6 C 283/2024 - 131

Rubrum

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba o určení, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemků p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zapsaných na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa].

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení [částka], k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce ([Anonymizováno]) se proti žalované ([Anonymizováno]) domáhal určení, že je vlastníkem shora popsaných nemovitostí. Dar podle smlouvy z [datum] odvolal pro nevděk dopisem ze dne [datum]. V něm žalobce popsal dva fyzické útoky a další projevy psychického teroru vyplývající ze společného soužití účastníků v předmětné nemovitosti (vypínání vody, elektřiny, zrušený televizní signál atp.). Na možnost odvolání daru žalobce žalovanou upozorňoval již dříve dopisy z [datum], [datum] a [datum]. Navíc byla podle žalobce darovací smlouva neplatná pro nedostatek vůle, neboť bez zřízení věcného břemene (které Krajský soud v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][adresa] rozsudkem č. j. [spisová značka] ze dne [datum] ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] prohlásil za neplatné pro neurčitost spočívající ve formulaci „dárce bude moci nemovitosti užívat bez omezení v tom rozsahu, jak je doposud užíval“ – pozn. soudu) by žalobce žalované své nemovitosti nikdy nedaroval. Tvrdila-li žalovaná vydržení, pak s ohledem na odvolání daru nemohla být v dobré víře, že je vlastníkem předmětných nemovitostí; žalovaná se navíc do nemovitosti nastěhovala až v roce [Anonymizováno], do té doby nemůže být o užívání nemovitostí z její strany řeči. Podle sjednaného věcného břemene užíval do té doby celou nemovitost nerušeně žalobce, později nadále pronajímal volné prostory; až v roce [Anonymizováno] začala žalovaná rozsah věcného břemene zpochybňovat. Naléhavý právní zájem opíral žalobce o nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 17/95 ze dne [datum]; bez soudního rozhodnutí se obnovené vlastnické právo žalobce nepotvrdí.

2. Podle žalované je žaloba svévolnou reakcí na výsledek předchozího soudního řízení sp. zn. [spisová značka], který na faktickém uspořádání užívání nemovitostí nic nemění; žalobce může dál nerušeně své prostory užívat jako dosud. Tvrzení žalobce o incidentech mezi účastníky nejsou pravdivá, a i kdyby byla, nedosahovala by intenzity umožňující odvolání daru pro nevděk. Případně by byl dar z těchto důvodů odvolán opožděně. V době darování v roce [Anonymizováno] žil žalobce v nemovitosti sám, žalovaná se s jeho souhlasem nastěhovala v roce [Anonymizováno]. Později vznášel žalobce neoprávněné požadavky na platby za energie a vodu. Postupně na ni převedl veškeré náklady na provoz domu, sám si však ponechával příjmy z nájemného. Situaci se pokoušeli řešit i za pomoci mediátora, ovšem bezúspěšně. Žalobce od počátku neschvaloval pořízení fotovoltaické elektrárny a vymýšlel si neexistující problémy. Není pravdou, že by žalovaná o žalobce nejevila zájem. Naopak na své [Anonymizováno] narozeniny v roce [Anonymizováno] ji žalobce odmítl pozvat. Navzdory neplatnému věcnému břemeni nemá žalovaná v úmyslu rušit možnost žalobce užívat svůj velký slunný byt, pouze považuje za nespravedlivé, aby nesla náklady za veškeré energie spojené s provozem domu a neměla k dispozici např. ani polovinu příjmů z pronájmu. Neplatnost věcného břemene podle žalované nezakládá neplatnost celé darovací smlouvy ani není v rozporu s projevenou vůlí stran. Vykládat vůli dárce po téměř [Anonymizováno] letech jinak, než jak je zachycena v písemné formě a stvrzena podpisy stran, by bylo porušením právní jistoty žalované. Na právní jednání je nadto třeba hledět spíše jako na platné než neplatné. Rozhodnutí o vrácení daru by mělo zásadní dopady na další právní vztahy účastníků, neboť žalovaná do nemovitosti za dobu jejího vlastnictví investovala nemalé prostředky. Nadto, i kdyby se neměla stát vlastníkem nemovitých věcí podle darovací smlouvy, byla by již splněna podmínka vydržení vlastnického práva. Žalovaná měla nemovitosti v dobré víře v držbě od uzavření darovací smlouvy z [datum] až do doručení žaloby v této věci, kdy se poprvé dozvěděla o pochybnostech, zda je vlastníkem. Její vlastnictví a platnost darovací smlouvy žalobce nikdy nezpochybňoval, neplatnosti darovací smlouvy se nedovolával ani v předchozích sporech. Žalovaná nabídla žalobci zřízení nového věcného břemene v rozsahu, na kterém by se účastníci řízení shodli. Žalobce však toto odmítl s tím, že nechce nadále bydlet v jedné nemovitosti s žalovanou, z čehož je patrno, že (bez právního následku) změnil názor na své původní rozhodnutí darovat jí nemovitosti.

3. Mezi účastníky není sporu, že dne [datum] sjednali jedinou listinou darovací smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene bydlení a užívání nemovitostí (jako na č.l. 6-7). Předmět daru tvoří velký rodinný dům o dvou bytových jednotkách (v přízemí 104m2 bydlí žalovaná, v poschodí 174 m2 s venkovní terasou 62 m2 žalobce) a dvou nebytových prostorách (obchod 94m2 v přízemí a garsonka/kancelář 23 m2 v poschodí) určených k pronájmu, s velkou zahradou, garáží 17 m2, kterou užívá žalobce, a parkovací plochou 610 m2. Smluvní strany se v této smlouvě označily takto: žalobce jako „dárce a zároveň oprávněný z věcného břemene“, žalovaná jako „obdarovaná a zároveň povinná z věcného břemene“; na jejím základě byla jako vlastník předmětných nemovitostí v KN zapsána žalovaná a bylo zapsáno i věcné břemeno „podle čl. III smlouvy“ ve prospěch žalobce. Uvedené zápisy LV [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa] v KN z r. [Anonymizováno] byly ke dni rozhodnutí soudu aktuální. Předmětné nemovitosti užíval nejprve žalobce sám (pro své bydlení a k pronájmu), v roce [Anonymizováno] se žalovaná po rozchodu s partnerem přistěhovala do bytu v přízemí. Do roku [Anonymizováno] pronajímal obchod a garsonku žalobce. Od srpna [Anonymizováno] pronajímá žalovaná garsonku v poschodí, obchod zůstává nevyužitý. [právnická osoba] srpnu [Anonymizováno] žalobce zaslal prostřednictvím svého zástupce a žalovaná převzala dopis s předměty „Odvolání daru pro nevděk spojené s výzvou k vrácení daru“ a „Odstoupení od darovací smlouvy“ (jako na č.l. 8-9), ve kterém žalobce uvádí, že při nastěhování v roce [Anonymizováno] učinila žalovaná ústní příslib podílet se na péči dárce a udržovat nemovitosti, což nesplnila; společné soužití se nadto stalo stresujícím, nebezpečným a zdraví dárce ohrožujícím. Zmiňuje „časté slovní napadání a urážky často doprovázené i fyzickými útoky“, např. situaci, kdy žalovaná žalobce před cizími lidmi v obchodě slovně napadla, „aby vypadnul, že tam nemá co dělat“ a následně jej [Anonymizováno] [Anonymizováno] z prostoru ven, což se žalobce jako ponížení před zraky veřejnosti silně dotklo. A také „obdobný“ incident bezdůvodného a nevhodného ataku na dárce z prosince [adresa], kdy žalobce „okolo [Anonymizováno]-[Anonymizováno] h zaznamenal dole v obchodě velký hluk a rámus, a když to nepřestávalo, šel se podívat, co se dole děje. V prostorách obchodu zahlédl skupinu dospělých hasičů. Jakmile jste jej zahlédla, běžela jste za ním a řvala a nadávala mu do 'šmíráků'. Klient se Vašeho náhlého agresivní výpadu tak polekal, že se utíkal schovat za dveře a přitom upadnul. [adresa], abyste mu pomohla se zvednout, tak jste po něm dále řvala. Dárce se odřený zvednul nakonec sám, a šel s hrůzou v očích zpět do svého bytu. Pocity ponížení se tedy opakovaly a dárce je dodnes tímto jednáním dotčen.“ Dále žalobce žalované vytýká, že mu zamezila v přístupu k osobním věcem a odmítala je vydat, a také v přístupu k hlavním jističům a uzávěrům (kromě jiného nemohl pouštět vodu do zahrady a byl tak omezen ve svém právu ji užívat). Žalovaná také odmítla uvolnit žalobci jí obývané pokoje v přízemí (tedy s bezbariérovým přístupem) v souvislosti s plánovanou operací; neprojevovala skutečný a trvalý zájem, ignorovala žalobcovo významné životní jubileum ([Anonymizováno] let) a když zkolaboval a byl hospitalizován, nijak se o jeho zdravotní stav nezajímala. Svým dlouhodobým úmyslným jednáním žalovaná značně poškodila zdraví žalobce, veřejně jej zostudila, narušila veškeré rodinné vazby a úmyslně mu ublížila, pro což ji vyzval k vrácení daru ve lhůtě 14 dnů, jinak se obrátí na příslušný soud.

5. Účastníci v průběhu řízení absolvovali soudem nařízenou mediaci; obsahem mediační dohody bylo pouze vrácení několika předmětů žalobci a že žalobce bude přispívat žalované na energie (tj. dílčí otázky spoluužívání nemovitosti); o předmětu tohoto řízení se nedohodli.

6. Ke kontraktačnímu procesu účastníci ve svých výpovědích shodně popsali (a je tedy mezi nimi nesporné), že darování v roce [Anonymizováno] inicioval žalobce, který obstaral sepis smlouvy prostřednictvím advokáta a smlouvu podepisovali účastníci každý zvlášť v krátkém sledu po sobě v advokátní kanceláři, neboť se potřebovali prostřídat v obchodě žalobce, kde oba pracovali. Motivací žalobce byly zdravotní potíže a obava, aby z jeho majetku nezískala prospěch i druhá dcera [jméno FO], tou dobou již cca [Anonymizováno] let vyděděná (listinou ze dne [datum] jako na č.l. 23). Na užívání předmětu daru se podpisem smlouvy nic nezměnilo, nadále jej užíval sám žalobce do roku [Anonymizováno], kdy se žalovaná s jeho souhlasem přistěhovala.

7. Soudu je z úřední činnosti známo, že Krajský soud v [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] rozsudkem č. j. [spisová značka] ze dne [datum] (v právní moci [datum]) vyslovil, že věcné břemeno spočívající ve formulaci „dárce bude moci nemovitosti užívat bez omezení v tom rozsahu, jak je doposud užíval“ je pro neurčitost absolutně neplatné, neboť u smluv s obligatorní písemnou formou (mezi které tato patřila) nestačí, že smluvní strany byly srozuměny s obsahem takového ujednání, nýbrž projev jejich vůle musel být také zachycen v textu povinně písemné smlouvy (což nebyl).

8. Dále soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění:

9. Z výslechu žalobce soud zjistil, že se cítí být ohrožen dvěma incidenty s žalovanou. V prvním případě někdy v roce [Anonymizováno] jej měla z obchodu, kam přišel v domnění, že žalovaná jedná s novými nájemníky, aby je upozornil na probíhající spory účastníků, „[Anonymizováno]“ [Anonymizováno] (ruce, které předtím vztáhla, svěsila, to už by jí zřejmě přišlo jako napadení). Ve druhém případě slyšel dole hluk a šel jen nakouknout, žalovaná se proti němu rozběhla a křičela, takže se lekl a utíkal pryč; přitom zakopl a spadl na zem, což žalovaná viděla, ale nepomohla mu. Žalobce také obtěžuje kamerový systém, který nechala žalovaná na domě nainstalovat. Žalovaná častuje žalobce vulgárními nadávkami (dacane, hajzle) a křičí mu do ucha „ahoj“, přestože ví o prodělaných operacích uší. Žalobce se nedostane k potřebným uzávěrům energií v obchodě, kam po odevzdání klíčů k výzvě zástupce žalovaného někdy v roce [Anonymizováno] nebo [Anonymizováno] nemá přístup. K nákladům na provoz domu žalobce uvedl, že v letech [Anonymizováno]–[Anonymizováno] byly energie psány na něj, žalovaná přispívala paušálem [částka] měsíčně. Nájemní vztahy udržoval sám žalobce v letech [Anonymizováno]–[Anonymizováno]. Od roku [Anonymizováno] platí vše žalovaná, žalobce má pouze svůj plynoměr, na elektřinu a vodu přispívá žalované podle odpočtových měřidel, která si do svého bytu zřídil, dokud měl ještě přístup k hlavním uzávěrům v obchodě. Již v roce [Anonymizováno] daroval žalobce žalované byt 3+1 na [adresa], předmětné nemovitosti v [adresa] neměl v úmyslu darovat bez věcného břemene.

10. Z výslechu žalované soud zjistil, že podpisem darovací smlouvy vyhověla bez výhrad přání žalobce tak, jak byla doposud zvyklá. Proti ujednání o věcném břemeni nic neměla, přestože podrobnosti spolu účastníci nediskutovali; považuje je za logické a žalobce z domu ani po rozhodnutí krajského soudu nevyhazuje. Kamery naistalovala žalovaná v návaznosti na popsané incidenty, kdy měla žalobce fyzicky napadnout. V prvním případě nebyli v obchodě nájemníci, ale instalatéři fotovoltaiky, které chtěl žalobce s křikem vyhodit; udělala tedy pár kroku k němu, rukou pokynula ke dveřím a požádala jej, aby odešel; [Anonymizováno] do žalobce s rukama podél těla nestrkala, naznačený pohyb je nepřirozený. Ve druhém případě v roce [Anonymizováno] pozvala do tehdy nepronajímaného obchodu jako náhradního prostoru hasiče, aby nacvičili představení [právnická osoba]. [adresa] pravděpodobně produkovali. Příchod žalobce žalovaná očekávala. Když jej zahlédla poprvé, vykročila směrem k němu a on zmizel. Podruhé vyšla ven a ptala se, proč ji zase šmíruje, on začal řvát, že je „nenažraná, hamižná hyena“ (což má i na nahrávce před svědky, takto ji žalobce častoval opakovaně); nato zašel za roh. Upadnout jej neviděla. Ke řvaní do ucha žalovaná doplnila, že v průběhu předchozího řízení žalobce uváděl, že jej nezdraví, začala tedy zdravit nahlas, nikdy však zblízka do ucha; na pozdrav jí žalobce neodpovídá. Vulgární nadávky žalobci žalovaná popřela. První kameru nainstalovala žalovaná na podzim [Anonymizováno] také proto, že díky aplikaci časové spotřeby fotovoltaiky zjistila odběr elektřiny i v době, kdy nebyla ona ani nájemník garsonky doma (popř. i v noci, přestože ona i nájemník topí plynem). Ze stejného důvodu také jednorázově vypnula elektřinu do zahrady, která v zimě bývá vypnutá běžně. Na požádání kvůli vzduchování do jezírek ji žalovaná žalobci zapíná, což on následně zaplatí. Voda není do zahrady puštěná z vůle žalobce, jarní zprovoznění i zimní odstávka jsou pracné. Nájmy ukončené v roce [Anonymizováno] se nedaří obnovit pro spory účastníků, které se promítají do jednání se zájemci či s realitní kanceláří. Kamerový systém využívá žalovaná tak, že se na záznam podívá, když má podezření, že se něco stalo (např. peří a krev na terase, popř. kontroluje auto a zavřenou bránu). Na lodžii žalobce nevidí. Od doby instalace kamerového systému (první kamera před domem z podzimu [Anonymizováno] na pohybové čidlo a zbývající 4 kamery z prosince [Anonymizováno] snímající stále prostor kolem domu) žádné incidenty nezaznamenala. Záznamy se uchovávají do doby naplnění disku 1TB, pak se začnou přetáčet; žalovaná nemá přehled o tom, zda se tak už stalo.

11. Podle screenshotu SMS zpráv z dubna [Anonymizováno] (č.l. 47) přál žalobce žalované k narozeninám a vyměnili si několik přátelských zpráv.

12. Podle komunikace žalované se sestrou [jméno FO] z října [Anonymizováno] a ledna [Anonymizováno] (č.l. 22) sestra žalovanou uklidňuje, ať si žalobce ve sporu o energie nevšímá; podle vlastní zkušenosti uvedla, že nemá cenu se s ním hádat a že nelze očekávat, že by se změnil.

13. Dne [datum] zaslal žalobce žalované e-mail s předmětem „SIPO“ (č.l. 24), v němž uvádí, že SIPO zrušil, navrhl další uspořádání odběru energií a dále uvedl: „od jara mě zajímá jen malá zahrádka u [Anonymizováno] a tráva po voliéru a květináče na dlažbě na který ti nezbyl čas. venkovní světla a zásuvka za domem, brána jde všechno na mě nebylo to součástí obchodu elektřina do zahrady jde na mě nepatřila do obchodu. dlažba mě zajímá zatím jen co způsobí ořech. Ryby mně někdo vychytal během dovolené v [Anonymizováno] dvě jezírka komplet a v jezírku u [Anonymizováno] zůstalo 7 ryb bud vydra nebo zloděj nevím a nikoho neobviňuji. Vodu do zahrady nebudu letos ani pouštět žiješ tu už [Anonymizováno] roky zadarmo a z mé práce ale už to tak dál nejde a za to vše sklidím řvaní nafouklou tlamu a vděk žádný televize stále blbne a už skoro dva roky s tím nic neděláš já na střechu nepolezu od února si zařídím jinou takže si taky něco zařiď. pokud nebudu mít do [datum] [Anonymizováno] Kč na internet tak ho vypínám. [Anonymizováno]“ 14. Žalobce předal žalované dopis z [datum] (č.l. 83), ve kterém ji požádal o vrácení daru z důvodu nesnesitelnosti společného soužití trvající už [Anonymizováno] roky („neustálé hádky, ponižování a pohrdání tvoje i tvého syna, slovní napadání, výhrůžky a psychické vydírání tím, že prodá dům i se mnou. Zájem o mou osobu žádný a o majetek už vůbec ne“) s dodatkem, že nepodepíše-li žalovaná odstoupení od smlouvy ve stanovené lhůtě do [datum], bude žalobce nucen obrátit se se svým požadavkem na příslušný soud.

15. Dopisem ze dne [datum] navrhl zástupce žalované žalobci způsob spoluužívání nemovitosti (č.l. 28) tak, aby společně nesli rovným dílem provozní náklady domu i výnosy z pronájmů. V návaznosti na něj předala žalovaná žalobci ještě nedatovaný dopis (č.l. 94-95), v němž svými slovy osvětlovala, proč se v otázce spoluužívání nemovitostí obrátila na právního zástupce.

16. Dne [datum] vykopíroval žalobce svému tehdejšímu zástupci do e-mailu zprávy od druhé dcery [jméno FO] (č.l. 82), v nichž tato dcera uvádí informace, které má od žalobce – že si postavil dům, aby mohl pronajímat obchod a byty a z toho spokojeně žít i po odchodu do důchodu; po nastěhování žalované pár let vše fungovalo stejně, následně vznikly drobné spory o pomoc kolem domu, hlavně od [Anonymizováno] ([Anonymizováno] [Anonymizováno]), který nechodil do školy ani do práce a za kterého žalobce zaplatil dluhy na sociálním a zdravotním, aby nepřišli exekutoři. Pak se vše otočilo proti žalobci a najednou byl zloděj, že chtěl za bydlení [částka], posléze [částka]. Byl slovně napaden, že vybírá poštu žalované. Postupně se přepisovaly energie a pronájmy prostor, čímž žalobce přišel o značné příjmy a podnikání, které jej mělo zajistit na stáří. Závěrem [jméno FO] dodává: „Tak bych to nějak shrnula, a to čerpám i z toho, co u nás [Anonymizováno] roky říkala sama. Všichni kolem ([Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]…) jí říkali, ať se odstěhuje, když je v [adresa] tak nešťastná, protože jsme taky všichni věděli, že má kam.“ 17. V rámci korespondence zástupců účastníků před podáním žaloby ve věci sp. zn. [spisová značka] (určení rozsahu věcného břemene) upozorňoval zástupce žalobce zástupce žalované v dopisech ze dne [datum], [datum] a [datum] s předmětem „Výzva k upuštění od rušení výkonu služebnosti“ na možnost odvolání daru pro případ, že žalovaná neuposlechne výzvy žalobce k uvolnění veškerých prostor domu podle sjednaného věcného břemene „bez omezení v tom rozsahu, jak je doposud užíval“ (č.l. 10, 12, 15 připojeného spisu [spisová značka]).

18. V e-mailech ze dne [datum] a [datum] hlásil žalobce žalované svou spotřebu elektrické energie do zahrady (č.l. 26).

19. Smlouvou o rezervaci z [Anonymizováno] (č.l. 84-85), [Anonymizováno] s přílohami z [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] (č.l. 5370), nájemními smlouvami [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] (č.l. 73-76, 71-72, 79-80), pokladními doklady (č.l. 76v-77), předávacími protokoly (č.l. 77v, 78, 80v) a výpověďmi nájemních smluv (č.l. 78v, 81) žalobce prokázal užívání nemovitosti prostřednictvím pronájmů v letech [Anonymizováno]-[Anonymizováno], o což ostatně není mezi účastníky sporu.

20. Z ostatních provedených důkazů soud nic podstatného nezjistil.

21. Na základě nesporných a zjištěných skutečností učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci řízení si na popud žalobce sjednali dne [datum] darovací smlouvu k nemovitostem vlastněným a obývaným (užívaným) žalobcem (velký rodinný dům se dvěma byty, dvěma prostory k pronájmu, garáží a zahradou), jejíž součástí bylo zřízení věcného břemene „v rozsahu, v jakém žalobce užíval předmět daru doposud“. Smlouvu pro žalobce sepsal dnes již zesnulý advokát [tituly před jménem] [jméno FO], u něhož účastníci řízení smlouvu také (každý zvlášť) podepsali.

22. Faktické výlučné užívání nemovitostí žalobcem se v době darování ani po něm nezměnilo až do roku [Anonymizováno], kdy se žalovaná přistěhovala po rozchodu s partnerem. Vzájemné neshody datují účastníci řízení shodně od roku [Anonymizováno]. Vznikaly spory o odběr a vyúčtování energií, o inkasování zisku z pronájmů a o údržbu domu. Žalobce pronajímal volné prostory (obchod v přízemí a garsonka v poschodí) do roku [Anonymizováno], kdy vypršené nájemní smlouvy již neobnovil. Od srpna [Anonymizováno] pronajímá garsonku sama žalovaná, obchod zůstává od té doby prázdný.

23. Poprvé vyzval žalobce žalovanou k vrácení daru dopisem z [datum], v němž jako důvod uvedl nesnesitelnost společného soužití trvající už [Anonymizováno][Anonymizováno]roky („neustálé hádky, ponižování a pohrdání tvoje i tvého syna, slovní napadání, výhrůžky a psychické vydírání tím, že prodá dům i se mnou. Zájem o mou osobu žádný a o majetek už vůbec ne“). Dále s možností odvolání daru pro nevděk operoval žalobce prostřednictvím svého zástupce v dopisech adresovaných zástupci žalované ze dne [datum], [datum] a [datum] pro případ, že žalovaná nebude respektovat sjednaný rozsah věcného břemene (výlučné užívání žalobcem) a obývané prostory k jeho výzvě neopustí.

24. Dne [datum] podal žalobce žalobu o určení rozsahu věcného břemene (sp. zn. [spisová značka]), které podle něj žalovaná obýváním přízemního bytu a pronájmem garsonky nepřípustně (a v rozporu s uzavřenou smlouvou) omezuje. Řízení skončilo závěrem odvolacího soudu ze dne [datum] (v právní moci [datum]), že věcné břemeno nebylo pro neurčitost vůbec platně sjednáno, neboť nestačí, že si smluvní strany v době sjednávání smlouvy mezi sebou rozuměly; obsah věcného práva zapisovaného do katastru nemovitostí musí být zřetelně seznatelný i třetím osobám.

25. Dne [datum] odeslal žalobce žalované prostřednictvím svého zástupce další odvolání daru pro nevděk, v němž popsal dva incidenty a dále své subjektivní pocity ponížení před cizími osobami, nevděku a nezájmu ze strany žalované (v podrobnostech viz bod 4 odůvodnění rozsudku). Následně podal dne [datum] projednávanou žalobu.

26. Pro nadbytečnost soud zamítl důkazní návrh žalobce výslechem svědkyně [jméno FO], neboť rozhodné skutečnosti potřebné pro právní posouzení věci zjistil z nesporných tvrzení a jiných provedených důkazů. Ze stejného důvodu zamítl soud i důkazní návrhy žalované fotografiemi č.l. 25, 27, 92, půdorysem 1. NP č.l. 93, svědeckou výpovědí [jméno FO] a mediační dohodou.

27. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

28. Podle § 40a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do [datum] (dále jen „obč. zák“), jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu podle § 49a, považuje se právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti právního úkonu nedovolá. Neplatnosti se nemůže dovolávat ten, kdo ji sám způsobil.

29. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

30. Podle § 49a obč. zák. právní úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Právní úkon je rovněž neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně. Omyl v pohnutce právní úkon neplatným nečiní.

31. Podle § 628 odst. 1, 2 obč. zák. darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá. Darovací smlouva musí být písemná, je-li předmětem daru nemovitost.

32. Podle § 630 obč. zák. dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

33. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

34. Aby se mohl soud žalobou zabývat, musel žalobce tvrdit a prokázat, že mu svědčí naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř.; vzhledem k tomu, že tvrdil nesoulad katastrálního zápisu vlastnictví předmětných nemovitostí s faktickým stavem, jeho naléhavý právní zájem na požadovaném určení byl ve smyslu § 985 o. z. dán. Po zjištění skutkového stavu však soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

35. První otázkou k řešení byla (ne)platnost darovací smlouvy v návaznosti na neplatnost věcného břemene, vyslovenou krajským soudem, a podle toho by se soud případně zabýval možností vydržení vlastnického práva žalované. Z dále popsaných důvodů soud nicméně shledal darovací smlouvu platnou.

36. Smlouva popsaná v bodě 3 odůvodnění rozsudku byla uzavřena v roce [Anonymizováno], tedy za účinnosti obč. zák.; podle § 3028 odst. 3 o. z. se tak vztahy z ní plynoucí posuzují podle staré úpravy. Věcné břemeno, které bylo sjednáno současně s darováním, shledal odvolací soud v předchozí věci sp. zn. [spisová značka] absolutně neplatným pro neurčitost (§ 37 ve spojení s § 151c odst. 1 obč. zák.). Neurčitost se však netýká samotného darování a vznikla otázka vzájemné provázanosti/dělitelnosti těchto dvou právních jednání a komu má jít případě neplatnost věcného břemene k tíži, neboť darovací smlouva by podle soudu byla neplatná pouze relativně ve smyslu § 40a ve spojení s § 49a obč. zák. Soud dospěl k závěru, že jde o právní jednání sice vzájemně provázaná, neplatnost věcného břemene nicméně sama o sobě neplatnost darovací smlouvy nutně způsobit nemusí (ve smyslu § 41 obč. zák.); ostatně podle § 49a obč. zák. omyl v pohnutce (žalobce, že spolu s darováním sjednává i platné věcné břemeno) právní jednání neplatným nečiní.

37. V řízení se zjistilo, že iniciátorem vůbec uskutečnění i obsahu právního jednání byl žalobce, který vyhledal advokáta [tituly před jménem] [jméno FO], nechal jej naformulovat znění smlouvy a takto ji účastníci podepsali. Bylo tedy na žalobci – zvlášť při vědomí neshod s druhou dcerou a skutečnosti, že další nemovitosti již nemá, aby byl při sjednávání věcného břemene zvlášť obezřetný (pochybnosti mohla vyloučit např. formulace užívání předmětu daru „v celém rozsahu“). Soud si je vědom toho, že co je zjevné nyní, tehdy být nemuselo. Vzniklá situace je nešťastná a je lidsky pochopitelné, že se žalobce spolehl na (dnes již zesnulého) [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno] na odborníka. Zároveň skutkově nebylo sporu, že od darování v roce [Anonymizováno] do roku [Anonymizováno], kdy se žalovaná přistěhovala, užíval nemovitosti celé, tedy že mezi stranami tehdy nebylo sporu o to, co sjednanou formulací „v rozsahu jako dosud“ myslely. Rozhodnutí krajského soudu je však závazné, a přestože smluvní strany mezi sebou znaly rozsah ujednaného, k platnosti věcného břemene jako věcného práva podléhajícího zápisu v katastru nemovitostí, to nestačilo.

38. Darovací smlouva nicméně podle soudu i tak zůstává v platnosti, neboť neplatné věcné břemeno nejde k tíži žalované, která neiniciovala darování, nepodílela se na tvorbě smlouvy ani nevyvolala předchozí soudní spor. Podle § 40a obč. zák. přitom platí, že „neplatnosti se nemůže dovolávat ten, kdo ji způsobil.“ 39. V dalším kroku bylo tedy nutné zabývat se uplatněním práva žalobce na odvolání daru pro nevděk. Byť bylo toto právo uplatněno dalece po [datum], vztahuje se k daru učiněnému před uvedeným datem, v souladu s § 3028 odst. 3 o. z. a závěrem Nejvyššího soudu vyjádřeným v rozsudku sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] aplikoval soud rovněž „starou“ úpravu občanského zákoníku 1964. Odvolání daru pro nevděk bylo podle této úpravy možné pro „hrubé porušení dobrých mravů“ (§ 630 obč. zák.).

40. Nevděčné chování obdarovaného nemusí přímo dosahovat intenzity trestné činnosti, vyžaduje se však zavrženíhodné, soustavné jednání značné intenzity (fyzické násilí, hrubé urážky, neposkytnutí potřebné pomoci apod.). Zároveň je jednání obdarovaného třeba hodnotit objektivním hlediskem, nikoli podle subjektivních pocitů dárce. [adresa] je třeba poměřovat podle všech okolností konkrétního případu, roli hrají i historické rodinné vztahy a jednání dárce. Platí také, že samotný nevděk k vrácení daru nestačí, stejně jako nespokojenost dárce se způsobem, jakým obdarovaný s darovanou věcí hospodaří.

41. Takové důvody však soud v projednávané věci neshledal. I kdyby měl prokázáno, že se všechna střetnutí mezi účastníky odehrála tak, jak žalobce líčí, soud v nich postrádá potřebnou intenzitu, a současně nemůže odhlédnout od skutečnosti, že narušování vztahů je minimálně vzájemné, že chybí jednoznačný původce jejich radikálního zhoršení. Je totiž prokázáno, že vztahy účastníků jsou dlouhodobě (nejméně od roku [Anonymizováno]) konfliktní a že zdrojem jejich konfliktů je společné soužití v rodinném domě, který je předmětem tohoto řízení. Není však prokázáno, že by původcem sporů byla výhradně žalovaná, a není pravdou, že by na chování dárce nezáleželo (srov. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], či sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]).

42. V jednom z popisovaných incidentů není ani tvrzeno násilí, v druhém (pokud by se odehrál, jak tvrdí žalobce) by šlo o jakési „pošťouchnutí“, těžko by šlo naznačený pohyb nazvat napadením. Vyjma těchto dvou střetnutí žalobce v dopise ze dne [datum], kterým dar odvolával naposledy, používal v zásadě jen obecné formulace bez popisu konkrétních skutků, z nichž ono „zavrženíhodné“ chování žalované dovozuje; což pro závěr o důvodnosti odvolání daru nestačí. K tvrzenému psychickému teroru nejsou popisovány žádné konkrétní incidenty, které by o něm jednoznačně svědčily („časté nadávky, urážky“ jsou již projevem subjektivního hodnocení žalobce, jak se k němu žalovaná chová, aniž by bylo zřejmé, jak se tedy vlastně konkrétně chovala). Soud znovu opakuje: nebylo prokázáno, že by pozice účastníků byly jasně rozděleny na útočníka a oběť (různé odpojování zdrojů elektřiny a vody a jejich vyúčtovávání znějí spíše jako vzájemné naschvály – viz e-maily žalobce popsané v bodech 13 a 18 odůvodnění rozsudku).

43. Ani sám žalobce zjevně nepovažoval projevy žalované za natolik neúnosné, jak líčí v nynější žalobě, vydal-li se nejprve cestou vysouzení rozsahu věcného břemene a teprve po tomto neúspěchu žádal vrácení daru (kterým do té doby jen hrozil), přestože skutky, které tvrdí, z velké části předcházejí podání první žaloby ve věci [spisová značka] z dubna [Anonymizováno] (neshody od [Anonymizováno], přepis energií na žalovanou v dubnu [Anonymizováno], dopis z května [Anonymizováno], „[Anonymizováno]“ incident z ledna [Anonymizováno], dopisy zástupců před podáním první žaloby).

44. Jak je uvedeno výše, nedostatečný projev vděku (z pohledu dárce) ani nespokojenost dárce se způsobem hospodaření s darovanou věcí na vrácení daru nestačí. Což jsou obojí motivy, které soudu z podání a účastnické výpovědi žalobce vystupují (žalobce si nepřeje, aby potenciál výnosu z pronájmů zůstal nevyužit, nesouhlasil s pořízením fotovoltaiky, kamerového systému, údržbou zahrady i domu apod.).

45. Bez významu nezůstala při úvahách soudu ani skutečnost, že žalovaná žalobci po rozhodnutí krajského soudu opakovaně nabízela možnost zřízení nového věcného břemene (dnes služebnosti), kterou žalobce nepřijal. Spíše, než pro záměr odvolat dar pro nevděk tak počínání žalobce svědčí pro domněnku, že si své dřívější rozhodnutí darovat předmětné nemovitosti žalované rozmyslel (ať už z vlastní vůle, či pod vlivem okolí) a lituje jej. Darování je však dvoustranným právním jednáním a právě proto – nedojdou-li smluvní strany shodné vůle – lze jeho právní účinky jednostranně zvrátit/změnit pouze obtížným a omezeným, zákonem (či samotnou smlouvou) předvídaným způsobem. Což se zde nestalo. Nastalou situaci jistě nemohl žalobce v roce [Anonymizováno] předvídat, soud je nicméně nadále přesvědčen, že tato okolnost nemá jít k tíži žalované. Jinými slovy, žalovaná nežádoucí právní stav nevyvolala ani nijak nezapříčinila.

46. Tvrzený nevděk tedy podle soudu nedosahuje intenzity, která by na zrušení daru stačila, a důvodnost žaloby nezaloží ani skutečnost, že společné soužití účastníků pod jednou střechou zjevně nesvědčí ani jednomu z nich. Odvolání daru žalobcem není platným právním jednáním a zůstává bez právních účinků. [právnická osoba] uvedené dospěl soud k závěru, že vlastníkem předmětných nemovitostí je na základě darovací smlouvy z roku [Anonymizováno] žalovaná. Katastrální zápis je tak souladný s faktickým stavem a žaloba není důvodná; proto ji soud zamítl.

47. Ve věci úspěšné žalované náleží podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhrada nákladů řízení spočívající v odměně advokáta za dva úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě) ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), a za jeden půlúkon (odpověď na předžalobní výzvu) ve smyslu § 11 odst. 2 písm. h) a. t. po [částka] (resp. [částka]) podle § 7 odst. 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) a. t., ve znění účinném do [datum] (tj. vycházeje z tarifní hodnoty [částka]), včetně režijního paušálu po [částka] za každý z uvedených úkonů podle § 13 odst. 4 a. t., ve znění účinném do [datum], a dále za šest úkonů právní služby (vyjádření z [datum], ze [datum], z [datum] a z [datum], účast na jednání [datum] přesahující 2hod) ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d), g) a. t., a za čtyři půlúkony (účast na přípravném jednání dne [datum] a [datum], replika z [datum] a účast na vyhlášení rozsudku [datum]) ve smyslu § 11 odst. 2 písm. f), g), h) a. t. po [částka] (resp. [částka]) podle § 7 odst. 5 ve spojení s § 9a odst. 1 písm. d) a. t., ve znění účinném od [datum] (tj. vycházeje z tarifní hodnoty [částka]), včetně režijního paušálu po [částka] za každý z uvedených úkonů podle § 13 odst. 4 a. t., ve znění účinném od [datum], a 21 % DPH ve výši [částka].

Poučení