6 C 293/2016

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vyklizení nemovitosti takto:

Výrok

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla uznána povinnou vyklidit nemovitosti nacházející se na adrese [adresa], [část obce], tedy pozemek parc. [číslo] zastavěnou plochu a nádvoří o výměře 400m2, v obci [obec], k. ú. [část obce], jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení a dále pozemek parc. [číslo] zahrada o výměře 1382m2, v obci [obec], k. ú. [část obce], a to vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [anonymizováno] [obec], [stát. instituce] na [list vlastnictví] a vyklizené nemovitosti předat žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit na znalečném České republice na účet zdejšího soudu částku, jejíž výše bude uvedena v samostatném rozhodnutí soudu, a to do tří dnů od právní moci tohoto samostatného soudního rozhodnutí.

IV. Soudem ustanovenému zástupci žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] se přiznává odměna za zastupování ve výši 21 780 Kč.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na nákladech řízení částku, jejíž výše bude uvedena v samostatném rozhodnutí soudu, a to do tří dnů od právní moci tohoto samostatného soudního rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Právní předchůdce žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 12.9.2016 domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované vyklidit nemovitosti nacházející se na adrese [adresa], tedy pozemek parc. [číslo] zastavěnou plochu a nádvoří o výměře 400 m2 v obci [obec], k.ú. [část obce], jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení, a dále pozemek parc. [číslo] zahrada o výměře 1382 m2, v obci [obec], k.ú. [část obce] („ nemovitost“). Žalobu odůvodnil tak, že dne 1.4.2016 uzavřel se žalovanou dohodu o narovnání, na základě které došlo k vyrovnání závazků z kupní smlouvy nemovité věci ze dne 7.12.2015, na jejímž základě koupil od žalované nemovitost. Vlastnické právo právního předchůdce žalobkyně k nemovitosti je zapsáno rovněž v katastru nemovitostí. Dle dohody o narovnání byla žalovaná povinna vyklidit nemovitost do 31.5.2016, přičemž pokud tuto povinnost žalovaná nesplní ani do 31.7.2016, je povinen vyklidit nemovitost na náklady žalované sám právní předchůdce žalobkyně. Ve vyjádření ze dne 1.6.2017 pak právní předchůdce žalobkyně upřesnil, že kupní smlouva na nemovitost sice obsahuje kupní cenu ve výši 1 500 000 Kč, nešlo však o finální kupní cenu, ta činila cca 4 500 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně totiž uhradil žalované dne 9.12.2015 částku 115 000 Kč, dne 6.1.2016 částku 54 000 Kč a dne 18.1.2016 částku 2 000 000 Kč. Všechny tyto platby byly realizovány v hotovosti v advokátní kanceláři [anonymizována dvě slova], za přítomnosti právního předchůdce žalobkyně, žalované, Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, pana [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Všechny tyto platby byly vyplaceny oproti vystavení směnek.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasí, kupní smlouvu i dohodu o narovnání považuje za absolutně neplatné, neboť právní předchůdce žalobkyně při jejich uzavření využil tísně a onemocnění žalované. Žalovaná dále uvedla, že v době podpisu kupní smlouvy nebyla vlastnicí nemovitosti.

3. Právní předchůdce žalobkyně v průběhu řízení zemřel, proto soud rozhodl usnesením ze dne 31.1.2019, sp.zn. 6C 293/2016-163, které nabylo právní moci dne 23.2.2019, o pokračování v řízení se žalobkyní jako jeho právní nástupkyní.

4. Soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z účastnického výslechu právního předchůdce žalobkyně soud zjistil, že se s žalovanou seznámil v roce 2015 nebo 2016, kdy se žalovaná snažila řešit své finanční problémy. Právní předchůdce žalobkyně jí měl poskytnout půjčku s tím, že zajištěna měla být zástavou nemovitosti žalované a pokud by žalovaná nebyla schopna své závazky plnit, došlo by k prodeji její nemovitosti. Právní předchůdce žalobkyně se s žalovanou seznámil přes finančního poradce. Právní předchůdce žalobkyně neměl pocit, že by žalovaná nevěděla, co podepisuje. Dle dohody mělo dojít nejprve k vyplacení kvitance, pak podepsání kupní smlouvy a následnému vyplácení exekucí žalované, dále podepsání dohody o narovnání. Právní předchůdce žalobkyně měl od začátku zájem o koupi nemovitosti ve vlastnictví žalované. Domníval se, že jediným dluhem žalované je smlouva o zápůjčce, která byla prvním krokem k vyplacení kvitance. Právní předchůdce žalobkyně veškeré dokumenty podepisoval až poté, co na nich již byl ověřený podpis žalované. Právní předchůdce žalobkyně uvedl, že žalované fyzicky žádné peníze na základě smlouvy o zápůjčce nepředal, vše se řešilo formou zápočtu. Peníze z půjčky ve výši 1 500 000 Kč byly vypláceny v kvitanci a pak byly vypláceny další půjčky žalované, např. vůči [příjmení] [jméno]. K tomu uvedl, že tyto peníze byly žalované předávány v hotovosti, neboť žalovaná měla na sebe vedené exekuce. Smlouva o koupi nemovitosti byla mezi účastníky uzavřena asi měsíc po uzavření smlouvy o půjčce. V této lhůtě po uzavření smlouvy se účastníci ústně dohodli, že žalovaná sdělí, zda je schopna právnímu předchůdci žalobkyně vrátit půjčené finanční prostředky, tedy 1 500 000 Kč, nebo zda dojde k prodeji nemovitosti se zápočtem zapůjčených peněz, a rovněž ke vzniku povinnosti žalované vystěhovat se z nemovitosti. Žalovaná nikdy až do podání žaloby platnost kupní smlouvy nezpochybňovala. Právní předchůdce žalobkyně nevěděl o zdravotních problémech žalované, ani že se léčí na psychiatrii. Právní předchůdce žalobkyně uvedl, že celkově vyplatil žalované v souvislosti s koupí nemovitosti asi 4 500 000 Kč. V době koupě nemovitosti na ní vázl zajišťovací převod práva ve prospěch pana [příjmení]. Dle názoru právního předchůdce žalobkyně byla hodnota nemovitosti asi 5 500 000 Kč, neboť je v záplavové oblasti a je nezkolaudovaná. Cílem smluvních ujednání mezi účastníky bylo, aby na nemovitost nebyly vedeny další a další exekuce. Veškeré vyplacené prostředky pak měly být použity jako zápočet do konečné kupní ceny a v této souvislosti byla podepsána dohoda o narovnání. Dle právního předchůdce žalobkyně se účastníci po uzavření kupní smlouvy ústně dohodli, že celková kupní cena za nemovitost bude ve skutečnosti 4 500 000 Kč.

6. Z účastnického výslechu žalované soud zjistil, že měla finanční problémy, které nevěděla, jak řešit. Proto se obrátila na pana [příjmení]. V té době už měla žalovaná dluhy vůči panu [příjmení] a bála se, aby nepřišla o nemovitost. Žalovaná měla několik schůzek s panem [příjmení] a paní [jméno], která jí měla půjčit peníze tak, aby žalovaná nepřišla o nemovitost. Následně se objevil právní předchůdce žalobkyně jako člověk, který žalované peníze půjčí. [příjmení] [jméno] vystupovala jako zástupkyně právního předchůdce žalobkyně. Veškeré smlouvy podepsala žalovaná v kanceláři pana [příjmení] na Strossmayerově náměstí. Předloženým smlouvám nerozuměla, proto je místo ní studoval pan [příjmení], který zhodnotil, že žalovaná může smlouvy podepsat. Následně se ověřoval podpis pouze žalované v nějaké pobočce za rohem. Žalovaná má základní vzdělání, číst a psát umí, omezena ve svéprávnosti není. Žalovaná smlouvy před podpisem nečetla, neboť jim stejně nerozuměla, udělal to za ni pan [příjmení]. Žalovaná se s právním předchůdcem žalobkyně sešla pouze jednou, a to když došlo na to, že mu má vrátit 1 500 000 Kč Tyto peníze pro něj však neměla, což mu sdělila, a od té doby ho již neviděla. Měla za to, že právní předchůdce žalobkyně počká, o čemž ji ujišťoval i pan [příjmení]. Následovaly však dopisy právního předchůdce žalobkyně s výzvami k vyklizení nemovitosti. Žalovaná uznává, že právní předchůdce žalobkyně jí poskytl půjčku 1 500 000 Kč, přičemž 1 300 000 Kč byl použit na úhradu dluhu vůči panu [příjmení] a zbývajících 200 000 Kč jí bylo poskytnuto ve směnkách na úhradu poplatků, elektřiny a menších dluhů. Žádné další prostředky nad rámec 1 500 000 Kč právní předchůdce žalobkyně žalované neposkytl. Žalovaná se léčí na psychiatrii, v době podpisu smluv nebyla v dobrém psychickém stavu. Důvodem byly dluhy, rozvod a nezaměstnanost. Skutečnost, že nemovitost je prodána, zjistila žalovaná až od svých přátel.

7. Z dopisu MUDr. [jméno] [příjmení] [příjmení], ze dne 12.6.2017, soud zjistil, že žalovaná je v její péči na psychiatrii od 16.7.2015, kdy diagnostický závěr byl panická porucha. Ke stabilizaci stavu (ke dni podání zprávy) doposud nedošlo.

8. Ze žádosti o poskytnutí součinnosti – vyřízení ze dne 21.6.2017 České pošty soud zjistil, že ověřovací doložka poř. [číslo] souhlasí s údaji v ověřovací knize této pobočky. Dne 1.4.2016 byl na této pobočce ověřen podpis [celé jméno žalované], [datum narození], a to v ověřovací knize [číslo] pod pořadovým [číslo] šlo o Dohodu o narovnání.

9. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], bankovního poradce, soud zjistil, že se svědek nejprve poznal se žalovanou, až poté s právním předchůdcem žalobkyně. S žalovanou měl svědek pracovní vztah asi od roku 2011, kdy jí vyřizoval dva úvěry, které se týkaly rekonstrukce nemovitosti. Další kontakt mezi svědkem a žalovanou proběhl až v roce 2015, kdy žalovaná potřebovala vyřešit velké dluhy na nemovitosti. Svědek musel věc řešit s nebankovními institucemi, neboť banky nebyly ochotny žalované půjčit z důvodu jejích exekucí. Svědek zjistil, že žalovaná již v té době nebyla vlastnicí nemovitosti, neboť ji převedla na pana [příjmení]. Žalovaná potřebovala rychlou pomoc, proto svědek oslovil právního předchůdce žalobkyně, který byl jeho klientem. Právní předchůdce žalobkyně nakonec souhlasil a poskytl žalované částku 1 500 000 Kč na splacení dluhu vůči panu [příjmení] a ještě další částky na úhradu jejích dalších závazků. V lednu 2016 pak žalovaná dostala od právního předchůdce žalobkyně ještě další 2 000 000 Kč, a to v hotovosti. Svědek uvedl, že před podpisem kupní smlouvy na nemovitost v kanceláři pana [příjmení] bylo žalované vše vysvětleno, takže jistě věděla, co podepisuje. Sama si v kanceláři smlouvy četla. Žalovaná dostala koncept smlouvy týden před jejím podpisem, mohla si jej tedy prostudovat doma. V této kanceláři pak žalovaná podepisovala i směnky. Svědek tvrdí, že byl u toho, když právní předchůdce žalobkyně žalované předával částku 2 000 000 Kč. Svědek má za to, že mezi účastníky byla domluva, že si žalovaná může od právního předchůdce žalobkyně koupit nemovitost zpět, pokud sežene peníze. K tomu však nedošlo. Žalovaná si svědkovi nikdy nestěžovala na jakékoli psychické potíže. Dle svědka nebyla kupní cena uvedená ve smlouvě definitivní. Svědek se domnívá, že finální kupní cena byla asi 4 500 000 Kč. Svědek měl se žalovanou rovněž partnerský vztah od listopadu 2015 do března 2016, důvodem rozchodu bylo neustálé zadlužování žalované.

10. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], realitní makléřky, soud zjistil, že svědkyně zná právního předchůdce žalobkyně přes 20 let, je to její kamarád, s žalovanou ji seznámil právní předchůdce žalobkyně. Žalovaná jí byla představena jako paní, která má zájem prodat nemovitost. V té době již byla nemovitost převedena na pana [příjmení] a žalovaná potřebovala peníze na jeho vyplacení a převedení nemovitosti zpět do jejího vlastnictví. Byla domluvena kupní cena za nemovitost ve výši 1 500 000 Kč a z této částky měl být vypořádán dluh vůči panu [příjmení] Kupní smlouva se uzavřela až poté, co byla nemovitost převedena zpět na žalovanou. [příjmení] [příjmení], který smlouvy připravoval, před podpisem vždy jejich obsah vysvětlil. Ústně bylo dohodnuto, že právní předchůdce žalobkyně poskytne žalované další peníze tak, aby kupní cena celkem činila asi 4 000 000 Kč. Veškeré částky byly žalované předávány v hotovosti. Žalovaná na jednotlivé částky podepisovala směnku. Žalovaná působila normálně, nebyly u ní žádné známky psychické poruchy. Žalovaná působila tak, že chce nemovitost prodat. Veškeré vzájemné vztahy pak byly ukončeny dohodou o narovnání.

11. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, soud zjistil, že byl osloven oběma účastníky se žádostí o sepis kupní smlouvy. Obě strany byly podpisu přítomny a obě strany si smlouvu přečetly. Kromě obou účastníků byl přítomen ještě pan [příjmení] a paní [příjmení]. Žalovaná neměla ke smlouvě připomínky. Žalovaná se chovala soudně, normálně, nebyla žádná pochybnost o jejím duševním zdraví. V kanceláři svědka došlo ještě k dalším schůzkám, na kterých byly žalované předávány peníze v hotovosti, vždy to ale bylo do zákonného limitu, tedy asi 200 000 Kč. Svědek má za to, že celkově byla mezi účastníky dohodnuta kupní cena ve výši asi 4 000 000 Kč, svědek si však není jist, zda šlo o písemnou dohodu. Tuto kupní cenu svědek dovozuje i z dohody o narovnání.

12. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], právníka, soud zjistil, že žalovanou poznal asi před třemi lety přes pana [příjmení], který mu sdělil, že žalovaná potřebuje půjčit peníze. Při jednání na svědka žalovaná působila normálně, nikdy si nikomu nestěžovala, že by měla duševní problémy. Svědek jí půjčil 1 000 000 Kč, přičemž dluh byl zajištěn zajišťovacím převodem práva k nemovitosti. Tento dluh žalovaná splatila ještě před termínem splatnosti, a to prostřednictvím právního předchůdce žalobkyně. Svědek má za to, že žalovaná věděla, co dělá. Potřebovala půjčit peníze a bylo jí zřejmé, že závazek je třeba zajistit. Peníze od žalované byly svědkovi vyplaceny z úschovy [jméno] [příjmení].

13. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, ze dne 10.10.2017, soud zjistil, že schopnost žalované v předmětném období vnímat a rozpoznat důsledky svého jednání a porozumět předloženému textu smluv byla nenarušená. Intelekt žalované odpovídá širší populační normě, v pásmu lehkého podprůměru. Nejedná se však o defekt v okruhu mentální retardace. Struktura její osobnosti je nevyrovnaná, nezralá, ve vztazích k mužům nejistá, přístupná manipulaci. Ovlivnitelnost posuzované je při citové angažovanosti významná, nikoli však nekontrolovatelná. Sebeprezentace posuzované jako nevědomé, intelektově slabé, bezradné a důvěřivé ženy, která se v krizové situaci stala obětí zištné manipulace, nekoresponduje se zdokumentovanými skutečnostmi ani s jejím projevem při znaleckém vyšetření. Její pokusy demonstrovat vlastní nekompetenci jsou spíše projevem účelových snah o únik, než projevem zásadního vrozeného nedostatku intelektu či duševní poruchy ve smyslu duševní nemoci.

14. Z výslechu znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že i po prostudování ambulantních zpráv psychiatričky žalované setrvává na svých závěrech uvedených ve zpracovaném znaleckém posudku. Znalec je ohledně hodnocení stavu žalované ve shodě s její ošetřující lékařkou. Znalec vedl rozhovor se žalovanou minimálně hodinu, žalovaná odpovídala srozumitelně. Dále soud z tohoto výslechu zjistil, že žalovaná se vlivem tíživé finanční situace dostala do depresivní nálady, avšak její projevy nedosahovaly takové hloubky, aby primárně ovlivnily chování žalované. Intelektové schopnosti žalované nelze označit za významně podprůměrné. Žalovaná sama sebe považuje za nezodpovědnou, vědomě nečte smlouvy, kterým nerozumí, přesto je však podepíše.

15. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalkyně], znalkyně v oboru písmoznalectví, ze dne 14.10.2019, soud zjistil, že sporný podpis ve znění„ [celé jméno žalované]“ na směnce vystavené dne 18.1.2016 na částku 2 000 000 Kč a splatné dne 28.2.2016 v rubrice„ podpis výstavce směnky (dlužníka)“ je s vysokou pravděpodobností pravým podpisem [celé jméno žalované]. [příjmení] podpis ve znění„ [celé jméno žalované]“ na Dohodě o narovnání ze dne 1.4.2016 je rovněž s vysokou pravděpodobností pravým podpisem [celé jméno žalované]. Znalkyně se ztotožnila se závěry znalce [příjmení].

16. Z výslechu znalkyně [celé jméno znalkyně], znalkyně, soud zjistil, že znalkyně měla dostatečné množství srovnávacích materiálů. Své znalecké závěry považuje za shodné se závěry znalce [příjmení].

17. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 12.8.2016, [list vlastnictví], k.ú. [část obce], [územní celek], soud zjistil, že vlastnické právo k nemovitosti bylo k tomuto dni zapsáno ve prospěch právního předchůdce žalobkyně. K tomuto dni bylo na příslušném listu vlastnictví zapsáno zástavní právo smluvní pro pohledávku ve výši 1 500 000 Kč s příslušenstvím ze dne 24.11.2015 ve prospěch právního předchůdce žalobkyně. Vlastnické právo právního předchůdce žalobkyně bylo do katastru nemovitostí zapsáno na základě kupní smlouvy ze dne 24.11.2015, právní účinky vkladu vlastnického práva nastaly ke dni 7.12.2015.

18. Ze Smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 5.11.2015 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal žalované poskytnout zápůjčku ve výši 1 500 000 Kč, a to vyplacením do advokátní úschovy. Mezi stranami byl sjednán úrok ve výši 70 000 Kč. Žalovaná byla povinna zápůjčku vrátit právnímu předchůdci žalobkyně na jeho vyzvání, nejpozději však do 28.2.2016. Část zápůjčky ve výši 1 300 000 Kč byla poskytnuta za účelem úhrady dluhu žalované vůči [jméno] [příjmení], který byl zajištěn zajišťovacím převodem práva k nemovitosti. Část zápůjčky ve výši 200 000 Kč nebyla účelově vázána.

19. Ze Smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně jako zástavním věřitelem, [jméno] [příjmení] jako zástavcem a žalovanou jako zástavním dlužníkem dne 20.11.2015 soud zjistil, že na základě této smlouvy došlo k zastavení nemovitosti ve prospěch právního předchůdce žalobkyně. Šlo o zajištění jeho pohledávky ve výši 1 500 000 Kč vůči žalované na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 5.11.2015.

20. Ze Smlouvy o koupi nemovité věci uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 24.11.2015 soud zjistil, že žalovaná jako prodávající se zavázala touto smlouvou prodat nemovitost právnímu předchůdci žalobkyně jako kupujícímu. Kupní cena dle čl. 5 činila 1 500 000 Kč. Dle čl. 6 měla být kupní cena započítána na zápůjčku poskytnutou žalované na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 5.11.2015. Tímto měly být veškeré nároky smluvních stran zcela vyrovnány.

21. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce], znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, [číslo] ze dne 30.11.2020, soud zjistil, že cena obvyklá nemovitosti ke dni 24.11.2015 byla znalcem stanovena na částku 10 320 000 Kč. Znalec zohlednil ve své analýze zanedbaný stavebně technický stav nemovitosti, dále skutečnost, že část nemovitosti se nachází v záplavové oblasti i skutečnost, že budova [adresa] není řádně zkolaudována. Komerční atraktivitu nemovitosti hodnotí znalec z výše uvedených důvodů jako nižší a jako nejvhodnější řešení uvažuje demolici stávající stavby a výstavbu nového objektu.

22. Z výslechu znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že je téměř jisté, že by případný kupec nemovitosti budovu demoloval a vystavěl nový objekt, proto znalec použil ještě druhou oceňovací metodu, tedy ocenění pozemku se zohledněním nákladů na demolici. Znalec tedy vzal při stanovení obvyklé ceny v úvahu stavebně technický stav objektu. Kromě problematického stavebně technického stavu nemovitosti znalec zohlednil i absenci stavebního povolení pro druhé nadzemní podlaží.

23. Z Dohody o narovnání uzavřené mezi žalovanou jako dlužníkem a právním předchůdcem žalobkyně jako věřitelem ze dne 1.4.2016 soud zjistil, že touto dohodou mělo dojít k úplnému a konečnému narovnání vzájemných smluvních vztahů smluvních stran. Smluvní strany prohlásily, že právní předchůdce žalobkyně zapůjčil žalované částku 1 500 000 Kč, že mezi nimi došlo k uzavření kupní smlouvy ze dne 7.12.2015, jejímž předmětem byl prodej nemovitosti a dále, že dlužník vystavil ve prospěch věřitele tři směnky vlastní, na směnečné sumy 2 000 000 Kč, 54 000 Kč a 115 000 Kč. V této dohodě učinily smluvní strany nesporným, že žalovaná na výše uvedené závazky neuhradila ničeho a že právní předchůdce žalobkyně byl oprávněn započíst zápůjčku na kupní cenu dle kupní smlouvy ze dne 7.12.2015. Dále se v této dohodě o narovnání strany dohodly, že žalovaná vyklidí nemovitost nejpozději do 31.5.2016. Převedením nemovitosti na právního předchůdce žalobkyně měly být vzájemné závazky a pohledávky žalované a právního předchůdce žalobkyně vypořádány.

24. Z kvitance vystavené [jméno] [příjmení] jako věřitelem žalované, ze dne 2.12.2015, soud zjistil, že tohoto dne [jméno] [příjmení] potvrdil, že mu byl z advokátní úschovy [jméno] [příjmení] uhrazen téhož dne dluh žalované ve výši 1 300 000 Kč, čímž zanikl zajišťovací převod práva k nemovitosti.

25. Z kopie směnky vlastní ze dne 9.12.2015 soud zjistil, že žalovaná vystavila ve prospěch právního předchůdce žalobkyně směnku vlastní na směnečnou sumu 115 000 Kč, s datem splatnosti 28.2.2016.

26. Z kopie směnky vlastní ze dne 6.1.2016 soud zjistil, že žalovaná vystavila ve prospěch právního předchůdce žalobkyně směnku vlastní na směnečnou sumu 54 000 Kč, s datem splatnosti 31.1.2016.

27. Z kopie směnky vlastní ze dne 18.1.2016 soud zjistil, že žalovaná vystavila ve prospěch právního předchůdce žalobkyně směnku vlastní na směnečnou sumu 2 000 000 Kč, s datem splatnosti 28.2.2016.

28. Z ostatních v řízení provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo pro právní posouzení věci, a proto je dále nehodnotil.

29. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.) a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

30. Dne 5.11.2015 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku 1 500 000 Kč, ze které byl uhrazen dluh žalované vůči panu [jméno] [příjmení], zajištěný zajišťovacím převodem práva k nemovitosti. Dluh byl uhrazen vyplacením částky 1 300 000 Kč z advokátní úschovy Mgr. [příjmení] dne 2.12.2015. Zbylých 200 000 Kč byly žalované poskytnuty na úhradu jejích dalších dluhů. Žalovaná byla povinna vrátit zápůjčku s úrokem nejpozději do 28.2.2016. Zápůjčka byla zajištěna zástavním právem k nemovitosti. Dne 24.11.2015 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena kupní smlouva, na základě které žalovaná prodala právnímu předchůdci žalobkyně nemovitost za kupní cenu ve výši 1 500 000 Kč, přičemž k zaplacení kupní ceny došlo formou zápočtu oproti výše uvedené zápůjčce. Vlastnické právo právního předchůdce žalobkyně bylo na základě této smlouvy zapsáno s účinky ke dni 7.12.2015. Žalovaná měla v té době četné dluhy, jejím jediným majetkem byla nemovitost. Kontakt na právního předchůdce žalobkyně jí zprostředkoval pan [příjmení], bankovní poradce a její tehdejší partner, který jí pomáhal vyřešit dluhy. Nad rámec zápůjčky poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované ještě další peníze, a to na základě směnek vlastních vystavených žalovanou ze dne 9.12.2015 na směnečnou sumu 115 000 Kč, ze dne 6.1.2016 na směnečnou sumu 54 000 Kč a ze dne 18.1.2016 na směnečnou sumu 2 000 000 Kč. Dne 1.4.2016 uzavřela žalovaná jako dlužnice s právním předchůdcem žalobkyně jako věřitelem dohodu o narovnání, ve které strany prohlásily, že do 31.5.2016 žalovaná vyklidí nemovitost a tím budou veškeré závazky mezi stranami vypořádány. V této dohodě o narovnání bylo uvedeno, že kupní cena dle smlouvy ze dne 24.11.2015 byla započítána oproti zápůjčce ze dne 5.11.2015. Obvyklá cena nemovitosti ke dni 24.11.2015 byla 10 320 000 Kč. Žalovaná se léčí na psychiatrii, trpí panickou poruchou. Schopnost žalované v předmětném období vnímat a rozpoznat důsledky svého jednání a porozumět předloženému textu smluv byla nenarušená.

31. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

32. Podle ust. § 1796 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

33. Podle ust. § 586 odst. 1 občanského zákoníku, je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

34. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek ze dne 26.1.2010, sp.zn.. 30 Cdo 4665/2009) jsou lichevní smlouvy takové smlouvy, které smluvní strana uzavře zneužívajíc něčí nezkušenosti, tísně nebo rozumové slabosti nebo něčího rozrušení, přičemž dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru. Objektivním znakem lichevní smlouvy o převodu nemovitosti tak je existence písemně uzavřené smlouvy o převodu nemovitosti, v níž je poskytované plnění v hrubém (podstatném) nepoměru oproti hodnotě převáděného majetku. Mezi subjektivní znaky lichevní smlouvy náleží např. rozumová slabost, tíseň, lehkomyslnost, stav rozrušení nebo nezkušenost převodce.

35. Soud v dané věci shledal v případě kupní smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně jako kupujícím a žalovanou jako prodávající naplnění jak objektivního, tak subjektivního znaku lichevní smlouvy. Písemně uzavřená kupní smlouva ze dne 24.11.2015, na základě které bylo převedeno vlastnické právo k nemovitosti ze žalované na právního předchůdce žalobkyně ke dni 7.12.2015, obsahuje dohodu o kupní ceně ve výši 1 500 000 Kč, přičemž znaleckým posudkem Ing. [celé jméno znalce] bylo prokázáno, že obvyklá cena nemovitosti ke dni uzavření kupní smlouvy činila 10 320 000 Kč. Nemovitost tak byla na právního předchůdce žalobkyně převedena za cca 15 % její tržní ceny. Soud nemá pochybnosti o závěrech znalce [příjmení] [celé jméno znalce], který je řádně a srozumitelně vysvětlil jak v písemném posudku, tak při svém výslechu. Znalec provedl při svém zkoumání porovnání s dostatečným vzorkem obdobných nemovitostí, přičemž zohlednil specifičnost posuzované nemovitosti. Ve výsledné ceně zohlednil jak skutečnost, že se nemovitost nachází částečně v záplavové oblasti, tak skutečnost, že druhé nadzemní podlažní nemovitosti je v podstatě černou stavbou. Současně zohlednil havarijní stav nemovitosti, když dospěl k závěru, že potenciální kupující by musel přistoupit k demolici objektu a výstavbě nové stavby. Soud tak má za to, že se znalec při stanovení obvyklé ceny vypořádal s veškerými námitkami žalobkyně a své závěry srozumitelně odůvodnil. Soud má s ohledem na výše uvedené za prokázáno, že poskytnuté plnění ve výši sjednané kupní ceny 1 500 000 Kč je v hrubém nepoměru k hodnotě nemovitosti, která byla téměř sedmkrát vyšší. Současně soud neshledal žádné okolnosti objektivního charakteru, pro které by měla být kupní cena nemovitosti takto významně snížena. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že kupní cena byla ve skutečnosti 4 500 000 Kč, soud mu nemohl uvěřit. Kupní cena byla v kupní smlouvě sjednána jednoznačně, fixní částkou 1 500 000 Kč. V řízení bylo sice prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl následně žalované další peněžní prostředky, k tomu však došlo na základě vystavených směnek vlastních ze strany žalované, a jde tak o dluhy se samostatným právním titulem. Skutečnost, že žalovaná na tyto částky vystavovala směnky vlastní, tedy přímo vyvrací tvrzení o tom, že by mělo jít o doplatek kupní ceny. Z právního hlediska šlo o nový, samostatně vymahatelný dluh žalované vůči právnímu předchůdci žalobkyně. I kdyby však žalovaná obdržela od právního předchůdce žalobkyně částku 4 500 000 Kč jako kupní cenu nemovitosti, byla by i tato částka v hrubém nepoměru k hodnotě nemovitosti.

36. Pokud jde o subjektivní znak lichevní smlouvy, shledal soud v daném případě tíseň a lehkomyslnost na straně žalované, kterou právní předchůdce žalobkyně zneužil. Právnímu předchůdci žalobkyně bylo známo, že žalovaná má velké množství dluhů, které není schopna hradit, a je tedy v tzv. dluhové pasti. Muselo mu být přitom zřejmé, že hlavním motivem žalované k další půjčce je snaha o zachování vlastnického práva k nemovitosti, která tvořila její jediný majetek vyšší hodnoty. Současně však sám v řízení potvrdil, že měl od počátku zájem o tuto nemovitost, jinak by žalované nebyl ochoten půjčit. K tísni žalované přitom právní předchůdce žalobkyně sám významně přispěl, když nejprve se žalovanou uzavřel smlouvu o zápůjčce (5.11.2015) k zaplacení jejího dluhu vůči panu [příjmení] tak, aby vlastnické právo k nemovitosti znovu nabyla (resp. aby došlo k naplnění rozvazovací podmínky zajišťovacího převodu práva), dluh ze zápůjčky si zajistil zástavním právem k nemovitosti, přesto však pouhé tři týdny po uzavření smlouvy o zápůjčce uzavřel se žalovanou předmětnou kupní smlouvu. Muselo mu tak být zřejmé, že žalovaná ve své situaci si nebude evidentně schopna opatřit v tak krátké době peněžní prostředky k vrácení zápůjčky včetně úroku. Takto krátká splatnost na tak vysokou částku je ostatně zcela nestandardní i mezi subjekty, které mají příznivější finanční historii. Po provedeném dokazování soud nemá pochyb, že žalovaná si při řešení svých záležitostí počínala zcela nezodpovědně a lehkomyslně, zavazovala se k novým a novým dluhům, i když jí bylo zřejmé, že je nebude schopna splácet a nadto vědomě podepisovala smlouvy, jejichž znění si předem nepřečetla s prostým odůvodněním, že jim stejně nerozumí. Jak uzavřel znalec [příjmení] [celé jméno znalce], žalovaná si je své lehkomyslnosti vědoma, nejde o intelektově slabou, bezradnou ženu, která se stala obětí manipulace. Její depresivní stavy byly způsobeny reálnou hrozbou ztráty rodinného majetku, kterou si uvědomovala. Její pokusy demonstrovat vlastní nekompetenci jsou však spíše projevem účelových snah o únik než projevem zásadního vrozeného nedostatku intelektu či duševní poruchy ve smyslu duševní nemoci. Přesto však soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně zneužil tísně (způsobené reálnou hrozbou ztráty nemovitosti) a lehkomyslnosti žalované a vědomě z nich těžil při uzavření kupní smlouvy s poskytnutým plněním, které je v hrubém nepoměru k hodnotě nemovitosti. Tíseň a lehkomyslnost žalované tak byla nepochybně příčinou uzavření předmětné kupní smlouvy. Z výše popsaných důvodů tak má soud za prokázáno, že kupní smlouva ze dne 24.11.2015 naplňuje znaky lichevní smlouvy ve smyslu ust. § 1796 občanského zákoníku, a je proto neplatná. Ve smyslu ust. § 586 občanského zákoníku jde o neplatnost relativní, které se však žalovaná v řízení dovolala. K převodu nemovitosti ze žalované na právního předchůdce žalobkyně proto platně nedošlo a žaloba o vyklizení nemovitosti není důvodná. Soudu proto nezbylo, než ji zamítnout, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

37. O náhradě nákladů řízení mezi účastnicemi soud rozhodl tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované náklady řízení nevznikly (§ 142 odst. 1 o.s.ř.).

38. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Procesně neúspěšná žalobkyně tak je povinna nahradit státu náklady na znalečné, přiznané znalcům [celé jméno znalce], [celé jméno znalkyně] a [celé jméno znalce]. Vzhledem ke skutečnosti, že ke dni vyhlášení rozsudku nebylo dosud přiznáno znalečné znalci [příjmení] [celé jméno znalce] za přípravu a výpověď při jednání dne 31.5.2021, a tedy není známa souhrnná částka znalečného, formuloval soud výrok III. rozsudku, jak v něm uvedeno.

39. Usnesením zdejšího soudu ze dne 9.3.2017, č.j. 6C 293/2016-37, soud ustanovil žalované zástupce z řad advokátů, JUDr. [jméno] [příjmení], k ochraně jejích zájmů. Za zastupování žalované jejímu právnímu zástupci náleží odměna a paušální náhrada hotových výdajů. Odměna právního zástupce žalované spočívá ve 12 úkonech právní služby po 1 200 Kč ve smyslu ust. § 9 odst. 1 ve spojení ve spojení s ust. § 7 odst. 4 a ve spojení s ust. § 12a odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (první porada včetně přípravy a převzetí ze dne 9.3.2017, účast při jednání soudu dne 3.5.2017, sepis vyjádření ze dne 1.6.2017, účast při jednání soudu 23.6.2021, účast při jednání 23.10.2017, sepis vyjádření ze dne 6.11.2017, účast při jednání dne 13.12.2017, sepis vyjádření ze dne 7.12.2019, účast při jednání dne 28.2.2020, sepis vyjádření ze dne 27.4.2020, účast při jednání dne 31.5.2021 a dne 23.6.2021), celkem tedy 14 400 Kč. Ustanovenému právnímu zástupci žalované náleží dále dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů spojených s 12 úkony právní služby ve výši 300 Kč za jeden úkon, celkem tedy 3 600 Kč. Právní zástupce žalované je plátcem DPH, proto soud odměnu včetně paušální náhrady povýšil o 21 %. Celkově tak soud přiznal právnímu zástupci žalované za zastupování žalované v řízení vedeném zdejším soudem pod sp.zn. 6 C 293/2016 částku 21 780 Kč.

40. O výši povinnosti žalobkyně k náhradě nákladů řízení státu za odměnu za zastupování žalované soudem ustanoveným advokátem bude rozhodnuto samostatným usnesením, neboť částka, stanovená ve výroku IV., není v den vyhlášení tohoto rozsudku právnímu zástupci žalované přiznána pravomocně.

Poučení