58 Co 235/2024 - 359

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Wildové a soudkyň JUDr. Blanky Bendové a JUDr. Vladimíry Čítkové ve věci žalobce: Ing. [Jméno zainteresované osoby 0/0], Ph.D.[Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [název], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení [částka] Kč s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 27. března 2024, č. j. 28 C 229/2023-337 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve vyhovujícím výroku o věci samé (I.) mění tak, že se zamítá žaloba o zaplacení částky [částka] s 15% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně částku [částka] a na nákladech odvolacího řízení částku [částka], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s 15 % úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím a příslušenství za dobu od [datum] do [datum] z částky [částka] zamítl (výrok II.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce (výrok III.).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu přiměřeného zadostiučinění za nezákonně vedené [podezřelý výraz] stíhání pro [podezřelý výraz] čin podvodu dle § 209 odst. 1 a 4 [podezřelý výraz] zákoníku (dále jen „tr. zák.“), vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], [podezřelý výraz] stíhání bylo zahájeno [datum] původně ještě pro [podezřelý výraz] čin porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1 a 3 tr. zák., ohledně něhož bylo následně [podezřelý výraz] stíhání ukončeno, za toto [podezřelý výraz] stíhání byl již žalobce odškodněn částkou [částka] v řízení vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Ohledně [podezřelý výraz] činu podvodu byl žalobce zproštěn obžaloby rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci [datum]. Žalobce dříve vykonával pozici generálního ředitele [jméno FO] republiky s.p., byl tak a stále je osobou veřejně známou, [podezřelý výraz] stíhání bylo rozsáhle medializováno, došlo k porušení dobrého jména žalobce a jeho důvěryhodnosti. U žalobce došlo k zásahu do pracovní oblasti, chtěl se účastnit výběrového řízení na pozici generálního ředitele [jméno FO] republiky s.p. v únoru 2022, výběrová komise doporučila právě jeho, výběrové řízení však bylo zrušeno, v dalším výběrovém řízení byl opětovně doporučen výběrovou komisí, nicméně ministr zvolil [tituly před jménem] [jméno FO], žalobce byl v té době z důvodu [podezřelý výraz] stíhání vnímán jako nedůvěryhodná osoba. [podezřelý výraz] stíhání zasáhlo i do jeho rodinného života, manželka uvažovala o rozvodu, dcery měly psychické problémy, změnil se i jeho společenský život. Žalovaná mu v rámci předběžného uplatnění nároku poskytla zadostiučinění ve výši [částka] a omluvu.

3. Žalovaná učinila nesporným průběh [podezřelý výraz] řízení tak, jak jej popsal žalobce, zdůraznila, že medializaci věci nelze přičítat státu, provedla komparaci s jiným obdobným případem, v němž byl poškozený odškodněn částkou [částka], poukázala rovněž na to, že žalobce byl již odškodněn za [podezřelý výraz] stíhání pro [podezřelý výraz] čin porušení povinnosti při správě cizího majetku, které skončilo odložením věci, částkou [částka], tvrzené negativní dopady na život žalobce nastalé před zahájením [podezřelý výraz] stíhání již byly předmětem žaloby v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], nelze tak k nim již v tomto řízení přihlížet.

4. Soud I. stupně vycházel z průběhu [podezřelý výraz] řízení, který byl mezi účastníky nesporným – [podezřelý výraz] stíhání žalobce bylo zahájeno usnesením Policie ČR, Národní centrály proti organizovanému [podezřelý výraz], Služby kriminální policie a vyšetřování, Expozitury [adresa] ze dne [datum], [číslo] pro [podezřelý výraz] porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, 3 tr. zák. a [podezřelý výraz] podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zák. Na základě stížnosti žalobce bylo usnesení o zahájení [podezřelý výraz] stíhání částečně zrušeno usnesením Nejvyššího státního zastupitelství ze dne [datum], č. j. [spisová značka]-12, konkrétně v části, v níž bylo zahájeno [podezřelý výraz] stíhání žalobce pro [podezřelý výraz] porušování povinnosti při správě cizího majetku a [podezřelý výraz] stíhání pro tento [podezřelý výraz] čin bylo odloženo dne [datum]. Následně byl k Okresnímu soudu v [adresa] podán návrh na obžalobu pro [podezřelý výraz] podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zák. dne [datum]. Rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] ve spojení s usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. a) [podezřelý výraz] řádu. V souvislosti s nezákonně vedeným [podezřelý výraz] stíháním pro [podezřelý výraz] čin podvodu došlo zejména k částečnému zásahu do pracovní oblasti u žalobce, k částečnému zásahu do osobního života žalobce a k medializaci [podezřelý výraz] věci. V souvislosti s nezákonně vedeným [podezřelý výraz] stíháním pro [podezřelý výraz] čin porušování povinnosti při správě cizího majetku byl žalobce odškodněn částkou ve výši [částka] na základě rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Žalobce předběžně uplatnil u žalované nárok na nemajetkovou újmu ve výši [částka], která mu měla být způsobena v důsledku [podezřelý výraz] řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná žalobci poskytla zadostiučinění ve výši [částka].

5. Soud I. stupně shledal naplněný předpoklad odpovědnosti státu (nezákonné rozhodnutí o zahájení [podezřelý výraz] stíhání) ve smyslu § 1, § 5, § 7 a 8 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“), zabýval se dále existencí újmy vzniklé v příčinné souvislosti s tím a otázkou přiměřeného zadostiučinění. Vycházel přitom ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu z povahy [podezřelý výraz] věci, celkové délky řízení a následkům v osobní sféře poškozeného. Poukázal na to, že žalobce byl stíhán pro [podezřelý výraz] čin podvodu dle § 209 odst. 1, 3 tr. zák., od [datum] do [datum], tedy jeden rok, 9 měsíců a 14 dnů, žalobci hrozil trest odnětí svobody od dvou do osmi let, žalobce byl do té doby osobou bezúhonnou, uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody tak nebylo reálné, jednalo se o druh trestné činnosti, která nepůsobí přílišné společenské odsouzení a dehonestaci oproti [podezřelý výraz] činům proti životu a zdraví nebo těch, které se týkají nezletilých dětí. Dospěl tak k závěru, že tím byla intenzita újmy žalobce snížena a žalobce navíc nebyl vystaven negativům [podezřelý výraz] stíhání po dlouhou dobu, když řízení trvalo jeden a tři čtvrtě roku. Zabýval se dopady do osobního života žalobce s tím, že tyto dopady se částečně překrývaly i s negativy spojenými s [podezřelý výraz] stíháním pro [podezřelý výraz] čin porušování povinností při správě cizího majetku, žalobce trpěl stresem, měl obavy o svou budoucnost, zhoršila se mu kvalita spánku, což však částečně souviselo i s bolestí kyčle. Žalobce přestal chodit na fotbalové zápasy, na které měl permanentku, zhoršily se vztahy s manželkou, tyto zásahy však už byly zmíněny v souvislosti s [podezřelý výraz] stíháním pro porušení povinností při správě cizího majetku, nebylo tvrzeno, že by se situace v této oblasti dále zhoršila. Žalobce [podezřelý výraz] stíhání pro [podezřelý výraz] čin podvodu vnímal lépe poté, kdy již stíhání pro [podezřelý výraz] čin porušování povinnosti při správě cizího majetku bylo skončeno (odloženo).

6. Soud I. stupně na základě provedeného dokazování, zejména výslechu žalobce a svědkyně Švehlíkové, dospěl k závěru, že [podezřelý výraz] stíháním pro [podezřelý výraz] čin podvodu bylo zasaženo zejména do pracovní oblasti žalobce, kdy přes úspěch ve výběrovém řízení nebyl shledán jako vhodný kandidát pro post ředitele [jméno FO] ČR, a.s., v jiných oblastech se situace žalobce plynutím času zlepšovala. Soud I. stupně poukázal na to, že [podezřelý výraz] stíhání nemuselo být jediným důvodem, proč žalobce nezískal pozici generálního ředitele [jméno FO] ČR a.s., když svědek [jméno] poukazoval i na další možné politické důvody a v tehdejších novinových článcích byla zmiňována netransparentnost výběrového řízení. [podezřelý výraz] řízení tak soud I. stupně nepovažoval za jedinou, byť podstatnou příčinu neúspěchu žalobce v získání dané pozice. Hlavní zásah coby důsledek nezákonně vedeného [podezřelý výraz] stíhání pro [podezřelý výraz] čin podvodu tak byl shledán v oblasti pracovní a částečné zásahy i v oblasti rodinné a [podezřelý výraz], které u žalobce přetrvávaly z období, které bylo spojováno s nezákonně vedeným [podezřelý výraz] stíháním pro [podezřelý výraz] čin porušování povinnosti při správě cizího majetku. Ohledně medializace věci dospěl soud I. stupně k závěru, že ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu ji nelze přičítat k tíži státu. Soud I. stupně vycházel dále z toho, že obě [podezřelý výraz] stíhání spolu věcně souvisela, probíhala však samostatně a odlišným způsobem, když [podezřelý výraz] stíhání pro [podezřelý výraz] čin porušování povinnosti při správě cizího majetku bylo ukončeno již ve fázi přípravného řízení a [podezřelý výraz] stíhání pro [podezřelý výraz] čin podvodu až zproštěním obžaloby po projednání věci samé před soudem I. a II. stupně, z obou trestních stíhání vzešly částečně rozdílné následky.

7. Soud I. stupně dále provedl komparaci případu žalobce s jinými obdobnými případy (věcí vedenou u tamního soudu pod sp. zn. [spisová značka], sp. zn [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]), přičemž za nejvíce podobnou považoval věc projednanou pod sp. zn. [spisová značka], v níž byl poškozený trestně stíhán pro [podezřelý výraz] čin zpronevěry podle § 206 odst. 1, 4 písm. d) tr. zák., za což mu hrozilo uložení trestu ve výměře dva roky až osm let. Délka tohoto [podezřelý výraz] stíhání trvala tři roky a jedenáct měsíců. Současně byl tento poškozený stíhán i pro [podezřelý výraz] čin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, 3 tr. zák., za což mu hrozil trest odnětí svobody ve výměře dva až osm let a toto [podezřelý výraz] stíhání trvalo tři roky a dva měsíce. U [podezřelý výraz] stíhání pro tento [podezřelý výraz] čin mu hrozila i povinnost uhradit způsobenou škodu ve výši [částka]. V souvislosti s uvedenými trestními stíháními bylo zasaženo do pracovní oblasti poškozeného, kdy tento přišel o stávající klientské portfolio a rovněž s ním chtěla firma ČSOB ukončit spolupráci, což poškozený špatně vnímal. Dále poškozený trpěl nervozitou, obavami o budoucnost své rodiny, měl hluboký pocit křivdy, v souvislosti s [podezřelý výraz] stíháním pro [podezřelý výraz] čin porušování povinnosti při správě cizího majetku měl po celou dobu [podezřelý výraz] stíhání a ještě čtyři měsíce po jeho skončení zablokovanou podstatnou část majetku a dostával se tak do obtížné finanční situace. I toto [podezřelý výraz] stíhání prošlo medializací. Po tomto porovnání shledal soud I. stupně přiměřenou výši odškodnění za obě stíhání [částka] shodně jako získal poškozený v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], vycházel přitom z toho, že žalobce byl již odškodněn za [podezřelý výraz] stíhání pro [podezřelý výraz] čin porušování povinnosti při správě cizího majetku částkou [částka] a částkou [částka] již byl žalovanou odškodněn za [podezřelý výraz] stíhání pro [podezřelý výraz] čin podvodu, žalobě proto vyhověl ohledně částky [částka] včetně úroku z prodlení poté, co žalované uplynula šestiměsíční lhůta k předběžnému projednání nároku, a ve zbylém rozsahu žalobu zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen ,,o. s. ř.“), žalobci byla ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu přiznána náhrada nákladů v plném rozsahu za soudní poplatek [částka] a náklady právního zastoupení za 6 úkonů po [částka], paušální náhradu hotových výdajů 6 x po [částka] dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a 21 % DPH, celkem [částka].

9. Proti tomuto rozsudku (výroku I. a III.) podala žalovaná včasné odvolání, uplatnila odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř. Poukázala na to, že daný případ byl specifický v tom, že žalobce byl na základě téhož usnesení o zahájení [podezřelý výraz] stíhání stíhán pro dva trestné činy, přičemž o každém z nich bylo vydáno konečné rozhodnutí v jinou dobu, což vedlo k tomu, že byla vedena dvě kompenzační řízení. Za dříve skončené řízení bylo žalobci přiznáno odškodnění ve výši [částka]. Žalovaná namítala, že již před soudem I. stupně poukazovala na to, že valná většina tvrzených negativních dopadů [podezřelý výraz] stíhání do života žalobce byla shodně tvrzena a odškodněna již v předcházejícím řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], v řízení přitom bylo prokázáno, že postupem času (po skončení [podezřelý výraz] stíhání pro [podezřelý výraz] čin porušování povinnosti při správě cizího majetku, tedy i v době, kdy bylo vedeno [podezřelý výraz] stíhání, které je nyní předmětem kompenzačního řízení), se celková situace žalobce zlepšovala. K tomuto závěru dospěl i soud I. stupně, když hlavní zásah do života žalobce shledal v pracovní oblasti, dopad do pracovní sféry žalobce (pokles výkonnosti, který byl zohledněn snížením mzdy na polovinu) byl zohledněn již v předchozím kompenzačním řízení. Pracovní výkonnost žalobce se však poměrně brzy vrátila, od [datum] mu byla vyplácena mzda v původní výši. Ohledně tvrzeného zásahu spočívajícího v tom, že se žalobce nestal ředitelem [jméno FO] ČR, a.s., žalovaná poukázala na poměrně nejasné závěry soudu I. stupně, kdy považuje tento zásah za prokázaný, nicméně v odst. 18 odůvodnění napadeného rozsudku tento závěr relativizuje tím, že zde mohly být i jiné příčiny. Závěr o tomto zásahu tak žalovaná nepovažovala za prokázaný. Nesouhlasila tak s tím, aby k tomuto zásahu bylo přihlíženo při hodnocení intenzity újmy žalobce. Namítala, že nebylo prokázáno, že žalobce ve výběrovém řízení skutečně uspěl a měl být do funkce jmenován, to vyplývá pouze z jeho výpovědi, z ostatních důkazů lze dovodit i další, patrně politické, důvody pro jeho nejmenování, tyto důvody přitom mohly existovat nezávisle na [podezřelý výraz] stíhání žalobce, čímž by byla přetržena příčinná souvislost mezi [podezřelý výraz] stíháním a tímto tvrzeným negativním následkem v pracovní sféře žalobce. Poukázala na to, že k věci se mohly vyjádřit osoby, s nimiž žalobce komunikoval ohledně výsledků výběrového řízení (pan [jméno] a [jméno]) a osoby, které údajně neměly souhlasit se jmenováním žalobce (pan [jméno] a [jméno]), jejich výslech však žalobce nenavrhoval. Vyjádřila rovněž podiv nad tím, že ačkoliv bylo výběrové řízení v únoru 2022 zrušeno údajně kvůli tomu, aby měl žalobce čas vyřešit své [podezřelý výraz] stíhání, ministr zemědělství tedy čekal půl roku až do srpna 2022, a ačkoliv měl být žalobce i v tomto výběrovém řízení úspěšný, do funkce byl jmenován [datum] pan [jméno FO], tedy jeden den předtím, než byl žalobce pravomocně zproštěn obžaloby ve veřejném zasedání odvolacího soudu, když ministr [jméno] o termínu soudního jednání předem věděl. Nabízí se tak, že zde existovaly i jiné důvody, pro které nebyl žalobce jmenován. Poukázala dále na to, že přestože nebyl jmenován generálním ředitelem [jméno FO] ČR, i tak obsadil vysokou funkci v téže organizaci, nejprve ekonomického náměstka a posléze oblastního ředitele ve [adresa], přičemž o tuto pozici měl žalobce již dříve zájem. Nelze tak dospět k závěru, že by kariéra žalobce byla definitivně skončena nebo že by žalobce musel vykonávat nějakou podřadnou práci neodpovídající jeho kvalifikaci. Pokud tedy soud I. stupně shledal podstatný zásah právě v pracovní sféře žalobce, považovala přiznanou částku za nepřiměřeně vysokou. Poukázala přitom na to, že žalobci již byla přiznána částka [částka] za první část [podezřelý výraz] stíhání, přičemž valná většina negativních dopadů se vztahovala právě k této části. Ve druhé části sice některé negativní vlivy přetrvávaly, ale celkově se situace žalobce zlepšovala. Žalovaná tak neshledávala důvod pro přiznání vyšší částky než za prvou část [podezřelý výraz] stíhání. Poukázala na to, že žalobci již vyplatila [částka], celkem se tedy žalobci dostalo částky [částka], tuto považovala za odpovídající všem okolnostem případu. Žádala, aby odvolací soud rozsudek v napadeném rozsahu změnil a žalobu zamítl a uložil žalobci zaplatit náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

10. Žalobce ve vyjádření k odvolání žalované nesouhlasil s její argumentací, vyslovil naopak přesvědčení, že mu měla být přiznána částka mnohem vyšší. Poukázal na to, že ačkoliv bylo [podezřelý výraz] stíhání zahájeno až [datum], byly vůči němu činěny represivní úkony již o celé dva roky dříve, zejména se jednalo o značně medializovanou domovní prohlídku dne [datum] v souvislosti s prověřováním [podezřelý výraz] porušení povinnosti při správě cizího majetku. I poté, co došlo k zastavení [podezřelý výraz] stíhání pro tento [podezřelý výraz] čin, u žalobce neustále zůstávaly obavy z budoucnosti, poukázal přitom na to, že další [podezřelý výraz] stíhání trvalo nepoměrně delší dobu. Zdůraznil, že byl osobou veřejně známou a mediálně zajímavou, proto byla jeho věc značně medializována, žalobce měl i problémy v rodině, manželka dokonce začala uvažovat o rozvodu. Žalobce nebyl schopen plnit své pracovní povinnosti, lékařkou mu byla nabídnuta medikace, tu však odmítl, snažil se situaci řešit pomocí přírodních produktů. Byl nucen změnit i svůj společenský život, jeho jméno bylo poškozeno nejen v rámci široké veřejnosti, ale i v oblasti pracovní. Skutečnost, že byl úspěšný ve výběrovém řízení, byla prokázána nejen jeho výpovědí, ale i výpovědí svědků, novinovými články, tyto důkazy považoval za dostatečné, když nechtěl svou kauzou obtěžovat vysoké politické představitele, případně bývalé kolegy. Výši odškodnění tak za nepřiměřenou nepovažoval, rozsudek považoval za věcně správný a navrhl jeho potvrzení a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.

11. Při odvolacím jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích.

12. Odvolací soud ve smyslu ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a odvolání žalované shledal opodstatněným.

13. Soud I. stupně učinil z provedených důkazů odpovídající skutková zjištění, věc rovněž správně právně posoudil, v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu se zabýval intenzitou nemajetkové újmy žalobce, když prvý předpoklad odpovědnosti státu – nezákonné rozhodnutí (usnesení o zahájení [podezřelý výraz] stíhání) - byl mezi účastníky nesporným, správně tak vycházel z charakteru trestné činnosti, výše [podezřelý výraz] sazby i případné náhrady škody, délky [podezřelý výraz] řízení a z dopadů [podezřelý výraz] stíhání do osobní sféry žalobce, rovněž správně provedl porovnání s jinými obdobnými případy. Odvolací soud nicméně shledal opodstatněnou námitku žalované, že výše přiznaného odškodnění těmto závěrům neodpovídá.

14. Závěry soudu I. stupně ohledně zásahu do oblasti pracovního uplatnění žalobce odvolací soud nepovažoval za nejasné, jak namítala žalovaná, když soud I. stupně uzavřel, že z hlediska dopadů do života žalobce byl zásah v profesní oblasti ten hlavní, nicméně současně uvedl, že [podezřelý výraz] stíhání bylo jedním z důvodů (tedy nikoliv jediným důvodem), proč žalobce nebyl jmenován generálním ředitelem [jméno FO] ČR. Žalovaná v této souvislosti důvodně namítala, že provedené důkazy nevedou k jednoznačnému závěru o tom, že to bylo právě a jenom toto [podezřelý výraz] stíhání, pro které byl na tuto pozici jmenován jiný kandidát. Správně přitom poukázala na to, že žalobci nic nebránilo, aby navrhl výslech těch osob, kterým výběr z uchazečů příslušel, neboť pouze tyto osoby by se mohly jednoznačně vyjádřit k důvodům, pro které byl zvolen jiný kandidát. Důkazy v řízení provedené jednoznačný závěr o těchto důvodech neposkytují, když slyšení svědci měli pouze zprostředkovanou informaci od žalobce, tedy nikoliv od osob, kteří se na výběru kandidáta podílely. Pokud žalobce poukazoval na novinové články, jednalo se o názory jednotlivých publicistů, nikoliv objektivně zjištěné skutečnosti. Nicméně je zřejmé, že probíhající [podezřelý výraz] řízení nepochybně pozici žalobce nezlepšilo. Na druhé straně nelze přehlížet, že v době druhého výběrového řízení již bylo rozhodnuto o zproštění žalobce obžaloby, byť dosud nepravomocně. Rovněž nelze opomenout, že žalobce sice neuspěl na pozici generálního ředitele, byl však jmenován do jiné, byť méně významné pozice ekonomického náměstka, následně pozice oblastního ředitele ve [adresa], jeho pracovní kariéra tak nebyla nijak vážně a nevratně narušena.

15. V této souvislosti odvolací soud nepovažoval za přiléhavý závěr soudu I. stupně ohledně podobnosti daného případu s věcí projednávanou pod sp. zn. [spisová značka]. Tyto případy si byly podobné zejména majetkovým charakterem trestných činů (porušování povinnosti při správě cizího majetku a zpronevěra), [podezřelý výraz] řízení v porovnávaném případě však trvalo dvojnásobně déle, než v případě žalobce, a to u obou trestných činů, poškozenému po tuto dobu hrozila náhrada škody více než [částka], majetek poškozeného byl zajištěn ještě 4 měsíce po skončení [podezřelý výraz] stíhání a došlo rovněž k významnému poškození v pracovní oblasti, když přišel o stávající klientské portfolio a hrozilo ukončení spolupráce s ČSOB. V porovnávaném případě tedy došlo k výraznějšímu zásahu do pracovní sféry poškozeného a negativní jevy [podezřelý výraz] stíhání musel snášet dvojnásobně delší dobu oproti žalobci.

16. Za této situace se odvolacímu soudu jevila výše poskytnutého zadostiučinění poskytnutého žalovanou [částka] (při zohlednění částky [částka] přiznané za souběžné [podezřelý výraz] stíhání pro [podezřelý výraz] čin porušování povinnosti při správě cizího majetku) za dostatečné a odpovídající výše uvedeným kritériím.

17. Pokud žalobce poukazoval na represivní kroky, které vůči němu byly činěny ještě před zahájením [podezřelý výraz] stíhání, zejména medializovanou domovní prohlídku, s touto okolností se již odvolací vypořádal v předchozím řízení ve věci projednávané pod sp. zn. [spisová značka], kdy dospěl k závěru, že příkaz k domovní prohlídce či prohlídce jiných prostor (§ 83 a § 83a [podezřelý výraz] řádu, který se vydává v rámci šetření trestné činnosti před zahájením [podezřelý výraz] stíhání (§ 158 a násl. [podezřelý výraz] řádu), by mohl být samostatným odpovědnostním titulem, jednalo-li by se o rozhodnutí nezákonné podle § 7 a § 8 OdpŠk. Judikatura Nejvyššího soudu dospěla k závěru, že v případě příkazu k domovní prohlídce a příkazu k prohlídce jiných prostor je též nezbytné trvat na naplnění podmínky § 8 odst. 1 OdpŠk. Jediným možným prostředkem nápravy v případě nezákonného příkazu je ústavní stížnost. Tento prostředek v projednávané věci využit nebyl, příkaz k provedení domovní prohlídky nebyl přezkoumán a případně zrušen Ústavním soudem, a tudíž se nejedná o rozhodnutí, které by mohlo být podkladem pro rozhodnutí soudu o náhradě škody způsobené nezákonným rozhodnutím (srov. rozsudek Nejvyššího soud ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. 35/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Odvolací soud tak k provedení domovní prohlídky u žalobce před zahájením [podezřelý výraz] stíhání při úvaze o výši zadostiučinění za nezákonné [podezřelý výraz] stíhání nepřihlížel. Pokud žalobce tvrdil újmu vzniklou především medializací provedené domovní prohlídky, pak ta byla důsledkem zásady veřejnosti [podezřelý výraz] řízení, nikoli důsledkem excesu orgánů činných v [podezřelý výraz] řízení. Od těchto závěrů neměl odvolací soud důvod se v nyní projednávané věci odchýlit. Tyto skutečnosti tak nesvědčily pro vyšší odškodnění žalobce.

18. Odvolací soud tedy změnil rozsudek v napadeném vyhovujícím výroku dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že žalobu zamítl.

19. Vzhledem k tomu, že žalovaná plnila před podáním žaloby, žalobce tak nebyl v řízení ani částečně úspěšný, svědčí mu tedy ve smyslu § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. povinnost hradit náklady řízení úspěšné žalované. Žalované vznikly v řízení před soudem I. stupně náklady nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 7 úkonů (vyjádření k žalobě, příprava na jednání a účast u 5 soudních jednání) po [částka] dle § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. [částka] a v odvolacím řízení za 2 úkony (odvolání a účast u jednání), když příprava na jednání nebyla účelná s ohledem na nezměněnou argumentaci účastníků, po [částka], tj. [částka].

Poučení