58 Co 356/2022- 192

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Wildové a soudkyň JUDr. Vladimíry Čítkové a JUDr. Blanky Bendové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení], LL.B. sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 46 C 67/2021-163 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o věci samé (výrok I.) mění tak, že povinnost k plnění je stanovena s ročním úrokem z prodlení, a že žaloba se žádostí o zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] se zamítá, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně [částka] a na náhradu nákladů odvolacího řízení [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

Odůvodnění

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně žalované uložil povinnost do 15 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% jdoucím od [datum] do zaplacení (výrok I.) a na náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně částku [částka] (výrok II.) a rozhodl o povinnosti žalobkyně do 15 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku [částka] (výrok III.).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o nároku žalobkyně na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) požadovaném z titulu kupní ceny za dodané zboží. Žalobkyně tvrdila, že [právnická osoba] s.r.o. uzavřela se žalovanou smlouvu o koupi zboží (čepic z netkané textilie v počtu 300 000 kusů) za kupní cenu [částka] bez DPH ([částka] s DPH), kdy obsah smlouvy byl stvrzen objednávkou [číslo] CEP/MZ PRO/2020 ze dne [datum rozhodnutí] [právnická osoba] čepice dodala dne [datum], o čemž byl pořízen protokol o převzetí, přičemž dne [datum] vystavila fakturu splatnou dne [datum] a dodací list. Následně [právnická osoba] s.r.o. uzavřela dne [datum] s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla mj. i pohledávka z výše uvedené kupní smlouvy postoupena žalobkyni, což bylo ze strany [právnická osoba] s.r.o. a žalobkyně žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaná kupní cenu neuhradila ani přes výzvu žalobkyně ze dne [datum].

3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě podrobně popsala historii vzniku smluvních vztahů mezi žalovanou a [právnická osoba] s.r.o. s tím, že tato společnost byla jedním z dodavatelů osobních ochranných prostředků v rámci centrálního nákupu realizovaného žalovanou na jaře 2020 v rámci boje proti šíření epidemie onemocnění COVID-19. Žalovaná nesporovala skutečnosti uvedené v žalobě, avšak ke své obraně namítla, že žalovaná pohledávka zanikla ještě před uzavření v žalobě označené smlouvy o postoupení pohledávek na základě zápočtu vzájemných pohledávek žalované a [právnická osoba] s. r. o., který žalovaná uvedené společnosti avizovala v dopise ze dne [datum] a fakticky provedla ve dnech [datum] a [datum].

4. Soud I. stupně v projednávané věci vyšel z provedeného dokazování zjištěného skutkového stavu popsaného pod body 5. až 13. odůvodnění napadeného rozhodnutí (odvolací soud na všechna tato zjištění v zájmu stručnosti vlastního rozhodnutí odkazuje). Po citaci § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - dále jen „o. z.“ - (podle něhož: Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.), § 1982 odst. 1 o. z. (podle něhož: Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.) a odst. 2 (podle něhož: Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.), § 1983 o. z. (podle něhož: K prohlášení o započtení učiněném pod podmínkou nebo s doložením času se nepřihlíží), § 1879 o. z. (podle něhož: Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi), § 1880 odst. 1 o. z. (podle něhož: Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.) a odst. 2 (podle něhož: Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí) a § 1884 odst. 1 o. z. (podle něhož: Dlužníku zůstávají i po postoupení zachovány námitky proti pohledávce, které měl v době postoupení. Své vzájemné pohledávky vůči postupiteli může dlužník namítat i vůči postupníkovi, i když v době postoupení ještě nebyly splatné; musí však své pohledávky postupníkovi oznámit bez zbytečného odkladu poté, co se o postoupení dozvěděl.) shledal žalobu důvodnou. Konstatoval, že [právnická osoba] s.r.o. uzavřela se žalovanou kupní smlouvu, na základě které se zavázala dodat žalované 300 000 ks čepic; objednané zboží dodala podle dispozic žalované do skladu SSHR a převzetí zboží bylo potvrzeno, pročež jí vzniklo právo na úhradu kupní ceny, kterou však žalovaná neuhradila. Kupní smlouva, na základě které byla dodávka čepic realizována, byla součástí souboru smluv na dodávku dalších ochranných pomůcek. Při dodávkách došlo ze strany [právnická osoba] k opožděnému plnění, dílčím dodávkám dodání nekvalitního zboží, jeho vratce, vyúčtování dopravy, kterou hradila žalovaná, ačkoliv tak měla činit [právnická osoba] s.r.o., neproplacení stornofaktury nebo neuhrazení smluvní pokuty za pozdní dodávku. Tím docházelo mezi žalovanou a [právnická osoba] s.r.o. k vzájemným pohledávkám v nemalých částkách a žalovaná tak některé z faktur za dodávku ochranných pomůcek neproplatila včetně faktury za dodávku čepic. Žalovaná svým přípisem ze dne [datum] vyčíslila hodnotu svých pohledávek, kterou požaduje uhradit ve výši [částka]; současně uvedla, že nebude-li tato částka do [datum] uhrazena, bude nucena přistoupit k započtení pohledávek vůči pohledávkám, které má [právnická osoba] s.r.o. za žalovanou. Soud I. stupně k tomuto přípisu (dále případně též„ výzva“ či„ sdělení“ ze dne [datum]) uvedl, že ho lze chápat jako„ sdělení dalších následujících kroků“,„ nelze jej považovat za započtení“, když žalovaná vůči [právnická osoba] s.r.o. neprohlásila, že zápočet činí, pouze jej zmínila jako možnost v případě, že nebude ze strany [právnická osoba] ve stanovené lhůtě plněno. I kdyby předmětná výzva obsahovala výslovné prohlášení o započtení k datu v budoucnu, jednalo by se o započtení vázané na doložku času a k započtení by se z tohoto důvodu nepřihlíželo. V této souvislosti uvedl, že k započtení nedochází automaticky, ale je třeba právního jednání, v jehož důsledku při splnění dalších podmínek závazek zanikne; není-li učiněno právní jednání směřující k započtení, závazky, byť téhož druhu a kryjící se, trvají dál. Zákon na právní jednání směřující k započtení klade výslovně stanovené podmínky. Právní jednání směřující k započtení podle § 1983 o. z. nesmí být podmíněné a nesmí být také vázáno na doložení času, jinak se k němu nepřihlíží. Podle § 548 odst. 1 o. z. lze vznik, změnu nebo zánik práv vázat na splnění podmínky, jež je buď odkládací (§ 548 odst. 2 o. z.), závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou, anebo rozvazovací (§ 548 odst. 3 o. z.), závisí-li na jejím splnění, zda již nastalé právní následky pominou. Je-li k účinnosti nějakého právního jednání určena počáteční doba, nejde sice o podmínku (neboť jde o doložení času podle § 550 o. z.), ale použijí se ustanovení o odkládací podmínce. Pokud je účinnost právního jednání omezena nějakou konečnou dobou, použijí se ustanovení o podmínce rozvazovací. Právní jednání směřující k započtení nesmí být podmíněné a nesmí být také vázáno na doložení času. Započtení tedy musí být nepodmíněným právním jednáním, jež není vázáno na doložení času, jinak se k němu nepřihlíží. Na základě uvedeného soud I. stupně dospěl k závěru, že k započtení pohledávek žalované vůči [právnická osoba] s.r.o. nedošlo, pohledávka za žalovanou za dodání čepic nezanikla a v době postoupení pohledávky [právnická osoba] s.r.o. na žalobkyni trvala. Trvala i poté co bylo postoupení pohledávky žalované notifikováno ([datum]). Pokud žalovaná při jednání soudu dne [datum] uplatnila námitku vůči postupníkovi (žalobkyni) podle § 1884 odst. 1 věta druhá o. z., nejedná se o započtení v pravém slova smyslu. Žalovaná mohla své vzájemné pohledávky vůči postupiteli namítat i vůči postupníkovi (nejedná se však o započtení), nicméně žalovaná (správně„ žalobkyně - poznámka odvolacího soudu) namítla, že takováto námitka je neúčinná, neboť nebyla učiněna bez zbytečného odkladu. Za námitku ve smyslu § [číslo] odst. 1 nelze považovat ani zcela strohý a ve vztahu k žalobkyni zcela nekonkrétní přípis žalobkyně ze dne [datum], kterým odkazovala na obsah podání, které však žalobkyni nebylo známo a ani se jí netýkalo. Soud I. stupně s ohledem na okolnosti konkrétního případu přisvědčil argumentaci žalobkyně, že námitka nebyla vznesena bezodkladně, byla-li vznesena cca rok a půl po postoupení pohledávky. Žalovaná bezodkladně nevyužila všechny možnosti tuto námitku vůči postupníkovi (žalobkyni) vznést, ačkoliv o postoupení pohledávky věděla, stejně jako o vzájemných pohledávkách, přičemž se jedná o organizační složku státu, vybavenou dostatečným odborným aparátem, který by měl být schopen zrevidovat svůj postup a odhalit nedostatky ve svém záměru o realizaci započtení a realizovat kroky k účinné nápravě, případě vznesení námitky ve smyslu § 1884 o. z. Námitka měla být vznesena bezodkladně poté, co se žalovaná dozvěděla o postoupení pohledávky [právnická osoba] s.r.o. na žalobkyni, nikoliv bezodkladně poté, co při jednání soudu o nezaplacení předmětné pohledávky žalovaná zjistila, že k zápočtu nedošlo. Námitku tedy nelze považovat za vznesenou bezodkladně, pročež k ní soud I. stupně nemohl pro její neúčinnost přihlédnout. Soud I. stupně z uvedených důvodů žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalované částku [částka] s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. od data následujícího po splatnosti faktury za dodání čepic, tj. od [datum], ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. 10 % ročně.

5. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále případně jen „o. s. ř.“) s tím, že v řízení zcela úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z osmi paušálních náhrad nezastoupeného účastníka ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále případně jen „vyhláška č. 254/2015 Sb.“), jak je specifikoval bod bodem 25. odůvodnění napadeného rozhodnutí. Odměnu za právní zastoupení soud I. stupně žalobkyni nepřiznal na základě zjištění, že podle výpisu z obchodního rejstříku zástupce žalobkyně spolu se svým substitučním zástupcem jsou jednatelé žalobkyně, pročež zastoupení žalobkyně realizované jejich osobami jako zastoupení advokátem shledal účelovým, nikoliv účelným. V rámci posouzení práva na náhradu nákladů řízení na uvedené osoby nahlížel jako na statutární zástupce žalobkyně a na nákladech žalobkyni přiznal pouze paušální náhradu, kterou přiznává nezastoupenému účastníkovi. Náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] uložil žalované zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta (ve smyslu §149 odst. 1 o. s. ř.).

6. Dále rozhodl o tzv. separaci nákladů podle § 147 odst. 1 o. s. ř., které vznikly žalované přípravou k jednání a dostavením se k soudu dne [datum] k jednání, které se nekonalo z důvodu na straně žalobkyně. Při stanovení výše náhrady vychází z § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb.

7. Proti rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání s tím, že brojí proti výrokům I. a II. Namítla, že závěr soudu I. stupně o tom, že žalovaná pohledávka nezanikla započtením na základě jednostranného zápočtu realizovaného žalovanou a že žalovaná nepostupovala v souladu s § 1884 odst. 1 o. z., vychází z nesprávného právního posouzení věci. Po rekapitulaci žalobních tvrzení a připomenutí historie vzniku smluvních vztahů mezi žalovanou a [právnická osoba] s.r.o., žalovaná soudu I. stupně vytkla, že nesprávně vyhodnotil její výzvu k úhradě pohledávek ze dne [datum], stejně jako její sdělení ze dne [datum]. Poukázala na to, že učinila příslušné kroky ve výzvě ze dne [datum] avizované ještě před obdržením oznámení o postoupení předmětné pohledávky, pročež vycházela z toho, že vzájemné pohledávky zanikly jednostranným zápočtem učiněným žalovanou ve dnech 1. 9. - [datum], kdy přistoupila k faktické (účetní) realizaci započtení vzájemných pohledávek. Soud I. stupně však uzavřel, že k započtení pohledávek žalované vůči [právnická osoba] s.r.o. nedošlo. Sdělení, doručené žalobkyni (postupníkovi) dne [datum], tedy den po doručení oznámení o postoupení pohledávek straně žalované, je podle žalované postupem souladným s § 1884 odst. 1 o. z. Soud I. stupně neprávně vyhodnotil, že předmětné sdělení žalované ze dne [datum] nelze považovat za námitku započtení ve smyslu § 1884 odst. 1 o. z. Žalovaná reagovala na oznámení o postoupení pohledávek [právnická osoba] s.r.o. na žalobkyni bez zbytečného odkladu dne [datum], kdy jak žalobkyně, tak [právnická osoba] s.r.o. obdržely sdělení, že„ písemnost Oznámení o postoupení pohledávek, doručená žalované dne [datum] v 17:01 hod je irelevantní, neboť žalovaná postupovala v souladu se svou výzvou ze dne [datum]“. Žalobkyně (postupník) měla možnost obrátit se na základě shora uvedeného sdělení žalované ze dne [datum] na [právnická osoba] s.r.o. (jako postupitele) a vyžádat si od ní výzvu k úhradě pohledávek, citovanou v předmětném sdělení. Sdělením ze dne [datum] je jasně deklarován odmítavý postoj žalované vůči oznámení o postoupení pohledávek, který„ nelze než chápat jako námitku započtení proti pohledávkám [právnická osoba] s.r.o. vůči žalované ve smyslu § 1884 odst. 1 občanského zákoníku, adresovanou a doručenou jak postupníkovi (žalobkyni), tak rovněž postupiteli ([právnická osoba] s.r.o.)“. Soud I. stupně při právním hodnocení jednání žalované ve smyslu § 1884 odst. 1 o. z. nevzal v úvahu ani písemnou reakci žalované na předžalobní výzvu žalobkyně nazvanou„ Odpověď Ministerstva zdravotnictví ČR a doručenou žalobkyni dne [datum]“, kterou lze rovněž považovat za postup v souladu s § 1884 odst. 1 o. z., kterým žalovaná vznesla vůči postupníkovi (žalobkyni) opakovaně a bez zbytečného odkladu námitku započtení pohledávek postupitele ([právnická osoba] s.r.o.) vůči pohledávkám žalované. Poukázala na to, že v uvedené odpovědi byla žalobkyně (postupník) žalovanou informována o absenci jakýchkoli pohledávek (kdy žalovaná vycházela z toho, že vzájemné pohledávky zanikly jednostranným zápočtem učiněným ze strany žalované ve dnech 1. 9. - [datum]). Zároveň s tím bylo žalobkyni (postupníkovi) opakovaně doručeno rovněž sdělení žalované ze dne [datum] a dále rovněž výzva k úhradě pohledávek ze dne [datum] adresovaná původně [právnická osoba] s.r.o. (postupiteli), jejíž obsah nelze než považovat za projev námitky započtení projevené vůči žalobkyni (postupníkovi). V daném kontextu a s ohledem na předcházející sdělení žalované, doručené žalobkyni (postupníkovi) dne [datum], je písemná reakce žalované ze dne [datum] dalším (tj. opakovaným) projevem námitky započtení ve smyslu § 1884 odst. 1 o. z. ze strany žalované, jenž byl učiněn bez zbytečného odkladu - jakožto adekvátní reakce na doručení předžalobní výzvy. Žalovaná dále poukázala na skutečnost, že v objednávce [číslo] CEP/MZ [spisová značka] nebyla řešena lhůta splatnosti faktury, pročež ve smyslu § 1963 o. z. pro daný smluvní vztah platí zákonná lhůta splatnosti faktury 30 dnů ode dne, kdy byla faktura doručena druhé smluvní straně. Totiž neujednají-li si smluvní strany dobu splatnosti faktur, nelze požadovat úhradu faktury dříve než 30. den ode dne, kdy byla příslušná faktura doručena druhé smluvní straně. V daném případě mohla nastat splatnost faktury nejdříve dne [datum], neboť příslušná faktura č. [rok] byla vystavena dne [datum], přičemž sedmidenní lhůta splatnosti nebyla smluvně ujednána. Lhůtu pro eventuální úhradu úroku z prodlení by tak bylo možné stanovit nejdříve od [datum] a nikoliv od [datum]. Za situace, kdy podle názoru žalované není žaloba důvodná a nemělo jí být vyhověno, neměla být žalobkyni přiznána ani náhrada nákladů řízení. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, případně aby ho změnil tak, že se žaloba zamítá.

8. V doplnění odvolání žalobkyně uvedla, že závěr soudu I. stupně, že notifikace pohledávek k započtení ze strany žalované ve smyslu § 1884 odst. 1 o. z. neproběhla, respektive že notifikace pohledávek k započtení formou přípisu zaslaného žalovanou (nejen) na adresu žalobkyně dne [datum] byla nedostatečná, nebyla prokázána žádným důkazem. Doplnila, že soud I. stupně zcela pominul povinnost postupitele ([právnická osoba] s.r.o.) podle § 1880 odst. 2 o. z., poskytnout postupníkovi (tj. žalobkyni) všechny potřebné informace a doklady k postupovaným pohledávkám, tedy informovat postupníka o riziku uplatnění námitky započteni po provedení notifikace pohledávek podle § 1884 odst. 1 o. z., když existence rizika uplatnění námitky započtení má podstatný vliv jak na práva a povinnosti postupitele a postupníka, tak na případnou výši úplaty za postoupení pohledávky (která je náležitostí smlouvy o postoupení pohledávky). Soud I. stupně si proto měl (ve smyslu § 120 odst. 2 o. s. ř.) vyžádat od postupitele - [právnická osoba] s.r.o. kopii smlouvy o postoupeni pohledávek (na niž odkazuje„ Oznámení o postoupení pohledávek“, doručené žalované dne [datum]), případně sdělení, zda byla kopie„ Výzvy k úhradě pohledávek“ ze dne [datum], v níž byla [právnická osoba] s.r.o. vyzvána žalovanou k úhradě dluhu - pohledávek žalované v celkové výši [částka] do [datum], řádně předána žalobkyni. Závěr soudu I. stupně, že žalobkyni (tj. postupníkovi) nebyl znám obsah výzvy k úhradě pohledávek ze dne [datum], adresované [právnická osoba] s.r.o., na niž odkazuje sdělení žalované ze dne [datum], doručené v souladu s § 1884 odst. 1 o. z. žalobkyni (postupníkovi), je nepodložený, neodpovídá provedenému dokazování a odporuje právní úpravě vztahů mezi postupitelem a postupníkem, podle které je postupitel povinen vydat postupníkovi kompletní dokumentaci k postupovaným pohledávkám a sdělit postupníkovi vše, co je k uplatnění postupovaných pohledávek zapotřebí. Ustanovení § 1884 odst. 1 o. z. nespecifikuje žádným způsobem formu pro notifikaci pohledávek k započtení, pročež provedení notifikace pohledávek k započtení formou odkazu na jinou listinu tak, jak to učinila žalovaná svým přípisem (sdělením) ze dne [datum] doručeným jak žalobkyni - tj. postupníkovi, tak [právnická osoba] s.r.o. - tj. postupiteli, je proto nutno považovat za zcela legitimní a v souladu s právem.

9. Žalovaná v rámci svého vyjádření k odvolání označila napadený rozsudek soudu I. stupně za věcně správný. Zdůraznila, že sama žalovaná při jednání soudu I. stupně dne [datum] naznala, že patrně k započtení nedošlo (jak soud I. stupně zmínil pod bodem 3. odůvodnění jeho rozsudku), pročež se až při uvedeném jednání pokusila zhojit své předchozí pochybení vznesením námitky započtení vůči žalobkyni jako postupníkovi. Nicméně i tato námitka započtení byla vznesena pouze podmíněně, pro případ, že soud konstatuje, že k zápočtu nedošlo, pročež k ní podle § 1983 o. z. nelze přihlížet. Dále zdůraznila, že žádný z žalovanou poukazovaných dokumentů neobsahuje identifikaci protipohledávky (druh, výše) žalované za postupitelem ([právnická osoba]) náležející, ani samotnou námitku započtení. Námitky žalované nelze považovat za vznesené bezodkladně ve smyslu § 1884 odst. 1 o. z., včetně předžalobní výzvy ze dne [datum], která byla žalobkyni doručena více jak půl roku po oznámení postoupení. Z důvodu opatrnosti žalobkyně namítla, že ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. nebyly splněny hmotněprávní podmínky jednostranného započtení, a to z toho důvodu, že žalovanou tvrzené aktivně započítávané pohledávky jsou nejisté a neurčité; v této souvislosti odkázala např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, zabývající se mj. likviditou aktivně započítávané pohledávky je hmotněprávním předpokladem započtení s tím, že není-li aktivní pohledávka„ jistá a určitá“, odporuje započtení zákonu a je zpravidla (relativně) neplatné. Žalovanou v doplnění odvolání poukazovaná zákonná povinnost postupitele ([právnická osoba]) vydat postupníkovi (žalobkyni) potřebné doklady o pohledávce a sdělit mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí, má účinky pouze mezi smluvními stranami; jejím porušením se sice postupitel vystavuje riziku podání žaloby na vydání ze strany postupníka, případně i povinnosti k náhradě škody způsobené postupníkovi, její porušení však nemůže mít dopad do sféry žalované, která není smluvním stranou postupní smlouvy. Ke splatnosti žalované pohledávky žalobkyně poukázala na zavedenou praxi smluvních stran. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek ve výroky I. a II. potvrdil a současně uložil žalované uhradit žalobkyni náklady odvolacího řízení.

10. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání v napadeném rozsahu správnost rozhodnutí soudu I. stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a to při nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.). Výrok III. o separaci nákladů řízení odvoláním napaden nebyl, pročež v tomto rozsahu již rozsudek soudu I. stupně nabyl právní moci. Odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

11. Soud I. stupně po skutkové stránce uzavřel, že žalovaná objednala u [právnická osoba] s.r.o. dodávku čepic z netkané textilie (dále jen„ čepice“), které měly být dodány dne [datum] [právnická osoba] čepice dodala dne [datum] a vyúčtovala fakturou splatnou dne [datum] v částce [částka]. Mezi žalovanou a [právnická osoba] s.r.o. byly uzavřeny celkem 4 smlouvy, z nichž u některých bylo plnění vadné, částečné nebo opožděné, či dopravu zboží, kterou měl hradit dodavatel, hradil stát. Mezi žalovanou a [právnická osoba] s.r.o. tak vznikaly vzájemné pohledávky. Žalovaná neplnila na všechny [právnická osoba] s.r.o. vystavené faktury, neplnila ani na fakturu za dodané čepice. Dne [datum] vyzvala žalovaná [právnická osoba] s.r.o. k úhradě jí dlužných pohledávek s tím, že nebude-li plněno, bude nucena přistoupit k započtení pohledávek. [právnická osoba] následně dne [datum] postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což dne [datum] oznámila žalované. V reakci na oznámení o postoupení pohledávky žalovaná dopisem ze dne [datum] sdělila jak [právnická osoba] s.r.o., tak žalobkyni, že učinila příslušné kroky avizované ve svém sdělení ze dne [datum] (konkrétně je v přípisu neuvedla) a považuje oznámení o postoupení pohledávek za irelevantní. Žalovaná (správně žalobkyně - poznámka odvolacího soudu) následně dopisem ze dne [datum] vyzvala předžalobní výzvou žalovanou k úhradě dodávky čepic, žalovaná k tomu (v dopise ze dne [datum]) uvedla, že není důvod pro jejich uhrazení a odkázala na svoje sdělení z [datum].

12. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soudu I. stupně dospěl odvolací soud k závěru, že soud I. stupně provedl dokazování v rozsahu potřebném pro řádné rozhodnutí ve věci. Z provedených důkazů učinil odpovídající skutková zjištění. Provedené důkazy hodnotil podle své úvahy, a to jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o. s. ř.). Učinil z provedených důkazů odpovídající skutkový závěr a věc v zásadě správně posoudil i po právní stránce.

13. Odvolací soud zcela sdílí závěr soudu I. stupně, že na základě přípisu (výzvy či sdělení) žalované žalobkyni ze dne [datum] nedošlo k započtení pohledávek žalované vůči [právnická osoba] s.r.o. Soud I. stupně nepochybil, vyložil-li uvedený přípis jako„ sdělení dalších následujících kroků“, které žalovaná hodlá po uplynutí v přípisu stanovené lhůtě, tj. teprve v budoucnu, činit, nebude-li [právnická osoba] s.r.o. splněn v přípisu specifikovaný požadavek žalované, tj. v případě, že nebude ze strany [právnická osoba] ve stanovené lhůtě plněno. Za situace, kdy v uvedeném přípisu absentuje výslovné prohlášení o tom, že žalovaná započítává svoji konkrétní pohledávku (pohledávky) vůči pohledávkám žalobkyně včetně pohledávky, která je předmětem projednávané věci, uvedený přípis nelze považovat za právní jednání směřující k jednostrannému započtení ze strany žalované ve smyslu § 1982 o. z. Nadto soud I. stupně zcela správně přihlédl k tomu, že započtení musí být nepodmíněným právním jednáním, jež není vázáno na doložení času, jinak se k němu nepřihlíží (§ 1983 o. z.), přičemž v projednávané věci žalovaná přistoupení k započtení svých pohledávek vůči pohledávkám žalobkyně (včetně pohledávky, která je předmětem žaloby v projednávané věci) vázala až na nesplnění své výzvy k úhradě požadovaných částek ve stanovené lhůtě. Soud I. stupně dospěl ke správnému závěru, že pohledávka za žalovanou spočívající v úhradě kupní ceny za dodání čepic podle předmětné kupní smlouvy nezanikla a v době postoupení pohledávky [právnická osoba] s.r.o. na žalobkyni (ve smyslu § 1879 o. z.) dne [datum] trvala.

14. Soud I. stupně nepochybil, pokud uzavřel, že předmětná pohledávka trvala i poté co bylo postoupení pohledávky žalované notifikováno, tj. oznámeno dne [datum]. V této souvislosti pak zcela správně vyhodnotil i sdělení (přípis) žalované ze dne [datum], pokud uzavřel, že notifikace (oznámení) pohledávek k započtení ze strany žalované ve smyslu § 1884 odst. 1 o. z. formou uvedeného sdělení (přípisu) zaslaného žalovanou (nejen) na adresu žalobkyně dne [datum] byla nedostatečná.

15. Podle § 1884 odst. 1 o. z. (upravujícího námitky dlužníka po postoupení) dlužníku zůstávají i po postoupení zachovány námitky proti pohledávce, které měl v době postoupení. Své vzájemné pohledávky vůči postupiteli může dlužník namítat i vůči postupníkovi, i když v době postoupení ještě nebyly splatné; musí však své pohledávky postupníkovi oznámit bez zbytečného odkladu poté, co se o postoupení dozvěděl.

16. Občanský zákoník ve znění do [datum] (zkráceně obč. zák.), obsahoval úpravu námitek námitky dlužníka po postoupení § 529 odst. 2 věty (podle něhož může dlužník použít k započtení vůči postupníkovi i své k započtení způsobilé pohledávky, které měl vůči postupiteli v době, kdy mu bylo oznámeno nebo prokázáno postoupení pohledávky (§ 526), jestliže je oznámil bez zbytečného odkladu postupníkovi), přičemž Nejvyšší soud např. ve svém rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 23 Cdo 2999/2007, vysvětlil, že„ k tomu, aby dlužník mohl s požadovanými účinky učinit úkon započtení pohledávek, které má za původním věřitelem přímo vůči novému věřiteli, je mimo jiné zapotřebí, aby bez zbytečného odkladu poté, co mu bylo postoupení pohledávky oznámeno či prokázáno, oznámil postupníkovi své k započtení způsobilé pohledávky vůči postupiteli (původnímu dlužníkovi). Toto oznámení vůči postupníkovi může učinit teprve poté, co mu bylo postoupení pohledávky oznámeno či prokázáno, proto předchozí úkon (projev vůle dlužníka směřující vůči původnímu věřiteli, vůči kterému má vzájemnou pohledávku) nelze považovat za úkon učiněný ve smyslu ustanovení 529 odst. 2 obč. zák. Přitom je nerozhodné, že postupníkovi muselo být známo, že dlužník vůči postupiteli uplatnil jako obranu své vzájemné pohledávky k započtení, neboť pouhá vědomost postupníka o předchozí obraně žalované nestačí k tomu, aby dlužník mohl vůči novému věřiteli započíst pohledávky, které má vůči třetí osobě (postupiteli), jelikož v ustanovení § 529 odst. 2 obč. zák. se požaduje, aby dlužník tento úmysl poté, co mu bylo postoupení pohledávky oznámeno či prokázáno, oznámil postupníkovi, a to bez zbytečného odkladu.“ 17. V rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 29 ICdo 82/2019, pak Nejvyšší soud vyložil k § 529 odst. 2 obč. zák., že„ včasným splněním oznamovací povinnosti vůči postupníku dle § 529 odst. 2 obč. zák. si dlužník pouze vytváří předpoklady pro možné (budoucí) započtení pohledávky, kterou má vůči postupiteli, proti pohledávce, jejímž majitelem se stal postupník. Splnění takové oznamovací povinnosti se týká pohledávky, kterou měl dlužník vůči postupiteli v době, kdy se postoupení pohledávky stalo vůči němu účinným, lhostejno, že dosud nebyla splatná (srov. R 33/2006). Včasné splnění oznamovací povinnosti nezakládá povinnost dlužníka takovou (oznámenou) pohledávku následně započíst. Bez zřetele k tomu, zda splní oznamovací povinnost dle § 529 odst. 2 obč. zák., totiž dlužníku i po postoupení pohledávky zůstávají zachovány všechny námitky, které proti postoupené pohledávce mohl uplatnit v době postoupení, tedy všechny námitky, které zpochybňují pravost nebo výši pohledávky (srov. § 529 odst. 1 obč. zák.). Nesplní-li ale dlužník řádně a včas oznamovací povinnost dle § 529 odst. 2 obč. zák., nemůže později použít k započtení proti postoupené pohledávce pohledávku, kterou měl vůči postupiteli v době, kdy se postoupení pohledávky stalo vůči němu účinným, bez zřetele k tomu, že v té době byla postoupená pohledávka sporná nebo pochybná.“ 18. Odvolací soud je s ohledem na znění § 529 odst. 2 obč. zák. názoru, že uvedená judikatura je aplikovatelná i při výkladu § 1884 odst. 1 o. z., tedy dopadá do poměrů projednávané věci. Žalovaná v projednávané věci ve svém sdělení ze dne [datum] - které jediné by mohlo být označeno, jako sdělení adresované a učiněné vůči žalobkyně bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděla o postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni - neoznámila postupníkovi (žalobkyni) své k započtení způsobilé pohledávky vůči postupiteli (původnímu dlužníkovi - [právnická osoba] s.r.o.), když oznámení žalobkyně o postoupení pohledávek ze dne [datum] považovala za irelevantní, neboť - jak se podává z jejích tvrzení a z odvolací argumentace - měla za to, že již žádnou pohledávku nemá, neboť vzájemné pohledávky žalované a [právnická osoba] s.r.o zanikly jednostranným zápočtem učiněným žalovanou ve dnech 1. 9. - [datum] (kdy přistoupila k faktické – účetní - realizaci započtení vzájemných pohledávek). S ohledem na uvedené žalovaná následně již, tedy ani ve své písemné reakci (oznámení) na předžalobní výzvu ze dne [datum], ani při jednání soudu I. stupně dne [datum], nemohla s požadovanými účinky učinit úkon započtení pohledávek, které má ze [právnická osoba] s.r.o. (jako původním věřitelem) přímo vůči žalobkyni (jako novému věřiteli). Za této situace, kdy žalovaná nesporovala skutečnosti uvedené v žalobě, avšak ke své obraně namítla, že žalovaná pohledávka zanikla na základě zápočtu vzájemných pohledávek žalované a [právnická osoba] s. r. o. ještě před uzavření v žalobě označené smlouvy o postoupení pohledávek či později, přičemž její obranná argumentace nebyla shledána důvodnou, lze rozhodnutí soudu I. stupně, kterým žalobě vyhověl, označit za věcně správné.

19. Odvolací soud přisvědčil pouze odvolací argumentaci žalovaná, že za situace, kdy mezi účastníky nebyla ujednána splatnost faktury (o žalobkyní tvrzené obchodní praxi nelze uvažovat za situace, kdy byly v krátkém časovém horizontu jednorázově uzavřeny čtyři obchodní případy týkající se dodávky ochranných pomůcek v rámci boje proti šíření epidemie onemocnění COVID-19) na projednávanou věc dopadá § 1963 o. z. Tj. pro daný smluvní vztah platí zákonná lhůta splatnosti faktury 30 dnů ode dne, kdy byla faktura doručena druhé smluvní straně. V daném případě mohla nastat splatnost faktury nejdříve dne [datum], neboť příslušná faktura byla vystavena dne [datum], lhůtu pro úhradu úroku z prodlení tak bylo možné stanovit nejdříve od [datum]. Dále bylo zapotřebí upřesnit, že úrok z prodlení, na který má žalobkyně nárok, je„ roční“.

20. Odvolací soud proto napadený rozsudek soudu I. stupně ve výroku o věci samé (I.) podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že povinnost k plnění je stanovena s ročním úrokem z prodlení, a že žaloba se žádostí o zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] se zamítá. Ve zbývajícím rozsahu byl rozsudek soudu I. stupně ve výroku o věci samé jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrzen.

21. V souladu s § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně i před soudem odvolacím, a to v obou případech podle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyni je třeba považovat za procesně neúspěšnou jen v nepatné části (do nepatrné části požadovaného příslušenství). Za řízení před soudem I. stupně přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z osmi paušálních náhrad nezastoupeného účastníka ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále případně jen „vyhláška č. 254/2015 Sb.“) - za výzvu k plnění, podání žaloby, vyjádření ze dne [datum], přípravu na jednání a účast při jednání dne [datum], přípravu na jednání a účast při jednání [datum] a vyhlášení rozsudku dne [datum]. Náhrada nákladů řízení před soud I. stupně tedy celkem činí částku [částka]. Vyšel při tom zcela z argumentace soudu I. stupně, který za situace, kdy zjistil, že právní zástupce žalobkyně i jeho substitut jsou současně statutárními zástupci žalobkyně, právní zastoupení žalobkyně shledal neúčelným, pročež na uvedené osoby nahlížel jako na statutární zástupce žalobkyně s tím, že žalobkyni tak na nákladech náleží pouze paušální náhrada, která se přiznává nezastoupenému účastníkovi.

22. Náhrada nákladů žalobkyně za odvolací řízení sestává ze dvou paušálních náhrad nezastoupeného účastníka ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. (vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu), když odvolací soud neměl důvod se odchýlit od argumentace uvedené v poslední větě předchozího odstavce.

23. O lhůtě k plnění v případě náhrady nákladů, jak prvostupňového, tak odvolacího řízení, odvolací soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem, kdy uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí; o místu plnění pak podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení