58 CO 335/2022 - 607
Citované zákony (31)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 118a odst. 1 § 118a odst. 3 § 136 § 137 odst. 3 § 142 odst. 2 § 142 odst. 3 § 206 odst. 2 § 212 § 213 odst. 2 § 214 odst. 1 § 219 § 220 odst. 1 písm. b +6 dalších
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 písm. d § 11 odst. 1 písm. g § 12 odst. 3 § 12 odst. 4 § 7
- o sociálních službách, 108/2006 Sb. — § 75 § 91 odst. 1
- Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, 505/2006 Sb. — § 5 odst. 2
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 13 § 449 § 449 odst. 1 § 1970 § 3079 odst. 1
Rubrum
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Markéty Wildové a soudkyň JUDr. Blanky Bendové a JUDr. Vladimíry Čítkové ve věci žalobců: a) [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] b) [příjmení] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] oba zastoupeni JUDr. [jméno] [jméno], advokátem sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] zastoupená Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa] o zaplacení [částka] s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 18 C 361/2015-545 takto:
Výrok
I. Rozsudek soudu I. stupně se ve vyhovujícím výroku o věci samé (výrok I.) mění tak, že žaloba se žádostí žalobkyně a) o zaplacení [částka] s 8,05% p. a. z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá, jinak se v tomto výroku potvrzuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího advokáta.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího advokáta.
Odůvodnění
1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni [číslo] částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z této částky od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku, představující finanční prostředky na zajištění obsluhy žalobkyně [číslo] od [datum] do [datum] (výrok I.), žalobu se žádostí o zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z této částky od [datum] do zaplacení ve vztahu mezi žalobkyní [číslo] žalovanou zamítl (výrok II.), ve vztahu mezi žalobkyní [číslo] žalovanou, žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni [číslo] náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího advokáta (výrok III.).
2. Rozhodl v řízení, v němž se původně oba žalobci (správně označeni,,žalobkyně a), žalobce b)“ - takto budou nadále označeni v rozhodnutí odvolacího soudu) domáhali zaplacení [částka] představující náklady na léky, které vynaložili v období od [datum] do [datum] v příčinné souvislosti s úrazem, který utrpěla v roce 2005 žalobkyně a), kdy se účastnila zájezdu do Egypta, za nějž odpovídá žalovaná. Dále požadovali zaplacení částky [částka] představující náklady na zajištění základní obsluhy žalobkyně a) za období od [datum] do [datum], přičemž tuto pomoc žalobkyni a) poskytuje žalobce b) – její manžel. V žalobě tvrdili, že tuto pomoc poskytuje v rozsahu 15,5 hod. denně ([částka] za jednu hodinu), za což požadují [částka] denně ([částka] za celé rozhodné období).
3. Soud I. stupně konstatoval, že naposledy bylo ve věci rozhodnuto usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 58 Co 309/2019-468, jímž byl rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku II. o věci samé, pokud jím bylo rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni a) [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku a v nákladovém výroku V. zrušen a v tomto rozsahu byla věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Předmětem řízení tak zůstal pouze nárok žalobkyně a), představující náklady za péči poskytovanou blízkou osobou – manželem žalobkyně a) (původně žalobcem b)) za období od [datum] do [datum] Odvolací soud uložil soudu I. stupně, aby postavil najisto, jaké úkony ve smyslu výčtu obsaženého ve vyhlášce [číslo] Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, si nad rámec běžné rodinné solidarity žádá péče o žalobkyni a) a jaká je jejich časová náročnost. V tomto směru bylo na soudu I. stupně, aby vyzval žalobkyni a) dle ust. § 118a odst. 1, 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen,,o. s. ř.“) k doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání těchto tvrzení. Dále bylo prvostupňovému soudu uloženo, nechť se v této souvislosti vypořádá i s předloženým znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum].
4. Žalobkyně a) po poučení dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., jehož se jí dostalo prostřednictvím soudu I. stupně, doplnila svá tvrzení a vypracovala časový harmonogram jednotlivých činností, které pro žalobkyni a) vykonává její manžel a označila důkazy (viz č. l. 494 pozn. odvolacího soudu).
5. Žalovaná namítla nepřiměřený časový rozsah poskytovaných služeb ze strany manžela žalobkyně a) a nepřiměřenou výši účtovaných nákladů za tyto služby.
6. Soud I. stupně po doplnění dokazování vyšel ze zjištění, že žalovaná nezajistila bezpečnou dopravu při výletu do Káhiry dne [datum], kdy žalobkyně a) utrpěla škodu na zdraví při havárii autobusu. Žalobkyně a) v důsledku úrazu pozbyla soběstačnosti (trpí trvalým ochrnutím dolní poloviny těla (paraplegie), stav je trvalý, změny na míše jsou nevratné; trpí v důsledku popsané nehody poruchou svěračů močového měchýře - tj. porucha močení těžkého stupně a konečníku - tj. nedomykavost řitních svěračů, [určitou] dysfunkcí, atrofií svalstva dolních končetin, hypotrofií kůže se sklonem k tvorbě proleženin a defektů, rovněž i omezením hybnosti hrudníku těžkého stupně). Zlepšení jejího zdravotního stavu nelze očekávat; soud I. stupně vyšel ze znaleckého posudku a výpovědi MUDr. [jméno] [příjmení], který se vyjadřoval k míře soběstačnosti žalobkyně a) a vzal za prokázáno, že nepříznivý zdravotní stav žalobkyně a) je nevratný, potřebuje celodenní péči. K nesoběstačnosti žalobkyně a) a rozsahu poškození jejího zdraví se vyjádřil i znalecký posudek MUDr. [jméno] [jméno], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie a znalecký posudek Fakultní nemocnice [část obce] [číslo] včetně jeho doplňku. Neustálou celodenní péči o žalobkyni a) zajišťuje její manžel – původně žalobce b), jak se podává z jeho výpovědi (viz odst. 13 napadeného rozhodnutí). Výpovědí manžela žalobkyně a) vzal tak za prokázáno, jaký je časový denní režim žalobkyně a) a jaké úkony manžel žalobkyně pro jmenovanou zajišťuje (pomoc při podávání jídla a pití, pomoc při oblékání a svlékání, pomoc při cvičení, pomoc při osobní hygieně, dovoz a příprava jídla, pomoc při ošetřovatelských úkonech – každé 3 hodiny cévkování, ruční vyprazdňování stolice, dohled nad užíváním léků, dovoz plen, léků, cévek). Dále učinil zjištění ohledně ceny poskytovaných služeb v místě bydliště žalobkyně a) v rozhodném období (viz zejména Ceník služeb osobní asistence Centra pro zdravotně postižené Karlovarského kraje, o.p.s, s platností od [datum] – cena služeb [částka] až [částka]).
7. Soud I. stupně posoudil vztahy mezi účastníky dle zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, (dále jen,,obč. zák.“), dovodil odpovědnost žalované za škodu vzniklou v příčinné souvislosti s dopravní nehodou autobusu při plnění závazků z cestovní smlouvy (§ 852i obč. zák.). Věnoval pozornost posouzení rozsahu náhrady škody, spočívající v nákladech na pravidelnou péči o žalobkyni a) v období od [datum] do [datum], kdy uzavřel, že žalobkyně a) je v důsledku dopravní nehody nesoběstačná, odkázána na péči manžela, o jejím zdravotním stavu vypovídají výše uvedené znalecké posudky (zejména znalecký posudek MUDr. [příjmení] a MUDr. [jméno]). Pokud jde o znalecký posudek MUDr. [příjmení], který byl předložen žalovanou, jehož úkolem bylo vyjádřit se k časovému rozsahu poskytované péče žalobkyni a), pak tato otázka je otázkou právní nikoliv odbornou, nadto znalec nemá ani patřičnou odbornost k posouzení této otázky, proto soud I. stupně jeho výpověď považoval za nadbytečnou. Pokud jde o znalecký posudek Mgr. [příjmení] a jeho výpověď, pak s ohledem na závazný právní názor odvolacího soudu nebylo prvostupňovému soudu uloženo se tímto posudkem zabývat. S odkazem na vyhl. č. 505/2006 Sb., ve znění účinném ke dni [datum] vyšel z limitu, který je stanoven pro ceny účtované profesionálními pečovatelskými službami ve výši [částka] za jednu hodinu, tento limit je tzv. stěžejním referenčním bodem pro náležitou a ústavně souladnou úvahu soudu ve smyslu ust. § 136 o. s. ř. pro stanovení kompenzace za leden 2015 až červen 2015. Žalobkyně a) vycházela z částky [částka] za hodinu (prvostupňový soud zdůraznil, že tato částka rozhodně neobsahuje onen důležitý moment - láskyplnou a oddanou péči jejího manžela poskytovanou prakticky ve dne v noci), v souladu s výše stanoveným limitem (odst. 38), kdy časový rozsah péče činí 15,5 hodiny denně je zcela přiměřený (i s přihlédnutím k věku žalobců a jejich možnostem), žalobkyni a) náleží za každý den částka [částka]. Z celkového počtu dní je nutno odečíst dobu, kdy žalobkyně pobývala v rehabilitačním zařízení ode dne [datum] do [datum] (15 dní) a zohlednit příspěvek na péči, který jí byl poskytnut za 6 měsíců ve výši 6 x [částka], celkem [částka]. Žaloba je tak důvodná ohledně částky ohledně částky [částka], ve zbývajícím rozsahu prvostupňový soud žalobu ohledně částky [částka] zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl s odkazem na ust. 137 o. s. ř. a vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu a přiznal žalobkyni 99% účelně vynaložených nákladů řízení, kdy zohlednil, že zpočátku vystupovali na straně žalující dva žalobci, kteří byli zastoupeni jedním právním zástupcem.
8. Proti rozsudku soudu I. stupně podala žalovaná blanketové odvolání s tím, že brojí proti výrokům I. a III., které následně doplnila. Předně namítla, že soud I. stupně nerozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem b) a žalovanou. Nezjistil skutkový stav v rozsahu potřebném pro právní posouzení věci v důsledku vadně vedeného dokazování, a proto je jeho meritorní rozhodnutí z důvodu předčasnosti právně nesprávné. Nesprávně také rozhodl o náhradě nákladů řízení. Významným mezníkem byl rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25 Cdo 289/2020, který formou závazného právního názoru pro nižší soudy předurčil další vývoj řešení, žalovaná z jeho odůvodnění citovala. Při úvaze o výši náhrady, která náleží nesoběstačnému poškozenému za osobní péči (§ 449 odst. 1, 3 obč. zák.) poskytovanou mu rodinnými příslušníky nad rámec běžné rodinné spolupráce a solidarity, vychází soud ze zjištění o rozsahu potřebných pečovatelských úkonů, jejich časové náročnosti a z úplaty, která by za ně byla patrně účtována pečovatelskými službami podle vyhlášky č. 505/2006 Sb., a kterou nepokrývá účelově poskytovaný příspěvek na péči podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Podle Ústavního soudu (nález sp. zn. I. ÚS 46/12) existenci nákladů spojených s péčí o poškozeného je třeba přiměřeným způsobem prokázat. K precedenční závaznosti judikatury Nejvyššího soudu pohledem § 13 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen,,o. z.“) není,,absolutně závazná jako kasační závaznost, může být modifikována jedinečnými skutkovými okolnostmi posuzované věci, nicméně zavazuje soud odchýlení se od judikatury soudů v konkrétním rozhodnutí blíže odůvodnit“. Nejvyšší soud mimo jiné uvedl, že pomoc manžela manželce by měla být ohodnocena místně i časově obvyklou sazbou odměn pečovatelek tak, jak je nabízena ceníkem místně dostupných právnických osob, které poskytují pečovatelské služby klientům v daném regionu (Sokolovsko). Tato sazba byla v rozhodném období prvního pololetí roku [rok] nikoliv 130 Kč/hod, ale 120 Kč/hod Nejvyšší soud pak v kasačním rozhodnutí v této věci, tak i v rozsudku velkého senátu sp. zn. 31 Cdo 1904/2021 uvedl, že je nutné vycházet z časové náročnosti jednotlivých úkonů, protože na základě věcného a časového vymezení potřebných úkonů pečovatelských služeb je konstruována smlouva s klientem pečovatelských služeb. Jestliže je pomoc manžela manželce připodobňována službám pečovatelky a sazbám odměn pečovatelkám, pak by logicky mělo být zvažováno i její zdanění a podrobení odvodům na zdravotní a sociální pojištění, protože pečovatelka dostává svoji odměnu v,,tzv. čistém“. Tímto aspektem se nalézací soud nezabýval. Není neobvyklé, že relativně zdraví manželé, kteří žijí spolu, si dnes a denně z mnoha důvodů nevaří, zajišťují si donášku jídla, nákupy obstarává jeden manžel, který dosud řídí osobní automobil, pro oba. Společné sledování televize ve večerních hodinách lze stěží zařadit do ohodnocované péče. Odvolací soud uložil nalézacímu soudu, aby se neopomenul vypořádat s předloženým znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení]. Soud I. stupně tak učinil způsobem, který vyvolává pochybnosti o objektivitě hodnocení tohoto posudku, neboť používá v této souvislosti emocionálně negativně zabarvená kritická slova. Prvostupňový soud konstatuje, že posudek MUDr. [příjmení] řeší otázky právní, k tomu žalovaná namítá, že rozsah nesoběstačnosti zdravotně postižené osoby a z ní vyplývající potřeba péče a pomoci třetí osoby je odbornou otázkou. Spornější otázkou může být toliko to, z jakého odvětví oboru zdravotnictví je výše uvedený znalec, jedná se o znalce z oboru posudkového lékařství. Byla-li pochybnost o odbornosti MUDr. [jméno] [příjmení] pro objasnění odborných otázek tohoto sporu (soud vyhodnotil tento znalecký posudek jako bezcenný), pak měl být připuštěn důkaz znaleckým posudkem znalce pro obor ošetřovatelství Mgr. [jméno] [příjmení]. Žalovaná tento důkaz navrhla, jedná se tak o tzv. opomenutý důkaz ve smyslu judikatury Ústavního soudu. Nalézací soud argumentuje, že neprovedl důkaz znaleckým posudkem Mgr. [jméno] [příjmení] a jeho výslechem z toho důvodu, že mu to odvolací soud neuložil. Městský soud v Praze vydal kasační usnesení dne [datum], znalecký posudek Mgr. [jméno] [příjmení] byl předložen Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dne [datum], nalézací soud opětovně rozhodoval [datum]. Nalézací soud vycházel z četných znaleckých posudků, které byly vypracovány v minulosti o zdravotním stavu žalobkyně, jakož i z dalších lékařských zpráv. Odborné jádro tohoto sporu je určení rozsahu nesoběstačnosti žalobkyně. Znalecký posudek od znalce, který není věcně příslušný posuzovat určitou odbornou otázku, není způsobilým důkazním prostředkem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3417/2016). Žalovaná uznala ve věcném a časovém vymezení tuto nezbytnou péči o žalobkyni a o společnou domácnost žalobců: a) pomoc při podávání jídla a pití v rozsahu 1 hodiny – neuznáno z důvodu společného stravování žalobců v rámci principu manželské a rodinné solidarity, takto by se manželé mohli stravovat, i pokud by nebyla žalobkyně zdravotně postižená, b) pomoc při oblékání a svlékání v rozsahu 1,5 hodiny, c) pomoc při samostatném pohybu v rozsahu 1,5 hodiny, d) pomoc při přesunu na lůžko a vozík v rozsahu 1 hodiny, e) pomoc při úkonech osobní hygieny v rozsahu 2 hodin, g) pomoc při ošetřovatelských úkonech – cévkování, ruční vybavování stolice a dohled nad používáním léků v rozsahu 1 hodiny. Celkem 7 hodin. Závěrem shrnula stěžejní odvolací námitky, a to neprovedení důkazu znaleckým posudkem Mgr. [jméno] [příjmení] a jeho výpovědí, nadsazeně uznaný rozsah nezbytné péče manžela o žalobkyni, nezohlednění principu manželské rodinné solidarity, nepoužití sazby místně a časově obvyklé odměny pečovatelky pro posuzované období, nezohlednění zdanění odměny pečovatelky. Soud I. stupně rovněž nesprávně rozhodl o náhradě nákladů řízení, žalobkyně nebyla úspěšná, přesto soud počítá náhradu nákladů řízení z počáteční tarifní hodnoty [částka] jako při zastupování dvou úspěšných žalobců. Absentuje výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem b) a žalovanou. Tarifní hodnota se v průběhu řízení měnila. Nebyl respektován poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně a) ve sporu. Mělo být aplikováno ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1984/2020). Žalovaná navrhla, aby byl v odvolacím řízení proveden důkaz znaleckým posudkem Mgr. [jméno] [příjmení] a jeho výpovědí a rozsudek soudu I. stupně změněn tak, že žaloba se žádostí o zaplacení [částka] s příslušenstvím se zamítá a žalované se přiznává právo na náhradu nákladů řízení.
9. Žalobkyně a) se k podanému odvolání písemně vyjádřila. Argumentovala tím, že žalovaná konkrétně neuvádí, jak se soud I. stupně od rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 289/2020 snad odchýlil a v jakém směru jeho závěry nerespektoval. Žalovaná po 15 letech přestala zpochybňovat svoji odpovědnost za způsobenou škodu, spočívající v nákladech na péči žalobce b) o zdravotně postiženou, nesoběstačnou manželku a o její domácnost. Předmětem sporu se tak stal pouze věcný rozsah péče a časová náročnost jednotlivých úkonů. I bez provedení žalovanou navržených důkazů bylo prokázáno, v jakém rozsahu je nutné osobní péči žalobkyni a) poskytovat a jaký časový náklad si tato péče denně vyžaduje. Žalobkyně a) jednak poskytla soudu I. stupně přesný časový snímek svého dne, který byl potvrzen výpovědí jejího manžela, který tuto péči poskytuje, ale i závěry znaleckého posudku MUDr. [příjmení]. Argumentovala-li žalovaná v průběhu soudního řízení časovou nepřiměřeností jednotlivých pečovatelských úkonů, pak i s tímto argumentem se soud I. stupně vypořádal. Předně konstatoval, že tuto činnost neposkytuje odborník, ale laik, který sice jistě za celou dobu (15 let) získal jisté dovednosti v tomto směru, ale stále se jedná o laika, navíc v úctyhodném věku a je obdivuhodné, že i v tomto věku je stále schopen tuto péči vykonávat. Měla-li by být tato péče poskytována odborníky, pak do časového nákladu takové péče je třeba započítat vedle hotových nákladů i časový náklad na cestu k žalobkyni a) a zpět, neboť jak bylo prokázáno, péče je žalobkyni a) poskytována zcela kontinuálně, a to v kratších či delších časových intervalech. Tento odborník by tedy měl dvě možnosti, buď k žalobkyni a) na tyto jednotlivé úkony docházet, anebo u ní setrvávat od jejího probuzení do usnutí. V průběhu noci je však nutné provádět její polohování. Argumentace žalované, že poskytnutá odměna by měla být zdaňována, je nepřípadná. Předně je nutné zdůraznit, že se jedná o škodní nárok, tedy je nahrazováno něco, o co žalobkyně a) protiprávním jednáním žalované přišla a její majetek se zmenšil. Až případný,,plusový“ rozdíl, vznikl-li, by měl být podroben případnému daňovému aspektu. Argument žalované by měl význam, ale jen tehdy, pokud by to byla žalovaná, která by byla povinna tuto úhradu zdaňovat. Srážkové dani však toto plnění nepodléhá. Pečovatelky nejsou honorovány sazbou 130 Kč/hod, jejich odměna za tuto velmi záslužnou a potřebnou činnost je honorována pevným platem bez závislosti na množství hodin skutečně poskytnutých pečovatelských služeb. Soud I. stupně zdůvodnil, proč předmětnou péči, stejně jako soud [ulice], považuje za péči, která je poskytována nad rámec běžné manželské solidarity, jejímž základním kritériem je její vzájemnost. Manžel žalobkyně a) ve své výpovědi vyložil, proč považuje společné sledování televize ve večerních hodinách také za činnost, která žalobkyni a) prospívá. Je to její špatný psychický stav, který byl prokázán lékařskými zprávami. Soud I. stupně se vypořádal se znaleckým posudkem znalce [příjmení] [příjmení]. Tvrzení MUDr. [příjmení], že rehabilitační cvičení žalobkyně jsou při jejím současném zdravotním stavu nadbytečná, je tvrzením na samé hranici jeho odbornosti. MUDr. [příjmení] se v tomto směru vyjádřil zcela logicky a jednoznačně, jeho názor je zcela opačný. Opakovaně se odvolací soud v obdobných právních věcech žalobkyně a žalované vyjádřil i k vypracovaným znaleckým posudkům (MUDr. [příjmení], Mgr. [příjmení]). Shodně pak konstatoval, že se jedná o znalecké posudky, které se svojí odborností zcela míjejí s řešenou právní problematikou, když odvolací soud uzavřel, a to ve shodě s Ústavním soudem, že zásadním kritériem pro stanovení rozsahu nezbytné péče je rozsah poškození žalobkyně. Od tohoto rozsahu poškození zdraví se pak mají odvíjet všechny další úvahy rozhodujícího soudu. Žalobkyně doplnila svá tvrzení a podrobně popsala průběh denní péče. Z tohoto průběhu je možné učinit i závěr o potřebném časovém nákladu této péče. O náhradě nákladů řízení by mělo být rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. publikovaný právní názor v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1984/2020 je názorem zcela odchylným od dosavadní ustálené rozhodovací praxe, toto rozhodnutí bylo napadeno ústavní stížností. S ohledem na výše uvedené navrhla potvrzení rozsudku soudu I. stupně v napadených výrocích a přiznání náhrady nákladů řízení.
10. Při odvolacím jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích. Žalovaná zdůraznila, že dosud Nejvyšší soud o totožných nárocích žalobkyně za různá období meritorně nerozhodl, zopakovala námitku stran opomenutých důkazů, pokud nebyl proveden výslech znalce [příjmení] [příjmení] (viz rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3432/2015). Žalobkyně setrvala na svém stanovisku ke znaleckému posudku znalce [příjmení] [příjmení] a Mgr. [příjmení].
11. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, dle ust. § 212 o. s. ř., ve výše uvedeném rozsahu (§ 206 odst. 2 o. s. ř.), ve věci nařídil jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.), a po doplněném dokazování listinou – znaleckým posudkem [číslo] 2020 MUDr. [jméno] [příjmení], znalce z oboru zdravotnictví - odvětví pracovní úrazy, nemoci z povolání a posudkové lékařství ze dne [datum] a listinou - znaleckým posudkem Mgr. [jméno] [příjmení], znalce z oboru zdravotnictví - odvětví ošetřovatelství [číslo] 2022 ze dne [datum] (§ 213 odst. 2 o. s. ř.), vázán výše uvedeným právním názorem dovolacího soudu (§ 243g odst. 1, věta první, § 226 odst. 1 o. s. ř.), dospěl k závěru, že odvolání žalované je zčásti důvodné.
12. Předně pokud jde o námitku, že soud I. stupně nerozhodl o celém předmětu řízení, pokud nerozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem b) a žalovanou, pak tato není důvodná, neboť ve vztahu k žalobci b) je řízení již pravomocně skončeno a bylo rozhodnuto i o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem b) a žalovanou (viz rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 58 Co 390/2019-391). Odvolací soud v této souvislosti poznamenává, že ve věci samé bylo rozhodnuto rozsudkem soudu I. stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 18 C 361/2015-151, jímž bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 58 Co 198/2017-205 rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku II. ve vztahu mezi žalobcem b) a žalovanou změnil tak, že žalobu se žádostí o zaplacení [částka] s přísl. zamítl, ve zbývajícím rozsahu rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Žalobce b) brojil proti rozsudku odvolacího soudu dovoláním, Nejvyšší soud rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 25 Cdo 1292/2018-276 dovolání odmítl. Soud I. stupně rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 18 C 361/2015-333 zavázal žalovanou zaplatit oběma žalobcům [částka], žalobkyni a) částku [částka] s přísl., ve vztahu k žalobkyni a) žalobu ohledně částky [částka] s přísl. zamítl. Rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem a o náhradě nákladů řízení státu. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 31. 3. 2021, č. j. 25 Cdo 289/2020-428 rozsudek odvolacího soudu v části výroku I., jíž by změněn rozsudek soudu I. stupně tak, že žaloba co do požadavku žalobkyně a) na zaplacení [částka] s přísl. se zamítá a v nákladových výrocích II., IV. zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu v tomto rozsahu k dalšímu řízení. Následně odvolací soud usnesením ze dne sp. zn. 58 Co 309/2019-468 zrušil rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku II. o věci samé, pokud jím bylo rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni a) [částka] s přísl. do tří dnů od právní moci rozsudku a v nákladovém výroku ve vztahu mezi žalobkyní a) a žalovanou, v tomto rozsahu tak byla věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Předmětem řízení je tak toliko nárok žalobkyně a) na zaplacení částky [částka] s přísl.
13. Dovolací soud v rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 25 Cdo 289/2020-428, vydaném v tomto řízení po citaci ust. § 3079 odst. 1 o. z. a § 449 odst. 1 obč. zák. vyložil, že nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 664/19, byl zrušen rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25 Cdo 1592/2017, ve věci stejných účastníků týkající se téhož nároku za jiné období (květen 2005 až květen 2009), se závazným právním názorem, že je třeba vyjít z limitu stanoveného pro ceny účtované profesionálními pečovatelskými službami podle vyhlášky č. 505/2006 Sb. ([částka] za jednu hodinu), který s přihlédnutím k potřebnému časovému rozsahu je stěžejním referenčním bodem pro náležitou a ústavně souladnou úvahu soudu ve smyslu § 136 o. s. ř. Úvaha soudu ve smyslu § 136 o. s. ř. o kompenzaci za péči poskytovanou blízkou osobou odvíjející se od úplaty, jíž by konkrétní poškozená osoba musela platit za zajištění potřebné péče profesionální pečovatelské služby, by tedy měla být podložena zjištěním ohledně úkonů ve smyslu výčtu obsaženého ve vyhl. č. 505/2006 Sb., které si nad rámec běžné rodinné solidarity žádá péče o konkrétního poškozeného, jejich časové náročnosti a ceny, kterou by si za jejich provedení v daném místě a čase účtovala pečovatelská služba, pokud by jejím prostřednictvím byly zajišťovány tytéž úkony jako prostřednictvím rodinného příslušníka. Jinak vyjádřeno, lze vyjít z předpokládatelného přibližného obsahu eventuální smlouvy mezi poškozeným a poskytovatelem služby ve smyslu § 75 zák. č. 108/2006 Sb. pro určité období a na ni navazujícího vyúčtování. Jedním z příhodných vodítek přitom mohou být i ceníky služeb, jimiž pečovatelské služby deklarují svou nabídku a stanoví výši úplaty požadované za jednotlivé úkony. [příjmení] úvaha soudu pak dává mimoto prostor ke zohlednění případných dalších specifik poskytované péče.
14. Žalovaná v rámci podání ze dne [datum] sporovala časový rozsah péče, kterou zajišťuje pro žalobkyni a) její manžel. V této souvislosti poukázala na listinu - znalecký posudek [číslo] 2020 ze dne [datum], vypracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] v řízení vedeném mezi týmiž účastníky u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 30 C 29/2019, kterým zpochybňovala tvrzení žalobkyně a) stran časového rozsahu péče 15,5 hodiny denně a rovněž poukázala na znalecký posudek Mgr. [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum].
15. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že v posuzovaném případě je rozhodné období od [datum] do [datum], právě znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení], znalce z oboru zdravotnictví ortopedie a chirurgie z roku [rok] byla posouzena míra soběstačnosti žalobkyně a) v rozhodném období roku [rok], neboť znalec se vyjadřoval k datu [datum], což lze vztáhnout i k rozhodnému období, které končí [datum] (znalecký posudek MUDr. [příjmení] byl vypracován v roce 2021 a Mgr. [příjmení] v roce [rok] a znalci se nevyjadřovali k rozhodnému období roku [rok], oba posudky se vyjadřovaly k období říjen [rok]). Z posudku MUDr. [příjmení], který byl opakovaně proveden k důkazu již v předchozí fázi řízení, se podává, že znalec měl k dispozici výpisy ze zdravotní dokumentace žalobkyně a) i za rok [rok]. Ze závěru tohoto posudku mj. vyplývá, že u žalobkyně a) se jedná o trvalý zdravotně nepříznivý stav, je trvale odkázána na pomoc třetí osoby, trpí trvalým ochrnutím dolní poloviny těla (paraplegie), trpí poruchou svěračů močového měchýře - tj. porucha močení těžkého stupně a konečníku. Žalobkyně a) je schopna sama jíst, pít, je schopna jednoduchého mechanického úkonu (opláchnutí hrnku), je schopna sama realizovat jednoduchou toaletu obličeje, hlavy, trupu, obdobně zvládá oblékání a svlékání svršků horní poloviny těla, potřebuje pomoc při pohybu v prostoru, pomoc při přesunu na lůžko a vozík, pomoc při realizaci RHB.
16. Předně odvolací soud již vyložil v rámci svého předchozího rozhodnutí, že vzhledem k ust. § 3079 odst. 1 o. z., účinného od 1. 1. 2014, je na místě aplikovat zák. [číslo] Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, neboť ke škodní události došlo před [datum].
17. Podle § 449 obč. zák. při škodě na zdraví se hradí též účelné náklady spojené s léčením (odst. 1). Náklady léčení a náklady pohřbu se hradí tomu, kdo je vynaložil. (odst. 3).
18. Odvolací soud poznamenává, že bylo nadbytečné opětovně obšírně posuzovat otázku aktivní věcné a pasivní věcné legitimace, neboť tato byla postavena najisto, když odvolací soud tyto otázky posoudil již ve svém předchozím rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 58 Co 198/2017-205. Nárok na náhradu nákladů péče o nesoběstačnou osobu poškozenou na zdraví a o její domácnost náleží přímo poškozenému, nikoliv třetí osobě, která péči v potřebném rozsahu a nad rámec běžné a standardní rodinné spolupráce a solidarity osobně vykonává, aniž na ni vynakládá finanční prostředky (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 786/2016 a sp. zn. 25 Cdo 1250/2016), jinými slovy ohledně uplatnění tohoto nároku je aktivně legitimována žalobkyně a).
19. Žalovaná porušila svou povinnost z uzavřené cestovní smlouvy zajistit bezpečnou dopravu a odvézt a přivézt žalobce z Taby do Káhiry a zpět. Odpovědnost za škodu způsobenou cestovní kanceláří v případě porušení závazků vyplývajících z uzavřené cestovní smlouvy (§ 852i odst. 2 obč. zák.) je odpovědností za výsledek, které se může cestovní kancelář zprostit, pouze prokáže-li některý z liberačních důvodů podle § 852j odst. 2 obč. zák., což se v projednávané věci nestalo. Za porušení závazků z cestovní smlouvy odpovídá cestovní kancelář bez ohledu na to, zda tyto závazky mají být splněny cestovní kanceláří nebo jinými dodavateli služeb cestovního ruchu poskytovaných v rámci zájezdu (§ 852i odst. 1 obč. zák.), jako tomu bylo v projednávané věci (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 4489/2007, sp. zn. 30 Cdo 3577/2006). Žalovaná se tedy nemůže zbavit své odpovědnosti poukazem na to, že část služeb zajišťoval spolupracující poskytovatel služeb.
20. Stěžejní odvolací námitka se tak nyní týká pouze časového rozsahu poskytované péče, kterou si nad rámec běžné rodinné solidarity s ohledem na míru soběstačnosti žalobkyně a) žádá právě péče o poškozenou, kterou zajišťuje její manžel.
21. Úvaha soudu ve smyslu § 136 o. s. ř. o kompenzaci za péči poskytovanou blízkou osobou odvíjející se od úplaty, jíž by konkrétní poškozená osoba musela platit za zajištění potřebné péče profesionální pečovatelské služby, by tedy měla být podložena zjištěním ohledně úkonů ve smyslu výčtu obsaženého ve vyhlášce [číslo] Sb., které si nad rámec běžné rodinné solidarity žádá péče o konkrétního poškozeného, jejich časové náročnosti a ceny, kterou by si za jejich provedení v daném místě a čase účtovala pečovatelská služba, pokud by jejím prostřednictvím byly zajišťovány tytéž úkony jako prostřednictvím rodinného příslušníka. [příjmení] úvaha soudu pak dává mimoto prostor k zohlednění případných dalších specifik poskytované péče.
22. Odvolací soud vázán právním názorem dovolacího soudu poznamenává, že limit stanovený pro ceny účtované profesionálními pečovatelskými službami podle § 5 odst. 2 vyhl. č. 505/2006 Sb., ve znění účinném k [datum] činí [částka] za jednu hodinu; tento limit s přihlédnutím k potřebnému časovému rozsahu je stěžejním referenčním bodem pro náležitou a ústavně souladnou úvahu soudu ve smyslu § 136 o. s. ř. pro stanovení kompenzace za péči právě pro rozhodné období (leden 2015 až červen 2015).
23. Pokud jde o úplatu, kterou by žalobkyně a) musela platit za zajištění péče profesionální pečovatelkou službou v daném místě a čase (rok [rok]), pak tato se pohybuje v částce [částka] až [částka] za jednu hodinu základní péče na základě uzavřené smlouvy dle § 91 odst. 1 zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v níž je upravena i výše úhrady za sociální služby a způsob jejího vyúčtování; podle § 75 téhož zákona platí, že fyzické osoby v nepříznivé sociální situaci hradí úhrady za služby osobní asistence v rozsahu stanoveném smlouvou a že maximální výši úhrady stanoví prováděcí předpis (viz Ceník služeb osobní asistence Centra pro zdravotně postižené Karlovarského kraje, o.p.s. platný k [datum] – cena, kterou by v daném místě a čase účtovala pečovatelská služba). Ostatně žalobkyně a) vycházela v žalobním žádání právě z částky [částka] za jednu hodinu (tedy z částky, která je pod limitem stanoveným pro ceny účtované profesionálními pečovatelskými službami v rozhodném období v místě bydliště žalobkyně), potud je odvolací námitka žalované nedůvodná.
24. Žalobkyně a) k výzvě soudu I. stupně dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. doplnila svá tvrzení, jaké konkrétní úkony nad rámec běžné rodinné solidarity si žádá péče o žalobkyni a) a v jakém časovém rozsahu jsou poskytovány (tzv. časový harmonogram dne č. l. 494) a označila důkazy (výpověď žalobců, znalecké posudky dosud vypracované, lékařské zprávy, místní šetření). Jinými slovy toliko rozvedla, upřesnila svá skutková tvrzení uvedená v žalobním žádání, kdy žádala [částka] za jednu hodinu s tím, že časový rozsah činí 15,5 hodin denně: 1) pomoc při podávání jídla a pití 1 hodina 2) pomoc při oblékání a svlékání 1,5 hodiny, 3) pomoc při samostatném pohybu 3 hodiny, 4) pomoc při přesunu na lůžko a vozík, účast při rehabilitačních cvičeních 1 hodina, 5) pomoc při úkonech osobní hygieny 2 hodiny, 6) dovoz a příprava jídla 2 hodiny, 7) pomoc při ošetřovatelských úkonech - cévkování každé 3 hodiny, ruční vybavení stolice, dohled nad užíváním léků 5 hodin. Jednotlivé úkony, které manžel žalobkyně a) zajišťuje v rámci dne, pak byly prokázány jeho výpovědí (odst. 13 napadeného rozhodnutí).
25. Pokud jde o časový rozsah, pak 1. pomoc při podávání jídla a pití (snídaně, oběd, večeře a dodržení pitného režimu během dne) v rozsahu 1 hodiny je adekvátní, neboť manžel musí každý den připravit žalobkyni jídlo a pití – snídaně, oběd, večeře – ve smyslu jeho servírování (byť i dovozené), vše musí být předem připraveno, žalobkyně je pak schopna se sama najíst i napít - viz znalecký posudek MUDr. [příjmení] (§ 5 odst. 1 písm. a), bod 1 vyhl. č. 505/2006 Sb.), 2. pomoc při ranním a večerním oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek v rozsahu 1,5 hodiny je přiměřená, sama zvládne toliko oblékání a svlékání jednoduchých svršků horní poloviny těla - viz znalecký posudek MUDr. [příjmení], min. dvakrát denně pomáhá žalobkyni manžel při oblékání, svlékání, obouvání, dvakrát denně při zajištění nohou na rehabilitačních strojích (§ 5 odst. 1, písm. a), bod 2 vyhl. č. 505/2006 Sb.), 3. pomoc při samotném pohybu v prostoru v rozsahu 1 hodiny je odpovídající, zahrnuje i přesun na RHB pomůcky - motomed, vertikál, přesun do zvedáku na vaně, pomoc při překonávání nerovností v rámci interiéru, při překonávání nerovností mezi předsíní a venkovním prostorem - viz znalecký posudek MUDr. [příjmení] (§ 5 odst. 1 písm. a), bod 3 vyhl. č. 505/2006 Sb.), 4. pomoc při přesunu na lůžko a vozík (opakovaně během dne) v rozsahu 2 hodin je rovněž odpovídající s ohledem na běžný denní režim žalobkyně (§ 5 odst. 1 písm. a), bod 4 vyhl. č. 505/2006 Sb.), 5. pomoc při úkonech osobní hygieny ráno a večer v rozsahu 2 x 30 minut je přiměřená, nelze zvažovat, že by vlastní hygiena ráno a večer trvala vždy 1 hodinu, nelze zohlednit při tomto úkonu již pomoc při samotném pohybu, přesun do zvedáku na vaně apod., neboť by došlo již k duplicitě plnění (§ 5 odst. 1 písm. b), bod 1 vyhl. č. 505/2006 Sb.), 6. pomoc při použití WC, včetně vyprazdňování stolice a 6x denně cévkování, ošetřovatelské úkony v rozsahu 3 hodin je odpovídající, z čehož cévkování je celkově v časovém rozsahu 2 hodin – 6 x denně po 20 minutách každé tři hodiny; zahrnuje přidržení těla, dolních končetin a asistenci při manipulaci s pomůckami pro inkontinenci – viz znalecký posudek MUDr. [příjmení] (§ 5 odst. 1, písm. b), bod 2 vyhl. č. 505/2006 Sb.), zbývající čas náleží vyprazdňování stolice, příprava podávání léků apod. Celkově tak lze zvažovat časový rozsah v trvání 9,5 hodiny denně.
26. Pokud jde o položku pomoc při zajištění (donášce) stravy, pak tuto nelze zvažovat jako úkon poskytnutý nad rámec běžné rodinné solidarity, neboť rovněž manžel si touto formou prostřednictvím donášky jídla zajišťuje stravování pro sebe, rovněž tak pomoc s nákupy a běžné pochůzky nelze hodnotit jako úkon nad rámec běžné rodinné solidarity, neboť lze předpokládat, že by tak činil i pokud by byla žalobkyně a) zdráva, pokud spolu manželé žijí ve společné domácnosti. Rovněž nelze zvažovat za úkon na rámec běžné solidarity společné trávení času u televizoru ve večerních hodinách či společně strávenou tzv. odpolední přestávku, neboť je rovněž zřejmé, že by manželé takto společně trávili společný volný čas i za předpokladu dobrého zdravotního stavu žalobkyně a). Konečně ohledně tzv. polohování žalobkyně v noci, pak nebylo tvrzeno, že by k polohování v nočních hodinách docházelo v rozhodném období leden až červen 2015, kdy nutnost polohování žalobkyně se ze znaleckého posudku MUDr. [příjmení], který se vztahuje k rozhodnému období, nepodává. Potud bylo nadbytečné provádět dokazování znaleckým posudkem či odborným vyjádřením k otázce nočního polohování.
27. Žalovaná časový rozsah sporovala a předložila znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání ze dne [datum] (znalecký posudek podaný v řízení týchž účastníků vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 30 C 29/2019, jehož úkolem bylo se vyjádřit k časovému rozsahu úkonů nezbytně poskytovaných žalobkyni jejím manželem v rozhodném období od [datum] do [datum]), který shledal časový rozsah péče neadekvátní a péči odhadl v rozsahu 4 hodin denně. Odvolací soud provedl důkaz touto listinou (byť byl proveden k důkazu již soudem I. stupně) za účelem zpřesnění skutkového stavu věci. Znalec se vyjadřoval k časovému rozsahu péče k říjnu [rok], pokud jde o samotný časový rozsah, resp. tzv. časový harmonogram denní péče o zdravotně postiženou osobu, pak se nejedná o otázku odbornou (vyjma cévkování - viz níže), ale o otázku rozumného uvážení s ohledem na konkrétní okolnosti případu kolik času je třeba na ten který úkon vynaložit, kdy je nutno vyjít z míry soběstačnosti žalobkyně, včetně nezbytných obslužných činností, který si její stav žádá, kdy posouzení této otázky bylo najisto postaveno především znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení], jak výše uvedeno. Závěr znaleckého posudku MUDr. [příjmení] je velmi obecný, ničím nepodložený, nevychází z míry soběstačnosti žalobkyně a), jak byla prokázána znaleckým posudkem MUDr. [příjmení], naopak je se závěrem tohoto znaleckého posudku rozporný; lze tak shrnout, že závěr znaleckého posudku MUDr. [příjmení] o 4 hodinách péče denně je neodpovídající míře soběstačnosti žalobkyně a). Nadto nelze přehlédnout, že tento znalecký posudek byl vypracován po 6 letech od rozhodného období a vyjadřuje se k rozhodnému období říjen [rok]. S ohledem na výše uvedené bylo nadbytečné provádět dokazování výslechem znalce [příjmení] [příjmení]; není tak důvodná námitka žalované ohledně tzv. opomenutého důkazu.
28. Znalec [příjmení] [příjmení] se rovněž vyjádřil k úkonu - cévkování močového měchýře, toliko stran posouzení tohoto úkonu lze zvažovat určitou odbornost, tento odborný úsudek vzal odvolací soud v potaz, kdy se znalec vyjádřil tak, že tento úkon trvá max. několik minut (při frekvenci každé tři hodiny denně), nutnost samotného úkonu cévkování pak odpovídá závěru znaleckého posudku MUDr. [příjmení], který se vyjádřil tak, že tento úkon zahrnuje přidržení těla, dolních končetin a asistenci při manipulaci s pomůckami pro inkontinenci, k délce trvání tohoto úkonu se znalec [příjmení] [příjmení] výslovně nevyjádřil. Tento odborný závěr o časovém rozsahu tohoto úkonu v řádu několika minut tak nebyl jiným důkazem zpochybněn; odvolací soud tak s ohledem na to, co tento úkon zahrnuje, stanovil časový rozsah tohoto úkonu na 20 minut.
29. Závěr soudu I. stupně, že neprovedl důkaz listinou - znaleckým posudkem Mgr. [jméno] [příjmení] (jehož úkolem bylo rovněž se vyjádřit k časovému rozsahu úkonů nezbytně poskytovaných žalobkyni a) jejím manželem), neboť mu to nebylo uloženo odvolacím soudem, nemůže obstát, jestliže byl znalecký posudek vypracován až po rozhodnutí odvolacího soudu v průběhu řízení před prvostupňovým soudem. Nicméně tuto vadu řízení bylo možno zhojit v odvolacím řízení. Mgr. [jméno] [příjmení], znalec z oboru zdravotnictví - ošetřovatelství v posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] péči odhadl v rozsahu 5 hodin denně a vyjadřoval se k rozhodnému období od [datum] až [datum]. Rovněž k tomuto důkazu je možno poznamenat, že samotný časový rozsah, resp. tzv. časový harmonogram denní péče o zdravotně postiženou osobu, není otázkou odbornou, ale o otázkou rozumného uvážení s ohledem na konkrétní okolnosti případu kolik času je třeba na ten který úkon vynaložit. V této souvislosti lze poukázat i na závěr, který přijal dovolací soud v rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 25 Cdo 289/2020-428 stran aplikace ust. § 136 o. s. ř., a v této souvislosti zopakovat, že charakter a míra soběstačnosti žalobkyně a), včetně nezbytných obslužných činností, který si její stav žádá, již byla najisto postavena znaleckým posudkem MUDr. [příjmení], který posuzoval stav žalobkyně v rozhodném období roku 2015 (nadto znalecký posudek Mgr. [příjmení] byl vypracován až v roce [rok], tedy po 7 letech od posuzovaného období a vyjadřuje se k období říjen [rok], tedy nikoliv k rozhodnému období). Znalecký posudek Mgr. [příjmení] tak nemá žádnou vypovídací hodnotu, obsahuje obecné, nepodložené závěry, rozporné se znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení] z oboru ortopedie, který vyšel ze zdravotní dokumentace, kterou měl k dispozici ohledně rozhodného období roku 2015 a mohl se tak s určitostí vyjádřit právě k míře soběstačnosti žalobkyně a) k tomuto roku. S ohledem na výše uvedené bylo nadbytečné provádět dokazování výslechem znalce [příjmení] [příjmení], potud je nedůvodná odvolací námitka stran tzv. opomenutého důkazu. Znalec se toliko vyjádřil k odborné otázce (úkonu – cévkování), kdy tento jednotlivý úkon trvá v řádu minut, což koresponduje se závěrem znalce [příjmení] [příjmení].
30. S ohledem na výše uvedené bylo nadbytečné provádět i další dokazování blíže neoznačenými lékařskými zprávami, místním šetřením či výpovědí žalobkyně a), jak navrhla žalovaná, či dalším znaleckým posudkem MUDr. [příjmení] z předchozího období, případně protokolem obsahující výpověď znalce [příjmení] [příjmení], jak navrhla při odvolacím řízení žalobkyně, neboť míra soběstačnosti žalobkyně a) byla najisto postavena znaleckým posudkem MUDr. [příjmení] a bylo tak možno učinit závěr o časovém rozsahu poskytované péče i s přihlédnutím k samotné výpovědi manžela žalobkyně a).
31. Celkové péči v rozsahu 9,5 hodin po [částka] odpovídá částka [částka] denně po odpočtu pobytu v rehabilitačním zařízení od [datum] do [datum] (15 dní), se jedná o v rozhodném období od [datum] do [datum] celkem o 166 dnů, čemuž odpovídá částka [částka], kdy je třeba zohlednit poskytnutý příspěvek na péči za 6 měsíců v rozsahu [částka] (6 x [částka]) – viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 6061/2016, usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 359/19, odpovídající částkou je [částka]. Žalobkyni byla již pravomocně přiznána z tohoto titulu částka [částka] (rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 18 C 361/2015-333 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 58 Co 309/2019-391), žaloba je tak důvodná ohledně částky [částka] ([částka] - [částka]), včetně požadovaného příslušenství z této částky, kdy žalovaná se ocitla v prodlení dne [datum], dnem následujícím poté, kdy jí byla v rámci výzvy podané na poštu dne [datum] stanovena lhůta k plnění (§ 1970 o. z.). Ve zbývajícím rozsahu tak odvolací soud shledal žalobní požadavek neopodstatněným ([částka] – [částka] [částka]). Konečně pokud jde o námitku stran nutnosti zdanění celkově přiznané částky, neboť pečovatelka pobírá tzv. čistý příjem, pak tato je neopodstatněná, jelikož předmětem řízení je dílčí nárok na náhradu škody na zdraví, kdy zvažovat jakékoliv možné zdanění nemá oporu v hmotném právu.
32. Konečně odvolací soud poznamenává, že ke shodnému závěru ohledně časového rozsahu jednotlivých úkonů dospěl odvolací soud v rozhodnutí sp. zn. 20 Co 198/2021 (rozhodné období časově nejbližší od [datum] do [datum]) – viz § 13 o. z., naopak nelze srovnávat časový rozsah péče v roce 2008 a 2009 – 7 let před rozhodným obdobím (viz rozhodnutí odvolacího soudu sp. zn. 17 Co 256/2022).
33. S ohledem na výše uvedené odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé (výrok I.) změnil dle ust. § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že žaloba se žádostí žalobkyně a) o zaplacení [částka] s 8,05 % úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá, jinak jej v tomto výroku jako věcně správný potvrdil dle ust. § 219 o. s. ř.
34. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyní a) a žalovanou bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., žalobkyně měla jen úspěch částečný, ale výše plnění ohledně uplatněného nároku na zaplacení [částka] závisela na úvaze soudu dle ust. § 136 o. s. ř. (k aplikaci ust. § 136 o. s. ř. se vyjádřil i Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 31. 3. 2021, č. j. 25 Cdo 289/2020-428), má tak právo na plnou náhradu nákladů řízení. Při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí § 12 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v posuzovaném případě je nutno vycházet ohledně nároku na úhradu nákladů na péči z částky přiznané, tj. částky [částka] + [částka] (náklady za vynaložené léky a pomůcky) = [částka] Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za 14 úkonů právní služby po [částka] (příprava a převzetí, sepis žaloby, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření k odvolání ze dne [datum], vyjádření k odvolání ze dne [datum], účast u jednání dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], účast u jednání dne [datum], dne [datum], dne [datum]) a 3 úkony po [částka] za (odvolání proti rozhodnutí procesní povahy ze dne [datum], vyjádření k přerušení řízení ze dne [datum], účast při odvolacím jednání dne [datum], při němž byl toliko vyhlášen rozsudek); tyto úkony byly činěny při zastoupení dvou žalobců dle ust. § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 11 odst. 2 písm. d/ a § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Dále náklady řízení žalobkyně a) tvoří odměna za 7 úkonů právní služby po [částka] (nejednalo se již o zastoupení dvou účastníků, neboť ve vztahu k žalobci b) bylo řízení pravomocně skončeno) z tarifní hodnoty [částka] (podání dovolání ze dne [datum], účast u odvolacího jednání dne [datum], účast u jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast u jednání dne [datum], dne [datum] a dne [datum]) dle ust. § 7, § 11 písm. d), g) cit. vyhl. Konečně náklady řízení tvoří 24 náhrad hotových výdajů po [částka] dle ust. § 13 odst. 4 cit. vyhl. a 21% DPH z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka], celkem [částka] Odvolací soud neshledal přiléhavým odkaz žalované na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1984/2020 pro skutkovou odlišnost (pracovní úraz, náhrada škody zaměstnavatelem, bolestné, ztížení společenského uplatnění).
35. O náhradě nákladů odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobkyní a) a žalovanou bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř., žalobkyně měla jen úspěch částečný, ale výše plnění ohledně uplatněného nároku závisela na úvaze soudu. Náklady řízení tvoří odměna za dva úkony právní služby po 4 420 (z tarifní hodnoty [částka]) (vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání) dle ust. § 7, § 11 odst. 1 písm. d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Dále náklady řízení tvoří 2 náhrady hotových výdajů po [částka] dle ust. § 13 odst. 4 cit. vyhl. a 21% DPH z odměny advokáta a hotových výdajů dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka], celkem [částka].
Poučení
Citovaná rozhodnutí (8)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.