6 C 134/2024 - 338

Rubrum

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Vodehnalem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovaným: [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupený opatrovnicí pro řízení [anonymizováno] advokátkou sídlem [Anonymizováno] 2. [anonymizováno], IČO [IČO advokátky A] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B] o určení neexistence nájemního vztahu ohledně honitby [Anonymizováno] takto:

Výrok

I. Určuje se, že nájemní vztah plynoucí ze smlouvy o nájmu [jméno FO] která byla uzavřena dne 15. 4. 2024 mezi žalovaným 1. a žalovanou 2., neexistuje.

II. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni rovným dílem zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 69 526 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [Jméno advokáta], advokáta.

III. Opatrovnice žalovaného 1. [Jméno opatrovnice], advokátka, má právo na odměnu, jejíž výše bude určena samostatným usnesením po právní moci tohoto rozsudku. Zaplatí ji Česká republika – Okresní soud v [adresa].

IV. Česká republika – Okresní soud v Havlíčkově Brodě nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Vymezení věci, argumentace účastníků:

1. Žalobce se žalobou proti žalovaným domáhal určení, že nájemní vztah plynoucí ze smlouvy o nájmu [anonymizováno] která byla uzavřena dne 15. 4. 2024 mezi žalovaným 1. a žalovanou 2. (dále též „předmětná smlouva“), neexistuje. Uvedl, že členem žalovaného 1. se stal dne 27. 8. 2024 poté, co od předchozí členky [jméno FO] nabyl honební pozemek. V souvislosti s nabytím členství se žalobce začal zajímat o hospodaření žalovaného 1 a narazil na nesrovnalosti. Namítal několik formálních vad, pro něž byla smlouva uzavřena neplatně, jakož i její ekonomickou nevýhodnost. Dne 13. 3. 2024 honební výbor žalovaného 1. schválil záměr pronájmu honitby žalované 2. Dne 15. 4. 2024 pak byla uzavřena předmětná smlouva o nájmu honitby na dobu 10 let od 28. 4. 2024 do 27. 4. 2034 za roční nájemné 100 000 Kč. K ekonomické nevýhodnosti žalobce namítal, že honební výbor žalovaného 1. nestanovil žádná kritéria pronájmu. Nabídky jsou plně shodné až na výši ročního nájmu. Jediným kritériem tak zůstala ekonomická výhodnost nabídky. Ta je v případě žádosti o pronájem žalované 2. třiapůlkrát nižší oproti jiné žádosti společnosti [právnická osoba]. [právnická osoba] pak nenabízel konkrétní výši ročního nájemného, neboť měl za to, že ta bude předmětem vyjednávání. Ve smlouvě pak bylo sjednáno opční právo, aniž byla sjednána inflační doložka. Tím může ekonomická škoda vyšplhat až na 5 000 000 Kč. Dále žalobce namítal několik formálních vad: nepřijetí rozhodnutí o přenosu pravomoci uzavřít předmětnou smlouvu z valné hromady na honební výbor, absenci řádného svolání honebního výboru, neinformování členů žalovaného 1. o záměru pronájmu honitby, nerovné zacházení se zájemci o nájem honitby, střet zájmů (honební starosta žalovaného 1. je zároveň zaměstnancem žalované 2. a honební místostarostka žalovaného 1. je zároveň generální ředitelkou žalovaného 2.), jakož i z důvodu, že honební starosta žalovaného 1. neměl být řádně zvolen honebním starostou (v okamžiku volby nebyl členem žalovaného 1).

2. Oba žalované nejprve zastupovala tatáž právní zástupkyně. Usnesením ze dne 3. 3. 2025, č. j. 6 C 134/2024-138, soud ustanovil žalovanému 1. jinou advokátku jako opatrovnici pro řízení. S odkazem na § 21 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“), i na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 10. 2024, č. j. 12 Cmo 190/2023-306, uzavřel, že zájmy fyzických osob, které zastupují žalovaného 1., mohou být v rozporu se zájmy této právnické osoby. Opatrovnice žalovaného 1. ve vyjádření k žalobě namítala, že žalobci nesvědčí požadovaný naléhavý právní zájem na určení neexistence nájemního vztahu. O nepřiměřeně nízkém nájemném nemůže být řeč, neboť z předložených nájemních smluv všech honiteb v obvodu obce s rozšířenou působností [adresa] plyne, že obvyklá výše nájemného činí 4 až 10 Kč za 1 ha ročně, v jednom případě 15 Kč/ha, v jednom případě 40 Kč/ha ročně, pouze v jednom případě byla sjednána inflační doložka. V projednávaném případě činilo nájemné 88,14 Kč/ha ročně. Stanovy pak nebyly porušeny, poněvadž byla splněna podmínka, že honitba má být přednostně pronajata členovi. Pouze v případě, že žádný takový zájemce o nájem není, je ve stanovách zakotvena povinnost stanovit kritéria pronájmu a pronajmout honitbu zájemci, který při dodržení kritérií předložil nejvýhodnější nabídku. To však není projednávaný případ. Žalovaný 1. postupoval tak, aby byl co nejvíce naplněn účel řádného využití honitby. V úvahu vzal v prvé řadě velikost honebních pozemků jednotlivých zájemců, a to z důvodu, že péče o vlastní pozemky je silnějším předpokladem pro to, že nájemce bude tuto péči vykonávat možná ještě svědomitěji než péči o převážně „cizí“ pozemky. Žalovaná 2. je vlastníkem 461,346 ha, společnost [právnická osoba] vlastní 1,3497 ha, [právnická osoba] je vlastníkem 0,0115 ha, [právnická osoba]. vlastní 0,003 ha. Nabídka žalované 2. byla vyšší než nájemné v místě a čase obvyklé, nabídka [právnická osoba]. byla podstatně vyšší. Žalovaný 1. nabídky porovnal s výší nájemného dosavadního nájemce (50 000 Kč ročně) a s obvyklou výší nájemného v místě a čase. Dále uvažoval o tom, že pro řádný výkon honitby je třeba udržovat dobré vztahy s obyvateli v blízkosti honitby a posuzoval obecné předpoklady jednotlivých zájemců a možnost osobní účastni na výkonu práva myslivosti. Nakonec zhodnotil možnost zachování mysliveckých tradic v místě a historické souvislosti. Žalovaná 2. představila žalovanému 1. svůj záměr i v širším kontextu, nikoliv pouze ohledně výše nabízeného nájemného. Po zhodnocení všech nabídek žalovaný 1. vybral jako nejvhodnější zájemce žalovanou 2. Je přesvědčen o tom, že svoji povinnost péče řádného hospodáře nezanedbal. Žalovaný 1. má cca 316 členů a případný zisk není jen rozdělován mezi jeho členy, ale vždy se uvažuje i o využití pro dobročinné účely. Žalobce je navíc vlastníkem pouhých 0,4212 ha, jeho případný podíl na zisku tak bude zanedbatelný a nikdo z ostatních členů žalovaného 1. sjednanou výši nájemného nezpochybnil. Dále se žalovaný 1. vyjádřil k namítaným formálním vadám. Valná hromada žalovaného 1. řádně přenesla svoji pravomoc rozhodovat o způsobu využití honitby na honební výbor žalovaného 1. dne 16. 12. 2002. Toto rozhodnutí je platné, dokud jej valná hromada neodvolá. K řádnému svolání výboru došlo, neboť se jej účastnili všichni členové. Povinnost informovat členy žalovaného 1. o záměru pronájmu honitby ze zákona nevyplývá, navíc ze skutečnosti, že smlouva je uzavírána na 10 let (jak plyne ze zákona), lze snadno dopočítat, kdy bude uzavírána nová smlouva. Žalovaný 1. rovněž nesouhlasí s existencí střetu zájmů. V praxi se nejedná o výjimečný stav. Žalovaný 1. podotkl, že nájemní smlouva trvá již cca rok, žalovaná 2. uhradila řádné nájemné, pečuje o honitbu a na tuto péči jistě vynaložila nemalé finanční prostředky. Navíc předchozí nájemce ([právnická osoba]) měl sjednané opční právo, kterého se vzdal ve prospěch žalovaného 1. Lze tedy dovodit, že v případě neexistence nájemní smlouvy by se toto opční právo obnovilo, a to za sjednané nájemné ve výši 50 000 Kč ročně.

3. Žalovaná 2. ve svém vyjádření k žalobě uplatnila částečně podobnou argumentaci jako opatrovnice žalovaného 1. Dále poukázala na předchozí spory, které vedl pan [jméno FO] (naznačila přitom, že žalobce měl podat žalobu právě na popud pana [jméno FO]) s žalovaným 1., a zpochybnila důvody, pro které žalobce koupil pozemek v honitbě od předchozí vlastnice [jméno FO], resp. označila tento krok za účelový. Poukázala přitom rovněž na údajně velmi nízkou cenu této koupě. Provedené důkazy a učiněná skutková zjištění:

4. Z výpisu z katastru nemovitostí plyne, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. 270/2 v katastrálním území a obci [adresa]. Vlastníkem se stal na základě kupní smlouvy ze dne 21. 8. 2024, právní účinky zápisu ke dni 27. 8. 2024, zápis proveden dne 18. 9. 2024. Že žalobce koupil tento pozemek, vyplývá i z kupní smlouvy mezi ním jako kupujícím a [jméno FO] jako prodávající. Kupní smlouva byla podepsána s úředně ověřenými podpisy smluvních stran ze dne 11. 8. 2024 a 21. 8. 2024.

5. Dle výpisu ze seznamu honebních společenstev je starostou žalovaného 1. [jméno FO]. [jméno FO], místostarostkou [tituly před jménem] [jméno FO], členem honebního výboru je [jméno FO].

6. Dle čl. 4 odst. 2 písm. c) stanov žalovaného 1. do působnosti valné hromady náleží rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby, buď 1. o nájmu honitby (jejím uzavření, změně nebo vypovězení), nebo 2. o využití honitby ve vlastní režii honebního společenstva (v tom případě i o schválení provozního řádu honitby). Dle čl. 4 odst. 3 může valná hromada přenést působnost podle odst. 2 písm. c) na honební výbor. K rozhodnutí podle čl. 4 odst. 2 písm. b), c), d) a odst. 3 se vyžaduje souhlas tří čtvrtin hlasů přítomných členů (čl. 5 odst. 6). Dle dodatku stanov č. 1 ze dne 11. 2. 2006 došlo ke změně stanov žalovaného 1. tak, že převede-li člen žalovaného 1. vlastnické právo k honebním pozemkům, které jsou součástí předmětné honitby, jeho členství v žalovaném 1. zaniká. Nabyvatel těchto pozemků se stává členem žalovaného 1., pokud do 30 dnů ode dne vzniku vlastnického práva neoznámí písemně honebnímu společenstvu, že s členstvím nesouhlasí. Valnou hromadu svolává honební starosta zpravidla jednou ročně. Honební starosta je povinen vyrozumět všechny členy žalovaného 1. o konání valné hromady s uvedením místa, data, hodiny a pořadu jednání. Oznámení o konání valné hromady bude uveřejněno vyvěšením na úředních deskách obecních úřadu, do jejichž působnosti patří příslušná katastrální území, v nichž jsou honební pozemky členů žalovaného 1., a to jeden měsíc před datem konání valné hromady.

7. V zápise z valné hromady žalovaného 1. ze dne 16. 12. 2002 je pod bodem 6) uvedeno, že valná hromada přenesla na honební výbor pravomoci dle článku 4 bodu 2 písm. c), d). Schváleno počtem hlasů 926, proti 0. Zjevně se jedná o přenesení působnosti rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby, a to o jejím nájmu (uzavření, změně nebo vypovězení) nebo o využití honitby ve vlastní režii (v tom případě i o schválení provozního řádu honitby), dále rozhodovat o změně stanov, o návrhu změny honitby, s odkazem na § 31 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti (dále též „zákon o myslivosti“).

8. Dle zápisu z jednání valné hromady žalovaného 1. ze dne 29. 11. 2012 byla starostkou žalovaného 1. zvolena [jméno FO]. [jméno FO], místostarostou pak pan [jméno FO], členem honebního výboru byl zvolen pan [jméno FO]. Pod bodem 8. se rovněž projednávalo „Potvrzení rozsahu působnosti honebního výboru“. Pro hlasovalo 647 hlasů (62,94 %), proti 371 (36,09 %), zdrželo se 10 (0,97 %). [tituly před jménem] [jméno FO] označil toto hlasování pouze jako technické a jedná se pouze o potvrzení.

9. Dle zápisu z jednání valné hromady žalovaného 1. ze dne 23. 11. 2022 se valné hromady účastnili členové s 621 hlasy, tj. 48,03 % z celkového počtu 1293 hlasů. Pod bodem 6. je uvedeno: „Volba nového honebního výboru – honební starosta – navržen [jméno FO]. [jméno FO]. Hlasováno pro honebního starostu: pro 523, proti 0, zdrž.

98. SCHVÁLENO: ANO. Honební místostarosta – navržena [tituly před jménem] [jméno FO]. Hlasováno pro honebního místostarostu: pro 621, proti 0, zdrž.

0. SCHVÁLENO: ANO. Člen HV – navržen [jméno FO]. Hlasováno pro člena HV: pro 598, proti 22, zdrž.

1. SCHVÁLENO: ANO.“ 10. Dle seznamu členů žalovaného 1. ke dni 23. 11. 2022 byli členy žalovaného 1. mimo jiné [jméno FO]. [jméno FO], pan [jméno FO] i pan [jméno FO]. Členem žalovaného 1. k tomuto dni naopak nebyl žalobce ani [jméno FO]. [jméno FO]. Stejný stav platil i ke dni 15. 4. 2024. Ke dni 6. 6. 2025 jsou v seznamu členů již uvedeni i žalobce a [jméno FO]. [jméno FO].

11. Dle čestného prohlášení [jméno FO] ze dne 5. 6. 2025 [jméno FO] jakožto člen žalovaného 1. navrhl do funkce honebního starosty žalovaného 1. pana [jméno FO].

12. Dle smlouvy o nájmu honitby ze dne 28. 4. 2014 žalovaný 1. pronajal předmětnou honitbu společnosti [právnická osoba] na dobu od 28. 4. 2014 do 27. 4. 2024 za 50 000 Kč ročně. Za podmínek dodržení všech ustanovení této smlouvy se nájemci zřizuje opční právo na další desetileté období.

13. Dopisem ze dne 30. 11. 2023 se žalovaná 2., zastoupená generální ředitelkou [tituly před jménem] [jméno FO], obrací na žalovaného 1. s žádostí o pronájem předmětné honitby, s tím, že jejich motivací „jsou historická fakta a skutečnost, že jsme největšími majiteli pozemků v honitbě“. Žalovaná 2. nabídla nájemné ve výši 50 000 Kč za rok. Zájem o pronájem předmětné honitby žalovaná 2. deklarovala i anglicky psaným dopisem ze dne 23. 11. 2023 podepsaným jednatelem ([jméno FO]. Dalším dopisem ze dne 11. 12. 2023 podepsaným generální ředitelkou [tituly před jménem] [jméno FO] žalovaná 2. představila žalovanému 1. svůj myslivecký záměr: „Údržba, úprava či likvidace nevyhovujícího mysliveckého zařízení; tvorba nových posedů, které instalujeme na vybraných místech tak, aby se zvýšil lovecký tlak v problémová místa, kde mohou vznikat škody zvěří; oprava, údržba nebo postavení nových mysliveckých zařízení pro předkládání vhodných krmiv v době nouze; vytipování klidových zón, kde nebude probíhat intenzivní lov, naopak bude to podpora a prostor pro vznik nových zvěřních políček; vhodná údržba krajnic pro obrost bylinného patra; údržba slanisek a vytipování nových na vhodných místech; škodám na zemědělských kulturách chceme předcházet lovem, plašiči a ponecháním klidových zón; ulovenou zvěřinu chceme nabízet členům honebního společenstva a široké veřejnosti; rádi bychom využili i prostor pro inzerci nabídky v místním tisku, na zvěř v kůži vytvoříme prodejní pořadník; počítáme s věnováním zvěřiny na společenské účely – plesy a podobné kulturní akce“. Dále žalovaná 2. oznámila navýšení nabídky nájemného o 50 000 Kč na 100 000 Kč ročně.

14. V žádosti ze dne 29. 1. 2024 společnost [právnická osoba]. žádá o pronájem předmětné honitby od 1. 4. 2024 na dobu určitou deseti let za nabízený roční nájem ve výši 350 000 Kč. V opravě žádosti ze dne 14. 2. 2024 společnost [právnická osoba]. změnila datum, od kterého žádá o pronájem, na 28. 4. 2024. Dle výpisu z katastru nemovitostí společnost [právnická osoba]. vlastní pozemek parc. č. 445/6 v obci a katastrálním území [adresa] o výměře 30 m2. Dle kupní smlouvy ze dne 27. 4. 2023 tento pozemek tato společnost koupila od prodávajících [jméno FO] a manželů [jméno FO]. [jméno FO] a [jméno FO].

15. V žádosti ze dne 29. 1. 2024 [právnická osoba] žádá o pronájem předmětné honitby od 1. 4. 2024 na dobu určitou deseti let za nájemné dohodnuté s honebním výborem žalovaného 1. V opravě žádosti ze dne 14. 2. 2024 bylo pouze změněno datum, od kterého má začít pronájem, na 28. 4. 2024.

16. Dopisem ze dne 10. 2. 2024 společnost [právnická osoba] sdělila žalovanému 1., že má s žalovaným 1. uzavřenou smlouvu o nájmu honitby a že má zájem i o její další pronájem.

17. Dle zápisu z jednání honebního výboru žalovaného 1. ze dne 13. 3. 2024 byli přítomni členové honebního výboru (starosta [jméno FO]. [jméno FO], místostarostka [tituly před jménem] [jméno FO] i člen honebního výboru [jméno FO]). Programem jednání bylo 1. seznámení honebního výboru s novým seznamem členů honebního společenstva; 2. výběr z nabídek na pronájem honitby. Po předložení a prostudování nabídek žádosti o pronájem i nájmu předmětné honitby byla vybrána nabídka žalované 2. Zápis byl podepsán všemi třemi členy honebního výboru.

18. Dopisy ze dne 27. 3. 2024 žalovaný 1. sdělil společnostem [právnická osoba], [právnická osoba]., žalované 2. i [Anonymizováno] že byla vybrána žalovaná 2. s ročním nájmem 100 000 Kč, resp. že ostatní uchazeči nebyli vybráni. Žalovaný 1. zároveň vyzval společnost [právnická osoba], zda chce opční právo využít, nebo se ho vzdává ve prospěch žalované 2. Dopisem ze dne 7. 4. 2024 společnost [právnická osoba] sdělila žalovanému 1., že se vzdává opčního práva ve prospěch žalované 2.

19. Dle předmětné smlouvy žalovaný 1. pronajímá honitbu Profesora [jméno FO] [adresa] o výměře 1134,5074 ha (dále též „předmětná honitba“) žalované 2. na dobu deseti let, tj. od 28. 4. 2024 do 27. 4. 2034, s tím, že za podmínek dodržení všech ustanovení této smlouvy se nájemci zřizuje opční právo na další desetileté období. Nájemné bylo sjednáno ve výši 100 000 Kč ročně. Za pronajímatele – žalovaného 1. – smlouvu uzavřel [jméno FO]. [jméno FO], starosta, za žalovanou 2. smlouvu uzavřela [tituly před jménem] [jméno FO], generální ředitelka.

20. Z předložených smluv uzavřených různými honebními společenstvy s různými nájemci honiteb v posledních několika letech vyplývají následující ceny ročního nájmu honitby za 1 ha: [adresa]: 10 Kč/1 ha; [adresa]: 10 Kč/1 ha; [adresa]: 4 Kč/1 ha; [adresa] lesní půda – 10 Kč/1 ha, orná půda, TTP, vodní plocha, ostatní – 5 Kč/1 ha; [adresa]: nájemné 100 Kč za honitbu o výměře 1559,07 ha; [adresa] doly“: 4 Kč/1 ha; [jméno FO]“: 5 Kč/1 ha; [adresa]: 4 Kč/1 ha; [adresa]: 4 Kč/1 ha; [adresa]: 5 Kč/1 ha zemědělské půdy, 10 Kč/1 ha lesní půdy; [adresa]: 5 940 Kč ročně za celkem 997,4113 ha (tj. necelých 6 Kč/1 ha); [adresa]: 5 Kč/1 ha; [adresa]: 5 Kč/1 ha; [adresa]: 40 Kč[Anonymizováno]1 ha; [adresa] – [adresa]“: 10 Kč/1 ha; [adresa]: 15 Kč/1 ha; 21. Žalobce při svém účastnickém výslechu vypověděl, že bydlí v [Anonymizováno] malé obci. Je členem hasičského klubu, téměř každý v hasičském klubu je členem žalovaného 1, právě tam se tedy dozvěděl o existenci žalovaného 1. V [Anonymizováno] koupil nemovitost s tím, že pracuje v lesnictví a chtěl mít jako ostatní nějaký kus lesa a přenechat něco generacím po sobě. O nájmu honitby se dozvěděl už před koupí pozemku. Jak chodí do hasičského klubu, tak ví, kdo tam loví, kdo tu honitbu má, zkrátka jaké tam jsou poměry. Žádná ingerence k podání žaloby od pana [jméno FO] neproběhla, byla to žalobcova inciativa. Sám nemá zájem o pronájem honitby, chce se stát myslivcem a získat povolenku k lovu. Chtěl by, aby nájemcem honitby byl někdo z žalovaného 1. Motivací k podání žaloby byly škody způsobené zvěří, zryté louky a cesty. V honitbě nikdo neloví, jen jednou ročně proběhne naháňka. Prasata chodí i několik desítek metrů od dětského hřiště. 22. [anonymizováno]. [jméno FO], honební starosta žalovaného 1., při svém účastnickém výslechu (§ 126 odst. 4 o. s. ř.) vypověděl, že honebním starostou žalovaného 1. byl zvolen v listopadu 2022, předtím byl členem žalovaného 1. Pro něj jako honebního starostu hlasovala i žalovaná 2., hlasovalo pro něho ale více lidí. U žalované 2. působí od června 2020 jako zaměstnanec, má na starosti její lesní majetky jako hajný, po celou dobu je na stejné pozici. Jeho prací je obstarávat hospodaření a chod v lese, v lesnictví. Jeho odměna není vázána na výsledek hospodaření. Jeho nadřízenou v žalované 2. je [tituly před jménem] [jméno FO]. V rámci žalované 2. nekonzultoval kroky týkající se žalovaného 1., to jsou dvě různé věci. Před rokem 2024 měla předmětnou honitbu pronajatou společnost [právnická osoba] Žalovaná 2. má ještě jednu honitbu, takže má dlouhodobé zkušenosti. [jméno FO]. [jméno FO] ví o jednom zaměstnanci žalované 2., který měl lovecký lístek. V žalované 2. se ho na pronájem předmětné honitby ptali, ale on může podat jen nějaké informace, ale nemohl rozhodovat o tom, zda si žalovaná 2. předmětnou honitbu pronajme, to je rozhodnutí vlastníka. [tituly před jménem] [jméno FO] získávala částečně informace od [jméno FO]. [jméno FO], ale částečně si je získával i pan baron, je to jeho majetek, jsou to jeho historické lesy, takže pan baron si informace získával nezávisle na něm, sám se jel fyzicky podívat na stav lesa. Od zaměstnavatele necítil přímý ani nepřímý tlak na pronájem honitby. V současné době dva zaměstnanci žalované 2. vykonávají právo myslivosti v honitbě. Žalovaná 2. provedla za první rok nějaké investice v předmětné honitbě, např. došlo k odstranění nevyhovujících mysliveckých zařízení a k tvorbě nových, byla doplňována sůl a probíhaly takovéto první, nejdůležitější věci v honitbě. Kazatelna se nevybudovala žádná, vybudovaly se posedy, převážně naháňkové. Došlo k likvidaci nevyhovujících padajících kazatelen. Žalovaná 2. zatím investovala do předmětné honitby řádově desítky tisíc. Žalovaná 2. nezaložila zvěřní políčka, ale udržuje je. Hlavní kritérium při rozhodování o osobě nájemce nebyla cena. Kritérií bylo víc, nejprve řešili, kdo je členem žalovaného 1., to splňovaly všechny žádosti. Dále zohlednili, kdo má jakou výměru, kolik pozemků v žalovaném 1., kde má případně sídlo, zda je lokální, byla tam i další kritéria, např. aby to mělo vliv i na nečleny. Vybrali žalovanou 2., protože tam lesnicky hospodaří, takže může naplňovat i jiné cíle než jen tu finanční část, např. cíl rovnováhy mezi krajinou a myslivostí. Žalovaná 2. má v předmětné honitbě největší podíl, lesnicky tam hospodaří. Honitba se jmenuje po panu profesoru Reiském, tak předpokládali, že ti jeho následovníci, děti, se budou chovat řádně nebo budou hledat rovnováhu, aby nebyly škody na zemědělských, lesních a podobných pozemcích, a budou se snažit fungovat s odpovědností. Společnost [právnická osoba]. nebyla vybrána, protože nesplňovala ostatní kritéria. Měla výměru pouze 30 m2, neměla sídlo v místě, cena byla nepřiměřeně vysoká, to vadí, protože nemusí být nastavena rovnováha mezi lovem, myslivostí, zvěří a krajinou. Myslivost je zájmová činnost, takže většinou i ty myslivecké spolky to netvoří s vidinou zisku. Pokud by mělo být takto vysoké nájemné a mělo se ještě dál řádně hospodařit, tak je to prodělečná činnost. Aby společnost [právnická osoba]. mohla platit takto vysoké nájemné, musela by pravděpodobně víc brát než dávat. Musela by zintenzivnit lov, popř. by neměla peníze instalovat tam nějaká myslivecká zařízení. Na druhém místě byla společnost [právnická osoba], na třetím místě společnost [právnická osoba]. Honební výbor o pronájmu předmětné honitby rozhodoval nejméně jednou, toho 13. 3. 2024. Tento honební výbor byl svolán telefonicky, většinou se svolává tímto způsobem. [jméno FO]. [jméno FO] neví, zda věděl i někdo další z členů žalovaného 1. o konání tohoto honebního výboru. Nikdo ze členů žalovaného 1. mu však nevytýkal, že by se včas nedozvěděl o záměru pronajmout honitbu, ani po uzavření předmětné smlouvy nepřišel žádný další zájemce. Fyzicky se honební výbor sešel na zámku ve [adresa], jehož vlastníkem je žalovaná 2. Tam má žalovaný 1. sídlo a tam se obvykle schází. V honitbě se za poslední rok ulovilo přibližně 80 ks černé zvěře, proběhly tři naháňky, poměr ulovené zvěře při naháňkách a individuálním lovu je přibližně půl napůl, ale je to jen zhruba, mohlo to být třeba i 45:35. 23. [tituly před jménem] [jméno FO], honební místostarostka žalovaného 1. a generální ředitelka žalovaného 2., ve své svědecké výpovědi uvedla, že honební místostarostkou žalovaného 1. byla zvolena na valné hromadě v listopadu 2022, předtím v žalovaném 1. nepůsobila. Na pozici generální ředitelky žalované 2. nastoupila v září 2020, tato pozice jí přinesla i místo v honebním výboru žalovaného 1. Do té doby vůbec nebyla spojena s myslivostí, není to její vášeň, nemá lovecký lístek, jako zaměstnanec žalované 2. byla navržena na valné hromadě odcházejícím výborem a byla odhlasována. Žalovaná 2. je největší vlastník pozemků v předmětné honitbě, mají asi 36 %, cca 462 ha. V žalované 2. jako generální ředitelka řídí společnost, zaměstnance, běžný provoz společnosti, komunikaci s úřady, dále mají zámek, lesy, pole, stáje, nemovitosti, nějaké domy mají v nájmu, v podstatě na všem se nějak operuje. Má na starosti i uzavírání smluv o nájmu. Ohledně nájmu předmětné honitby ji oslovil jednatel [jméno FO] věděl, že bude končit nájem, v podstatě vyjádřil zájem, že by bylo fajn, kdyby se honitba vrátila zámku. [jméno FO] honební výbor žalovaného 1. zohledňovali velikosti podílů – počet hektarů, aby společnost byla v místě, aby byla snadná komunikace, aby se snižovaly škody zvěře a zvěř se udržovala v nějakém balancu. Kromě žalované 2. podala nabídku i společnost [právnická osoba]. a [právnická osoba]. Společnost [právnická osoba] se vzdala. Žádné pořadí uchazečů nebylo, debatovali jen na téma, aby ten nájemce byl z uvedených hledisek dobrý. Koukali spíš na to, aby nájemce v podstatě fungoval, aby měli přehled o zvěři, aby eliminovali škody. Brali to tak, že největší majitel se bude nejvíce starat, protože mu vznikají největší škody. Ostatní zájemci měli malé podíly, jednatel společnosti [právnická osoba]. ani v místě honitby nežije, chtěli, aby bylo co nejmíň problematické řešení v běhu té honitby. Vydali šest povolenek k lovu – má je jednatel pan [jméno FO], [jméno FO]. [jméno FO], další dva pánové, kteří pomáhají s individuálním lovem, kolega z honebního výboru pan [jméno FO] a pan [jméno FO], bývalý nájemce. [tituly před jménem] [jméno FO] striktně rozděluje, jestli jedná za honební výbor žalovaného 1., nebo za žalovanou 2. Už neví, jak se svolával honební výbor, na kterém se rozhodovalo o pronájmu, e-mailem určitě ne, neví, jestli to mohlo být ústně. Ty schůze mohly být dvě, ale přesně neví. Jednatel žalované 2. se o konci stávajícího nájmu dozvěděl od svědkyně. On je jejím nadřízeným. Jeho zájem o pronájem honitby v podstatě brala jako pracovní úkol, ale on to bral tak, že když to vyjde, bude to fajn, když to nevyjde, tak to nevyjde. Žalovaná 2. zatím v honitbě investovala do těch základních věcí typu chlaďák, do oprav mysliveckých zařízení, do nějakých úprav terénu. Myslí si, že se vybudovala i nová zařízení. Honební výbor 13. 3. 2024 se konal na zámku, svědkyně členy žalovaného 1. o záměru pronájmu honitby neinformovala. Řekla to baronovi (jednateli [jméno FO]), ale ten to už věděl, on ten proces odstartoval, ona jen doplňovala informace. Nepamatuje si podrobnosti, jak probíhala schůze honebního výboru, neví, zda žalovaná 2. měla informace o nabídkách ostatních zájemců v době, kdy zvyšovala svoji nabídku, ani to, zda dali ostatním zájemcům také možnost upravit cenovou nabídku. Svědkyně navýšení nabídky za žalovanou 2. předala honebnímu výboru, ke zvýšení nabídky došlo, protože si prošli tu honitbu, situaci, zohlednili nějaká navýšení cen. Nepamatuje si podrobnosti ohledně přípravy textu nájemní smlouvy, myslí, že to dělal kolega [jméno FO]. Svědkyně vykonává činnost v honebním výboru žalovaného 1. bezúplatně, v žalované 2. má stabilní mzdu, která není závislá na výsledku hospodaření společnosti. Jednou za rok jí může valná hromada přiřknout nějaký bonus, ale není to nic nárokového ani jistého. Náklady s nájmem honitby mohou být kolem půl milionu Kč bez daně včetně nájemného, příjem z honitby mohl být kolem 140 000 Kč.

24. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné pro věc podstatné skutečnosti. Závěr o skutkovém stavu:

25. Valná hromada žalovaného 1. v roce 2002 přenesla působnost rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby, na honební výbor. Při jednání valné hromady v listopadu 2012 bylo hlasováno o bodu „Potvrzení rozsahu působnosti honebního výboru“ – pro přijetí tohoto usnesení se nevyslovila potřebná tříčtvrtinová většina přítomných hlasů. Na valné hromadě dne 29. 11. 2012 byla honební starostkou zvolena [jméno FO]. [jméno FO], místostarostou pan [jméno FO], členem honebního výboru byl zvolen pan [jméno FO]. Na valné hromadě dne 23. 11. 2022 pak byl starostou žalovaného 1. zvolen [jméno FO]. [jméno FO], v zápise z jednání valné hromady je uvedeno, že byl „navržen“, aniž by bylo zřejmé, kým. Do funkce honební místostarostky byla zvolena [tituly před jménem] [jméno FO] a do funkce člena honebního výboru pan [jméno FO]. [jméno FO]. [jméno FO] i [tituly před jménem] [jméno FO] současně od roku 2020 působili a dosud působí jako zaměstnanci žalované 2., [jméno FO]. [jméno FO] jako hajný mající na starosti její lesní majetky, [tituly před jménem] [jméno FO] jako generální ředitelka (mimo jiné i nadřízená [jméno FO]. [jméno FO]).

26. Smlouva o nájmu honitby (o výměře 1134,5074 ha) uzavřená v roce 2014 se společností [právnická osoba] vypršela 27. 4. 2024. O nájem na další desetileté období před skončením účinnosti oné smlouvy projevily zájem společnost [právnická osoba], [právnická osoba], společnost [právnická osoba]. a žalovaná 2. Žalovaná 2. předložila nabídku 50 000 Kč ročně, kterou následně dopisem, v němž představila svůj myslivecký záměr, zdvojnásobila na 100 000 Kč ročně. [právnická osoba] žádnou konkrétní nabídku nepředložil (stejně jako [právnická osoba]). Společnost [právnická osoba]. předložila nabídku nájemného ve výši 350 000 Kč ročně. O záměru pronajmout předmětnou honitbu na dalších deset let honební výbor nikoho z členů žalovaného 1. oficiálně nevyrozuměl. Honební výbor při jednání dne 13. 3. 2024 jako nájemce předmětné honitby vybral žalovanou 2. Za hlavní kritérium nepovažoval cenu, ale vztah k honitbě, velikost podílu v žalovaném 1. i záměr s honitbou. Honební výbor neschvaloval text smlouvy, ale pouze rozhodoval o výběru vítězné nabídky, tj. nájemce předmětné honitby. Poté, co ji žalovaný 1. vyrozuměl o svém rozhodnutí, se společnost [právnická osoba] vzdala svého opčního práva ve prospěch žalované 2. Předmětnou smlouvou, jež byla uzavřena dne 15. 4. 2024, pak žalovaný 1. pronajal předmětnou honitbu žalované 2. na dobu deseti let, tj. od 28. 4. 2024 do 27. 4. 2034, s tím, že za podmínek dodržení všech ustanovení této smlouvy se nájemci zřizuje opční právo na další desetileté období. Nájemné bylo sjednáno ve výši 100 000 Kč ročně. Za pronajímatele – žalovaného 1. – smlouvu uzavřel [jméno FO]. [jméno FO], starosta, za žalovanou 2. smlouvu uzavřela [tituly před jménem] [jméno FO], generální ředitelka. V místě a čase obvyklé nájemné, sjednávané mezi honebními společenstvy a nájemci honiteb, se přitom pohybovalo ve výrazně nižších řádech (v zásadě do 10 Kč/ha ročně, jen výjimečně více). V daném případě sjednané nájemné přesahovalo částku 88 Kč/ha ročně.

27. Žalobce koupil od [jméno FO] v srpnu 2024 pozemek v předmětné honitbě, čímž se stal členem žalovaného 1. Žalobu k soudu podal dne 2. 10. 2024.

28. Shora uvedený závěr o skutkovém stavu vyplývá ze všech provedených důkazů, které si nijak zásadně neprotiřečily. Namítal-li žalobce zejména nesrovnalosti ve výpovědích [jméno FO]. [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], tyto soud nepovažoval za zásadní ve vztahu k závěrům svého rozhodnutí, proto se těmito námitkami blíže nezabýval. Podobně soud považoval za nadbytečný okruh námitek týkající se způsobu, jakým se žalovaná 2. jako nájemkyně v současné době stará o předmětnou honitbu. Pro právní posouzení věci to totiž nemá žádný význam. Bez významu pro rozhodnutí o věci jsou i žalobcovy námitky týkající se otázky, kdo přesně připravoval text předmětné smlouvy. Není totiž sporu o tom, že tato smlouva byla uzavřena.

29. K námitce žalobce, že jednání honebního výboru dne 13. 3. 2024 (na němž došlo k výběru vítězného nájemce) se pravděpodobně vůbec neuskutečnilo, soud konstatuje, že z odlišných výpovědí [jméno FO]. [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] se sice mohou jevit pochybnosti jak o počtu jednání honebního výboru, tak o formálním způsobu výběru „vítěze“. Na druhou stranu v řízení byl předložen zápis z tohoto jednání honebního výboru, na němž se nachází podpisy všech tří jeho členů pod závěrem o výběru žalované 2. jako nájemce předmětné honitby. Bez ohledu na to, jakým formálním postupem honební výbor k tomuto závěru dospěl, je z předmětného zápisu seznatelný projev vůle všech tří členů honebního výboru rozhodnout o pronájmu honitby právě žalované 2. Ani žalobce netvrdil neexistenci této vůle a jejího projevu. Pravost zápisu pak žádným relevantním způsobem nezpochybnil, pouze předložil své domněnky. Proto tato jeho námitka nemůže obstát. Právní posouzení: K naléhavému právnímu zájmu 30. Naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení (§ 80 o. s. ř.) je dán. Jednak žalobce namítal existenci formálních vad, jednak i nepřiměřeně nízké nájemné v nájemní smlouvě. V době uzavření předmětné smlouvy pak žalobce zjevně nebyl členem žalovaného 1. Objektivně tedy neměl jinou možnost, jak brojit proti dle jeho závěru nezákonně uzavřené smlouvě (kterou uzavřel žalovaný 1., jehož se žalobce následně stal členem), než projednávanou žalobou. Ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2012, sp. zn. 28 Cdo 4005/2011, proto jsou naplněny podmínky pro přiznání naléhavého právního zájmu žalobě na určení. Na tom nic nemění ani to, že žalobce před koupí pozemku věděl o uzavření předmětné nájemní smlouvy. Podstatné je, že žalobce objektivně neměl možnost brojit proti dle jeho závěru nezákonně uzavřené smlouvě, neboť lhůty pro napadnutí rozhodnutí honebního společenstva (v působnosti přenesené od valné hromady) dle § 22 odst. 8 zákona o myslivosti uplynuly ještě předtím, než se stal členem žalovaného 1. K platnosti volby starosty žalovaného 1.

31. Jednou z klíčových otázek bylo, zda [jméno FO]. [jméno FO] byl řádně zvolen starostou žalovaného 1. Soud dospěl k závěru, že tomu tak bylo.

32. Honebního starostu a jeho zástupce volí valná hromada na období 10 let způsobem uvedeným ve stanovách, a to z členů honebního společenstva nebo z fyzických osob, které navrhne člen honebního společenstva (§ 23 odst. 2 zákona o myslivosti).

33. Z provedených důkazů je jednoznačné, že [jméno FO]. [jméno FO] v době konání valné hromady žalovaného 1. nebyl členem žalovaného 1. Pokud při svém výslechu uvedl opak, není to pro posouzení věci podstatné, neboť jeho výpověď soud považuje za účastnickou, srov. § 126 odst. 4 o. s. ř. – v úvahu proto nepřipadá spáchání trestného činu dle § 346 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Ze zápisu z jednání valné hromady ze dne 23. 11. 2022 se pak nepodává, kým byl [jméno FO]. [jméno FO] do funkce starosty navržen (ze zápisu je toliko patrné, že byl „navržen“ a zvolen 523 hlasy, proti bylo 98 hlasů.).

34. K této otázce žalovaný 1. nejprve tvrdil, že [jméno FO]. [jméno FO] byl navržen předchozím honebním výborem, následně začal tvrdit, že jej do funkce navrhl člen žalovaného 1. [jméno FO], k čemuž předložil čestné prohlášení této osoby ze dne 5. 6. 2025.

35. Jakkoliv má soud pochybnosti o tom, zda toto čestné prohlášení odpovídá skutečnosti, není pochyb o tom, že [jméno FO]. [jméno FO] musel být do funkce starosty žalovaného 1. někým navržen – to ostatně vyplývá ze zápisu z valné hromady ze dne 23. 11. 2022. Pokud byl navržen [jméno FO] jako členem žalovaného 1., pak byla bez dalšího naplněna podmínka dle § 23 odst. 2 zákona o myslivosti. Pokud by byl navržen stávajícím honebním výborem, ten byl zjevně rovněž složen z členů žalovaného 1. K tomu lze odkázat na zápis z jednání valné hromady ze dne 29. 11. 2012, dle něhož byla honební starostkou zvolena [jméno FO]. [jméno FO], honebním místostarostou pan [jméno FO] a členem pan [jméno FO]. Všichni tři dosavadní členové honebního výboru byli ke dni 23. 11. 2022 rovněž členy žalovaného 1. I kdyby tedy [jméno FO]. [jméno FO] do funkce honebního starosty navrhl dosavadní honební výbor, není pochyb o tom, že byl do této funkce navržen členem (resp. více členy) žalovaného 1. Pokud by byl [jméno FO]. [jméno FO] do funkce honebního starosty navržen jiným účastníkem valné hromady dne 23. 11. 2022, pak i takový jiný účastník byl s největší pravděpodobností členem žalovaného 1. O jednání valné hromady jsou ostatně vyrozuměni všichni členové honebního společenstva (§ 22 odst. 2 zákona o myslivosti), stejně tak hlasovací právo na valné hromadě přísluší pouze členům honebního společenstva (§ 22 odst. 3 zákona o myslivosti). Je tak jen stěží představitelné, že by do funkce honebního starosty [jméno FO]. [jméno FO] navrhl někdo jiný než člen žalovaného 1.

36. Soud proto uzavřel, že přestože není jednoznačně zřejmé, kým přesně byl [jméno FO]. [jméno FO] navržen do funkce honebního starosty žalovaného 1., pak se jednalo o návrh učiněný v souladu s § 23 odst. 2 zákona o myslivosti. Pokud by soud přijal opačný výklad a trval na tom, že už ze zápisu z valné hromady ze dne 23. 11. 2022 musí být jednoznačně seznatelné, kdo přesně [jméno FO]. [jméno FO] do funkce starosty žalovaného 1. navrhl (a v případě nesplnění této podmínky by volba [jméno FO]. [jméno FO] měla být absolutně neplatná), jednalo by se o nepřípustný přepjatý formalismus, který by ve svém důsledku porušil právní jistotu žalovaného 1., jeho členů, jakož i dalších osob, které s žalovaným 1. vstupují do právních vztahů.

37. Poněvadž soud uzavřel, že [jméno FO]. [jméno FO] byl řádně zvolen starostou žalovaného 1., je bezpředmětné zabývat se otázkou, zda se v projednávaném případě uplatní nicotnost volby ve smyslu § 155 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“). K porušení povinnosti péče řádného hospodáře a kritériím pro výběr nájemce honitby 38. Žalobce dále namítal, že předmětná smlouva byla uzavřena v rozporu s povinností péče řádného hospodáře.

39. Honební starosta je povinen vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře (§ 23 odst. 5 zákona o myslivosti). Při obstarání záležitostí honebního společenstva má honební výbor postavení honebního starosty, s výjimkou práva zastupovat honební společenstvo navenek (§ 24 odst. 4 zákona o myslivosti).

40. Žalovaný 1. předložil značné množství smluv, z nichž vyplývá nájemné, jež bylo v posledních letech sjednáváno mezi honebními společenstvy a nájemci honiteb. Toto nájemné se v zásadě pohybovalo v řádu jednotek Kč až 10 Kč za ha pronajaté honitby ročně (pouze v případě [adresa] se jednalo o částku 15 Kč/ha ročně, u [adresa] šlo o částku 40 Kč/ha ročně).

41. V nyní posuzovaném případě bylo roční nájemné sjednáno ve výši 100 000 Kč, a to za nájem honitby o výměre 1134,5074 ha. Prostým matematickým výpočtem lze dojít k závěru, že výše ročního nájemného za 1 ha pronajaté honitby činí cca 88 Kč. Nájemné tedy evidentně bylo sjednáno ve výši přesahující nájemné, jež je obvyklé v místě a čase. Již s ohledem na takto vysoké sjednané nájemné je bezpředmětné se zabývat otázkou, zda bylo namístě sjednávat inflační doložku. V této souvislosti však soud podotýká, že smyslem honebního společenstva není tvorba zisku ani podnikání (srov. § 19 odst. 1 a 2 zákona o myslivosti). Samotnou absenci inflační doložky proto soud nepovažuje za důvod neplatnosti předmětné smlouvy.

42. Žalobce namítal, že jiný zájemce předložil nabídku ve výši 350 000 Kč ročně, tj. ve výši 3,5násobku ceny vítězné nabídky.

43. Skutečnost, že „zvítězil“ nájemce, který nepředložil nejvyšší cenovou nabídku, nemá bez dalšího za následek závěr o porušení povinnosti péče řádného hospodáře. Soud má za to, že cena nemusí být nutně jediným kritériem (naopak, jak vyplývá z výslechu [jméno FO]. [jméno FO], příliš vysoké nájemné může být „na škodu“, neboť nájemci nemusí zbýt prostředky na rozvoj honitby – tuto úvahu rovněž soud nepovažuje ze nikterak excesivní). Další kritéria mohou být např. záměr nájemce (resp. zájemce o nájem) s honitbou, dosavadní vztahy v honebním společenstvu, zkušenosti se stávajícím nájemcem, kontinuita v péči o honitbu apod. Soud podotýká, že se jedná pouze o demonstrativní výčet možných okolností, jež lze vzít v potaz při rozhodování o osobě budoucího nájemce, rozhodně na tomto místě nelze uvést výčet všech možných hledisek, která při svém rozhodování honební společenstvo může vzít v potaz. Především se však jedná o do jisté míry „politické“ rozhodnutí, jež nepřísluší přezkoumávat soudu. Soud může zasáhnout v případě, že by nájemné bylo sjednáno bez spravedlivého důvodu v nepřiměřeně nízké výši, a to výrazně nižší než obvyklé v místě a čase. To se však v projednávaném případě nestalo.

44. Z vyložených důvodů se soud nezabýval okruhem námitek týkajícím se naplněním jednotlivých kritérií pro výběr nájemce tím kterým zájemcem o pronájem ani tím, jak se stávající nájemce stará o honitbu, resp. jaké záměry měli s honitbou jiní zájemci o nájem. Stejně tak nejsou rozhodné žalobcem poukazované rozdíly v povaze pozemků, které měla žalovaná 2. pronajaty ještě před uzavřením předmětné smlouvy (obora), oproti předmětné honitbě. Současně je z vyložených důvodů bezpředmětná i argumentace žalobce, že žalovaný 1. měl bezdůvodně upřednostnit jednoho svého člena oproti členu jinému. Ke střetu zájmů 45. Žalobce rovněž namítal neplatnost předmětné smlouvy z důvodu existence střetu zájmů.

46. Z provedeného dokazování je nepochybné, že [jméno FO]. [jméno FO] je od 1. 6. 2020 zaměstnancem žalované 2., má na starosti její lesní majetky jako hajný. Současně tato osoba je od listopadu 2022 starostou žalovaného 1. Předmětnou smlouvu uzavřel za žalovaného 1. právě [jméno FO]. [jméno FO].

47. Za žalovanou 2. předmětnou smlouvu uzavřela [tituly před jménem] [jméno FO], která od září 2020 působí jako generální ředitelka žalované 2. Od listopadu 2022 je současně místostarostkou žalovaného 1.

48. Dva ze tří členů honebního výboru tedy jsou zároveň zaměstnanci žalované 2.

49. Zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže při smluvním zastoupení zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět (§ 437 odst. 1 o. z.). Dojde-li ke střetu zájmu zákonného zástupce nebo opatrovníka se zájmem zastoupeného či ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmž zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, anebo hrozí-li takový střet, jmenuje soud zastoupenému kolizního opatrovníka (§ 460 o. z.).

50. Soud nepohybuje o tom, že v honebních společenstvech je vcelku běžnou praxí, pokud některý z členů honebního společenstva je současně nájemcem honitby, popř. současně může mít své zastoupení v honebním výboru. V nyní projednávaném případě však k této okolnosti přistoupila jednak skutečnost, že působnost ve věci výběru nájemce honitby valná hromada delegovala na honební výbor, toho času tříčlenný, jakož i okolnost, že dva členové honebního výboru, dokonce s nejvyšším postavením a většinou hlasů v honebním výboru (starosta a místostarostka), jsou současně zaměstnanci žalované 2. O nájmu honitby pak nerozhodovala valná hromada, ale pouze tento tříčlenný honební výbor. [jméno FO]. [jméno FO], tak i [tituly před jménem] [jméno FO] tedy uzavírali smlouvu sami se sebou. Na straně jedné oba působí v žalované 2., [tituly před jménem] [jméno FO] dokonce jako generální ředitelka, na straně druhé oba zastávají nevyšší funkce v žalovaném 1. [tituly před jménem] [jméno FO] pak nepůsobí jako místostarostka žalovaného 1. z důvodu svého vztahu k myslivosti a lesnictví či zájmu o něj, ale v zásadě tuto funkci, jak plyne z jejího výslechu, považuje za součást plnění pracovních povinností vůči žalované 2. Nadto je [tituly před jménem] [jméno FO] v žalované 2. přímou nadřízenou honebního starosty žalovaného 1. [jméno FO]. [jméno FO].

51. Byť [jméno FO]. [jméno FO] i [tituly před jménem] [jméno FO] oba shodně vypověděli, že ze strany svého zaměstnavatele, žalované 2., nepociťovali žádný tlak na to, aby jako zástupci žalovaného 1. vybrali jako nájemce honitby právě žalovanou 2., již z povahy věci je zřejmé, že byli ve vcelku intenzivním střetu zájmů. Tento stav je tedy v jednoznačném rozporu s § 437 odst. 1 o. z. V dané věci se neuplatní ani výjimka dle tohoto ustanovení, neboť zastoupení žalovaného 1. honebním starostou i honební místostarostkou je zastoupením zákonným, na něž se tato výjimka nevztahuje.

52. Soud si je vědom judikatorních závěrů, dle nichž i v případě střetu individuálního zájmu člena honebního společenstva s kolektivním zájmem honebního společenstva lze v odůvodněných případech upřednostnit obecnější zájem této korporace na stabilitě jejích poměrů (stejně tak jako ochranu dobré víry třetích osob, jež by zásadně neměla být dotčena vnitřními spory korporace), srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2015, sp. zn. 28 Cdo 5299/2014. V daném případě však zdejší soud neshledal žádný důvod, pro který by se mělo jednat o výjimečný (odůvodněný) případ, v rámci něhož by stabilita poměrů žalovaného 1. měla mít přednost před závěrem o neplatnosti předmětné smlouvy z důvodu existence střetu zájmů. V nyní posuzované věci nepřipadá v úvahu dobrá víra třetí osoby, neboť jak žalovaný 1., tak i žalovaná 2., kteří spolu předmětnou smlouvu uzavřeli, si měli a mohli být vědomi existence střetu zájmů. Žalobce pak podal žalobu méně než 6 měsíců po uzavření předmětné smlouvy a jen cca 5 týdnů poté, co mu vzniklo vlastnické právo k pozemku parc. č. 270/2 v katastrálním území a obci [adresa], a tedy i členství v žalovaném 1.

53. Rozhodnutím honebního výboru o „vítězství“ žalované 2. a následným podpisem předmětné nájemní smlouvy tedy došlo k nepřípustnému střetu zájmů dle § 437 o. z. Tento střet zájmů nebyl řešen zákonem předpokládaným způsobem (ustanovením kolizního opatrovníka ve smyslu § 460 o. z.). Stejně tak k „vyřešení“ situace a zvýšení legitimity rozhodnutí mohlo přispět vrácení působnosti rozhodovat o výběru nájemce honitby zpět na valnou hromadu. Ani to se však nestalo. Předmětné právní jednání (smlouva o nájmu honitby ze dne 15. 4. 2024) je proto neplatné. To má závěr o neexistenci předmětného nájemního vztahu, jenž z této nájemní smlouvy plyne. K řádnosti svolání honebního výboru a přenosu působnosti 54. Nemůže obstát námitka o absenci rozhodnutí valné hromady o přenosu pravomoci dle § 21 odst. 1 písm. c) zákona o myslivosti na honební výbor. Ze zápisu z valné hromady žalovaného 1. ze dne 16. 12. 2002 plyne, že pod bodem 6. valná hromada „přenesla na honební výbor pravomoci dle článku 4 bod 2 písmene C, D. Schváleno počtem hlasů 926 – proti 0.“ Ze stanov žalovaného 1. vyplývá, že pod čl. 4 odst. 2 písm. c) bodem 1. je valné hromadě svěřeno rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby, zde konkrétně o nájmu honitby (jejím uzavření, změně nebo vypovězení). Valná hromada tuto svoji působnost zcela v souladu s § 21 odst. 1 písm. c), odst. 2 zákona o myslivosti přenesla na honební výbor. Ze zápisu z valné hromady žalovaného 1. ze dne 16. 12. 2002 se přitom nepodává, že by se jednalo o zmocnění jednorázové. Toto zmocnění (resp. přenesení působnosti) trvá, dokud je valná hromada žalovaného 1. nevezme zpět. Na tom nic nemění ani zápis z jednání valné hromady žalovaného 1. ze dne 29. 11. 2012, kde nebylo potřebným počtem hlasů schváleno „Potvrzení rozsahu působnosti honebního výboru“. To, že nebylo toto usnesení schváleno (byť v zápise je uveden opak), ovšem neznamená, že valná hromada vzala zpět přenesení působnosti. Ostatně dle zápisu z jednání valné hromady ze dne 29. 11. 2012 [tituly před jménem] [jméno FO] „označil toto hlasování pouze jako technické a jedná se pouze o potvrzení“.

55. Shora vyslovené závěry jsou plně v souladu i s východisky vyplývajícími z nálezu Ústavního soudu ze dne 13. 12. 2006, sp. zn. Pl. ÚS 74/04 (N 227/43 SbNU 575, č. 60/2007 Sb.): „Shodně ani jednání o nájmu honitby a uzavírání smlouvy o nájmu honitby však nepovažuje Ústavní soud za natolik závažné, že by o něm bez dalšího mohla rozhodovat jen valná hromada společenstva, nýbrž i zde musí být při jednání o podobě smlouvy, jejích dodatcích, případně o podmínkách jejího ukončení nebo vypovězení jistá pružnost a přizpůsobivost situaci, která je dána honebnímu výboru jako menší skupině osob (dle zákona o myslivosti je maximálně šestičlenný, počet členů však určují stanovy). Uzavření a vypovězení smlouvy pak zákon reguluje některými podmínkami (§ 32 a 33 zákona o myslivosti), přičemž umožňuje, aby valná hromada při rozhodování o delegaci svých pravomocí v tomto směru honební výbor vázala podmínkami dalšími, jejichž nedodržení může mít za následek odejmutí pravomoci. Člen honebního společenstva tak má nadále, při zachování všech demokratických principů, dostatek možností k uplatnění ochrany svého zájmu a svých práv.“ 56. Podstatné tedy není to, zda valná hromada potvrdila rozsah působnosti honebního výboru, ale pouze to, že tuto působnost honebnímu výboru neodebrala. Ostatně žalobce ani netvrdil, že by valná hromada kdykoliv po 16. 12. 2002 přijala usnesení, kterým by honebnímu výboru předmětnou působnost odejmula. Námitka absence rozhodnutí o přenosu působnosti na honební výbor proto nemůže obstát.

57. Shora odkazovaným nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 74/04 akcentovaná pružnost a přizpůsobivost situaci, jež je z povahy věci dána honebnímu výboru jako menší skupině osob (minimálně tří a maximálně sedmi, srov. § 24 odst. 1 zákona o myslivosti), má za následek nižší formální požadavky např. na svolávání členů honebního výboru oproti svolávání valné hromady, jež může čítat mnoho desítek či stovek členů. Pokud by honební výbor, byť mající část působnosti valné hromady, měl být svoláván ve stejném předstihu a se stejnými formálními náležitostmi jako valná hromada (zveřejněním na úředních deskách obecních úřadů, do jejichž působnosti patří příslušná katastrální území, v nichž jsou honební pozemky členů honebního společenstva, a to 1 měsíc před datem konání valné hromady, srov. čl. 5 odst. 3 stanov ve znění dodatku č. 1 schváleného valnou hromadou dne 11. 2. 2006), pružnost a přizpůsobivost situaci by byla popřena. Účel a smysl zákonné úpravy v případě svolávání honebního výboru dle závěru soudu nevylučují ani jeho méně formální svolání, např. ústně, telefonicky, e-mailem, SMS zprávou apod.

58. Podstatné v této souvislosti je, že honební výbor se sešel v plném složení, zjevně tedy svolán byl. Nadto z žádného provedeného důkazu ani z tvrzení žalobce se nepodává, že by kterýkoliv z členů honebního výboru měl problém s případným svoláním honebního výboru „narychlo“ či neformálně. Předmětná námitka proto nemůže obstát. K povinnosti informovat členy žalovaného 1. o záměru uzavřít nájemní smlouvu 59. Jinak se ovšem jeví posouzení otázky, zda žalovaný 1. byl povinen zveřejnit návrh na uzavření předmětné smlouvy tak, aby k němu měli přístup všichni členové žalovaného 1.

60. V této souvislosti lze odkázat na závěry vyslovené v rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 2. 2015, sp. zn. 35 C 365/2014: „Podle § 22 odst. 2 věty třetí zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, návrh na uzavření, změnu nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby a návrh o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku musí být k nahlédnutí u honebního starosty nejpozději 15 dní před konáním valné hromady. Jestliže podle shora citovaného nálezu Ústavního soudu (ze dne 13. 12. 2006, sp. zn. Pl. ÚS 74/04, pozn. Okresního soudu v Havlíčkově Brodě) neznamená přenesení pravomoci valné hromady rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby na honební výbor ztrátu ochrany člena honebního společenstva, kterou mu poskytuje právo domáhat se u soudu vyslovení neplatnosti usnesení o způsobu využití honitby, pak to samé musí platit i pro povinnost honebního starosty informovat členy o tom, že se honební výbor bude o pronájmu honitby rozhodovat, a umožnit členům nahlédnout do návrhu smlouvy o nájmu honitby. Jak se v citovaném nálezu také uvádí, je rozhodování o způsobu využití honitby esenciální náplní života honebního společenstva. Členové honebního společenstva těžko mohou uplatnit svá členská práva v tak důležité otázce, nebudou-li vědět, že se o pronájmu honitby bude vůbec rozhodovat. K uvedenému závěru lze dojít i dalším způsobem: Podle § 32 odst. 2 zákona o myslivosti pokud honební společenstvo užívá honitbu na vlastní účet, je povinno přednostně před dalšími osobami umožnit účast na užívání honitby svým členům. K této přednosti je povinno přihlížet i při rozhodnutí o pronájmu honitby. Vedle toho podle § 212 odst. 1 věty druhé o. z. platí, že korporace nesmí svého člena bezdůvodně zvýhodňovat ani znevýhodňovat a musí šetřit jeho členská práva i oprávněné zájmy. Má-li tedy honební výbor při rozhodnutí o pronájmu honitby upřednostnit své členy a zároveň nesmí žádného z nich bezdůvodně zvýhodnit ani znevýhodnit, nemůže tuto svou povinnost naplnit jinak, než že všechny členy honebního společenstva uvědomí o tom, že bude rozhodovat o pronájmu honitby a umožní jim, aby předložili své návrhy podmínek, za kterých by se chtěli stát nájemci honitby. Bez takového informování jsou totiž zjevně zvýhodněni členové honebního výboru oproti členům ostatním, neboť jen členové výboru vědí, že se bude honitba pronajímat a že mohou honebnímu výboru předkládat své návrhy.“ 61. Zdejší soud se s vyslovenými závěry plně ztotožňuje. Přenesení působnosti rozhodovat o pronájmu honitby z valné hromady na honební výbor nezbavuje honebního starostu povinnosti dle § 22 odst. 2 věty třetí zákona o myslivosti. Přesná forma tohoto informování záleží na rozhodnutí honebního starosty (nabízí se např. informování na nejbližší valné hromadě předcházející uzavření smlouvy, popř. informování členů honebního společenstva stejným způsobem, jakým jsou vyrozumíváni o konání valné hromady, atd.), nicméně podstatné je, aby honební starosta vynaložil přiměřené úsilí k tomu, aby se ke všem členům honebního společenstva v předstihu dostala informace o tom, že v nejbližší době bude končit smlouva o nájmu honitby a za jakých podmínek se lze ucházet o její nájem na dalších deset let. Žalovaní namítali, že si s ohledem na desetileté trvání smlouvy o nájmu honitby lze snadno dopočítat, kdy taková smlouva bude končit. To je samo o sobě nepochybně pravda. Nic to však nemění na tom, že členové honebního společenstva v projednávaném případě neměli žádné informace o tom, zda a za jakých podmínek probíhá výběr dalšího nájemce, resp. zda a za jakých podmínek se mohou ucházet o pronájem honitby. Takový „informační deficit“ členů žalovaného 1. je pak bezpochyby v rozporu s účelem a smyslem zákona o myslivosti.

62. Stejně tak z § 22 odst. 2 věty třetí zákona o myslivosti plyne, že pokud je působnost rozhodovat o uzavření smlouvy o nájmu honitby přenesena z valné hromady na honební výbor, musí být nejpozději 15 dnů před konáním jednání tohoto honebního výboru všem členům honebního společenstva umožněno nahlédnout u honebního starosty do návrhu smlouvy o nájmu honitby. I o této možnosti by členové honebního společenstva logicky měli být vyrozuměni, aby měli reálnou šanci své právo realizovat. Prakticky může honební starosta tuto svoji povinnost splnit tak, že přímo ve vyrozumění všech členů honebního společenstva dle předchozího odstavce (kde členy vyrozumí o záměru uzavřít novou smlouvu o nájmu honitby a podmínkách, za nichž se lze ucházet o její pronájem) stanoví např. časový harmonogram, v němž specifikuje (kromě lhůty, do kdy lze podávat nabídky na uzavření smlouvy) i termín, v němž lze u něho nahlížet do textu návrhu smlouvy o nájmu honitby, jež má být uzavřena (o jejímž uzavření bude rozhodovat honební výbor).

63. Stejně tak návrh smlouvy musí být k dispozici honebnímu výboru v okamžiku, kdy o návrhu na uzavření smlouvy hlasuje. Honební výbor totiž nerozhoduje toliko o výběru nájemce, ale o „uzavření, změně nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby“ [§ 21 odst. 1 písm. c) ve spojení s odst. 2 zákona o myslivosti]. Ani to se v daném případě nestalo, neboť honební výbor zjevně schválil pouze výběr nabídky nájemce – žalované 2. – a text samotné smlouvy vznikl až následně.

64. Porušení shora uvedených povinností vede v nyní projednávaném případě k závěru o neplatnosti předmětné smlouvy. K opční doložce 65. Dále soud podotýká, že žalobcem namítané opční právo sjednané v předmětné smlouvě (čl. III věta druhá: „Za podmínek dodržení všech ustanovení této smlouvy se nájemci zřizuje opční právo na další desetileté období“) je v rozporu s účelem a smyslem zákona. Zákon o myslivosti postavení stávajícího nájemce sice řeší v § 33 odst. 3 pouze ve vztahu k honitbě na honebních pozemcích státu, nikoliv na ostatních pozemcích. Jak je ovšem uvedeno shora, ze zákona o myslivosti vyplývá informační povinnost vůči všem členům honebního společenstva ve vztahu k zamýšlenému uzavření smlouvy o nájmu honitby, jakož i možnost členů honebního společenstva ucházet se o pronájem. Tyto principy byly opční doložkou zcela vyprázdněny, neboť jeden nájemce může mít neustále prodlužovanou opční doložkou de facto garantované postavení nájemce „na věčné časy a nikdy jinak“. Informační povinnost by tedy spočívala pouze v tom, že by ostatní členové honebního společenstva byli vyrozuměni o záměru pronajmout honitbu na dalších deset let stejnému nájemci, a byla by tak zcela vyloučena možnost kteréhokoliv jiného člena ucházet se o nájem honitby. To soud považuje za rozporné s účelem a smyslem zákona. Z tohoto důvodu soud považuje za neplatné přinejmenším ujednání o opčním právu žalované 2. jako nájemce (§ 588 a § 576 o. z.). Tato východiska se uplatní i pro nájemní smlouvu, resp. opční právo uzavřené s předchozím nájemcem [právnická osoba] – z těchto důvodů nemůže obstát argumentace žalovaného 1., že v případě neexistence předmětné nájemní smlouvy uzavřené v dubnu 2024 by se opční právo [právnická osoba] obnovilo. Dle závěru soudu se údajné opční právo společnosti [právnická osoba] tímto rozhodnutím soudu (nabude-li právní moci) nemůže obnovit, neboť vůbec nevzniklo. Závěr a náklady řízení:

66. Soud přisvědčil námitkám žalobce o existenci střetu zájmů a nesplnění informační povinnosti. Z těchto důvodů (přestože zbývajícím žalobcovým námitkám nepřisvědčil) shledal předmětnou smlouvu neplatnou. Nadto považuje za absolutně neplatnou i opční doložku uzavřenou jak v předmětné smlouvě z dubna 2024, tak i ve smlouvě o nájmu honitby uzavřené v roce 2014. Proto se opční doložka dle smlouvy uzavřené se společností [právnická osoba] v dubnu 2014 nemůže rozhodnutím soudu obnovit, jelikož tato opční doložka platně nevznikla.

67. Z vyložených důvodů soud vyslovil neexistenci nájemního vztahu plynoucího z předmětné smlouvy (výrok I. rozsudku).

68. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, má proto právo na náhradu nákladů řízení proti oběma žalovaným (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).

69. Náhradu nákladů řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Dále žalobci náleží náhrada nákladů právního zastoupení za úkony právní služby učiněné jeho právním zástupcem. Tyto úkony právní služby soud posuzoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Konkrétně pro úkony právní služby učiněné do 31. 12. 2024 byl použit advokátní tarif ve znění účinném do 31. 12. 2024 (srov. čl. II. vyhlášky č. 258/2024 Sb.). Pro úkony právní služby učiněné v roce 2025 byl použit advokátní tarif ve znění účinném od 1. 1. 2025. Tarifní hodnota dle § 9 odst. 3 písm. a), ve znění účinném do 31. 12. 2024, činila 35 000 Kč, tarifní hodnota dle § 9 odst. 3 písm. a), ve znění účinném od 1. 1. 2025, činí 65 000 Kč.

70. Za úkony právní služby učiněné v roce 2024 tak žalobci náleží náhrada odměny jeho právního zástupce ve výši 5 000 Kč (2 x 2 500 Kč) dle § 7 bodu 5, konkrétně jde o převzetí zastoupení a podání žaloby ze dne 2. 10. 2024 [§ 11 odst. 1 písm. a), d)].

71. Za jeden úkon právní služby učiněný v roce 2025 pak žalobci náleží náhrada odměny jeho právního zástupce ve výši 3 700 Kč. Konkrétně se jedná o úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. c), d), g) advokátního tarifu. Soud za úkony právní služby, za něž náleží odměna, považuje repliku žalobce ze dne 28. 2. 2025, poradu advokáta s klientem ze dne 3. 3. 2025, účast na jednání soudu dne 3. 3. 2025, podání žalobce ze dne 19. 3. 2025, účast na jednání soudu dne 27. 3. 2025 v délce přesahující 2 hodiny (tj. jde o dva úkony právní služby), podání žalobce ze dne 28. 4. 2025 učiněné ve lhůtě dle § 118b odst. 1 o. s. ř., písemný závěrečný návrh ze dne 30. 5. 2025, poradu s klientem ze dne 9. 6. 2025 a účast na jednání soudu dne 9. 6. 2025. Naopak za poradu s klientem ze dne 27. 3. 2025 soud žalobci náhradu odměny jeho právního zástupce nepřiznal, neboť od poslední porady ze dne 3. 3. 2025 se situace téměř nezměnila (pouze došlo k ustanovení opatrovnice žalovaného 1.). Za deset úkonů právní služby učiněných v roce 2025 tak náleží náhrada ve výši 37 000 Kč.

72. Za dva úkony právní služby učiněné do 31. 12.2024 žalobci náleží paušální náhrada ve výši 2 x 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (600 Kč). Za deset úkonů právní služby učiněných v roce 2025 žalobci náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 10 x 450 Kč (§ 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025), tj. 4 500 Kč.

73. Žalobce má rovněž právo na náhradu cestovních výdajů jeho právního zástupce k jednáním soudu a zpět.

74. Za cestu k jednání soudu dne 3. 3. 2025, uskutečněnou na trase [adresa] a zpět v rozsahu celkem 241 km (dle http://www.mapy.cz), při kombinované spotřebě 10,5 l na 100 km a při ceně 40,50 Kč za 1 litr benzinu automobilového 98 oktanů [§ 4 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb.], náleží částka 1 024,85 Kč. Za opotřebení vozidla při sazbě základní náhrady v rozsahu 5,80 Kč za 1 km [§ 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb.] náleží částka 1 397,80 Kč. Cestovní výdaje za tuto cestu činí (po zaokrouhlení) 2 422,65 Kč. Identické cesty právní zástupce žalobce zopakoval ještě ve dnech 27. 3. 2025 a 9. 6. 2025 (další jednání soudu), proto náhrada cestovních výdajů za tyto tři cesty (3 x 2 422,65 Kč) dohromady činí (po zaokrouhlení) 7 268 Kč.

75. Žalobce má dále právo na náhradu za zmeškaný čas jeho právního zástupce za tři cesty z [adresa] k jednáním soudu a zpět ve výši 18 x 150 Kč za 18 zmeškaných půlhodin [§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025], tj. celkem jde o náhradu ve výši 2 700 Kč.

76. K náhradě nákladů řízení patří dále podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada DPH ve výši 10 458 Kč (21 % z částky 49 800 Kč).

77. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 69 526 Kč (2 000 Kč + 5 000 Kč + 37 000 Kč + 600 Kč + 4 500 Kč + 7 268 Kč + 2 700 Kč + 10 458 Kč) je třeba zaplatit advokátovi (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), a to ve standardní třídenní lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

78. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení rovným dílem, neboť společným jednáním obou žalovaných došlo k uzavření předmětné smlouvy, která byla soudem shledána neplatnou. Oba žalovaní mají na procesním neúspěchu ve věci shodný podíl. Zároveň se nejedná o žádný z případů, kdy dle hmotného práva připadá do úvahy solidární odpovědnost žalovaných.

79. Odměnu ustanovené opatrovnice žalovaného 1. a její hotové výdaje platí stát (§ 140 odst. 2 o. s. ř.). Výše této částky bude určena po právní moci rozsudku samostatným usnesením (§ 155 odst. 1 o. s. ř.), jak plyne z výroku III. rozsudku.

80. Vzhledem k tomu, že žalovaný 1. byl původně zastoupen advokátkou a opatrovnici mu v zásadě „vnutil“ soud svým rozhodnutím, soud nestanovil žalovanému 1. povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. Uložení takové povinnosti by bylo nespravedlivé. Proto soud ve výroku IV. tohoto rozsudku rozhodl, že stát nemá právo na náhradu nákladů řízení.