59 A 73/2021 - 67

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL. M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobce: X bytem X zastoupen advokátem JUDr. Radkem Bechyně sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje sídlem U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 7. 2021, č. j. X, sp. zn. X, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Předmět řízení

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu v zákonem stanovené lhůtě se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Tanvald (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 12. 5. 2021, č. j. X Tímto rozhodnutím správní orgán I. stupně zamítnul jako nedůvodné námitky žalobce proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů a potvrdil provedený záznam 12 bodů ke dni 8. 2. 2021 podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“).

II. Žaloba

2. Žalobce uvedl, že žalovaný zcela ignoroval předložené důkazy a návrhy. K žalobě přiložil rozhodnutí různých správních orgánů v obdobných věcech, ze kterých vyplývá, jakým způsobem se správní orgány zabývaly kvalitou a formální správností provedení jednotlivých rozhodnutí v blokových řízeních. Například z rozhodnutí Městského úřadu v Hlučíně ze dne 6. 1. 2020, č. j. X, vyplývá praxe tohoto odvolacího správního orgánu, který v prakticky shodných věcech posuzoval, zda i jednotlivé podklady (rozhodnutí vydaná v blokových řízeních) mohou být způsobilým podkladem pro provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Z hlediska právní jistoty považoval žalobce za nepřiléhavé, aby tytéž správní orgány v jiné místní působnosti postupovaly a rozhodovaly způsobem odlišným.

3. Následně žalobce uplatnil žalobní námitku, která směřovala do nezpůsobilosti podkladů pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Nesouhlasil se závěrem žalovaného jako odvolacího orgánu, že nemůže posuzovat jednotlivé podklady, když, jak uvedl dříve, správní praxe je odlišná. Žalovanému vytýkal, že jako jediné důkazy, které žalovaný posuzoval, byla oznámení od oddělení policie o spáchání přestupku, která však podle žalobce nemohou být dostatečným důkazem, a mají být porovnána s předmětným rozhodnutím. Žalobce předložil spolu s žalobou rozhodnutí v blokových řízeních týkajících se jiných přestupců, kdy tato rozhodnutí mají sloužit jako důkaz praxe vyplňování bloků z hlediska jejich náležitostí. Například série X č. bloku X a série X č. bloku X nesplňují dostatečnou individualizaci skutku podle rozsudku Nejvyššího správního soudu, naproti tomu z rozhodnutí v blokovém řízení série FC/2013 č. bloku C 1404971 plyne dodržení zákonem stanovených požadavků.

4. K tomuto žalobnímu bodu žalobce dále v obecné rovině rozvedl, za jakých okolností není pokutový blok způsobilým podkladem pro záznam bodů. Žalobce identifikoval případy, kdy z rozhodnutí není patrné, jakého jednání se měl přestupce dopustit, upozornil na nepřípustnost použití zkratek, ze kterých nelze dostatečným způsobem seznat vytýkané jednání, kdy nestačí uvést například pouze „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP“. Z rozhodnutí musí být patrno, že přestupce porušil povinnost být připoután bezpečnostním pásem za jízdy jako řidič motorového vozidla. Také musí být z rozhodnutí zřejmé, kde a kdy mělo ke spáchání přestupku dojít, aby bylo vyloučeno, že se přestupek stal mimo pozemní komunikaci. Údaje musí být čitelné, srozumitelné a přehledné.

5. K jednotlivým příkazovým blokům pak žalobce uplatnil následující výhrady:

6. K příkazovému bloku ze dne 2. 2. 2021 uvedl, že v kolonce č. 5 není jednoznačně stanovené místo spáchání přestupku, kdy vlivem zápisu není jednoznačný název obce, kde mělo ke spáchání přestupku dojít. Z popisu přestupkového jednání nevyplývá jednoznačná skutková podstata popsaného jednání, ani její jednoznačné propojení s povinností stanovenou zákonem, jenž měla být porušena. Rovněž z právní kvalifikace této povinnosti není zjevné, o jakou konkrétní právní normu se v tomto případě jedná. Ze zápisu sice vyplývá porušení § 6, ovšem již ne jakého bodu či písmena. V kolonce č. 6 je uvedena zkratkovitě právní kvalifikace přestupkového jednání, z níž vyplývá pouze jednoznačné označení paragrafu konkrétní právní normy, ovšem ostatní body již nikoli. Tato vada znemožňuje posouzení oprávněnosti uložené sankce. Údaje v této kolonce jsou dále při své vágnosti a neodbornosti ve svém zápisu také částečně nečitelné a tím dále potvrzují formální nesprávnost napadeného rozhodnutí. V kolonce č. 9 není opět kvůli formě zápisu jednoznačné místo, kde mělo být vydáno rozhodnutí.

7. Žalobce rovněž tvrdil, že u příkazového bloku ze dne 10. 12. 2020 je v kolonce č. 6 uvedena chybně právní kvalifikace daného jednání, kterého se měl účastník dopustit, kdy je zde uvedeno „§ 125c/1b/ zák. č. 361/2000 Sb.“ namísto „§ 125c odst. 1 písm. k) zák. č. 361/2000 Sb.“.

8. Příkazovému bloku ze dne 9. 11. 2017 vytkl, že v kolonkách týkajících se osoby přestupce, není přesně zjištěna osoba přestupce. V kolonce popisující místo, dobu a jednání samotné není přesně uvedena doba spáchání přestupku. Dále zde není jednoznačně uvedeno místo spáchání přestupku. Název obce zde není úplný, resp. je uveden v nesrozumitelné zkratce. Z popisu přestupkové jednání, tak jak je v rozhodnutí uvedeno, nevyplývá jednoznačná skutková podstata popsaného jednání, ani její jednoznačné propojení s povinností stanovenou zákonem, jenž měla být porušena. Rovněž z právní kvalifikace této povinnosti nevyplývá, o jakou konkrétní právní normu se v tomto případě jedná. Ze zápisu sice vyplývá porušení § 18, ovšem již ne jakého bodu či písmena. V kolonce uvádějící právní kvalifikaci přestupkového jednání je uvedeno pouze označení paragrafu konkrétní právní normy, ovšem ostatní body již nikoli. Tento zápis též znemožňuje posouzení oprávněnosti uložené sankce. V kolonce udávající výši finanční sankce není zcela zřetelná výše uložené sankce a není tak možné ověřit, zda jednotlivé údaje zde uvedené, tedy výše uložené sankce číslem a slovy, spolu korespondují. Dále není jednoznačně zaznamenáno místo, kde bylo napadené rozhodnutí vydáno, a není přezkoumatelné, zda jsou zde uvedeny veškeré požadované údaje o oprávněné osobě, která měla rozhodnutí vydat, a to včetně podpisu této oprávněné osoby. Rovněž data vyhotovení a převzetí rozhodnutí účastníkem jsou uvedena tak, že znemožňují přezkoumatelnost daného rozhodnutí. Z rozhodnutí také není zřetelný podpis žalobce, kdy tento prokazuje souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení. Kopie pokutového bloku je prakticky nečitelná a nelze tak porovnat údaje uvedené na rozhodnutí s údaji uvedenými na oznámení o uložení pokuty.

9. Žalobce uzavřel, že není bez důvodných pochybností patrné, komu, kdy a kde, a také za jaký skutek byly pokuty v blokových řízeních uloženy. V tomto směru se žalobce dovolával rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39.

10. Z uvedených důvodů žalobce navrhoval, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení a žalobci přiznal náhradu nákladů řízení.

III. Vyjádření žalovaného

11. V písemném vyjádření k žalobě se žalovaný odvolal na napadené rozhodnutí a navrhoval, aby soud podanou žalobu v celém rozsahu zamítl s tím, že náhradu nákladů řízení neuplatňuje.

IV. Zjištění ze správního spisu

12. Výpisem z bodového hodnocení řidiče bylo doloženo, na základě jakých přestupků žalobce dosáhl 12 bodů. Dne 15. 2. 2021 podal žalobce námitky do oznámení správního orgánu I. stupně o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a výzvy k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění.

13. Správní orgán I. stupně měl k dispozici výpis z bodového hodnocení řidiče, jednotlivá oznámení o uložení pokuty příkazem ze dne 3. 2. 2021, č. j. X, ze dne 10. 12. 2020, č. j. X, ze dne 26. 8. 2020, č. j. X, ze dne 11. 10. 2019, č. j. X, ze dne 29. 5. 2018, č. j. X, ze dne 10. 11. 2017, č. j. X. Dále byly vyžádány kopie příkazových bloků.

14. Dne 8. 3. 2021 podal žalobce návrh na zahájení přezkumného řízení ve vztahu k příkazovému bloku ze dne 2. 2. 2021, série X, č. bloku X. Správní orgán I. stupně proto řízení o podaných námitkách dne 10. 3. 2021 přerušil do doby, než bude o podnětu žalobce rozhodnuto. Krajské ředitelství policie Libereckého kraje dne 31. 3. 2021 žalobci sdělilo, že po přezkoumání napadeného příkazového bloku nebyly shledány důvody pro zahájení přezkumného řízení. Po výzvě podle § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), k vyjádření se k podkladům rozhodnutí před vydáním rozhodnutí, doručil žalobce správnímu orgánu I. stupně své písemné vyjádření. Následně byly jeho námitky rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 12. 5. 2021 zamítnuty podle § 123f odst. 3 zákona o silničním provozu, jako nedůvodné a provedený záznam v rámci bodového hodnocení řidiče byl ke dni 8. 2. 2021 potvrzen. Správní orgán I. stupně shrnul obsah obdržených rozhodnutí a oznámení o přestupcích a uložených pokutách, poté se zabýval jednotlivými příkazovými bloky z hlediska jejich určitosti a srozumitelnosti. Shledal, že všechny příkazové bloky obsahují zákonem předvídané náležitosti. Doplnil, že při posuzování příkazových bloků správní orgán zkoumá pouze to, zda je tu způsobilý podklad pro záznam, správní orgán však nezkoumá správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na jejichž základě došlo k záznamu bodů. Správní orgán I. stupně rovněž uvedl, že řidič podpisem bloků s přestupky souhlasil. Položky na příkazových blocích byly náležitě vyplněny a příkazové bloky byly způsobilými podklady pro zápis bodů do bodového hodnocení řidiče.

15. Blanketní odvolání ze dne 31. 5. 2019 žalobce dodatečně doplnil. Obecné odvolací námitky směřovaly do přezkoumatelnosti rozhodnutí a způsobilosti podkladů pro zápis. V odvolání bylo napadnuto i používání zkratek k popisu přestupkového jednání. Nebyly naplněny náležitosti příkazových bloků. Podle žalobce nemůže být oznámení o uložení pokuty dostatečným důkazem o tom, že pro záznam bodů v registru řidičů existoval způsobilý podklad. Důkazem mělo být detailní posouzení jednotlivých příkazových bloků. Žalobce na podporu svých argumentů citoval rozhodnutí jiných správních orgánů, která se nezpůsobilostí podkladů pro záznam do registru řidičů rovněž zabývala. Dále vyjadřoval konkrétně k jednotlivým příkazovým blokům a zpochybňoval údaje uvedené v jednotlivých kolonkách, shodně jako v žalobě.

16. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný odvolání žalobce zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Podle žalovaného správní orgán I. stupně rozhodoval o námitkách na podkladě pravomocných rozhodnutí, na základě kterých byly žalobci body zaznamenány, nejen na základě oznámení o přestupcích. Také si vyžádal kopie všech příkazových bloků, které dle žalovaného splňují veškeré požadavky na ně kladené. Správní orgán I. stupně se vypořádal se všemi podáními žalobce. Ohledně odkazu na rozhodnutí jiných správních orgánů konstatoval, že žalobce neuvedl žádné konkrétní námitky vztahující se k těmto rozhodnutím. Ohledně vypořádání této námitky se žalovaný odkázal na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka Liberec ze dne 15. 2. 2016, č. j. 59 A 68/2015-52, kde byla řešena obdobná otázka. Žalovaný se poté podrobně zabýval náležitostmi všech příkazových bloků a na základě skutečností v nich uvedených s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu dovodil, že odvolací námitky jsou nedůvodné.

V. Posouzení věci krajským soudem

17. Napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející soud přezkoumal v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v rozsahu a v mezích uplatněných žalobních bodů podle § 75 odst. 2 s. ř. s., v duchu dispoziční zásady, kterou je správní soudnictví ovládáno, s tím, že přitom vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s.

18. Předmětem soudního přezkumu jsou správní rozhodnutí vydaná ve věci námitek proti záznamu 12 bodů v registru řidičů uplatněných podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu. Podle tohoto ustanovení, nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče (odst. 2). Shledá-li naopak příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí (odst. 3).

19. V obecné rovině soud nejprve připomíná, že rozsah řízení o námitkách vymezil již Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44 (všechny rozsudky Nejvyššího správního soudu dostupné na www.nssoud.cz), podle něhož: „Správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zákona o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán však v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci)“. V řízení o námitkách tedy správní orgán posuzuje, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku atd. Tomu pak logicky odpovídá i výrok rozhodnutí a jeho odůvodnění. V důsledku toho tedy správní orgán ověří, zda oznámení, které bylo podkladem pro záznam bodů v registru řidičů, plně odpovídá skutečnostem uvedeným v rozhodnutí nebo v dokladu o blokové pokutě (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2011, č. j. 5 As 76/2010-59). Z judikatury Nejvyššího správního soudu (srov. např. rozsudky ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20 či ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39) ve spojitosti s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 776/2000, plynou hlediska, ze kterých je třeba zkoumat jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokovém řízení (pokutové bloky), aby mohl být učiněn závěr o zákonném podkladu pro záznam bodů v registru řidičů. Nepochybně tyto závěry lze vztáhnout také k příkazním blokům vydaným od 1. 7. 2017 dle § 92 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

20. První žalobní bod, který se týká nereflektování odvolacích důvodů, v podstatě kopíruje žalobní námitky uplatněné již v žalobách projednávaných zdejším soudem pod sp. zn. 59 A 15/2015 a sp. zn. 59 A 34/2015, sp. zn. 59 A 64/2015, sp. zn. 59 A 65/2015 či sp. zn. 59 A 68/2015, sp. zn. 59 A 118/2017, z poslední doby např. pod sp. zn. 59 A 63/2018, sp. zn. 59 A 86/2018, sp. zn. 59 A 89/2018, sp. zn. 59 A 69/2019, sp. zn. 59 A 73/2021 či 59 A 15/2021. Žaloba v tomto směru neobsahovala žádné žalobní výhrady, které by žalobcův případ individualizovaly a směřovaly do konkrétních částí napadeného rozhodnutí žalovaného či opomenutí konkrétních odvolacích námitek.

21. K uplatněnému žalobnímu bodu soud shodně jako v předchozích rozhodnutích ve shora označených věcech uvádí, že je samozřejmě povinností žalovaného jako odvolacího orgánu svoje rozhodnutí řádně odůvodnit v souladu s § 68 odst. 3 správního řádu, včetně vypořádání odvolacích námitek. Tuto povinnost však nelze absolutizovat a chápat ji jako striktní požadavek na podrobné vypořádání každé dílčí námitky a argumentace, je-li z odůvodnění rozhodnutí seznatelné, jak o odvolacích důvodech žalovaný uvážil a na základě jakého skutkového stavu a právních úvah a důvodů. Některé výtky mohou být vypořádány i tak, že v odůvodnění svého rozhodnutí prezentuje správní orgán názor odlišný od žalobcova, který přesvědčivě zdůvodní. Tím se s námitkami účastníka řízení vždy minimálně implicite vypořádá.

22. Soud má za to, že napadené rozhodnutí se plně vypořádalo jak s odvolacími důvody uplatněnými v obecné rovině, včetně odkazu na rozhodnutí vydávaná jinými správními orgány v obdobných věcech, tak i s konkrétními výtkami, které žalobce vůči jednotlivým příkazovým blokům vznesl. Soud považoval v daném případu rozhodnutí žalovaného za srozumitelné, přezkoumatelné, řádně odůvodněné.

23. Odvolává-li se žaloba znovu v úvodní části na rozhodnutí Městského úřadu Hlučín ze dne 6. 1. 2020, č. j. HLUC/00590/2020/OD/Vo, jakož i na další rozhodnutí správních orgánů, uvádí soud, že nepovažoval za potřebné se jimi zabývat pro účely posouzení žalobních námitek. Žalobce nenavrhoval těmito listinami doplnit dokazování, neuváděl ani, jaké skutečnosti by jimi mohly být podloženy, kromě správní praxe toho kterého správního orgánu. K tomu lze jen poznamenat, že případná jiná praxe správního orgánu či rozsah odůvodnění jiných rozhodnutí bez dalšího nemůže vést k závěru o nezákonnosti rozhodnutí žalovaného.

24. Další částí žaloby žalobce brojí (pozn. soudu opět shodně jako v žalobách podaných stejným právním zástupcem v již dříve projednávaných věcech) v obecné rovině proti nezpůsobilosti podkladů pro záznam bodů v registru řidičů. S tezemi, které žaloba ve vztahu k rozhodnutím o přestupcích a rozhodnutím vydaných příkazním řízení soudu předestřela, lze v obecné rovině souhlasit. Je-li podkladem pro záznam bodů pravomocné rozhodnutí správního orgánu o přestupku [ve smyslu § 123b odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu], správní orgán již nepřezkoumává jeho správnost a zákonnost či dokonce kvalifikaci skutku, jak už bylo řečeno v úvodní části argumentace soudu, ale soustředí se k vzneseným námitkám na to, zda jde o řádný podklad pro záznam, zda byl zaznamenán správný počet bodů. Ve vztahu k příkazovému bloku [v návaznosti na oznámení o uložení pokuty za přestupek v příkazním řízení dle § 123b odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu] lze ve stručnosti shrnout, že je svou povahou správním aktem, který závazně deklaruje, že se určitá osoba dopustila konkrétního, individuálně popsaného jednání, jež naplnilo znaky přestupku, a konstituuje jeho povinnost zaplatit pokutu. Obsahové náležitosti příkazového bloku proto vyplývají zejména z povahy příkazního řízení, jak je stanoví zejména § 92 zákona o odpovědnosti za přestupky, přičemž povaze příkazního řízení korespondují strohé a zkratkovité formulace, pokud je z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v příkazním řízení uložena, je-li zároveň konkrétní jednání v příkazovém bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, aby nebylo zaměnitelné s jiným (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20 nebo ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39).

25. Žalobce dále uvádí konkrétní výhrady vůči jednotlivým pokutovým blokům (pozn. soudu žalobce nereflektuje, že po 1. 7. 2017 jde o příkazový blok) vydaným Policií České republiky dne 9. 11. 2017, série AC/2017, č. bloku C 0680758, ze dne 10. 12. 2020, série AS/2019, č. bloku 3009956 a ze dne 2. 2. 2021, série AS/2019, č. bloku S 2757164. Soud zdůrazňuje, že žalobce tak činí, aniž by zároveň správním orgánům rozhodujícím v řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů vytýkal, že byl záznam bodů nesprávný, přestupků se nedopustil, s vydáním příkazových bloků nesouhlasil, nepodepsal je apod.

26. Obsahuje-li příkazový blok ze dne 9. 11. 2017, série AC/2017, č. bloku C 0680758, právní kvalifikaci „§125c/1f3 zák. č. 361/2000 Sb.“, a dodatek „§ 18/4 z. č. 361/2000 Sb.“ v rámci popisu skutku, považuje soud tyto údaje za postačující, v souladu s § 92 odst. 1 písm. f) zákona o odpovědnosti za přestupky. Z uvedené zkratky právní kvalifikace je nade vše zřejmé, že žalobcovo jednání bylo kvalifikováno podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu za porušení povinnosti dle § 18 odst. 4 uvedeného zákona, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci o 20 km/h a více. Tomu odpovídá popis skutku slovy „9. 11. 2017 v 12:25 hod. Velké Hamry, sil. I/10, u. č. 138 řidič OA4L84935 porušil § 18/4 z. č. 361/2000 Sb. rychlost obec R 50/79/76 km/h“. Z těchto zkratek běžně užívaných při vyplňování bloků vyplývá, že žalobce porušil povinnost dle § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, když mu byla naměřená rychlost 78 km/h, po odečtu odchylky přístroje činí naměřená rychlost 76 km/h, a že byl překročen rychlostní limit v obci 50 km/h. Rovněž místo a čas přestupkového jednání byly dostatečně specifikovány. V kolonce č. 1 je dále uvedeno jméno žalobce „M. R.“, v kolonce č. 2 datum narození: „X“, v kolonce č. 3 adresa místa trvalého pobytu: „X“, v kolonce č. 4 totožnost ověřena: „X“. Nelze proto tvrdit, že by nebyla přesně zjištěna osoba, která přestupek spáchala. V kolonce č. 8 celková výše pokuty: „1 000,- Kč“, slovy „tisíc Kč“. Výše pokuty je proto dostatečně srozumitelně specifikována. Dále je na příkazovém bloku uvedeno, že byl sepsán v obci „Velké Hamry dne 9. 11. 2017“. Nelze proto ani tvrdit, že by byl název obce zapsán zkratkovitě a nejasně. Na příkazovém bloku je rovněž obsažen otisk úředního razítka Policie ČR, otisk osobního služebního razítka obsahujícího identifikační údaje policisty a jeho podpis. Lze konstatovat, že žalobce se mohl na místě bránit proti zjištění přestupkového jednání, jeho prokázání, právní kvalifikaci a uložené pokutě, což neučinil. Příkazový blok považuje soud za dostatečně určitý, srozumitelný a čitelný.

27. Žalobce dále brojil proti kvalifikaci obsažené v příkazovém bloku ze dne 10. 12. 2020, série AS/2019, č. bloku 3009956. Dle jeho názoru je v kolonce č. 6 uvedena chybně právní kvalifikace daného jednání. Totožnou námitku vypořádal již žalovaný v napadeném rozhodnutí, když konstatoval, že „písmeno „K“, které je součástí uvedené zkratky ust. „§ 125c/1K/“ lze při čtení zaměnit s nedotaženým písmenem „b“, ovšem je třeba poznamenat, že i z popisu skutku uvedeného o řádek výše jednoznačně vyplývá porušení povinnosti stanovené řidiči vozidla v ust. § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, které naplňuje skutkovou podstatu přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. K tomu je ve spisové dokumentaci (viz list č. 18 spisu) založeno oznámení o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 10. 12. 2020, ve kterém je uvedeno: „Tím porušil § 6 odst. 1 písm. a) zák. č. 361/2000 Sb. ve znění pozdějších změn a dopustil se tak přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zák. č. 361/2000 Sb. ve znění pozdějších změn.“ Správní orgán II. stupně musí rovněž konstatovat, že policisté individuálně vypisují bloky na pokutu přímo na místě přestupku, za jakýchkoli podmínek, tudíž lze dospět k závěru, že s ohledem na jistý diskomfort není na místě očekávat, že takový zápis bude vždy odpovídat krasopisu. Nadto příkazem na místě nelze řešit přestupek dle ust. § 125c odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu související s uložením správního trestu zákazu činnosti, což je explicitně stanoveno v ust. § 125c odst. 8 zákona o silničním provozu.“ S uvedenou argumentací žalovaného se zdejší soud bez dalšího ztotožňuje a v úplnosti na ni odkazuje a příkazový blok považuje za dostatečně určitý, srozumitelný a čitelný.

28. Ke shodným závěrům soud dospěl rovněž ve vztahu k příkazovém bloku ze dne 2. 2. 2021, série AS/2019, č. bloku S 2757164, kterým byla žalobci uložena pokuta za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) ve spojení s porušením povinnosti řidiče motorového vozidla uvedené v § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, tj. povinnosti být jako řidič za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Na příkazovém bloku jsou uvedené údaje „Dne 2. 2. 2021 v 14:40 hod v obci Plavy 203. R2 = X § 6/1 A z. č. 361/2000 Sb. jako řidič vozidla nebyl připoután bz. pásem. §5/2 j z. č. 361/2000 Sb. – neočištěné vozidlo“. Přestupkové jednání je proto dostatečným způsobem popsáno. Právní kvalifikace údajem „§ 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb.“ ve spojení s porušením povinnosti dle § 6 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona je dostatečně určitá. Rovněž porušením povinnosti dle § 5 odst. 2 písm. j) uvedeného zákona je ze zápisu dostatečně zřejmé. Místo a čas přestupkového jednání byly jednoznačně zachyceny, jelikož ze zápisu zcela jasně vyplývá, že přestupek byl spáchán dne 2. 2. 2021 v 14:40 hodin v obci Plavy u domu č. p.

203. Dále je na příkazovém bloku uvedeno, že byl sepsán „v obci Plavy dne 02. 02. 2021“. I tento příkazový blok proto soud považuje za dostatečně určitý, srozumitelný a čitelný. Dodává, že žalobce proti tomuto příkazovému bloku podával návrh na zahájení přezkumného řízení. Jeho totožné námitky přitom byly Krajským ředitelstvím policie Libereckého kraje rovněž odmítnuty.

29. K obecným námitkám ohledně nedostatečné identifikace času, místa a způsobu vydání příkazových bloků soud uvádí, že je neshledal důvodné. Popisem místa spáchání přestupků se v napadeném rozhodnutí ve vztahu ke každému příkazovému bloku podrobně zabýval správní orgán I. stupně, resp. žalovaný a soud se s jejich závěry ztotožnil, jak rozvedl v předchozích bodech rozsudku. Žalobce namítá pouze formální nedostatky, aniž by se současně bránil tomu, že daný přestupek v uvedeném místě nespáchal, že nesouhlasil na místě s jeho kvalifikací, netvrdí, že nepodepsal příkazový blok či byl k podpisu donucen. Za takové situace nebylo nutné v příkazovém bloku ještě podrobněji popisovat místo přestupkového jednání, pokud nebylo sporu o tom, že šlo o porušení povinnosti při provozu na pozemních komunikacích.

30. Soud tedy uzavírá tím, že předmětná rozhodnutí o přestupcích a předmětné bloky, jejichž nedostatky žalobce namítal, správní orgány správně posoudily jako způsobilé podklady pro zápis příslušného počtu bodů do registru řidičů. Nelze dospět k závěru, že by správní orgány postupovaly při vyřízení námitek nezákonně.

VI. Závěr a náklady řízení

31. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.

32. O podané žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, a to v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s., za výslovného souhlasu žalobce a žalovaného.

33. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 věta prvá s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

34. V souzeném případu měl úspěch žalovaný správní orgán, ten náhradu nákladů řízení epožadoval, ostatně mu ani žádné náklady nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.