6 C 121/2022 - 142

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Miroslavou Sixtovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] pro 231 597,55 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 84 435 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbylé částky 147 162,55 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 231 597,55 Kč za den [datum] a dále s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 147 162,55 Kč, za dobu od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou ze dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že původně žalovaný [adresa], jakožto jediný dědic po své sestře paní [jméno FO] narozené [datum] a zemřelé dne [datum], nabyl po této jako jediný dědic dědictví, které neodmítl, což vyplývá z usnesení OS pro [adresa] ze dne [datum], č.j.[spisová značka]. Žalobce uplatňoval na žalovaném pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení zůstavitelky ve smyslu §2991 a následující o.z.. Zároveň namítal, že ve smyslu §638 a následující o.z., není nárok promlčen. Svůj nárok odůvodnil tím, že zůstavitelka od měsíce července 2015, kdy zemřela její dcera [jméno FO] (manželka žalobce), do své smrti v měsíci červnu 2020, užívala sama nebytovou jednotku – ateliér č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v bytovém domě na [adresa]. Za užívání této bytové jednotky nehradila náklady spojené s užíváním předmětné nebytové jednotky, které po celou dobu hradil bytovému družstvu [Anonymizováno], žalobce. Mezi žalobcem a zůstavitelkou však existovala dohoda, že z důvodu špatné finanční situace zůstavitelky, tato uhradí žalobci náklady spojené s užíváním předmětného ateliéru poté, co dojde k vypořádání dědictví po zemřelé dceři [jméno FO]. Vzhledem k tomu, že však zůstavitelka také zemřela, nedošlo k úhradě slíbeného dluhu za užívání předmětného ateliéru a žalobce se tak svého nároku domáhal na bratrovi zůstavitelky, jakožto jedinému dědici, [adresa].

2. Žalobce se dožadoval plnění za toto období: [adresa] - Předpisem pravidelných měsíčních plateb Bytového družstva [Anonymizováno] pro nebytovou jednotku – ateliér č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v bytovém domě na adrese [adresa] byla měsíční platba za služby spojené s užíváním nebytové jednotky stanovena s platností od [datum] na částku 3 909,-- Kč. Žalobce tyto náklady hradil pravidelně nastaveným trvalým příkazem z bankovního účtu č. [č. účtu]. Přehled plateb za období 8/2015–12/2015: - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč Celkem tedy žalobce za toto období zaplatil částku 19 545,-- Kč. Dle Vyúčtování pravidelných měsíčních plateb za období 1/2015–12/2015 ze dne 18. 4. 2016 vznikl za toto období přeplatek ve výši 17 019,-- Kč. Uplatňovaná částka je tedy 2.526, -- Kč. Rok 2016 - Předpisem pravidelných měsíčních plateb Bytového družstva [Anonymizováno] pro nebytovou jednotku – ateliér č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v bytovém domě na adrese [adresa] byla měsíční platba za služby spojené s užíváním nebytové jednotky stanovena s platností od [datum] na částku 3 909,-- Kč. Žalobce tyto náklady hradil pravidelně nastaveným trvalým příkazem z bankovního účtu č. [č. účtu]. Přehled plateb za období 1/2016–12/2016: - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč Celkem tedy žalobce za toto období zaplatil částku 46 908,-- Kč. Dle Vyúčtování pravidelných měsíčních plateb za období 1/2016–12/2016 ze dne [datum] vznikl za toto období přeplatek ve výši 4 589,-- Kč. Uplatňovaná částka je tedy 42.319,-- Kč. [adresa] -Předpisem pravidelných měsíčních plateb Bytového družstva [Anonymizováno] pro nebytovou jednotku – ateliér č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v bytovém domě na adrese [adresa] byla měsíční platba za služby spojené s užíváním nebytové jednotky stanovena s platností od [datum] na částku 3 909,-- Kč. V tomto období se novým Předpisem pravidelných měsíčních plateb pravidelná měsíční platba s platností od [datum] změnila na částku 5 067,-- Kč. Žalobce tyto náklady hradil pravidelně nastaveným trvalým příkazem z bankovního účtu č. [č. účtu]. Přehled plateb za období 1/2017–12/2017: - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 1 158,-- Kč dluh za období 7/2017 (změna výše zálohy) - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč Celkem tedy žalobce za toto období zaplatil částku 54 021,-- Kč. Dle Vyúčtování pravidelných měsíčních plateb za období 1/2017–12/2017 ze dne [datum] vznikl za toto období přeplatek ve výši 301,-- Kč. Uplatňovaná částka je tedy 53.720,-- Kč. Rok 2018 - předpisem pravidelných měsíčních plateb Bytového družstva [Anonymizováno] pro nebytovou jednotku - ateliér č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] v bytovém domě na adrese [adresa] byla měsíční platba za služby spojené s užíváním nebytové jednotky stanovena s platností od [datum] na částku 5 067,-- Kč. V tomto období se novým Předpisem pravidelných měsíčních plateb pravidelná měsíční platba s platností od [datum] změnila na částku 5 301,-- Kč. Žalobce tyto náklady hradil pravidelně nastaveným trvalým příkazem z bankovního účtu č. [č. účtu]. Přehled plateb za období 1/2018–12/2018: - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 1 008,-- Kč dluh za období 7/2018–12/2018 (změna výše zálohy) Celkem tedy žalobce za toto období zaplatil částku 62 208,-- Kč. Dle Vyúčtování pravidelných měsíčních plateb za období 1/2018–12/2018 ze dne [datum] vznikl za toto období přeplatek ve výši 1 379,-- Kč. Uplatňovaná částka je tedy 60 829,-- Kč Rok 2019-předpisem pravidelných měsíčních plateb Bytového družstva [Anonymizováno] pro nebytovou jednotku - ateliér č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v bytovém domě na adrese [adresa] byla měsíční platba za služby spojené s užíváním nebytové jednotky stanovena s platností od [datum] na částku 5 301,-- Kč. V tomto období se novým Předpisem pravidelných měsíčních plateb pravidelná měsíční platba s platností od [datum] změnila na částku 5 286,-- Kč. Žalobce tyto náklady hradil pravidelně nastaveným trvalým příkazem z bankovního účtu č. [č. účtu]. Přehled plateb za období 1/2019–12/2019: - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 286,-- Kč - [datum] 5 286,-- Kč - [datum] 5 286,-- Kč - [datum] 5 286,-- Kč - [datum] 5 286,-- Kč - [datum] 5 286,-- Kč - [datum] 5 286,-- Kč - [datum] 417,-- Kč dluh za období 4/2019–6/2019 Celkem tedy žalobce za toto období zaplatil částku 62 919,-- Kč. Dle Vyúčtování pravidelných měsíčních plateb za období 1/2019–12/2019 ze dne [datum] vznikl za toto období přeplatek ve výši 2 417,-- Kč. Uplatňovaná částka je tedy 60 502,-- Kč. [adresa]-předpisem pravidelných měsíčních plateb Bytového družstva [Anonymizováno] pro nebytovou jednotku - ateliér č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v bytovém domě na adrese [adresa] byla měsíční platba za služby spojené s užíváním nebytové jednotky stanovena s platností od [datum] na částku 5 286,-- Kč. Žalobce tyto náklady hradil pravidelně nastaveným trvalým příkazem z bankovního účtu. Přehled plateb za období 1/2020–6/2020: - [datum] 5 286,-- - [datum] 5 286,-- - [datum] 5 286,-- - [datum] 5 286,-- - [datum] 5 286,-- - [datum] 5 286,-- Celkem tedy žalobce za toto období zaplatil částku 31 716,-- Kč. Dle Vyúčtování pravidelných měsíčních plateb za období 1/2020–12/2020 ze dne [datum] vznikl za toto období přeplatek ve výši 5 187,-- Kč, za polovinu roku tedy v průměru 2593,50 Kč. Uplatňovaná částka je tedy 29.122,50 Kč. Celkem tedy žalobce uhradil za uvedené období 8/2015–6/2020, po které atelier užívala výhradně [jméno FO], na pravidelných měsíčních platbách spojených s příspěvkem na správu domu a pozemku a nákladech a zálohách na služby poskytované v souvislosti s užíváním prostor nebyt [Anonymizováno] [adresa] částku 249.018 Kč. Z uvedené částky po výzvě žalobce žalovaný uhradil pouze částku 17.420,45 Kč. Rozdíl těchto částek je pak předmětem žaloby, tedy částka 231.597,55 Kč.

3. Vzhledem k tomu, že původně žalovaný [adresa] zemřel dne [datum], rozhodl soud usnesením č.j. [spisová značka] ze dne [datum] o jeho právním nástupci, kterým se stal [Jméno žalovaného]. Ten se připojil k vyjádření svého otce, trval na vznesené námitce částečného promlčení uplatněného nároku, zároveň vyjádřil pochybnost nad postupem žalobce, neboť žalovaný nemohl nic z toho, co se stalo, nijak ovlivnit. Nad rámec toho namítal, že se žalobce stal po smrti své ženy [jméno FO] vlastníkem ideálních 6/8 předmětného ateliéru, který zemřelá užívala se svou matkou paní [jméno FO], a to z důvodu podání žádosti o rozvod manželství ze strany žalobce. Ačkoli se žalobce snažil o získání i zbylých dvou osmin do svého výhradního vlastnictví, u soudu neuspěl. Otec žalovaného pak uznal vůči žalobci z celkové pohledávky 283 089 Kč částku 51 491, 45 Kč, kterou mu dne [datum] uhradil. Jednalo se o pohledávku Pražské energetiky, Pražské plynárenské, fakturu za vyklizení bytu a kontejner, včetně vyúčtování nákladů správce domu BD [Anonymizováno]. Dále namítal, že má za to, že vyúčtování provedené žalobcem neodpovídá tomu, co žalobce opravdu uhradil. Dále namítal, že by se měl žalobce podílet ve smyslu ustanovení § 1122 odst.1 o.z. na nákladech spojených se spoluvlastnictvím věci. Vzhledem k tomu, že pak paní [jméno FO] žila v předmětném ateliéru se souhlasem své dcery, nemohlo žádné bezdůvodné obohacení vzniknout. Rozhodně pak odmítl argumentaci žalobce ohledně toho, že by pohledávka nebyla částečně promlčena.

4. Žalobce se vznesenou námitkou promlčení uplatněného nároku nesouhlasil, a naopak vznesl proti této námitku rozporu dobrých mravů s odůvodněním, že ačkoli je pravdou, že zemřelá paní [jméno FO] užívala předmětný ateliér se svojí dcerou, do jejího úmrtí dne [datum], se souhlasem žalobce tak činila i následně do doby, než sama zemřela, přičemž za užívání ateliéru neplatila žádnou úplatu. Byl to právě žalobce, kdo hradil veškeré náklady spojené s užíváním ateliéru z důvodů předcházení sankcí jejich neplacením, a zejména zachování ateliéru do doby, než bude najisto postaveno právní nástupnictví ve vlastnictví ateliéru po smrti [jméno FO]. [jméno FO] byla o výši hrazených nákladů informována a tyto náklady svým podpisem uznávala na příslušných přehledech dne [datum], [datum] a [datum]. Jelikož se sama nacházela ve špatné finanční situaci, došlo mezí ní a žalobcem k dohodě, že žalobcem zaplacené úhrady tomuto sama zaplatí až po projednání dědictví po zemřelé dceři. Z těchto důvodů se podání žaloby na [jméno FO] žalobci jevilo právě v rozporu s dobrými mravy, a to zejména s ohledem na fakt, že se jednalo o matku jeho zemřelé manželky. [jméno FO] pak vypořádání svého závazku, z důvodu bezdůvodného obohacení vůči žalobci zápočtem na podíl z ateliéru, nikdy neodmítla. Žalobce chtěl rovněž předejít finančnímu zatížení [jméno FO], ke kterému by došlo i v souvislosti se vznikem nákladů soudního řízení. V rámci dědického řízení po zemřelé manželce pak bylo najisto postaveno, že ateliér spadá do společného jmění manželů [jméno FO], avšak před ukončením dodatečného projednání dědictví po [jméno FO], paní [jméno FO] dne [datum] zemřela. V rámci následného dědického řízení po [jméno FO] nebyla pohledávka v rozporu s původní dohodou uspokojena pro odmítavý postoj původně žalovaného [adresa]. Žalobu na [adresa], jakožto právního nástupce [jméno FO], pak žalobce podal dne [datum], tj. krátce poté, co bylo postaveno najisto, že je právním nástupcem [jméno FO] ve vztahu k jejím závazkům (usnesení č. j. [spisová značka] nabylo právní moci dne [datum]). Žalobce tak má za to, že jsou zde dány okolnosti hodné zvláštního zřetele, kdy uplatnění námitky promlčení je nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s charakterem jím uplatňovaného práva s důvody, pro které své právo včas neuplatnil, zejména v rámci rodinných vztahů (viz. např. nález Ústavního soudu ze dne 6.6.2005 sp. zn. I. ÚS 643/04).

5. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Žalobce a žalovaný jsou vlastníky níže specifikovaného ateliéru číslo jednotky [Anonymizováno]/[Anonymizováno], a to ve výši podílu 7/8 žalobce , a 1/8 žalovaný.( viz. LV [Anonymizováno] ).Právní předchůdce žalovaného, [adresa], jakožto jediný dědic po sestře paní [jméno FO] narozené [datum] a zemřelé dne [datum], nabyl po této dědictví, které neodmítl, což vyplývá z usnesení OS pro Prahu 3 ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Zůstavitelka, jakožto matka zemřelé manželky žalobce, užívala ateliér č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v bytovém domě na [adresa], nejdříve se souhlasem své dcery [jméno FO], do její smrti [datum], a následně se souhlasem žalobce, do její smrti [datum]. Za užívání ateliéru nehradila náklady spojené s užíváním předmětné nebytové jednotky, které po celou dobu hradil bytovému družstvu [Anonymizováno], právě žalobce. Mezi žalobcem a zůstavitelkou existovala ústní dohoda, že poté, co dojde k vypořádání dědictví po zemřelé dceři paní [jméno FO], [jméno FO], se domluví na úhradách plateb spojených s užíváním předmětného bytu. Tyto závěry soudu byly mezi účastníky v části nesporné a ve zbytku korespondují s provedenými listinnými důkazy ( zejména obsah připojených dědických spisů a dalších důkazů viz, níže ) Vzhledem k tomu, že však zůstavitelka p. [jméno FO] ještě před pravomocným ukončením dědického řízení po své dceři také zemřela, nedošlo již k žádné úhradě dluhu za užívání předmětného ateliéru a žalobce se tak svého nároku domáhal na dědici po paní [jméno FO], [adresa], který uznal žalobcovu pohledávku pouze do výše 51 491,45, a kterou tomuto dne [datum] uhradil. Žalobce však nadále požadoval uhradit platby – předepsané náklady spojené s užíváním předmětného ateliéru, které hradil za zemřelou paní [jméno FO], a to : za období 8/2015–12/2015: - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč Celkem tedy žalobce za toto období zaplatil částku 19 545,-- Kč. za období 1/2016–12/2016: - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč Celkem tedy žalobce za toto období zaplatil částku 46 908,-- Kč. za období 1/2017–12/2017: - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 3 909,-- Kč - [datum] 1 158,-- Kč dluh za období 7/2017 (změna výše zálohy) - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč Celkem tedy žalobce za toto období zaplatil částku 54 021,-- Kč. za období 1/2018–12/2018: - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 1 008,-- Kč dluh za období 7/2018–12/2018 (změna výše zálohy) Celkem tedy žalobce za toto období zaplatil částku 62 208,-- Kč. Přehled plateb za období 1/2019–12/2019: - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 100,-- Kč - [datum] 5 286,-- Kč - [datum] 5 286,-- Kč - [datum] 5 286,-- Kč - [datum] 5 286,-- Kč - [datum] 5 286,-- Kč - [datum] 5 286,-- Kč - [datum] 5 286,-- Kč - [datum] 417,-- Kč dluh za období 4/2019–6/2019 Celkem tedy žalobce za toto období zaplatil částku 62 919,-- Kč. Přehled plateb za období 1/2020–6/2020: - [datum] 5 286,-- - [datum] 5 286,-- - [datum] 5 286,-- - [datum] 5 286,-- - [datum] 5 286,-- - [datum] 5 286,-- Celkem tedy žalobce za toto období zaplatil částku 31 716,-- Kč. Dle Vyúčtování pravidelných měsíčních plateb za období 1/2020–12/2020 ze dne 25. 3. 2 2021vznikl za toto období přeplatek ve výši 5 187,-- Kč, za polovinu roku tedy byla částka ponížena o u 2593,50Kč. Uplatňovaná částka je tedy 29.122,50 Kč .Celkem tedy žalobce uhradil za období 8/2015–6/2020, po které atelier užívala výhradně [jméno FO], na pravidelných měsíčních platbách spojených s příspěvkem na správu domu a pozemku a nákladech a zálohách na služby poskytované v souvislosti s užíváním prostor částku 249.018 Kč. Z uvedené částky žalovaný ( jeho právní předchůdce ) uhradil pouze částku 17.420,45 Kč. Rozdíl těchto částek tedy představuje částku 231.597,55 Kč.

6. Shora uvedené skutečnosti potvrzují předmětné výpisy o platbách (potvrzení ČSOB ze dne [datum], předpisy pravidelných měsíčních plateb, předpisy plateb a vyúčtování měsíčních plateb, včetně potvrzení BD [Anonymizováno].

7. Z podkladů pro zaplacení nákladů spojených s užíváním předmětného ateliéru bylo zjištěno, že tyto byly žalobcem předkládány paní [jméno FO], a tato je odsouhlasila svým vlastnoručním podpisem.

8. Z rozsudku OS pro [adresa] č.j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem MS V Praze č.j. [spisová značka] bylo zjištěno, že předmětná nebytová jednotka - ateliér byla součástí společného jmění manželů [jméno FO] ( žalobce nebyl určen jako výlučným vlastníkem této nemovitosti ) a byla tak předmětem vypořádání dědictví po zemřelé [jméno FO].

9. Z vyjádření k usnesení OS pro [adresa] j.č. [spisová značka] s podacím razítkem [datum] bylo zjištěno, že toto sepsala vlastnoručně paní [jméno FO] s tím, že v závěru posledního odstavce uvádí, že po ukončení dědického řízení, se domluví s panem [jméno FO] (žalobcem) na vypořádání plateb za užívání ateliéru po smrti dcery a dohodnou se na dalším postupu.

10. Z přihlášky Home Credit ze dne [datum] dědického řízení a přihlášky BNB Paribas ze dne [datum] bylo zjištěno, že zůstavitelka paní [jméno FO] nesplácela krátkodobé úvěry či půjčky, což svědčí o tom, že její finanční situace nebyla příliš dobrá. Tyto důkazy žalobce předložil v souvislosti s uplatněnou námitkou rozporu dobrých mravů v souvislosti se vznesenou námitkou částečného promlčení nároku.

11. Z ostatních provedených důkazů, soud žádné rozhodné skutečnosti pro posouzení věci nezjistil.

12. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

13. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), Soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým. Podle odst. 2 soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že každý má právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí, b) rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany, c) nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých, d) daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny, e) vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká, a f) nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží.

14. Podle § 6 odst. 1 o. z., má každý povinnost jednat v právním styku poctivě.

15. Podle § 8 o. z., zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

16. Podle § 588 odst. 1 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

18. Podle § 621 o. z., okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

19. Podle § 629 odst. 1 o. z., promlčecí lhůta trvá tři roky.

20. Podle § 638 odst. 1 o. z., právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

21. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. Jak vyplývá z výkladu dobrých mravů (ve znění § 3 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 ), jedná se relativně o neurčitou (abstraktní) hypotézu, které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Pro použití korektivu dobrých mravů zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu (srov. rozsudek ze dne 14. 7. 2011, sp. zn. 25 Cdo 2970/2009). Soudu je tak dána možnost posoudit, zda výkon subjektivního práva je v souladu s dobrými mravy, a v případě, že tomu tak není, umožňuje mu odepřít ochranu výkonu práva, které sice je v mezích zákona, avšak v konkrétní situaci může jeho realizace znamenat nepřiměřenou tvrdost. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro uplatnění námitky dobrých mravů je třeba učinit vždy po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu, tj. jak okolnosti, které uplatňuje ten, kdo se uvedeného ustanovení dožaduje, tak všechny okolnosti na straně toho, kdo se výkonu práva domáhá. Odpovídající úsudek soudu musí být podložen konkrétními skutkovými zjištěními a musí současně přesvědčivě dokládat, že tato zjištění dovolují přijmout závěr, že výkon práva je či není v rozporu s dobrými mravy (srov. rozsudek ze dne 24. 9. 2009, sp. zn. 33 Cdo 754/2007). Za dobré mravy je třeba pokládat souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 1998, sp. zn. 3 Cdo 51/96, uveřejněné pod číslem 5/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 29. 5. 1997, sp. zn. 2 Cdo 473/96, uveřejněné pod číslem 16/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 17. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 263/2001, ze dne 23. 1. 2001, sp. zn. 29 Cdo 228/2000, ze dne 29. 7. 2002, sp. zn. 33 Odo 115/2001, ze dne 25. 10. 2004, sp. zn. 33 Odo 538/2003, ze dne 7. 12. 2004, sp. zn. 33 Odo 1244/2004, ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. 33 Odo 29/2005, ze dne 30. 8. 2006, sp. zn. 25 Cdo 722/2005, ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1406/2007, a ze dne 24. 7. 2009, sp. zn. 33 Cdo 4398/2007, popř. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 1998, sp. zn. II. ÚS 249/97, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, ve svazku 10, ročník 1998, pod č. 14). Není vyloučeno, že i výkon práva, který odpovídá zákonu, může být shledán v rozporu s dobrými mravy a že mu proto bude soudem odepřena právní ochrana. Na druhé straně však fungování systému psaného práva je založeno zejména na důsledném dodržování pravidel vyplývajících z právních předpisů a korektiv dobrých mravů nesmí být na újmu principu právní jistoty a nesmí nepřiměřeně oslabovat subjektivní práva účastníků vyplývající z právních norem. Postup soudu podle shora citovaných ustanovení má proto místo jen ve výjimečných situacích, kdy k výkonu práva založenému zákonem dochází z jiných důvodů, než je dosažení hospodářských cílů či uspokojení jiných potřeb, kdy hlavní nebo alespoň převažující motivací je úmysl poškodit či znevýhodnit povinnou osobu, případně kdy je zřejmé, že výkon práva vede k nepřijatelným důsledkům projevujícím se jak ve vztahu mezi účastníky, tak na postavení některého z nich navenek (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2001, sp. zn. 25 Cdo 2895/99, uveřejněný pod číslem 5/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

24. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění námitky promlčení se příčí dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy je výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by v konkrétní situaci zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti přitom musí být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (srov. rozsudek ze dne 22. 8. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000, uveřejněný pod číslem 59/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek ze dne 29. 3. 2001, sp. zn. 25 Cdo 2895/99, uveřejněný pod číslem 5/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudky ze dne 17. 3. 2014, sp. zn. 28 Cdo 4180/2013, ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. 28 Cdo 1729/2014, ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. 23 Cdo 19/2015, ze dne 21. 1. 2016, sp. zn. 33 Cdo 2244/2015, a ze dne 20. 10. 2016, sp. zn. 33 Cdo 3543/2016, dále usnesení ze dne 24. 5. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4112/2010, ze dne 21. 4. 2010, sp. zn. 21 Cdo 740/2009, a nálezy Ústavního soudu ze dne 6. 9. 2005, sp. zn. I. ÚS 643/04, ze dne 15. 1. 1997, sp. zn. II. ÚS 309/95, ze dne 3. 6. 2008, sp. zn. IV. ÚS 581/06, ze dne 21. 6. 2011, sp. zn. I. ÚS 548/11, ze dne 16. 9. 2010, sp. zn. IV. ÚS 262/10, a ze dne 1. 6. 2021, sp. zn. III. ÚS 3358/20).

25. Z citovaných rozhodnutí se podává, že Nejvyšší soud ani Ústavní soud nedovodily, že námitka promlčení je nemravná, jestliže účastník marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, nýbrž konstatují, že námitka promlčení odporuje dobrým mravům, pokud byla výrazem flagrantního zneužití práva na úkor tohoto účastníka.

26. Takové flagrantní zneužití práva se ze zjištěného skutkového stavu nepodává, nelze za ně považovat ani skutečnost, že paní [jméno FO] projevila zájem na uzavření dohody ohledně úhrad spojených s užíváním předmětného ateliéru, k čemuž následně, z důvodu jejího úmrtí, již nedošlo. Soud je toho názoru, že žalobci v případě, že se mu jevilo nevhodným tyto částky po paní [jméno FO] vyžadovat bezprostředně v každém konkrétním měsíci za užívání předmětného ateliéru, nebránilo nic v tom, aby z důvodu obav o promlčení nároku, podal žalobu a požádal o přerušení řízení právě do doby, kdy bude pravomocně ukončeno dědické řízení. Z těchto důvodů proto soud námitku rozporu dobrých mravů neshledal ve vztahu k vznesené námitce částečného promlčení nároku jako důvodno. Stejně tak soud neshledal rozpor dobrých mravů s požadavkem žalobce na úhradu plnění, které poskytoval namísto uživatelky ateliéru, paní [jméno FO]. V tomto ohledu je nutné přihlédnout i rodinné situaci a vztahů, které v předmětné době již byly s ohledem na množství soudních řízení, podstatně narušeny.

27. Na základě shora uvedeného proto soud shledal námitku částečného promlčení nároku, vznesenou žalovaným, jako důvodnou a z těchto důvodů žalobě vyhověl co do zaplacení částky 84.435 Kč včetně příslušenství pohledávky, a co do zbytku ve výši 147 102,53 včetně požadovaného příslušenství pohledávky, žalobu jako nedůvodnou zamítl. Soud přitom vyšel z toho, že žaloba byla podána dne 23.3.2022, přičemž s přihlédnutím k běhu tříleté promlčecí doby, byl nárok jednotlivých plateb žalobce, za dobu od 25.8.2015 do 25.2.201, promlčen, když žalobce mohl své právo poprvé uplatnit hned následně poté, co zjistil, že platba nebyla v každém předmětném měsíci uhrazena. Nelze přehlédnout ani to, že žalobce činil plnění za paní[Anonymizováno][jméno FO] vědomě a musel si být vědom možného promlčení nároku.

28. Pro úplnost soud dodává, že z pohledu shora uvedeného nebylo pro posouzení věci rozhodné, v jaké výši a kdy se kdo stal podílovým spoluvlastníkem ateliéru, ani zda tento užívala paní [jméno FO] jen zčásti. Rozhodné je z hlediska vydání bezdůvodného obohacení to, že žalobce plnil za paní [jméno FO] to, co měla tato z titulu ústní dohody o užívání ateliéru plnit sama, když o tom, že tato užívala ateliér od smrti své dcery až do svého úmrtí dne [datum], nebylo mezi účastníky žádného sporu. Z tohoto titulu bylo povinností paní [jméno FO] hradit veškeré náklady spojené s bydlením, které žalobce řádně doložil, když nebylo v řízení prokázáno, že by mezi zúčastněnými existovala nějaká jiná dohoda či úmluva. Soud nemohl rovněž přisvědčit námitce žalobce, že lze podpisy paní [jméno FO] na vyúčtování považovat za jakési uznání závazku, když i ze samotného písemného prohlášení paní [jméno FO] vyplynulo, že se chtěla se žalobcem nejdříve domluvit na úhradách i dalším postupu, což nelze považovat za uznání závazku co do důvodu a výše ve smyslu zákonných ustanovení o.z.

29. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I.,II. tohoto rozsudku, a to včetně požadovaného příslušenství pohledávky, jehož výše je odůvodněna ust. § 513 o.z. a § 1970 o.z., jehož výše je odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 1 věty prvé zákona č. 99/1963 S., občanský soudní řád, tak že v převážné části ve věci úspěšnému žalovanému náklady řízení nepřiznal, neboť mu žádné v této souvislosti nevznikly.

Poučení