6 A 20/2025– 36

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D. a Mgr. Hany Janotové ve věci žalobce: Město Aš sídlem Kamenná 473/52, Aš zastoupený advokátkou JUDr. Janou Wenigovou sídlem Jateční 2121/6, Karlovy Vary proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu sídlem Na Františku 1039/32, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 1. 2025, č. j. MPO 1661/2025 takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 6. 1. 2025, č. j. MPO 1661/2025, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 13 140 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce advokátky JUDr. Jany Wenigové.

Odůvodnění

Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „žalovaný“) ze dne 6. 1. 2025, č. j. MPO 1661/2025. Tímto rozhodnutím žalovaný podle § 14k odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“) zastavil řízení o žádosti žalobce ze dne 20. 12. 2022 o poskytnutí dotace podané v rámci výzvy č. 1/2022 Národního plánu obnovy, program podpory Realizace projektů ke zvýšení energetické účinnosti systémů veřejného osvětlení, č. 2182000295 (dále jen „dotační výzva“ či „výzva“), pro projekt Rekonstrukce soustavy veřejného osvětlení ve městě Aš.

2. Žalovaný o žalobcově žádosti o dotaci rozhodoval již potřetí. Nejprve řízení o ní rozhodnutím ze dne 25. 7. 2023, č. j. MPO 78751/2023, zastavil podle § 14j odst. 4 rozpočtových pravidel se stručným odůvodněním, že žádost trpí vadami a výzva k podání žádosti nepřipouští možnost jejich odstranění. Žalovaný k tehdejší žalobě žalobce (řízení o ní bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. 5 A 37/2023) uznal, že jeho první rozhodnutí trpí vadou – není dostatečně odůvodněno.

3. V přezkumném řízení první rozhodnutí zrušil a dne 13. 11. 2023 pod č. j. MPO 78751/2023 o žalobcově žádosti o rozhodl podruhé. Řízení o žádosti opětovně zastavil podle § 14j odst. 4 rozpočtových pravidel s poukazem na zjištění podstatných vad žádosti a nesouladu s podmínkami programu. Tyto nedostatky žádosti spatřoval v tom, že žalobce projekt realizoval v podobě poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem (EPC), nikoliv jako rekonstrukci veřejného osvětlení, což bylo podmínkou pro získání dotace, a dále v tom, že projekt nebyl vysoutěžen formou veřejné zakázky. Žalovaný v odůvodnění druhého rozhodnutí výslovně neuvedl, zda dotační podmínky připouštějí možnost odstranění vad žádosti. Uvedl nicméně, že žalobce byl telefonicky dotazován, zda má jinou formu výběrového řízení přímo na rekonstrukci veřejného osvětlení, přičemž z vyjádření žalobce vyplynulo, že nikoliv.

4. Žalobce se i proti druhému rozhodnutí žalovaného bránil u zdejšího soudu žalobou. Zdejší soud ji rozsudkem ze dne 18. 3. 2024, č. j. 11 A 1/2024–23, zamítl. Konstatoval, že řízení bylo zastaveno z důvodu vad žádosti spočívajících v nesouladu s podmínkami dotačního programu. Dotační výzva připouštěla možnost odstranění vad podané žádosti. Žalovaný žalobce naposledy dne 22. 6. 2023 vyzval k jejich odstranění, a to konkrétně k odstranění dokumentů k projektu EPC a vložení dokumentů k veřejnému osvětlení. Žalobce vady neodstranil. Zdejší soud dospěl k závěru, že žalovaný postupoval správně, pokud řízení o žádosti pro její vady zastavil. Toliko tak neměl učinit podle § 14j odst. 4 písm. c), rozpočtových pravidel (tedy proto, že žádost trpí vadami a výzva k podání žádosti nepřipouští možnost jejich odstranění podle § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel), nýbrž podle § 14k odst. 2 téhož zákona (tedy proto, že výzva k podání žádosti sice možnost odstranění vad žádosti připouští, žadatel však vady, k jejichž odstranění v přiměřené lhůtě byl vyzván, ve stanovené lhůtě neodstranil). Toto formální pochybění žalovaného zdejší soud vyhodnotil jako písařskou chybu (zřejmou nesprávnost), která nemohla mít vliv na zákonnost vydaného rozhodnutí.

5. Žalobce podal proti uvedenému rozsudku zdejšího soudu kasační stížnost. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 2. 10. 2024, č. j. 6 Afs 73/2024–38, zrušil jak rozsudek č. j. 11 A 1/2024–23, tak (druhé) rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 11. 2023, č. j. MPO 78751/2023, a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Uvedl, že podle rozpočtových pravidel je třeba rozlišovat, zda poskytovatel dotace rozhoduje o žádosti o dotaci procesním rozhodnutím, tedy řízení o žádosti zastavuje, anebo zda rozhoduje věcně, tedy rozhoduje o poskytnutí dotace nebo žádost zamítá. Jedním z důvodů pro zastavení řízení je výskyt vad žádosti. Rozpočtová pravidla pak v případě vadných žádostí upravují dvojí procesní režim, buď dotační výzva odstraňování vad žádosti neumožňuje anebo to umožňuje. V případě, že dotační výzva odstraňování vad žádosti neumožňuje, povede vada podané žádosti bez dalšího k zastavení řízení podle § 14j odst. 4 písm. c) rozpočtových pravidel. Pokud dotační výzva odstraňování vad podané žádosti umožňuje, je poskytovatel dotace povinen žadatele vyzvat k odstranění zjištěných vad, které ve výzvě identifikuje, a stanovit mu k tomu přiměřenou lhůtu. Teprve pokud žadatel ve stanovené lhůtě vadu neodstraní, poskytovatel dotace řízení zastaví podle § 14k odst. 2 rozpočtových pravidel. Uvedená procesní rozhodnutí o zastavení řízení pro vady žádosti [ať již podle § 14j odst. 4 písm. c) nebo podle § 14k odst. 2 rozpočtových pravidel] však nelze zaměňovat s rozhodnutím o věcném zamítnutí žádosti (bez vad) pro nesplnění dotačních podmínek.

6. Nejvyšší správní soud dále uvedl, že v nynější věci dotační výzva odstraňování vad žádosti umožňovala. Žalovaný řízení zastavil s poukazem na ustanovení § 14j odst. 4 rozpočtových pravidel [že tak činí podle písm. c) uvedeného ustanovení v rozhodnutí neuvedl], podle něhož poskytovatel řízení zastaví v případě, že žádost trpí vadami a dotační podmínky nepřipouští možnost jejich odstranění. Nejvyšší správní soud se neztotožnil s náhledem zdejšího soudu, že odkaz na § 14j odst. 4 písm. c) rozpočtových pravidel ve druhém rozhodnutí žalovaného byl zřejmou nesprávností, a že ve skutečnosti došlo k zastavení řízení podle § 14k odst. 2 rozpočtových pravidel, podle něhož poskytovatel řízení zastaví tehdy, kdy žádost obsahuje vady, dotační výzva umožňuje jejich odstraní, avšak žadatel je ve stanovené lhůtě neodstranil. Nejvyšší správní soud současně nepřisvědčil náhledu, že by za výzvu k odstranění vad žádosti bylo možno považovat datovou zprávu žalovaného žalobci ze dne 22. 6. 2023. Taková skutečnost nebyla výslovně uvedena ani v dané zprávě ani ve (druhém) rozhodnutí žalovaného. Současně daná zpráva neobsahovala v rozporu se zákonem přiměřenou lhůtu k odstranění vad žádosti. Dále pak, žalovaný v rozhodnutí neuvedl, jak žalobce na výzvu reagoval. Nejvyšší správní soud uzavřel, že žalovaný na věc aplikoval ustanovení [§ 14j odst. 4 písm. c) rozpočtových pravidel], které na věc nedopadá.

7. Nevyšší správní soud žalovaného zavázal, aby znovu posoudil, zda žalobcova žádost obsahuje odstranitelné vady, anebo zda se jedná o žádost sice bez vad, které však nelze věcně vyhovět s ohledem na vyhlášené dotační podmínky. Dojde–li žalovaný k závěru, že žádost obsahuje odstranitelné vady, vyzve jej písemně k jejich odstranění a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Pokud žalobce ve stanovené lhůtě vady neodstraní, žalovaný řízení podle § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel zastaví, přičemž v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlí, v čem spočívají vady žádosti a proč byl postup žalobce po výzvě k jejich odstranění nedostatečný a vady nezhojil. Druhou možností je, že žalovaný po opětovném posouzení žádosti dojde k závěru, že žádost (odstranitelné) vady neobsahuje, formálně je bez vad. V takovém případě buď žalovaný shledá, že dotaci lze s ohledem na stanovené dotační podmínky poskytnout (zčásti nebo zcela); v takovém případě dotaci rozhodnutím poskytne [§ 14m odst. 1 písm. a) nebo c) rozpočtových pravidel]. Anebo žalovaný shledá, že žádost je sice bez vad, dotaci však nelze poskytnout s ohledem na stanovené dotační podmínky, a to ani zčásti. V takovém případě žalovaný o žádosti rozhodne věcně – zamítne ji [§ 14m odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel]. V odůvodnění takového rozhodnutí pak vysvětlí, proč žádosti nelze vyhovět.

8. Ze správního spisu vyplývá, že žalovaný poté, co mu byl doručen rozsudek Nejvyššího správního soudu, žalobci žádnou písemnou výzvu ve smyslu § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel k odstranění vad žádosti nezaslal. Nýbrž, bez dalšího přistoupil k vydání žalobou nyní napadeného rozhodnutí. Ještě před jeho vydáním obdržel dne 17. 12. 2024 podání žalobce, jímž jej žalobce žádal o osobní schůzku k projednání možností, jak může žalovaný splnit závazky, které mu vyplývají z rozsudku Nejvyššího správního soudu. Na toto podání žalovaný reagoval až po vydání žalobou nyní napadeného rozhodnutí, dopisem ze dne 15. 1. 2025. V něm uvedl, že mu Nejvyšší správní soud neuložil povinnost přehodnotit zamítavé rozhodnutí o žádosti. Konání schůzky považoval za bezpředmětné.

9. Žalovaný o žádosti znovu rozhodl, a to v pořadí již třetím, nyní žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 6. 1. 2025, č. j. MPO 1661/2025. Řízení opětovně zastavil, a to (tentokrát) podle § 14k odst. 2 rozpočtových pravidel, a to s poukazem na neodstranění vad žádosti. Uvedl, že žalobce předložil dokumentaci k jinému projektu (projekt EPC), než jaký odpovídá podmínkám dotační výzvy (veřejné osvětlení). Žádost tak trpí vadami. Žalovaný o tom žalobce prostřednictvím portálu AIS MPO dne 22. 6. 2023 informoval a podle § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel jej vyzval k jejich odstranění. Konkrétně jej vyzval k tomu, aby doložil dokumentaci k veřejnému osvětlení. Žalobce však dne 29. 6. 2023 znovu předložil dokumentaci k projektu EPC. Žádost tak nadále trpěla vadou ve smyslu rozporu s podmínkami výzvy. Žalobcem dokládané výdaje nejsou způsobilé pro příslušnou výzvu a její podmínky. Předmětem dotace, a tedy podmínkou pro její získání, byla rekonstrukce veřejného osvětlení. Žalobce nerealizoval zadávací řízení na rekonstrukci veřejného osvětlení, nýbrž na poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem (EPC). Žalovaný citoval výdaje, kterou jsou v dotační výzvě vyjmenovány jako způsobilé. Uvedl, že žalobce žádá o financování nákladů, které mezi vyjmenovanými způsobilými výdaji nejsou, na mimořádnou splátku závazků plynoucích ze smlouvy na poskytování energetických služeb řešených metodou EPC. Současně taková úhrada nesplňuje podmínku dotační výzvy, podle níž je příjemce dotace povinen poskytnuté prostředky použít výhradně k úhradě nákladů přímo souvisejících s realizací projektu na rekonstrukci veřejného osvětlení. Žalobní body 10. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce nynější žalobu. Zaprvé namítá, že Nejvyšší správní soud žalovanému v odst. 21 rozsudku č. j. 6 Afs 73/2024–38, adresoval „závazné procesní pokyny“, jak má při vyřízení žádosti postupovat; žalovaný však tyto pokyny nedodržel a „věcně“ rozhodnul nesprávně, posoudil–li žádost jako „vadnou“. Žalovaný totiž žalobci nezaslal formální výzvu k odstranění vad žádosti s poučením a se stanovenou lhůtou k jejich odstranění. Žalovaný se tak dopustil procesního pochybení.

11. Zadruhé brojí proti závěru žalovaného, že požaduje poskytnutí dotace na výdaje, které podle dotační výzvy nepatří mezi způsobilé výdaje. Rekapituluje dotační podmínky výzvy a namítá, že je žalovaný, pokud jde o způsobilé, resp. nezpůsobilé výdaje, vyložil chybně. Jádro sporu tak spatřuje v tom, co jsou podle příslušných dotačních podmínek způsobilé dotační výdaje. Uvádí, že výzva vyjmenovává výdaje způsobilé; které výdaje jsou nezpůsobilé výslovně nevymezuje. Současně výzva nestanoví, že se jiné než vyjmenované způsobilé výdaje, považují za nezpůsobilé. Žalobce má za to, že způsobilými výdaji mohou být i další výslovně neuvedené výdaje, které odpovídají předmětu a účelu dotace, kterým je realizace projektů vedoucích ke zvýšení energetické účinnosti systému veřejného osvětlení. Za rozhodné považuje, zda budou dotační prostředky použity k naplnění uvedeného účelu dotace. Má za to, že se tak v jejím případě, na základě uzavřené smlouvy o poskytování služeb se zaručeným výsledkem (EPC), stane. Model EPC je osvědčeným způsobem realizace energeticky úsporných opatření. Bylo by nedůvodné, aby jeho použití dotační podmínky vylučovaly. Naopak, měly by jej podporovat. Ostatně jiné dotační výzvy uvedený model výslovně podporují. Stejně tak jej podporuje na svých webových stránkách žalovaný a v jiných dotačních výzvách či v tiskové zprávě rovněž Ministerstvo životního prostředí. Žalovaný a Ministerstvo životního prostředí již v minulosti uzavřely smlouvy o poskytnutí dotace s uznáním nákladů na metodu EPC jako způsobilý výdaj. Vyjádření žalovaného k žalobě 12. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

13. Nesouhlasí s námitkou, že procesně pochybil, resp. podstatně zasáhl do práv žalobce, tím, že výzva k odstranění vad žádosti neobsahovala poučení a lhůtu. Nerozporuje, že výzva, která byla žalobci zaslána prostřednictvím portálu AIS MPO, skutečně poučení a lhůtu neobsahovala. Za rozhodné však považuje, že následně opravil odůvodnění svého rozhodnutí, tedy procesní nedostatky přiznal a napravil. Výzvu k odstranění vad již nebylo možné opravit tak, aby obsahovala poučení a lhůtu, protože v době, kdy byl žalovanému doručen rozsudek Nejvyššího správního soudu, byla dotační výzva uzavřena z důvodu vyčerpání alokace finančních prostředků. Stanovování lhůty by tak již za takové situace nemělo význam. Současně, ačkoliv žalobci nebyla stanovena lhůta, měl možnost na nedostatky v jeho žádosti reagovat, což učinil. Rozhodné tak je, že žalobce neodstranil vady žádosti, bez ohledu na to, že výzva neobsahovala veškeré formální náležitosti. Procesní pochybení žalovaného tak nemělo vliv na posouzení žádosti z hlediska její věcné způsobilosti, tedy posouzení způsobilosti výdajů. V tomto ohledu je žalovaný přesvědčen, že je jeho závěr v souladu s dotačními podmínkami.

14. Žalovaný tak rovněž nesouhlasí s námitkou, že žalobce požadoval poskytnutí dotace na výdaje, které odpovídají dotačním podmínkám. Dotační výzva vymezuje způsobilé výdaje. Výdaje, které v ní výslovně uvedeny nejsou, nelze automaticky považovat za způsobilé. Žalovaný rovněž nesouhlasí s tvrzením žalobce, že nezpůsobilé výdaje nevymezil v jiných dokumentech (než dotační výzvě). Příklady nezpůsobilých výdajů jsou uvedeny v metodickém pokynu žadatele z roku 2022, který je součástí dokumentace dotační výzvy. Ten obsahuje ukázkový položkový rozpočet. S ohledem na povahu výzvy není možné detailně vyjmenovávat veškeré nezpůsobilé výdaje, neboť rekonstrukce soustav veřejného osvětlení zahrnuje široké spektrum položek a aktivit, které mohou být nezbytné k dosažení cíle dotace a které se mohou u jednotlivých projektů lišit. Podle dotačních podmínek je příjemce dotace povinen poskytnuté prostředky použít výhradně na náklady, které přímo souvisejí s realizací projektu. Žalobce porušil základní podmínky dotační výzvy, zamýšlel–li použít prostředky na výdaje, které přímo nesouvisejí s realizací veřejného osvětlení, nýbrž s projektem provedení základních opatření energetických služeb řešených metodou EPC. Podle dotačních podmínek musely mít veškeré výdaje přímý vztah k realizaci rekonstrukce veřejného osvětlení. To žalobce nesplňuje. Výdaje na splátky za provedení základních opatření energetických služeb řešených metodou EPC nelze považovat za způsobilé výdaje. Podmínky dotační výzvy výslovně neuvádějí, že by bylo možné pro realizaci projektu rekonstrukce veřejného osvětlení použít metodu EPC. Skutečnost, že je příslušná metoda efektivní a osvědčená je přínosná, příslušná metoda však neodpovídá podmínkám nynější dotační výzvy. Různé dotační programy mají různé podmínky. To, že metodu EPC podporují jiné dotační programy, neznamená, že ji podporují všechny dotační programy, resp. nynější program. Replika žalobce 15. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného uvedl, že EPC není projekt, nýbrž metoda provádění energetických úspor. Dotační výzva použití této metody výslovně nezakazovala, nelze ji tak vyloučit zpětně. Metoda EPC sloužila k dosažení účelu výzvy – k dosažení energetických úspor. Nebyla–li metoda EPC výslovně zakázána, nemohlo být její využití důvodem pro odmítnutí dotace.

16. Současně tím, že žalovaný nepostupoval procesně správně (ve výzvě chyběla lhůta a poučení), nelze korektně posoudit způsobilost výdajů.

17. Ukázkový rozpočet v metodickém pokynu není závazným právním předpisem ani výzvou. Výklad žalovaného je svévolný, opírá–li odmítnutí dotace o nepovinný orientační dokument. Posouzení věci soudem 18. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal na základě skutkového a právního stavu v době jeho vydání, v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti.

19. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce i žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasili. Jednání nebylo třeba nařizovat ani za účelem dokazování. jelikož soud nepokládal za potřebné provádět důkazy na rámec toho, co plyne ze správního spisu, jímž se dokazování neprovádí. Z tohoto důvodu soud neprováděl dokazování Výzvou č. 1/2022, včetně spisové a dokladové dokumentace vztahující se k ní, ani žádostí žalobce o poskytnutí dotace. Tyto listiny jsou součástí správního spisu, jak uvádí sám žalobce, a žalobce i žalovaný jejich obsah znají.

20. Žaloba je důvodná.

21. Žaloba obsahuje dva žalobní body. První žalobní bod, jakkoliv je vymezen stručně, je klíčový (a také důvodný). Jeho podstatou je námitka, že Nejvyšší správní soud v odst. 21 jeho rozsudku č. j. 6 Afs 73/2024–38, jímž zrušil předchozí (v pořadí druhé) rozhodnutí žalovaného, vymezil svůj závazný právní názor (žalobce jej označuje slovy „závazné procesní pokyny“), jímž byl žalovaný v dalším řízení vázán; žalovaný se jím však v dalším řízení neřídil. Této námitce soud přisvědčil.

22. Právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nečinnost, je v dalším řízení správní orgán vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

23. Trpí–li žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci vadami, vyzve poskytovatel v případě, že to výslovně uvedl ve výzvě podle § 14j, žadatele o dotaci k odstranění vad; k tomu mu poskytne přiměřenou lhůtu (§ 14k odst. 1 rozpočtových pravidel).

24. Neodstraní–li žadatel o dotaci vady ve lhůtě podle odstavce 1, poskytovatel řízení zastaví (§ 14k odst. 2 rozpočtových pravidel).

25. Nejvyšší správní soud žalovaného nezavázal pouze k tomu, aby žalobci zaslal výzvu se lhůtou a poučením, jak uvádí žalovaný v jeho vyjádření k žalobě a jak akcentuje rovněž žalobce. Nejvyšší správní soud žalovaného ve skutečnosti zavázal (viz první věta odst. 21 jeho rozsudku), aby si nejprve vyjasnil, zda žalobcova žádost obsahuje odstranitelné vady (vady žádosti), anebo zda se jedná o žádost bez vad, které nelze věcně vyhovět s ohledem na vyhlášené dotační podmínky. V odst. 19 rozsudku Nejvyšší správní soud žalovaného upozornil, že nelze směšovat procesní rozhodnutí o zastavení řízení s negativním rozhodnutím ve věci samé. Usnesení o zastavení řízení podle § 14k odst. 2 rozpočtových pravidel, tedy pro neodstranění vad žádosti ve stanovené lhůtě, je procesním rozhodnutím, které je možné aplikovat pouze v případě, kdy má žádost o dotaci vady (kupř. neobsahuje zákonem požadované náležitosti, přílohy apod.). Postupem podle § 14k odst. 1 a 2 rozpočtových pravidel však nelze nahrazovat věcné zamítnutí žádosti (bez vad) z důvodu, že neodpovídá dotačním podmínkám příslušné výzvy.

26. Z celkového obsahu napadeného rozhodnutí je patrné, že tomuto pokynu žalovaný nedostál a nadále plně nerozlišuje mezi rozhodnutím o zastavení řízení pro neodstranění vad žádosti (rozhodnutím procesním) a rozhodnutím o zamítnutí žádosti pro nesplnění dotačních podmínek (meritorním rozhodnutím).

27. Napadené rozhodnutí je usnesením o zastavení řízení podle § 14k odst. 2 rozpočtových pravidel, tedy rozhodnutím procesním. Této volbě typu rozhodnutí by odpovídal závěr žalovaného, který by měl být v napadeném rozhodnutím jasně a přezkoumatelně vyjádřen, že žádost obsahuje vady (a jaké konkrétní vady to jsou), které žalobce neodstranil, a žalovaný se tak žádostí vůbec nemohl věcně zabývat. Tedy vůbec nemohl posuzovat, zda žádost odpovídá podmínkám příslušné dotační výzvy. Tomu však nekoresponduje ani odůvodnění napadeného rozhodnutí ani procesní postup žalovaného poté, co mu byla věc vrácena Nejvyšším správním soudem. V tomto ohledu soud poukazuje na předposlední odstavec odůvodnění napadeného rozhodnutí. V něm se uvádí, že „[ž]ádost tak nadále trpěla vadou ve smyslu rozporu s podmínkami výzvy, jejímž předmětem je […]. Žadatelem dokládané výdaje nebyly pro příslušnou výzvu a její podmínky způsobilé“. Z citované části odůvodnění je patrné, že žalovaný nadále nerozlišuje mezi vadami žádosti (které, nejsou–li odstraněny, vedou k zastavení řízení), a situaci, kdy je žádost formálně sice bez vad, neodpovídá však vyhlášeným dotačním podmínkám (což vede k věcnému zamítnutí žádosti).

28. Jakkoli žalovaný řízení o žádosti zastavil pro neodstranění vad žádosti, dominantní část odůvodnění napadeného rozhodnutí (viz jeho strana druhá) věnuje zdůvodnění, proč žalobci dotaci nelze přiznat z důvodu, že žádost svým obsahem neodpovídá dotačním podmínkám příslušné výzvy, jelikož žalobce požaduje proplacení nákladů, které podle podmínek výzvy nepatří mezi tzv. výdaje způsobilé. Tomu odpovídá rovněž již citovaná věta z odůvodnění napadeného rozhodnutí, že „[ž]adatelem dokládané výdaje nebyly pro příslušnou výzvu a její podmínky způsobilé“. Dominantní část odůvodnění napadeného rozhodnutí by tak odpovídala situaci, kdy by žalovaný o žádosti rozhodoval věcně – zamítal by ji. Takové rozhodnutí však žalovaný (formálně) nevydal.

29. Tomu, že žalovaný (jakkoliv vydal usnesení o zastavení řízení) se v jádru zabýval žádostí věcně a zamýšlel ji zamítnout pro nesplnění dotačních podmínek, podpůrně koresponduje rovněž obsah jeho záznamu (který tvoří přílohu č. 41 a 42 podání č. 131651/2025), v němž se uvádí „Projekt byl zamítnut“ (důraz doplněn). Obdobně lze poukázat rovněž na již výše uvedený dopis žalovaného žalobci ze dne 15. 1. 2025, v němž žalovaný uvádí, že mu „[r]ozsudek Nejvyššího správního soudu v odst. 21 […] neuložil […] povinnost přehodnotit zamítavé rozhodnutí o Vaší žádosti […] (důraz doplněn)“.

30. Na skutečnost, že zcela dominantní část odůvodnění napadeného rozhodnutí tvoří vysvětlení žalovaného, proč podle jeho náhledu žádost neodpovídá dotačním podmínkám, pak navazuje rovněž žalobce v podané žalobě, který její převažující část (druhý žalobní bod) věnuje polemice se závěry žalovaného, zda prostředky z dotace požaduje na způsobilé výdaje odpovídající dotačním podmínkám.

31. Tato část argumentace je však předčasná. Žalovaný nedostál pokynu Nejvyššího správního soudu, aby nejprve náležitě posoudil, zda žádost obsahuje odstranitelné vady, anebo zda se jedná o žádost bez vad, které nelze věcně vyhovět s ohledem na dotační podmínky. Žalovaný řízení zastavil, jako by žádost obsahovala neodstraněné (odstranitelné) vady, jeho odůvodnění však koncipoval, jako by žádosti nemohl vyhovět pro její nesoulad s dotačními podmínkami.

32. Současně, pokud žalovaný dospěl k závěru, že žádost obsahuje neodstraněné (odstranitelné) vady, čemuž koresponduje formálně vydané rozhodnutí o zastavení řízení podle § 14k odst. 2 rozpočtových pravidel, pak se neřídil navazujícím závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu (viz věta druhá odst. 21 jeho rozsudku), aby žalobce písemně vyzval k jejich odstranění a poskytnul mu k tomu přiměřenou lhůtu. Ze správního spisu vyplývá (a žalovaný ani netvrdí ničeho jiného), že žalovaný žalobci poté, co mu byla věc vrácena Nejvyšším správním soudem, žádnou výzvu nezaslal, nýbrž o žádosti bez dalšího znovu rozhodl. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný v tomto ohledu uvádí, že žalobce byl dne 22. 6. 2023 informován prostřednictvím portálu AIS MPO a byl vyzván k odstranění vad. Informace zaslaná žalobci dne 22. 6. 2023 však zjevně nemůže být výzvou, k jejímuž učinění Nejvyšší správní soud zavázal žalobce v rozsudku ze dne 2. 10. 2024. Nejvyšší správní soud (odst. 19 rozsudku) žalovaného upozornil, že pokud by zpráva ze dne 22. 6. 2023 měla být výzvou k odstranění vad žádosti ve smyslu § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel, mělo to v ní být uvedeno (což nebylo). Současně písemnost ze dne 22. 6. 2023 v rozporu se zákonem neobsahovala přiměřenou lhůtu k odstranění vad žádosti. Pokud Nejvyšší správní soud v odkazovaném rozsudku dospěl k závěru, že písemnost ze dne 22. 6. 2023 z uvedených důvodů za řádnou výzvu k odstranění vad žádosti ve smyslu § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel nepovažuje, nemohl se žalovaný domnívat, že dostojí závaznému právnímu názoru kasačního soudu, pokud žalobci (novou) řádnou výzvu nezašle, a toliko v odůvodnění napadeného rozhodnutí výslovně odkáže na písemnost, u níž již bylo konstatováno, že podmínky řádné výzvy nesplňuje.

33. Žalovaný (teprve) ve vyjádření k žalobě uvádí, že by bylo neúčinné a absurdní, aby opravoval výzvu k odstranění vad žádosti tak, aby splňovala zákonné náležitosti, tedy primárně obsahovala přiměřenou lhůtu k nápravě zjištěných vad, neboť v době, kdy mu byl doručen rozsudek Nejvyššího správního soudu, již byla dotčená dotační výzva uzavřena pro vyčerpání alokace finančních prostředků.

34. V tomto ohledu lze konstatovat, že výjimečně přichází v úvahu prolomení pravidla, podle něhož je správní orgán po zrušení jeho rozhodnutí vázán právním názorem soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). Jedním z důvodů pro takový výjimečný postup je situace, pokud v průběhu dalšího správního řízení po zrušení rozhodnutí správního orgánu byla učiněna nová skutková zjištění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2004, č. j. 5 A 110/2002–25, č. 442/2005 Sb. NSS, či z novějších rozhodnutí rozsudek ze dne 18. 6. 2020, č. j. 2 Afs 282/2018–41). V takovém případě, kdy se správní orgán rozhodne kvůli změně skutkových okolností nerespektovat závazný právní názor soudu a nové rozhodnutí postavit na novém rozhodovacím důvodu, je z pohledu dodržení procesních práv účastníka správního řízení podstatné, zda správní orgán o tom účastníka řízení informoval, a dal mu možnost se s tímto záměrem seznámit a vyjádřit se k němu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 10. 2023, č. j. 10 Afs 104/2023–59).

35. V nynější věci žalovaný v napadeném rozhodnutí neuvádí ničeho o tom, že by po zrušení jeho druhého rozhodnutí Nejvyšším správním soudem učinil nějaká nová skutková zjištění (včetně kupř. vyčerpání prostředků alokovaných na dotčenou výzvu), pro která se odklonil od závazného právního názoru soudu. Stejně tak žalobce po zrušení druhého rozhodnutí před vydáním rozhodnutí nyní napadeného o žádných nových skutkových zjištěních ve smyslu shora citované judikatury neinformoval a neumožnil mu tak ani, aby se s nimi seznámil a vyjádřil se k nim. Shora uvedené odůvodnění, proč nedostál pokynu zaslat žalobci řádnou písemnou výzvu, předestřel až ve vyjádření k žalobě. Uvedené odůvodnění není obsaženo v napadeném rozhodnutí, žalobce tak proti němu nemohl brojit žalobou a ani soud se jím tak nemůže zabývat. Absenci příslušného odůvodnění nelze nahradit vysvětlením věci ve vyjádření k žalobě. Stejně tak vyjádření k žalobě neslouží k tomu, aby správní orgán předestřel vysvětlení nové.

36. V dalším řízení tak bude na žalovaném, aby si v souladu se závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu nejprve vyjasnil, zda žalobcova žádost obsahuje odstranitelné vady, anebo zda se jedná o žádost bez vad, které nelze vyhovět po věcné stránce s ohledem na její nesoulad s dotačními podmínkami. Tyto dvě možnosti nelze směšovat, platí jedna nebo druhá.

37. Pokud žalovaný dospěje k závěru, že shledané nedostatky žádosti představují odstranitelné vady, vyzve žalobce písemnou výzvou k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Pokud žalobce vady, které žalovaný ve výzvě jasně a srozumitelně vymezí, neodstraní, žalovaný řízení o žádosti procesním rozhodnutím podle § 14k odst. 2 rozpočtových pravidel zastaví, aniž by se žádostí zabýval po věcné stránce. Vysvětlí přitom, v čem konkrétně spočívaly vady žádosti a proč byl postup žalobce po výzvě k jejich odstranění nedostatečný a vady nezhojil.

38. Pokud žalovaný dospěje k závěru, že je žádost bez vad, ale dotaci nelze poskytnout, a to ani z části, proto, že žádost neodpovídá stanoveným dotačním podmínkám, o žádosti rozhodne věcně, zamítne ji podle § 14m odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel. V takovém případě vysvětlí, proč žádost neodpovídá dotačním podmínkám (tedy proč je v rozporu s předmětem dotčené dotace či proč má žalovaný za to, že je žádáno proplacení jiných než způsobilých výdajů dle dotačních podmínek aj.)

39. Žalovaný dosud nedostál pokynu, aby si na prvém místě vyjasnil, zda je namístě o žádosti rozhodnout procesním rozhodnutím o zastavení řízení, anebo zda je namístě, aby žádost vyřídil meritorně a zabýval se jí tak po věcné stránce. Žalovaný sice formálně vydal usnesení o zastavení řízení pro neodstranění vad, žalobci však dosud nezaslal řádnou výzvu ve smyslu § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel k odstranění vad, která je obligatorním předpokladem pro takový postup. Současně, obsahem odůvodnění by napadené rozhodnutí spíše nasvědčovalo tomu, že žalovaný dospěl k závěru, že žádosti nelze vyhovět s ohledem na vyhlášené dotační podmínky. Z tohoto důvodu je dosud předčasné, aby se soud zabýval druhým žalobním bodem, který tvoří převažující část žaloby a jehož podstatou je polemika se závěrem žalované, že žalobce uváděné náklady nepředstavují tzv. způsobilé výdaje ve smyslu dotační výzvy. Podstatou této argumentace je věcná polemika o souladu žádosti s dotačními podmínkami. Žalovaný však o žádosti (dosud) věcně nerozhodl.

40. Má–li žalovaný za to, že po zrušení jeho rozhodnutí byla učiněna nová skutková zjištění, pro které je namístě, aby se odchýlil od závazného právního názoru Nejvyššího správního soudu a soudu zdejšího, žalobce s takovými novými skutkovými zjištěními seznámí a umožní mu, aby se k nim v přiměřené lhůtě vyjádřil. Takový případný závěr pak žalovaný rovněž promítne do nového rozhodnutí.

41. Soud v tomto ohledu poznamenává, že se již v minulosti vyjadřoval k postupu, kdy poskytovatel dotace (odlišný od žalovaného) zastavoval řízení o žádosti o dotaci podle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, pro bezpředmětnost z důvodu vyčerpání alokovaných finančních prostředků na příslušnou výzvu, poté, co jeho první rozhodnutí bylo soudem zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení (viz rozsudky zdejšího soudu ze dne 22. 4. 2025, č. j. 14 A 8/2024, a ze dne 29. 4. 2025, č. j. 3 A 17/2024–70). Zdejší soud takový postup neaproboval. Poukázal, že žadatel o dotaci má zásadně právo na meritorní rozhodnutí a potřeba věcného rozhodnutí se neoslabuje ani plynutím času, změnou skutkových okolností. Vydání meritorního rozhodnutí, jsou–li pro takový postup splněny podmínky, je nutné mj. z důvodu potřeby případného titulu k náhradě škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb.

42. Jelikož soud přisvědčil námitce, že se žalovaný neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu, neprováděl dokazování webovými stránkami žalovaného k jeho podpoře metody EPC, výzvami Ministerstva životního prostředí č. 12/2021 a č. 1/2024, tiskovou zprávou Ministerstva životního prostředí č. 51 ze dne 23. 5. 2024, k podpoře metody EPC, ani žádným z důkazů, které žalobce označil v jeho podání ze dne 15. 4. 2025 (žádosti o informace, smlouvy o poskytnutí dotací s uznáním nákladů na metodu EPC uzavřené v rámci jiných dotačních výzev, rozhodnutí žalovaného a Ministerstva životního prostředí ve věci jiných dotačních výzev a související vymezení způsobilých výdajů žalovaného ve věci jiné dotační výzvy). Veškeré tyto důkazy se vážou ke druhému žalobnímu bodu, tedy k otázce, zda žádost žalobce o dotaci odpovídala dotačním podmínkám. Jak již soud uvedl výše, to je otázkou věcného posouzení. Žalovaný však o žádosti dosud věcně nerozhodoval, nýbrž řízení o ní zastavil pro vady žádosti. Závěr a náklady řízení 43. Městský soud dospěl k závěru, že je třeba napadené rozhodnutí zrušit pro jeho nezákonnost podle § 78 odst. 1 s. ř. s., jelikož žalovaný se neřídil závazným právním názorem, kterým jej zavázal Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 6 Afs 73/2024–38. Soud proto věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Právním názorem, který soud vyslovil ve zrušujícím rozsudku, je žalovaný v dalším řízení vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

44. Žalovaný tak nejprve posoudí, zda žádost obsahuje odstranitelné vady, anebo je bez vad, ale nelze jí vyhovět po věcné stránce. Pokud dospěje k závěru, že obsahuje odstranitelné vady, žalobce písemnou výzvou vyzve k jejich odstranění a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Bude přitom vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu, vysloveném ve výše uvedeném rozsudku, že zákonné náležitosti výzvy ve smyslu § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel nesplňuje komunikace ze dne 22. 6. 2023 vedená prostřednictvím informačního systému AIS MPO. Pokud žalobce vady neodstraní, žalovaný řízení zastaví. Pokud žalovaný dospěje k závěru, že je žádost bez vad, avšak nelze jí vyhovět s ohledem na dotační podmínky, rozhodne o žádosti věcně. Pokud žalovaný shledá, že v mezidobí došlo ke změně skutkových okolností, žalobce s případnými novými skutkovými zjištěními seznámí a umožní mu, aby se k nim v přiměřené lhůtě vyjádřil.

45. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má úspěšný účastník řízení právo na náhradu nákladů. Úspěšnému žalobci náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku (3 000 Kč) a náhrada nákladů právního zastoupení. Ty spočívají v odměně jeho zástupkyně za dva úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepsání žaloby) ve výši 2 x 4 620 Kč [§ 9 odst. 5, § 7 bod 5. a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu] a v náhradě hotových výdajů ve výši 2 x 450 Kč za uvedené dva úkony dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Náhrada nákladů tak celkem činí částku 13 140 Kč. Zástupkyně žalobce nedoložila, že je plátkyní DPH. Částka nákladů právního zastoupení se tudíž o tuto daň nezvyšuje. Soud nepřiznal odměnu za podání žalobce ze dne 15. 4. 2025, kterým žalobce pouze specifikuje již v žalobě avizované důkazní návrhy. Odměnu rovněž nepřiznal za repliku žalobce k vyjádření žalovaného. Tuto repliku soud nežádal a svým obsahem se jedná veskrze o zopakování toho, co je již uvedeno v žalobě. Nejednalo se tak o vynaložení prostředků k důvodnému uplatňování žalobcova práva.

Poučení

Vymezení věci Žalobní body Vyjádření žalovaného k žalobě Replika žalobce Posouzení věci soudem Závěr a náklady řízení