6 A 90/2022– 54

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D. a JUDr. Naděždy Treschlové v právní věci žalobkyně: Nobacco Brands s.r.o. sídlem Jana Masaryka 252/6, 120 00 Praha 2 zastoupena Mgr. Danielou Vlčkovou, advokátkou sídlem Jana Masaryka 252/6, 120 00 Praha 2, proti žalované: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Inspektorát v Praze sídlem Za Opravnou 300/6, 150 00 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí ředitele inspektorátu Stání zemědělské a potravinářské inspekce, Inspektorátu v Praze ze dne 18. 10. 2022, č. j. SZPI/BE167–21/2022, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, kterým ředitel inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze (dále též „žalovaná“, jak je obecně označován i správní orgán prvního stupně, nemá–li rozlišení vliv na kontext odůvodnění) zamítl odvolání žalobkyně proti dvěma opatřením Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Praze (dále též „správní orgán prvního stupně či „SZPI“) ze dne 3. 10. 2022, č. D092–116633/22/D a č. D092–11633/22/C (dále též „Opatření“).

2. Opatřením č. D092–11633/22/C byl žalobkyni podle § 5 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o SZPI“) uložen zákaz uvádění potravin FITCANN CBD 3% DROPS 10ml, FITCANN CBD 6% DROPS 10ml, FITCANN CBD 9% DROPS 10ml (dále též „Extrakt“) na trh.

3. Opatřením č. D092–116633/22/D, byla žalobkyni podle § 5 odst. 1 písm. l) bod 1, 2 zákona o SZPI uložena povinnost zajistit stažení Extraktu, který obsahuje CBD extrakt získaný superkritickou CO2 extrakcí, a který byl uveden na trh po datu 15. 2. 2022, z trhu a zajistit převzetí Extraktu, který obsahuje CBD extrakt získaný superkritickou CO2 extrakcí, a který byl uveden na trh po datu 15. 2. 2022, zpět od spotřebitelů. Změnovým opatřením ze dne 11. 10. 2022 byl k žádosti žalobkyně prodloužen termín ke splnění opatření.

4. Na základě odůvodnění Opatření i napadeného rozhodnutí městský soud shrnuje, že správní orgány vycházely ze zjištění učiněného prověrkou databáze podaných žádostí o autorizaci nové potraviny podaných Evropské komisi, že komise eviduje žádost, u které je výrobní postup extraktu CBD obdobný; jde o žádost č. NF 2021/2273 – extrakt z rostliny Cannabis sativa, kde se jedná o superkritickou CO2 extrakci. Tato žádost byla uznána za platnou dne 15. 2. 2022. Žalovaná konstatovala, že takovéto potraviny jsou tedy od 15. 2. 2022 považovány za nepovolené nové potraviny, neboť o nich zatím nebylo rozhodnuto, nejsou schválené a nejsou zařazeny na seznam Unie pro nové potraviny. Žalovaná zohlednila žalobkynino sdělení, že potraviny FITCANN CBD 3% DROPS 10ml, FITCANN CBD 6 % DROPS 10ml, FITCANN CBD 9 % DROPS 10ml obsahují CBD získané CO2 extrakcí, který se výrobním postupem shoduje s postupem uvedeným v žádosti č. NF 2021/2273. Žalovaná měla tedy za to, že tento extrakt CBD nesplňuje požadavky čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. 2015/2283 (dále jen „nařízení č. 2015/2283“), kterým se stanoví, že pouze nové potraviny povolené a zařazené na seznam Unie mohou být jako takové uváděny na trh. Žalovaná dále k obraně žalobkyně usoudila, že označení produktu jako produktu určeného k aromatizaci potravin je účelové.

5. Žalovaná na základě kontrolního vstupu ze dne 22. 11. 2022 provedla kontrolu obou uložených opatření a zjistila, že obě uložená opatření byla žalobkyní splněna. Shrnutí žalobní argumentace 6. Žalobkyně v žalobě po rekapitulaci skutkových a právních závěrů žalované shrnutých v napadeném rozhodnutí v první žalobní námitce namítla, že žalovaná při vydání Opatření překročila zákonné pravomoci, neboť orgánem příslušným k rozhodování, zda je určitá potravina novou potravinou ve smyslu nařízení č. 2015/2283, je výlučně Ministerstvo zemědělství. Žalovaná tak nemůže sama posoudit skutkovou otázku rozhodnou pro vydání předmětných Opatření.

7. Žalovaná v rámci odůvodnění Opatření neuvedla zákonné zmocnění k vydání Opatření, pouze uvedla, že Opatření je možné uložit „podle současné legislativy,“ neboť Extrakt nesplňuje požadavky nařízení EU. Žalovaná však již dále nerozvedla, dle jaké konkrétní legislativy jsou tato Opatření ukládána. Žalovanou aplikované nařízení č. 2015/2283, konkrétně čl. 6. odst. 2, který stanoví, že pouze nové potraviny povolené a zařazené na seznam Unie mohou být jako takové uváděny na trh, neupravuje pravomoc žalované vydat předmětná Opatření. Neuvedení konkrétního zákonného zmocnění činí celé rozhodnutí nepřezkoumatelným a nezákonným.

8. V druhé žalobní námitce žalobkyně namítla, že žalovaná nesprávně posoudila důsledky rozhodnutí Evropské komise ze dne 15. 2. 2022, kterým byla žádost o autorizaci nové potraviny č. NF 2021/2273, kterou žalovaná hodnotí jako analogickou s Extraktem, uznána za platnou.

9. Dle žalobkyně tím, že je žádost uznána platnou (tzn. je ve stavu „validity confirmed“) Evropská komise neuznává, že je předmětná potravina novou potravinou/složkou potravin ve smyslu nařízení č. 2015/2283 ani žádným jiným způsobem o žádosti nerozhoduje. Uznáním platnosti žádosti Evropská komise pouze stanoví, že žádost splňuje formální požadavky. Nadto se uznání platnosti žádosti vztahuje pouze ke konkrétní žádosti o autorizace nové potraviny a může mít tedy právní důsledky pouze pro daného žadatele a jeho konkrétní produkt s konkrétním složením, a nikoliv plošně pro všechny produkty s obsahem CBD; nelze z něj tedy vyvozovat právní důsledky pro potraviny/složky, které nejsou součástí předmětného řízení.

10. Žalobkyně ve třetí žalobní námitce namítla, že žalovaná dospěla k závěru o analogičnosti Extraktu s předmětnou potravinou bez podkladů, které by poskytovaly dostatečné informace o přihlašované potravině, a to především o její klasifikaci, přesném složení a detailech výrobního procesu, a tak nemohla řádně porovnat shodnost výrobků co do složení a zpracování.

11. Ve čtvrté žalobní námitce žalobkyně namítla, že žalovaná nesprávně posoudila Extrakt jako novou potravinu ve smyslu nařízení č. 2015/2283. Novou potravinou se ve smyslu nařízení č. 2015/2283 rozumí jakékoli potraviny, které se ve významné míře nepoužívaly k lidské spotřebě v EU před 15. květnem 1997. Dle stanovisek Evropské komise potraviny obsahující části rostliny technického konopí ve smyslu zákona č. 167/1998 Sb. nespadaly do působnosti nařízení (ES) č. 258/97, ve smyslu tohoto nařízení tedy nebyly novými potravinami. Nespadají proto ani do působnosti nařízení č. 2015/2283, kterým bylo nařízení (ES) č. 258/97 zrušeno, neboť byly používány k lidské spotřebě v rámci EU již před 15. květnem 1997. V rámci svých stanovisek Evropská komise dále stanovila, že je možné technické konopí používat k aromatizaci potravin a nápojů podobně jako chmel a výsledná potravina rovněž není posuzována jako nová potravina, a tedy nespadá do působnosti nařízení (ES) č. 258/97, respektive nařízení č. 2015/2283. Chmel je používán ve formě sušeného okvětí, drceného a granulovaného okvětí a chmelových extraktů, které jsou k aromatizaci nebo i jako složka doplňků stravy. Potraviny obsahující části rostliny technického konopí by mohly být posouzeny jako nová potravina pouze v případě, že by byly uměle obohacovány o izoláty kanabinoidů anebo by byl při výrobě užit netradiční technický proces. K extrakci aromatického výtažku z technického konopí je při výrobě Extraktu žalobkyní využíván proces solventní extrakce a CO2 extrakce, které jsou schválenými postupy pro výrobu potravin nebo potravinářských aromat, a které jakýmkoliv způsobem nemění fyzikální a chemické vlastnosti potravin. Tyto metody byly využívány k výrobě výtažků v rámci Evropské unie již před 15. květnem 1997 a nejedná se tedy o metody nové ve smyslu nařízení č. 2015/2283.

12. V páté žalobní námitce žalobkyně nesouhlasila, že Extrakt nepředstavuje produkt určený k aromatizaci. Žalobkyně vysvětlila, že konopné extrakty obsahují aromatické látky, a to konkrétně terpeny a terpenoidy, které tvoří zcela typickou a charakteristickou chuť a vůni rostliny konopí. Tyto aromatické látky se v izolované podobě nebo ve formě extraktů ze zdrojových rostlin, mimo jiné taky z chmele, levandule, hřebíčku a mnoha dalších, běžně používají k aromatizaci potravin nebo jako složky potravin. Z množství CBD, který se vykytuje ve výsledném produktu, a to konkrétně v rozsahu 6 % až 18 %, nelze dle žalobkyně usuzovat, že se nejedná o produkt určený k aromatizaci. V případě konopných extraktů je tento poměr zcela běžný a žádným způsobem nepřevyšuje konopné extrakty dostupné na trhu. Nadto uvedená procenta nepředstavují procenta čistého CBD, ale procento konopného extraktu v oleji. Konopný extrakt kromě CBD obsahuje další složky, aromata apod. jak je podrobně uvedeno v přiloženém rozboru konopného extraktu.

13. Žalobkyně pro úplnost uvedla, že výroba potravinářských aromat z rostliny konopí je v souladu s nařízením (ES) č. 1334/2008, neboť v souladu s dostupnými vědeckými důkazy nepředstavuje žádné bezpečnostní riziko pro zdraví spotřebitele. V souladu s článkem 2 odst. 2 písm. b) část iii) nařízení č. 2015/2283 se na Extrakt předmětné nařízení nevztahuje.

14. V šesté žalobní námitce žalobkyně namítla, že žalovaná postupovala při vydání Opatření a vydání napadeného rozhodnutí v rozporu se zásadou právní jistoty a zákazu diskriminace. Na trhu se vyskytují stovky produktů obdobných jako Extrakt žalobkyně, přesto žalovaná nepřikročila k obdobným opatřením v rámci celého trhu, ale zaměřila se na jednotlivé subjekty, jak vyplývá i ze stanoviska žalované ze dne 9. 2. 2021, kdy na přímou otázku žalobkyni odpověděla, že za období dvou let provedla celkem 32 kontrolních vstupů a z toho pouze v jednom případě bylo ve věci zahájeno správní řízení. Argumentace žalované 15. Žalovaná ve vyjádření k žalobě s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Žalovaná shrnula dosavadní průběh řízení a setrvala na svém závěru, že posuzovaný Extrakt nesplňuje požadavky čl. 6 odst. 2 nařízení č. 2015/2283, kterým se stanoví, že pouze nové potraviny povolené a zařazené na seznam Unie mohou být jako takové uváděny na trh, a že označení Extraktu jako produktu určeného k aromatizaci potravin je účelové.

16. K první žalobní námitce žalovaná uvedla, že při ukládání opatření ve smyslu zákazu uvádění na trh potravin / složek postupovala podle současné legislativy, tj. čl. 6 odst. 2 nařízení č. 2015/2283, a objasnila rozdíl mezi svojí rolí v procesu a kompetencí ministerstva zemědělství.

17. K druhé žalobní námitce žalovaná popsala postup pro určování statusu potraviny a proces podání a vyřízení žádosti o autorizaci nové potraviny i notifikaci tradiční potraviny ze třetích zemí. Zdůraznila, že skutečnost, že je nějaká žádost ze strany Komise posouzena jako platná, znamená, že daná potravina spadá do působnosti nařízení č. 2015/2283, čili že se jedná o novou potravinu. Uvedla, že Evropská komise eviduje více než 100 žádostí o autorizaci produktů obsahujících cannabidiol (resp. potravin o CBD obohacených) a extraktů z rostlin rodu konopí, z nich bylo více než 10 prohlášeno Evropskou komisí platnými, tedy bylo potvrzeno, že se v daném případě jedná o novou potravinu, přičemž bude následovat schvalovací proces. Pak je možné podle současné legislativy zakázat uvádění potraviny na trh, neboť potravina nesplňuje požadavky čl. 6 odst. 2 nařízení č. 2015/2283, který stanoví, že pouze nové potraviny povolené a zařazené na seznam Unie mohou být jako takové uváděny na trh. Prověrkou databáze podaných žádostí o autorizaci nové potraviny podaných Evropské komisi bylo žalovanou zjištěno, že Evropská komise eviduje žádost, u které je výrobní postup extraktu CBD analogický jako v případě extraktu CBD použitého žalobkyní v předmětných potravinách. Jedná se o žádost č. NF 2021/2273 – extrakt z rostliny Cannabis sativa, zahrnující superkritickou CO2 extrakci. Tato žádost byla uznána za platnou dne 15. 2. 2022. To znamená, že potraviny odpovídající z pohledu obsaženého CBD extraktu uvedeného v žádosti č. NF 2021/2273 jsou od 15. 2. 2022 považovány za nepovolené nové potraviny, neboť zatím nejsou schválené a nejsou zařazeny na seznam EU pro nové potraviny. Z uvedených důvodů byl posuzovaný Extrakt hodnocen jako potravina a CBD v ní obsažené bylo posuzováno z pohledu nařízení č. 2015/2283 jako nová složka potraviny.

18. Ke třetí žalobní námitce žalovaná uvedla, že žalobkyně v průběhu správního řízení sdělila, že potraviny FITCANN CBD 3 % DROPS 10ml, FITCANN CBD 6 % DROPS 10ml, FITCANN CBD 9% DROPS 10ml obsahují CBD získané CO2 extrakcí, který se výrobním postupem shoduje s postupem uvedeným v uvedených žádostech NF 2021/2273.

19. Ke čtvrté žalobní námitce žalovaná konstatovala, že žalobkyně odkazuje na předchozí, již neplatné a neúčinné nařízení (ES) č. 258/97, zatímco žalovaná při kontrole vycházela z aktuálně platného a účinného nařízení č. 2015/2283. Stanoviska Evropské komise ze dne 3. 2. 1998 a ze dne 3. 3. 1998 žalované nejsou známa. Dále uvedla, že některé části rostliny konopí (Cannabis sativa L.) sice nejsou považovány za nové potraviny, nicméně v rostlině bylo identifikováno 1971 látek, přičemž 292 z nich jsou kanabinoidní látky, které jsou pro tuto rostlinu typické a nevyskytují se v jiných rostlinách. Extrakty z rostliny konopí a produkty z nich vyrobené obsahující kanabinoidy, kam spadá i cannabidiol (CBD), jsou považovány za potenciální nové potraviny, neboť historie jejich konzumace nebyla doložena. To platí jak pro extrakty samotné, tak pro všechny produkty, do kterých se extrakty přidávají jako přísada (jako je např. konopný olej). To, že Evropská komise v současnosti eviduje více než 100 žádostí o autorizaci produktů obsahujících cannabidiol (resp. potravin o CBD obohacených) a extraktů z rostlin rodu konopí, znamená, že sami provozovatelé potravinářských podniků pojali podezření, že se jedná o novou potravinu, resp. složku potravin, která dle nařízení č. 2015/2283 může být uvedena na trh až v případě, kdy je schválena a zapsána na tzv. Seznam Unie.

20. Žalovaná odmítla, že využívání metody extrakce konopí k výrobě výtažků v rámci Evropské Unie již před 15. květnem 1997 znamená, že se nejedná o metody nové ve smyslu nařízení o nových potravinách. CBD použité v případě potravin, které jsou předmětem dané kontroly, nebylo posuzováno jako aroma. Pokud jde o použití „solventní extrakce“ a „CO2 extrakce“ pro výrobu potravin nebo aromat, žalovaná souhlasí s tím, že se jedná o běžně používané metody při výrobě potravin. V případě „CO2 extrakce“ se pak jedná o „superkritickou CO2 extrakci“, tj. extrakci oxidem uhličitým (CO2) v superkritickém stavu, kdy je plynný CO2 převeden v nadkritickém stavu do kapalné formy, kterou je vlastní extrakce realizována. V daném případě bylo kontrolní zjištění opřeno o žádost č. NF 2021/2273 – extrakt z rostliny Cannabis sativa, zahrnující právě superkritickou CO2 extrakci, přičemž tato žádost byla uznána za platnou dne 15. 2. 2022. Dále žalovaná uvedla, že žalobkyně v podané žalobě patrně zaměňuje pojem „konzultace“ a „žádost o autorizaci“. V případě pochybností, zda potravina, která má být uvedena v ČR na trh, nespadá pod nařízení č. 2015/2283, poskytuje konzultaci ministerstvo zemědělství, které následně rozhoduje, zda se jedná či nejedná o novou potravinu. Důvodem pro tuto konzultaci by pak neměl být jen status uvedený u CBD v katalogu novel food, ale rovněž skutečnost, že jsou již podány mnohé žádosti o autorizaci potravin obsahující CBD na Komisi a je tak zřejmé, že se s největší pravděpodobností o nové potraviny jedná. K Evropské komisi se pak již podávají žádosti o autorizaci nových potravin, následuje schvalovací proces a případně zapsání potraviny na Seznam Unie.

21. K páté žalobní námitce žalovaná uvedla, že z kontrolních úkonů zjistila, že CBD zde není pouze aromatem, jelikož se ve výsledném produktu vyskytuje v množství od 6 % do 18 %, což v takovém množství nepředstavuje pouze složku produktu, jejímž účelem je upravit aroma neboli vůni výsledného oleje, ale složku, která má sama o sobě významné biologicky aktivní vlastnosti. Uvedené koncentrace CBD jsou plně srovnatelné nebo dokonce vyšší než koncentrace uváděné v žádostech o autorizaci nových potravin, například právě č. NF 2021/2273, kde je maximální koncentrace CBD 12 %. Také ze samotného zdůraznění obsahu CBD ve výrobcích je zřejmé, že podstatou přídavku Extraktu do oleje nejsou jeho aromatické vlastnosti, ale vnesení CBD jako látky, která je předmětem různých tvrzení vztahujících se k jeho pozitivnímu působení na lidský organizmus a zároveň hlavní složkou, pro kterou si potravinu spotřebitel kupuje. Žalovaná k tomu citovala z upoutávek a informací na kontrolovaných webových stránkách www.fitcann.cz a konstatovala, že tam není žádná zmínka o jakýchkoli „aromatických“ vlastnostech jednotlivých CBD výrobků ani způsob použití produktů jako aromatického přípravku nebo příklady potravin, které by extraktem bylo vhodné či možné aromatizovat, zcela naopak – výrobky jsou zde prezentovány z důvodu obsahu CBD coby účinné látky mající pozitivní vliv na lidské zdraví. Také inzerované dávkování a způsob použití jednoznačně poukazují na přímou konzumaci uvedených výrobků, což dokazuje, že jsou produkty nabízeny jako potraviny. O účelovosti tvrzení svědčí také to, že žalobkyně na webových stránkách prezentovala různá nepovolená zdravotní tvrzení, která se vážou k potravinám. Dále žalovaná deklarovala, že ani v případě, že by hypoteticky šlo o aromata, by posuzovaný Extrakt nesměl být uváděn na trh, protože nesplňuje ani základní legislativní požadavky týkající se aromat, přičemž žalovaná tyto základní požadavky vycházející z nařízení EU ve vyjádření k žalobě popsala.

22. K šesté žalobní námitce žalovaná uvedla, že žalobkyně disponuje neaktuální informací, neboť v průběhu měsíce února a března roku 2022 Evropská komise potvrdila platnost několika podaných žádostí o autorizaci potravin obsahujících CBD. Došlo tak k zásadní změně v dosavadním přístupu k CBD produktům. Nyní se novým potravinám řadí i určité druhy konopných extraktů a čistého krystalického cannabidiolu (CBD) získaného různými výrobními postupy, přičemž druhy těchto extraktů jsou blíže specifikovány v jednotlivých žádostech ve stavu „validity confirmed“. Podle současné legislativy je tedy možné analogickým potravinám zakázat uvádění potraviny na trh, neboť takové potraviny nesplňují požadavky čl. 6 odst. 2 nařízení č. 2015/2283, který stanoví, že pouze nové potraviny povolené a zařazené na seznam Unie mohou být jako takové uváděny na trh. Tak tomu bylo i v případě předmětné kontroly. Aktuální počet provedených kontrolních vstupů žalované se zaměřením na problematiku potravin obsahujících CBD je v současnosti samozřejmě odlišný, než bylo žalobkyni sděleno k letům 2019 a 2020. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyně není jediným subjektem, kterému žalovaná uložila zákaz uvádění na trh potravin obsahujících CBD. Rovněž informace o zahájení pouze jednoho správního řízení týkající se dané problematiky je zastaralá. V roce 2022 žalovaná uložila zákaz uvádění na trh potravin obsahujících CBD dalším dvěma společnostem. Počet kontrolních vstupů ze strany žalované se zaměřením na problematiku potravin obsahujících CBD byl jen za rok 2022 více než 20, její činnost v této oblasti tak není ve vztahu k žalobkyni ojedinělá. Posouzení věci soudem 23. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (ust. § 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.).

24. O žalobě soud rozhodl v souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. bez jednání, neboť účastníci řízení na výzvu soudu nesdělili, že trvají na nařízení jednání. Jednání nebylo třeba nařizovat ani za účelem dokazování, jelikož soud nepokládal za potřebné provádět důkazy na rámec toho, co plyne ze správního spisu. K tomu je nutno dodat, že při přezkoumání napadeného rozhodnutí soud nutně vycházel z obsahu správního spisu, neboť jeho povinností bylo mj. posoudit, zda skutkový stav, který vzal žalovaný za základ napadeného rozhodnutí, je se správním spisem v souladu a zda v něm má oporu (ust. § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s.). Soud v této souvislosti zejména akcentuje, že neprovedl žalobkyní vznesené návrhy na dokazování stanovisky Evropské komise ze dne 3. 2. 1998 a ze dne 3. 3. 1998, neboť předmětná stanoviska se netýkají výrobního postupu, o nějž jde v posuzované věci – získání CBD CO2 extrakcí. Doplňování dokazování před soudem by bylo nadbytečné.

25. Žaloba není důvodná.

26. Při posouzení věci vyšel soud z následně uvedené právní úpravy.

27. Podle ust. § 5 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona o SZPI inspektor vydá opatření, kterým kontrolované osobě zakáže výrobu zemědělských výrobků nebo potravin nebo jejich uvádění na trh, anebo výrobu tabákových výrobků, jejich distribuci nebo jejich uvádění na trh, jestliže tyto zemědělské výrobky, potraviny nebo tabákové výrobky nesplňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo mezinárodními smlouvami.

28. Podle ust. § 5 odst. 1 písm. l) bodu 1, 2 zákona o SZPI inspektor vydá opatření, kterým kontrolované osobě nařídí 1. stažení zemědělských výrobků nebo potravin z trhu anebo tabákových výrobků z distribuce nebo trhu, jestliže tyto zemědělské výrobky, potraviny nebo tabákové výrobky nesplňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo mezinárodními smlouvami, nebo 2. převzetí zpět od spotřebitelů zemědělských výrobků, potravin nebo tabákových výrobků, jestliže tyto zemědělské výrobky, potraviny nebo tabákové výrobky nesplňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo mezinárodními smlouvami, a o důvodu převzetí zpět spotřebitele účinně a přesně informovat.

29. Podle čl. 6 odst. 1 nařízení č. 2015/2283 Komise zřídí a aktualizuje seznam Unie pro nové potraviny, které byly povoleny k uvádění na trh v Unii v souladu s články 7, 8 a 9 (dále jen „seznam Unie“).

30. Podle čl. 6 odst. 2 nařízení č. 2015/2283 pouze nové potraviny povolené a zařazené na seznam Unie smějí být jako takové uváděny na trh v Unii nebo používány v potravinách nebo na jejich povrchu v souladu s podmínkami použití a požadavky na označení, které jsou v něm uvedeny.

31. Podle čl. 3 bodu 2 písm. a) nařízení č. 2015/2283 se novými potravinami rozumí jakékoli potraviny, které se ve významné míře nepoužívaly k lidské spotřebě v Evropské Unii před 15. květnem 1997, a které spadají alespoň do jedné z kategorií tam uvedené.

32. Podle čl. 4 nařízení č. 2015/2283 1. Provozovatelé potravinářských podniků ověří, zda potravina, kterou hodlají uvést na trh v Unii, spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení či nikoli.

2. V případě, že si provozovatelé potravinářských podniků nejsou jisti, zda potravina, kterou hodlají uvést na trh v Unii, spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení, či nikoli, konzultují členský stát, v němž hodlají novou potravinu uvést na trh jako první. Provozovatelé potravinářských podniků poskytnou členskému státu nezbytné informace, aby mu umožnili určit, zda určitá potravina spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení, či nikoli.

3. Členské státy mohou vést konzultace s dalšími členskými státy a Komisí, aby určily, zda potravina spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení, či nikoli.

33. Z obsahu správního spisu vyplývá a ve věci není sporné, že Evropská komise eviduje více než 100 žádostí o autorizaci produktů obsahujících cannabidiol (resp. potravin o CBD obohacených) a extraktů z rostlin rodu konopí, z nichž bylo více než 10 prohlášeno Evropskou komisí platnými („validity confirmed“). Ve věci je sporné zejména to, zda uznáním žádosti za platnou („validity confirmed“) Evropská komise uznává, že je předmětná potravina novou potravinou, dále to, zda produkt uvedený žalobkyní na trh (Extrakt) je analogický s potravinou, ohledně níž Evropská komise eviduje žádost a dne 15. 2. 2022 ji uznala za platnou, a konečně to, zda posuzovaný Extrakt může být novou potravinou, když metody jeho výroby byly využívány v rámci Evropské unie již před 15. květnem 1997 a nejedná se tedy o metody nové ve smyslu nařízení č. 2015/2283 – v této souvislosti je mezi stranami spor, zda je vůbec posuzovaný produkt potravinou, či zda je potravinářským aromatem.

34. Městský soud k vzneseným sporným otázkám nejprve společně uvádí, že je po prostudování správního spisu, uložených Opatření a napadeného rozhodnutí toho názoru, že žalovaná všechny otázky vyčerpávajícím způsobem a věcně správně zodpověděla, a žalobkyni v napadeném rozhodnutí dala dostatečné a srozumitelné odpovědi na veškeré její výhrady. Vzhledem k tomu, že není smyslem soudního přezkumu podrobně opakovat již jednou vyřčené a pouze tak žalobkyni poskytnout „jinou“ či „lepší“ odpověď na její námitky, městský soud v plném rozsahu odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí, které považuje za řádné a věcně správné, ztotožňuje se s ním a bere jej za své.

35. K jednotlivým žalobním námitkám soud doplňuje následující.

36. V první žalobní námitce žalobkyně namítá, že příslušná k rozhodování, zda je určitá potravina novou potravinou, není žalovaná, ale ministerstvo zemědělství; dále namítá, že napadené rozhodnutí není opřeno o zákonné ustanovení zmocňující žalovanou k jeho vydání a je tedy nepřezkoumatelné.

37. Argumenty žalobkyně, že žalovaná nemůže sama status potraviny takto posoudit, se míjí s předmětem řízení. Soud souhlasí, že určení statusu potraviny, respektive její předmětné složky, je v rámci konzultace předmětem posouzení před ministerstvem zemědělství. Zároveň ovšem nejde o otázku, která by byla rozhodována žalovanou v právě přezkoumávaném řízení. Napadeným rozhodnutím, resp. Opatřeními, byl uložen zákaz uvádět potravinu na trh a povinnost stáhnout ji z trhu zpět k žalobkyni z důvodu, že nesplňuje požadavek stanovený přímo použitelným předpisem Evropské unie. Zmocnění k uložení takového opatření žalované dává ust. § 5 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona o SZPI, a žalovaná postupovala v souladu s jeho dikcí a nijak ze své pravomoci nevybočila, když posuzovala, zda příslušná složka potraviny splňuje požadavek čl. 6 odst. 2 nařízení č. 2015/2283, dle nějž pouze nové potraviny povolené a zařazené na seznam Unie smějí být jako takové uváděny na trh v Unii. Kontrola byla v projednávané věci zaměřena pouze na zjištění, která odůvodnila zákaz uvádění potraviny na trh, a výsledkem kontroly tedy nebylo určení statusu předmětné potraviny. K tomu soud doplňuje, že opatření je prostředkem a nástrojem orgánu kontroly zřízeného dle zákona o SZPI, jak zabránit protiprávnímu jednání kontrolovaného subjektu, například uvádění dosud nepovolených potravin na trh, přičemž tuto možnost má orgán kontroly dokonce již v okamžiku zjištění protiprávního jednání (již v průběhu kontroly). Nejedná se o rozhodování o statusu. Žalovaná tedy svým rozhodnutím nikterak nerozhodovala o statusu předmětné potraviny, neautorizovala ji, lze tedy uzavřít, že postupovala v rámci své pravomoci svěřené zákonem o SZPI.

38. Městský soud neshledal, že by napadené rozhodnutí trpělo vadou nepřezkoumatelnosti z důvodu neuvedení, dle jaké konkrétní legislativy byla Opatření ukládána a bylo vydáno napadené rozhodnutí. V této souvislosti soud poznamenává, že z hlediska soudního přezkumu tvoří rozhodnutí správních orgánů obou stupňů jeden celek (viz např. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, č.j. 5 Afs 16/2003–56, publikováno pod č. 534/2005 Sb. NSS). Dle názoru soudu odůvodnění Opatření i napadeného rozhodnutí zcela splňují požadavky na ně kladené z hlediska přezkoumatelnosti. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaná uvedla důvody výroku, rozebrala a zhodnotila podklady rozhodnutí, uvedla, jakými úvahami se při jejich hodnocení řídila. Výslovně uvedla, jaké právní předpisy na rozhodovanou věc aplikovala, a přednesla konkrétní důvody, proč byly aplikovány právě dané předpisy a proč byly aplikovány způsobem, který vedl k výslednému rozhodnutí. V odůvodnění rovněž uvedla, jakým způsobem se vypořádala s návrhy a námitkami žalobkyně, včetně nyní posuzované námitky týkající se neuvedení konkrétní legislativy opravňující uložení Opatření, a tudíž nepřezkoumatelnosti a nezákonnosti Opatření, kterou žalobkyně vznesla již ve správním řízení. Žalovaná na ni explicitně odpověděla na str. 14 až 16 napadeného rozhodnutí, kdy odkázala na čl. 6 odst. 2 nařízení č. 2015/2283 jakož i na ust. § 5 zákona o SZPI, reprodukovala jejich obsah poukazující na zmocnění vydat příslušná Opaření a vyložila, jakým způsobem na základě odkazované právní úpravy ve věci rozhodla. Vznesená žalobní námitka tedy není důvodná.

39. Následně soud na základě páté žalobní námitky považoval za potřebné vyjasnit, zda je vůbec posuzovaný Extrakt potravinou, či zda představuje produkt určený k aromatizaci.

40. Podle čl. 2 Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, se potravinou rozumí jakákoli látka nebo výrobek, zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, které jsou určeny ke konzumaci člověkem nebo u nichž lze důvodně předpokládat, že je člověk bude konzumovat.

41. Podle § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o potravinách“), který na nařízení č. 178/2002 navazuje, je doplňkem stravy potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích.

42. Podle § 2 odst. 2 písm. s) zákona o potravinách je aromatem přísada dodávající vůni nebo chuť.

43. Jak správně zjistila žalovaná v průběhu správního řízení z kontrolovaných webových stránek, k posuzovanému Extraktu je uvedeno: „Směs kvalitního kanabinoidního základu jsme zjemnili MCT olejem, takže po požití necítíte nepříjemný odér v ústech a chutná i dětem. Navíc jsme zachovali jeho účinnost. Nejčastěji se CBD Fitcann aplikuje pod jazyk, kde ho necháme půl minuty působit a pak jej spolkneme.“ Dle názoru soudu je proto posuzovaný produkt určen ke konzumaci a také lze předpokládat, že spotřebitelé jej budou konzumovat, když je k tomu žalobkyně popsaným způsobem užití produktu sama nabádá. Soud už z toho důvodu dospěl ke shodnému názoru jako žalovaná, a sice že je třeba produkt posoudit jako potravinu.

44. Dále žalovaná správně zohlednila, že na webových stránkách je zdůrazněn obsah CBD v produktu, a je tedy zřejmé, že podstatou přídavku Extraktu do oleje nejsou jejich aromatické vlastnosti, ale vnesení CBD jako látky, která je předmětem různých tvrzení vztahujících se k jeho pozitivnímu působení na lidský organizmus a zároveň hlavní složkou, pro kterou si potravinu spotřebitel kupuje. Žalovaná rovněž správně přihlédla k tomu, že na kontrolovaných webových stránkách nejsou zmiňovány aromatické vlastnosti jednotlivých CBD výrobků ani způsob jejich použití jako aromatického přípravku nebo příklady potravin, které by Extraktem bylo vhodné či možné aromatizovat, naopak jsou výrobky prezentovány z důvodu obsahu CBD coby účinné látky mající pozitivní vliv na lidské zdraví. Žalovaná rovněž správně zohlednila množství CBD v Extraktu, kdy CBD se v něm vyskytuje v množství od 6 % do 18 %, což v takovém množství nepředstavuje pouze vonnou či ochucovací složku, ale složku, která má sama o sobě významné biologicky aktivní vlastnosti. Vzhledem ke všemu uvedenému se soud ztotožňuje s žalovanou, že posuzovaný Extrakt je potravinou a námitka týkající se posouzení Extraktu jako výrobku určeného k aromatizaci není důvodná.

45. Městský soud následně posuzoval třetí žalobní námitku, v níž žalobkyně namítá, že žalovaná dospěla k závěru o analogičnosti Extraktu s porovnávanou potravinou, kterou dle žalované Evropská komise považuje za novou a dosud nepovolenou potravinu, bez podkladů, a nemohla tak řádně porovnat shodnost výrobků co do složení a zpracování.

46. Podle ust. § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) nevyplývá–li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2.

47. Městský soud k tomu z obsahu správního spisu zjistil, že posuzovaný Cannabis sativa Extrakt je jeho výrobcem v listině „Cannabis sativa Extrakt Specifikace“ specifikován tak, že obsahuje méně než 50 % přirozeného obsahu CBD nebo CBG, „dekarboxylováno, homogenizováno“. Soud má přitom za obecně známé, že při dekarboxylaci konopí se uvolňuje CO2, což žalobkyně nijak nezpochybňuje; za homogenizací lze zjednodušeně řečeno spatřovat smíchání jednotlivých složek produktu. Z obsahu správního spisu dále městský soud zjistil, že žalobkyně popsala postup výroby extraktu CBD tak, že shrnula požadavky výrobce na surovinu: „zdrojem biomasy může být v souladu se zákonem č. 167/1998 Sb. pouze technické konopí; surovina je vícesložkovým rostlinným extraktem, musí obsahovat aromatické složky a musí vykazovat typickou chuť a vůni konopí setého, aby ho bylo možné použít jako aromatickou složku výrobku; výrobní metodou je macerace, solventní nebo CO2 extrakce; výsledný extrakt musí být rozpustitelný v oleji; surovina musí zachovávat složky z původní biomasy, není povolena standardizace nebo obohacování přidanými složkami“. Žalobkyně dále žalované předložila „Diagram produkčního procesu: Cannabis sativa Extrakt“, v němž jsou popsány následující výrobní kroky: „rostlinný materiál – vstupní kontrola – sušení – prosívání/drcení – extrakce – odpaření rozpouštědla – surový extrakt, homogenizace, standardizace – analýza (obsah kanabinoidů, čistota produktu, těžké kovy, pesticidy) – uvolnění.“ 48. Dále městský soud ověřil, že žádost č. NF 2021/2273 o status nové potraviny u Evropské komise, kterou Evropská komise označila za platnou („validity confirmed“), popisuje v „Summary of the application: Refined industrial hemp extract from Cannabis sativa L.“ výrobní postup pro extrakt z rostliny Cannabis sativa extrakcí CO2. Konkrétně je uvedeno, že jde o „an extract obtained from leaves and tops from Cannabis sativa L. by CO2 extraction. (…) The leaves and tops are dried, pelletized and subsequently CO2–extracted to obtain hemp extract. The hemp extract is refined to obtain a refined hemp extract.“ Městský soud nepřehlédl, že správní spis neobsahuje autorizovaný překlad (respektive neobsahuje žádný překlad) do českého jazyka, nicméně poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 4. 20215 sp.zn. 9 As 12/2014, z nějž vyplývá, že bezpodmínečné trvání na úředně ověřeném překladu není nezbytné, jsou–li listiny sloužící jako podklad pro rozhodnutí srozumitelné pro správní orgán i účastníky řízení a ohledně jejich obsahu není v řízení spor. Uvedené platí jak pro cizojazyčné listiny předložené v řízení účastníkem, tak pro listiny opatřené samotným správním orgánem. Městský soud je proto přesvědčen, že neopatření překladu cizojazyčné listiny je v posuzované věci v souladu se zásadou hospodárnosti řízení, když z průběhu správního řízení a z žalobkyniných podání učiněných v průběhu správního řízení lze spolehlivě dovodit, že jak žalobkyně, tak žalovaná předmětné listině „Summary of the application: Refined industrial hemp extract from Cannabis sativa L.“ rozumí.

49. Městský soud má po seznámení se s obsahem dotčených listin za to, že výrobní postup obou produktů, tedy posuzovaného Extraktu a produktu, jehož se týká žádost č. NF 2021/2273, žalovaná porovnala v míře dostačující pro závěr, že se jedná o produkty vyráběné obdobným výrobním postupem. Žalovaná správně vyhodnotila produkt popsaný v žádosti č. NF 2021/2273, co do složení a zpracování, jako analogický s Extraktem, když vyzdvihla, že v obou porovnávaných případech produkty obsahují CBD získané CO2 extrakcí. Žalovaná v napadeném rozhodnutí objasnila, že pokud jde o pojem „solventní extrakce“ a „CO2 extrakce“, jedná se o totéž jako je pojem „superkritická extrakce CO2“. V případě solventní extrakce (solvent = rozpouštědlo) se jedná o extrakci pomocí rozpouštědla/kapaliny a aby CO2 bylo v kapalné formě, tak musí být v nadkritickém stavu, a tak je možno použít i označení superkritická extrakce CO2. Dle přesvědčení soudu tak žalovaná dostála své povinnosti zjistit skutkový stav v míře dostatečné pro rozhodnutí ve smyslu ust. § 3 správního řádu, a nebylo třeba doplňovat řízení o další podklady, které by doplnily informace o klasifikaci, přesném složení a detailech výrobního procesu srovnávaného produktu. Třetí žalobní námitka tak není důvodná.

50. Městský soud v Praze poté z logiky věci přistoupil k vypořádání druhé žalobní námitky, v níž žalobkyně namítá, že uznání žádosti týkající se analogické potraviny za platnou („validity confirmed“) neznamená, že je předmětná potravina novou potravinou či složkou potraviny ve smyslu nařízení č. 2015/2283.

51. Podle čl. 6 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/2469 ze dne 20. prosince 2017, kterým se stanoví administrativní a vědecké požadavky na žádosti uvedené v článku 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 o nových potravinách (dále jen „prováděcí nařízení č. 2017/2469“), po obdržení žádosti Komise neprodleně ověří, zda žádost spadá do působnosti nařízení č. 2015/2283 a zda splňuje požadavky stanovené v čl. 10 odst. 2 uvedeného nařízení.

52. Městský soud v Praze je vzhledem k dikci citovaného ustanovení toho názoru, že posouzení potraviny Evropskou komisí jako spadající do působnosti nařízení č. 2015/2283 lze ztotožnit s posouzením žádosti jako platné. Z preambule a z čl. 2 a násl. prováděcího nařízení č. 2017/2469 vyplývá, že Evropská komise posuzuje platnost žádosti na základě dostatečných informací a vědecké dokumentace předložené pro účely povolení nové potraviny; žádost musí obsahovat nejen administrativní, ale i vědecké údaje. Není tedy správný názor žalobkyně, že uznáním platnosti žádosti Evropská komise pouze uznává splnění formálních požadavků. Z dikce čl. 9 až 12 nařízení č. 2015/2283 lze dovodit, že po uznání žádosti za platnou následuje řízení pro účely povolení uvedení nové potraviny na trh. Městský soud proto uzavírá, že přiznání statusu „validity confirmed“ určité žádosti nemůže znamenat nic jiného, než že bylo potvrzeno, že se v daném případě jedná o novou potravinu, přičemž bude následovat schvalovací proces. Platí pak, že je–li určitá potravina uznána za novou potravinu, má povolovací řízení o jejím uvedení na trh v Unii dopad na všechny členské státy EU, všechny provozovatele potravinářských podniků i ostatní subjekty. Povolovací řízení se týká rozhodování o nové potravině, nikoli o žadateli jako takovém. Nelze tedy přisvědčit názoru žalobkyně, že uznání platnosti žádosti se vztahuje pouze ke konkrétní žádosti a může mít tedy právní důsledky pouze pro daného žadatele. V posuzované věci došlo k tomu, že dne 15. 2. 2022 byla uznána za platnou žádost jiného žadatele odlišného od žalobkyně týkající se nové potraviny, u které je výrobní postup extraktu CBD shodný jako v případě extraktu CBD použitého v potravinách uvedených na trh žalobkyní a kontrolovaných žalovanou. Za neschválenou se tedy od 15. 2. 2022 považuje jakákoli potravina s analogickým výrobním postupem, tedy i předmětný Extrakt uvedený na trh žalobkyní, neboť o této potravině zatím nebylo rozhodnuto, zda nepředstavuje bezpečnostní riziko pro lidské zdraví, zda neuvádí spotřebitele v omyl, případně, má–li nahradit jinou potravinu, zda není z hlediska výživy méně prospěšná; a nebyla zatím schválena a zařazena na seznam Unie pro nové potraviny. Městský soud v Praze je tak vzhledem ke všemu uvedenému přesvědčen, že posuzovaný Extrakt splnil kritéria nové dosud neschválené potraviny ve smyslu nařízení č. 2015/2283, a druhá žalobní námitka není důvodná.

53. Ve čtvrté žalobní námitce žalobkyně namítla, že Extrakt neměl být posouzen jako nová potravina ve smyslu nařízení č. 2015/2283, neboť jde o potravinu obsahující části rostliny technického konopí, která jakožto tradiční potravina nespadala ani do působnosti nařízení (ES) č. 258/97 zrušeného nařízením č. 2015/2283, a za novou potravinu by pak mohla být považována pouze v případě využití netradičního technického procesu při výrobě; proces solventní extrakce a CO2 extrakce ovšem dle žalobkyně nejsou novými metodami.

54. Městský soud v Praze na základě obsahu správního spisu přisvědčuje žalobkyni, že určité části rostliny technického konopí, konkrétně semena / odtučněná semena, olej ze semen či konopná mouka, nejsou považovány za nové potraviny. V posuzované věci se ovšem nejedná o tyto části rostliny technického konopí, ale jedná se o extrakty z rostliny konopí a produkty z nich vyrobené obsahující kanabinoidy, kam spadá i cannabidiol (CBD). Ty jsou považovány za potenciální nové potraviny, neboť historie jejich konzumace nebyla doložena, a tudíž spadají do působnosti nařízení č. 2015/2283. Žalobkyni tedy nelze přisvědčit.

55. Není pak důvodná ani dílčí žalobní námitka, v níž žalobkyně na základě rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 6. 2017 č.j. 8 A 28/2024–110 zpochybňuje argumentaci žalované právně nezávazným katalogem nazývaným zkráceně CAFAB list. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je totiž zřejmé, že žalovaná argumentovala katalogem CAFAB list (dostupný na https://webgate.ec.europa.eu/fip/novel_food_catalogue/#), též „Novel food catalogue“, kde jsou kanabinoidy, extrakty z rostliny konopí a produkty z nich vyrobené obsahující kanabinoidy označeny za potenciální nové potraviny, pouze podpůrně v reakci na námitku žalobkyně vznesenou ve správním řízení. Samotná kontrolní zjištění žalovaná o informace uvedené v katalogu CAFAB list nijak neopřela, Opatření jimi nepodložila. Při odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaná vycházela výhradně z analogie Extraktu s novou potravinou uvedenou v žádosti o autorizaci nové potraviny č. NF 2021/2273, uznané za platnou dne 15. 2. 2022. Žalovaná ve správním řízení odůvodnila shodnost výrobního procesu obou potravin a vysvětlila, že potraviny shodné s potravinou uvedenou v žádosti č. NF 2021/2273 jsou od data platnosti žádosti považovány za nepovolené nové potraviny, neboť o nich zatím nebylo rozhodnuto, nejsou schválené a nejsou zařazeny na seznam Unie pro nové potraviny, což je v rozporu s čl. 6 odst. 2 nařízení č. 2015/2283.

56. Zbývá posoudit šestou žalobní námitku, dle níž žalovaná postupovala při vydání Opatření a vydání napadeného rozhodnutí v rozporu se zásadou právní jistoty a zákazu diskriminace. Namítaný přístup žalobkyně dovozuje ze skutečnosti, že žalovaná nepřikračuje k obdobným opatřením v rámci celého trhu, ale zaměřuje se na jednotlivé subjekty.

57. K šesté žalobní námitce nejprve městský soud předesílá, že žalobkyně nevznesla žádná relevantní tvrzení svědčící o údajné diskriminaci žalované, ale zůstala pouze v rovině obecných výhrad. Proto městský soud posoudil žalobkyniny námitky ve stejné míře obecnosti.

58. Pro institut kontrol pochopitelně platí, že postup správního orgánu nesmí jevit znaky svévole a nesmí tak být ve svém důsledku vůči kontrolovanému subjektu šikanózním jednáním. K tomu je však třeba uvést, že v posuzované věci ani správní spis, ani žalobní námitka neobsahují žádné konkrétní skutečnosti nasvědčující nezákonnosti postupu žalované v tom smyslu, že by zahájení kontroly a průběh kontroly byly svévolné či šikanózní, či že by postup žalované byl v rozporu se zásadou proporcionality, šetření právní jistoty a také zákazu diskriminace, jak žalobkyně obecně namítá.

59. Městský soud je toho názoru, že pokud kontrolní správní orgán disponuje pravomocí zahájit a provést kontrolu, nelze jeho postup považovat za svévolný jen z toho důvodu, že správní orgán nezahájí kontrolu též s jinými subjekty. Ochranu právní jistoty a ochranu před diskriminací nelze podmiňovat provedením kontrolního řízení také u jiných subjektů. Je běžné, že kontrolní orgány zahajují kontrolu na základě podnětů veřejnosti nebo informací, které se dozví od jiných orgánů veřejné moci, kontrolní orgány můžou zahájit též preventivní namátkovou kontrolu atp. Ostatně, stěží lze očekávat, že by výkon kontrolní činnosti jakéhokoli správního orgánu pokryl celou relevantní oblast. Pokud žalovaná v letech 2019 a 2020 provedla celkem 32 kontrolních vstupů a z toho pouze v jednom případě zahájila správní řízení, jak žalobkyně namítá, nejde o okolnost, která by bez dalšího svědčila o diskriminaci žalobkyně a mohla tak mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Soud tedy neshledal žalobní námitku důvodnou, a proto ani nepřistoupil k prověřování obrany žalované, která spočívá v tvrzení, že vzhledem k dynamičnosti vývoje v oblasti je aktuální počet kontrolních vstupů žalované se zaměřením problematiku potravin obsahujících CBD již odlišný, a že zákaz uvádění potraviny obsahující CBD na trh byl v roce 2022 uložen i dalším dvěma subjektům.

60. Z výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto prvním výrokem rozsudku podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl.

61. Protože žalobkyně nebyla ve sporu úspěšná a žalované žádné důvodně vynaložené náklady nad rámec její běžné činnosti v řízení nevznikly, soud druhým výrokem tohoto rozsudku v souladu s § 60 odst. 1 s.ř.s. rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.