6 C 213/2023 - 182

Rubrum

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Vodehnalem ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozená dne [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený dne [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] adresa pro doručování: [anonymizováno] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozený dne [Datum narození žalované A] 2. [Jméno žalované B], narozený dne [Datum narození žalované B] trvale bytem [Adresa žalované B] 3. [Jméno žalované C], narozený dne [Datum narození žalované C] 4. [Jméno žalované D], narozený dne [Datum narození žalované D] bytem [Adresa žalované D] všichni zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o uložení povinnosti žalovaným platit celkem 5 000 Kč ročně takto:

Výrok

I. V části, kterou se žalobkyně a) domáhala, aby žalovaným byla uložena povinnost společně a nerozdílně platit žalobkyni a) částku 4 955 Kč ročně, se žaloba zamítá.

II. V části, kterou se žalobce b) domáhal, aby žalovaným byla uložena povinnost společně a nerozdílně platit žalobci b) částku 45 Kč ročně, se žaloba zamítá.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovaným oprávněným společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 26 624 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaných [Jméno advokátky], advokátky.

Odůvodnění

Předmět řízení, argumentace účastníků a průběh řízení:

1. Žalobci se žalobou nejprve domáhali uložení povinnosti žalovaným odstranit z pozemků parc. č. [Anonymizováno] parc. č. st. [Anonymizováno] parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] (resp. v průběhu řízení došlo ke sloučení pozemků parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] do jednoho pozemku s označením parc. č. [hodnota], místo pozemků parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] tak bude v rozsudku nadále pojednáváno toliko o pozemku parc. č. [hodnota]), všech v obci [adresa], katastrálním území [adresa] (dále též „pozemky žalobců“), odstranit spadané listí ze stromů nacházejících se na pozemcích žalovaných parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] obou v obci [adresa], katastrálním území [adresa] (dále též „pozemky žalovaných“), a zároveň z uvedených pozemků odstranit náletové dřeviny javorů. V žalobě uvedli, že na pozemky padá velké množství listí ze staletých stromů, hlavně javorů nacházejících se na pozemcích žalovaných, které znehodnocuje pozemky žalobců a pro silnou vrstvu listí na přístupové cestě k domu č.p. [Anonymizováno] v [adresa] ve vlastnictví žalobkyně a) bývá obtížná sjízdnost pro osobní automobil (přístupová cesta je do kopce). Kromě spadaného listí jsou pozemky žalobců znehodnoceny i náletovými dřevinami javorů, které je nutno neustále vyřezávat. Žalovaní nereagovali na výzvu žalobců ze dne 1. 11. 2023 – neodstranili spadané listí ani nezaplatili eventuálně žalobci požadovanou částku 10 000 Kč.

2. Žalovaní ve vyjádření k žalobě nárok neuznali ani zčásti. Uvedli, že přístupová cesta k vjezdu – k bráně – domu č.p. [Anonymizováno] v [adresa] je cestou obecní a tato cesta je lemována vzrostlými javory. Celý [adresa] je osázen množstvím listnatých stromů – zejména javorů, a to cca stejného vzrůstu a stáří, jako jsou javory na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa]. Dále žalovaní namítali, že pozemek parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] byl po dlouhou dobu předmětem sporu a teprve nedávno bylo ve věci samé rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne 31. 5. 2023, č. j. 3 C 132/2017-337, ve znění opravného usnesení ze dne 25. 7. 2023, č. j. 3 C 132/2017-360, tak, že žalovaní jsou jeho vlastníky. Bohužel mezi účastníky nebyly dobré vztahy, proto žalovaní neměli snahu tyto vztahy jitřit a eventuálně vstupovat na pozemky žalobců za účelem eventuálního odstranění listí či žalobce o vstup za tímto účelem žádat, neboť každé jednání žalovaných si žalobci vykládali ve špatném smyslu a žalobci žalované slovně napadali. Až do zápisu vlastnického práva žalovaných k pozemku parc. č. [Anonymizováno] žalovaní nebudou na pozemky žalobců vstupovat. Žalovaní dále namítali, že s ohledem na současné počasí a silné větry, až rychlosti vichřice, listí ze stromů nejen žalovaných se pohybuje v okolí na velké vzdálenosti, čemuž není v silách žádných vlastníků stromů zabránit. Nejedná se o žádnou míru nepřiměřenou poměrům ani o imisi, ale o obvyklý jev. Při jednáních soudu žalovaní rovněž namítali, že jejich stromy představují větrolam, který chrání i pozemky žalobců.

3. Při jednání soudu dne 25. 4. 2024 žalobci se souhlasem soudu změnili žalobu tak, že navrhli, aby soud uložil žalovaným povinnost zdržet se spadu listí ze svých stromů nacházejících se na pozemcích žalovaných na pozemky žalobců, event. aby žalovaní se zprostili této své povinnosti tak, že společně a nerozdílně žalobcům zaplatí částku ve výši 5 000 Kč ročně se splatností vždy do 31. 12. každého kalendářního roku, a dále za dobu do konce roku 2023 zaplatit částku ve výši 2 500 Kč, a to ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozsudku. V části týkající se žalobního požadavku na uložení povinnosti žalovaným odstranit ze shora uvedených parcel náletové dřeviny javorů byla žaloba při jednání soudu vzata zpět; usnesením ze dne 25. 4. 2024, č. j. 6 C 213/2023-51, bylo řízení v této části zastaveno.

4. Rozsudkem ze dne 2. 5. 2024, č. j. 6 C 213/2023-59, soud ve výroku I. rozhodl, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně platit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně částku ve výši 5 000 Kč ročně, a to vždy nejpozději do 31. 12. každého kalendářního roku; výrokem II. zamítl žalobu v části, v níž se žalobci domáhali uložení povinnosti žalovaným zdržet se spadu listí ze svých stromů na pozemky žalobců; výrokem III. byla žaloba zamítnuta v části, v níž se žalobci domáhali uložení povinnosti žalovaným zaplatit žalobcům částku 2 500 Kč; výrokem IV. nebyla žádnému z účastníků přiznána náhrada nákladů řízení a výrokem V. byla žalobcům uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně České republice – Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě soudní poplatek z rozšíření žaloby ve výši 1 000 Kč.

5. Zdejší soud v onom rozsudku uzavřel, že imise (padající listí) vnikají z pozemků žalovaných na pozemky žalobců ve značné míře. Listí žalobcům komplikuje život, neboť nelze sekat trávu, kterou jejich nájemce potřebuje pro krmení krav, stejně tak v případě, že listí zmokne, není možné jezdit tam autem. Takové ztížení užívání pozemků žalobců soud považoval za podstatné a přesahující míru přiměřenou místním poměrům, tj. míru, kterou je třeba obvykle při běžném padání listí snášet. Soud uzavřel, že je fakticky nemožné stanovit takovou přiměřenou míru, nad kterou by bylo žalovaným uloženo zdržet se spadu listí, a i v případě stanovení takové míry by byl rozsudek zjevně nevykonatelný, neboť žalovaní by mohli namítat, že nelze poznat, které listí padá ze stromů nacházejících se na jejich pozemcích a které listí naopak pochází z javorů obecních. Proto soud s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3552/2021 stanovil žalovaným povinnost k finanční náhradě. Výše požadované náhrady 5 000 Kč je přitom natolik nízká, že ji nepochybně lze označit jako přiměřenou značnému rozsahu, v jakém imise z pozemků žalovaných vnikají na pozemky žalobců (fakticky jde o několik stokorun na jeden strom ročně).

6. Proti výroku I. a IV. onoho rozsudku podali žalovaní odvolání. Žalobci se pak odvolali proti výrokům IV. a V. Krajský soud v [adresa] usnesením ze dne 2. 8. 2024, č. j. 26 Co 212/2024-89, rozsudek zdejšího soudu č. j. 6 C 213/2023-59 vyjma nenapadeného výroku III. zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Krajský soud vytknul okresnímu soudu, že neučinil žádný závěr o místních poměrech, ani žádný závěr o poměrech druhových. Neučinil ani žádný závěr o druhu zasažených pozemků a jaké užívání připadá v úvahu u toho kterého pozemku. Z rozhodnutí okresního soudu nelze ani zjistit, zda imisemi jsou zatíženy dotčené pozemky v celém jejich rozsahu, nebo pouze v části. Okresní soud bude dále veden tím, že primárně by při závěru, že jde o imise nad míru přiměřenou poměrům a zároveň podstatně ztěžující obvyklé užívání pozemků žalobců, přicházelo v úvahu soudní rozhodnutí, které by zabránilo obtěžování žalobců (tj. rozhodnutí, které má předcházet narušení vlastnického práva žalobců). Pouze pokud by se ukázalo, že volba opatření předejít nepřiměřeným imisím nepřichází z objektivních důvodů v úvahu (tj. že žalovaní nemohou soudní rozhodnutí splnit) anebo že by opatření byla spojena s podmínkami, jejichž realizaci by nebylo možné po žalovaných spravedlivě požadovat, nevylučuje soudní praxe, aby výjimečně bylo možné poskytnout dotčenému subjektu soudní ochranu, i tím, že by žalovaná strana na obtěžování již vzniklou imisí měla hradit finanční náhradu, tj. šlo by v zásadě až na reakci na následný nežádoucí stav. Pak je ale třeba reagovat na to, že žalobci nemají všechny tvrzené dotčené pozemky ve spoluvlastnictví. Ještě předtím však musí soud zjistit, jaké jsou místní a druhové poměry, jaké pozemky a v jakém rozsahu jsou imisemi zasaženy, zvolit kritérium pro míru imisí a vyhodnotit, zda jde o imise nepřiměřené. Pro úplnost je třeba uvést, že i závěr o výši finanční náhrady musí být soudem odůvodněn. Jestliže soud dospěje k závěru, že výši nároku lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, může výši nároku určit podle své úvahy (§ 136 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále též „o. s. ř.“), ale i tato volná úvaha soudu musí být podložena zjištěním takových skutečností, které soudu umožní učinit úvahu o výši nároku.

7. Okresní soud se v dalším řízení při jednání na místě samém dne 6. 11. 2024 sám přesvědčil o množství listí, které se na pozemcích žalobců nacházelo. Rozhodl o procesním nástupnictví (na základě převodu vlastnického práva na místo žalovaného 2. – [jméno FO] – do řízení vstoupil [Jméno žalované B]) a dále usnesením ze dne 8. 11. 2024, č. j. 6 C 213/2023-166, připustil změnu žaloby tak, že žalobkyně a) se domáhá, aby žalovaní byli povinni společně a nerozdílně platit žalobkyni a) částku ve výši 4 955 Kč ročně, a žalobce b) se domáhá, aby žalovaní byli povinni společně a nerozdílně platit žalobci b) částku ve výši 45 Kč ročně. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

8. Z výpisů z katastru nemovitostí včetně katastrálních map plyne, že žalobci mají ve svém spoluvlastnictví, každý se spoluvlastnickým podílem , pozemek parc. č. [Anonymizováno] a dále žalobkyně a) má ve svém výlučném vlastnictví pozemky parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [hodnota], všechny v obci [adresa], katastrálním území [adresa] (soud telefonicky ověřil u katastrálního úřadu, že pozemky parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] se sloučily do pozemku parc. č. [hodnota], srov. úřední záznam ze dne 6. 11. 2024). Žalovaní mají ve svém podílovém spoluvlastnictví pozemky parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v obci [adresa], katastrálním území [adresa], s tím, že spoluvlastnické podíly žalovaných k oběma pozemkům činí: u žalovaného 1. podíl 12/40, u žalovaného 2. podíl 5/40, u žalovaného 3. podíl 1/40 a u žalovaného 4. podíl 22/40.

9. Z fotografií přiložených žalovanými k vyjádření k žalobě, včetně popisků (fotografie měly být pořízeny 11. 2. 2024), a rovněž z fotografie předložené žalovanými při jednání soudu dne 25. 4. 2024 bylo zjištěno, že na pozemcích žalobců i žalovaných se nachází relativně značné množství listí. Z fotografie předložené při jednání soudu dne 25. 4. 2024 žalobci plyne, že předmětné javory se nachází mezi stavbami žalobců a stavbami žalovaných.

10. Žalobkyně a) při svém účastnickém výslechu (§ 131 o. s. ř.) dne 25. 4. 2024 uvedla, že listí se na předmětných pozemcích stále nachází. Vítr k nim od žalovaných fouká hrozně moc listí, spoustu košů, neustále to žalobkyně a) uklízí. Listí jim komplikuje život, protože nemohou sekat trávu, kterou jejich nájemce potřebuje pro krmení krav. Cesta je v pravém úhlu do kopce. Když je tam hodně listí, které zmokne, není tam možné jezdit autem. Obecní javory jsou od pozemku žalobců asi 100-150 metrů daleko, toto listí obec pravidelně uklízí, k žalobcům nepadá. Javory žalovaných jsou bezprostředně u pozemků žalobců, listí od nich jim lítá všude. Žalobci pozemky na své straně stále udržují. O žádné dohodě o udržování pozemků žalobkyně a) nic neví, pozemek rozdělil dědeček v roce 1940 postupní smlouvou na základě dohody synů.

11. Žalovaný 4. při svém účastnickém výslechu dne 25. 4. 2024 vypověděl, že stromy žalovaných tam jsou, ale listí spadne naráz asi během 14 dní na podzim. Listí, které padá na pozemky žalobců, je dost. Obecní javory mohou být od pozemků žalobců asi 50 metrů daleko. Když je vítr, tak padá listí i z obecního na pozemek žalobců. Obecní javory jsou vyšší než baráky a listí z nich padá daleko až k lesu. 12. [jméno FO] tehdejší žalovaný 2., při svém výslechu dne 25. 4. 2024 uvedl, že stromy jsou na pozemcích žalovaných a tvoří větrolam. Listí padá ve směru větrů, které převládají. Stromy jsou staré více než 115 let, listí se na stromě neudrží. Těžko říct, co je moc a co je málo listí. První obecní stromy začínají v délce asi 80 metrů od pozemků žalobců. Když jsou větry, hlavně na jaře a na podzim, tak listí létá daleko. Směry větrů se často střídají. Na obecním pozemku jsou stromy přibližně z roku 1907, jsou to převážně javory, mohou být vyšší než 20 metrů. Obecní javory svou výškou přesahují budovy žalovaných i žalobců. Od října 2018 [jméno FO] v [adresa] nebydlí, ale situaci tam zná dobře; dále popisoval, kudy se pohybuje listí v případě těch kterých větrů. Nedá se rozlišit, jaké listí je z jakého stromu, vítr je silný, často i 80 km/h, zabránit tomuto padání listí se nedá. Listí uschne a spadne. Dolétne, kam ho odfoukne vítr. V minulosti platilo, že každý si uklidil na svém, a hotovo. Javory sloužily jako větrolamy. Javory jsou na pozemku parc. č. [Anonymizováno] a dále mají být na nově vzniklém pozemku parc. č. [jméno FO] pozemky s tím, že u [anonymizováno] a [Anonymizováno] tam už budovy stály, [Anonymizováno] si postavil zemědělskou usedlost, která dostala následně číslo [hodnota]. Větrolam chrání i usedlosti žalobců, kdyby tam nebyl, vznikly by škody. Každý si uklízel na svém, o existenci nějaké dohody v tomto směru si ničeho nevzpomíná. Pamatuje si, že když mu byly asi 4 roky, pan [jméno FO], druhý manžel paní [jméno FO], šel za jejich otcem a chtěl si nechat 2,5 metru jejich pozemku. Otec s tím nesouhlasil, bylo to v roce 1947, je z toho i zápis, každopádně v té době pan [jméno FO] nic neříkal o tom, že by mu vadilo listí.

13. Žalovaný 1. při svém výslechu dne 25. 4. 2024 vypověděl, že je pravdou, že jejich otcové se narodili v č.p. 8, vznikla dohoda ohledně přenechání pozemků. Sama žalobkyně a) řekla, že existovaly dohody. Listí se zkrátka nikdy neuklízelo. Pamatuje si, že po roce 1989 stál s autem u jejich vrat a auto bylo do půlky dveří zafoukané listím z obecných stromů, nyní už jsou stromy vyšší. Otec říkal, že jsou takto dohodnutí jak s bratrem [jméno FO], tak s bratrem [jméno FO] že „tady to je naše, tady to je jejich“. Když strýc zemřel, teta [jméno FO] to všechno taky dodržovala. Ví, že otec s panem [jméno FO] se domlouvali na různých věcech, to už byl žalovaný 1. dost velký, dělali si to sami. Ví, že žalobkyně a) s bratrem [jméno FO] si to uklízeli sami.

14. Při jednání na místě samém dne 6. 11. 2024 se soud sám přesvědčil o množství listí na pozemcích žalobců. Tohoto listí jistě nebylo málo, nicméně toto množství se soudu nejevilo jako excesivně vysoké, leckde byla místo listí více vidět tráva. Jak přitom sami žalobci připustili, listí, které se nacházelo na zemi, představovalo listí za celou „sezonu“ podzimu 2024 (v první polovině října 2024 proběhlo poslední sekání trávníku, listí začalo padat až po tomto sekání; přibližně dne 18. 10. 2024 nastala vichřice, při které spadlo zbývající listí ze stromů dolů). Při jednání na místě samém soud pořídil fotografickou dokumentaci. Pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] [ve výlučném vlastnictví žalobkyně a)] je prostorem před bránou (ve směru k obecní cestě, fotografie č. 1 na č.l. 129), pozemek parc. č. [Anonymizováno] (pruh před stromy, fotografie č. 3 na č.l. 131) je ve spoluvlastnictví žalobců, každý má podíl o velikosti . Největší část imisemi zasažené plochy představuje pozemek parc. č. [hodnota] (viz např. fotografii č. 4 na č.l. 132, fotografii č. 22 na č.l. 150 nebo fotografii č. 23 na č.l. 151). Na pozemku parc. č. [hodnota] ve vlastnictví žalobkyně a) se nacházejí ořešáky (fotografie č. 6 na č.l. 134 či fotografie č. 24 na č.l. 152). Dále na pozemku žalobců (na pomezí pozemků parc. č. [hodnota] a parc. č. [Anonymizováno] se nachází nízké dřeviny ve vlastnictví žalobců, popř. žalobkyně a), srov. např. fotografii č. 13 na č.l.

141. Listí se nacházelo i v okapech budovy č.p. [Anonymizováno] (viz fotografie č. 26 a 27 na č.l. 154 a 155) nebo před stodolou žalobkyně a) (fotografie č. 28-30 na č.l. 156-158), uvnitř stodoly žádné listí nebylo (fotografie č. 31 na č.l. 159), žalobkyně a) k tomu uvedla, že toto listí bylo uklizeno, normálně se listí údajně dostává i do stodoly. Na pozemcích žalovaných se nachází 8 vysokých javorů (fotografie č. 12, č. 14, č. 15, č. 16, č. 17 a č. 18 na č.l. 140, 142, 143, 144, 145 a 146) a jedna vysoká lípa (fotografie č. 20 na č.l. 148), 9. javor se nachází na hranici pozemků žalobců a žalovaných (fotografie č. 19 na č.l. 147 a č. 21 na č.l. 149) – s tím má dle žalovaných korespondovat protokol o vytyčení hranic pozemků ze dne 27. 6. 2024 a vytyčovací náčrt ze dne 23. 7. 2024 (pro posouzení věci to však není podstatné). Na fotografiích č. 32-36 (č.l. 160-164) je vidět obecní příjezdová cesta k předmětným pozemkům včetně obecních vysokých stromů, pod kterými se rovněž nachází nemalé množství listí. Toto listí pochopitelně nelze množstevně vyčíslit (ledaže by se soud pustil do jeho úklidu), odhadem lze však s klidným srdcem konstatovat, že toto množství je řádově srovnatelné s množstvím listí na pozemcích žalobců.

15. Soud oslovil různé obce na Havlíčkobrodsku a okolí, případně právnické osoby provozující technické služby v těchto obcích, s dotazy ohledně množství uklízeného listí a nákladů na tento úklid. Oslovené obce (resp. obecní úřady) či právnické osoby odpověděly následovně: 16. [právnická osoba], že odhadnout množství listí spadaného ze stromu samozřejmě závisí na velikosti jeho koruny. Tento dotaz by měl směřovat spíše na dendrologa. Úklid spadaného listí se provádí zpravidla jednou ročně, v některých částech i vícekrát. Listí padá v různých časových intervalech dle druhu stromu a jeho umístění. Dalším faktorem je vítr, který listí nafouká do závětrných míst, ke kterým je třeba se znovu vracet. Úklid se provádí také různou technikou. Z travnatých ploch listí sbírají sekačkami s výklopným košem, z ulic a chodníků se shrabe ručně na hromady a následně vysává průmyslovým vysavačem do kontejneru. Podle evidence bylo v roce 2023 sebráno cca 53 tun listí z celého města v období říjen – prosinec. Stromy bohužel evidovány nemají. Náklady na úklid listí samostatně také nevedou. Cena za úklid na základě objednávky (doplňková činnost) by byla dána jejich ceníkem. Pracovník (hrabání): 400 Kč/h, sekačka s obsluhou: 900 Kč/h, nosič kontejnerů s obsluhou: 960 Kč/h, komunální vysavač s obsluhou: 700 Kč/h. Cena za úklid pro město (hlavní činnost) je dána skutečnými náklady, které jsou samozřejmě nižší. 17. [právnická osoba] odpověděla, že množství listí z osmi javorů stáří cca 120 let kvalifikovaně odhadnout nedokáže, neboť nezaměstnává žádného arboristu. Úklid listí z městských pozemků jednoznačně vyčíslit nelze z mnoha důvodů. Tato společnost má ve správě hřbitov, kde se nachází cca 80 lip o stáří cca 100 let. Každoročně ze hřbitova odváží 20 kontejnerů o objemu 5m3. Nutno však podoktnout, že kontejnery nejsou vždy plné, množství listí tedy nelze určit. Hřbitov se uklízí průběžně, jejich zaměstnanec je zde zaměstnán celoročně, úklid listí se zvlášť neeviduje a neúčtuje, takže nejsou schopni vyčíslit finanční náklady ani časovou náročnost. 18. [právnická osoba]., společnost provozující technické služby ve [adresa] uvedla, že úklid listí provádí strojně, a to pomocí sekaček za běžnou cenu uvedenou v ceníku na rok 2024. Sběr listí kalkulují podle metrů čtverečných. Pro přesnější odhad ceny za úklid listí je třeba zjistit plochu, na které se spadané listí nachází. Dále je třeba zohlednit, zda je listí mokré, suché, částečně zetlelé apod. Rovněž je třeba započítat počet ujetých kilometrů a cenu uložení množství listí na skládku. Velice hrubý odhad množství listí na uvedené lokalitě a druhu stromů (tj. 8 javorů starých asi 120 let) je asi 2 ks kontejnerů. Úklid listí se provádí 1x ročně v závislosti na lokalitě. 19. [právnická osoba] [adresa] odpověděl, že množství spadaného listí nelze obecně konkretizovat, je logické, že v některých lokalitách se listí v podzimních měsících vyskytuje více a v některých méně. Nemají evidenci, že listí působí občanům nezvyklé problémy. V městě [adresa] dochází k úklidu listí pravidelně (3x/týden), období nelze přesně specifikovat. Zkrátka se jedná o období, kdy je to třeba (září, říjen, listopad, prosinec). Úklid listí je prováděn multifunkčním zametacím vozidlem a v době výskytu většího množství speciálním vysavačem, který je napojen na multikáru. Zároveň dochází k pravidelnému zametání chodníků. Situace v místních částech je řešena menší frekvencí úklidu. Zpravidla je listí uklízeno místním spolkem dobrovolných hasičů nebo pomocí osob, které mají smlouvu o údržbě trávníků. Následně je listí v místních částech soustředěno na jednu hromadu a po domluvě ji městská četa odváží na kompostárnu. Dle domluvy dokáže městská četa pomocí strojů nárazově poklidit jakoukoli místní část. Konkrétně do místní části [adresa] městská četa z pravidla nezajíždí, jelikož je místní spolek samostatný. Pro občany pravidelně přistavují velkoobjemový kontejner na bio odpad. Dle odhadů vedoucího městské čety se pravidelně nasbírá 10 m3 listí týdně v [Anonymizováno]. V místních částech je to přibližně stejný objem. Rozdíl je ve frekvenci. V místních částech je to nárazový objem cca 2x za podzim, v [Anonymizováno] se jedná o týdenní objem. Finanční náklady nelze přesně uvést. Dále uvedli odhadovaný přibližný výpočet. Co se týče vývozu velkoobjemového kontejneru, jedná se o cestu 9 km ([adresa] – kompostárna) + plat pracovníka městské skládky, doba výměny kontejneru činí cca 30 – 45 minut. Přibližným výpočtem vyjde částka 1 240 Kč (výměna velkoobjemového kontejneru). Kdyby došlo k dohodě, že městská četa pomůže s úklidem listí, finanční náklad na 1 hodinu práce dvou pracovníků a stroje vyjde cca na částku 1000 Kč. Požadavek od soukromých vlastníků z [adresa] na úklid spadaného listí jim není znám. V případě, že by k takovému dotazu došlo, je úklid listí možný, nicméně pouze odstranění připravené hromady, nikoli hrabání listí na soukromém pozemku. Cena takové služby by byla vypočtena na základě veřejně dostupných ceníků, které má město zveřejněné na webových stránkách. V blízkosti dotazovaných pozemků (tj. pozemků žalobců a žalovaných) se nenachází městská zeleň, ta je neblíže na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], což činí vzdušnou čarou cca 90 – 100 m. Městských jednotlivých stromů se v [adresa] dle inventarizace nachází celkem 74 ks a 13 ks porostních skupin. V porostních skupinách se mohou také vyskytovat vzrostlé stromy, a proto počet 74 představuje pouze jednotlivě identifikovatelné jedince. Věková škála stromů je rozmanitá, v obci se vyskytují staré stromy starší 100 let a zároveň stromy vysazené na přelomu století. Převažují však stromy starší 70 let. Převažují zejména lípy, javory a duby. Okolo rybníku se vyskytují olše. S počtem obecních dřevin v [adresa], jak je uveden ve vyjádření [právnická osoba] [adresa], koresponduje inventarizace dřevin v [adresa] (seznam a mapa).

20. Ve sdělení [jméno FO] z osadního výboru [adresa] je uvedeno, že v [adresa] je více vzrostlých stromů, převažují javory, lípy a olše, ty nejstarší odhadují podle dobových fotek a školních kronik na zhruba 100-120 let. Jsou pro [adresa] typické a [adresa] je jimi charakteristický. Starost o zeleň i odstranění listí z těchto stromů zajišťují v rámci dobrovolnické činnosti z řad občanů a částečně sbor dobrovolných hasičů na základě smlouvy s městem [adresa]. Je u nich nepsanou tradicí, že si každý uklízí listí okolo svého domu sám, většině obyvatel záleží na tom, aby i „za plotem“ bylo uklizeno. Listí je pak možno odvézt do kontejneru na zeleň, který je stále k dispozici a který je pravidelně vyvážen na skládku. Osadní výbor pravidelně organizuje setkání občanů se zástupci města [adresa] a nikdy nezaznamenali od občanů žádnou stížnost ohledně spadaného listí, a to ani ze stromů obecních, ani ze stromů na soukromých pozemcích.

21. Z úředního záznamu ze dne 29. 8. 2024 plyne, že soud věc telefonicky konzultoval s nejrůznějšími znalci a institucemi, nejprve s [tituly před jménem] [jméno FO], dendroložkou z [právnická osoba] (agentura je zapsána ve znaleckém seznamu). Dle ní je nemožné stanovit, jaké je přiměřené množství listí v daném místě. Znalecké posudky lze zpracovat např. z hlediska správnosti výsadby stromů, ochrany stromů při stavební činnosti nebo typu půdy, kam se stromy sází. Jedině lze stromy posoudit jako vysazené příliš blízko u sebe. U javorů by minimální hranice měla být 8 metrů. Tyto rozestupy lze najít na stránkách jejich agentury („standardy“); teoreticky by bylo možné např. odborným vyjádřením uvést, jaká vzdálenost mezi javory je přiměřená a jaká ne. Tato znalkyně soud odkázala na paní [jméno FO] z [adresa]. Poté, co soud ověřil, že [jméno FO] je zapsána v seznamu znalců (specializace dendrologie), ji telefonicky kontaktoval. Uvedla, že stanovení, kolik listí je přiměřené poměrům, je dle ní nemožné, za 30 let, co tuto práci dělá, se s ničím takovým nesetkala. Dle ní není možné ani znalecky vyčíslit množství listí, které obvykle spadne z jednoho (typového) stromu. Dále soud kontaktoval [tituly před jménem] [jméno FO], znalkyni z oboru ekonomika, odvětví Oceňování lesa, rostlinstva a nerostů, specializace Určování hodnoty rostlin, z oboru Zemědělství a dále z oboru Životní prostředí včetně přírody a krajiny, odvětví Dendrologie a arboristika. Na dotaz, zda lze odhadnout množství spadaného listí z jednoho stromu, sdělila, že to nelze, maximálně je možné kontaktovat zahradnické či technické firmy z daného místa, např. kolik nádob, kontejnerů, se při jednom úklidu odváží. Na dotaz, zda lze ocenit i práci související s úklidem spadaného listí, soud odkázala na společnost [právnická osoba]., která má mít k dispozici ceník směrných cen. Soud kontaktoval společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], jež mu sdělila následující ceník zahradnických prací pro úklid listí (jedná se o ceny v Kč/m2 při strojním hrabání listí a ručním dohrabávání, a to na rovině nebo svahu do 1:5): tloušťka listí do 50 mm: plocha do 1 000 m2 1 000 – 10 000 m2 bez rostlin (jen trávník) 8,38 5,73 s rostlinami (záhony) 15,90 11,80 tloušťka listí nad 50 mm: plocha do 1 000 m2 1 000 – 10 000 m2 bez rostlin (jen trávník) 12,20 8,76 s rostlinami (záhony) 18,20 13,30 22. Z odpovědi Technických služeb [adresa] soud nezjistil žádnou pro věc podstatnou skutečnost.

23. Jak plyne z úředního záznamu ze dne 6. 9. 2024, soud se telefonicky spojil se znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace trvalé porosty, dřeviny, a současně znalcem z oboru a odvětví ochrana přírody, specializace hodnocení stavu a návrh technologie, ošetření stromů, diagnostika provozní bezpečnosti stromů (vizuální, přístrojová). Ten sdělil, že vyčíslit množství listí, které se nachází na jednom stromě, je velmi obtížné, až nemožné, odhad by byl velmi nepřesný, navíc proces spadu listí trvá několik týdnů. Takový úkol by neakceptoval. Je možné vyčíslit hodnotu stromu, pokud však jde o staleté javory, hodnota jednoho se může pohybovat ve statisících, nemluvě o dalších hodnotách např. ve vztahu k životnímu prostředí, a tedy hodnota úklidu je ve srovnání s tím zanedbatelná. Pokud jde o hodnotu úklidu, odkázal soud na ceníky stanovené společností [právnická osoba]. Na základě provedeného dokazování přijal soud následující závěr o skutkovém stavu:

24. Žalobci mají ve svém spoluvlastnictví, každý se spoluvlastnickým podílem , pozemek parc. č. [Anonymizováno] a dále žalobkyně a) má ve svém výlučném vlastnictví pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [hodnota], všechny v obci [adresa], katastrálním území [adresa]. Žalovaní mají ve svém podílovém spoluvlastnictví pozemky parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v obci [adresa], katastrálním území [adresa] (vlastnictví žalovaných k pozemku parc. č. [Anonymizováno] bylo určeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 31. 5. 2023, č. j. 3 C 132/2017-337, ve znění opravného usnesení ze dne 25. 7. 2023, č. j. 3 C 132/2017-360; proti výroku týkajícímu se věci samé nebylo podáno odvolání, tento rozsudek tak v rozhodné části nabyl právní moci v roce 2023; ke vkladu vlastnického práva žalovaných do katastru nemovitostí došlo v roce 2024), s tím, že spoluvlastnické podíly žalovaných k oběma pozemkům činí: u žalovaného 1. podíl 12/40, u žalovaného 2. podíl 5/40, u žalovaného 3. podíl 1/40 a u žalovaného 4. podíl 22/40. Na pozemcích žalovaných [v bezprostřední blízkosti před pozemky žalobců, resp. žalobkyně a)] se nachází 1 lípa a 9 javorů starších než sto let, resp. jeden z těchto javorů stojí na hranici mezi pozemky žalobkyně a) a žalovaných. Z těchto javorů každoročně padá mnoho listí mimo jiné i na pozemky žalobců. Na pozemcích žalobců, resp. žalobkyně a), se dále nachází nízké dřeviny (před předmětnými starými javory) a dále dva ořešáky, z nichž rovněž zjevně padá určité množství listí na pozemky žalobců. Pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] [ve výlučném vlastnictví žalobkyně a)] je prostorem před bránou (ve směru k obecní cestě), pozemek parc. č. [Anonymizováno] (pruh před stromy) je ve spoluvlastnictví žalobců, každý má podíl o velikosti . Největší část imisemi zasažené plochy (včetně příjezdové cesty k domu) představuje pozemek parc. č. [hodnota] ve výlučném vlastnictví žalobkyně a)[Anonymizováno]

25. Listí na pozemcích žalobců, jak se soud sám přesvědčil na místě samém dne 6. 11. 2024, bylo relativně mnoho, nicméně toto množství se soudu nejevilo jako excesivně vysoké, leckde nad listím převažovala tráva. Pozemky pak nebyly zasaženy imisemi v celém rozsahu, ale pouze částečně. Jak přitom sami žalobci připustili, listí, které se v okamžiku jednání na místě samém (a tedy i jak je zachyceno na fotografiích založených ve spise) nacházelo na zemi, představovalo listí za celou „sezonu“ podzimu 2024. V první polovině října 2024 totiž proběhlo poslední sekání trávníku a listí začalo padat až po tomto sekání. Přibližně dne 18. 10. 2024 nastala vichřice, při které spadlo zbývající listí ze stromů dolů. Množství listí spadlého na pozemky žalobců není soudu známo (bez úklidu listí a počítání zaplněných nádob toto není možné zjistit, a to ani odhadem, např. znalecky), soud má však za to, že se jedná o množství, které nijak extrémně nevybočuje z množství listí, které běžně padá na jiné pozemky v [adresa], tj. části obce charakteristické vysokými stromy (zejména javory, lípami a olšemi) staršími 100 let, jakož ani na jiných místech, kde se nachází více stromů podobné výšky (resp. velikosti) a stáří.

26. Necelých 100 metrů před předmětnými pozemky se nachází obecní vysoké stromy starší 100 let, pod kterými rovněž leží nemalé množství listí. Toto listí bez jeho úklidu a počítání nelze množstevně vyčíslit, dle odhadu soudu je však toto množství řádově srovnatelné s množstvím listí na pozemcích žalobců.

27. Shora uvedený skutkový stav byl zjištěn spolehlivě na základě dosud provedených důkazů. Soud proto považoval za nadbytečné provádět další navržené dokazování výslechem [jméno FO], popř. dopisem žalovaného 3. z roku 2003. Toto dokazování by na závěr o skutkovém stavu, jakož ani na právní posouzení věci, nemohlo mít žádný vliv. Na základě provedeného dokazování a zjištěného skutkového stavu bylo možno ve věci rozhodnout. Na základě zjištěného skutkového stavu přijal soud následující právní závěry:

28. Podle § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), se vlastník zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

29. Pro nepřípustnost imisí vnikajících na pozemek souseda jsou tedy stanoveny dvě podmínky: jednak (i) musí jít o míru nepřiměřenou místním poměrům, jednak (ii) tyto imise musí podstatně omezovat obvyklé užívání pozemku. Obě tyto podmínky musí být splněny současně.

30. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že již podmínka (i) nebyla splněna. Byť množství listí padajícího na pozemky žalobců nelze přesně vyčíslit, prostým pohledem na pozemky žalobců je zřejmé, že toto množství (které představuje přibližné množství listí za celou „sezonu“ spadu listí na podzim 2024) se nijak nevymyká množství listí, které běžně padá z podobně vysokých a starých stromů v [adresa], např. o necelých 100 metrů dál (vysokými stromy staršími 100 let je [adresa] charakteristický, jak plyne z vyjádření [jméno FO] z osadního výboru [adresa]). Stejně tak má soud za to, že pokud žalobci žijí „na vesnici“, kde se nachází mnoho vzrostlých stromů, není nijak překvapivé, že z těchto stromů padá listí na jejich pozemky. Soud má tedy za to, že množství listí padajícího na pozemky žalobců nepřesahuje míru přiměřenou ani poměrům místním, ani poměrům druhovým.

31. V této souvislosti soud doplňuje, že míru zasažení jednotlivých pozemků nelze objektivně kvantifikovat, pokud by se soud sám nepustil do úklidu či počítání spadaného listí (soud si však troufá tvrdit, že to po něm nelze spravedlivě požadovat). To znamená, že i závěr o tom, zda množství spadaného listí přesahuje, nebo nepřesahuje míru přiměřenou poměrům místním či druhovým, lze učinit jen na základě odhadu, byť soud alespoň rámcově zjistil, jaké přibližné množství listí jednotlivé obce či technické služby uklízí na různých místech (srov. např. vyjádření [právnická osoba] či [právnická osoba] [adresa]).

32. Nad rámec shora uvedeného lze podotknout, že přinejmenším část listí nacházejícího se na pozemcích žalobců pochází z dřevin (ořešáků a nízkých dřevin před vysokými javory) stojících na pozemcích žalobců, resp. žalobkyně a). Nelze pak vyloučit, že další část listí může pocházet z vysokých stromů nacházejících se několik desítek metrů dál na obecních pozemcích. Rozhodně tedy platí, že ne všechno listí nacházející se na pozemku žalobců pochází ze stromů nacházejících se na pozemcích žalovaných. Ani zde však nelze přesně určit např. procentuální míru, kolik listí je „odjinud“.

33. Jelikož již podmínka (i) nebyla splněna, nebylo třeba zabývat se naplněním podmínky (ii). Přesto však soud podotýká, že nijak nezpochybňuje, že žalobcům padající listí činí komplikace. Tyto komplikace je třeba vyřešit odstraněním listí (shrabáním, popř. posekáním trávy) jednou či vícekrát za sezonu, včetně případného vyčištění okapů od spadaného listí, je-li to třeba. Jistě se jedná o záležitost nepříjemnou a pro žalobce zatěžující, nicméně jde o problém relativně častý, zatěžující mnoho vlastníků podobných pozemků.

34. Jelikož při jednání dne 6. 11. 2024 se soud sám přesvědčil o situaci na místě, je bezpředmětné, že žalovaný 4. při jednání dne 25. 4. 2024 připustil, že listí na pozemcích žalobců je dost, jak argumentovali žalobci. Stejně tak není rozhodné, jakou částku žalovaný 4. označil za přiměřenou v rámci jednání o smíru, popř. mimosoudní dohodě – k uzavření žádného smíru ani dohody totiž nedošlo.

35. Ze shora vyložených důvodů soud uzavřel, že se nejedná o nepřiměřené imise ve smyslu § 1013 odst. 1 o. z. Proto žalobu obou žalobců zamítl (výroky I. a II. rozsudku). S ohledem na tyto závěry nebylo třeba řešit otázku míry zasažení jednotlivých pozemků s odlišným spoluvlastnickým režimem, jakož ani otázku, zda žalobní petit by v případě důvodnosti žaloby bylo možno převzít do výroku rozsudku (srov. body 12-15 usnesení odvolacího soudu č. j. 26 Co 212/2024-89). Stejně tak byly bezpředmětné další argumenty vznesené účastníky [existence jakési dohody ze čtyřicátých let 20. století mezi právními předchůdci účastníků, účinky tzv. „větrolamu“, směr vanutí větrů, dřívější spory mezi účastníky a další spory účastníků, tvrzená nejasnost hranic mezi pozemky, otázky týkající se dědictví po matce žalobkyně a) atd.]. Náklady řízení:

36. Žalovaní byli v řízení zcela úspěšní, mají proto právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř.). Náhrada nákladů řízení jim náleží za vyjádření k žalobě ze dne 7. 2. 2024, tj. v době, kdy nebyli právně zastoupeni [§ 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.], ve výši 300 Kč (jediné vyjádření za 4 žalované). Dále žalovaným náleží odměna za jeden úkon právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení advokátkou [§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu] a za dva úkony právní služby spočívající v účasti na jednání soudu dne 25. 4. 2024 [§ 11 odst. 1 písm. g)], které trvalo bezmála 4 hodiny. Při tomto jednání došlo k částečnému zpětvzetí žaloby a ke změně žaloby. Za převzetí a přípravu zastoupení a za další jeden úkon právní služby – účast na jednání soudu dne 25. 4. 2024 – tak žalovaným náleží náhrada počítaná z tarifní hodnoty 20 000 Kč (2 x 10 000 Kč dle § 9 odst. 1), neboť šlo o uložení dvou povinností (odstranění spadaného listí a odstranění náletových dřevin javorů). Dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu výše mimosmluvní odměny advokáta z tarifní hodnoty 20 000 Kč činí 1 900 Kč, za 2 úkony (převzetí zastoupení a účast na jednání – první úkon) se tak jedná o 3 800 Kč.

37. V průběhu jednání dne 25. 4. 2024 došlo k částečnému zastavení řízení a změně žaloby (při tomto jednání byla změna žaloby připuštěna) – primární petit představovalo uložení povinnosti zdržet se spadu listí, petitem alternativa facultas bylo placení 5 000 Kč ročně. Soud má za to, že se analogicky použije § 6a odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, tj. stanovení tarifní hodnoty podle návrhu, který je v pořadí uveden jako první. Za účast na jednání soudu dne 25. 4. 2024 – druhý úkon (v rámci tohoto jednání došlo ke změně předmětu řízení), proto již náleží odměna za zastupování jednoho žalovaného vypočítaná z tarifní hodnoty 10 000 Kč dle § 9 odst. 1 advokátního tarifu (šlo o uložení jedné povinnosti). Tato odměna činí 1 500 Kč dle § 7 bodu 4. Dále za účast na vyhlášení rozsudku dne 2. 5. 2024 náleží žalovaným náhrada ve výši poloviny, tj. 750 Kč dle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu.

38. Za úkon právní služby spočívající v podání odvolání proti rozsudku č. j. 6 C 213/2023-59 pak žalovaným náleží 1 500 Kč. Vyjádření žalovaných k odvolání ze dne 7. 6. 2024 neobsahovalo nikterak zásadní argumentaci, proto soud žalovaným za tento úkon právní služby náhradu nákladů řízení nepřiznal. Žalovaným dále náleží náhrada za podání ze dne 5. 8. 2024 týkající se vytyčení hranice pozemků – i zde jde o částku 1 500 Kč dle § 7 bodu 4.

39. Za podání ze dne 11. 10. 2024 a 14. 10. 2024 soud žalovaným náhradu nákladů řízení rovněž nepřiznal. Jednalo se totiž toliko o oznámení, že žalovaní se neúspěšně pokusili o smír, a dále o prosté oznámení o změně vlastnického práva k předmětným pozemkům na straně žalovaného 2., tj. šlo o právní skutečnosti jsoucí zcela mimo meritum věci. Stejně tak za dopis žalovaných adresovaný žalobcům nelze přiznat náhradu nákladů řízení (jde totiž pouze o snahu o mimosoudní vyřízení věci). Totéž platí i ve vztahu k návrhu na zamítnutí žaloby proti původnímu žalovanému 2. ze dne 5. 11. 2024 – ten byl odůvodněn toliko převodem spoluvlastnického podílu k pozemkům žalovaných – a žalobci tuto skutečnost nijak nemohli ovlivnit (ad absurdum, pokud by v řízení došlo k 20 takovým převodům a 20 návrhům na zamítnutí žaloby, soud by také náhradu nákladů řízení za tyto úkony nepřiznal).

40. Za účast při jednání soudu na místě samém dne 6. 11. 2024 žalovaným náleží částka 1 500 Kč dle § 7 bodu 4. Náhrada za promeškaný čas advokátky strávený na cestě k tomuto jednání ([adresa]) a zpět činí 2 x 100 Kč, tj. 200 Kč [§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu].

41. Usnesením ze dne 8. 11. 2024, č. j. 6 C 213/2023-166, soud připustil změnu žaloby. Žalobci se domáhali placení celkem 5 000 Kč ročně. U opětujícího se plnění na dobu neurčitou se tarifní hodnota stanoví pětinásobkem hodnoty ročního plnění (§ 8 odst. 2 advokátního tarifu), tj. částkou 25 000 Kč. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby učiněný po 8. 11. 2024 tak činí 2 100 Kč dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu.

42. Za podání ze dne 18. 11. 2024 [reakce na jednání ze dne 6. 11. 2024 a na podání žalobkyně a) ze dne 5. 11. 2024] proto žalovaným náleží náhrada ve výši 2 100 Kč dle § 7 bodu 5.

43. Za účast na jednání soudu dne 25. 11. 2024, jehož délka přesáhla 2 hodiny, pak žalovaným náleží 2x náhrada dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, tj. částka 4 200 Kč (2 100 Kč za jeden úkon dle § 7 bodu 5).

44. V dané věci se jednalo o tzv. imisní žalobu, která přirozeně směřovala proti všem spoluvlastníkům pozemků žalovaných, kteří na straně žalované vystupují společně. Při jejich společném zastupování advokátkou, jejíž úkony se všech týkají stejně, by nebylo korektní, aby náhrada nákladů řízení za zastupování advokátkou byla mechanicky přiznána se zvýšením dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu a závisela tak na množství spoluvlastníků, aniž by současně jejich pluralita ovlivnila obtížnost či pracnost jejich právního zastupování. Přiměřenější je proto výjimečně stanovit společnou odměnu za jeden úkon právní služby pro všechny zastoupené, nikoliv pro každou osobu samostatně, k tomu srov. přiměřeně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. 26 Cdo 3964/2015, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. IV. ÚS 1184/20. Za přijetí opačného výkladu by nezbylo než dospět k názoru, že pokud by spoluvlastníků předmětných pozemků bylo čistě teoreticky kupříkladu 10 nebo 20, náhrada nákladů řízení by bez ohledu na obtížnost věci adekvátně tomu stoupala. Jinými slovy, žalobci nemohou doplácet na to, že počet spoluvlastníků předmětných pozemků – a tedy i účastníků na straně žalovaných – je vyšší, ač argumentace za všechny tyto účastníky je totožná. Z vyložených důvodů soud nepřistoupil ke zvýšení náhrady dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu.

45. Dále žalovaným náleží náhrada hotových výdajů jejich advokátky v paušální výši 300 Kč za jeden úkon dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu. Za deset úkonů právní služby se tak jedná o částku 3 000 Kč. Jak plyne z odborné literatury, soud má právo zkoumat, zda advokát činí pro klienty úkony společně, zda musí zkoumat jejich situaci společně nebo u každého zvlášť (srov. KOVÁŘOVÁ, Daniela a kol. § 13. In: Vyhláška o advokátním tarifu: Komentář. [[jméno FO]]. Wolters Kluwer. ASPI_ID KO177_1996CZ. Dostupné z: www.[právnická osoba]). Jelikož úkony právní služby byly činěny pro všechny žalované společně a argumentace všech žalovaných byla totožná, soud měl za to, že není důvodu přiznávat náhradu paušálních nákladů ve čtyřnásobné výši.

46. Právní zástupkyně žalovaných je plátkyní DPH, k náhradě nákladů řízení proto patří i náhrada za DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Z celkové částky náhrad dle § 7, § 11, § 13 a § 14 ve výši 20 350 Kč činí náhrada za DPH (21 %) 4 273,50 Kč.

47. Žalovaným rovněž náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek z odvolání proti rozsudku č. j. 6 C 213/2023-59 ve výši 2 000 Kč.

48. Náhrada nákladů řízení tak činí (po zaokrouhlení) 26 624 Kč. Tato částka je splatná k rukám zástupkyně žalovaných (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

49. Žalovaní jsou oprávněni k náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně (§ 1127 o. z.). Stejně tak u žalobců má soud za to, že je třeba stanovit jejich povinnost k náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně. Jednak jeden z pozemků je v jejich podílovém spoluvlastnictví (§ 1127 o. z.), jednak se společně domáhali uložení povinnosti žalovaným (úklid listí měl pochopitelně probíhat bez ohledu na rozdílný vlastnický režim jednotlivých pozemků žalobců). Žalobci pak v řízení v podstatě vystupovali „jako jeden muž“. Za této procesní situace je jediným myslitelným řešením uložení povinnosti žalobcům k náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně.

Poučení