6 C 31/2013-682

Rubrum

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Naděždou Červenkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o: zrušení podílového spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k nemovitostem, a to pozemku parc. č. St. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa žalobkyně a žalovaného] – rodinný dům, pozemku parc. č. St. [rok] – zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parc. [číslo] – zahrada, jejíž součástí je stavba stodoly dosud nezapsané v katastru nemovitostí, které jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], se zrušuje.

II. Nemovitosti uvedené ve výroku I. se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na úplné vypořádání podílového spoluvlastnictví částku 1 417 150 Kč do 7 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně a žalovaný jsou povinni zaplatit každý na nákladech řízení České republiky částku 36 692 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Okresního soudu v Novém Jičíně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem ze dne 21. 1. 2013 domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví s žalovaným. Ve svém návrhu uvedla, že spolu s žalovaným jsou podílovými spoluvlastníky se spoluvlastnickým podílem na nemovitostech ve výši ideální 1/2, a to na budově [adresa] postavené na pozemku parcela [číslo] pozemku parcela č. st. [rok] a pozemku parcela [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]. Žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl na nemovitostech 1/6 na základě rozhodnutí o dědictví sp. zn. D 267/1986 a ke 2/6 na základě usnesení soudu o dědictví sp. zn. 15 D 725/2012. Žalovaný následně nabyl podíl na nemovitostech na základě darovací smlouvy ze dne 10. 9. 2012 od své matky [jméno] [příjmení]. Poté, kdy žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl, korespondoval s žalobkyní, kdy navrhoval rozdělení budovy [adresa] s tím, že by on sám užíval podkroví domu za účelem bydlení. Žalobkyně s takovýmto rozdělením nesouhlasila s tím, že reálné rozdělení nemovitosti není možné. Navrhovala, aby předmětné nemovitosti získala ona do výlučného vlastnictví s tím, že by za podíl žalovaného mu vyplatila přiměřenou náhradu. Žalovaný tento návrh neakceptoval. K užívání nemovitosti v návrhu uvedla, že se účastníci nemohou na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dohodnout, jejích vzájemné vztahy se výrazně zhoršily, proto se žalobkyně domáhá zrušení podílového spoluvlastnictví soudní cestou. V nemovitosti žije téměř po celou dobu, o nemovitost se starala, starala se rovněž o svého otce a do nemovitosti investovala téměř 200 000 Kč za novou kuchyňskou linku, nové lino, vestavěné spotřebiče, sprchový kout do koupelny, postavení pergoly, nového bojleru apod. Žalovaný na předmětných nemovitostech podniká, a to v budově bez č. p. postavené na parcele č. [rok]. Žalobkyně sama měla zájem na získání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví již při vypořádání dědictví po otci, avšak její setra [jméno] [příjmení] s tímto návrhem nesouhlasila. Navrhovala, aby soud podílové spoluvlastnictví zrušil s tím, že do jejího výlučného vlastnictví přikáže budovu [adresa] a pozemek parcela č. st. [anonymizováno] a část pozemku [číslo] a zbývající nemovitosti budou přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného s tím, že ona sama by vyplatila žalovanému na úplné vypořádání částku 700 000 Kč.

2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření uvedl, že na pozemku parcela č. st. [rok] - zastavěná plocha a nádvoří byla realizována přístavba a stavební úpravy hospodářské budovy, kde žalovaný vybudoval garáž pro tři stání, která byla řádně zkolaudována rozhodnutím [stát. instituce], investoval zde značné finanční prostředky do úpravy původní hospodářské budovy i do přípojek vody, kanalizace a elektřiny, když tyto jsou stavebně řešeny tak, že jsou napojeny na budovu [adresa]. K tomuto došlo v době, kdy část nemovitostí byla ještě ve vlastnictví pana [jméno] [příjmení], který výslovně souhlasil, aby žalovaný v těchto prostorách podnikal a zajišťoval veškeré potřebné práce při údržbě domu a pozemků. Žalovaný skutečně navrhoval žalobkyni společné užívání domu [adresa], byl ochoten financovat rozdělení nemovitostí i části zahrady tak, aby bylo možno bezproblémové užívání, tento návrh však žalobkyně odmítla. Dále navrhl vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy byl připraven vyplatit žalobkyni přiměřenou náhradu, žalobkyně toto z osobních důvodů odmítla. Současně žalobkyni nabídl i výhodnější platební podmínky, nabídl ji možnost převzít jeho nájemní byt ve [anonymizována tři slova] o velikosti 2+1 s tím, že má zájem v nemovitosti dále podnikat, neboť má zde kompletní zázemí, do stavebních úprav hospodářské budovy i přístavby investoval značné finanční prostředky, které si nemůže dovolit ztratit. Na jeho podnikání závisí celá rodina i jeho spolupracovníci. Návrh žalobkyně považuje za neakceptovatelný, neboť tento neskýtá právní jistotu bezproblémového užívání nemovitostí, nemá jistotu, že se nebudou opakovat situace, kdy bude záměrně bráněno bezproblémovému příjezdu jeho zákazníků ke garážím, rovněž odkázal na zásah Policie ČR, kdy byl řešen přestupek pro chování přítele žalobkyně. Zpochybnil solventnost žalobkyně, že tato nemá dostatek finančních prostředků na vyplacení jeho podílu z nemovitostí. K užívání nemovitosti žalobkyní uvedl, že tato bydlela v rodinném domku do roku 1989, kdy odešla se svým manželem a synem do [obec], po neshodách v manželství se rozvedla a v roce 1995 se vrátila k otci do [obec]. V rodinném domku bydlela i matka žalovaného paní [příjmení]. [příjmení], která se po provdání z domku odstěhovala. Žalovaný zde bydlel až do roku 1994, kdy získal nájemní byt ve [anonymizována tři slova]. Žalobkyně nemá zájem se na ničem dohodnout, odmítla prostřednictvím své právní zástupkyně všechny učiněné nabídky. Se svým přítelem, se kterým žije, vyvolávala konfliktní situace, které se odehrávaly před zákazníky žalovaného, jeho známými, což vyvrcholilo zásahy Policie ČR. Žalovaný opětovně odkázal na své podnikání, které si nemůže dovolit ukončit, na své investice do nemovitostí (přípojky elektřiny, vody, kanalizace apod.). Dále na to, že požadovaný vyrovnávací podíl je schopen uhradit do 3 dnů od právní moci rozhodnutí s tím, že je vlastníkem dalších navazujících pozemků k nemovitostem a pokud by nemovitosti, které jsou předmětem sporu, připadly do vlastnictví žalobkyně, ztratil by možný přístup a příjezd k hospodářské budově, kterou vlastní. Navrhoval, aby soud podílové spoluvlastnictví účastníků zrušil s tím, že by to byl on, kdo by vyplatil žalobkyni vypořádací podíl.

3. V průběhu řízení účastníci setrvali na svých stanoviscích, tj. že oba měli zájem na zrušení podílového spoluvlastnictví, ale navrhovali vypořádání tak, že každý měl zájem o získání předmětných nemovitostí do svého výlučného vlastnictví s tím, že by vypořádací podíl druhému z účastníků vyplatil.

4. V průběhu odvolacího řízení, kdy byl vyhotoven znalecký posudek ohledně možného reálného rozdělení nemovitostí, zvolila žalobkyně reálné rozdělení nemovitostí dle varianty B znaleckého posudku vypracovaného znalcem [příjmení].

5. Okresní soud v Novém Jičíně rozsudkem ze dne 16. 3. 2015 zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků, nemovitosti přikázal žalovanému, kterého současně zavázal k úhradě vypořádacího podílu a rovněž rozhodl o nákladech řízení.

6. K odvolání žalobkyně usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. 57 Co 418/2015-477 ze dne 27. 2. 2018 byl rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně v odstavcích I., II., III. a V. zrušen a v tomto rozsahu byla věc vrácena soudu k dalšímu řízení. Z odůvodnění tohoto usnesení vyplývá, že odvolací soud dospěl k závěru, že s ohledem na ustanovení § 3054 a § 3055 občanského zákoníku je nezbytné posoudit, zda žalovaný je skutečně výlučným vlastníkem stavby bez čísla popisného na pozemku parc. č. 1936 (autoservisu), jak plyne z výpisu z katastru nemovitostí, přičemž již na základě samotných tvrzení žalovaného o tom, že hospodářskou budovu zrekonstruoval a nově přistavil další část, tento závěr nemusí být správný. Tato okolnost vyšla najevo v průběhu řízení a je významná pro právní posouzení věci. [příjmení] tedy významné posoudit, zda v rámci rekonstrukce bývalé hospodářské budovy žalovaným, k níž měla být následně přistavena nová část, došlo a) k rekonstrukci původní hospodářské budovy nebo b) zda žalovaný zboural starou budovu a postavil budovu novou. V případě, že bude učiněn závěr o tom, že vznikla věc nová, samostatná, jejímž výlučným vlastníkem je žalovaný, bude na věc aplikováno ustanovení § 3055 občanského zákoníku a při vypořádání podílového spoluvlastnictví nebude předmětný autoservis předmětem řízení v důsledku zásady, dle které je soud vázán návrhem. V případě prokázání rekonstrukce původní budovy soud se bude muset zabývat posouzením toho, zda bývalá hospodářská budova, kterou měl žalovaný zrekonstruovat, byla součástí věci hlavní – rodinného domu [adresa] nebo jeho příslušenstvím, ale ve stavu před zásahem žalovaného. Okresní soud se teprve poté, co si vyjasní předmět tohoto řízení, bude muset zabývat posouzením dalších tvrzení žalobkyně a žalovaného o jejich solventnosti a ohledně dalších konkrétních okolnostech tohoto případu, které jsou významné pro posouzení věci (vzájemné neshody a jejich intenzita, citová vazba účastníků k nemovitostem apod.).

7. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně č. j. 15 D 725/2012-54 ze dne 17. 12. 2019 bylo rozhodnuto o dodatečném projednání dědictví po zůstaviteli [jméno] [příjmení], [datum narození], posledně bytem [adresa žalobkyně a žalovaného], a to tak, že obvyklá cena nově objeveného majetku zůstavitele se určuje částkou 35 000 Kč a potvrzuje se, že nově objevený majetek zůstavitele do dědictví náležící, a to„ stodolu – stavbu kůlny“ u rodinného domu [adresa žalobkyně a žalovaného] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] realizovanou dle rozhodnutí tehdejšího místního národního výboru v [obec] ze dne 25. 2. 1970 sp. zn. [číslo] v katastru nemovitostí nezapsanou, nabyli podle svých zákonných dědických podílů paní [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně], a to každá k jedné polovině. [příjmení] [jméno] [příjmení] darovací smlouvou ze dne [datum] darovala svůj spoluvlastnický podíl„ stodoly – stavby kůlny“, který nabyla na základě usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně č. j. 15 D 725/2012-54 ze dne 17. 12. 2019, žalovanému, který tento dar přijal.

8. Žalobkyně v návaznosti na skutečnost, že samostatná stavba„ stodoly – kůlny“ nebyla dosud předmětem vypořádání podílového spoluvlastnictví, učinila změnu žaloby, kdy o tuto stavbu rozšířila svůj návrh na vypořádání podílového spoluvlastnictví a tuto změnu žaloby připustil.

9. Po stránce skutkové soud zjistil následující skutkový stav: Účastnící jsou podílovými spoluvlastníky, a to podílem 1/2 k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], a to parcely St. [číslo] o výměře 313 m, stavební parcely č. [rok] o výměře 143 m, parcely [číslo] o výměře [číslo] m s tím, že součástí stavební parcely [číslo] je rodinný dům [adresa žalobkyně a žalovaného]. Žalobkyně získala podíl na předmětných nemovitostech na základě rozhodnutí o dědictví a dodatečného projednání dědictví po zemřelém otci panu [jméno] [příjmení]. Žalovaný potom získal spoluvlastnický podíl na základě darovací smlouvy ze dne [datum] a darovací smlouvy ze dne [datum], přičemž podílové spoluvlastnictví ke„ stodole – stavbě kůlny“ u rodinného domu [adresa žalobkyně a žalovaného] nebylo dosud zapsáno v katastru nemovitostí (z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], usnesení zdejšího soudu č. j. 15 D 725/2012-54 ze dne 17. 12. 2019 a kupní smlouvy ze dne [datum]). Místní národní výbor v [obec] dne [datum] pod [číslo] vydal panu [jméno] [příjmení], bytem [adresa žalobkyně a žalovaného], že tato stavba bude provedena v místě stávajícího bývalého dřevěného domku, který je určen k demolici a bude postavena v zákrytu se stávajícím rodinným domem [adresa] (z rozhodnutí MNV [obec] ze dne [datum]). [stát. instituce] dne [datum] vydal stavební povolení na umístění stavby garáže pro tři stání na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] a povolení stavby garáže pro tři stání (ze stavebního povolení MěÚ [obec] ze dne [datum]). [stát. instituce] dne [datum] vydal žalovanému souhlas s ohlášením změny užívání stavby garáže pro tři stání na nový způsob užívání jako dílna pro podnikání - stavební parc. č. 1936 v k. ú. [obec] (ze souhlasu s ohlášením změny užívání stavby). Okresní soud v Novém Jičíně rozsudkem č. j. 5 T 56/2018-174 uznal žalobkyni vinnou spácháním přečinu ublížení na zdraví podle ustanovení § 146 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se dopustila dne 14. 4. 2018 kolem 11:50 hodin v rodinném domě [adresa] v [obec], kdy při slovní rozepři strčila do ramen spoluvlastníka rodinného domu [celé jméno žalovaného] v okamžiku, kdy vystupoval po schodišti domu ze sklepa, v důsledku čehož po ztrátě rovnováhy na schodišti upadl a utrpěl zranění spočívající ve zhmoždění střední části pravého bérce s četnými povrchními kožními oděrkami na přední a na zevní straně a podvrtnutí pravého hlezna s natažením zevního postranního vazu, přičemž nejméně po dobu dvou týdnů byl omezen ve zvýšené celkové fyzické zátěži a došlo u něj k částečné ztrátě mobility (z rozsudku 5 T 56/2018-174). Žalobkyně proti uvedenému rozsudku podala odvolání. Toto bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. 3 To 148/2019-224 ze dne 10. 7. 2019 zamítnuto s odůvodněním, že skutek se způsobem popsaným okresním soudem v rozsudku stal a dopustila se ho právě obžalovaná (z usnesení KSO 3To 148/2019). Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č. j. 6 To 227/2019-166 ze dne 11. září 2019 byl žalovaný zproštěn návrhu na potrestání pro skutek, že dne 14. 4. kolem 11:50 hodin v [obec], okres [okres], v prostorách domu [adresa], u dveří do sklepa, po předchozí rozepři fyzicky napadl úderem pěstí do obličeje pod levé oko poškozenou [celé jméno žalobkyně] a způsobil jí tak zhmoždění levé tváře a poúrazovou blokádu krční páteře – cervikokraniální syndrom s dobou léčení a omezením na obvyklém způsobu života od 14. 4. 2018 do 16. 5. 2018, tedy 4 týdny a 5 dnů, s tím, že nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný tj. [celé jméno žalovaného] (z rozsudku KSO 6 To 227/2019-166). Záznamem o odložení věci [stát. instituce], č. případu [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], odložil věc přestupku proti občanskému soužití schválnosti, kterého se měl dopustit [jméno] [příjmení] v domě [adresa] v [obec] vypínáním elektřiny pro živnost [celé jméno žalovaného] s odůvodněním, že se jedná o občanskoprávní spor o užívání nemovitosti [adresa] spoluvlastníků (žalobkyně a žalovaného) – (z přestupkového spisu [stát. instituce] zn. [spisová značka]). Policie České republiky, obvodní oddělení [obec] dne [datum] zahájila úkony trestního řízení na základě oznámení ze dne 26 [anonymizováno] 2013 paní [celé jméno žalobkyně] ve věci [celé jméno žalovaného] – ublížení na zdraví (ze spisu Policie České republiky [číslo jednací]). Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně 15 D 725/2012-54 se dne 17. 12. 2019 bylo rozhodnuto o dodatečném projednání dědictví po zůstaviteli [jméno] [příjmení], zemřelém dne 13. 4. 2012, a to ohledně nově objeveného majetku, a to„ stodoly – stavby kůlny“ u rodinného domu [adresa žalobkyně a žalovaného] na pozemku parc. [číslo]. Dědičkami tohoto nově objeveného majetku se stala žalobkyně s podílem jedné poloviny a paní [jméno] [příjmení] rovněž s podílem jedné poloviny (z usnesení 15 D 725/2012-54). [příjmení] [jméno] [příjmení], jako podílová spoluvlastnice nově nabytého majetku na základě usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně 15 D 725/2012-54, darovala svůj podíl na„ stodole – stavbě kůlny“ u rodinného domu [adresa žalobkyně a žalovaného] stojícího na pozemku parc. [číslo] žalovanému (z darovací smlouvy). Dle výpisu z katastru nemovitostí obce a k. ú. [obec], okres [okres], [list vlastnictví] žalovaný je vlastníkem stavby bez čísla popisného stojící na stavební parc. č. [rok], [list vlastnictví], a to na základě ohlášení stavebníka – vlastníka stavby ze dne [datum] (z [list vlastnictví]). Znaleckým posudkem [číslo] který nechal vyhotovit Krajský soud v Ostravě znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], byla shledána nemožnost reálného rozdělení stavby, a to budovy [adresa] zřízené na pozemku [parcelní číslo] - zastavěné plochy a nádvoří zapsané na [list vlastnictví] pro obec k. ú. [obec] (ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení]). Žalobkyně dne [datum] uzavřela s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátkou, smlouvu o advokátní úschově, kdy v případě, že by nemovitosti, které jsou předmětem tohoto řízení, byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně a žalobkyně měla vyplatit žalovanému částku 830 000 Kč, případně jinou částku za účelem zajištění částky 830 000 Kč pro žalovaného, uschovatel zajistil finanční prostředky v této výši, z toho od třetí osoby částku 500 000 Kč a z vlastních zdrojů částku 330 000 Kč, která je předmětem této smlouvy o advokátní úschově. Uschovatel, tj. žalobkyně, se zavázala složit částku 330 000 Kč do úschovy advokátky JUDr. [jméno] [příjmení] a tato složená částka by měla být v případě, že žalobkyně, tedy uschovatelka, bude povinna vyplatit žalovaného, použita na částečné plnění dle pravomocného rozsudku a v případě, že by nebyla uschovatelce, tj. žalobkyni, uložena povinnost hradit vypořádací podíl, potom tato částka bude uschovatelce nejpozději do 14 dnů od nabytí právní moci soudního rozhodnutí vrácena (ze smlouvy advokátní úschově). Bývalý manžel žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] dne 24. 4. 2016 vystavil písemné potvrzení, ve kterém uvedl, že je nadále připraven poskytnout žalobkyni půjčku ve výši 500 000 Kč pro účely vyplacení vypořádacího podílu žalovanému (z potvrzení [anonymizováno] [jméno] [příjmení]). Znalec z oboru ceny a odhady nemovitostí, ekonomika, geodézie a kartografie Ing. [jméno] [příjmení] vypracoval znalecký posudek [číslo] o reálném rozdělení nemovitostí. V tomto posudku uvádí, že v obecní komunikaci je veden plynovod, pro vybudování nové přípojky plynu bude zřejmě mezi účastníky rozdělení nutné zřízení věcného břemene. Připojení obecního vodovodu je rovněž v dosahu, předpokládá však delší přípojku přes sousední pozemky a zřízení věcného břemene. Rovněž uvedl, že reálným rozdělením spoluvlastnictví pozemků by nemělo dojít k poklesu jejich tržní hodnoty, dalším ekonomickým faktorem jsou investiční náklady na splnění právních a provozně technických předpokladů této realizace. V daném případě lze pozemky bez poklesu jejich obvyklé ceny rozdělit, hlavní náklady na rozdělení budou představovat náklady na úpravu a vybudování příjezdových komunikací a zpevněných ploch, bran a oplocení a na úpravu a vybudování přípojek inženýrských sítí. Provozování autoservisu předpokládá dostatečnou manipulační plochu pro příjezd, otáčení a couvání větších vozidel zákazníků. Provedl dva návrhy na reálné rozdělení nemovitostí variantou A) a variantou B) s tím, že technické rozdělení majetku je možné, dojde však k určitému omezení v možnostech rozvoje autoservisu, potřeba minimálně dvou metrů odstupu hranice od stávající budovy rodinného domu [adresa] zejména po výstavbě plotu částečně omezí pohyb větších vozidel v areálu autoservisu. Ohledně nákladů na rozdělení uvedl, že se jedná o běžné náklady spojené se vznikem nového stavebního místa, výstavbu příjezdové cesty plotu, brány, branky, přípojek a inženýrských sítí. Ohledně vybudování příjezdových cest a chodníků odhadoval náklady v rozmezí 156 000 Kč až 260 000 Kč, vybudování přípojky vody cca 50 000 Kč, plynu rovněž stejnou částku. Cena výstavby plotu na nové hranici, brány a branky bude podle jejich provedení (ze znaleckého posudku [číslo]). [právnická osoba] se vyjádřila k podmínkám pro připojení na vodovod pro rodinný dům [adresa] s tím, že tento objekt je možno připojit na vodovod v majetku [územní celek]. Stanovila zde podmínky pro připojení a umístění a přípravu stavby (ze zprávy [právnická osoba]). Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] se vyjádřil k námitkám proti svému posudku písemně dne 23. 9. 2016. Uvedl, že jeho znalecký posudek nestanovuje podrobně všechny stavební činnosti a jejich ceny, které bude pro rozdělení potřeba realizovat. Zadání znaleckého úkolu neobsahovalo detailní navržení a projednání potřebných přípojek inženýrských sítí, je zde pouze naznačení existujících pravděpodobných možností pro jejich realizaci. Zadání znaleckého posudku připouští nerespektování spoluvlastnických podílů, smrky, které se zde nacházejí, částečně omezují jízdu rozměrnějších vozidel již nyní. Je na rozhodnutí budoucího vlastníka, do jaké míry tento stav jemu, popřípadě vlastníkovi sousední parc. [číslo] (nikoliv parc. [číslo]), vadí a jaké řešení zvolí. Podle názoru znalce není varianta B) v rozporu se znaleckým úkolem, znalecký posudek vychází z platného stavu katastru nemovitostí, neuvažuje o možné budoucí změně ve vlastnictví. Tvrzení o nemožnosti příjezdu hasičských nebo nákladního vozů vjezdem o šířce 5 m považuje za neopodstatněné, zadání znaleckého úkolu neobsahovalo podmínku možnosti výstavby další bytové budovy na oddělených nemovitostech. Ohledně nákladů na rozdělení uvedl, že v posudku je konstatováno, že se bude jednat o běžné náklady, některé ceny jsou uvedeny pouze orientačně (z vyjádření znalce ze dne 23. 9. 2016). Správa silnic [územní celek], středisko [okres], se dne [datum] vyjadřovalo k záměru napojení sjezdu na komunikaci III/4835, kdy uvedlo, že je možno zřídit napojení sjezdu na tuto komunikaci, dále, že je nutné, aby [anonymizováno], středisko [okres], stanovilo technické podmínky, za jakých je možno připojení sjezdu zřídit a je současně nutno si vyžádat souhlas vlastníka pozemku parc. [číslo] [územní celek] (z vyjádření Správy silnic [územní celek] ze dne [datum]). [územní celek] dne [datum] souhlasila se zřízením přístupové cesty k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] ze silnice na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] přes pozemek parc. [číslo] který je ve vlastnictví [územní celek] (z vyjádření [územní celek] ze dne [datum]). Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 4. 2017 č. j. 57 Co 418/2015-382 bylo uloženo znalci [příjmení] [jméno] [příjmení], aby podal doplněk svého znaleckého posudku ze dne 10. 6. 2016 a jeho úkolem bylo vypracovat geometrický plán ohledně rozdělení pozemků zapsaných na [list vlastnictví] a dále stanovit obvyklou hodnotu rodinného domu [adresa] na pozemku parcela číslo stavební [anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, parcely číslo stavební [rok], části pozemku parc. [číslo] - zahrada, která by dle rozdělení pozemku parc. [číslo] podle jeho varianty B) připadla do výlučného vlastnictví žalobkyně a ocenění zbývajících pozemků, které by připadly do výlučného vlastnictví žalovaného a dále vyčíslení nákladů na zřízení přístupové komunikace (z usnesení KSO 57 Co 418/2015-382). Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] znaleckým posudkem [číslo] ze dne 13. 10. 2017 stanovil obvyklou cenu rodinného domku, pozemku a přístupové cesty, a to tak, že stanovil obvyklou cenu nemovitostí, které by po reálném rozdělení měly připadnout žalobkyni částkou 1 340 000 Kč a nemovitostí, které by měly připadnout žalovanému částkou 663 000 Kč, když v těchto cenách byla zahrnuta i cena věcných břemen. Rovněž stanovil výslednou obvyklou cenu přístupové cesty v rozmezí 200 000 Kč až 600 000 Kč, tedy dle použitého materiálu na povrch cesty (ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo]). Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] při jednání dne 1. 2. 2021 byl vyslechnut ke svým zpracovaným znaleckým posudkům a uvedl, že v příloze 4 je nakreslený pravděpodobný průběh vodovodu, tento povede přes souseda a bude tam asi muset být zřízeno břemeno. Další věcné břemeno ohledně elektro přípojky nebude zapotřebí, neboť on provedl odklonění hranic poblíž elektro skříně. Listinu o zřízení věcného břemene jízdy a chůze ze dne [datum] neměl k dispozici, ale rozsah tohoto břemene je zakreslený poměrně přesně. Neví, jestli je zde břemeno jízdy vozidly, traktory, povozy, koňmi apod. Je zde více nedořešených věcí, stavba není v katastru v takovém rozsahu, v jakém ve skutečnosti je. Břemeno, které je v katastru, bral jako věc, která existuje a která byla za účelem toho, aby byl zpřístupněn pozemek parc. [číslo], takže se dále nezabýval příjezdem na tento pozemek. Parc. [číslo] je bývalá parcela pana [celé jméno žalovaného], dnes to má již někdo jiný. Pokud by se upravily vztahy s vlastníkem parc. [číslo], tak by se autoservis dal objet. Břemeno neruší, to tam zůstává, akorát v tomto místě by ho užívali oba dva. Přístupu k nemovitostem k panu [celé jméno žalovaného] je možno se dostat od cesty i k servisu je tam příjezdová cesta, pro objetí a větší vozidla by se asi muselo zasáhnout do těch sousedních parcel, protože tak je to nakreslené. Věcné břemeno ohledně napojení vody jde přes dalšího souseda, to budou asi dvě další osoby. Kanalizace jde přímo přes dvůr, technické napojení detailně nezkoumal, je to na projekt nějakého projektanta a neví, jakým způsobem je možné se na ni napojit. Plyn je v chodníku a také by se musel nějaký vést zřejmě v té cestě, než by se udělala. Neví, toto je rovněž na návrh odborného projektanta. Plyn by se zřejmě musel vést v té budoucí cestě, pokud se bude zřizovat. Není schopen vyčíslit v dnešních cenách rámcové náklady na reálné rozdělení, toto ani neumí. Upozorňoval, že se částečně omezí provoz autoservisu, to je jasné, viděl, že tam toho místa moc není, je tam problematické otáčení, pokud se například přijede s tažným přívěsem. Omezuje to však i ten rodinný dům, protože je v těsné blízkosti servisu, kdy musí strpět fungování provozu apod. Je to kompromis na obě strany. Ohledně vytvoření hranice pozemků, a to tak, že tato povede přes skruž obecní kanalizace, znalec uvedl, že ta kanalizace tam jakoby nějaký problém je. Kdyby se tam chtěl stavět nějaký masivní plot s hlubokým základem, byl by to asi problém, je to však na zdravém rozumu, co kdo tam dá, pokud by to mělo fungovat, takto samostatně. Kolem kanalizace je ochranné pásmo, ale to neznamená zákaz výstavby plotu. Ohledně přístupu přes pozemek parc. [číslo] uvedl, že nikomu cestu zde nezřizuje, uvedl to pouze jako možnost jejího zřízení. Ohledně možného napojení na pitnou vodu uvedl, že běžně se stavební místo zřizuje tak, že se nejdříve vyčlení a následně se řeší břemena, co se týče přípojek. Žalobkyně tam má studnu a zda je možné zřídit tuto i u pana [celé jméno žalovaného], to neví, tohle není detailně vyřešené. Je to prostě návrh, konstatování, že ten současný stav vodovodů je dosažitelný, a to v nějaké vzdálenosti do 50 m a ta přípojka by buď mohla jít přes nějaké zahrady, čímž se neudělá nikomu žádná škoda, není to tam jakoby vyloučené na první pohled, takže kvůli tomu konstatovat, že to nelze rozdělit, mu přijde nevhodné. Přípojka by měla být možnost tam zřídit. S vlastníkem pozemku, přes který by měla jít připojit, nejednal (z výpovědi znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]). Žalobkyně v nemovitosti bydlí od dětství, s výjimkou doby, kdy se provdala a odstěhovala a po rozvodu se do nemovitosti vrátila. V současné době v předmětné nemovitosti žije dlouhodobě s panem [příjmení] a v poslední době i se svým zletilým synem. K nemovitosti má citové vazby. S žalovaným dříve neměli neshody, tyto nastaly po smrti jejího otce, který zemřel v dubnu 2012. Ještě za života otce, asi v roce 2002, si žalovaný chtěl postavit garáž, chtěl zde opravovat auta a oni s tím souhlasili. Garáž se postupně změnila na autodílnu, a to za pomoci rodičů. Žalovaný si opravil i zemědělskou budovu, dosud podniká, ona mu podnikání nikdy nezakazovala. Ze zemědělské budovy si udělal bydlení, kde bydlí společně s manželkou. Pracuje jako zdravotní sestra v nemocnici. Nejprve uvedla, že disponuje finanční částkou 500 000 Kč, kterou má na svém účtu (v roce 2018), u advokáta má v úschově asi 300 000 Kč. Je schopna náklady na reálné rozdělení vyložit ze svého, a to případně i částku 600 000 Kč. Může jí pomoci i její bývalý manžel. Její otec před více než 40 lety postavil hospodářskou budovu, kde choval dobytek, měl tam garáž, dílnu. Tato byla bez přívodu elektrického proudu, stála mimo dům. Žalovaný ještě za života jejího otce začal hospodářskou budovu využívat, zvelebil si ji. Tato budova nebyla řešena v dědictví po jejím otci, a to zřejmě ani v dědictví po její matce a nebyla ani nikdy oceněna. Ohledně autoservisu uvedla, že tento je úplně nově postaven, se stavbou souhlasila, vždy říkala, že autoservis je pouze žalovaného. Žalovaný do domu nic neinvestoval, investoval pouze do dílny, hospodářské budovy, vysypal příjezdovou cestu a ještě za života otce udělal splaškovou kanalizaci, na kterou je napojený i dům. Její bývalý manžel jí může půjčit 400 000 Kč až 500 000 Kč, toto stále platí. O vrácení této částky se zatím nebavili. Je pravdou, že někdy v minulosti na pozemku její sestry hovořila o částce 2 000 000 Kč, to však bylo v souvislosti s konfliktem žalovaného, který ji vulgárně napadl a ona toto v rozčílení uvedla. Nemyslela to však nikdy vážně, že by chtěla částku 2 000 000 Kč a nemovitost opustí a nebude se soudit. Dosahuje výdělku v roce 2018 asi 20 000 Kč, v roce 2021 asi 28 000 Kč. Žije s panem [příjmení], který na její účet jednou vložil částku 100 000 Kč, a to jenom tak, dal jí to vlastně na bydlení a na domácnost, s penězi si může dělat, co chce. Na účet jí chodí i výplata, drží na účtu stále 500 000 Kč, 350 000 Kč je od pana [příjmení], zbytek si našetřila. Pan [anonymizováno] peníze zpátky chtít nebude, když má své úspory. Při jednání dne 29. 11. 2021 uvedla, že má zájem o nemovitost stále, je ochotna investovat do reálného rozdělení nemovitosti a žalovaného vyplatit, když v současné době má asi 1 500 000 Kč, na účtu asi 800 000 Kč, zbytek má v hotovosti doma. Ke svým finančním poměrům odmítla dále vypovídat. Upozorňovala žalovaného, že do nemovitosti začalo zatékat, byla vytopena koupelna, veranda je úplně prosáklá, plísně, které jsou v domě i v dolní části, kterou obývá, vždycky nějak asanovali, sundali omítku, aby to vysavovali a znovu si to zamalovali. Žalobkyně při jednání dne 1. 2. 2021 uvedla, že dala do notářské úschovy JUDr. [příjmení] 320 000 Kč nebo 340 000 Kč, tyto peníze jsou stále v úschově. Náklady za právní zastoupení JUDr. [příjmení] dosud neuhradila, tyto bude hradit ze svých soukromých peněz. I když všechno poplatí, je ochotna se o nemovitost starat a zrekonstruovat ji (z výpovědi žalobkyně). Žalobce má stále zájem získat nemovitost do svého výlučného vlastnictví. V nemovitosti bydlel se svými rodiči asi do svých sedmi let spolu s babičkou dědou, za prarodiči stále docházel. Žalobkyně se v letech 1995 nebo 1996 rozvedla a do nemovitosti se nastěhovala sama, když její syn zůstal ve výchově otce. Sám od roku 2004 podniká. Nejprve měl pronajatý areál ve [anonymizována tři slova], ale děda, tj. otec žalobkyně, mu nabídl, aby si postavil na jeho pozemku dílnu a nemusel platit nájemné. Dílnu postavil a dosud v těchto prostorách podniká. Jeho matka poté, co se stala podílovou spoluvlastnicí, mu svůj podíl darovala. Nejprve měl s žalobkyní dobré sousedské vztahy, tyto se však změnily poté, kdy se k žalobkyni nastěhoval pan [příjmení]. Několikrát u nich zasahovala policie, rovněž i na městském úřadu se řešil přestupek. Ve své autodílně stále podniká, má i zaměstnance, hodlá podnikat i do budoucna, neboť toto je jediný zdroj jeho obživy. Má také zájem o rozšíření servisu. Má finanční prostředky na vyplacení žalobkyně. Má stále na účtu částku cca 1 000 000 Kč a není ochoten se podílet na nákladech na případné rozdělení nemovitosti, neboť do ní už velkou částku investoval. Ohledně hospodářské budovy uvedl, že v roce 1968 tuto postavil jeho děda, jednalo se o dřevěnou stavbu. Tato byla řádně zkolaudována, nikde nebyla dohledána, ani v evidenci katastru nemovitostí. Po dostavbě autoservisu potřeboval zázemí, proto se dohodl se svojí matkou, která zafinancovala úpravu této hospodářské budovy. Autoservis je samostatná budova, je oddělena od hospodářské budovy mezerou 15 cm až 20 cm. Soužití s žalobkyní si do budoucna nedovede představit. Ke svým financím dále uvedl, že pobírá ještě i rentu, stále pracuje a částku stanovenou soudním rozhodnutím by akceptoval a okamžitě vyplatil. Na svém stanovisku setrval i při jednání dne 29. 11. 2021, kdy ještě doložil, že má další finanční prostředky na společném účtu s manželkou. Rovněž má několik veteránů aut a motorek a je schopen tyto prodat, aby mohl žalobkyni vyplatit. Je pravdou, že do nemovitosti zatéká, neustále balkon spravuje a rovněž je pravdou, že žalobkyně mu o závadách, které však odstranil, psala (z výpovědi žalovaného). Soud zadal znalci [celé jméno znalce] vypracování znaleckého posudku, ve kterém by stanovil obvyklou cenu dle nabídky a poptávky nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví účastníků s tím, aby bylo přihlédnuto ke stavbě„ stodoly – kůlny“ na parc. [číslo] dosud nezapsané v katastru nemovitostí (nově objevené dědictví) i ke stavbě autoservisu ve výlučném vlastnictví žalovaného a dále vyčíslení nákladů na reálné rozdělení těchto nemovitostí dle varianty B) znaleckého posudku znalce [příjmení] [příjmení]. Znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum] znalec [celé jméno znalce] stanovil tržní hodnotu dle odborného odhadu 2 834 000 Kč s tím, že ve spoluvlastnictví podíl každého z účastníků činí 1 417 150 Kč Náklady na reálné rozdělení nemovitosti potom měly činit včetně DPH částku 1 367 545, 20 Kč. K těmto nákladům však znalec uvedl, že výpočet nákladů na vybudování oplocení, který rozdělí pozemek parc. [číslo], je proveden dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku změnou hranic pozemků vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum]. Dle názoru znalce však oplocení v hranici rozděleného pozemku mezi body 74 a 76 geometrického plánu nebude možné provést z důvodu ochranného pásma kanalizačního řadu (ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo]). Znalec [celé jméno znalce] při svém výslechu při jednání dne 29. 11. 2021 setrval na závěrech svého posudku. Uvedl, že dům je ve zhoršeném stavu, nejedná se o stav za posledního půl roku, ale za období delší, do domu zatéká a je tam plíseň. Na místě samém zjistil, že jeden lomový bod oplocení, který navrhl Ing. [příjmení], je přímo na šachtě kanalizace a takto to provést nejde. Na šachtě je sloupek, na kterém má být oplocení a už zase bez ohledu na to, jaký typ oplocení to bude, tak ten sloupek na šachtě stát nemůže a s největší pravděpodobností ten lomový bod vychází na tu šachtu. Varianta navržená žalobkyní v případě, že ten bod [číslo] v tom zaměření vyjde přímo na šachtu, takto možné není. Sloupek musí být pevně zakotvený v zemi a toto říká bez ohledu na to, jestli plot bude tvořený pletivem nebo nějakými odlehčenými plastovými prvky. V podstatě je nutné, aby sloupek byl pevně zakotvený a v tom případě, jestli vyjde na tu stávající kanalizační šachtu, takto provést nejde. Teoreticky by to šlo, pokud by se kanalizace posunula doprava nebo doleva, ale toto už by byly úplně jiné finanční částky. Navíc to není přípojka kanalizace, ale je to hlavní řad, který spravuje SmVaK. Náklady by na přeložení byly statisícové. Plot by šel posunout doprava i doleva, pokud nebude v ochranném pásmu kanalizace. Tuto možnost u správce kanalizace neověřoval, když to nebylo ani jeho úkolem. Do domu zatéká střechou, jsou tam nějaké plísně, investice do opravy domu, aby byl v obyvatelném stavu, pokud by se měla dělat nová střecha, odhaduje na 300 000 Kč, opravu omítek asi na 100 000 Kč. Kůlna nebyla samostatně oceněna, když s ohledem na její výměru je zahrnuta do příslušenství v ocenění porovnávací metodou. V případě, že by tuto měl ocenit samostatně, vyšla by mu částka zhruba 250 000 Kč (z výpovědi znalce [celé jméno znalce]). [jméno] [příjmení], matka žalovaného a sestra žalobkyně, polovinu nemovitostí, kterou zdědila po úmrtí svého otce, darovala synovi, tj. žalovanému. S žalobkyní má v současné době špatné vztahy, a to od doby, kdy se k ní přistěhoval její přítel, nemluví spolu. Před dvěma roky byla svědkem sporu mezi žalobkyní a žalovaným, když žalobkyně zastavila v baráku vodu, syn to tam šel pustit a žalobkyně na něho vyjela, slyšela hrozný kravál na nádvoří. Dalším konfliktům přítomna nebyla. Na pozemek chodí, když dochází k synovi do servisu na návštěvu, ale pokud tam bydlí přítel žalobkyně, tak tam již nechodí, neboť ji tam nechtěl pustit. Měli dobré vztahy, konflikty začaly až poté, co umřel otec a nastěhoval se tam přítel sestry. Byly jediné dvě dědičky a byly domluveny, že se rozdělí, avšak žalobkyně přišla s tím, aby si žalovaný vzal pouze tu část, kde má autoservis a zbytek, že zůstane jí. S tímto ona nesouhlasila. V létě přišla žalobkyně k nim na zahradu, chtěla po nich 2 000 000 Kč, že to všechno jim nechá. Svědkyně s tím nesouhlasila, když 2 000 000 Kč neměla. Žalobkyně má k domu velice dobrý citový vztah, když po rozvodu se nastěhovala zpátky k otci, a to bez syna, kterého nechala na výchovu manželovi. Otec jí nakupoval, platil inkaso a do doby než umřel, žalobkyně nemusela zaplatit ani korunu. Žalovaný vystavěl provozovnu autoservisu na impuls jejího otce, tj. pana [příjmení] (dědečka žalovaného), který mu i nějak finančně pomohl. Se vším žalobkyně souhlasila. V rodinném domě kromě žalobkyně bydlí její přítel a také ještě její syn, který se vrátil z [země]. Stal se z něho alkoholik, nastěhoval se k žalobkyni, byl již dvakrát na protialkoholním léčení. S tímto vychází dobře. Syn žalobkyně je informoval, že [příjmení] má prý 600 000 Kč, že je vyplatí, všechno bude jeho a ona sama bude muset pustit kus zahrady, aby se [příjmení] (žalovaný) z autoservisu dostal na hlavní cestu a že cesta půjde přes jejich pozemek. Pan [anonymizováno] žalobkyni ovládá, neboť ona žalobkyni zná od dětství, vodila ji do školky, je labilnější, dá na radu druhého. Pan [anonymizováno] ji začal ovládat a dopadlo to tak, že žalobkyně řekla, že už rodina spolu nejsou a že není její sestra. Určitě by nedala souhlas, v případě, že by došlo k rozdělení nemovitostí a dům připadl sestře a nějaké pozemky synovi, aby přímo na hranicích jejich pozemku nebo dokonce na jejich pozemku vedla cesta. Má 70 let, manžel 75 let, mají na pozemku okrasnou zahradu, vzácné stromy, těch by museli asi polovinu vykácet a auta do autoservisu, kterých jezdí hodně, a to i nákladní auta a dodávky by jezdily kolem toho, kde má posezení, houpačku, pergolu a kde tráví svůj důchodový věk. Žalovaný má perfektně vybavenou autodílnu, má tam všechno. Ona by rozhodně nesouhlasila s tím, aby přes její pozemek nebo pozemek její vnučky jezdily náklaďáky. Z minulé doby ví, že žalobkyně se nedokáže postarat o barák. Již v době, kdy byla ještě svobodná, se chtěla odstěhovat od rodičů. S maminkou moc nevycházela, tatovi brala peníze z kapes a chtěla se odstěhovat i do Itálie. Otec říkal, že jednou všechno bude [příjmení], protože ten se o všechno stará. Rovněž jí otec říkal, aby se šla podívat, že žalobkyně zase leží v obýváku a je opilá. S panem [příjmení] se dříve bavila, dělal jim pergolu na zahradě, rovněž v domě dělal komín, navezl si na pozemek dřevo, chtěl udělat verandu, ale otec si žádnou verandu od pana [příjmení] nepřál. O otce se starala ona, neboť byla doma, rovněž žalobkyně se o otce starala, a to v době, když byla doma a neměla tzv. dvanáctku (z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení]). [příjmení] účastníků pan [jméno] [příjmení] zaznamenal konflikt mezi účastníky, kdy slyšel, jak paní [celé jméno žalobkyně] vyšla ven a hádala se nebo nadávala panu [celé jméno žalovaného] a požadovala, že když jí dá 2 000 000 Kč, že se odstěhuje hned pryč. Toto se stalo asi před čtyřmi až šesti lety. Ví, že v nemovitosti s paní [celé jméno žalobkyně] bydlí její přítel i její syn, kterého však vídá minimálně. V létě vídá pana [celé jméno žalovaného], jak jezdí se sekačkou, v zimě zase odhrnuje sníh. Lidé v sousedství se s paní [celé jméno žalobkyně] a jejím přítelem nebaví, také on se s nimi nezdraví, když žalobkyně ho přestala zdravit. Jedenkrát byl vypovídat u soudu, když paní [celé jméno žalobkyně] napadla pana [celé jméno žalovaného]. Na souvislost ohledně požadavku paní [celé jméno žalobkyně] na výplatu 2 000 000 Kč se moc pana [celé jméno žalovaného] nevyptával, jsou tam hlasité projevy dost časté ze strany paní [celé jméno žalobkyně], neboť tato, když je veselá, tak je hlučná, tedy znamená to, že něco požila. Byl pozvaný na místní šetření prováděné znalcem [příjmení] [příjmení], tento jim ukázal zaměření, všichni to odmítli podepsat, neboť na otázku, proč to takto zaměřil, že vlastně znemožňuje příjezd do toho areálu, jim znalec řekl, že si to tak přála paní soudkyně. Rozdělení mu připadalo nemožné. Žalovaný potřeboval přípojku elektrického proudu z jejich pozemku, toto mu schválili a mají zde věcné břemeno. Potom si chtěl žalovaný udělat přípojku vody, ale protože by mu to asi žalobkyně neschválila, tak skončil u jejich plotu do vyřešení celé situace. Je připraven umožnit žalovanému vedení vody přes jejich pozemek (z výslechu svědka [jméno] [příjmení]). [jméno] [příjmení] chodil za žalovaným skrze auta, v současné době toto omezil, když byl ústně napaden paní [celé jméno žalobkyně], že je hajzl a že je proti ní, takto svým způsobem omezil. Naposledy byl paní [celé jméno žalobkyně] osočen asi půl roku zpátky. Zúčastňoval se i rodinných akcí, měl za to, že vztahy mezi účastníky jsou dobré. Potom se to zvrtlo, neví, jestli to bylo tím, že si žalobkyně našla přítele, ale asi to bylo spíše o tom jejím příteli. Byl svědkem, že údajně panu [celé jméno žalovaného] řekl, že ho zničí nebo že ho zlikviduje, že ho připraví o dílnu. Dle jeho názoru ke zhoršení vztahů mezi účastníky došlo, když si paní [celé jméno žalobkyně] našla přítele a zhoršilo se to, jak odešel starý pán. V jednom případě byl u toho, že pan [příjmení] řekl, že údajně mu paní [celé jméno žalobkyně] dluží peníze a že o ten barák přijde, že ji o něj připraví. To bylo jen ústně, situace se stala na pozemku, jak tam byl při dělání přístřešku na firmě. Několikrát byl svědkem toho, že bylo postaveno nevhodně auto ve vjezdu do areálu, byly problémy, aby tam mohl kdokoliv na ten plac vyjet. Pan [anonymizováno] s ním přestal komunikovat a už x let se spolu nestýkají ani nekomunikují (z výpovědi svědka [jméno] [příjmení]). Svědek [jméno] [příjmení] nebyl nikdy žádnému konfliktu přítomen, s žalobkyní se nikdy nebavil, je mu však známo, že žalovaný seče zahradu, vyhazuje sníh, frézuje tu cestu. [příjmení] [příjmení], tj. přítele žalobkyně, zná, kdysi spolu pracovali. Jedenkrát pan [příjmení] říkal, že do baráku nainvestoval hodně peněz a že to stejně bude ve finále jeho, toto se stalo asi před sedmi nebo osmi lety. Pan [anonymizováno] tehdy říkal, že dělal kuchyň, on však sám nikdy uvnitř domu nebyl. Problém s vjezdem nebo přístupem do areálu byl vždycky, když tam pan [příjmení] parkoval auto. Měl vytyčené místo, ale kolikrát bylo auto jinde, nedalo se tam vjet, otočit větším autem (z výpovědi svědka [jméno] [příjmení]). Bývalý manžel žalobkyně [jméno] [příjmení] ví o problémech ohledně nemovitosti, když byl informován od paní doktorky [příjmení], která po něm dvakrát chtěla výpis z účtu, že má prostředky na to, aby poskytl půjčku. Dvakrát jí již musel dávat výpisy z účtu, dával jí je dobrovolně. Když ho oslovila, tak proč by to neudělal. Ví o tom, že v domě bydlí i jeho syn s žalobkyní. Je ochoten žalobkyni pomoct, je to jeho povinnost, aby měla kde bydlet a měla střechu nad hlavou. Je ochoten jí pomoci tolik, kolik bude třeba. Je ochoten žalobkyni bezúročně půjčit, na splátkách není problém se dohodnout, když by mohla žalobkyně splácet tak, aby měla na obživu, když vzhledem k tomu, že pracuje jako rehabilitační sestra, asi na tom nijak moc dobře finančně nebude. Přemýšlel také o tom, že by byla na půjčku nějaká zástava, nějaké věcné břemeno nebo směnka, aby měl jistotu, že ty peníze potom bude mít třeba syn nebo tu nemovitost. O daru neuvažuje. Nemá důvod jí nic darovat. Peníze jí dá bezúročně, pojistí si to a když to celé nesplatí, takto bude buď mít on nebo jeho syn. Ví o tom, že žalobkyně je na dům fixovaná, narodila se tam. Zhruba pět let s žalobkyní žil v [obec], po rozvodu se žalobkyně vrátila zpět. Synovi dal možnost opravit si byt v jeho vlastnictví, ale on potom odjel do ciziny a nejevil zájem. Byl to jeho byt, tj. svědka. Dříve se o dům staral tatínek žalobkyně, nebylo tam třeba žádných velkých údržeb. Otci žalobkyně bylo jedno, kdo bude mít nemovitost, nechtěl mít ani s jednou ze sester konflikt. Ví o tom, že mu žalobkyně vždycky říkala, že její matka vždy říkala, že barák má připadnout jí, že údajně sestře dali dost (z výpovědi svědka [jméno] [příjmení]). Přítelkyně žalobkyně, paní [jméno] [příjmení], ví, že v nemovitosti s žalobkyní bydlí pan [příjmení] a její syn. O konfliktech se sousedama jí není nic známo. Ví o tom, že jsou tam nějaké problémy kvůli domu, když se nemohou nějak shodnout na tom bydlení, kdo tam bude bydlet. [příjmení] [příjmení] zná dlouho, asi deset let, co jsou spolu s paní [celé jméno žalobkyně]. Ví o tom, že paní [celé jméno žalobkyně] v nemovitosti dělala kuchyň, koupelnu, zaváděli tam plyn, a to někdy před dvaceti nebo patnácti lety. Ví o tom, že paní [celé jméno žalobkyně] platí veškerou elektriku, plyn, toto jí říkala sama žalobkyně. Žalobkyně se také asi o dům stará, protože tam bydlí. Žalobkyně v domě prostě bydlí celý život, starala o svého tatínka, ona sama předpokládala, že když pan [příjmení] zemřel, že dům bude paní [celé jméno žalobkyně], příp. její sestry. Problémy začaly, když sestra žalobkyně to dala panu [celé jméno žalovaného]. Myslí si, že žalovaný do nemovitosti chodí, má do domu přístup. Neví, jestli v domě bydlí nebo nebydlí, ale ví, že tam chodí, že má klíče, takže může tam dělat cokoliv, třeba spotřebovávat vodu a elektřinu. Pokud by žalobkyně získala dům, určitě by tam něco chtěla opravit. Pokud tam teče, a to jí žalobkyně teď říkala, že jim tam zatíká, tak by to asi chtěla nějak spravit. Možná o tatínka se ještě starala sestra paní [celé jméno žalobkyně] (z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení]). [jméno] [příjmení] zná účastníky dlouhou dobu, je kadeřnicí. V nemovitosti naposledy byla v době, kdy zemřel pan [příjmení]. Později se opravila, že v domě byla asi před třemi lety. Matka žalovaného jí říkala, že chce ten dům. Ji nenapadlo, že tam není žádná závěť nebo něco, brali to jako čestné slovo, že tatínek (pan [příjmení]) říkal, že pomohl [jméno] i [příjmení], měl radost, že tam má dílnu a prosperuje, barák je [anonymizováno]. Přítele paní [celé jméno žalobkyně] nezná, viděla ho poprvé, žalobkyni viděla naposledy asi před čtyřmi měsíci, kdy měl být ten první soud. Žalobkyně jí pouze říkala, že má peníze, že by chtěla [příjmení] vyplatit, ale že oni chcou furt tu půlku baráku. O konfliktech mezi nimi nic neví, tak velký vztah k nim zase nemá, spíše se kamarádila se [jméno] (matkou žalovaného). Žalobkyně říkala, že je jí líto, že musí opustit svůj rodný dům (z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení]). [jméno] [příjmení] žije s žalobkyní, a to asi deset let, s žalovaným byli kdysi kamarádi, postavil mu veškerou tu dílnu, co tam má. Jakmile žalovaný dostal polovičku z baráku, nastávaly tam konflikty kvůli tomu, že je napadal, nadával mu do cigánů. Konflikty byly i ohledně baráku, žalovaný tam nikdy nešel, aby něco opravil, teď jsou tam obrovské plísně, zatéká do baráku, tvoří se mapa, opadává omítka. O dům se teď nemohou postarat, resp. paní [celé jméno žalobkyně] se o to nemůže postarat, protože jakmile by se třeba měly stromy oklešťovat od elektriky, tak vždycky to zamítl, když potřebovali opravit kotel, vyhodil jim pracovníka, který to měl opravit. Stav nemovitosti se zhoršuje úplně katastrofálním způsobem. Myslí si, že určitě žalovaný ví o stavu domu, že mu to žalobkyně určitě ústně řekla, kdy to však bylo, neví, do domu zatéká dlouhodobě, rok nebo dva. S žalobkyní žijí společně, starají se společně o domácnost, každý má však svůj extra účet, žijí ve společné domácnosti, nemá důvod jí nepřispívat. Žalobkyně hradí prakticky všechno, on naposledy kupoval nové čerpadlo. Když přijde vyúčtování za celý rok, takto zaplatí on, toto dělá 35 000 Kč až 40 000 Kč. Žalobkyni přispěl, daroval jí peníze, kdy jí vložil na účet 400 000 Kč asi před rokem. Žalobkyně platí ze svého elektriku, vodu, plyn, televizi, nákupy mají rozdělené napůl. Půjčku žalobkyně už splatila, teď žádnou nemá. Žalobkyni může ještě podarovat další peníze, kdyby potřebovala. Opravy na domě by byly nutné, stav domu je nutno řešit urgentně, zamezit alespoň tomu tečení do baráku, opravit omítky, plísně, jelikož je to uvnitř, dalo by se to dělat nyní. S žalobkyní žil ještě za doby jejího otce a když s ním mluvil, vždycky říkal, že dům připadne [jméno]. Ona tam vždycky žila, narodila se tam a vždycky si myslela, že to bude její. V domě se musí všechno opravit, je tam elektrika, která je stará takových padesát let, musí se opravit celá, neboť zásuvky jsou tam špatné, také by se mělo všechno zateplit, stěny jsou plesnivé, měly by se udělat speciální omítkou. Financování těchto oprav není žádným problémem, jeho odhad je takových 300 000 Kč až 400 000 Kč. Paní [celé jméno žalobkyně] by na tyto opravy mohl přispět, nemá přece zakázané někomu darovat peníze. Když prostě řekne, že peníze dá, tak je dá a nemusí se bavit a někomu skládat účty, jestli za to chce tohle nebo tohle. Peníze má, neboť pracuje. Neví, kolik bere čistého paní [celé jméno žalobkyně], nepotřebuje to vědět, ani neví a nestará se o to, jaké jsou náklady žalobkyně za měsíc. Žalobkyně by vyplatila žalovaného z peněz, co má na účtu, neví však, kolik tam má, když se jí na to neptal. Pokud by to nestačilo, něco byl dal pan [příjmení] a něco třeba on. Myslí si, že pan [příjmení] jí pomůže finančně, ale neví, jakým způsobem. Měl-li by být dům zastaven ve prospěch pana [příjmení], nebude mu to vadit. Ví, že v místě zasahovala několikrát policie. Je schopen předložit soudu výpisy z účtu, že má značnou finanční částku, kterou by daroval. Dříve byly konflikty vždycky kvůli parkování, kvůli omezení, že jsou tam všude auta rozházená, člověk by tam nezaparkoval. Poslední tři roky je to již v klidu (z výpovědi svědka [jméno] [příjmení]). Dle potvrzení [jméno] [příjmení] [příjmení] ze dne 1. 12. 2021 je na účtu vedeném na jméno [celé jméno žalobkyně] zůstatek k 1. 12. 2021 ve výši 710 409,76 Kč (z potvrzení [jméno] [příjmení] [příjmení]). Žalobkyně u [jméno] [příjmení] [příjmení] má založeno spoření, kdy konečný zůstatek na spořicím účtu k 30. 11. 2021 činí 130 862,61 Kč, když měsíční úložka činí 1 000 Kč (z výpisu ze spořicího účtu žalobkyně). Žalovaný má u [jméno] [příjmení] [příjmení] veden spořicí účet, kdy zůstatek na tomto účtu ke dni 29. 10. 2021 činil 905 019,67 Kč (z výpisu ze spořicího účtu žalovaného). Dle výpisu ze spořicího účtu manželky žalovaného, že tato má u [anonymizována dvě slova] rovněž veden spořicí účet, kdy k datu 1. 11. 2021 byl konečný zůstatek na tomto účtu 500 440,72 Kč (z výpisu spořicího účtu manželky žalovaného).

10. Soud provedl i další důkazy, například korespondenci mezi účastníky, fotografie, znalecký posudek ohledně reálného dělení vypracovaný znalkyní [příjmení] [celé jméno znalkyně], doklady o platbách, lékařskou zprávu o vyšetření psa, čestná prohlášení. Z těchto důkazů však pro nadbytečnost žádné skutkové závěry nečinil.

11. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci jsou podílovými vlastníky, a to každý podílem jedné poloviny nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] s tím, že součástí stavební parcely č. [rok] je dosud nezapsaná stavba„ stodoly - kůlny“ a na pozemku parc. [číslo] je ve výlučném vlastnictví žalovaného stavba autoservisu. Žádný z účastníků nemá zájem setrvat v tomto podílovém spoluvlastnictví, kdy žalobkyně požaduje reálné rozdělení nemovitostí tak, aby do jejího výlučného vlastnictví připadl zejména rodinný dům [adresa], žalovaný má zájem o veškeré nemovitosti s tím, že je připraven žalobkyni na ni připadající podíl vyplatit. Účastníci nemají vzájemné dobré vztahy, a to dlouhodobě tj. více než deset let, nejsou schopni vzájemné komunikace.

12. Po právní stránce soud posuzoval věc podle následujících právních předpisů:

13. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinností. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

14. Vzhledem k citovanému ustanovení je zřejmé, že zatímco vznik a práva a povinnosti z věcných práv a povinností vzniklých před 1. 1. 2014 se řídí zákonem č. 40/1964 Sb., zánik a tedy vypořádání podílového spoluvlastnictví se řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb.

15. Podle ustanovení § 1140 odst. 1 občanského zákoníku, nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

16. Podle ustanovení § 1140 odst. 2 občanského zákoníku, každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak, ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

17. Podle ustanovení § 1143 občanského zákoníku, nedohodnou-li se spoluvlastnicí o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

18. Podle ustanovení § 1144 odst. 1 občanského zákoníku, je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

19. Podle ustanovení § 1147 občanského zákoníku, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě.

20. Na základě provedených důkazů a zjištěného skutkového stavu soud učinil následující právní závěr:

21. Předmětem řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků jsou nemovitosti uvedené ve výroku I. Oproti původnímu návrhu je předmětem vypořádání i nově objevené dědictví po panu [jméno] [příjmení] na základě usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně č. j. 15 D 725/2012-54 ze dne 17. 12. 2019, a to stavba stodoly – kůlny, která dosud není zapsána v katastru nemovitostí. Se shodných výpovědí účastníků i z listinných důkazů není předmětem vypořádání stavba autoservisu na stavební parcele č. [rok], která je ve výlučném vlastnictví žalovaného. Tato skutečnost vyplývá i ze skutečnosti, že stavbu autoservisu vlastními prostředky vybudoval žalovaný, a to ještě za života pana [jméno] [příjmení] s jeho i se souhlasem žalobkyně. Z těchto důvodů stavba autoservisu nemohla spadat do projednání dědictví po zemřelém [jméno] [příjmení].

22. V řízení vzal soud za prokázané (z výpovědi účastníků, svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], spisu Policie České republiky [číslo jednací] a spisu [stát. instituce] zn. [spisová značka]), že vztahy mezi účastníky nejsou dobré. Účastníci spolu dlouhodobě nekomunikují, mají neshody, které se například projevily i ve vzájemném podání trestního oznámení v roce 2019. Žádný z účastníků nemá zájem na setrvání v podílovém spoluvlastnictví. Vzhledem k tomu, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, byl podán návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobkyní zcela důvodně.

23. V řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví není soud vázán návrhy účastníků, musí postupovat dle výše uvedených zákonných ustanovení.

24. Soud nejprve zkoumal, zda je možné reálné rozdělení společné věci, jaké jsou náklady na toto rozdělení a zda některý z účastníků je schopen tyto náklady do rozdělení investovat.

25. V řízení byl vypracován znalecký posudek znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], který shledal nemožnost reálného rozdělení stavby, a to budovy [adresa] zřízené na pozemku parc. [číslo]. Následně byl vypracován znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] ohledně možnosti reálného rozdělení nemovitostí, který doplňkem svého znaleckého posudku vypracoval i geometrický plán ohledně možného rozdělení pozemků v podílovém spoluvlastnictví účastníků. Znalec vyhotovil dvě varianty reálného rozdělení nemovitostí a žalobkyně si zvolila variantu„ B“. V tomto znaleckém posudku znalec dospěl k závěru, že lze nemovitosti reálně rozdělit, když technické rozdělení je možné, dojde však k určitému omezení v možnostech rozvoje autoservisu. Znalec při jednání vypověděl, že v případě úpravy poměrů s vlastníkem parc. [číslo] (tj. třetí osoby) by se dal autoservis objet, je zde rovněž nutno zřídit věcné břemeno napojení vody přes dalšího souseda, což budou asi další dvě osoby. Kanalizace jde přímo přes dvůr, technické napojení nezkoumal a neví ani, jakým způsobem je možné se na ni napojit. Kolem kanalizace je ochranné pásmo, ale to ještě neznamená zákaz výstavby plotu. U stavby plotu přes kanalizační skruž nějaký problém je, pokud by se tam chtěl stavět masivní plot s hlubokým základem, byl by to problém, je to však na zdravém rozumu. Jeho reálné rozdělení omezuje i rodinný dům, neboť je v těsné blízkosti servisu, kdy musí strpět fungování provozu apod. Je to kompromis na obě strany. Ohledně možnosti zřizování studny i na pozemku žalovaného to není detailně vyřešené. Ve věci je více nedořešených problémů, kdy stavba není v katastru v takovém rozsahu, v jakém skutečně je. Kanalizace vede přímo přes dvůr, technické napojení detailně nezkoumal, neví, jakým způsobem je možné se na ni napojit.

26. Z tohoto znaleckého posudku i z výpovědi znalce soud dospěl k závěru, že reálné rozdělení nemovitostí není možné ani s obtížemi a vypracovaný geometrický plán na rozdělení pozemků dle znaleckého posudku nelze použít. Problémem je vedení hranice pozemků přes skruž kanalizace, kdy, jak bude uvedeno dále, toto není možné, zřízení přívodu vody je vázáno na vznik věcného břemene s jedním či dvěma vlastníky sousedních pozemků, případně zbudování studny, avšak o možnosti zřízení této studny neměl znalec žádnou povědomost. Dalším problémem je zajištění přístupu, resp. příjezdu, aut do autoservisu žalovaného, kdy pro objetí a větší vozidla by se muselo zasáhnout do sousedních parcel, tyto však nejsou ve vlastnictví žalovaného a v případě dalšího fungování autoservisu by tato skutečnost znamenala opětovně zřízení věcných břemen se třetími osobami.

27. Soud i přes svůj závěr, že reálné rozdělení nemovitostí není dle vyhotoveného znaleckého posudku možné, se současně se zabýval i náklady na případné rozdělení tohoto pozemku a nechal vypracovat znalcem [celé jméno znalce] znalecký posudek, a to vyčíslení nákladů tohoto reálného rozdělení a stanovení obvyklé ceny nemovitostí k aktuálnímu datu. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] stanovil tržní hodnotu nemovitostí částkou 2 834 000 Kč s tím, že podíl každého z účastníků potom činí 1 417 150 Kč. Vyčíslil náklady na reálné rozdělení, a to ke dni 9. 9. 2021 částkou 1 365 545 Kč. V těchto nákladech vyčíslil i stavbu oplocení, které by rozdělovalo pozemek parc. [číslo] avšak k tomuto dodal, že tak jak je v geometrickém plánu rozdělení uvedeno, toto nebude možno provést z důvodu ochranného pásma kanalizačního řadu. Znalec na místě samém zjistil, že jeden lomový bod oplocení, který navrhl Ing. [příjmení], je přímo na šachtě kanalizace a takto to provést nejde. Sloupek musí být pevně zakotvený v zemi a je jedno, jestli bude plot tvořený pletivem nebo nějakými odlehčenými plastovými prvky. Teoreticky by to šlo pouze tak, že by kanalizace byla posunuta doprava nebo doleva, ale to už by byly úplně jiné finanční částky. Navíc se nejedná o přípojku kanalizace, ale o hlavní řad, který spravuje SmVaK. Náklady na přeložení tohoto řadu by byly statisícové. Znalec ve svém posudku i ve své výpovědi uvedl, že dům není v dobrém stavu, když do něho zatéká střechou, jsou tam plísně. [příjmení] byl dům v obyvatelném stavu, v případě, že by se dělala nová střecha, odhaduje náklady na 300 000 Kč, opravu omítek potom asi na 100 000 Kč. Ohledně kůlny (nově objevené dědictví) uvedl, že tato nebyla samostatně oceněna, když s ohledem na její výměru je zahrnuta do příslušenství v ocenění porovnávací metodou. Měl-li by tuto ocenit samostatně, vyšla by mu zhruba částka 250 000 Kč.

28. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] i z jeho výpovědi soud měl jednoznačně prokázáno, že náklady na případnou možnost reálného rozdělení by činily téměř 50 % hodnoty nemovitostí, a to v cenách platných v září 2021 Tyto náklady by v dalším období byly podstatně vyšší, když (jak je všeobecně známo) rostou neustále ceny energií a s tím i ceny prací, materiálu apod. K nákladům vyčísleným znalcem by v případě kanalizačního řadu, na kterém je dle znalce [příjmení] umístěna hranice mezi pozemky a nemožnost zbudování oplocení na tomto řadu, přicházela do úvahy přeložka tohoto kanalizačního řadu, která by si dle znalce vyžádala statisícové finanční částky, čímž by se náklady na reálné rozdělení podstatným způsobem ještě zvýšily. Žalovaný není ochoten financovat toto případné reálné rozdělení nemovitostí, žalobkyně uvedla, že má finanční prostředky a reálné rozdělení by financovala ze svých prostředků, které však soudu řádným způsobem nedoložila.

29. V daném případě by se jednalo o případné reálné rozdělení, které by vyžadovalo vynaložení nepřiměřených nákladů účastníků, proto nelze považovat věc za reálně dělitelnou (viz 22 Cdo 92/2005).

30. Žalobkyně sama uvedla, že dosahuje příjmu cca 28 000 Kč čistého, pro vypořádání i nákladů do reálného rozdělení nemovitostí je ochotna investovat, když má asi 1 500 000 Kč, z toho na účtu 800 000 Kč, zbytek má doma, rovněž její bývalý manžel je ochoten jí peníze půjčit. Peníze má a k financím odmítla dále vypovídat. Soud však zjistil, že žalobkyně v průběhu celého řízení vložila do úschovy advokátky JUDr. [příjmení] částku cca 300 000 Kč. Jmenovaná advokátka žalobkyni zastupovala až do října 2020 a odměnu za zastupování dosud žalobkyně své advokátce neuhradila. Nutno podotknout, že částka nákladů právního zastoupení jen do února 2015 dle vyčíslení bývalé právní zástupkyně žalobkyně činila 155 000 Kč a tato advokátka činila další úkony ve věci až do roku 2020, jejichž výše soudu není známa. Žalobkyně předkládala v průběhu řízení doklad o svých finančních poměrech, kdy však uvedla, že částku 300 000 Kč jí na účet vložil („ daroval“) její přítel pan [příjmení]. Svědek [příjmení] u soudu vypověděl, že je připraven i nadále darovat žalobkyni potřebné finanční prostředky, jejich výši však neupřesnil. K předloženému výpisu žalobkyně z účtu u [jméno] [příjmení] [příjmení], na kterém měla ke dni 1. 12. 2021 zůstatek 710 409,76 Kč, žalobkyně neuvedla, z jakých prostředků tuto částku ušetřila, když z předloženého výpisu z pravidelného spoření se podává, že tato má na tomto účtu, který byl založen 1. 1. 2021 částku 130 862 Kč. Žalobkyně je tak na svém finančním zajištění odkázána na půjčku svého bývalého manžela [příjmení] [jméno], který však případné poskytnutí půjčky si hodlá zajistit, tj. požadoval by po žalobkyni vyhotovení směnky či zřízení zástavního práva ohledně nemovitosti pro svou osobu. Jmenovaný při své výpovědi rovněž uvedl, že finanční situace žalobkyně asi moc dobrá není. O nedobré finanční situaci žalobkyně svědčí i skutečnost, že tato, přestože se svým přítelem panem [příjmení] a se svým zletilým synem bydlí několik let v předmětné nemovitosti, nemovitost chátrá, ztrácí na hodnotě, když do ní zatéká, je zde plíseň. Stav nemovitosti je delšího časového období, tak jak vypověděl přítel žalobkyně pan [příjmení]. Přestože žalobkyně v nemovitosti žije, o tuto nemovitost se s řádnou péčí nestará a nevkládá do její údržby žádné finanční prostředky. V řízení z výpovědi žalobkyně měl soud rovněž prokázáno, že část jejích prostředků pochází již z dříve poskytnutého daru ve výši cca 300 000 Kč od pana [příjmení] a i do budoucna spoléhá ohledně svých finančních možností, jak na půjčku od bývalého manžela, tak na dary pana [příjmení]. Žalobkyně je tak na tvrzenou schopnost realizovat případné reálné rozdělení, vyplacení podílu žalovanému i na investice do oprav rodinného domu zcela odkázána na právně nevynutitelnou podporu třetích osob.

31. Žalovaný ke svým finančním poměrům po celou dobu řízení dokládal výpisy z účtu, tedy již od roku 2015 disponuje na svém spořicím účtu částkou téměř 900 000 Kč až do současné doby, dále spolu s manželkou mají zřízen spořicí účet, na kterém je naspořena částka cca 500 000 Kč. Žalovaný je tak po celou dobu řízení schopen podíl z vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobkyni bez dalších půjček či darů uhradit.

32. Za situace, kdy bylo jednoznačně prokázáno, že reálné rozdělení není možné, soud přistoupil k vypořádání podílového spoluvlastnictví přikázáním věci jednomu ze spoluvlastníků, a to za náhradu.

33. Při rozhodování o tom, komu nemovitosti přikáže, soud zohlednil využití nemovitosti, solventnost účastníků, citové vazby, předpoklad řádné péče o nemovitost, investice vložené i budoucí.

34. Žalobkyně v nemovitosti bydlí asi od roku 1995 poté, kdy se po rozvodu manželství„ vrátila“ k rodičům, později se do nemovitosti přistěhoval její přítel pan [příjmení] a také její dospělý syn. Žalobkyně tvrdí svou citovou vazbu k rodinnému domu, která s ohledem na délku pobytu v nemovitosti žalobkyně je pochopitelná. Žalobkyně, přestože asi od roku 1995 či roku 1996 v nemovitosti bydlí po dobu více než deseti let se svým přítelem panem [příjmení] a několik dalších let se svým zletilým synem, se však o nemovitost řádným způsobem nestará. V řízení měl soud prokázáno jednak ze znaleckého posudku Ing. [příjmení] i z jeho výslechu, že nemovitost je ve špatném stavu, je zde plíseň, zatéká do ní a jednak také nedobrý stav nemovitosti měl soud prokázáno z výpovědi svědka pana [jméno] [příjmení], který výslovně uvedl, že stav nemovitosti se zhoršuje úplně katastrofálním způsobem, na domě jsou obrovské plísně, do baráku zatéká, tvoří se mapa, opadává omítka. Nepostačuje, aby žalobkyně pouze o stavu nemovitosti informovala žalovaného, ale jako podílová spoluvlastnice nemovitostí, která navíc se svými blízkými v nemovitosti dlouhodobě bydlí, mohla a měla zajistit nutné opravy a nutnou údržbu nemovitosti tak, aby tato nechátrala s tím, že vynaložené náklady na nutnou opravu mohla požadovat od žalovaného. Žalobkyně však nic takového nečiní a nemovitost nechává dále chátrat. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně nemá dostatek svých vlastních finančních prostředků na vyplacení žalovaného, na řádnou údržbu nemovitosti, když zde je nutno odkázat na výslech znalce [příjmení] [příjmení], který uvedl, že aby se nemovitost dostala do řádného stavu, je zapotřebí vynaložit několik set tisíc korun. Žalobkyně dosahuje v poslední době výdělku cca 28 000 Kč, na svém účtu má pouze cca 130 000 Kč a pokud předložila výpis ze svého účtu, kde měla mít částku 800 000 Kč, odmítla se k finanční situaci dále vyjádřit. V řízení však z výpovědi jak žalobkyně, tak svědka [příjmení] měl soud jednoznačně prokázáno, že to je právě pan [příjmení], který jí na účet peníze vkládá, a to například jako dar nebo jenom tak. Žalobkyně, tak jak bylo uvedeno výše, je tedy s případným vypořádacím podílem a investicemi do opravy nemovitosti prokazatelně odkázána na právně nevynutitelnou pomoc třetích osob, když navíc v případě půjčky od bývalého manžela, [anonymizována dvě slova], tento si„ pojistil“ svou půjčku směnkou či zástavním právem a osud této nemovitosti do budoucna v případě nesplácení této půjčky by byl nejistý. Žalobkyně sice v nemovitosti bydlí, a to se svým přítelem panem [příjmení] i se zletilým synem. Skutečnost, že žalobkyně umožnila svému zletilému synovi bydlet v nemovitosti, není v daném případě žádnou z okolností, pro kterou by jí tato nemovitost měla i nadále ve vlastnictví zůstat. Je zapotřebí uvést, že zletilý syn žalobkyně, který pracoval v zahraničí, vrátil se ke„ své matce“, jako dospělý a pracující osoba si může zajistit bydlení jiným vhodným způsobem. Rovněž tak žalobkyně, která jak sama tvrdí, má určité finanční částky na účtu či snad doma a dále jí s financemi mohou pomoci třetí osoby, tj. přítel pan [příjmení] a bývalý manžel [příjmení] [příjmení], si za této situace a s přihlédnutím k vyplacené náhradě za vypořádané podílové spoluvlastnictví je schopna rovněž najít odpovídající bydlení.

35. Žalovaný podniká v nemovitosti (autoservisu), která je umístěna na pozemcích v podílovém spoluvlastnictví s žalobkyní. Autoservis vystavěl před více než deseti lety vlastními finančními prostředky, a to jak za souhlasu žalobkyně, tak i zemřelého dědečka pana [příjmení]. V nemovitosti stále podniká, toto podnikání je jeho jediným zdrojem příjmů. Pro podnikání je zapotřebí příjezdové komunikace i odstavné plochy. Žalovaný dále nově objevené dědictví po zemřelém panu [příjmení], tj. stavbu stodoly – kůlny, financoval ze svých prostředků bez přispění žalobkyně, která tuto skutečnost ve své výpovědi potvrdila. Žalovaný dále ještě za života svého dědy (pana [příjmení]) provedl výstavbu splaškové kanalizace, na kterou je napojen rodinný dům, zbudoval příjezdovou komunikaci, a to ze svých vlastních finančních prostředků. Žalovaný má finanční prostředky i úspory na to, aby dále svou živnost provozoval, tuto rozšiřoval i se mohl postarat o opravy rodinného domu, ve kterém se svou rodinou by mohl bydlet. Žalovaný soudu prokázal, že má připravené finanční prostředky na vyplacení náhrady vypořádacího podílu pro žalobkyni a tyto je schopen téměř bezprostředně žalobkyni převést.

36. Důvody lepšího využití nemovitosti, tzn. zachování podnikání žalovaného, nutné investice do rodinného domu, ale zejména solventnost žalovaného, svědčí pro přikázání nemovitostí do jeho výlučného vlastnictví za náhradu. Soud z těchto důvodů přikázal nemovitosti do výlučného vlastnictví žalovaného a tohoto současně zavázal, aby žalobkyni vyplatil vypořádací podíl tak, jak byl stanoven ve znaleckém posudku znalcem [příjmení] [příjmení]. S ohledem na výši finanční částky a nutnost provedení platby bankovním převodem soud umožnil žalovanému vyplatit žalobkyni tuto částku do sedmi dnů od právní moci rozsudku.

37. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že si tyto ponese každý ze svého, a to v souladu s nálezem ÚS ze dne 10. 11. 2020 IÚS [číslo] a usnesení ÚS ze dne 27. 7. 2021 IÚS [číslo].

38. V řízení vznikly České republice náklady v celkové výši 101 384 Kč, a to proplacením znalečného znalkyni [celé jméno znalkyně] ve výši 15 201 Kč, znalci [příjmení] [příjmení] ve výši 11 008 Kč a 41 293 Kč a 2 336 Kč, dále znalci [příjmení] [celé jméno znalce] 29 732 Kč a 1 814 Kč. Soud v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. uložil každému z účastníků uhradit jednu polovinu těchto nákladů řízení, když postupoval analogicky s rozhodnutím o nákladech řízení účastníků. Každý z účastníků uhradil na zálohách částku 14 000 Kč. Každý z účastníků by měl uhradit částku 50 692 Kč, po odpočtu této zálohy potom uložil soud povinnost účastníkům uhradit každému zbývající část nákladů státu tj. částku 36 692 Kč.