59 CO 239/2021-232

Rubrum

Krajský soud v [obec], pobočka ve [obec], rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Dalibora Bruka a soudkyň JUDr. Ivony Ryšánkové a JUDr. Bronislavy Tinklové, LL.M., ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 12 822,20 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 30. 6. 2021, č. j. 2 C 95/2020-177 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení v plné výši v částce v částce 5.704 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta.

Odůvodnění

1. Soud I. stupně v záhlaví označeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 12.822,20 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 9.622,20 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 2.000 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 11.979 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. V odůvodnění svého rozhodnutí soud I. stupně v podstatném uvedl, že smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum] byla uzavřena podle § 50 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2015 (dále jen„ energetický zákon“). Pasivní věcnou legitimaci žalované k zaplacení dodávek elektřiny posuzoval soud I. stupně na základě výkladu plné moci a potvrzení o právních vztazích ze dne [datum], vystavené žalovanou pro [právnická osoba] pod kontrolou, o.p.s. (dále jen„ EPK“) v intencích smlouvy o energetickém poradenství a správě odběrných míst a odběrných zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu ze dne [datum], jejíž výkladová pravidla jsou obsažena v ust. § 266 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“). Uvedl, že žalovaná uzavřela s EPK komisionářskou smlouvu podle § 557 a násl. obch. zák., smyslem smlouvy o energetickém poradenství a správě odběrných míst a odběrných zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu byla komise, tzn. smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny a zemního plynu bude uzavírat jako odběratel s distributory elektřiny a zemního plynu EPK, což vyplývá z ujednání o přeregistraci odběrných míst žalované na EPK v plné moci ze dne [datum], a EPK pak uzavře smluvní vztahy s dodavateli, kteří zúčtují náklady za spotřebovanou elektřinu a zemní plyn EPK, která tyto náklady následně přeúčtuje žalované. K obsahu plné moci soud I. stupně z hlediska subjektivního a objektivního výkladu uvedl, že nevzbuzuje pochybnosti, že při uzavírání smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a zemního plynu má být odběratelem EPK a že EPK vstupuje do smluvního vztahu týkajícího se dodávek elektřiny a zemního plynu do příslušných EAN ve vlastnictví žalované a náleží jí právo s těmito odběrnými místy a odběrnými zařízení nakládat. Absenci pochybnosti žalobkyně o EPK jako odběrateli svědčí také § 2 odst. 2 písm. a) bod 17 energetického zákona, který připouštěl, že zákazníkem odebírajícím elektřinu do příslušného odběrného místa může být třetí osoba odlišná od vlastníka odběrného místa, která pak nakoupenou elektřinu přeúčtovává. V případě Městyse [obec] žalobkyně sama uzavřela s EPK jako odběratelem smlouvu o sdružených dodávkách na předmětná odběrná místa (smlouva ze dne [datum]) a až posléze dne [datum] uzavřela smlouvu s touto obcí jako odběratelem prostřednictvím zmocněnce (EPK). Soud I. stupně uzavřel, že ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum] byla jako odběratel zavázána EPK; k překročení zástupčího oprávnění ze strany EPK (§ 440 ve spojení s § 446 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) nemohlo dojít a nedošlo. Žalovaná nebyla účastníkem smlouvy, se žalobkyní sama ani v zastoupení EPK na základě plné moci ze dne [datum] nejednala a smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ani v zastoupení EPK neuzavřela a není proto ve věci pasivně legitimována. V pozici neoprávněného odběratele není žalovaná, ale EPK, která je předmětnou smlouvou vázána, a žalobkyni nelze proto nárok přiznat ani z titulu neoprávněného odběru dle § 51 a násl. energetického zákona ani z titulu náhrady škody dle vyhlášky č. 82/2011 Sb. Žalované přiznal soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů řízení jako procesně plně úspěšné účastnici.

3. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání z důvodů podle § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e), g) o. s. ř. Nesouhlasila se soudem I. stupně, že změna dodavatele probíhala v tichosti, neboť žalovaná o uzavření smluv a změně dodavatele byla informována dopisem EPK dne [datum]. Dle žalobkyně soud I. stupně vyhodnotil skutkový stav nesprávně, různé části odůvodnění rozhodnutí si odporují a rozsudek je nepřezkoumatelný. Skutečnost, že žalobkyně uzavřela u zákazníka Městys [obec] smlouvu napřímo s EPK jako odběratelem a následně s touto obcí jako odběratelem prostřednictvím zmocněnce [příjmení], nepostačuje dle žalobkyně k prokázání vědomosti žalobkyně o překročení zástupčího oprávnění [příjmení], přičemž žalobkyně byla v dobré víře a neměla a nemohla mít vědomost o překročení zástupčího oprávnění ze strany EPK, což vyplývá z jejího vědomí, že nabídla nejnižší možnou cenu komodit. Dle žalobkyně z plné moci omezení EPK uzavřít smlouvy jménem a na účet žalované nevyplývá. Rozhodnutí o uzavření smlouvy o dodávkách energií přímo se zákazníky nebylo zcela na vůli žalobkyně a EPK, neboť se k tomu ještě před uzavřením dohody o spolupráci s EPK zavázala v rámcové smlouvě se svým subjektem zúčtování, kterou žalobkyně neuzavírala sama, uzavíral ji předchozí vlastník a jednatel [příjmení] [jméno] [příjmení], M.B.A., a ujednání tak nemohla ovlivnit. Žalobkyni bylo známo, jak fungují smluvní vztahy mezi EPK a veřejnoprávními korporacemi, to však není důkazem o tom, že o překročení zástupčího oprávnění [příjmení] věděla. Z plné moci explicitně nevyplývalo, jakým způsobem měla EPK smlouvy uzavřít a implicitně z ní vyplývalo, že EPK je oprávněna uzavřít smluvní vztahy za veřejnoprávní korporace přímo i nepřímo. [jméno] víru žalobkyně prokazuje, že dlouho před navázáním spolupráce s EPK byla smluvně zavázána svému subjektu zúčtování, že bude uzavírat smlouvy přímo se zákazníky, nepřímé dodávky do konce r. 2015 byly jen dočasným řešením zapříčiněným předčasným ukončením smluvních vztahů společností [právnická osoba], kdy žalobkyně neměla jinou možnost, než vstoupit do takto nastavených smluvních vztahů. Dále dobrou víru prokazuje, že ceny žalobkyní dodaných energií byly výrazně nižší než ceny konkurenčních firem, a že v Oznámení o zasmluvnění ze dne [datum] je uvedeno, že EPK měla oprávnění jménem žalovaného a na jeho účet smlouvu o dodávkách energií s vybraným dodavatelem uzavřít. Soudu I. stupně žalobkyně vytýkala, že neakceptoval tyto skutečnosti a k nim předložené důkazy a důkazy týkající se nekalosoutěžního jednání společnosti [právnická osoba] proti žalobkyni. Žalobkyně popřela propojení s EPK a nelze po ní spravedlivě požadovat, aby strpěla ze strany žalované využití výhody nízké ceny komodit a čerpání úhrady distribučních poplatků žalobkyní za žalovanou. Žalobkyně dále namítala nepravdivost závěru soudu I. stupně, že by cíleně nepřebírala poštu s tím, že soud I. stupně vnesl do řízení vlastní představy o skutkovém stavu a narušil rovnost účastníků. Pokud by měly být smlouvy o dodávkách energií závazné pro EPK, byly by dle žalobkyně absolutně neplatné pro nemožnost plnění, neboť žalobkyně by neměla jak plnit, když EPK odběrnými místy nikdy nedisponovala. I pokud by smlouvy žalovanou nezavazovaly, byla by podle žalobkyně pasivně legitimována, neboť nárok není závislý na platnosti smluv o dodávkách energií a je nutno ho podřadit pod normy energetického zákona o neoprávněném odběru. I pokud by došlo k překročení zástupčího oprávnění, neunesla žalovaná dle žalobkyně důkazní břemeno o vědomosti žalobkyně o překročení zástupčího oprávnění a proto nastala fikce schválení jednání a smlouvy žalovanou zavazují. Žalobkyně vytýkala soudu I. stupně také nesprávné právní posouzení smlouvy o energetickém poradenství s tím, že dle ní se jednalo o nepojmenovanou smlouvu podle § 491 odst. 1 obč. zák., neboť žalovaná při jejím uzavření nejednala jako podnikatel. Pokud žalovaná chtěla vyloučit možnost uzavření smlouvy v jejím zastoupení, měla takové omezení do plné moci napsat. Obsah smlouvy o energetickém poradenství nebyl žalobkyni znám a neměla povinnost jej zkoumat. Žalobkyně nesouhlasila s výkladem plné moci soudem I. stupně, v níž dle ní absentuje výslovně uvedené omezení jednatelského oprávnění způsobem, kdy má EPK jednat vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Soud I. stupně opomenul, že EPK na sebe nikdy odběrná místa žalované fakticky nepřeregistrovala. Soudu I. stupně s ohledem na princip legitimního očekávání také vytkla, že ignoroval rozhodnutí Krajského soudu v [obec], pobočky ve [obec], ze dne 27. 10. 2020, č. j. 59 Co 226/2020-148, podle kterého na základě identické plné moci byla EPK oprávněna smlouvy o dodávkách energií uzavřít a ze strany EPK k překročení zástupčího oprávnění nedošlo. Okresní soud ve [obec] po vrácení věci zmíněným rozhodnutím žalobě vyhověl. Žalobkyně dále poukázala na to, že EPK neměla licenci pro obchod s komoditou a nemohla tak vystupovat jako dodavatel komodity ani jako zákazník. Uzavření smluv jménem a na účet žalované bylo tedy jedinou možností. Skutečnost, že EPK nepřekročila zástupčí oprávnění, vyplývá také z rozhodnutí Okresního soudu v Berouně č. j. 111 C 17/2019-156 a Krajského soudu v Praze č. j. 22 Co 10/2021-167. K překročení zástupčího oprávnění soud I. stupně dospěl podle žalobkyně bez tvrzení a důkazů žalované a jeho rozhodnutí vykazuje prvky nepřípustné libovůle. Dle žalobkyně mohlo dojít maximálně ke zdánlivému zmocnění (§ 444 odst. 1 o. z.) a žalovaná se nedostatku zmocnění nemůže dovolávat, byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno. Žalovaná je pasivně legitimována i pro případ, že smlouvy budou shledány neplatnými anebo pro žalovanou nezávaznými, neboť žalobkyně uskutečnila dodávky energií a žalovaná je odebrala, spotřebovala a neuhradila. Odpovědnost odběratele za neoprávněný odběr energie je energetickým zákonem konstruována jako objektivní a je vázaná na faktický odběr. Žalovaná nezpochybňuje, že dodanou elektřinu a plyn přijala a spotřebovala a svůj závazek nejméně třikrát částečnými úhradami na faktury i písemnou podepsanou dohodou uznala. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení nebo aby sám rozhodl ve prospěch žalobkyně a přiznal jí také náhradu nákladů řízení.

4. Žalovaná v písemném vyjádření označila odvolání za nedůvodné s tím, že žalobkyně uvádí skutečnosti, se kterými se už vypořádal soud I. stupně. Měla za to, že změna dodavatele se skutečně odehrála v naprosté tichosti, protože smlouva s EPK v pozici odběratele byla uzavřena dne [datum] a následně byly uzavírány smlouvy dne [datum] a odběratelům to bylo pouze oznámeno přípisem v první dekádě prosince 2015. Nadstandardní vztahy žalobkyně a EPK dle žalované dokresluje, že žalobkyně disponuje podacím archem odchozí pošty EPK. Námitka žalobkyně o nemožnosti uzavření smluv s EPK jako odběratelem, protože jí to nedovolovala smlouva s [právnická osoba], neobstojí, neboť i když tuto smlouvu uzavřela [datum], poté uzavřela dne [datum] smlouvu přímo s EPK jako odběratelem. Žalovaná zdůraznila, že žalobkyně nerozporovala, že věděla, jak fungují smluvní vztahy mezi EPK a veřejnoprávními korporacemi. V závěru o nevyzvedávání pošty žalobkyní soud I. stupně vycházel z důkazů předložených mu i v jiných řízeních (např. ve věci sp. zn. 2 C 93/2020). Žalobkyně od [datum] začínala dodávat energie do více než [číslo] odběrných míst a půl měsíce před zahájením těchto dodávek si nepřebírala z datové schránky poštu, což nelze považovat za nic jiného než za záměr, zvláště když reakce odběratelů o překročení zástupčího oprávnění označuje za opožděné a namítá, že už byly zahájeny dodávky podle smluv. K námitce, že EPK nedisponovala odběrními místy a smlouva s EPK jako odběratelem by byla neplatná pro nemožnost plnění, žalovaná uvedla, že uvedené žalobkyně v řízení před soudem I. stupně netvrdila a navíc EPK měla na základě smlouvy o energetickém poradenství a správě odběrných míst ve své správě odběrná místa žalované. Posouzení nároku žalobkyně podle jiných norem hmotného práva není možné z důvodu nedostatku pasivní věcné legitimace žalované a tento požadavek žalobkyně ukazuje na její úvahu, že jakmile budou existovat uskutečněné dodávky energií obcím a jejich organizacím, bude se jednat o pohledávku za těmito subjekty, které jí ji budou muset zaplatit bez ohledu na to, že mají zálohově předplacené stamilióny u EPK. Posouzení smlouvy jako komisionářské žalovaná považovala s ohledem na § 261 odst. 2 obch. zák. v pořádku. Žalovaná nesouhlasila s tím, že by žalobkyně neznala obsah smlouvy o energetickém poradenství, neboť to vyplývá ze smlouvy ze dne [datum]. Argumentaci rozhodnutími jiných soudů žalovaná považovala za nepodstatnou, neboť soud I. stupně vysvětlil, jakými úvahami se řídil a proč věc posoudil v režimu komisionářské smlouvy a došel k závěru, že smlouva, z níž žalobkyně odvíjí svůj nárok, zavazuje jen EPK a žalovaná není pasivně legitimována. Žalovaná navrhla, aby rozsudek soudu I. stupně byl potvrzen a žalobkyně zavázána nahradit jí náklady odvolacího řízení.

5. Odvolací soud konstatuje, že žalobkyně podala odvolání včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), je osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), odvolání směřuje proti rozhodnutí, které lze odvoláním napadnout (§ 201, § 202 a contrario, o. s. ř.) a uvádí v něm způsobilé odvolací důvody vymezené v ust. § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e), g) o. s. ř.

6. Po přezkoumání rozhodnutí soudu I. stupně včetně řízení jemu předcházejícího (§ 212a odst. 1, 5 o. s. ř.) dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání není opodstatněné.

7. Předně odvolací soud uvádí, že rozsudek soudu I. stupně neshledal nepřezkoumatelným. Soud I. stupně v odůvodnění svého rozhodnutí provedl hodnocení provedených důkazů v jejich jednotlivosti i vzájemné souvislosti a přihlédl k tomu, co bylo účastníky v řízení uvedeno. Skutková zjištění následně podřadil pod konkrétní právní normy, přičemž vyložil, jak na posuzovanou věc dopadají a proč nelze žalobkyni uplatněný nárok přiznat nejen ze smluvního vztahu, ale i z jiných právních titulů.

8. K námitce žalobkyně o nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku lze poukázat i na judikaturu Nejvyššího soudu, z níž se podává, že rozhodnutí soudu prvního stupně je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů tehdy, když vůči němu nemůže účastník, který s rozhodnutím nesouhlasí, náležitě formulovat odvolací důvody, a ani odvolací soud proto nemá náležité podmínky pro zaujetí názoru na věc. Přezkoumatelnost rozhodnutí soudu prvního stupně je předpokladem především pro to, aby se účastník mohl domáhat svých práv u odvolacího soudu. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv odvolatele (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3814/2015). V daném případě žalobkyně byla schopna své odvolací námitky vůči rozsudku soudu I. stupně uplatnit a vůči závěrům přijatým soudem I. stupně argumentovat, o čemž svědčí kromě obsahu jejího odvolání také jeho poměrně značná obsáhlost.

9. Ke skutkové stránce věci odvolací soud uvádí, že soud I. stupně učinil správná skutková zjištění, která mají podklad v provedeném dokazování (k výjimkám se odvolací soud vyjadřuje níže). Odvolací soud doplnil dokazování poštovní knihou žalované za rok 2015, zopakoval důkaz dopisem žalované ze dne [datum], detailem odeslané zprávy ze systému datových schránek, s tím, že ostatní listinné důkazy provedené soudem I. stupně s ohledem na jejich povahu v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu nebylo potřebné opakovat (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1546/99, sp. zn. 26 Cdo 938/2015, sp. zn. 26 Cdo 228/2015, sp. zn. 28 Cdo 2401/2008, sp. zn. 30 Cdo 256/2018), a po skutkové stránce vyšel odvolací soud z následujících skutkových zjištění.

10. Mezi EPK jako poskytovatelem, obcí [obec] a žalovanou a Mateřskou školou [obec], okres [okres], příspěvková organizace, obě v postavení„ přidružených“ účastníků smlouvy jako organizace zřízené, založené nebo vlastněné obcí, byla dne [datum] uzavřena smlouva o energetickém poradenství a správě odběrných míst a zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu (dále též„ smlouva o energetickém poradenství“). Předmětem smlouvy byla mimo jiné správa a provozování odběrných míst a odběrných zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu ve vlastnictví obce a přidružených účastníků smlouvy. Smluvní strany se dohodly, že obec svěří poskytovateli do správy odběrná místa svá a přidružených účastníků smlouvy (čl. III., bod 3.1); správou spotřeby energií strany rozuměly změnu zákazníka na odběrních místech obce a přidružených účastníků smlouvy na poskytovatele, který se tak pro obec a přidružené účastníky smlouvy stane správcem předmětných odběrných míst a nevýhradním provozovatelem odběrných zařízení (čl. III., bod 3.2); poskytovatel měl obci a přidruženým účastníkům smlouvy přeúčtovávat spotřebovanou elektrickou energii a zemní plyn ve stejných termínech, v jakých budou účtovány poskytovateli smluvními dodavateli (čl. III., bod 3.4); poskytovatel a obec sjednali roční paušální poplatek za správu odběrných míst v konkrétní výši na odběrných místech obce a přidružených účastníků smlouvy (čl. III., bod 3.9); poskytovatel převzal plnou odpovědnost za odběrná místa obce a přidružených účastníků smlouvy a byl povinen je přeregistrovat (čl. IV., bod 4.1.); obec a přidružení účastníci smlouvy se zavázali hradit poskytovateli náklady spojené se zajištěním dodávek elektrické energie a zemního plynu do odběrných míst a odběrných zařízení předaných poskytovateli do správy (čl. VII., bod 7.1.). Součástí smlouvy je Příloha 1 obsahující seznam odběrných míst a odběrných zařízení předaných poskytovateli do správy (Smlouva o energetickém poradenství a správě odběrných míst zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu).

11. V den uzavření shora uvedené smlouvy, tj. [datum] vystavila žalovaná pro EPK plnou moc a potvrzení o právních vztazích (dále též„ [příjmení] moc“) v tomto znění: Základní škola [obec], [IČO], sídlem [adresa]. [jméno] [příjmení], ředitelkou Základní školy [obec], tímto potvrzuje, že Energie pod kontrolou, obecně prospěšná společnost, je na základě uzavřených smluvních vztahů oprávněna nakládat s odběrnými místy a odběrnými zařízeními energií Základní školy [obec]. Toto oprávnění zejména zahrnuje právo zastupovat Základní školu [obec] před dodavateli a distributory energií při přehlášení odběru energií a jednotlivých odběrných míst na nového odběratele (zákazníka), kterým je EPK. Tímto se rovněž potvrzuje, že EPK je oprávněna na základě uzavřených smluvních vztahů s Obcí [obec] a Základní školou [obec] uzavřít s dodavateli nové smluvní vztahy v místech dosavadních odběrů Základní školy [obec], a že jí náleží právo s těmito odběrnými místy a odběrnými zařízeními nakládat ([příjmení] moc a potvrzení o právních vztazích).

12. Na základě smlouvy o energetickém poradenství a správě odběrných míst a zařízení dodávala EPK žalované elektrickou energii do jejích odběrných míst, dodávky žalované fakturovala a žalovaná za dodávky hradila platby EPK. Spolupráce takto fungovala do prosince 2015. Princip fungování EPK byl žalobkyni znám (faktury EPK, nesporná tvrzení).

13. Dne [datum] uzavřeli EPK (Účastník [číslo]), [právnická osoba] (Účastník [číslo]) a žalobkyně (Účastník [číslo]) dohodu o spolupráci, v níž prohlásily, že Účastník [číslo] poskytuje svým smluvním partnerům službu komplexní přenesené správy odběrných míst svých zákazníků (dále jen„ klient“) a provozuje přenesenou správu odběrných míst a odběrných zařízení pro spotřebu elektřiny a zemního plynu ve vlastnictví klientů, a to zejména na základě uzavřených smluv o energetickém poradenství a správě odběrných míst a odběrných zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu mezi Účastníkem [číslo] [číslo] klienty a na základě plných mocí vystavených klienty (čl. I., bod 1); Účastník [číslo] [číslo] prohlásili, že na základě plných mocí od klientů jako majitelů odběrných míst jsou oprávněni uzavírat jejich jménem a na jejich účet smlouvy s dodavateli elektrické energie a zemního plynu na jejich dodávku do odběrných míst, (čl. I., bod 2); smluvní strany se dohodly, že za účelem zajištění dodávek elektrické energie a zemního plynu do odběrných míst klientů uzavřou spolu smlouvy o sdružených službách dodávek elektrické energie a zemního plynu, na jejichž základě bude Účastník [číslo] poskytovat dodávky energií zákazníkům Účastníka [číslo] [číslo] za cenu sjednanou v dohodě pro období minimálně jednoho roku (čl. II., bod 1.) (Dohoda o spolupráci).

14. Dne [datum] byla podepsána smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovanou jako zákazníkem na období od [datum] do [datum]; smlouvu za zákazníka podepsala EPK, kdy je připojen otisk razítka EPK a podpis jejího ředitele [jméno] [příjmení]. Přílohou smlouvy je označení odběrného místa žalované (Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny). Při podpisu měla žalobkyně [příjmení] moc k dispozici (nesporná tvrzení). Žalobkyně dodávala elektřinu do odběrných míst žalované v období od [datum] do [datum] (výpis ze systému operátora trhu, faktura).

15. O smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny informovala EPK žalovanou přípisem ze dne [datum] označeným Oznámení o zasmluvnění dodávek a o cenách spotřebované elektrické energie a zemního plynu na odběrných místech ve správě Energie pod kontrolou, obecně prospěšné společnosti pro období od [datum] do [datum] (dále též„ Oznámení o zasmluvnění“). V něm žalované sdělila, že jejím jménem a na její účet uzavřela Smlouvu o sdružených službách dodávky elektrické energie a zemního plynu s vybraným dodavatelem na dobu od [datum] do [datum] s tím, že vyúčtování dodávek od [datum] bude realizovat vybraný dodavatel (Oznámení o zasmluvnění dodávek a o cenách spotřebované elektrické energie a zemního plynu na odběrných místech ve správě Energie pod kontrolou, obecně prospěšné společnosti pro období od [datum] do [datum]). Žalované bylo Oznámení o zasmluvnění doručeno dne [datum] (kniha došlé pošty).

16. Žalobkyně vznesla v odvolání výhrady vůči zjištění soudu I. stupně, že změna dodavatele ve vztahu ke koncovým zákazníkům se odehrála v naprosté tichosti. Význam formulace tohoto zjištění spočívá v tom, že o uzavření nových smluv o dodávkách energií nebyli koncoví zákazníci včetně žalované předem informováni, což lze považovat za správný závěr, čemuž odpovídá zjištění o tom, kdy bylo žalované doručeno Oznámení o zasmluvnění. Stalo se tak až [datum], tzn. po více než měsíci od podepsání smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny.

17. Žalovaná sdělila žalobkyni dopisem označeným Neplatnost Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny - překročení zástupčího oprávnění ze dne [datum] (nikoliv ze dne [datum], jak uvedl soud I. stupně), že ze Smlouvy o energetickém poradenství nevyplývá, že by udělila EPK plnou moc k uzavírání smluv jejím jménem, EPK nebyla zmocněna uzavřít jakoukoli smlouvu, kterou přímo zaváže žalovanou. Tím, že EPK smlouvu jménem žalované podepsala, překročila oprávnění vyplývající z uvedené smlouvy, což žalovaná žalobkyni dle § 446 o. z. sděluje. S uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny žalovaná nesouhlasí, necítí se jí být vázána (dopis ze dne [datum]).

18. Dopis žalované ze dne [datum] byl žalovanou žalobkyni doručen do datové schránky. Zpráva byla podána dne [datum], téhož dne byla do datové schránky žalobkyně zpráva dodána, oprávněná osoba žalobkyně se do datové schránky přihlásila dne [datum] v 10:4 8:18 hod. (detail odeslané zprávy z datové schránky).

19. Ze zjištění, že se oprávněná osoba žalobkyně v období od [datum] do [datum] nepřihlásila do datové schránky, nelze dle odvolacího soudu dovodit, že žalobkyně datovou schránku nevybírala vědomě a cíleně, jak uvedl soud I. stupně. Pro posouzení věci je postačujícím zjištění, že se oprávněná osoba žalobkyně v době od [datum] do [datum] do datové schránky nepřihlásila.

20. Skutkové zjištění soudu I. stupně, že před uzavřením smlouvy s EPK měla žalovaná přímý smluvní vztah se [právnická osoba] [právnická osoba], nemá oporu v provedených důkazech a nevyplývá ani z tvrzení žalované. Pro rozhodnutí věci však takové zjištění není podstatné 21. Skutkovému závěru soudu I. stupně, že žalobkyni byl znám obsah smlouvy o energetickém poradenství, nemůže odvolací soud přisvědčit, neboť soud I. stupně vycházel jen z odkazu na tuto smlouvu uvedeného ve smlouvě ze dne [datum] uzavřené se zákazníkem Městysem [obec], z čehož však nelze bez dalšího dovodit, že žalobkyni byl znám i obsah jiné smlouvy o energetickém poradenství ze dne [datum] uzavřené mezi EPK a žalovanou.

22. Pokud soud I. stupně provedl dokazování i dalšími listinami, tyto nebyly pro rozhodnutí věci podstatné a proto z nich soud I. stupně ani odvolací soud skutková zajištění a skutkové závěry nečinili.

23. Důvodně soud I. stupně neprovedl důkazy týkající se tvrzení žalobkyně o nekalé soutěži [právnická osoba] (žaloba žalobkyně vůči společnosti [právnická osoba] na zdržení se nekalosoutěžního jednání a protokol z jednání, znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba] ze dne [datum] řešící problematiku porovnání cen elektrických energií, emailová korespondence [právnická osoba]), neboť konkurenční spory mezi účastníky hospodářské soutěže nesouvisí s předmětem tohoto sporu, a to ani v případě, že by jednání žalované bylo skutečně ovlivněno nekalosoutěžním jednáním [právnická osoba] [příjmení] odpovědnou za případné nekalosoutěžní jednání [právnická osoba] může být pouze [právnická osoba], nikoliv žalovaná.

24. Při zohlednění skutkové stránky lze uvést, že soud I. stupně věc posoudil podle správných právních norem, které správně vyložil a na posuzovanou věc i správně právně aplikoval. S jeho závěrem, že žalovaná není pasivně věcně legitimována, se odvolací soud ztotožňuje.

25. Soud I. stupně správně dovodil, že smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] byla uzavřena v režimu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2015 (dále jen„ energetický zákon“), který upravuje právní vztahy mezi účastníky trhu s elektřinou a plynem a který je ve vztahu k občanskému zákoníku předpisem speciálním, tj. majícím přednost před obecnými ustanoveními občanského zákoníku použitelnými pouze subsidiárně pro situace energetickým zákonem neupravené.

26. Odběrným místem v elektroenergetice se podle § 2 odst. 2 písm. a) bod 6 energetického zákona rozumí místo, kde je instalováno odběrné elektrické zařízení jednoho zákazníka, včetně měřicích transformátorů, do něhož se uskutečňuje dodávka elektřiny. Zákazníkem v elektroenergetice se podle § 2 odst. 2 písm. a) bod 17 energetického zákona rozumí fyzická či právnická osoba odebírající elektřinu odběrným elektrickým zařízením, které je připojeno k přenosové nebo distribuční soustavě, která nakoupenou elektřinu pouze spotřebovává nebo přeúčtovává.

27. Procesní obranu založila žalovaná na tom, že EPK při uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny překročila zástupčí oprávnění dle [příjmení] moci a smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ji proto nezavazuje. Pro posouzení uplatněného nároku byla proto podstatná otázka výkladu [příjmení] moci.

28. Smlouva o energetickém poradenství mezi EPK a žalovanou byla uzavřena a [příjmení] moc pro EPK udělena za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jako„ obč. zák.“) a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“).

29. Žalobkyně nedůvodně namítá, že žalovaná (v odvolání nesprávně v této souvislosti uvedena jako obec) při uzavření smlouvy nejednala v postavení podnikatele. V ust. § 261 odst. 2 obch. zák. byly vymezeny relativní obchody tak, že zahrnují vztahy mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti a státem, samosprávnou územní jednotkou, popř. státní organizací, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb, resp. jestliže z nich vyplývá, že uspokojování těchto potřeb je jejich obsahem. Veřejnými potřebami se podle ustálené judikatury rozumí potřeby neurčitého počtu lidí bez ohledu na to, zda jde o celou společnost nebo její část. Podmínka, že musí jít o vztahy týkající se zabezpečování veřejných potřeb, je splněna i v případě širší souvislosti. Například v rozhodnutí ze dne 21. 1. 1999, sp. zn. 29 Cdo 2115/98 Nejvyšší soud dovodil, že nákup bezpečnostního zařízení školou - státní příspěvkovou organizací - tento předpoklad naplňuje, neboť zajištění bezpečnosti státní školy nepochybně slouží veřejným účelům. V rozhodnutí ze 17. 1. 2001, sp. zn. 33 Cdo 2633/98 Nejvyšší soud obdobně rozhodl ve vztahu k vybavení učeben státní školy pomůckami. Zabezpečení dodávek elektrické energie žalovanou, která je základní školou a má právní status příspěvkové organizace, je nepochybně zajištěním veřejných potřeb v širším smyslu.

30. Smlouvu o energetickém poradenství uzavřenou mezi EPK jako podnikatelkou (§ 2 odst. 2 obch. zák.) a žalovanou soud I. stupně správně posoudil jako smlouvu komisionářskou podle § 577 a násl. obch. zák. Z obsahu smlouvy je zřejmé, že EPK jako komisionář se zavázala vlastním jménem zařídit pro žalovanou jako komitenta přenesenou správu odběrných míst a odběrných zařízení elektrické energie žalované zahrnující kromě dalšího provozování odběrných zařízení žalované uzavřením smluvních vztahů s dodavateli energií a přeúčtovávání energií žalované a žalovaná se zavázala hradit EPK náklady spojené se zajištěním dodávek energií.

31. Žalovaná vystavila v souvislosti s uzavřením smlouvy o energetickém poradenství podle § 31 a násl. obč. zák. pro [příjmení] [příjmení] moc, jejíž výkladová pravidla jsou obsažena v § 266 obch. zák. a subsidiárně v § 35 odst. 1, 2 obč. zák.

32. Správně soud I. stupně dovodil, že uzavřením smlouvy o energetickém poradenství žalovaná subjektivně sledovala komisi a [příjmení] moc pro EPK vystavila v souvislosti s touto smlouvou a za účelem jejího naplnění. Proto je nutno z hlediska subjektivního výkladu obsahu [příjmení] moci uzavřít, že žalovaná v pozici komitenta zavázala EPK k jednáním s dodavateli energií jako osobu, která bude vlastním jménem a na účet žalované uzavírat smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (komisionář). Uvedený výklad odpovídá i stanovisku žalované.

33. V řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně v době uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny znala obsah smlouvy o energetickém poradenství a je proto potřebné rozsah zmocnění pro EPK vyplývající z [příjmení] moci vyložit podle významu, který by mu zpravidla přikládala třetí osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen, tedy jakákoliv třetí osoba v postavení dodavatele či distributora energií, když vůči dodavatelům a distributorům energií právo EPK žalovanou v [příjmení] mocí vymezeném rozsahu zastupovat směřovalo. Z hlediska logického a gramatického výkladu [příjmení] moci lze soudu I. stupně přisvědčit, že smluvní vztah týkající se dodávky elektřiny byla oprávněna uzavřít EPK pouze svým vlastním jménem. Není přitom důvodná námitka žalobkyně o neurčitosti a nepřesnosti [příjmení] moci, neboť rozsah zástupčího oprávnění je v [příjmení] moci vyjádřen určitě, srozumitelně a jednoznačně. [příjmení] [příjmení] moci lze jednoznačně dovodit, že EPK byla oprávněna nakládat s odběrnými místy a odběrnými zařízeními energií žalované (první odstavec), což zahrnuje právo zastupovat žalovanou před dodavateli a distributory energií při přehlášení odběru těchto energií a jednotlivých odběrných míst na nového odběratele (zákazníka), kterým je EPK (druhý odstavec) a uzavřít s dodavateli nové smluvní vztahy v místech dosavadních odběrů žalované (třetí odstavec). V druhém odstavci je výslovně uvedeno, že oprávnění nakládat s odběrnými místy a odběrnými zařízeními udělené žalovanou pro EPK v prvním odstavci znamená přehlášení odběru energií jednotlivých odběrných míst na nového odběratele, kterým je EPK, přičemž při tomto přehlášení odběrných míst na sebe (avšak výslovně pouze při něm) je EPK oprávněna jednat jako zástupce žalované. Tímto byla tedy EPK zmocněna, aby žalovanou jako původního zákazníka/odběratele zastupovala při úkonech nutných k ukončení dosavadního smluvního vztahu, kterým byla dodávka energií žalované před uzavřením smluvních vztahů žalované s EPK realizována. Toto ujednání a zejména formulace„ přehlášení odběru na nového odběratele“ nevzbuzuje pochybnosti a v kontextu s třetím odstavcem z něho vyplývá, že při uzavření nových smluvních vztahů má být nově (tedy zjevně jinak než před uzavřením smluvních vztahů žalované a EPK) odběratelem EPK. Jiný výklad není objektivně možný, ani pokud jde o vnímání z pozice třetí osoby, která by měla k dispozici pouze text [příjmení] moci. Termínem„ nové smluvní vztahy“ je nutno v kontextu dodavatelům a distributorům energií jako podnikatelům v energetice známým pojmům energetického zákona rozumět smlouvy o sdružených službách dodávek elektřiny a zemního plynu. Třetí odstavec [příjmení] moci je pro třetí osoby potvrzením, že smluvních vztahů týkajících se dodávek energií do odběrných míst a odběrných zařízení žalované bude jako nový odběratel na základě nově uzavřených smluv o sdružených službách dodávek energií nově vstupovat EPK, a to namísto dosavadního zákazníka - žalované. Právo EPK s odběrnými místy nakládat dle třetího odstavce jednoznačně zahrnuje právo uzavřít s dodavateli nové smluvní vztahy v místech dosavadních odběrů žalované, avšak pouze tak, že odběratelem bude namísto žalované nově EPK, což jednání EPK jménem a na účet žalované při uzavření nových smluv vylučuje. [příjmení] [příjmení] moci není možno dospět k závěru, který prosazuje žalobkyně, že by žalovaná udělila EPK oprávnění jejím jménem a na její účet s dodavateli uzavírat smlouvy o sdružených službách dodávky energií. [příjmení] moc je nutno vnímat a vykládat komplexně v souvislostech celého jejího textu a ne bez ohledu na obsah a smysl všech tří odstavců.

34. Z výše uvedeného je zjevné, že rozsah zástupčího oprávnění [příjmení] vymezený v [příjmení] moci plně odpovídal smlouvě o energetickém poradenství, jež obsahovala dohodu účastníků o plné moci. Odvolací námitka žalobkyně vycházející z předpokladu, že tomu tak není a nesoulad [příjmení] moci a dohody o plné moci má jít k tíži žalované, je proto nedůvodná. 35. [příjmení] [příjmení] moci jednoznačně vyplývá, v jakém rozsahu byla EPK za žalovanou oprávněna jednat a k jinému, než v [příjmení] moci uvedenému jednání, nebyla EPK za žalovanou oprávněna. Nebyl důvod do [příjmení] moci uvádět rozsah toho, jak EPK za žalovanou oprávněna jednat není, když toto by ani vzhledem k rozsahu vyloučeného zástupčího oprávnění (jednalo by se totiž o vše, co není v [příjmení] moci uvedeno) nebylo možné.

36. Není rozhodné, že žalobkyně si neopatřila smlouvu o energetickém poradenství, neboť výše uvedené vyplývalo přímo z [příjmení] moci. Obsah smlouvy o energetickém poradenství je ve vztahu k žalobkyni významný pouze z hlediska toho, že dohoda o plné moci, již obsahuje, odpovídá textu žalovanou udělené [příjmení] moci.

37. Není také rozhodné, že při výkladu [příjmení] moci nebyly vzaty v potaz širší okolnosti smluvních dodavatelsko-odběratelských vztahů, konkrétně skutečnost, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s EPK a s [právnická osoba] dohodu o spolupráci (jejímž předmětem bylo rámcové nastavení smluvních vztahů mezi těmito společnostmi, pokud jde o dodávku energie ze strany žalobkyně do odběrných míst z nově uzavřených smluv). Těchto právních jednání nebyla žalovaná účastna a navíc předmětná smlouva byla uzavřena následně až za více než dva roky po vyhotovení [příjmení] moci. Nelze tudíž z obsahu těchto dodavatelsko - odběratelských vztahů vyvozovat ničeho vůči obsahu projevu vůle žalované v [příjmení] moci vystavené dne [datum].

38. Rozsah zástupčího oprávnění [příjmení] dle [příjmení] moci nijak nesouvisí ani s žalobkyní namítanou vědomostí o nabídce nejnižší ceny energií, když oprávnění [příjmení] zastupovat žalovanou ve vztahu k třetím osobám vyplývá pouze z textu [příjmení] moci.

39. Taktéž nelze zohlednit žalobkyní namítaný její závazek vůči [právnická osoba] vyplývající z rámcové smlouvy o dodávce a odběru elektřiny a zemního plynu ze dne [datum], podle které se žalobkyně zavázala uzavírat smlouvy o službách dodávky elektřiny přímo s koncovými zákazníky. Žalovaná ani EPK nebyly jejími účastníky, smlouva je nezavazovala a práva a povinnosti z ní vyplývající se do projevu vůle žalované učiněného již dne [datum] ani nemohly promítnout. Pokud žalobkyni její závazek vůči [právnická osoba] v uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny bránil, neměla do smluvního vztahu vstupovat (princip smluvní volnosti). Bez významu je v dané souvislosti námitka žalobkyně, že předmětnou smlouvu za ni uzavíral její předchozí vlastník a jednatel a ujednání nemohla ovlivnit.

40. Námitky žalobkyně, že její postup při uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ani nemohl být jiný, je vyvrácen smlouvou ze dne [datum] zmíněnou soudem I. stupně, kde žalobkyně postupovala tak, že smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny energie do odběrních míst Městyse [obec] uzavřela s EPK.

41. Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřela EPK jménem žalované, nikoli jménem vlastním, čímž překročila zástupčí oprávnění vyplývající pro ni z [příjmení] moci k jednání za žalovanou vůči třetím osobám. Závěr soudu I. stupně, že k překročení zástupčího oprávnění nedošlo, není proto správný. K jednání EPK v souvislosti s uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny došlo dne [datum], otázku žalovanou namítaného překročení zástupčího oprávnění [příjmení] posuzoval odvolací soud proto podle § 446 o. z. (jež dopadá na případy překročení zástupčího oprávnění při smluvním zastoupení a vůči § 440 o. z. je ustanovením speciálním) a ve vztahu k excesům a důsledkům neschválení jednání ve spojení s § 440 o. z. (§ 3028 o. z.) EPK byla na základě [příjmení] moci zmocněna k nakládání s odběrnými místy a odběrnými zařízeními žalované tak, že a) před dodavateli a distributory energií žalovanou při přehlášení odběru energií z žalované na sebe zastoupí a b) s dodavateli energií sama v pozici odběratele (zákazníka) v místech dosavadních odběrů žalované uzavře nové smlouvy o sdružených službách dodávek energií. EPK při uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny překročila zástupčí oprávnění, neboť její jednání jménem žalované neodpovídalo žalovanou udělenému smluvnímu oprávnění ji zastupovat, osvědčenému v předmětné plné moci. Pokud se žalobkyně, ač měla [příjmení] moc k dispozici, spolehla na tomu zjevně odporující prohlášení EPK (ve smlouvě o energetické spolupráci následně potvrzené i v Oznámení o zasmluvnění), nemůže důsledky toho přenášet na žalovanou. Ze skutečnosti, že v Oznámení o zasmluvnění či v Dohodě o spolupráci bylo ze strany EPK uvedeno, že je na základě smluv o energetickém poradenství a vystavených plných mocí oprávněna smlouvy o dodávkách energií uzavřít jménem a na účet žalované (klientů), není možno uzavřít, že by EPK takovéto oprávnění měla, neboť rozsah jejího oprávnění jednat za žalovanou vyplývá pouze z [příjmení] moci a nikoliv z prohlášení EPK. Z této skutečnosti však na druhou stranu není možno dovozovat ani nevědomost žalobkyně o překročení zástupčího oprávnění, neboť [příjmení] moc měla při uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny k dispozici a mohla a měla si pravdivost prohlášení EPK sama vyhodnotit.

42. Jelikož je výklad textu [příjmení] moci jednoznačný, je překročení zástupčího oprávnění z ní vyplývajícího zjevné bez dalšího. Ve výkladu [příjmení] moci provedené soudem I. stupně ani v jeho závěru o vědomosti žalobkyně o překročení zástupčího oprávnění proto nelze spatřovat prvky libovůle.

43. Soud I. stupně správně dovodil, že žalobkyně nemohla mít pochybnosti o možnosti uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny s osobou odlišnou od vlastníka odběrných míst (tj. s osobou odlišnou od žalované). Tomu svědčí i znění § 2 odst. 2 písm. a) bod 17 energetického zákona, který připouštěl, že zákazníkem odebírajícím elektřinu do příslušného odběrného místa může být třetí osoba odlišná od vlastníka tohoto odběrného místa, která pak nakoupenou elektřinu přeúčtovává.

44. Žalovaná se o uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dozvěděla od EPK dne 10. 12 2015 z Oznámení o zasmluvnění, na které reagovala vůči žalobkyni dopisem ze dne [datum], ve kterém smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny dodatečně neschválila (§ 440 odst. 1 o. z.) a žalobkyni ve smyslu § 446 věty první o. z. výslovně oznámila svůj nesouhlas s překročením zástupčího oprávnění [příjmení] při uzavření této smlouvy.

45. Odvolací soud se zabýval posouzením, zda k oznámení žalované o nesouhlasu s překročením zástupčího oprávnění došlo bez zbytečného odkladu poté, co se žalovaná o právním jednání dozvěděla (§ 446 o. z.) Lhůta„ bez zbytečného odkladu“ je judikaturou vykládána jako lhůta„ velmi krátká“, jež vyžaduje„ bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání“ směřující ke splnění povinnosti, učinění právního jednání či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 32 Cdo 2484/2012, sp. zn. 32 Cdo 2947/2016). Bez zbytečného odkladu však nemusí nutně znamenat„ ihned“ (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 30 Cdo 530/2014); dle judikatury„ zásadně jde o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů“, a to v závislosti na účelu, kterého chce zákonodárce konkrétním ustanovením za pomoci takto určené lhůty dosáhnout (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 29 Cdo 2970/2013). Žalovaná se o uzavření smlouvy dozvěděla ve čtvrtek dne [datum] a reagovala dopisem ze dne [datum] (čtvrtek), který zaslala žalobkyni dne [datum] (pátek). Žalovaná reagovala tedy pátý pracovní den, resp. šestý pracovní den (odeslání nesouhlasu) od okamžiku, kdy se o uzavření smlouvy dozvěděla, což s ohledem na okolnosti projednávané věci, kdy si žalovaná musela vyhodnotit nejenom otázku překročení zástupčího oprávnění, ale také, zda i přesto nemá zájem být smlouvou ve vztahu k žalobkyni vázána a pokud nikoliv, tak co pro to z hlediska dikce ust. § 440 a § 446 o. z. musí učinit, lze považovat za jednání bez zbytečného odkladu.

46. Jelikož zřízení datových schránek je ze zákona povinné mimo jiné pro všechny právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku (žalobkyně) a tyto neslouží pouze komunikaci mezi soukromými osobami a veřejnou správou, ale i mezi soukromými subjekty navzájem, zvolila žalovaná pro komunikaci s žalobkyní opodstatněně datovou schránku. Písemnost byla žalobkyni dodána do její datové schránky dne [datum] a žalobkyně měla již téhož dne možnost se s ní seznámit. S ohledem na účel datových schránek a zákonnou fikci doručení (§ 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb.) ve vztahu k orgánům veřejné moci, je u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku bdělých svých práv možno očekávat, že se do datové schránky přihlásí vždy nejpozději po 10 dnech. Skutečnost, že oprávněná osoba žalobkyně se do datové schránky nepřihlásila po dobu minimálně 20 dnů (od [datum] do [datum]) pak není možné přičítat k tíži žalované, která postupovala obezřetně a mohla důvodně očekávat, že žalobkyně se s jejím dopisem seznámí do konce roku 2015, tedy ještě před zahájením dodávek energií. Žalovaná namítala, že žalobkyně v daném období uzavřela tisíce nových smluv o sdružených službách dodávek energií (a z úřední činnosti je odvolacímu soudu známo, že žalobkyně vede řadu obdobných sporů ze smluv uzavřených v daném období) a pokud žalobkyně z jakéhokoliv důvodu v této době nezajistila vyzvednutí písemností ze své datové schránky, nepostupovala v souladu s § 4 odst. 1, § 5 odst. 1 o. z. s běžnou péčí a pečlivostí a z tohoto stavu, nad kterým měla kontrolu, nemůže těžit a vůči žalované namítat, že oznámení nesouhlasu nebylo učiněno včas.

47. Lze shrnout, že EPK při uzavření smlouvy o sdružených službách dodávek elektřiny překročila zástupčí oprávnění udělené jí v [příjmení] moci žalovanou a žalovaná bez zbytečného odkladu žalobkyni sdělila, že toto překročení zástupčího oprávnění neschvaluje. Fikce schválení jednání EPK za žalovanou nenastala, jak nedůvodně namítala žalobkyně. Jelikož s překročením zástupčího oprávnění či jednáním bez plné moci není spojena neplatnost právních úkonů zástupce, nýbrž pouze to, že zmocnitel, popřípadě subjekt, za nějž jednala třetí osoba bez plné moci, je učiněným právním úkonem vázán jen za stanovených podmínek (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2017 sp. zn. 28 Cdo 3232/2016), je za aplikace § 446 věty první o. z. ve spojení s § 440 odst. 2 věty první o. z. nutno dovodit, že ze smlouvy o sdružených službách dodávek elektřiny ve vztahu k žalobkyni není jako odběratel elektrické energie do odběrních míst žalované v době od [datum] zavázána žalovaná, ale EPK. Žalovaná tedy není ve vztahu k plnění z předmětné smlouvy pasivně legitimována.

48. Pokud tedy žalobkyně uplatňuje po žalované nedoplatek za odběr elektrické energie podle smlouvy o sdružených službách dodávek elektřiny a smluvní pokutu podle § 2048 a násl. o. z. vyplývající ze Všeobecných obchodních podmínek ze smlouvy o sdružených službách dodávek elektřiny za prodlení s úhradou jakékoli finanční částky delší než 10 dnů po splatnosti, pak nárok žalobkyni nelze přiznat, neboť žalovaná nebyla účastníkem smlouvy a není z ní zavázána. Smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny zavazuje EPK, která překročila zástupčí oprávnění (§ 440 odst. 2 o. z.).

49. O zdánlivé zmocnění (§ 444 odst. 1 o. z.) se v posuzovaném případě jednat nemohlo. Žalovaná se o existenci smlouvy o sdružených službách dodávek elektřiny dozvěděla až více než měsíc po jejím podpisu, tedy v žalobkyni domněnku, že EPK k jednání zmocnila, objektivně vyvolat nemohla, když z jí vystavené [příjmení] moci žalobkyně dobrou víru, že EPK je žalovanou k uzavření smluv jménem žalované a na její účet zmocněna, získat nemohla.

50. Požadavek žalobkyně, aby jí uplatněný nárok byl přiznán na základě jiného právního titulu, neobstojí. Žalobkyně v této souvislosti nedůvodně namítá, že takové právní posouzení nároku vyplývá též z usnesení Krajského soudu v [obec], pobočka ve [obec] ze dne 27. 10. 2020, č. j. 59 Co 226/2020-148. V předmětném rozhodnutí soud uvedl, že nárok žalobkyni vůči žalované - v dané věci Obec Březůvky, vznikne z neoprávněného odběru podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona, pokud žalobkyně poskytla žalované plnění na základě neplatných smluv. O takovou situaci (neplatnost smlouvy) se však nemůže jednat v případě, že smlouvou je vázán přímo zástupce (namísto zastoupeného) a tedy smlouva platně vznikla mezi žalobkyní a tímto zástupcem, v daném případě EPK.

51. Soud I. stupně k danému správně dovodil, že v posuzovaném případě se o neoprávněný odběr podle energetického zákona nemůže jednat, neboť v pozici neoprávněného odběratele elektřiny není žalovaná, ale EPK, která je smlouvou vázána. Za zaplacení odebrané elektrické energie do odběrných míst je odpovědný ten, kdo má uzavřenou smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny podle § 51 odst. 1 písm. b) energetického zákona, jímž však není žalovaná, jak bylo uvedeno výše, tj. není-li plněno (placeno za dodávku elektřiny) tím, kdo je ze smlouvy jako zákazník - odběratel zavázán, jde o neoprávněný odběr pro neplnění smluvených platebních povinností, kdy dodavateli vzniká právo ukončit nebo přerušit dodávku elektřiny a plynu a dále právo na náhradu škody podle příslušných zvláštních právních předpisů, jimiž jsou energetický zákon a prováděcí vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny a [číslo] Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu. Povinným k náhradě škody a tudíž pasivně legitimovaným v případě sporu je pak zásadně ten, kdo se ocitl v prodlení, když ani přes opakované upozornění neplnil platební povinnosti ze smlouvy, zde EPK. I pokud by EPK i přes překročení zástupčího oprávnění nebyla smlouvou o sdružených službách dodávek elektřiny vázána a tyto nebyly platné, zakládalo by plnění poskytnuté žalobkyní na základě tohoto právního jednání prospěch EPK (coby strany právního jednání) a nikoli žalované, která akt EPK neschválila, neboť by bylo v rozporu s dobrými mravy, aby byla žalovaná zatěžována jeho důsledky.

52. Námitka žalobkyně, že EPK neměla příslušnou licenci podle energetického zákona k tomu, aby uzavřela smlouvu v pozici obchodníka a je tak nepochybné, že nemohla uzavřít vlastním jménem smlouvu ani v pozici zákazníka, neboť nesplňovala definiční znaky zákazníka, když energii nespotřebovávala ani nevlastnila odběrná místa, není podstatná. Případné podnikání [právnická osoba] bez licence v rozporu s pravidly stanovenými v energetickém zákonu je otázkou přestupkové odpovědnosti EPK ve smyslu § 90 a násl. energetického zákona, kterou řeší příslušné státní orgány definované v energetickém zákoně. Přestupková odpovědnost je veřejnoprávní institut, který nemůže modifikovat projev vůle smluvních stran v občanskoprávních závazkových vztazích, který byl ve smlouvě o energetickém poradenství uzavřeném mezi žalovanou a EPK či obsah projevu vůle žalované v [příjmení] moci. Rozhodující pro daný případ je, že energetický zákon v § 2 odst. 2 písm. a) bod 17 připouští, aby zákazníkem odebírajícím elektřinu odběrným elektrickým zařízením, byla fyzická či právnická osoba, která nakoupenou elektřinu a plyn buď spotřebovává, nebo přeúčtovává. Z pojmu„ přeúčtovává“ je pak nepochybné, že taková osoba nemusí mít postavení vlastníka odběrného elektrického zařízení, aby mohla být v pozici zákazníka, postačí, má-li odběrné elektrické zařízení ve správě a nakoupenou elektřinu pak přeúčtuje vlastníkovi těchto zařízení, jenž finálně elektrickou energii spotřeboval.

53. Z výše uvedeného je zřejmé, že plnění do odběrních míst subjektu, který není odběratelem ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, bylo možné. Tomu ostatně odpovídala i smlouva ze dne [datum], na základě které byly realizovány dodávky žalobkyní pro EPK do odběrných míst Městyse [obec] (soudu I. stupně a odvolacímu soudu známo z úřední činnosti), kdy předmětnou smlouvou byly dodávky nasmlouvány pro období od [datum] do [datum], nikoliv jen pro období konce roku 2015, jak uvedla žalobkyně. Odběrná místa byla určitě a bez pochybností ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny specifikována v příloze smlouvy. Námitka žalobkyně, že smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny je absolutně neplatná podle § 588 o. z. pro nemožnost plnění, není proto důvodná.

54. Nedůvodná je i námitka žalobkyně, že žalovaná svůj závazek uznala částečnými úhradami na faktury a písemnou podepsanou dohodou, neboť z tvrzení žalobkyně v řízení před soudem I. stupně se nepodává, že žalovaná na uplatněný nárok cokoliv plnila či že mezi účastníky byla uzavřena dohoda, z níž by vyplývalo uznání závazku žalovanou.

55. Žalobkyně na podporu své argumentace poukazovala v odvolání též na rozhodnutí soudů učiněná v obdobných věcech, zvláště pak na usnesení Krajského soudu v [obec], pobočka ve [obec] ze dne 27. 10. 2020, č. j. 59 Co 226/2020-148, z něhož vyplývá opačný závěr ohledně oprávnění [příjmení] k uzavření smluv s dodavateli za žalovanou, než přijal soud I. stupně. Byť se jedná o rozhodnutí přijaté stejným senátem odvolacího soudu, na jeho závěrech odvolací soud, rozhodující nyní v jiném složení senátu, nemůže setrvat. Odvolací soud v dříve projednávané věci vycházel v podstatě pouze ze znění čtvrtého odstavce plné moci (vzhledem k tomu, že plná moc obsahovala jen tři odstavce textu, nutno mít za to, že se jednalo o odstavec třetí), aniž by však plnou moc důsledně posoudil z pohledu celého obsahu plné moci a rozsah zástupčího oprávnění uděleného [právnická osoba] zohlednil v kontextu s předcházejícími jejími odstavci. Důsledkem tohoto izolovaného posouzení věci byl závěr, který při komplexním nazírání na plnou moc neobstojí a od něhož se proto odvolací soud musí z důvodů, které jej v nyní přezkoumávané věci vedou k závěru o absenci oprávnění [právnická osoba] uzavřít smlouvy s dodavateli jménem žalované, odchýlit a jej revidovat. V dané souvislosti odvolací soud ještě poznamenává, že soudní praxe připouští změnu právního názoru soudu, vycházeje z toho, že judikatura nemůže být bez vývoje s tím, že i při nezměněné právní úpravě není vyloučeno, aby byla nejen doplňována o nové interpretační závěry, ale i měněna (viz např. rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 3168/09 nebo ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 2404/21).

56. Odkaz žalobkyně na rozhodnutí Okresního soudu v Berouně sp. zn. 111 C 17/2019 a Krajského soudu v Praze sp. zn. 22 Co 10/2021 není případný, neboť uvedené soudy řešily otázku důvodnosti námitky žalované obce, že věc má být projednána před rozhodci, tedy otázku, jež v řízení v této věci vůbec nevyvstala. Soudy v těchto věcech plnou moc posuzovaly jen z pohledu toho, zda obsahuje projev vůle žalované jako zmocnitele k přenesení pravomoci k rozhodování sporu vzniklého z právního vztahu uzavřeného za zmocnitele zmocněncem [příjmení] na rozhodce. Z hlediska legitimního očekávání účastníků musí odvolací soud zmínit i účastníkům známá rozhodnutí Okresního soudu v Liberci ze dne 2. 7. 2019, č. j. 23 C 51/2018-385 a Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ze dne 30. 7. 2020, č. j. 35 Co 175/2019-445, Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 20. 2. 2019, č. j. 27 C 25/2017-956 či rozhodnutí známé žalobkyni a z úřední činnosti odvolacímu soudu, a to rozsudek Krajského soudu v [obec], pobočky ve [obec], ve věci sp. zn. 60 Co 229/2020, jimiž byly žaloby ve skutkově obdobných věcech zamítnuty z obdobných důvodů jako v nyní projednávané věci.

57. Veden výše uvedenými důvody, odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný ve výroku I. o věci samé, jakož i správném nákladovém výroku II, opírajícím se o procesní úspěšnost žalované, podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

58. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalované jako procesně úspěšné přiznal náhradu těchto nákladů, když neshledal existenci žádných důvodů pro jejich případnou moderaci. Náklady žalované v odvolacím řízení tvoří odměna advokáta za dva úkony právní služby po 1.620 Kč z pct. 12.822,20 Kč podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „advokátní tarif“), a to písemné vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání (§ 11 odst. 1 písm. g/, k/ advokátního tarifu), náhrada hotových výdajů ke dvěma úkonům právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu), náhrada za promeškaný čas v rozsahu čtyř půlhodin po 100 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 advokátního tarifu), náhrada cestovních výdajů ve výši 474 Kč k odvolacímu jednání z [obec] do [obec] a zpět o celkové vzdálenosti 71 km vozidlem s průměrnou spotřebou 5,3 litrů benzínu [číslo] km při ceně PHM 37,10 Kč litr a základní sazbě za opotřebení vozidla 4,70 Kč km dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., vše zvýšené o 21 % DPH ve výši 989,94 Kč podle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. Celkem účelně vynaložené náklady žalované v odvolacím řízení činily 5.703,94 Kč, po zaokrouhlení 5.704 Kč. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku a platebním místem byl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. určen zástupce žalované.