný úřední postup nezakládá. Takový postup by ad absurdum znamenal, že každý účastník jakéhokoli [anonymizováno] by se mohl domáhat náhrady škody, pokud by bylo soudem vyššího stupně změněno nebo zrušeno prvostupňové rozhodnutí (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Žalovaná trvá na tom, že rozsudek je věcně správný, a proto navrhla, aby jej jako takový odvolací soud potvrdil a přiznal žalované náhradu nákladů [anonymizováno] před soudy obou stupňů.

11. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaných odvolání správnost rozhodnutí soudu I. stupně i [anonymizováno], které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a to při nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.). Po zopakování dokazování spisem Krajského soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka] (zejména k postupu soudu od zahájení [anonymizováno] k okamžiku založení plné moci žalobce jako obecného zmocněnce žalované společnosti soudu dne [datum] a po sdělení podstatného obsahu v [anonymizováno] vydaných rozhodnutí o věci samé) dospěl k závěru, že odvolání žalobce je zčásti důvodné.

12. Odvolací soud zjistil, že posuzované [anonymizováno] bylo zahájené dne [datum] podáním žaloby u Krajského soudu [obec] [právnická osoba] a.s. (dále případně jen„ původní žalobkyně“) o zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení požadovaných z jednotlivých částek v žalobě specifikovaných z titulu postoupené pohledávky související s úhradou dluhu žalované společnosti ([anonymizována dvě slova] [právnická osoba]) [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] věci byl vydán dne [datum] platební rozkaz, proti němuž se žalovaná bránila včasným odporem, podala dne [datum] vyjádření, k němuž se původní žalobkyně vyjádřila dne [datum], žalovaná zaslala svoji repliku dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum], které bylo k žádosti obou účastníků z důvodu pokusu o mimosoudní urovnání sporu odročeno na [datum]. Uvedené jednání bylo k žádosti zástupce žalobkyně z důvodu čerpání dovolené odročeno na [datum]. Při jednání dne [datum] byly prováděny listinné důkazy, přičemž jednání bylo přerušeno s tím, že v něm bude pokračováno dne [datum], přičemž žalobkyně byla vyzvána k doplnění konkrétních rozhodných tvrzení a důkazů k jejich prokázání. Jednání nařízené na [datum] bylo odročeno na [datum] za účelem výslechu žalobkyní navržených svědků dožádanými soudy (Okresním soudem v Jablonci nad [anonymizováno] a v [obec]). Jednání nařízené na [datum] bylo odročeno na [datum], při němž byl vyhlášen rozsudek č. j. [číslo jednací], jímž bylo žalobě do celé žalované jistiny vyhověno a žaloba byla zamítnuta do celého požadovaného příslušenství. Rozsudek napadla původní žalobkyně včasným odvoláním, byla vyzvána dne [datum] k úhradě soudního poplatku. Usnesením KS ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], o zastavení odvolacího [anonymizována dvě slova] nezaplacení soudního poplatku týmž soudem zrušeno dne [datum], když žalobkyně poplatek včas zaplatila. Žalovaná se k odvolání vyjádřila dne [datum]. Při odvolacím jednání dne [datum] byl rozsudek soudu I. stupně [anonymizováno] vyhovující části (ohledně jistiny [anonymizováno] výši [částka] potvrzen, [anonymizováno] zbývajícím rozsahu byl zrušen (a v tomto rozsahu byla věc KS vrácena) ohledně zbývající jistiny z důvodu potřeby doplnit skutková zjištění a ohledně příslušenství [anonymizováno] nepřezkoumatelnost [anonymizováno] nedostatek odůvodnění (č. j. [číslo jednací]). Věc byla vrácena KS dne [datum]. Žalovaná [příjmení] dne [datum] podala žádost o přerušení [anonymizováno] z důvodu podání dovolání do shora uvedeného rozhodnutí odvolacího soudu. Dne [datum] byla vyznána k úhradě soudního poplatku z dovolání, který zaplatila obratem a věc byla dle pokynu KS ze dne [datum] předložena [datum] Nejvyššímu soudu, který dovolání žalobkyně usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] odmítl. Věc byla vrácena KS dne [datum], přičemž zopakoval dokazování mimo jiné výslechem svědků dožádanými soudy shora uvedenými. Dále za účelem zkoumání pravosti podpisů na pokladních dokladech jako stěžejních důkazech ustanovil znalce dne [datum], který měl posudek vyhotovit do [datum], soudu jej zaslal dne [datum], aniž by se z obsahu spisu podávala žádost o prodloužení lhůty. Dne [datum] byla založena do spisu plná moc žalobce jako obecního zmocněnce původní žalované. Rozsudkem KS ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo žalobě vyhověno do zbývající jistiny [anonymizováno] výši [částka] a žaloba byla opět zamítnuta do požadovaného příslušenství, přičemž rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl uvedený prvostupňový rozsudek [anonymizováno] vyhovujícím výroku potvrzen a v zamítavém výroku zrušen [anonymizováno] nepřezkoumatelnost. Rozsudkem KS ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo žalobě co do požadovaného příslušenství vyhověno, přičemž původní žalobkyně podala proti rozsudku dne [datum] odvolání s tím, že ohledně příslušenství se prvostupňový soud neřídil pokyny odvolacího soudu.

13. Odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání žalobce je částečně důvodné. Vyšel při tom ze skutkového stavu zjištěného ohledně průběhu posuzovaného [anonymizováno] soudem I. stupně a upřesněného při jednání odvolacího soudu (shora).

14. Pokud jde o námitku nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku, pak této odvolací soud nepřisvědčuje. Měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu I. stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně, ale především zájem účastníků [anonymizováno] na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu I. stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly - podle obsahu odvolání - na újmu uplatnění práv odvolatele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] [rok] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), jako je tomu v projednávané věci.

15. Odvolací soud dospěl k závěru, že ohledně nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy (přiměřeného zadostiučinění) soud I. stupně věc nesprávně posoudil po stránce právní. Odvolací soud [anonymizováno] svém názoru vyšel ze závěrů aktuální judikatury Nejvyššího soudu konkrétně z rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], v němž dovolací soud uvedl:„ Důkladné zjišťování přiměřenosti délky [anonymizováno], jako jedné ze tří kumulativně posuzovaných podmínek odpovědnosti [anonymizováno] (nesprávný úřední postup, újma a příčinná souvislost mezi újmou a takovým postupem), je důležité (klíčové) i z toho pohledu, že újma vzniklá z případné nepřiměřené délky [anonymizováno] se zásadně presumuje, což z povahy věci platí i [anonymizováno] příčinnou souvislost mezi tímto typem nesprávného úředního postupu a újmou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Byť z nyní odkazovaného rozsudku sp. zn. [spisová značka] současně vyplývá, že při rozhodování o zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřeně dlouze vedeným řízením není při postoupení pohledávky důvodu přičítat postupníkovi dosavadní dobu původního [anonymizováno], jež bylo vedeno při vymáhání pohledávky, je nutno připomenout, že uvedený závěr se týká toliko posouzení adekvátní formy či výše přiměřeného zadostiučinění. Naproti tomu při posuzování přiměřenosti celkové délky [anonymizováno] (tj. existence nesprávného úředního postupu) nelze zcela pustit ze zřetele i dosavadní průběh [anonymizováno], neboť přijímá-li procesní nástupce stav [anonymizováno], jaký tu je v době jeho nástupu do [anonymizováno] (srov. § 107a odst. 3 [anonymizováno] spojení s § 107 odst. 4 o. s. ř.), pak jistě není důvod hodnotit další průběh [anonymizováno] jako by počalo běžet znovu od začátku (to se ostatně projevuje i při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění, neboť zde již není důvod k jeho krácení za první dva roky [anonymizováno]; srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).“ 16. S ohledem na shora uvedené, bylo nezbytné při posuzování přiměřenosti trvání posuzovaného [anonymizováno] vycházet z jeho celkové délky, kdy bylo zahájeno dne [datum] (podání žaloby) a k jeho ukončení došlo dne [datum] (právní moc usnesení Nejvyššího soud o odmítnutí dovolání), tedy trvalo 11 let. Jak vyplývá ze Stanoviska, při posuzování přiměřenosti délky [anonymizováno] není možné vycházet z nějaké abstraktní, předem dané doby [anonymizováno], která by mohla být pokládána za přiměřenou, nýbrž je třeba vzít v úvahu konkrétní okolnosti individuálního případu. Výše uvedený časový úsek je tak zapotřebí zvažovat především [anonymizováno] světle působení jednotlivých faktorů uvedených v § 31a odst. 3 pod písm. b) až e) zákona o odpovědnosti za škodu, které jsou pak obdobným způsobem hodnoceny i při stanovení formy a výše přiměřeného zadostiučinění. Posuzované [anonymizováno] sice vykazovalo vyšší složitost (skutkovou a procesní, spočívající v důkazním [anonymizováno] – listinné důkazy, svědci opakovaně vyslýchaní dožádanými soudy, zajišťování srovnávacího materiálu, vyhotovení znaleckého posudku, rozhodování o znalečném, o soudních poplatcích, o procesním nástupnictví; věc byla rozhodována [anonymizováno] více stupních soudní soustavy). Nicméně na jeho délce se podílel i postup orgánu (rozhodnutí [anonymizováno] věci samé bylo opakovaně částečně zrušeno [anonymizováno] nepřezkoumatelnost, pochybení při rozhodování o procesním nástupnictví a vyměření soudního poplatku v souvislosti s opakovaným vyměřením soudního poplatku z odvolání žalobce proti výroku o příslušenství). Jednání žalobce (jeho právního předchůdce) bylo bez vlivu na délku posuzovaného [anonymizováno], když nebylo shledání nic, co by bylo přičitatelné v jeho prospěch či na jeho vrub (procesně přípustné úkony, jimiž se však musel zabývat soud, tedy nikoliv přičitatelné [anonymizováno]). Význam [anonymizována dvě slova] žalobce (jeho právního předchůdce) byl standardní. Nejde-li o případy domněnky vyššího významu předmětu [anonymizována dvě slova] poškozeného ([anonymizována dvě slova], [anonymizováno], jehož předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinně právní vztahy, [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] osobního stavu, pracovněprávní spory či [anonymizováno] o poskytnutí různých plnění ze strany [anonymizováno]), je význam předmětu [anonymizována dvě slova] účastníka standardní, což nevede k posílení ani k potlačení úvahy o porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, ani případnému zvýšení či snížení základního odškodnění za ně (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Skutečnosti svědčící o vyšším individuálním významu žalobce v projednávané netvrdil, tím spíš neprokazoval. Odvolací soud vzhledem ke shora uvedenému uzavírá, že délka posuzovaného [anonymizováno] 11 let je vzhledem k okolnostem případu nepřiměřená, došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu [anonymizováno] smyslu § 13 odst. 1 věta třetí OdpŠk, v důsledku čehož žalobci vznikla nemajetková újma, jejíž vznik se presumuje a kterou je třeba kompenzovat přiměřeným zadostiučiněním.

17. Odvolací soud připomíná, že při určení vhodné formy satisfakce (dle § 31a odst. 2 OdpŠk) je třeba zohlednit konkrétní skutkové okolnosti daného případu a mít na zřeteli, že se musí jednat o zadostiučinění přiměřené, tedy takové, které poskytne poškozené osobě vhodnou a zároveň účinnou nápravu. Na prvním místě přichází v úvahu poskytnutí zadostiučinění formou konstatování porušení práva jako jedné z forem morální satisfakce, a pokud by samo o sobě nepředstavovalo postačující a zároveň účinnou náhradu za vzniklou nemajetkovou újmu, je na místě poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v penězích (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Nepřiznat zadostiučinění v penězích lze v zásadě jen [anonymizováno] zcela výjimečných případech, kdy například délka [anonymizováno] byla v nezanedbatelné míře způsobena vlastním chováním poškozeného, či pokud význam předmětu [anonymizována dvě slova] poškozeného byl pouze nepatrný (srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 197/15 či rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] či sp. zn. [spisová značka]).

18. V projednávané věci nelze dovodit, že by újma způsobená žalobci nepřiměřenou délkou posuzovaného [anonymizováno] byla zcela minimální či zanedbatelná. Takový závěr nelze učinit ani s ohledem na význam [anonymizováno] (který byl hodnocen jako standardní - viz shora), ani s ohledem na chování žalobce coby účastníka [anonymizováno] (který k délce [anonymizováno] nepřispěl jemu přičitatelným způsobem - viz shora). Za této situace se jako jediná přiměřená forma kompenzace jeví poskytnutí peněžitého zadostiučinění.

19. Vzhledem ke skutečnosti, že stav nejistoty žalobce jako účastníka posuzovaného [anonymizováno] ohledně výsledku sporu trval jen 2 roky a 3 měsíce (od [datum] - do [datum]) náleží žalobci poměrná část odškodnění odpovídající tomuto období.

20. Základní částku zadostiučinění odvolací soud stanovil v souladu se Stanoviskem, kdy vyšel z částky [částka] za rok [anonymizováno], tj. [částka] za měsíc (za první dva roky jeho trvání krácené na polovinu), když doba trvání [anonymizováno] je sice nepřiměřená, nikoliv však extrémně dlouhá, jež by odůvodňovala vyšší roční odškodnění, přičemž [anonymizováno] vztahu k žalobci je třeba zvažovat odškodnění odpovídající době jeho účasti [anonymizováno] sporu od [datum] (ode dne doručení žalobci usnesení o připuštění jeho vstupu do posuzovaného [anonymizováno] - o změně účastenství) do [datum] (právní moc rozhodnutí NS o odmítnutí dovolání proti poslednímu [anonymizováno] věci vydanému rozhodnutí odvolacího soudu), tj. v délce 2 let a 3 měsíců (2 x [částka] + 3 x [částka]), čemuž odpovídá základní částka [částka].

21. V dalším sledu je třeba přistoupit k modifikaci této základní částky v závislosti na působení jednotlivých faktorů uvedených v § 31a odst. 3 zákona o odpovědnosti za škodu. Pokud jde o složitost [anonymizováno], vzhledem k již zmíněnému vyššímu stupni obtížnosti, je namístě základní částku odškodnění ponížit (včetně stupňů) o 30 %. Na druhou stranu je ale třeba zohlednit postup soudů a to naopak navýšením základní částky odškodnění o 10 % (tj. o [částka]). Dalším uvažovaným kritériem při modifikaci základní částky odškodnění je chování poškozeného, tj. žalobce. Ten však svým chováním délku [anonymizováno] (ať ji v negativním či pozitivním slova smyslu) nijak významně neovlivnil; [anonymizováno] chování žalobce proto nebylo třeba základní částku odškodnění nijak upravovat. Posledním z hledisek je význam předmětu [anonymizována dvě slova] poškozeného, který je standardní (viz shora), tj. takový, který se do úpravy základní částky odškodnění nijak nepromítá. Po takto provedené modifikaci základní částky činí výsledné zadostiučinění 33 750 - 20% (tj. – [částka]) = [částka]. Tuto výši peněžitého plnění lze mít za plně způsobilou naplnit kompenzační funkci [anonymizováno] vztahu k nemajetkové újmě, kterou žalobce v posuzovaném [anonymizováno] utrpěl.

22. Není rozhodná námitka, že žalovaná nereagovala na žádost žalobce v zákonné stanovené lhůtě, když dopad v takovém případě je jen ten, že poškozenému by vznikl nárok i na úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona o odpovědnosti za škodu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]), pokud by ho požadoval, což se však v projednávané věci nestalo.

23. K nároku na náhradu majetkové újmy (škody), kterou žalobce spojoval se nedostatečným odůvodněním rozsudku KS ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [anonymizováno] spojení s opravným usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ohledně nepřiznání části příslušenství, lze označit za správný závěr soudu I. stupně, že jde o nárok z titulu nezákonného rozhodnutí, přičemž takový odpovědnostní titul v projednávané věci není dán z důvodů, jež jsou shrnuty pod bodem 7. shora, na který lze [anonymizováno] stručnost zcela odkázat. Lze rovněž v tomto směru přisvědčit vyjádření žalované (viz. bod 11. shora).

24. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně v napadeném zamítavém výroku o věci samé (I.) ohledně nároku na zaplacení nemajetkové újmy (přiměřeného zadostiučinění) změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobci [částka] a to [anonymizováno] lhůtě stanovené vzhledem k rozpočtovým pravidlům, jimiž se žalovaná jako organizační složka [anonymizováno] řídí, dle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř., jinak ho ohledně zbývající výše nároku na zaplacení nemajetkové újmy (přiměřeného zadostiučinění) a ohledně celého nároku na zaplacení majetkové újmy (škody) jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

25. V souladu s § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů [anonymizováno] mezi účastníky před soudem I. stupně i před soudem odvolacím. V obou případech rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. s ohledem na skutečnost, že v případě nároku na náhradu nemajetkové újmy byl žalobce v zásadě zcela úspěšný (byl-li úspěšný co do základu tohoto nároku; srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]), v případě nároku na náhradu majetkové újmy (škody) byl naopak zcela neúspěšný. Odvolací soud vyšel z toho, že při určování poměru úspěchu a neúspěchu účastníka, který vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v [anonymizováno] uplatnil rovněž nárok (nároky) na jiné peněžité plnění (objektivní kumulace), je zpravidla třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a násl. AT (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). V případě objektivní kumulace nároků se o náhradě nákladů [anonymizováno] účastníků rozhoduje jediným výrokem (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Dále odvolací soud vyšel z toho, že při stanovení odměny advokáta za [anonymizováno] v [anonymizováno], jehož předmětem je náhrada nemajetkové újmy [anonymizováno] smyslu OdpŠk, se vychází z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), tj. z částky [částka] (srov. shora zmíněné rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]); odměna za [anonymizováno] v [anonymizováno], jehož předmětem je náhrada škody, se vypočte z tarifní hodnoty stanovené podle § 8 odst. 1 AT. Podle § 12 odst. 3 AT pak platí, že při spojení dvou a více věcí, [anonymizováno] něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí.

26. Aplikováno na projednávanou věc, v níž žalobce spojil ke společnému projednání dva nároky - nárok na náhradu nemajetkové újmy (přiměřeného zadostiučinění), kterému odpovídá tarifní hodnota [částka] (jak již byla zmínka shora), a nárok na náhradu majetkové újmy (škody) [anonymizováno] výši [částka], to znamená, že se za tarifní hodnotu považuje částka [částka]. Žalovaná byla v [anonymizováno] před soudem I. stupně i v [anonymizováno] odvolacím převážně úspěšná, přičemž žalobce je tak povinen jí podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nahradit 55,48 % účelně vynaložených nákladů [anonymizováno]; úspěch žalované ohledně částky [částka] (tj. v rozsahu 77,47 % z celku [částka]) – neúspěch žalované ohledně částky [částka] (tj. v rozsahu 22, 26 % z uvedeného celku) = [částka]; (124 616: 224 616) x 100 = 55,48.

27. Náklady [anonymizováno] žalované v [anonymizováno] před soudem I. stupně tvoří 3 hotové výdaje nezastoupeného účastníka po [částka] dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady [anonymizováno] účely rozhodování o náhradě nákladů [anonymizováno] v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (vyjádření k žalobě, příprava k jednání, účast u jednání dne [datum]) v celkové výši [částka], z čehož 55,48 % činí [částka].

28. Náklady [anonymizováno] žalované v odvolacím [anonymizováno] tvoří 2 hotové výdaje nezastoupeného účastníka po [částka] dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (vyjádření k odvolání, účast u jednání odvolacího soudu dne [datum]) v celkové výši [částka], z čehož 55,48 % činí [částka].

29. Odvolací soud proto žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů [anonymizováno] před soudem I. stupně [částka] a před soudem odvolacím [částka] v obecné pariční lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

Poučení