6 C 23/2008-241

Rubrum

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, v právní věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa] b) [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa] oba zastoupeni advokátkou [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem a místem podnikání [adresa žalovaného] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení], [titul]. sídlem [adresa] o odstranění závadného stavu nebo případně poskytnutí slevy z ceny díla takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost, aby ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku odstranil netěsnost dveří nacházejících se v přízemí domu [adresa] v [obec], v ulici [ulice], které se nachází mezi chodbou a WC, chodbou a koupelnou, chodbou a obývací halou, chodbou a sklepním prostorem, obývacím pokojem a ložnicí, chodbou a kuchyní, chodbou a kotelnou, dále aby odstranil ve stejné lhůtě netěsnost dveří v podkroví umístěných mezi vstupní halou a pokojem č. 1, mezi vstupní halou a koupelnou a vstupní halou a pokojem č. 2, dále aby odstranil nefunkčnost dvojkřídlých dveří mezi kuchyní a halou v přízemí a jednokřídlých posuvných dveří mezi schodištěm a vstupní halou v podkroví a dále, aby odstranil ve stejné lhůtě vady plovoucích podlah a to v přízemí a v podkroví spočívající v otevřených spárách a trhlinách ve spojích, v montáži obvodových lišt a v povrchové úpravě, se zamítá.

II. Žaloba v části, v níž žalobci in eventum navrhovali, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobcům a) a b) částku 130 000 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku, se rovněž zamítá.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovanému na náhradě nákladů prvoinstančního a odvolacího řízení částku 45 199 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení], [titul], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo].

Odůvodnění

1. Úvodem soud předesílá, že v souvislosti s Rozvrhem práce zdejšího soudu účinným od 1. 1. 2022 byla tato právní věc přidělena k projednání a rozhodnutí podepsanému samosoudci. Podepsaný samosoudce měl uvedený právní spis k dispozici od 21. 2. 2022, který se vrátil zdejšímu soudu s vyřízením opravného prostředku proti dále zreferovanému prvoinstančnímu rozhodnutí zdejšího soudu. S ohledem na dosavadní délku soudního řízení (nový) samosoudce tuto právní věci přednostně prostudoval a na den 8. 4. 2022 nařídil soudní jednání, při kterém byl vyhlášen tento rozsudek.

2. K meritu věci nutno uvést, že žalobci se podanou žalobou, která napadla u zdejšího soudu již dne 29. 1. 2008, po doplnění žalobního petitu při jednání konaného u zdejšího soudu dne 20. 9. 2010 (viz kopie protokolu o tomto jednání na č. l. 49-52) domáhali odstranění (nyní ve výroku I. blíže specifikovaných) vad dveří a plovoucích podlah (primární petit), nebo aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobcům částku 130 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (eventuální petit).

3. Pokud jde o žalobní tvrzení, žalobci – zastoupeni advokátkou - v žalobě mj. uvedli, že:„ V souvislosti s rekonstrukcí našeho rodinného domku v [obec], ul. [ulice a číslo], jsme se obrátili na žalovaného s objednávkou, na základě které se nám zavázal dodat a zabudovat plovoucí podlahy a interiérové dveře… (žalovaný) převzal od nás také zálohy na 145 m2 dřevěných ploch a 14 ks interiérových dveří, z toho jsou 3 kusy pojízdných dveří…V závěru srpna 2004 zahájili dva údajní pracovníci žalovaného pokládku podlah…zárubně byly osazeny nekvalitně…Dílo zůstalo nedokončeno, potřebovali jsme si zařizovat následné stěhování, proto jsem se rozhodli uplatňovat vady díla písemně dopisem z 29. 9. 2004. Až 23. 10. 2004 žalovaný potvrzuje, že dílo dokončí do 15. 11. 2004. Až dne 28. 1. 2005 se dostavil kolega žalovaného pan [jméno] [příjmení] a osadili pojízdné dveře, prováděli lištování. Uplatněné vady z dřívějška…neodstranili…Neúnosný stav jsme nechali v létě 2005 posoudit znalcem [titul] [jméno] [příjmení]. Vyhotovil posudky…Žalobu jsme nuceni podat proto, že s námi žalovaný odmítl komunikovat…Do dnešního dne není dílo fakticky dokončené, tvrdíme, že je zaplacené. Není ani předané. Z opisu v posudcích vyplývá, že některé vady nelze odstranit. Nezbývá nám, než se obrátit k soudu, neboť uvedený stav chceme napravit, jsme omezeni v užívání domu proto, že dodávka a instalace podlah a dveří nebyla provedena kompletně.“ 4. Při jednání konaného u zdejšího soudu dne 20. 9. 2010 (viz protokol o tomto jednání na č. l. 49-52) žalobci prostřednictvím své právní zástupkyně – v návaznosti na soudem realizovanou poučovací povinnost – stran skutkových tvrzení dále doplnili: „ …na konci roku 2002 uzavřena dílčí smlouva o dílo v ústní podobě, a to 2. 1. 2003 v provozovně žalovaného v [obec] mezi oběma žalobci a žalovaným, který převzal částku 35 000 Kč a současně odsouhlasil, že vyhotoví plovoucí podlahu o výměře 145 m2, nicméně s ohledem na vysvětlení, že má plnou kapacitu neuzavřeli ještě účastníci termín zhotovení díla, protože žalobci podlahu potřebovali do domu, který pořídili pro účely kompletní rekonstrukce a nebyly zde ještě hotové práce, které by měly předcházet práci žalovaného, a protože žalovaný vysvětloval, že má hodně rozdělaných zakázek, spokojili se žalobci s tím, že v tento den ještě nebyl dán přesný termín týkající se podlahy. Když se rozhodli žalobci ještě ohledně 14 kusů dveří obrátit na žalovaného, ve stejné provozovně přesně za rok – 2. 1. 2004, potvrzuje žalovaný, že přebírá zálohu na dubové interiérové dveře a současně i doplatek na podlahu, byť ještě vůbec nebyla namontována. Žalovaný nebyl schopen ještě v tento den stanovit termín provedení díla, které od té doby braly žalobci jako kompletní celek, protože také obě tyto akce zálohovali. Pokud jde o předmět s tím, že tento den – 2. 1. 2004, také potvrdil žalovaný, jaká bude celková cena díla – tj. 2 10.00 Kč vč. montáže. Protože měli v tento den alespoň jasnou cenu a rozsah díla, netrvali pořád na termínu přesného dodání, s tím, že je žalovaný ujišťoval, že jim termín sdělí, jakmile bude mít hotovou přípravu, protože v tento den skládali první zálohu na dveře. Podstatné je, že se na začátku srpna 2004 začala odvíjet pokládka podlahy, nikoliv panem žalovaným, ale nějakými pracovníky, takže když chtěli mít jistotu žalobci, kdy bude dílo hotové vč. dveří, pak trvali na tom, aby se dostavil pan žalovaný, což se stalo v září 2004, kdy převzal 15.00 Kč zálohy a přislíbil předběžně, že dílo je schopen včetně veškerých navazujících prací dokončit a předat do roka od toho se odvíjí srpen 2005, se kterým počítali a který odsouhlasili a u kterých byl přítomen svědek, který pracoval na zednických pracích ve sklepě…Druhá strana nekomunikovala, proto pak následně ony písemné urgence.“ 5. Žalovaný (prostřednictvím svého právního zástupce) ve svém vyjádření (ze dne 27. 5. 2010 na č. l. 35 spisu, jakož i ve svých dalších podáních) navrhl zamítnutí žaloby pro nedůvodnost uplatněného nároku žalobců. Současně uplatnil proti nároku žalobců námitku promlčení. Dílo provedl v měsíci srpnu 2004 a ukončil jej v září téhož roku, když dopisem žalobců ze dne 29. 9. 2004 byl vyzván k odstranění vad díla. Žalobci uplatnili nárok z vad díla dnem 29. 1. 2008, tj. více jak dva roky poté, co uplynula zákonná prekluzivní lhůta. Ve vyjádření ze dne 7. 2. 2014 (na č. l. 126-129) žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce také zdůraznil, že:„ z celého jednání žalobců i z jednotlivých přípisů založených do spisu vyplývá, že ze strany žalobců nedošlo k odmítnutí převzetí díla, ale naopak k jeho převzetí a následnému uplatnění odpovědnosti za vady. O převzetí díla svědčí mj. skutečnost, že se žalobci následně do domu nastěhovali.“ Dále např. ve svém písemném závěrečném návrhu ze dne 15. 7. 2014 (na č. l. 156-159) žalovaný uvedl, že:„ ve svých skutkových tvrzeních, v rozporu s žalobním petitem a vlastními předloženými důkazy, však žalobci tvrdili, že dílo nebylo dokončeno, nebylo dosud předáno. S ohledem na opakovaná skutková tvrzení žalobců tak měl žalobní petit znít na stanovení povinnosti dokončit dílo a dílo řádně předat žalobcům.“ 6. Zdejší soud v původním obsazení (v osobě samosoudce JUDr. Petra Ševčíka) dosud vydal celkem dva žalobu zamítající rozsudky. První rozsudek byl vydán dne 20. 9. 2010, pod č. j. 6 C 23/2008-55, přičemž zamítnutí žaloby bylo (ve stručnosti shrnuto z odůvodnění cit. rozsudku) odůvodněno s tím, že pro žalovaným úspěšně vznesenou námitku promlčení žaloba nebyla shledána důvodnou. Tento zdejším soudem prvně vydaný rozsudek byl zrušen usnesením Krajského soudu v Brně (dále již„ odvolací soud“) ze dne 26. 9. 2012, č. j. 16 Co 211/2011-82, v němž odvolací soud vytkl nalézacímu soudu, že se nezabýval otázkou skutečného převzetí díla, když tvrzení žalobců, že ze strany žalovaného byly pracovní kroky činěny ještě v lednu 2005, ve svém hodnocení pominul, stejně jako závazek žalovaného v souvislosti s vydáním záručního listu. Věnovat pozornost uvedenému přitom bylo dle názoru odvolacího soudu pro rozhodnutí ve věci podstatné, neboť teprve od takového zjištění, při jednoznačném vyjasnění a vyhodnocení, co bylo obsahem smluvní vazby a dalších ujednání mezi stranami a účelem dopisu ze dne 29. 9. 2004 (žalobci uvádějí snahu„ podchytit stav a řešit vážná pochybení“), a od toho dovození, pod které zákonné ustanovení třeba věc podřadit, při připomínce, že vedle obecného případu zániku závazků je v souvislosti s úpravou jednotlivých právních institutů upravena řada specifikovaných případů zániku závazku, lze ve věci rozhodnout.

7. Zdejší soud rovněž v pořadí druhým rozsudkem ze dne 18. 7. 2014, č. j. 6 C 23/2008-171, ve znění svého doplňujícího usnesení ze dne 2. 4. 2019, č. j. 6 C 23/2008-213, dále potvrzujícího usnesení odvolacího soudu ze dne 28. 2. 2020, č. j. 16 Co 148/2019-218, a opravného usnesení zdejšího soudu ze dne 22. 4. 2020, č. j. 6 C 23/2008-220, předmětnou žalobu (její primární i eventuální petit) zamítl, a to s odůvodněním, že:„ …nárok žalobců je promlčen, jedná se o občanskoprávní vztah, došlo k uzavření ústní smlouvy o zhotovení věci na zakázku, kde až v průběhu běhu času byly upřesňovány podstatné náležitosti smlouvy včetně dodání díla. S ohledem na učiněná zjištění soud odvíjí počátek promlčení od 29. 9. 2004 a zohlednil, že žaloba jako taková byla podána 29. 1. 2008 a pokud bychom počítali běh promlčecí lhůty ode dne následujícího po dni 29. 9. 2004, pak by tato promlčecí tříletá lhůta uplynula 30. 9. 207 a z tohoto je zcela zřejmé a evidentní, že žaloba žalobců nemůže být úspěšná a nezbylo než ji zamítnout.“ 8. K odvolání žalobců posledně uvedený rozsudek zdejšího soudu odvolací soud zrušil usnesením ze dne 19. 1. 2022, č. j. 16 Co 186/2020-228 Odvolací soud se neztotožnil s hodnocením zdejšího soudu ohledně listinného důkazu (dopisu žalobců ze dne 29. 9. 2004) a v důsledku toho pak ani se závěrem o promlčení uplatněného žalobního nároku. Odvolací soud v odůvodnění svého kasačního usnesení dále zdůraznil, že žalobci ve svém dopise, adresovaném žalovanému dne 29. 9. 2004 (tento dopis je ve spise založen na č. l. 11), výslovně žalovaného žádali o dokončení sjednaných prací a předání celé zakázky v požadované kvalitě v termínu nejpozději do 31. 10. 2004. V tomto dopise žalobci zároveň sdělují žalovanému, že bude třeba některé díly dřevěné dubové plovoucí podlahy znovu usadit, zbrousit a nalakovat a dále, že ze 14 kusů objednaných dubových interiérových dveří jich bylo dosud dodáno jen 11. Uvedený dopis však okresní soud nesprávně hodnotil jako vytčení vad již dokončeného a předaného díla s tím, že od uvedeného data, tj. od 29. 9. 2004 se odvíjí počátek promlčení a obecná promlčecí tříletá lhůta tak uplynula k 30. 9. 2007, zatímco žaloba byla podána až 29. 1. 2008, z kteréhož důvodu byla žaloba v celém rozsahu prvoinstančním soudem zamítnuta. Uvedené hodnocení okresního soudu ovšem odvolací soud neakceptoval, neboť listina ze dne 29. 9. 2004 v žádném případě nevypovídá o tom, že by mezi účastníky mělo dojít k předání již dokončeného díla. Naopak i dalšími důkazy dosud v řízení provedenými nebylo zatím nadevší pochybnost prokázáno, zda vůbec bylo sjednané dílo ze strany žalovaného řádně dokončeno a žalobcům předáno. V této souvislosti proto – uvádí se dále v odůvodnění kasačního usnesení odvolacího soudu - zatím nelze činit žádný závěr o promlčení nároku žalobců, v žádném případě nemohlo dojít k promlčení nároku k 30. 9. 2007. Odvolací své kasační usnesení uzavřel s tím, že„ prvoinstanční soud se tak bude znovu daným sporem zabývat, uváží, zda kromě dosud provedených důkazů nedoplní dokazování i dalšími již dříve navrhovanými důkazy, případně, zda ve smyslu ustanovení § 120 odstavec 2 o. s. ř. za účelem náležitě zjištěného skutkového stavu neprovede nějaké další důkazy sám z vlastní inciativy.“ 9. S ohledem na shora již uvedenou změnu v obsazení soudu v osobě samosoudce soud dle § 119 odst. 3 o. s. ř. po sdělení obsahu přednesů a provedených důkazů učinil následující dílčí skutková zjištění:

10. Mezi účastníky je nesporné, že mezi nimi byla uzavřena ke konci roku 2002 v ústní formě smlouva o zhotovení věci na zakázku, jejímž předmětem bylo, že žalovaný dodá a zabuduje (instaluje) v jejich rodinném domě v [obec], ul. [ulice a číslo] (dále již„ rodinný dům“) dřevěné podlahy o ploše 145 m2 a 14 ks interiérových dveří, z toho 3 ks pojízdných dveří.

11. Dne 2. 1. 2003 žalovaný od žalobců převzal zálohu ve výši 35 000 Kč za účelem koupě 145 m dřevěné plovoucí podlahy v dekoru dub parketa, dub dvoulamela a třešeň evropská (zjištěno z potvrzení žalovaného ze dne 2. 1. 2003 na č. l. 10).

12. Dne 2. 1. 2004 žalovaný od žalobce a) převzal částku 100 000 Kč, z toho 46 500 Kč jako doplatek za dřevěné podlahové dílce jako zálohu na dubové interiérové dveře s tím, že doplatek bude po dokončení zakázky, že cena za celkové provedené práce byla stanovena na částku 210 000 Kč včetně montáže a že doplatek ve výši 75 000 Kč bude účtován po dokončení a montáži veškerých výrobků (zjištěno z potvrzení žalovaného na č. l. 9) .¨ 13. Dne 25. 4. 2004 žalovaný od žalobce a) převzal zálohu na podlahu a dveře ve výši 50 000 Kč s tím, že doplatek ve výši 29 000 Kč včetně montáže bude zúčtován po montáži výše uvedeného (zjištěno z potvrzení žalovaného na č. l. 8).

14. Dopisem ze dne 29. 9. 2004, který byl doručen žalovanému a dále panu [jméno] [příjmení], bytem [adresa], žalobci po žalovaném a panu [jméno] [příjmení] požadovali„ dokončení sjednaných prací a předání celé zakázky v požadované kvalitě v termínu nejpozději do 31. 10. 2004. Jedná se o pokládku dřevěné dubové plovoucí podlahy – některé díly bude třeba znovu usadit, zvedají se v rožcích. Dále je nutné podlahu znovu zbrousit a nalakovat. Další práce se týkají dubových interiérových dveří. Dřevěné obložky kolem dveří je třeba upravit a usadit na zeď tak, aby výsledná práce odpovídala sjednané 1. jakosti práce i služeb.“ V tomto dopise žalobci také vyzvali jmenované„ o zaslání či předání potvrzení na částku 15.00 Kč, kterou jste převzali přímo na [anonymizována tři slova], [ulice a číslo] nevydali jste na ni žádné potvrzení.“ (zjištěno z kopie cit. dopisu na č. l. 11 a z kopií podacích lístků o doručení tohoto dopisu žalovanému a panu [jméno] [příjmení] rovněž na č. l. 11).

15. Dne 23. 10. 2004 žalovaný vůči žalobcům učinil písemné prohlášení, že do 15. 11. 2004 se zavazuje„ panu [celé jméno žalobce]“ (z kontextu tohoto projevu a s přihlédnutím k okolnostem této věci tím žalovaný nepochybně mínil závazek vůči oběma žalobcům), tedy resp. žalobcům dokončit práce spojené s usazením dveří, lakováním podlahy včetně montáže posuvných dveří ve spodní části i v patře jejich rodinného domu s tím, že na místě po dokončení těchto prací bude ihned uhrazena zbytková část (doplatek) ve výši 14 000 Kč, včetně hodnoty obložek posuvných dveří, jejíž výše bude telefonicky dohodnuta a před montáží zapsána na list tohoto prohlášení. Dále je v prohlášení uvedeno, že po dokončení této montáže bude žalobci a) (tedy žalobcům) vystaven předávací list, který bude potvrzovat řádnou záruku na výrobky (zjištěno z cit. prohlášení žalovaného na č. l. 12).

16. Ve znaleckém posudku [číslo] o vadách na plovoucích podlahách v rodinném domě [ulice a číslo], [obec], který dne 25. 7. 2005 na základě objednávky žalobce a) vypracoval [titul] [jméno] [příjmení], bytem [adresa], znalec zapsaný v oboru dřevo – zpracování, na str. 3 v čl. 1 uvádí, že:„ Firma [celé jméno žalovaného], [anonymizováno] [číslo], [PSČ] [obec] [anonymizováno] [role v řízení], [IČO] dodala a namontovala v roce 2004 pro odběratele – manželé [příjmení] – plovoucí podlahy do jejich rodinného domu v [obec], ulice [ulice]. Montáž plovoucí podlahy byla provedena v 1. N. P. (přízemí), a to v ložnici, obývacím pokoji a kuchyni a ve 2. N. P. (podkroví) do vstupní místnosti a do dvou dětských pokojů. Po položení plovoucí podlahy došlo ze strany objednatele pana [celé jméno žalobce] k reklamaci vůči dodavateli na kvalitu provedeného díla a požadoval odstranění vad. Dodavatel vady odmítnul odstranit s tím, že vzniklé vady jsou standardem takové podlahy. Objednatel pan [celé jméno žalobce] trvá na reklamaci a odstranění vad na díle a dílo nepřevzal.“ Soud z tohoto znaleckého posudku učinil skutkové zjištění, že znalec při vypracování znaleckého posudku nepochybně vycházel z poskytnutých informací žalobci, resp. žalobcem a) o tom, že předmětné dílo žalobcům od žalovaného nebylo převzato a že i za této situace se žalobci po žalovaném domáhají odstranění vad díla, byť v závěru svého posudku - v rozporu s těmito úvodními informacemi - znalec zase uzavírá, že:„ objednatel správně reklamuje u dodavatele odstranění vad dodaného díla, neboť vady vznikly při výrobě a dodávce celkového díla dodavatelem“, a že vzhledem k tomu, že:„ podlaha není provozuschopná, odběratel může požadovat vrácení ceny celého díla nebo výměnu podlahy za novou.“ (zjištěno z cit. znaleckého posudku na č. l. 13-18).

17. Tentýž znalec na základě téže objednávky a na témže místě vypracoval dne 24. 7. 2005 rovněž znalecký posudek [číslo] o vadách na interiérových dveřích, v němž v čl. 1 mj. uvádí, že žalovaný v rodinném domě žalobců dodal a namontoval v roce 2004 interiérové dveře, přičemž dodávka a montáž byla provedena v přízemí (1 N. P.) a v podkroví (2. N. P.) uvedeného domu, kdy„ po montáži díla došlo ze strany objednatele pana [celé jméno žalobce] k reklamaci a žádosti o odstranění vad vůči dodavateli díla. Ten však vady odmítl akceptovat a tvrdí, že dílo je v pořádku a nevidí důvod dílo objednateli nepředat. Objednatel trvá na reklamaci a odstranění vad na díle a tudíž dílo nepřevzal.“ Soud i z tohoto znaleckého posudku učinil skutkové zjištění, že znalec při vypracování znaleckého posudku nepochybně vycházel z poskytnutých informací žalobci, resp. žalobcem a) o tom, že předmětné dílo žalobcům od žalovaného nebylo převzato a že i za této situace se žalobci po žalovaném domáhají odstranění vad díla, byť v závěru svého posudku v rozporu s těmito úvodními informacemi znalec zase uzavírá, že:„ objednatel správně reklamuje u dodavatele odstranění vad dodaného díla, neboť vady vznikly při výrobě a montáži dodavatele“, a že vzhledem k tomu – s přihlédnutím ke znalcem popsaným vadám -„ odběratel může uplatnit slevu do výše 30 % z ceny díla.“ (zjištěno z cit. znaleckého posudku na č. l. 19-25).

18. Žalobci prostřednictvím své právní zástupkyně dopisem ze dne 13. 11. 2006 uplatnili u žalovaného vady nedokončeného díla, které podle tvrzení žalobců nebylo ke dni tohoto dopisu kompletně provedené, žalobcům nebyl vystaven ani předávací protokol. Žalobci vytkli žalovanému, že od konce září 2004„ se nehlásí“ a že po jejich nastěhování do jejich rodinného domu zjistili vady na díle řadu vad, a to jak na podlahách, tak na zárubních a dveřích, což následně bylo zjištěno znaleckými posudky [titul] [jméno] [příjmení], který na základě objednávky pro žalobce vypracoval předmětné posudky. Dopisem se žalobci touto cestou pokouší o dohodu s žalovaným ohledně slevy z ceny jím provedených prací, kterému již žalobci zaplatili. V případě dveří jde o slevu ve výši 30 % z ceny díla, tedy o částku 60 000 Kč, v případě podlahy a obvodové soklové lišty žalobci odkazují na znalce, který v posudku uvedl, že toto dílo by vůbec nebylo možné převzít, a proto s ohledem na tento znalcův závěr žalobci po žalovaném požadují vrátit celou cenu, která byla dohodnuta za práce na podlahy, tj. o vrácení částky ve výši 70 000 Kč Celkem tedy žalobci po žalovaném tímto dopisem požadují zaplacení částky 130 000 Kč (zjištěno z cit. dopisu na č. l. 7).

19. V odvolání ze dne 11. 4. 2011, doručenému zdejšímu soudu dne 12. 4. 2011 (na č. l. 62-63), proti prvně (shora již ve stručnosti zreferovanému) rozsudku zdejšího soudu žalobci prostřednictvím své právní zástupkyně v návaznosti na svou předchozí skutkovou a právní argumentaci zopakovali, že:„ trvají na tom, že žalovaný fakticky dílo nedokončil, ve svém předpokladu celkové funkčnosti, kdy na kvalitní podlahy umístí nábytek a budou po nich chodit a dveře běžně otevřou a zavřou, tedy nemohou dílo užívat. Dílo tedy není dokončené, a proto není předané.“ Dále ve svém odvolání zdůraznili, že:„ nic na tom nemění ani to, že dne 29. 9. 2004 vyzývali žalovaného k ‚odstranění vad díla‘ – ovšem díla nedokončeného a nekompletního, kdy naivně, nicméně jednoznačně chtěli podchytit stav, že v postupu provádění díla jsou tak závažná pochybení, že je třeba je řešit. Znalecký posudek obstarali proto, aby bylo v procesu zhotovování díla zachyceno nekvalitní provedení, což může způsobit v procesu návaznosti dalších prací problémy. V tomto bodě je třeba zmínit, že vlastně poslední ‚návštěva‘ ze strany žalovaného byla vykonána jeho kolegou p. [anonymizováno], který spolu se svým pomocníkem dne 28. 1. 2005 lištoval nekvalitní podlahu a osadil 3 kusy pojízdných, bohužel dosud neuzavíratelných dveří. Poté proběhla jejich žádost o doplatek částky 6 000 Kč, což bylo důvodně odmítnuto, čímž jakákoli akce ze strany žalovaného skončila. Dodnes tedy není i přes výzvy dílo dokončené, nelze ho ke svému účelu proto kompletně užívat, není ani nic předáno.“ 20. Soud při rozhodování rovněž přihlédl k vyjádření žalovaného při jednání konaném u zdejšího soudu dne 4. 3. 2013, v němž žalovaný soudu mj. uvedl, že:„ Nepřistoupil jsem k vyhotovení předávacího protokolu či listu, neboť nedošlo ze strany žalobců k zaplacení doplatku.“ (protokol o jednání ze dne 4. 3. 2013 na č. l. 102-105, z toho inkriminovaná část vyjádření žalovaného na č. l. 102 verte dole).

21. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

22. Mezi účastníky je nesporné, že ke konci roku 2002 v ústní formě uzavřeli smlouvu o zhotovení věci na zakázku, jejímž předmětem bylo, že žalovaný dodá a zabuduje (instaluje) v rodinném domě žalobců v [obec], ul. [ulice a číslo] (dále již„ rodinný dům“) dřevěné podlahy o ploše 145 m2 a 14 ks interiérových dveří, z toho 3 ks pojízdných dveří. K datu vydání tohoto rozhodnutí žalobci zhotovené věci od žalovaného nepřevzali z důvodu, že tyto v době jejich zhotovování vykazovaly vady, na které žalobci mj. poukazovali prostřednictvím zpracovaných znaleckých posudků, které vypracoval [titul] [jméno] [příjmení].

23. Žaloba není důvodná, a to z následujících důvodů.

24. Jelikož k uzavření smlouvy o zhotovení předmětných věcí došlo mezi účastníky v roce 2002, je třeba dle § 3028 odst. 3 o. z. v této věci postupovat podle dosavadní civilní úpravy, tj. podle zákona č. 40/1964 Sb, občanský zákoník v rozhodném znění.

25. V prvé řadě je třeba reflektovat, že odvolací soud ve svých předchozích kasačních usneseních nezpochybnil tu část právního posouzení věci soudem prvního stupně, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zhotovení věci na zakázku, která je zvláštním druhem smlouvy o dílo. V daném případě předmětem této smlouvy byla pokládka dřevěné podlahy o ploše 145 m a výroba, dodání a instalace 14 ks interiérových dveří, z toho 3 ks pojízdných dveří.

26. Pro zdejší soud byl pro další rozhodování mj. určující vyložený právní názor odvolacího soudu v jeho (shora již zreferovaném a v pořadí druhém) vydaném kasačním usnesení ze dne 19. 1. 2022, č. j. 16 Co 186/2020-228, že listina ze dne 29. 9. 2004, tj. dopis žalobců adresovaný žalovanému a panu [jméno] [příjmení] (v němž žalobci po jmenovaných požadovali dokončení sjednaných prací a předání celé zakázky), v žádném případě nevypovídá o tom, že by mezi účastníky mělo dojít k předání již dokončeného díla. Odvolací soud tedy zavázal zdejší soud, aby v dalším řízení byly pečlivě zhodnoceny provedené důkazy, případně aby byly provedeny další důkazy za účelem zjištění skutkového stavu věci, a teprve poté bylo ve věci rozhodnuto se zákonným odůvodnění písemného vyhotovení takto nově vydaného meritorního rozhodnutí.

27. Podle § 644 obč. zák. jde-li o zhotovení věci na zakázku, vznikne objednateli právo, aby mu zhotovitel podle jeho objednávky věc zhotovil, a povinnost zaplatit zhotoviteli cenu za zhotovení věci.

28. Podle § 647 obč. zák. záruční doba začíná běžet ode dne převzetí věci. Převzal-li objednatel věc až po dni, do kterého měl povinnost ji převzít, běží záruční doba již ode dne, kdy měl tuto povinnost.

29. Podle § 650 odst. 1 obč. zák. objednatel je povinen převzít věc nejpozději do jednoho měsíce od uplynutí doby, kdy věc měl být zhotovena, a byla-li věc zhotovena později, do jednoho měsíce od jejího zhotovení. Neučiní-li tak, je povinen zaplatit dohodnutý poplatek za uskladnění.

30. Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 31. 7. 2012, sp. zn. 33 Cdo 4046/2009 formuloval (s ohledem na svou předcházející judikaturu) následující právní závěry k právnímu institutu zhotovení věci na zakázku:

1. Zhotovení věci je výroba nového hmotného předmětu určeného objednávkou, která vyjadřuje individuální charakter nové věci.

2. Zhotovitel je povinen provést dílo podle smlouvy řádně a v dohodnuté době a objednatel je povinen převzít věc nejpozději do jednoho měsíce po uplynutí doby, kdy věc měla být zhotovena, a byla-li věc zhotovena později, do jednoho měsíce od jejího zhotovení.

3. Převzetí věci obsahuje jednak povinnost zhotovitele zhotovenou věc předat, jednak povinnost objednatele takovou věc převzít. Vzájemný vztah těchto dvou povinností je důležitý pro posouzení otázky, kdy nastávají právní účiny splnění závazku podle § 559 obč. zák.

4. Má-li při předání věc vady, může objednatel odmítnout takové plnění převzít nebo plnění neodmítne, věc převezme a uplatní práva z odpovědnosti za vady.

31. V posuzované věci žalobci formulovali svůj primární žalobní petit na odstranění označených vad podlahy a dveří, a petitem in eventum na zaplacení částky 130 000 Kč coby jimi dovozované slevy plynoucí z vad uvedených věcí, maje za to, že ten který nárok (podle soudem zjištěného skutkového stavu) jim plyne i v situaci, kdy kontinuálně po celé řízení tvrdí, že jimi označené věci, které měly být žalovaným zhotoveny na zakázku, nepřevzaly, neboť nebyly žalovaným (zhotovitelem) dokončené, jelikož měly vady. Takový právní nárok ovšem žalobcům dosavadní úprava občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., v rozhodném znění, dle § 645 a násl. podle názoru soudu neumožňovala uplatnit, neboť rozhodnými skutečnostmi pro vznik odpovědnosti za vady díla, resp. zhotovené věci na zakázku jsou předání a převzetí díla a vadnost díla, resp. věci, tj. skutečnost, že dílo, resp. věc neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě o dílo, resp. zhotovení věci na zakázku (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2220/2012).

32. Z vyloženého vyplývá, že nepřevzal-li dílo (věc) objednatel, nemůže v takovém případě uplatnit právo z odpovědnosti za vady dle § 645 odst. 1 obč. zák.

33. Na druhé straně jestliže zhotovitel věc nepředá objednateli, může se objednatel soudní cestou domáhat po zhotoviteli řádného předání věci (neboť objednatel má právo požadovat, aby mu zhotovitel předal řádně zhotovenou věc dle sjednané zakázky), na což ostatně žalovaný, resp. jeho tehdejší právní zástupce v řízení opakovaně poukazoval, leč tato opakovaně uplatňovaná a podstatná námitka žalující stranou nebyla reflektována a případně v řízení procesně zohledněna v úvahu přicházející změnou žalobního návrhu.

34. V každém případě stávající žalobní požadavek žalobců byl již od samého počátku očividně nesprávný, neboť žalobci svůj tvrzený nárok odvíjeli od právní úpravou i judikaturou Nejvyššího soudu nepodložené úvahy, že i ve stadiu zhotovitelem nedokončené a objednateli nepředané věci zhotovované na zakázku se může objednatel po zhotoviteli domáhat uplatnění práva za vady věci, a to buďto žalobním návrhem na odstranění označených vad věci či poskytnutím přiměřené slevy za (neodstranitelnou) vadu věci (nebránící jejímu řádnému užívání podle objednávky), kterou však zhotovitel objednateli ještě ani nepředal, resp. objednatel od zhotovitele nepřevzal.

35. Sama okolnost, že žalobci na této nepodložené právní úvaze setrvávaly od podání žaloby (29. 1. 2008) dosud (8. 4. 2022), přesto, že již dřívější judikatura Nejvyššího soudu vyloženými právními názory nezavdávala žádný podklad k jiným úvahám, než které v tomto odůvodnění nyní vyložil soud, nemohla vést k jinému rozsouzení této věci, než k zamítnutí předmětné žaloby.

36. Soud přitom nemohl žalobce poučovat o tom, jak by bylo možné jejich stávající žalobu jinak konstruovat, aby z tvrzeného a prokazovaného právního vztahu mohli žalobci ve sporu docílit adekvátního právního výsledku v jimi zaktivizovaném sporu, neboť v takovém případě by se již žalobcům dostalo hmotněprávní poučení, které je soudům zapovězeno a občanský soudní řád takový postup vylučuje (srov. § 5 a contrario o. s. ř. a další poučovací povinnosti soudu ve smyslu tohoto civilního procesního kodexu v návaznosti na judikaturu Nejvyššího soudu – např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2008, sp. zn. 22 Cdo 2793/2006, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2018, sp. zn. 28 Cdo 2680/2018).

37. Vzhledem k zamítnutí žaloby nutno konstatovat, že žalovaný v tomto sporu dosáhl plného procesního úspěchu a má tudíž podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalobcům právo na náhradu nákladů, jež mu v tomto řízení (jak před zdejším soudem, tak i před odvolacím soudem) vznikly.

38. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení přitom soud vyšel z toho, že v případě eventuálního petitu je pro výpočet paušální odměny za právní zastoupení nutno vycházet pouze z nároku, který je v řízení uplatněn jako základní, a nikoliv z nároku, který je požadován jen in eventum (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2145/2018).

39. Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení zohlednil, že žalovaný byl původně právně zastoupen [titul] [jméno] [příjmení], advokátem, u kterého došlo od [datum] k pozastavení výkonu advokacie (na [webová adresa] tento údaj již nelze zjistit, avšak vyplývá např. z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

40. Výše těchto (žalovaným, resp. jeho advokátem účelně vynaložených) nákladů řízení činí celkem 45 199 Kč a sestává se: 41. (Právní zastoupení žalovaného [titul] [jméno] [příjmení]) 42. a) z odměny advokáta, a to – vzhledem k tomu, že Ústavní soud nálezem pléna ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, uveřejněným pod číslem 116/2013 Sb. zrušil (s účinností od 7. května 2013, kdy byl nález vyhlášen ve Sbírce zákonů) vyhlášku č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, jako neústavní a s přihlédnutím ke sdělení Ústavního soudu ze dne 30. dubna 2013, č. Org. 23/13, k onomu nálezu, uveřejněnému pod číslem 117/2013 Sb., již nelze určit náklady řízení před nižšími soudy podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. a je namístě aplikovat vyhlášku Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v rozhodném znění (dále již„ AT“; srov. shodně např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010) – podle AT za následující úkony právní pomoci, resp. právní služby (dále již„ ÚPS“): 1. převzetí a příprava zastoupení – ÚPS dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, při tarifní hodnotě 5 000 Kč dle § 9 odst. 1 AT k datu ÚPS, ve výši 1 000 Kč dle § 7 bod č. 3 AT, 2. sepis vyjádření k žalobě ze dne 25. 5. 2010 (na č. l. 35-37) ÚPS dle § 11 odst. 1 písm. d) AT dle tarifní hodnoty ad 1, ve výši 1 000 Kč dle ad 1, 3. účast na jednání u zdejšího soudu konaného dne 20. 9. 2010 od 12.30 hod. do 14.55 hod. (protokol o jednání na č. l. 49-52), 2 ÚPS dle § 11 odst. 1 písm. g) AT v celkové výši 2 000 Kč dle ad 1, 4. sepis vyjádření k odvolání žalobců ze dne 3. 9. 2012 (na č. l. 72-73), ÚPS dle § 11 odst. 1 písm. d) AT ve výši 1 000 Kč dle ad 1, 5. účast na odvolacím jednání konaném dne 5. 9. 2012 od 13.15 hod. do 13.25 hod. (protokol o tomto jednání na č. l. 74), ÚPS dle § 11 odst. 1 písm. g) AT ve výši 1 000 Kč dle ad 1, 6. účast na odvolacím jednání konaném dne 26. 9. 2012 od 15.00 hod. do 15.30 hod. (protokol o tomto jednání na č. l. 77), ÚPS dle § 11 odst. 1 písm. g) AT ve výši 1 000 Kč dle ad 1, 7. účast na jednání před zdejším soudem konaném dne 7. 12. 2012 od 12.35 hod. do 14.00 hod. (na č. l. 88-90), ÚPS dle § 11 odst. 1 písm. g) AT ve výši 1 000 Kč dle ad 1, 8. vyjádření k návrhu žalobců na doplnění dokazování ze dne 22. 2. 2013 (na č. l. 100-101), ÚPS dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, při tarifní hodnotě 10 000 Kč dle § 9 odst. 1 AT k datu ÚPS, ÚPS ve výši 1 500 Kč dle § 7 bod č. 4 AT, 9. účast na jednání před zdejším soudem konaném dne 4. 3. 2013 od 8.35 hod. do 10.45 hod. (protokol o tomto jednání na č. l. 102-106), 2 ÚPS dle § 11 odst. 1 písm. g) AT v celkové výši 3 000 Kč při tarifní hodnotě ad 8 (dále již„ ad 8“), 10. procesní sdělení k výzvě soudu ze dne 28. 3. 2013 (na č. l. 107), ÚPS dle § 11 odst. 2 ve vztahu k odst. 3 AT dle tarifní hodnoty ad 8, a to ve výši (jedné poloviny) 750 Kč, 11. účast na jednání před zdejším soudem konaném dne 18. 11. 2013 od 12.30 hod. do 15.20 hod. (protokol o tomto jednání na č. l. 113-115), 2 ÚPS dle § 11 odst. 1 písm. g) AT ve výši 3 000 Kč dle ad 8, 12. (k výzvě soudu) vyjádření ze dne 7. 2. 2014 k doplnění skutkových tvrzení návrhu na doplnění dokazování (na č. l. 126-129), ÚPS dle § 11 odst. 1 písm. d) AT ve výši 1 500 Kč dle ad 8, 13. účast na jednání před zdejším soudem konaném dne 11. 7. 2014 od 12.30 hod. do 13.10 hod. (protokol o tomto jednání na č. l. 152-153), ÚPS dle § 11 odst. 1 písm. g) AT ve výši 1 500 Kč dle ad 8, 14. sepis závěrečného návrhu ze dne 15. 7. 2014 (na č. l. 156-160), ÚPS dle § 11 odst. 1 písm. d) AT ve výši 1 500 Kč dle ad 8, 15. účast při vyhlášení rozsudku zdejším soudem dne 7. 10. 2014 od 10.00 hod. do 10.15 hod. (protokol o vyhlášení rozsudku na č. l. 168), ÚPS dle § 11 odst. 2 písm. f) AT dle tarifní hodnoty ad 8, a to ve výši (jedné poloviny) 750 Kč, 16. návrh na vydání opravného usnesení ze dne 7. 10. 2014 (na č. l. 183-184), ÚPS dle § 11 odst. 2 písm. b) AT ve výši 750 Kč dle ad 8, tedy za ad 1 až 16 celkem 22 250 Kč, 43. (Právní zastoupení žalovaného [titul] [jméno] [příjmení], [titul] – plná moc ze dne 7. 1. 2021) 17. převzetí a příprava zastoupení (s ohledem na pozastavení výkonu advokacie u [titul] [jméno] [příjmení]) dne 7. 1. 2022, ÚPS dle § 11 odst. 1 písm. a) AT ve výši 1 500 Kč (soud považuje tento náklad za účelně vynaložený, neboť se zde nejednalo o změnu právního zastoupení na základě subjektivního rozhodnutí žalovaného, nýbrž z důvodu pro žalovaného objektivní okolnosti, v důsledku které žalovaný si prostřednictvím [titul] [jméno] [příjmení], [titul] zajistil v tomto řízení nové právní zastoupení), 18. nahlédnutí do spisu u Krajského soudu v Brně dne 14. 1. 2022 dle § 11 odst. 3 a za užití odst. 2 písm. f) téhož par. AT ve výši 1 500 Kč (podle nálezu Ústavního ze dne 1. 3. 2021, sp. zn. I. ÚS 3906/17, soudu nahlížení do spisu lze považovat za samostatný úkon právní služby, za který náleží náhrada podle § 11 odst. 3 AT, neboť se svou povahou kvalitativně blíží úkonu podle § 11 odst. 1 písm. f) AT; rovněž i v tomto případě soud považuje tento náklad za účelně vynaložený, neboť advokát kromě informací získaných od klienta při převzetí jeho zastoupení ve stadiu zahájeného soudního řízení z povahy věci musí nahlédnout do procesního spisu a získat z něj právně relevantní informace, které ve spojitosti s informacemi od klienta pak může využít pro jeho zastupování v daném řízení), 19. další porada advokáta s žalovaným dne 15. 1. 2022 přesahující jednu hodinu, ÚPS dle § 11 odst. 1 písm. c) AT ve výši 1 500 Kč (v návaznosti na ad 17 a 18 soud akceptuje relevanci další porady uskutečněné dne 15. 1. 2022, a to s přihlédnutím k tomu, že řízení v této věci bylo zahájeno již dne 29. 1. 2008, advokát [titul]. [příjmení] převzal zastoupení žalovaného až dne 7. 1. 2021, a po převzetí a přípravě zastoupení a nahlédnutí do spisu lze následnou poradu s žalovaným považovat rovněž za účelně vynaložený náklad), 20. účast na jednání před Krajským soudem v Brně konaném dne 11. 7. 2014 od 8.15 hod. do 8.45 hod. (evidenční list o zvukovém záznamu na č. l. 225), ÚPS dle § 11 odst. 1 písm. g) AT ve výši 1 500 Kč dle ad 8, 44. - oproti ad 19 ovšem soud nepovažoval za účelně vynaložený náklad další poradu advokáta s žalovaným konanou dne 4. 4. 2022 (jak se podává z kopie záznamu o poradě s klientem z téhož dne na č. l. 237 verte)„ za účelem podání nových informací, které by mohly vést k objasnění rozhodných skutečností ve věci zhotovení věci na zakázku pro manžele [příjmení]“; s ohledem na úkony ad 17 až 19 lze presumovat, že advokát žalovaného měl dostatek relevantních informací nezbytných ke kvalifikovanému právnímu zastupování žalovaného v řízení, přičemž ostatně při posledním konaném jednání u zdejšího soudu (viz úkon ad 20) advokátem nebyly – ve vztahu k obsahu spisu – sděleny pro rozhodnutí zásadně významné skutkové okolnosti, které by měly nastat od vydání kasačního rozhodnutí odvolacího soudu, 21. účast na jednání před zdejším soudem konaném dne 8. 4. 2022 od 9.00 hod. do 11.12 hod. (protokol o tomto jednání na č. l. 231-233), 2 ÚPS dle § 11 odst. 1 písm. g) AT v celkové výši 3 000 Kč dle ad 8, tedy za ad 17 až 21 celkem 9 000 Kč, 45. b) z náhrady hotových výdajů (režijní paušál) za 21 ÚPS po 300 Kč dle § 13 odst. odst. 3, resp. odst. 4 AT, tj celkem ve výši 6 300 Kč, 46. c) z cestovného advokáta: ca) (předchozího) právního zástupce žalovaného [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo], k jednáním ke zdejšímu soudu konaných ve dnech 20. 9. 2010, 7. 12. 2012, 4. 3. 2013, 18. 11. 2013 a dne 11. 7. 2014, z jeho sídla advokátní kanceláře ([obec]) ke zdejšímu soudu, při vzdálenosti [obec] – [obec a číslo] km, při použití [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka], a dále k jednáním konaným u odvolacího soudu ve dnech 5. 9. 2012 a 26. 9. 2012, při vzdálenosti [obec] – [obec a číslo] km, při použití téhož osobního vozidla, při průměrné spotřebě 5,8 l /100 km, palivo nafta motorová, s přihlédnutím k tomu, že podle vyhlášky č. 462/2009 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravné a stanoví průměrná cena pohonných hmot (u dalších vyhlášek vždy jen uvedení jejich čísla a roku jejich vydání) cena motorové nafty činila 27,20 Kč l a paušální náhrada za používání osobního silničního vozidla (dále již„ paušální náhrada“) činila 3,90 Kč km, že podle vyhl. 472/2012 Sb. cena motorové nafty činila 34,70 Kč l a paušální náhrada činila 3,70 Kč km, že podle vyhl. č. 435/2013 Sb. cena motorové nafty činila 36,50 Kč l a paušální náhrada činila 3,60 Kč km, a že podle vyhl. č. 328/2014 Sb. cena motorové nafty činila 36,50 Kč l a paušální náhrada 3,60 Kč km, tedy že cestovné činilo: - 1. k jednání konanému dne 20. 9. 2010 částku 275 Kč, - 2. k jednání konanému dne 7. 12. 2012 částku 287 Kč, - 3. k jednání konanému (u odvolacího soudu) dne 5. 9. 2012 částku 746 Kč, - 4. k jednání konanému (u odvolacího soudu) dne 26. 9. 2012 částku 746 Kč, - 5. k jednání konanému dne 4. 3. 2013 částku 287 Kč, - 6. k jednání konanému dne 18. 11. 2013 částku 287 Kč, - 7. k jednání konanému dne 11. 7. 2014 částku 290 Kč, - 8. k jednání konanému dne 18. 7. 2014 částku 290 Kč, celkem tedy cestovné ad ca) činí 3 208 Kč, cb) právního zástupce žalovaného [titul] [jméno] [příjmení], [titul], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo], cba) ke Krajskému soudu v Brně v souvislosti s ÚPS ad 18 a 20 (nahlédnutí do spisu u Krajského soudu v Brně a jednání u tohoto odvolacího soudu), při vzdálenosti [obec] – [obec] a zpět 72 km, při použití osobního vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], při průměrné spotřebě 7,7 l motorové nafty /100 km, s přihlédnutím k tomu, že podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. paušální náhrada činila 4,70 Kč km, cena motorové nafty činila 36,10 Kč l, tj. cestovné 2 x 539 Kč, tj. celkem 1 078 Kč, cbb) ke zdejšímu soudu (účast na jednání ad 21) týmž vozidlem dle téhož právního režimu, a to při ceně motorové nafty 46,10 Kč l, celkem 363 Kč, celkem tedy cestovné ad cb) činí 1 441 Kč, 47. d) z náhrady za promeškaný čas da) u předchozího právního zástupce žalovaného – [titul] [jméno] [příjmení] v souvislosti s jeho cestami z jeho sídla advokátní kanceláře k podepsanému soudu ke shora uvedeným nařízeným soudním jednáním předmětným osobním automobilem, tedy konkrétně za 20 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 4 AT, tj. v celkem výši 2 000 Kč, db) u stávajícího právního zástupce žalovaného – [titul] [jméno] [příjmení], [titul] v souvislosti s jeho cestami z jeho sídla advokátní kanceláře k podepsanému soudu a k odvolacímu soudu dle shora uvedené specifikace, tedy konkrétně za 10 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 4 AT, tj. celkem ve výši 1 000 Kč, celkem náhrada za promeškaný čas činí 3 000 Kč.

48. Náklady řízení jsou žalobci povinní zaplatit společně a nerozdílně žalovanému k rukám jeho advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení