6 Af 51/2015 - 88

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Jana Kratochvíla a Štěpána Výborného ve věci žalobce: WASTECH a.s. se sídlem Ostružinová 36/3175, Praha 10 zastoupen JUDr. Tomášem Nevečeřalem, advokátem se sídlem Vinohradská 404/19, Praha 2 proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu Na Františku 1039/32, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 1. 2018, č. j. takto:

Výrok

I. Oznámení ze dne 22. 5. 2015 a Opatření ze dne 9. 7. 2015, č.j. MPO 34394/15/61200/2398, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 18 342 Kč a to ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí Ministerstva průmyslu a ochodu, kterými mu byla snížena částka požadované dotace. Jednak podal žalobu proti oznámení o úpravě částky dotace požadované k proplacení ze dne 22. 5. 2015, ve kterém mu žalovaný sdělil, že ve věci projektu „Rozšíření centra zaměřeného na průmyslový výzkum a vývoj technologií a procesů v oblasti netermických dekontaminačních metod k odstranění infekčnosti odpadů“ (dále jen Projekt) celkové způsobilé výdaje, které uvedl v žádosti o platbu byly zkráceny o 10 349 129 Kč. Dále žalobce navrhl zrušení opatření k postupu dle § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o rozpočtových pravidlech) ze dne 9. 7. 2015, čj: MPO 34394/15/61200/2398, kterým žalovaný rozhodl, že žadateli se dle § 14e odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech nevyplatí část dotace ve výši 10 349 130 Kč odpovídající porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie.

2. Ze správního spisu, který byl soudu předložen, vyplývá, že žalobce podal žádost o poskytnutí dotace na Projekt s tím, že s ohledem na podmínky programu požadoval dotaci ve výši 42 349 381 Kč. O této žádosti rozhodl žalovaný dne 18. 4. 2013 tak, že žádaná dotace se pro Projekt podle § 14 zákona o rozpočtových pravidlech poskytuje a to v souladu s předloženou žádostí o dotaci a podmínkami. Dotace podle rozhodnutí bude vyplácena zpětně na základě již realizovaných způsobilých výdajů doložených příslušnými účetními a jinými doklady. Nedílnou součástí tohoto rozhodnutí jsou podmínky poskytnutí dotace ze státního rozpočtu ČR a prostředků strukturálních fondů ES. V článku VIII. uvedených podmínek pod bodem 3 je uvedeno, že výše odvodu za porušení rozpočtové kázně spočívající v porušení pravidel pro zadávání zakázek bude vyměřena dle dokumentu Kategorizace nedostatku při zadávání zakázek (dále jen Kategorizace nedostatků) se stanovením výše odvodu za porušení rozpočtové kázně, který je přílohou těchto podmínek. Povinnost postupovat při výběru dodavatelů v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o veřejných zakázkách) nebo podle Pravidel pro výběr dodavatelů, která tvoří přílohu podmínek vyplývá z hlavy I článku 2 odst. 2 písm. d) podmínek. Podle článku VII. odst. 2 podmínek za neoprávněné použití prostředků dotace se ve smyslu ustanovení § 3 písm. e) rozpočtových pravidel považuje též nesplnění těchto podmínek, které spočívá v nesplnění povinností příjemce dotace uložených podle § 14 odst. 4 písm. g) zákona o rozpočtových pravidlech. Přílohu k podmínkám pak tvořila mimo jiné Kategorizace nedostatků při zadávání zakázek se stanovením výše odvodu za porušení rozpočtové kázně. V tomto materiálu je pod bodem IV. uvedeno, že za porušení jiných povinností týkajících se uveřejňování představuje sankce 25-30 % částky dotace použité na financování předmětné zakázky. K tomuto bodu je pod čarou uvedeno, že v případě, že identifikované porušení pravidel pro zadávání zakázek má pouze formální charakter bez případného finančního dopadu, pak platí, že spodní hranice procentního rozpětí, dosahuje hodnoty nula.

3. Dne 31. 3. 2015 podal žalobce žádost o platbu, ve které žádal, aby mu byla proplacena částka ve výši 42 349 381 Kč.

4. Dne 23. 4. 2015 byla u žalobce zahájena kontrola Projektu. O jejím výsledku byl sepsán protokol, čj: 17-32-F, ve kterém bylo uvedeno, že v daném případě bylo provedeno zadávací řízení dle zákona o veřejných zakázkách. Zadavatel neuveřejnil předběžné oznámení, oznámení o zahájení a oznámení o výsledku zadávacího řízení u nadlimitní veřejné zakázky vyhlášené v otevřeném řízení v Úředním věstníku Evropské unie (TED). Tím nedodržel ustanovení § 146 odst. 1 písm. b) zákona o veřejných zakázkách. Podle Kategorizace nedostatků se jedná o pochybení, kdy zadavatel porušil povinnosti týkající se uveřejňování. Stanovená sankce je 25 % z části dotace použité na financování této zakázky a činí 10 349 129,70 Kč. Při kontrole byl zjištěn další nedostatek, ale tento není pro přezkoumání napadeného rozhodnutí právně významný, a proto o něm nebude soud uvádět žádné okolnosti. Proti výsledkům kontroly podala společnost WASTECH a.s. námitky, o kterých bylo rozhodnuto žalovaným dne 18.3.2015 pod čj: MPO 22305/15/61300. K předmětné problematice zadávacího zařízení je v rozhodnutí o námitkách uvedeno, že sankce ve výši 25 % byla vypočtena správně z částky 41 396 518, 80 Kč, tedy že hodnota dotace je vypočtená z obou částí zadávacího zařízení (stavební část, část týkající se dodávek), neboť zadávací řízení bylo vyhlášeno jako nadlimitní veřejná zakázka v otevřeném řízení, uveřejněné v TED však nebylo. Sankci není možné počítat pouze z dílčí části, neboť se jedná o pochybení, kdy zadavatel porušil povinnosti týkající se uveřejňování. Neuveřejněním vyhlášení zadávacího řízení v TED došlo k porušení § 146 zákona o veřejných zakázkách, ale i k porušení § 6 téhož zákona. Sankce ve výši 25 % je zcela přiměřená. Jedná se o sankci na dolní hranici rozpětí stanoveného kategorizací.

5. Ve správním spise je dále založen dokument ze dne 22. 5. 2015 nazvaný Oznámení o úpravě částky dotace požadované k proplacení, ve kterém žalovaný žalobci sděluje, že rozhodl o úpravě částky dotace požadované k proplacení v žádosti o platbu ohledně Projektu tak, že schválená částka dotace činí 31 999 320 Kč. V tomto oznámení je dále tabulka, ve které jsou uvedeny důvody krácení s tím, že požadovaná částka byla krácena dle výsledku kontroly na místě. Proti tomuto oznámení podala společnost námitky, které byly žalovanému doručeny dne 8. 6. 2015. Poté následovalo vydání opatření k postupu podle § 14e zákona o rozpočtových pravidlech ze dne 9. 7. 2015, čj: MPO 34394/15/61200/2398, ve kterém žalovaný rozhodl, že žadateli se dle § 14e odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech nevyplatí část dotace ve výši 10 349 130 Kč odpovídající porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie. V odůvodnění tohoto opatření ministerstvo uvedlo, že žadatel v rámci Projektu vyhlásil výběrové řízení formou otevřeného nadlimitního řízení a odeslal oznámení o zakázce, ve kterém zakázku rozdělil na část A – stavební práce a na část B – dodávka technologií včetně instalace. S odkazem na § 146 odst. 1 písm. b) zákona o veřejných zakázkách poté ministerstvo uvedlo, že zadavatel svojí povinnost nesplnil tím, že neuveřejnil předběžné oznámení, oznámení o zahájení a oznámení o výsledku zadávacího řízení v Úředním věstníku Evropské unie a proto byla dle bodu IV. relevantní verze Kategorizace nedostatků při zadávání zakázek se stanovením výše odvodu za porušení rozpočtové kázně udělena sankce ve výši 25 %. Dále ministerstvo odcitovalo ustanovení § 14e odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech.

6. Ve správním spise je založen i dopis adresovaný žalobci, ve kterém Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí k námitkám podaným proti oznámení ze dne 22.5.2015, že oznámení o úpravě částky požadované k proplacení ze dne 22.5.2015 bylo chybně vygenerováno bez odůvodnění, a proto na základě podnětu společnosti byla v souladu s principem dobré správy provedena oprava, resp. vydáno nové opatření ze dne 8.7.2015 obsahující řádné a podrobné odůvodnění krácení, které je rovněž zasíláno.

7. Z obsahu správního spisu dále vyplývá, že Ministerstvo průmyslu a obchodu otázku výše krácení konzultovalo s Ministerstvem financí, které ve svém stanovisku potvrdilo správnost názoru žalovaného, že finanční oprava se má počítat z hodnoty celé zakázky. Jedná se o veřejnou zakázku, která přesáhla limit, a proto bylo nutné zveřejnit oznámení o zakázce v TED. Skutečnost, že zakázka byla rozdělena na dvě části, neodůvodňuje uplatnění finanční opravy pouze z části zakázky.

8. Proti oběma označeným rozhodnutím žalobce podal žalobu, kterou se domáhal, aby soud tato rozhodnutí zrušil a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení. Úvodem žalobce poukázal na to, že z protokolu o provedené kontrole je zřejmé, že kontrolní skupina skutková zjištění posoudila a kategorizovala, aniž vzala v úvahu zákonnou úpravu a vlastní pravidla operačního programu. K samotným napadeným rozhodnutím pak namítl, že jsou nepřezkoumatelná, neboť neobsahují žádné odůvodnění, a nezákonná, neboť žalovaný se nedržel zákonného rámce pro úvahy o krácení dotace, které je s ohledem na rozhodovací praxi nepřiměřené a to jak s ohledem na výpočet základu částky, tak s ohledem na závažnost porušení podmínek. Žalovaný měl uplatnit všechna hlediska stanovená zákonem a dotačními podmínkami, tj. závažnost porušení a vliv na dodržení účelu dotace a posouzení finančního dopadu a konečně měl vzít v úvahu i zásadu přiměřenosti.

9. Žalobce uvedl, že v rámci kontroly uznal pochybení, když oznámení nebyla uveřejněna v TED, nicméně má za to, že sankce je stanovena nesprávně, když nezohledňuje rozdělení zakázky na části a jednak byla stanovena ve výši, která je nepřiměřená. Tyto námitky vznesl již proti protokolu o výsledku kontroly. Vypořádání těchto námitek je nepřezkoumatelné a nesprávné. Z tohoto vypořádání není zřejmé, zda se poskytovatel dotace zabýval výslovným ustanovením Kategorizace nedostatků a to zejména poznámky pod čarou, podle které spodní hranice procentního rozpětí dosahuje hodnoty nula, pokud je identifikované porušení pravidel pro zadávání zakázek pouze formálního charakteru bez případného finančního dopadu. Žalovaný posoudil situaci formálně bez zohlednění relevantních hledisek, pokud hodnotil závažnost zjištěného porušení. Sankce neodpovídá požadavkům na přiměřenost. Dle žalobce v testu proporcionality je klíčovým problémem to, na kolik odpovídá závažnosti zjištěného porušení a na kolik uložení sankce vyvolá důsledky, které jí nebyly sledovány. Žalovaný se těmito hledisky vůbec nezabýval, když pouze formálně označil porušení za závažné, otázku dodržení cíle dotace či finančního dopadu nezohlednil vůbec. Předmětným pochybením v uveřejnění nedošlo k ovlivnění dodržení cíle dotace, k žádnému finančnímu dopadu rovněž nedošlo. Termín finanční dopad žalovaným nebyl nijak definován. Skutečnost, že sankce je ukládána i za tu část zadávacího řízení, které nepodléhalo samo o sobě povinnosti uveřejnění v TED, je jasným ukazatelem nepřiměřenosti. Žalobce zdůraznil, že k chybě došlo pouze ve formě uveřejnění nikoliv v obsahu a poškozen byl pouze komfort uživatelů TED, nikoliv dostupnost informací jako taková. Funkcí TED je zjednodušení přístupnosti informací o veřejných zakázkách v jednotlivých členských zemí EU. Jde o jistý uživatelský komfort, neboť informace jsou překládány do všech úředních jazyků EU. Ke stejným informacím má však každý uživatel přístup i v rámci jiných databází. Zadavatel zpřístupnil informace uveřejněním ve Věstníku veřejných zakázek a uveřejněním na profilu zadavatele prostřednictvím sítě internet. Obsah těchto informací zejména s ohledem na uveřejnění na základě předepsaného formuláře je rovnocenný s uveřejněním v TED. Žalobce odkázal na názor vyslovený Soudním dvorem Evropské unie, který uvedl, že je-li informace uveřejněna na internetové stránce zcela volně přístupné kterémukoliv uživateli internetu, je zpřístupněná a uveřejnění na jiné stránce již není nové uveřejnění, resp. zpřístupnění nové veřejnosti.

10. TED je součástí stejného informačního systému jako SIMAP, který pak obsahuje informace o národních rejstřících a umožňuje k nim přístup formou hypertextového odkazu. Dále žalobce poukázal na statistické údaje, ze kterých je zřejmý počet zahraničních dodavatelů v České republice na základě uveřejnění zakázky v TED. Žalobce rovněž poukázal na to, že Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže byl podobný delikt postižen pokutou ve výši 100 000 Kč. V tomto rozhodnutí úřad uvedl, že pokuta byla stanovena při spodní hranici zákonné sazby, neboť přihlédl k závažnosti deliktu a to ke způsobu jeho spáchání k jeho následkům a okolnostem, za něž byl spáchán.

11. Žalovaný ve vyjádření k žalobě nejprve podrobně popsal průběh vyřizování žádosti žalobce o poskytnutí dotace s tím, že v daném případě bylo zadávací řízení vyhlášeno správně jako jeden celek s možností dílčího plnění. Skutečnost, že zakázka byla rozdělena dle § 98 zákona o veřejných zakázkách na části, neodůvodňuje uplatnění finanční úpravy pouze na část zakázky. Ačkoliv byla zakázka rozdělena na dvě části, byla zadávána jako jeden celek, jedna nadlimitní zakázka a povinnost řádného zveřejnění předběžného oznámení, oznámení o zahájení zadávacího řízení a oznámení o výsledku zadávacího řízení se na něj vztahovala jako na celek. Není tedy důvod ani zákonná možnost postihnout finanční úpravou pouze část veřejné zakázky. K samotnému krácení žalovaný uvedl, že toto proběhlo v mezích Kategorizaci nedostatků bod IV. Žalovaný nevybočil ze své rozhodovací praxe ani z mezí stanovených závaznými právními předpisy. K poznámce pod čarou č. 1 připojené k bodu IV. Kategorizace nedostatků žalovaný uvedl, že posunout spodní hranici procentního rozpětí na hodnotu nula je možné pouze v případě, že se jedná o porušení pravidel pro zadávání zakázek formálního charakteru bez finančního dopadu. Žalovaný se při rozhodování o námitkách dotázal na posouzení věci rovněž auditního orgánu, to je Ministerstva financí, který je zodpovědný za audit hospodaření s prostředky Evropské unie poskytnutými v České republice v rámci nástrojů jednotlivých politik Evropské unie. Tento orgán uvedl ve svém stanovisku ze dne 2. 7. 2015 totožný názor s názorem žalovaného, totiž že nelze postihnout finanční opravou pouze část veřejné zakázky a že za uvedené pochybení se uplatní sazba 25 %, neboť nezveřejnění uvedených dokumentů v TED nelze považovat za formální porušení pravidel, které by bylo bez finančního dopadu. Jestliže ke zveřejnění dokumentů v TED nedošlo vůbec, nemůže se jednat ze samotné povahy věci o formální pochybení bez finančního dopadu, neboť není možné vyloučit, že toto pochybení mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Nelze vyloučit, že by se přihlásil jiný uchazeč, který by mohl podat nabídky s nižší nabídkovou cenou. Argumenty žalobce, jimiž se snaží doložit nízkou pravděpodobnost toho, že by se do soutěže přihlásil zahraniční uchazeč, jsou irelevantní. Z této nízké pravděpodobnosti nelze dovodit, že nezveřejnění v TED je pouhým formálním pochybením bez finančního dopadu. Pokud by takové oznámení bylo bezvýznamné, poté by jistě požadavek na takové zveřejnění nebyl zahrnut do zákona. V daném případě pak žalovaný zdůraznil, že dotace byla ze 100 % poskytnuta z finančních zdrojů Evropské unie. Jedním ze základních principů zadávání veřejných zakázek ze strukturálních fondů Evropské unie je zpřístupnění možnosti ucházet se o veřejnou zakázku i uchazečům z jiných členských států. Jednou ze základních zásad postupu zadávání veřejných zakázek je dodržení zásady rovného zacházení a nediskriminace. Tyto zásady v sobě zahrnují povinnost transparentnosti, která spočívá v zajištění odpovídajícího stupně zveřejnění umožňujícího otevření trhu ve prospěch každého potencionálního uchazeče. Nedodržení takové povinnosti tak může být chápáno jako nedodržení dostatečné míry transparentnosti.

12. Žalovaný ve vyjádření dále uvedl, že při stanovení sankce nemůže přihlížet k hospodářské situaci jednotlivého příjemce a dle ní sankci stanovit. Příjemce dotace musí financování celého projektu zařídit tak, že až zpětně dostane proplacené výdaje, které budou v souladu s podmínkami programu považovány za uznatelné. Žalovanému není právní úpravou svěřena pravomoc rozhodovat o výši udělené sankce dle aktuálních hospodářských výsledků příjemce dotace.

13. Dále žalovaný odmítl názor žalobce, že by rozhodnutí trpěla nedostatkem odůvodnění. V protokolu z kontroly na místě i v rozhodnutí o námitkách proti kontrolnímu protokolu je uveden důvod krácení. Rovněž oznámení o úpravě části dotace ze dne 22. 5. 2015 obsahuje důvod krácení, neboť je v něm jednoznačně uvedeno, že je to na základě výsledku kontroly na místě. Důvody krácení byly blíže vysvětleny v rámci opatření ze dne 9. 7. 2015 spolu s průvodním dopisem ze dne 10. 7. 2015. Žalovaný má za to, že bylo přesně specifikováno, jakého porušení zákona o veřejných zakázkách se žalobce dopustil a za jaké porušení tohoto zákona mu byla sankce udělena. Sankce byla udělena při spodní hranici sankční výměry za souhlasného stanoviska auditního orgánu, to je Ministerstva financí, a v souladu s ustálenou praxí.

14. K námitkám ohledně provedené kontroly žalovaný uvedl, že tato proběhla standardním postupem v souladu se zákonnými normami i vnitřními postupy žalovaného. Při rozhodování o krácení dotace není právně významné, kdo konkrétně se zjištěného pochybení dopustil, to znamená, že v daném případě nemohlo být přihlédnuto k tomu, že k pochybení došlo administrativní chybou zaměstnance administrátora, který za žalobce projekt vyřizoval. K rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, na které žalobce poukazoval, žalovaný uvedl, že taková rozhodnutí nejsou součástí právního řádu České republiky, a proto nemá povinnost k nim přihlížet.

15. Při jednání zástupkyně žalobce zopakovala důvody uvedené v žalobě a odkázala na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 4. 2017 č.j. 6Afs 270/2015-48, ze kterého lze dovodit, že se v obou případech jedná o rozhodnutí přezkoumatelná ve správním soudnictví. Navrhla zrušení obou napadených rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Zástupkyně žalovaného poukázala na to, že rozhodnutí byla vydávána v době, kdy podle § 14e odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech se na jejich vydání nevztahovaly obecné předpisy o správním řízení a bylo vyloučeno jejich soudní přezkoumání. Pokud se jedná o odůvodnění nevyplacení části dotace, toto bylo dostatečné, námitky byly řádně vypořádány zejména v opatření ze dne 9. 7. 2015. Kategorizace zjištěných skutečností v kontrolním protokolu není v rozporu se zákonem, není pro vydání rozhodnutí závazná. Zdůraznila, že v daném případě se nejedná o sankci za porušení předpisů o zadávání zakázky, a proto napadená rozhodnutí nelze srovnávat s rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

16. Městský soud v Praze na základě žaloby v rozsahu žalobních bodů, kterým je vázán (§ 75 odst. 2 s.ř.s.), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně . Při přezkoumání rozhodnutí soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.).

17. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobou označené oznámení ze dne 22. 5. 2015 a opatření ze dne 9. 7. 2015 jsou rozhodnutími, která lze přezkoumávat ve správním soudnictví a vyšel z nálezu Ústavního soudu ze dne 16. 6. 2015 sp.zn. Pl. ÚS 12/14, ve kterém Ústavní soud dospěl k závěru, že ustanovení § 14e odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění účinném do 19. 2. 2015, ve slovech „a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání“ bylo v rozporu s čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR a čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Jestliže tedy bylo Ústavním soudem konstatováno, že ustanovení, které bylo aplikováno i v této věci, bylo protiústavní, je třeba z tohoto pohledu nahlížet i na nyní přezkoumávaná rozhodnutí. Nelze tedy na napadená rozhodnutí nazírat jako na soudě nepřezkoumatelná z důvodu právní úpravy. Soud dále přihlédl k výše zmiňovanému usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 4. 2017, č. j. 6Afs 270/2015- 48, ve kterém byl vysloven závěr, že domníval-li se poskytovatel dotace, že došlo k porušení pravidel pro zadání veřejné zakázky, aniž by současně došlo k porušení rozpočtové kázně (peněžní prostředky nebyly vyplaceny), měl dle § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění účinném do 19. 2. 2015, pravomoc rozhodnout s konečnou platností o nevyplacení dotace či její části. Takový úkon poskytovatele je rozhodnutím správního orgánu přezkoumatelným ve správním soudnictví na základě žaloby dle § 65 odst. 1 soudního řádu správního.

18. V této věci se jedná rovněž o případ, kdy peněžní prostředky nebyly dosud vyplaceny. Žalovaný tedy byl oprávněn rozhodnout o nevyplacení části dotace. Napadené oznámení i opatření je třeba považovat za úkony, kterými bylo s konečnou platností rozhodnuto o tom, že část dotace žalobci nebude vyplacena, jedná se tedy o rozhodnutí přezkoumatelná ve správním soudnictví.

19. Z napadených rozhodnutí, to je z oznámení a opatření, lze dovodit, že dotace byla žalobci krácena z důvodu zjištěného porušení povinnosti při zadávání veřejné zakázky, neboť v TED nebyla uveřejněna předběžné oznámení, oznámení o zahájení a oznámení o výsledku zadávacího řízení. Ostatně proti tomuto skutkovému zjištění žalobce nic nenamítal. Od seznámení s výsledky kontroly však žalobce poukazoval na řadu dalších okolností, které měly být a nebyly dle jeho názoru vzaty v úvahu při rozhodování o nevyplacení části dotace. Ohledně stanovení výše nevyplacené dotace požadoval žalobce zohlednění toho, že zakázka byla rozdělena na dvě části a že ve vztahu ke stavební části zakázky nebyl zákon porušen, dále namítl nepřiměřenost a nesprávnost při nepoužití spodní hranice procentního rozpětí v hodnotě nula a zdůraznil, že zjištěný nedostatek nepředstavuje závažné porušení povinností a že nemělo vliv na zachování účelu dotace.

20. Jak bylo shora uvedeno, Kategorizace nedostatků v poznámce pod čarou k bodu IV. obsahovala ustanovení, že při porušení jiných povinností týkajících se uveřejňování v případě, že identifikované porušení pravidel pro zadávání zakázek má pouze formální charakter bez případného finančního dopadu, pak platí, že spodní hranice procentního rozpětí, dosahuje hodnoty nula (jinak rozpětí činí 25% - 30%). Přestože neoznámení údajů o předmětné veřejné zakázce v TED představuje zmiňované porušení jiných povinností týkajících se uveřejňování, ani v jednom přezkoumávaném rozhodnutí není obsažen údaj o tom, zda možnost snížení spodní hranice byla využita a pokud ne, z jakých důvodů. Rovněž na další námitky žalobce ohledně rozdělení zakázky a vlivu tohoto rozdělení na výši nevyplacené části dotace a ohledně dopadu zjištěného nedostatku na dodržení účelu dotace nebylo žalovaným v opatření ze dne 9. 7. 2015 nijak reagováno. Ostatně není ani zřejmé, z jakých ustanovení žalobce vycházel, když na námitky žalobce proti oznámení ze dne 22. 5. 2015 reagoval vydáním Opatření ze dne 9. 7. 2015.

21. Za této situace je třeba obě napadená rozhodnutí považovat za nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů. Neuvedení úvah, kterými byl žalovaný veden při rozhodování o nevyplacení části dotace, má za následek, že soud v této fázi nemůže posuzovat oprávněnost jednotlivých žalobních námitek, které se v podstatě shodují s námitkami uplatněnými žalobcem vůči žalovanému. K přezkoumání zákonnosti bude možné přistoupit až poté, kdy žalovaný své rozhodnutí řádně odůvodnění a uvede své úvahy, kterými se řídil při hodnocení zjištěných skutečností a při výkladu právních předpisů, podle kterých rozhodoval. Soud nemůže v tomto zrušujícím rozsudku žalovaného zavazovat právním názorem, neboť by tak nepovoleně nahrazoval uvážení žalovaného.

22. Na základě shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, a proto obě napadená rozhodnutí, to je Oznámení ze dne 22. 5. 2015 a Opatření ze dne 9. 7. 2015, č.j. MPO 34394/15/61200/2398, podle § 78 odst. 1 s.ř.s. pro vady řízení zrušil a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobce měl ve věci úspěch. Náklady řízení představují zaplacené soudní poplatky v celkové výši 6 000 Kč (3 000 Kč za žalobu proti jednomu rozhodnutí), odměna advokátovi za 2 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, účast při jednání) po 3 100 Kč a 2x režijní paušál po 300 Kč (§ 7, § 9 odst. 3 písm. f/, § 11 odst. 1 a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Protože zástupcem žalobce je advokát, který je plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se odměna o částku odpovídající dani, kterou je tento povinen z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 57 odst. 2 s.ř.s.). Částka daně činí 1 428 Kč. Náklady řízení tedy celkem činí 18 342 Kč.

Poučení