6 C 351/2018 - 659

Rubrum

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] oba bytem [Adresa žalobce B] oba zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozený [Datum narození žalované A] 2. [Jméno žalované B], narozená [Datum narození žalované B] oba bytem [Adresa žalované B] oba zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví a) žalobce a 1. žalovaného k nemovitým věcem, a to pozemkům p. č. [Anonymizováno], všem zapsaným na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], se zrušuje.

II. Pozemky p. č. [Anonymizováno] zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], se přikazují do výlučného vlastnictví 1. žalovaného [Jméno žalobce B].

III. Pozemky p. č. [Anonymizováno] zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], se přikazují do výlučného vlastnictví a) žalobce [Jméno žalobce A].

IV. Podílové spoluvlastnictví a) žalobce a 1. žalovaného k nemovitým věcem, a to k pozemku p. č. [Anonymizováno] zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], se zrušuje.

V. Pozemek p. č. [Anonymizováno] zapsaný na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], se přikazuje do výlučného vlastnictví 1. žalovaného [Jméno žalobce B].

VI. A) žalobce je povinen vyplatit 1. žalovanému za pozemky vypořádávané ve výroku II., III. a IV. vypořádací podíl ve výši 287 125 Kč do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Pozemky p. č. [Anonymizováno] a dále p. č. [Anonymizováno] vzniklé na základě geometrického plánu [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne 29. 8. 2022, který tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku, se přikazují do výlučného vlastnictví 1. žalovaného [Jméno žalobce B].

VIII. Pozemky p. č. [Anonymizováno] vzniklé na základě geometrického plánu [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne 29. 8. 2022, který tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku, se přikazují do výlučného vlastnictví a) žalobce [Jméno žalobce A]. IX. 1. žalovaný je povinen vyplatit a) žalobci za pozemky vypořádávané ve výroku VII. a VIII. vypořádací podíl ve výši 36 268 Kč do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

X. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem, a to pozemku st. p. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinného domu čp. [Anonymizováno], dále k pozemkům p. č. [Anonymizováno], vše zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], se zrušuje.

XI. Nemovité věci, a to pozemek st. p. č [Anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinného domu čp. [Anonymizováno], pozemky p. č. [Anonymizováno] vzniklé na základě geometrického plánu [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne 29. 8. 2022, který tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku, se přikazují do společného jmění žalovaných, tedy do SJM [Jméno žalobce B] a [Jméno žalované B].

XII. Nemovité věci, a to pozemek st. p. č [Anonymizováno], jehož součástí jsou jiné stavby, pozemky p. č. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno] vzniklé na základě geometrického plánu [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne 29. 8. 2022, který tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku, se přikazují do společného jmění žalobců, tedy do SJM [Jméno žalobce A] a [Jméno žalobce B].

XIII. Žalobci jsou povinni na svůj náklad provést výstavbu dělící zdi dle projektu [tituly před jménem] [jméno FO] z října 2019, č. [hodnota] s tím, aby tato zeď byla postavena na nově vzniklém pozemku st. p. č. [Anonymizováno][Anonymizováno] v k. ú. [adresa] do 6 měsíců od pravomocného rozhodnutí stavebního úřadu o povolení záměru.

XIV. Žalovaní jsou povinni strpět shora uvedené stavební úpravy na st. p. č. [Anonymizováno] prováděné podle projektu [tituly před jménem] Arch. [jméno FO] z října 2019, č. [hodnota], dále jsou povinni zajistit potřebnou součinnost pro výstavbu dělící zdi, zejména použití parcely p. č. [Anonymizováno] pro provádění stavebních prací v nezbytně nutné míře.

XV. Soud nahrazuje souhlas žalovaných pro všechna řízení před stavebním úřadem, která povedou k rozdělení původní st. p. č. [Anonymizováno] dle projektové dokumentace [tituly před jménem] [jméno FO] z října 2019, č. [hodnota] a dle geometrického plánu [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne 29. 8. 2022, který tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku, a to zejména pro řízení o povolení záměru, řízení o kolaudační rozhodnutí a řízení o dělení pozemků. XVI. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně vyplatit žalobcům, kteří jsou oprávněni společně a nerozdílně, vypořádací podíl ve výši 1 162 500 Kč do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. XVII. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 8 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. XVIII. Každý z žalobců je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách náklady řízení ve výši 13 777 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. XIX. Každý z žalovaných je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách náklady řízení ve výši 13 777 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 18. 12. 2018 proti žalovanému [Jméno žalobce B] domáhali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem zapsaným na LV [Anonymizováno], LV [Anonymizováno] a LV [Anonymizováno] pro katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa]. Nemovitosti na [jméno FO] [Anonymizováno] jsou víceméně zemědělské pozemky, žalobce má na těchto pozemcích spoluvlastnický podíl o velikosti ideálních 3/16, žalovaný potom 13/16. Na LV [Anonymizováno] je zapsán pozemek p. č. [Anonymizováno] – orná půda, ke kterému má žalobce spoluvlastnický podíl o velikosti ideální a žalovaný 3/4. Ohledně pozemků na LV [Anonymizováno] a LV [Anonymizováno] a) žalobce navrhl vypořádání tak, že se vybraná část pozemků bezúplatně předvede do výlučného vlastnictví a) žalobce a zbývající část do výlučného vlastnictví žalovaného. Z [jméno FO] [Anonymizováno] potom budou vyčleněny pozemky p. č. [hodnota], [Anonymizováno], které jsou navrhovány k vypořádání jiným způsobem, neboť tvoří funkční celek s pozemky evidovanými na LV [Anonymizováno]. Na LV [Anonymizováno] je zapsán pozemek st. p. č. [Anonymizováno] jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. [Anonymizováno] a pozemky p. č. [Anonymizováno] Vlastnicky tyto pozemky náleží ze 3/16 žalobcům, kteří tento podíl vlastní ve společném jmění manželů a 13/16 vlastnil ke dni podání žaloby 1. žalovaný. Žalobci mají za to, že tvar a rozvržení domu umožňuje jeho reálné rozdělení, a to podélně tak, aby hlavní stavba domu a přilehlé části pozemku označené v žalobě připadly bezúplatně do výlučného vlastnictví žalovaného a část staveb (kůlny) se dvorem do výlučného vlastnictví žalobců. Z pozemků p. č. [hodnota] a [Anonymizováno] navrhl žalobce vyčlenit pruh, který by vedl až k pozemku [Anonymizováno]. Po pozemku odděleného z pozemku p. č. [Anonymizováno] navrhli žalobci zřízení služebnosti stezky, průhonu a cesty ve prospěch oddělených pozemků kůlen a dvora, které by měly připadnout žalobcům.

2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že ani on nemá zájem ve spoluvlastnictví nadále setrvávat. Základním motivem k ukončení spoluvlastnického vztahu jsou dlouhotrvající neshody ohledně realizace spoluvlastnických práv a dlouhodobé negativní chování žalobců vůči němu a členům jeho rodiny. Žalovaný s navrhovaným řešením vypořádání nesouhlasil, navrhl jiné vypořádání zemědělských pozemků tak, aby výměry rozdělovaných pozemků odpovídaly velikosti spoluvlastnických podílů. Pozemky p. č. [hodnota] a 3214 jsou žalovaným využívány k uskladnění dřeva a sečení trávy jako krmiva a k přístupu na pozemek p. č. [Anonymizováno] ve vlastnictví manželů [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO], kteří žalovanému poskytují možnost sečení trávy ze své zahrady. Způsob vypořádání ohledně st. p. č. [Anonymizováno] je zcela neúčelný, nelogický a nerespektuje ani velikost spoluvlastnických podílů účastníků. Dům č.p. [Anonymizováno] tvoří jeden funkční celek sestávající z obytné části a z hospodářských částí, tj. s vedlejšími budovami chléva a kolny a takto jako soubor plní dlouhodobě historicky svoji funkci. Obytná část je užívána žalovaným a jeho rodinou, v chlévě má žalovaný umístěna hospodářská zvířata a veškeré zázemí pro ně. V půdě nad chlévem skladuje slámu. Bez prostor hospodářských objektů, které jsou dimenzovány na velikost obytné části a chléva, není nemovitost schopna plnit svoji funkci hospodářského stavení. Navrhované rozdělení nutně vyvolá vznik kolizí s přesahy střech, neřešitelnost odvodnění a likvidace srážkových vod, nemožnost realizovat novou kanalizaci, když aktuálně je kanalizační potrubí včetně šachty pro splaškovou vodu, která odchází ze statku umístěno ve dvoře domu č. p [Anonymizováno] v místě navrženého dělení. Navíc náklady na reálné rozdělení jsou velmi vysoké. Ohledně pozemků na LV [Anonymizováno] navrhuje žalovaný jejich přikázání do svého výlučného vlastnictví s vyplacením přiměřené náhrady žalobcům. Žalovaný dále doplnil, jakým způsobem byly nemovitosti nabyty.

3. Podáním ze dne 24. 10. 2019 žalobci navrhli přistoupení dalšího účastníka do řízení, když podíl žalovaného ve výši 13/16 na nemovitostech na LV č. [hodnota] se v současné době nachází ve společném jmění žalovaného a jeho manželky [Jméno žalované B]. Současně navrhli rozdělení pozemku st. p. č. [Anonymizováno] podle předložené technické zprávy [tituly před jménem] Arch. [jméno FO], a to rozdělením dvora domu č.p. [Anonymizováno] na dvě poloviny a vystavění dělící zdi.

4. Usnesením ze dne 5. 11. 2019, č. j. [spisová značka] soud připustil, aby vedle dosavadního žalovaného vstoupila do řízení druhá žalovaná, a to [Jméno žalované B], manželka 1. žalovaného, která se stala spoluvlastnicí podílu na LV [Anonymizováno], který nadále vlastní s 1. žalovaným v SJM.

5. V návaznosti na požadavek žalobců o rozdělení dvora na dvě poloviny žalovaní, ač s dělením primárně nesouhlasí, navrhli dne 18. 11. 2019 kompromisní řešení nakreslené na č.l. 128 spisu tak, že by došlo k oddělení části kůlny o výměře 15 m2 a od tohoto bodu kůlny by vedla šikmá přímka až k rohu stáje u pozemku st. p. č. [Anonymizováno], který je ve vlastnictví žalobců. Žalovaní též navrhli, aby soud účastníkům nařídil setkání s mediátorem.

6. Žalobci s mediací souhlasili, soud proto usnesením ze dne 10. 12. 2019, č. j. [spisová značka] nařídil účastníkům první setkání se zapsaným mediátorem, a to s [tituly před jménem] [jméno FO] se sídlem v Praze. Řízení bylo za tímto účelem přerušeno na dobu tří měsíců.

7. V průběhu mediace byla mezi účastníky uzavřena mediační dohoda o pravidlech fungování stran ve vztahu k nemovitostem týkající se především užívání pozemku p. č. [Anonymizováno]. Dále byl připraven návrh dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a) žalobce a 1. žalovaného k nemovitostem na LV [Anonymizováno] a LV [Anonymizováno]. Při projednávání u mediátorky se pozemky p. č. [hodnota], [Anonymizováno] zapsané na LV [Anonymizováno] neměly započítávat do celkové plochy a počítalo se s tím, že budou řešeny současně s vypořádáním podílového spoluvlastnictví k nemovitostem na LV [Anonymizováno]. Následně se tyto pozemky zřejmě písařskou chybou staly součástí dohody a měly připadnout 1. žalovanému. Když ze strany žalobce na toto bylo upozorněno, tak žalovaní odmítli dohodu ve znění bez pozemků p. č. [hodnota], [Anonymizováno] podepsat. Ve vyjádření ze dne 16. 7. 2021 nicméně žalovaní navrhli, aby pro dělení zemědělských pozemků bylo přijato řešení vycházející z návrhu mediační dohody. Mediace se nezabývala možností řešení vypořádání spoluvlastnictví ke stavbě čp. [Anonymizováno] a k přilehlým pozemkům.

8. Žalobci ve svém vyjádření ze dne 31. 8. 2021 doplnili žalobu o události, které měly a mají vliv na vznik současného podílové spoluvlastnictví. Zemědělská usedlost čp. [Anonymizováno] byla vystavěna [Jméno žalobce A] v roce 1901. V těsném sousedství si [Jméno žalobce A] následně vystavěl v roce 1924 výměnek, a to dům čp. [Anonymizováno], kam se se svojí manželkou přestěhoval v roce 1927 a usedlost čp. [Anonymizováno] postoupil na svého syna [jméno FO]. V souvislosti s tímto postoupením byla vytvořena nová knihovní vložka, do níž byl zapsán dům čp. 268 s přilehlými pozemky a byla zřízena služebnost chůze, jízdy a honění dobytka váznoucí a vykonávaná na vypořádávaném pozemku [Anonymizováno] Tento dům čp. [Anonymizováno] s pozemky v kn. vl. [Anonymizováno] postoupila paní [jméno FO] dne 13. 7. 1966 svému vnukovi [Jméno žalobce A] – žalobci. Usedlost čp. [Anonymizováno] s přilehlými pozemky zůstala ve vlastnictví rodičů žalobce a žalovaného [jméno FO] a [jméno FO]. Tito manželé měli 3 děti, syna [jméno FO], nar. 1952 (žalovaného), dceru [jméno FO], nar. 1955 a syna [jméno FO], nar. 1960 (žalobce). Dcera [jméno FO] se v roce 1978 provdala a společně s rodiči žila na usedlosti čp. [Anonymizováno]. Následně si postavila dům na zahradě domů čp. [Anonymizováno], když pozemky na stavbu domu jí byly převedeny kupní smlouvou ze dne 19. 11. 1982. Do nového domu se rodina [jméno FO] přestěhovala v roce 1986. V roce 1984 se oženil syn [jméno FO], ten se z rodného domu odstěhoval v květnu 1988, kdy si koupil dům v Poličce. V roce 1985 se oženil syn [jméno FO]. Od sňatku bydlel s manželkou [právnická osoba] v domě čp. [Anonymizováno], který se pro svoji malou velikost stal po narození dětí nevyhovující a bylo nezbytné řešit nové bydlení. V této době podle sdělení žalobců došlo k dohodě jak s rodiči, tak sourozenci, že zemědělskou usedlost čp. [Anonymizováno] převezme s pozemky syn [jméno FO], který si na místě původní podstáje vystaví nový dům. Výstavba samostatného domu byla zvolena z důvodu přání rodičů, kteří chtěli dožít v obytné části domu čp. [Anonymizováno] beze změn. [jméno FO] jaře 1989 se začalo s přípravou stavby. Z důvodu možnosti čerpání státního příspěvku na individuální bytovou výstavbu došlo po dohodě s rodiči nejprve k oddělení a převedení nebytové části usedlosti čp. [Anonymizováno] – podstáj a kolna (kupní smlouvy ze dne 7. 9.1989) a bezprostředně poté mělo dojít k převodu zbytku nemovitosti čp. [Anonymizováno].[Anonymizováno]V březnu 1990 otec [Jméno žalované A] podstoupil onkologickou operaci a převod zbývající části se odložil na dobu po zlepšení zdravotního stavu. Dům žalobců čp. [Anonymizováno] byl kolaudován v roce 1992, byl dán do pořádku dvůr mezi čp. [Anonymizováno] a byly provedeny další stavební úpravy. Domy čp. [Anonymizováno] byly užívány tak, že byl mezi nimi otevřený průchod v obou částech dvora a byl využíván jak ze strany rodičů, tak ze strany rodiny [jméno FO]. [právnická osoba] čp. [Anonymizováno], kde jsou obytné místnosti a kuchyň situovány svými dvěma vstupy přímo do dvora, byla projektována se záměrem vytvořit z domu čp. [Anonymizováno] jeden celek ve vlastnictví [jméno FO] s rodinou, jak bylo před započetím stavby s rodiči dohodnuto. Proto vznikla současná blízkost staveb a nemožnost dalšího funkčního užívání domu čp. [Anonymizováno] bez části dvora, části kolny a části zadní kolny. [jméno FO] užívala výlučně dvůr od roku 1992, dále užívala i polovinu kolny a polovinu chléva. Společné soužití rodičů a rodiny [jméno FO] v domech čp. [Anonymizováno] bylo poprvé narušeno v roce 2004, kdy syn [jméno FO] vznesl požadavek převzít dům čp. [Anonymizováno]. To se stalo poté, co otec účastníků chtěl dokončit převod nemovitostí na syna [jméno FO] a požádal ho o připravení dokumentů. Tento převod se pro požadavek syna Zděňka nerealizoval. Vztahy mezi sourozenci ochladly, vztahy mezi rodiči a rodinou [jméno FO] zůstaly normální, vzájemně se navštěvovali, společně chovali ovce, sušili seno a vzájemně si vypomáhali. V roce 2008 otec účastníků zemřel a již v této době nabídl syn [jméno FO] bratrovi oddělení poloviny dvora, kolny a chléva, což [jméno FO] odmítl. Po vyřízení dědického řízení po zemřelém [Jméno žalobce B] (právní moc 9. 4. 2010) uzavřely dne 10. 8. 2020 [jméno FO] a [jméno FO] darovací smlouvu ve prospěch [Jméno žalobce B], který se tak stal většinovým spoluvlastníkem nemovitostí. Až do smrti své matky [jméno FO] v roce 2015 měl [jméno FO] a jeho rodina volný přístup do domu čp. [Anonymizováno] včetně přístupových komunikací a hospodářských budov. Přístup do domu čp. [Anonymizováno] byl [jméno FO] odepřen bezprostředně po úmrtí matky [jméno FO], přístup do chléva mu byla pak odepřen v roce 2017. V dalším vyjádření žalobci doplnili, že s vlastním chovem hospodářských zvířat začali ještě za života rodičů, od roku 2006 chovali ovce, od roku 2010 začali chovat husy a jinou drůbež, ve letech 2013-2014 potom kozy, a to v polovině chléva, který žádají oddělit. Tento chov v roce 2021 přerušili, aby se vyhnuli konfliktům s rodinou žalovaného. K námitkám žalovaných k technickému řešení stavebního rozdělení pozemku a stavby žalobci uvedli, že kanalizační potrubí, trativod, septik – odpadní vody u čp. [Anonymizováno] jsou likvidovány prostřednictvím septiku, který je umístěn pod okny z chodby na části st. p. č. [Anonymizováno] která bezprostředně naléhá na severní část obytné části čp. [Anonymizováno]. V části dvora, kterou žalobci navrhují, aby připadla jim, se nachází pouze mělká šachta, do které nejsou likvidovány odpadní vody z čp. [Anonymizováno]. V navrhovaném rozdělení dvorní části st. [Anonymizováno] je dostatek prostoru pro umístění domácí čističky odpadních vod. Podzemní akumulační nádrž na vodu je umístěna v části pozemku p. č. [Anonymizováno], která je navrhována do výlučného vlastnictví žalovaného. Dělící stěna je navrhována tak, že zůstanou pro každou z oddělovaných částí (cca poloviny) kolny v jižní části dvora dva samostatné rovnocenné dřevěné vstupy, odstranění malých středových vrátek, kterými dělící stěna částečně prochází, nijak neznehodnotí ostatní dva vstupy do kolny, a navíc nebyla minulých 30 let nikdy používána. Navrhovaná oddělovaná část kolny a chléva pro žalobce je bez inženýrských sítí. Podáním ze dne 25. 11. 2021 žalobci navrhli na části cesty pč. [Anonymizováno] zřídit rovnodílné spoluvlastnictví účastníků, aby se předešlo zneužití většinového podílu a oddělit z části p. č. [Anonymizováno] pruh navazující na st. p. č. [Anonymizováno], který by umožnil průjezd traktoru z domu čp. [Anonymizováno]. Toto bylo navrženo po incidentu, kdy žalobci chtěli projet s vozíkem od domu čp. [Anonymizováno] na hlavní cestu a toto jim bylo ze strany žalovaných znemožňováno. Žalobci vyjádřili ochotu hradit stavbu dělící zdi z vlastích prostředků.

9. Žalovaní ve svém vyjádření ze dne 3. 1. 2022 uvedli, že nesouhlasí s částečným smírem ohledně zemědělských pozemků, trvají na tom, aby spolu se zemědělskými pozemky byl vypořádán též přístup k nim a tedy vyřešeno spoluvlastnictví k pozemkovým parcelám p. č. [hodnota], [Anonymizováno]. Navrhli, že by převzali do svého výlučného vlastnictví pozemky p. č. [hodnota], [Anonymizováno] a na pozemcích p. č. [hodnota] a [Anonymizováno] by ve prospěch vlastníků pozemku p. č. [Anonymizováno] bylo zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy v části nakreslené na snímku na č. l. 254 spisu, a bylo by zrušeno věcné břemeno váznoucí na pozemku p. č. [Anonymizováno] Žalovaní též vznesli kompromisní návrh na vypořádání dvorního traktu mezi domy č.p. [Anonymizováno] tak, že by dělící přímka vedla v poloviční vzdálenosti od čelních stěn obou hlavních budov čp. [Anonymizováno] a dělila by nejen dvůr, ale i kolnu a chlév a parcelu p. č. [Anonymizováno]/[právnická osoba] rodinné historii předestřené žalobci žalovaní uvedli, že oproti skutečnému stavu je zkreslená buď neúplností nebo nesprávnou prezentací. Popřeli, že by mezi rodiči, a) žalobcem a 1. žalovaným došlo k dohodě o tom, že a) žalobce převezme zemědělskou usedlost čp. [Anonymizováno] před stavbou jejich rodinného domu čp. [Anonymizováno]. Taková dohoda nikdy nebyla ani v ústní ani v písemné podobě uzavřena. Je pravdou, že se otec a) žalobce a 1. žalovaného rozhodl někdy v roce 2004 dokončit rozdělení nemovitého majetku mezi své dědice. Otec o darování domu čp. [Anonymizováno] a) žalobci nikdy neuvažoval, měl však snahu přivést děti k dohodě o dědictví, k níž nedošlo pro postoj a) žalobce. Přestože b) žalobkyně činila na otce nátlak, rozhodli se rodiče s vědomím dcery [jméno FO], že dům čp. [Anonymizováno] darují 1. žalovanému. K tomu pro onemocnění otce a jeho smrt nedošlo. Po dědickém řízení po otci matka a) žalobce a 1. žalovaného a jejich sestra [jméno FO] existující dohodu s otcem respektovaly a v roce 2010 převedly své spoluvlastnické podíly na 1. žalovaného. Důvody, pro které je aktuálně využíván dvůr mezi domy toliko rodinou žalobců spočívá v chování žalobců. Užívání dvora je žalovaným záměrně znemožňováno volným pobytem agresivního psa ve vlastnictví žalobců. Není pravdou, že by žalobce s otcem choval ovce či mu s chovem pomáhal. Nikdy se na chovu ovcí nepodílel, otci pomáhal žalovaný a sestra [jméno FO].

10. V návaznost na všechna vyjádření žalovaných žalobci následně uvedli, že původně sice navrhovali bezúplatné vypořádání spoluvlastnictví, a to i když navrhované rozdělení společných nemovitostí hodnotově neodpovídá výši vypořádacích podílů. Důvodem pro podání žaloby bylo ukončení narůstajícího osočování a kladení překážek při užívání společných věcí ze strany žalovaných a zajištění alespoň trochu vlastního prostoru k normálnímu životu v čp. [Anonymizováno] a čp. [Anonymizováno], nikoliv vypořádání finanční. Proto žalobci navrhli převzít hodnotově mnohem nižší podíl, než odpovídá velikosti jejich spoluvlastnického podílu a nést i náklady na rozdělení společných nemovitostí ze svého. Za současné situace, kdy žalovaní odmítnutím uzavření dohody o částečném smíru dali plně najevo, že se nechtějí na ničem dohodnout, navrhují žalobci provést vypořádání plně podle pravidel stanovených občanským zákoníkem, včetně vypořádacích podílů. Současně potvrzují, že jsou připraveni nést náklady na rozdělení pozemků, tj. náklady na vybudování dělící zdi i vyhotovení geometrického plánu ze svého.

11. Předmětem vypořádání jsou nemovitosti zapsané na LV [Anonymizováno] pro katastrální území [adresa].

12. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že na LV [Anonymizováno] pro katastrální území [adresa] jsou zapsány pozemkové parcely p. č. [Anonymizováno], jejich vlastníky jsou a) žalobce v rozsahu 3/16 a 1. žalovaný v rozsahu 13/16.

13. Na LV [Anonymizováno] pro katastrální území [adresa] je zapsán pozemek p. č. [Anonymizováno], vlastníky jsou a) žalobce v podílu a 1. žalovaný v podílu .

14. Na LV [Anonymizováno] pro katastrální území [adresa] je zapsána st. p. č. [Anonymizováno] jejíž součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] – rodinný dům, dále pozemky p. č. [Anonymizováno] zahrada a [Anonymizováno] – ostatní plocha, vlastníky podílu o velikosti 3/16 jsou žalobci (SJM), vlastníky podílu o velikosti 13/16 jsou žalovaní (SJM). Na parcele p. č. [Anonymizováno] vázne věcné břemeno chůze, jízdy a honění dobytka ve prospěch parcely st. p. č. [hodnota]. Vlastníkem st. p. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] a pozemků p. č. [Anonymizováno] je a) žalobce (LV [Anonymizováno] pro katastrální území [adresa]). Žalobci jsou ve společném jmění manželů vlastníky nemovitostí, a to st. p. č. [Anonymizováno], jejíž součástí je stavba bez čp., dále st. p. č. [Anonymizováno], jejíž součástí je stavba čp. [Anonymizováno] a parcel p. č. [hodnota], [Anonymizováno] (LV 459 [Anonymizováno] katastrální území [adresa]).

15. Ke způsobu nabytí jednotlivých nemovitostí soud zjistil, že a) žalobce a žalovaný nabyli spoluvlastnické podíly na LV [Anonymizováno] každý v rozsahu ideálních 3/16 a v rozsahu na nemovitostech na LV [Anonymizováno] na základě usnesení Okresního soudu ve Svitavách o dědictví č. j. 31 D 285/2008-38 ze dne 8. 3. 2010 po zemřelém otci [Jméno žalobce B], které nabylo právní moci dne 9. 4. 2010. Žalovaný se následně stal vlastníkem dalších 10/16 nemovitostí vedených na LV 24 a [Anonymizováno] a 2/4 na LV [Anonymizováno] na základě darovací smlouvy ze dne 10. 8. 2010, vklad byl zapsán ke dni 2. 9. 2010. Tyto podíly žalovanému darovaly matka [jméno FO] a sestra [jméno FO]. A) žalobce v době popisovaného daru žalovanému již bydlel spolu s b) žalobkyní v domě č.p. [Anonymizováno] v těsném sousedství shora popsaných nemovitostí, který žalobci postavili na pozemcích získaných od rodičů žalobce a žalovaného. [jméno FO] základě notářského zápisu sepsaného dne 13. 7. 2018 notářkou [tituly před jménem] [jméno FO] se sídlem v [Anonymizováno], sp. zn. NZ 103/2018 došlo k rozšíření zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů tak, že podíl ve výši 3/16 na pozemku st. p. č. [Anonymizováno], jehož součástí je dům č. p. [Anonymizováno], podíl ve výši 3/16 na pozemku p. č. [Anonymizováno] a podíl ve výši 3/16 na pozemku p. č. [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa] se stávají součástí společného jmění manželů [Jméno žalobce A] a [Jméno žalobce B]. Žalobci doložili kupní smlouvu na pozemky pro stavbu domu čp. [Anonymizováno], rozhodnutí o povolení odstranění stavby kolny na p. p. č. [Anonymizováno], smlouvu o poskytnutí státní příspěvku na individuální bytovou výstavbu občanům, stavební a kolaudační rozhodnutí k tomuto domu, dále kupní smlouvu, kterou [jméno FO] prodává domek čp. [Anonymizováno] a přilehlé pozemky svému vnukovi, tehdy nezletilému [Jméno žalobce A], kupní smlouvu na pozemky převáděné ve prospěch manželů [tituly před jménem] [adresa] a [jméno FO]. Dále byl předložen znalecký posudek na ocenění nemovitosti čp. [Anonymizováno] s příslušenstvím a pozemky zadaný panem [Jméno žalobce B], vypracovaný [právnická osoba] dne 25. 4. 1989, dále znalecký posudek na cenu podstáje a kolny u hospodářských stavení čp. [Anonymizováno] vypracovaný touž osobou dne 25. 7. 1989.

16. Závěrem žalobci navrhli, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem, když žalovaní zmařili uzavření smíru, jehož podmínky byly předjednány na soudním jednání dne 30. 7. 2024. Pokud jde o vypořádání zemědělských pozemků, navrhují žalobci jejich vypořádání tak, jak byla původně uzavřena dohoda u mediátorky. Pokud jde o pozemkové parcely na LV [Anonymizováno] č. [hodnota], [Anonymizováno]2, tak žalobci souhlasí s jejich rozdělením podle geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] a navrhli, aby do vlastnictví a) žalobce připadly nově vytvořené pozemky p. č. [Anonymizováno] které logicky navazují na pozemky u domu čp. [Anonymizováno] ve vlastnictví a) žalobce a pozemek p. č. [Anonymizováno] spolu s nově vytvořenými pozemky p. č. [Anonymizováno] nechť připadnou do vlastnictví 1. žalovaného. Vypořádání nemovitostí na LV [Anonymizováno] žalobci navrhují reálným rozdělením pozemků a stavby dle projektové dokumentace [tituly před jménem] Arch. [jméno FO] a dle geometrického plánu [tituly před jménem] [jméno FO]. Návrh reálného dělení vychází z faktického užívání dvorní části a hospodářských staveb čp. [Anonymizováno] žalobci od výstavby domu čp. [Anonymizováno] v devadesátých letech minulého století až po současnost. Bez oddělení části dvora a části hospodářských staveb se dům čp. [Anonymizováno], kde žalobci trvale bydlí, stává neuživatelným a bydlení v domě čp. [Anonymizováno] zcela ztratí na své hodnotě. Navíc dům čp. [Anonymizováno] byl vystavěn s původním záměrem, že bude s čp. [Anonymizováno] tvořit jeden celek. Navrhované reálné dělení je možné, a to jak dle závěrů znalce, tak dle samotného tvrzení žalovaných. Žalovaní dům čp. [Anonymizováno] začali užívat až po smrti [jméno FO] v roce 2015, trvale zde nebydlí. Část dvora a hospodářských budov, které žalobci navrhují převzít do svého vlastnictví, žalovaní navíc nikdy neužívali, jedná se o části, které jsou bez funkčních inženýrských sítí. Žalobci navrhují přikázat do svého vlastnictví i nově vytvořené pozemky p. č. [Anonymizováno] včetně jejich součástí, kterými jsou stavby zde vystavěné. Žalobci jsou připraveni nést náklady na vybudování dělící zdi podle projektové dokumentace [tituly před jménem] Arch. [jméno FO] na pozemcích dle geometrického plánu st. p. č. [Anonymizováno]. Pokud soud rozhodne o reálném rozdělení, žalobci si dovolují požádat soud o zajištění možnosti užívat stávající přístup po pozemku p. č. [Anonymizováno] pro žalobce po dobu výstavby dělící zdi, protože tento pozemek je jediným přístupem pro motorová vozidla z veřejné komunikace pro realizaci výstavby dělící zdi. Vypořádací podíly nechť jsou vypočteny dle znaleckých posudků znalecké kanceláře [právnická osoba]. S ohledem na skutečnost, že žalovaní několikrát zmařili ukončení soudního sporu smírem, žalobci žádají, nechť je jim přiznána náhrada nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku a odměně advokátky.

17. Žalovaní závěrem potvrdili nutnost vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem. Účastníci se neshodli na způsobu vypořádání spoluvlastnictví po jeho zrušení, zejména pokud jde o způsob a technické řešení rozdělení pozemku st. p. č. [Anonymizováno] v části tvořící dvorní trakt mezi budovami. Pokud jde o pozemky tvořící zemědělský půdní fond zapsané na LV [Anonymizováno] a [Anonymizováno], tak 1. žalovaný se domnívá, že hodnoty stanovené znalcem k těmto pozemkům odpovídají realitě. Za nejvhodnější vypořádání považuje rozdělení mezi spoluvlastníky tak, že 1. žalovaný převezme do svého vlastnictví pozemky označené ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno] pod bodem 1a) s výjimkou pozemku p. č. [Anonymizováno] a pozemku [Anonymizováno]. A) žalobce potom převezme do svého vlastnictví pozemky označené ve znaleckém posudku pod bodem 1b) a navíc pozemky p. č. [Anonymizováno]. U obou účastníků tímto rozdělením dochází k disproporci ve vztahu ke spoluvlastnickým podílům, a to o 996 001 Kč ve prospěch a) žalobce. Co se týká vypořádání pozemků p. č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] zapsaných na LV [Anonymizováno], tak 1. žalovaný souhlasí s tím, aby jemu byly přikázány pozemky p. č. [Anonymizováno] a a) žalobci potom pozemky p. č. [Anonymizováno] s tím, že navrhované rozdělení znamená rozdíl ve výši 36 250 Kč ve prospěch 1. žalovaného. Za této situace nechť je rozhodnuto tak, že a) žalobce je povinen vyplatit 1. žalovanému vypořádací podíl ve výši 959 751 Kč. S vypořádáním navrhovaným žalobci ohledně LV [Anonymizováno] žalovaní nesouhlasí, neboť takto navržené dělení zásadně nerespektuje velikost spoluvlastnických podílů a způsob jejich dosavadního užívání a žalovaní toto řešení vnímají jako pro sebe diskriminační. Navržený záměr nebere ohled na potřeby žalovaných, žalovaní nesouhlasí s geometrickým plánem ani s technickou zprávou [tituly před jménem] Arch [jméno FO], která obsahuje zásadní nedostatky, ignoruje existenci trativodu a inženýrských sítí. Žalovaní předložili soudu dne 15. 11. 2019 návrh na rozdělení předmětných nemovitostí, jehož realizací by došlo ke spravedlivému rozdělení zohledňující dosavadní užívání nemovitostí. Je navrženo vytvoření dělící stěny šikmě dělící dvorní část pozemku st. p. č. [Anonymizováno], která by umožnila vybudování průjezdu v pravém přístavku a přístup žalobcům na všechny jejich pozemky. Žalovaní se dále domnívají, že náklady na oddělení nemovitostí nejsou znalcem stanoveny správně. Pro rozhodnutí ohledně vypořádání spoluvlastnictví na LV [Anonymizováno] není podle žalovaných obstaráno dostatek relevantních důkazů, proto navrhují doplnit řízení i geometrický plán – oddělení nemovitostí dle návrhu z 15. 11. 2019 a dále v tomto směru ocenění nově vzniklých pozemků. Pokud by soud přesto přistoupil k dělení nemovitostí, je nezbytné stanovit podmínky, jímž určí, že vypořádání bude realizováno bez stanovení vypořádacího podílu, veškeré náklady na rozdělení, včetně oplocení nově vzniklých celků a odvodů dešťových vod z části dvorního traktu po výstavbě dělící zdi ponesou žalobci, pro zahájení stavebních prací žalobci je nezbytný souhlas žalovaných s technickým a vizuálním řešením oddělovacích prvků, žalobci předloží do tří měsíců od právní moci rozsudku projektovou dokumentaci všech stavebních záměrů vedoucích k oddělení a oplocení nemovitostí, žalobci veškeré práce či vstupy na pozemky a do budov, které užívají žalovaní budou hlásit žalovaným s předstihem min. 5 dní, žalobci zrealizují veškeré stavební a jiné práce na oddělení nemovitostí od 10 měsíců od právní moci rozsudku, návoz stavebních materiálu či strojů na provedení rozdělení nemovitostí nebude realizován po pozemcích p. č. [Anonymizováno], žalobci ponesou náklady státu v tomto řízení.

18. Podle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 citovaného ustanovení může každý ze spoluvlastníků kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

19. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

20. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

21. V daném případě všichni účastníci trvají na vypořádání jejich spoluvlastnictví, neboť ve spoluvlastnictví, s ohledem na vzájemné špatné a vypjaté vztahy, již nechtějí setrvávat. Soud tedy přistoupil k vypořádání spoluvlastnictví, když předmětem vypořádání jsou dva LV [Anonymizováno] a [Anonymizováno], na nichž jsou vedeni jako spoluvlastníci pouze a) žalobce a 1. žalovaný a dále LV [Anonymizováno], na nichž jsou vedeni jako spoluvlastníci jak oba žalobci, tak i oba žalovaní, přičemž podíly mají žalobci i žalovaní ve společném jmění manželů.

22. Soud se následně bude zabývat vypořádáním spoluvlastnictví, přičemž toto vypořádání rozdělil do dvou celků, jednak vypořádání zemědělských pozemků a jednak vypořádání domu čp. [Anonymizováno] a přilehlých pozemků tvořících s domem jeden funkční celek.

23. Co se týká zemědělských pozemků na LV [Anonymizováno] a LV [Anonymizováno], tak tyto jdou vypořádat tak, že se z listu vlastnictví vyčlení určité pozemky, které budou přikázány do výlučného vlastnictví a) žalobce a další do výlučného vlastnictví 1. žalovaného. S ohledem na skutečnost, že mezi stranami v rámci mediační dohody došlo k dohodě ohledně rozdělení jednotlivých pozemků tak, aby tvořily určitý celek a současně aby odpovídaly rozlohou velikosti podílů, soud při vypořádání vyšel z této dohody účastníků a pozemky rozdělil podle toho, jak si je a) žalobce a 1. žalovaný rozdělili v rámci mediační dohody. K souboru pozemků tak, jak budou rozděleny, je zajištěn přístup z veřejné komunikace. Pozemky p. č. [hodnota], [Anonymizováno] z LV [Anonymizováno] (v celkové výměře 955 m2) byly z ocenění vyňaty a budou oceněny a vypořádány v rámci vypořádání LV [Anonymizováno], neboť na pozemky zapsané na LV [Anonymizováno] bezprostředně navazují. Až v závěrečném návrhu žalovaní navrhli jiný způsob vypořádání, a to tak, že by 1. žalovaný převzal do svého vlastnictví pozemky označené ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno] pod bodem 1a) s výjimkou pozemku p. č. [Anonymizováno]. A) žalobce by potom převzal do svého vlastnictví pozemky označené ve znaleckém posudku pod bodem 1b) a navíc pozemky p. č. [Anonymizováno]. U obou účastníků tímto rozdělením dochází k disproporci ve vztahu ke spoluvlastnickým podílům, a to o 996 001 Kč ve prospěch a) žalobce. Soud na tento návrh žalovaných nepřistoupil právě z důvodu vzniku disproporce ve vztahu k existujícím spoluvlastnickým podílům. Navíc tímto rozdělením by a) žalobce vyplácel zbytečně vysoký vypořádací podíl. Pokud tento způsob 1. žalovaný navrhl s cílem započtení na případný vypořádací podíl z nemovitostí na LV [Anonymizováno], tak soud poukazuje na to, že toto započtení by podle jeho názoru bylo možné pouze dohodou (smírem), neboť vlastnické vztahy na LV [Anonymizováno] a na LV [Anonymizováno] jsou odlišné. Navíc to byl sám žalovaný, kdo trval ve svém vyjádření k žalobě na vypořádání pozemků tak, aby se spoluvlastníkům dostala výměra, která jim podle spoluvlastnických podílů náleží. Soud tedy vyšel z předběžné dohody účastníků uzavřené u mediátorky, když tato dohoda respektuje spoluvlastnické podíly a vypořádací podíl je mnohem nižší než navrhuje 1. žalovaný.

24. Za účelem ocenění vypořádávaných nemovitostí ustanovil soud znaleckou kancelář [právnická osoba]. se sídlem v Brně, které zadal dva znalecké úkoly, jednak stanovit cenu vypořádávaných zemědělských pozemků a dále stanovit cenu vypořádávaných nemovitostí – domu čp. [Anonymizováno] a pozemků bezprostředně navazujících na dům. Co se týká zemědělských pozemků zapsaných na LV [Anonymizováno], tak soud požádal znaleckou kancelář o ocenění nemovitostí ve dvou celcích, tak, jak si strany nemovitosti rozdělily v rámci mediace. Z LV [Anonymizováno] byly na žádost soudu vyňaty pozemky p. č. [hodnota], [Anonymizováno], které byly následně oceněny společně se st. p. [Anonymizováno] s domem čp. [Anonymizováno] a přilehlými pozemky. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne 8. 8. 2022 soud zjistil, že soubor zemědělských pozemků na LV [Anonymizováno] p. č. [Anonymizováno] znalec ocenil částkou 6 248 000 Kč, soubor zemědělských pozemků na LV [Anonymizováno] p. č. [Anonymizováno] potom částkou 2 410 000 Kč. Obvyklá cena pozemku p. č. [Anonymizováno] zapsaného na LV [Anonymizováno] činí podle znalce částku 1 998 000 Kč.

25. Při vypořádání zemědělských pozemků na LV [Anonymizováno] a LV [Anonymizováno] vyšel tedy soud z navržené mediační dohody, kdy pozemky z LV [Anonymizováno] p. č. [Anonymizováno] přikázal do výlučného vlastnictví 1. žalovaného a pozemky p. č. [Anonymizováno] do výlučného vlastnictví a) žalobce.

26. Soubor pozemků na LV [Anonymizováno] p. č. [Anonymizováno] který soud přikázal 1. žalovanému přestavuje v součtu výměru 105 218 m2. Ze znaleckého posudku znalecké kanceláře [právnická osoba]. vyplývá obvyklá cena výše uvedených nemovitých věcí částku 6 248 000 Kč. Dále byl 1. žalovanému přikázán pozemek p. č. [Anonymizováno] zapsaný na LV [Anonymizováno] o výměře 47 566 m2, který byl znaleckou kanceláří oceněn na částku 1 998 000 Kč. Celkem tedy 1. žalovanému připadnou pozemky ve výměře 152 784 m2 a v obvyklé ceně 8 246 000 Kč.

27. Soubor pozemků na LV [Anonymizováno] p. č. [Anonymizováno], který soud přikázal a) žalobci představuje výměru 39 528 m2. Ze znaleckého posudku znalecké kanceláře [právnická osoba]. vyplývá obvyklá cena výše uvedených nemovitých věcí ve výši 2 410 000 Kč.

28. Celková výměra vypořádávaných pozemků na LV [Anonymizováno] (kromě pozemků [Anonymizováno]), činí 144 746 m2, z toho podíl připadající na a) žalobce ve výši 3/16 představuje 27 140 m2 a podíl připadající na 1. žalovaného potom 117 606 m2. U pozemku p. č. [Anonymizováno] zapsaném na LV [Anonymizováno] představuje podíl a) žalobce , tedy 11 891,50 m2 a podíl 1. žalovaného , tedy 35 674,50 m2. Sečteme-li výměry, které by se a) žalobci a 1. žalovanému měly dostat za situace přesného rozdělení pozemků, tak a) žalobci by měla připadnout výměra 27 140 m2 (LV [Anonymizováno]) a 11 891,50 m2 (LV [Anonymizováno]), celkem 39 031,50 m2. Vypořádáním nemovitostí dle rozhodnutí soudu mu připadnou pozemky o výměře 39 528 m2, rozdíl představuje 496,5 m2. 1. žalovanému by měly připadnout pozemky o výměře 117 606 m2 (LV [Anonymizováno]) a 35 674,50 m2 (LV [Anonymizováno]), tedy celkem 153 280,50 m2. Vypořádáním nemovitostí dle rozhodnutí soudu mu připadnou pozemky o výměře 152 784 m2, přičemž rozdíl představuje 496,5 m2. A) žalobci se dostane o 496,50 m2 více, což s ohledem na množství a výměru vypořádávaných pozemků je minimální rozdíl (cca 50m x 10m). Lze tedy konstatovat, že vypořádání zemědělských pozemků odpovídá spoluvlastnickým podílům, které a) žalobce a 1. žalovaný na daných pozemcích vlastnili.

29. Co se týká finančního vypořádání zemědělských pozemků, tak soud vychází ze znaleckého posudku znalecké kanceláře [právnická osoba]. č. [Anonymizováno]. Tento posudek stanovil obvyklou cenu pozemků na LV [Anonymizováno], které byly přikázány do vlastnictví a) žalobce ve výši 2 410 000 Kč. Pozemky na LV [Anonymizováno], které byly přikázány do vlastnictví 1. žalovaného byly oceněny částkou 6 248 000 Kč. Celkem byla stanovena cena za všechny pozemky na LV [Anonymizováno] ve výši 8 658 000 Kč, z toho 3/16 představují částku 1 623 375 Kč (pro a) žalobce) a 13/16 částku 7 034 625 Kč (pro 1. žalovaného). Pozemek p. č. [Anonymizováno] na LV [Anonymizováno] byl ceněn částkou 1 998 000 Kč, z čehož představuje částku 499 500 Kč a potom částku 1 498 500 Kč. A) žalobce by měl nárok na vypořádací podíl ve výši 1 623 375 Kč (LV [Anonymizováno]) a 499 500 Kč (LV [Anonymizováno]), celkem 2 122 875 Kč. Připadnou mu nemovitosti v ceně 2 410 000 Kč, rozdíl představuje částku 287 125 Kč. 1. žalovaný by měl nárok na vypořádací podíl ve výši 7 034 625 Kč (LV [Anonymizováno]) a 1 498 500 Kč (LV [Anonymizováno]), celkem 8 533 125 Kč a připadnou mu nemovitosti v ceně 6 248 000 Kč (LV [Anonymizováno]) a 1 998 000 Kč (LV [Anonymizováno]), celkem 8 246 000 Kč. 1. žalovanému se tak dostane o 287 125 Kč méně, než by činil jeho vypořádací podíl. A) žalobci tedy soud uložil povinnost zaplatit 1. žalovanému na vypořádací podíl z nemovitostí na LV [Anonymizováno] (kromě p. č. [hodnota], [Anonymizováno]) a na LV [Anonymizováno] částku 287 125 Kč, a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

30. Hlavním předmětem vypořádání je vypořádání souhrnu nemovitostí zapsaných na LV [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Jedná se o pozemek st. p. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinného domu čp. [Anonymizováno], dále o zahradu p. č. [Anonymizováno] a o ostatní plochu č. p. [Anonymizováno] ostatní komunikaci. Vlastnictví k těmto nemovitostem je vedeno ze 3/16 na SJM a) žalobce a b) žalobkyně a z 13/16 na SJM 1. žalovaného a 2. žalované. Na výše uvedené pozemky navazují ještě parcely p. č. [Anonymizováno], které jsou zaspány na LV [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa] a které vlastní a) žalobce v rozsahu 3/16 a 1. žalovaný v rozsahu 13/16. S ohledem na skutečnost, že tyto nemovitosti tvoří ucelený celek obklopující nemovitost čp. [Anonymizováno], bude je soud vypořádávat společně.

31. Žalobci navrhují vypořádání těchto nemovitostí reálným rozdělením, kdy by došlo k oddělení poloviny dvora, poloviny kůlny a chléva a ve stejné přímce by byly odděleny i navazující pozemky p. č. [Anonymizováno] Postoj účastníků na straně žalobců i žalovaných k rozdělení nemovitostí se v mezidobí měnil. Žalobci původně požadovali oddělení celého dvora, kůlny i chléva, následně žalobu upravili tak, že požadují oddělit polovinu kůlny, dvora, chléva i přístřešku navazujícího na chlév a ve stejné přímce požadovali i oddělení části parcely p. č. [Anonymizováno]. Dále požadovali zřídit věcné břemeno průchodu přes parcelu p. č. [Anonymizováno] následně ji přikázat do rovnodílného spoluvlastnictví, aby měli zachován přístup ke svému domu čp. [Anonymizováno] s rozměrnějšími náklady – seno, dříví apod. Parcelu p. č. [Anonymizováno] k tomuto účelu použít nemohou, neboť je ve srázu a používají parcelu p. č. [Anonymizováno], na níž je zřízeno věcné břemeno průchodu a průjezdu pro vlastníky st. p. č. [hodnota], která je ve vlastnictví a) žalobce. V části parcel p. č. [hodnota] a [Anonymizováno] požadovali žalobci oddělit pruh pro průjezd či průchod k parcele p. č. [Anonymizováno], aby měli zajištěn přístup z parcely p.č. [Anonymizováno] za humna.

32. Žalovaní rozdělení nemovitosti na st. p. č. [Anonymizováno] zpočátku zcela vylučovali, následně nabízeli kompromisy v příčném oddělení malé části dvora, následně i v podélném oddělení menší části dvora než byla navrhovaná polovina. Co se týká pozemků p. č. [hodnota] a [Anonymizováno], tak oddělení pruhu pozemku vedoucího k p. č. [Anonymizováno] odmítli, neboť 1. žalovaný požadoval přístup k pozemku své sestry p. č. [Anonymizováno], kam chodí pravidelně sekat trávu pro svá zvířata. Nakonec i navrhli možnost zřídit v určité části obou pozemků pro a) žalobce věcné břemeno průchodu.

33. Při jednání dne 30. 7. 2024 účastníci mezi sebou vedli jednání s tím, že žalovaní by byli ochotni akceptovat dělení nemovitostí navrhované soudem, pro které byl vyhotoven geometrický plán a znalecký posudek s tím, že z důvodu vyplácení nižšího vypořádacího podílu navrhli, aby a) žalobci připadl navíc zemědělský pozemek p. č. [Anonymizováno] hodnotě 687 624 Kč. Za této situace byli ochotni přistoupit k uzavření smíru, kdy by akceptovali návrh dělení dle projektové dokumentace [tituly před jménem] [jméno FO] a dle geometrického plánu [tituly před jménem] [jméno FO] s tím, že by současně se stavebními pracemi došlo k vybudování oplocení rozdělených pozemků. K tomu, jak by měl vypadat plot na stávajícím pozemku p. č. [Anonymizováno] zatím nebyli schopni se vyjádřit. Žalovaní dále uvedli, že souhlasí s použitím pozemku p. č. [Anonymizováno] pro stavební práce. B) žalobkyně, která byla u jednání přítomna, uvedla, že toto musí projednat s manželem, stavba by mohla být provedena do 6 měsíců do stavebního povolení. V mezidobí by vykáceli dřeviny ve dvoře. Do 31. 8. 2024 účastníci měli vyhotovit smír a předložit jej soudu. Ke smíru nakonec nedošlo. Žalobci byli ochotni na návrh žalovaných přistoupit, nesouhlasili však s podmínkami, které jim žalovaní následně zaslali, kdy své požadavky ve smíru rozšířili nad rámec soudního sporu. Sice s projektovou dokumentací a geometrickým plánem v podstatě souhlasili, odmítli však oproti dohodě u soudu poskytnout přístup do dvora k provádění stavebních prací po pozemku p. č. [Anonymizováno], dále odmítli realizovat na vlastní náklady odvod dešťových vod pro čp. [Anonymizováno] s tím, že veškeré náklady by měli nést žalobci. Dále požadovali vystavět plot na hranici pozemků p. č. [Anonymizováno] u domu na st. p. č. [hodnota] (není předmětem vypořádání), přeložit odvod srážkových vod ze stavby čp. [Anonymizováno] a jeho zaslepení betonovou směsí. Dále žalovaní žádali výstavbu plotu mezi pozemky p. č. [Anonymizováno] na náklady žalobců, a to tak, že tento plot bude tvořen podezdívkou z opukového kamene do výšky cca 100 cm a dřevěnými plotovkami výšky cca 100 cm z důvodu minimalizace očního kontaktu. Žalobci k tomuto sdělili, že tento návrh zcela mění podmínky smíru dohodnuté při soudním jednání z 30. 7. 2024 a některé požadavky zcela vybočují mimo rámec soudního sporu a návrh žalovaných neakceptovali. Soud tedy ve věci následně rozhodl.

34. Soud se předně zabýval možností reálného rozdělení parcely p. č. [Anonymizováno] Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle odst. 2 rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. Podle § 1145 o. z. při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem. Základní podmínkou rozdělení věci podle § 1147 o. z. a contrario je, že se jedná o rozdělení „dobře možné“. Tato podmínka není naplněna pouhou faktickou možností a technickou proveditelností, ale také funkčním opodstatněním rozdělení, především funkční stránkou rozdělení společné věci. Podle soudní praxe v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se jím rozumí reálné rozdělení jedné určité, zpravidla nemovité věci v součinnosti se znalcem a při nezbytné existenci oddělovacího geometrického plánu (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2631/2005). Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 3685/2008 uvádí, že samotná skutečnost, že určitý způsob dělení nemovitosti není „optimální“, ještě neznamená, že by šlo o dělení nemožné. Reálné rozdělení by nebylo „dobře možné“ zejména v případě, že by nově vzniklé nemovitosti nebylo možno řádně užívat anebo pokud by náklady na rozdělení věci byly nepřiměřeně vysoké. Naproti tomu samotná skutečnost, že nově vzniklé nemovitosti bude možno užívat s určitým omezením oproti předchozímu stavu nebo že budou zřízena věcná břemena, není významná. Ani nesouhlas spoluvlastníka s konkrétním způsobem rozdělení ještě nebrání tomu, aby soud takové rozdělení provedl, zejména když žádný z účastníků nenavrhne řešení lépe respektující zájmy obou stran. Vypořádání podílového spoluvlastnictví rozdělením věci nebrání ani samotná existence špatných vztahů podílových spoluvlastníků (usnesení NS 22 Cdo 2595/2008). Ustanovení § 1144 odst. 1 o. z. pak samo vylučuje možnost rozdělení věci, pokud by se snížila podstatným způsobem hodnota této věci. Soudní praxe vychází z toho, že reálné dělení nemovitosti lze připustit pouze tehdy, bude-li v jednotlivých dílech zachována podstata a cena věci (rozhodnutí NS Rv I 2144/25). Judikatura v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3105/2014, vychází z toho, že reálná dělitelnost nemovitosti přichází v úvahu, jestliže náklady na rozdělení věci budou přiměřené její hodnotě. Jestli však věc nelze rozdělit bez nákladných (v poměru k hodnotě věci) stavebních úprav, avšak jeden ze spoluvlastníků vyjádří ochotu tyto náklady nést sám, věc je třeba rozdělit s tím, že o výlučné povinnosti tohoto spoluvlastníka provést v určité lhůtě na vlastní náklady rozdělení soud rozhodne ve výroku rozsudku, neboť jde o součást výroku o způsobu dělení věci. V takovém případě druhá strana nemá povinnost podílet se na nákladech na dělení věci. Je tomu tak proto, že reálné dělení věci je způsobem rozdělení spoluvlastnictví, při kterém jsou zpravidla nejvíce šetřena práva spoluvlastníků, takže má v zásadě přednost před ostatními způsoby vypořádání; na druhé straně je však též třeba respektovat oprávněný zájem toho, kdo nechce vynakládat na dělení nepřiměřeně vysoké náklady.

35. Z provedeného dokazování bylo soudem zjištěno, že nemovitosti, stejně jako zemědělské pozemky je nutno vypořádat. Ohledně zemědělských pozemků bylo vypořádání jednodušší v tom, že jednak se účastníci za účastni mediátora na rozdělení pozemků (míněno utvoření souboru pozemků na sebe navazujících a tvořících určitý celek) dohodli a soud jejich předběžnou dohodu akceptoval. Ohledně vypořádání domu je situace mnohem komplikovanější. Z vyjádření účastníků i z jejich chování při ohledání či v jednací síni je zcela nepochybné, že jejich vzájemné vztahy jsou velmi špatné, jejich vzájemné soužití je naplňováno osočováním a ústrky, zejména ve vztahu k používání cesty p. č. [Anonymizováno] žalobci i k užívání vypořádávaných nemovitostí, zejména kolny, chlíva a dvora.

36. Soud se rozhodl vyhovět žalobcům a rozdělit st. p. č. [Anonymizováno] podle jejich návrhu. Důvody, které soud vedly k vyhovění návrhu žalobců na rozdělení st. p. č. [Anonymizováno] budou uvedeny níže.

37. Ve věci dělení nemovitostí na LV [Anonymizováno] byly provedeny soudem následující důkazy.

38. Soud provedl dvakrát ohledání místa samého, a to dne 25. 6. 2019 a následně po koronavirové krizi a po neúspěšných mediačních jednáních účastníků dne 26. 4. 2022, kdy byl přítomen i znalec [tituly před jménem] [jméno FO] za znaleckou kancelář [právnická osoba]. Při ohledání bylo zjištěno, že dům čp. [Anonymizováno] tvoří hlavní budova statku, která má dvě nadzemní podlaží a půdu. Z čelního pohledu je na dům navázána dvorní čtvercová část, která je z jihu ohraničena kůlnou a ze severu chlévem. Mezi domem a kůlnou a chlévem je čtvercový dvůr. [jméno FO] východní části dvora je postaven rodinný dům žalobců čp. [Anonymizováno], který jakoby navazuje na kůlnu a chlév a vyplňuje tak východní stranu dvora. Směrem do dvora z domu č. p. [Anonymizováno] vedou dvoje dveře z kuchyně a další obytné místnosti a je zde umístěno okno s výhledem na dvůr. Z umístění této nemovitosti je zřejmé, že je otevřena právě do dvora, který je z ní volně přístupný. Střecha domu čp. [Anonymizováno] je prodloužena až ke kůlně a leží na starém trámu z původní podstáje, která tam byla před stavbou rodinného domu umístěna. V části dvora přiléhající k domu čp. [Anonymizováno] je zazděná veranda a před ní v blízkosti chléva je umístěn septik s betonovým poklopem. Příjezdová cesta k domu čp. [Anonymizováno] stejně jako vchod do domu, je vedena po p. č. [Anonymizováno], po které projede jedno vozidlo. Po levé části od cesty p. č. [Anonymizováno] je dům čp. [Anonymizováno] ve vlastnictví a) žalobce. Tato cesta se potom za domem rozšiřuje a v době ohledání na pozemku p. č. [Anonymizováno] měli žalovaní ohradu s oslem a ovcemi. Na chlév v severní části pozemku p. č. [Anonymizováno] navazuje přístřešek, který není zapsán v katastru nemovitostí, je pokryt taškami navazujícími na střechu chléva a je z poloviny užíván žalovanými a z poloviny, kde je vybetonovaná podlaha, je užíván žalobci. Pozemky p. č. [hodnota], [Anonymizováno] představují travnatou plochu s několika vzrostlými stromy.

39. Žalobci předložili technickou zprávu – návrh technického řešení stavební rozdělení pozemku a stavby zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] v srpnu 2019 (zodpovědný projektant je uveden [tituly před jménem] [jméno FO]), č. [hodnota], z níž vyplývá rozdělení dvora, kůlny a chléva přibližně v polovině dle předložených výkresů. Stavební rozdělení pozemku a stavby by bylo provedeno dělící stěnou o výšce cca 2500 mm + zastřešení, které ji bude chránit před povětrnostními vlivy. Stěna bude vedena polovinou dvorní části stavebního pozemku 250/1, bude začínat na jižní stěně stavby a bude pokračovat přes dřevník, dvůr, chlév a přístavek směrem na sever. Stěna bude řešena tak, aby její výstavbou byla zaručena požární bezpečnost a stavby mohly existovat funkčně a technicky jako samostatné na obou stranách stěny. To bude zajištěno tak, že nosné prvky krovu budou ztuženy a u stěny přerušeny, následně pak vyneseny nově vedle stěny z obou stran. Obě části střechy tak budou fungovat jako samostatné stavby. Veškeré stávající střešní žlaby budou upraveny a vyspádovány tak, aby byly dešťové vody z obou oddělených částí stavby svedeny samostatně. Dešťové vody budou dále likvidovány stávajícím způsobem pro každou část stavby samostatně. Stěna ve dvoře bude pod úrovní terénu opatřena drenážním potrubím, aby byla voda z tajícího sněhu a z dlouhotrvajících srážek na zatravněných plochách odváděna od základové spáry a nedošlo tak k poškození dělící stěny. Dále jsou uvedena konstrukční a materiálové řešení stavby. Celý návrh technického řešení stavebního rozdělení pozemku a stavby zpracovaný [tituly před jménem] [jméno FO] je obsažen v červených deskách a je datován říjnem 2019, č. zakázky 19033 a obsahuje technickou zprávu, požárně bezpečnostní řešení, statický posudek a výkresy návrhu na rozdělení – půdorys přízemí stávající stav, půdorys přízemí – návrh, půdorys půdy stávající stav, půdorys půdy – návrh, řez A-A´ stávající stav, řez [právnická osoba]´ - stávající stav, řez A-A´- návrh, řez [právnická osoba]´- návrh ( výkresy D01.01 až D01.08). Námitky žalovaných v tom směru, že [tituly před jménem] [jméno FO] je příbuzným žalobců soud nepovažuje za důvodné s ohledem na to, že [tituly před jménem] [jméno FO] pouze zastřešil vypracování technické zprávy oddělní, zodpovědný projektant je uveden [tituly před jménem] [jméno FO], a navíc se jedná o technické řešení provedení stavby.

40. Soud předložil [právnická osoba] v [adresa], odboru výstavby a územního plánování žádost o vyjádření ve věci případného rozdělení stavby na pozemku st. p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a přiložil mu i návrh technického řešení zpracovaný [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze sdělení [právnická osoba] [adresa] ze dne 24. 10. 2022, sp. zn. [č. účtu] (čl. 409 spisu) soud zjistil, že navrhované stavební rozdělení pozemku a staveb bude dle přeložené projektové dokumentace (zpracoval [tituly před jménem] [jméno FO] v říjnu 2019 pod č. zakázky 19033) provedeno dělící stěnou o výšce cca 2500 mm oproti opravenému terénu + zastřešení, které ji bude chránit před povětrnostními vlivy. Stěna bude vedena polovinou dvorní části stavebního pozemku [Anonymizováno], bude začínat na jižní stěně stavby a bude pokračovat přes dřevník, dvůr, chlév a přístavek směrem na sever. Stěna bude řešena tak, aby její výstavbou byla zaručena požární bezpečnost a stavby mohly existovat funkčně a technicky jako samostatné na obou stranách stěny. To bude zajištěno tak, že nosné prvky krovu budou ztuženy a u stěny přerušeny, následně pak vyneseny nově vedle stěny z obou stran. Obě části střechy tak budou fungovat jako samostatné stavby. Horní líc stěny bude vytažen min. 300 mm na úroveň střešní krytiny, aby byla zaručena požární bezpečnost. Horní strana líce stěny ve střešních rovinách a boky nad úrovní střechy budou opatřeny oplechováním. Stěna procházející přes prostor chléva bude vyzděna od podlahy po spodní líc cihelné klenby, dále bude pokračovat nad úrovní klenby, kde bude krov upraven totožným způsobem jako v místě dřevníku a dále i v prostoru přístavku na severní straně. Dělící stěna musí být protažena 500 mm přes stěnu přístavku. V prostoru přístavku na severní straně se pod podlahou nachází bývalá jímka na hašení vápna, která bude v místě uložení dělící stěny vyzděna stěnou až ze dna jímky, zbylý prostor na východní straně bude zasypán, zásyp postupně zhutněn. Veškeré stávající střešní žlaby budou upraveny a vyspádovány tak, aby byly dešťové vody z obou oddělených částí stavby svedeny samostatně. Dešťové vody budou dále likvidovány stávajícím způsobem pro každou část stavby samostatně. Stěna ve dvoře bude pod úrovní terénu ze západní strany opatřena drenážním potrubím, aby byla voda z tajícího sněhu a z dlouhotrvajících srážek na zatravněných plochách odváděna od základové spáry a nedošlo tak k poškození dělící stěny. Další požadavky na požární bezpečnost jsou upřesněny v Požárně bezpečnostním řešení stavby. Navržené stavební rozdělení pozemku a staveb vyžaduje s odkazem na ustanovení § 79 odst. 2 písm. f), § 79 odst. 5, § 96 odst., 1, 2, § 103 odst. 1 písm. a), d) e) bod 14 a § 104 odst. 1 písm. a) stavebního zákona vydání územního souhlasu a ohlášení stavebnímu úřadu. Po provedení navrženého stavebního rozdělení staveb vzniknou dvě samostatné části stavebně, provozně ani požárně nepropojené a stavební úřad nemá v tomto případě k dělení staveb žádné námitky. S ohledem na současné změny ve stavebním řízení v souvislosti s novým stavebním zákonem učinil soud dne 8. 8. 2024 telefonický dotaz na Městský úřad [adresa] a hovořil s vedoucím odboru výstavby a územního plánování panem [jméno FO], který potvrdil, že stanovisko [právnická osoba] ze dne 24. 10. 2022 platí i v současné době. Pouze došlo ke změně názvosloví, kdy v řízení stavebníci (vlastníci dotyčných staveb) podávají žádost o povolení záměru (dříve stavební povolení), dále po dokončení stavby podávají žádosti o kolaudační rozhodnutí, a nakonec v případě dělení pozemků ještě žádost o dělení pozemků. Po dokončení bude vydáno rozhodnutí o tom, že se jedná o dvě samostatné stavby a s tímto potvrzením dojde následně k zápisu nových oddělených staveb a pozemků do katastru nemovitostí.

41. Podle technické zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] a podle pokynů soudu nechal soud zpracovat geometrický plán pro případné rozdělení domu čp. [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] zpracoval geometrický plán č. [hodnota]-[Anonymizováno] v srpnu 2022 a rozdělil čp. [Anonymizováno]. Parcela st. p. č. [Anonymizováno] zahrnuje oddělenou část kůlny, chléva a dvora, která přiléhá k pozemku st. p. č. [Anonymizováno] žalobců. Z předzahrádky, tedy z pozemku p. č. [Anonymizováno] oddělil přímkou parcelu [Anonymizováno] a parcelu [Anonymizováno], která navazuje na kůlnu. Z pozemku p. č. [Anonymizováno] oddělil v části za chlévy část pozemku p. č. [Anonymizováno], na kterém stojí i nezkolaudovaná část přístavku. Ohledně parcel p. č. [hodnota] a [Anonymizováno] došlo k zarovnání pozemků v terénu a nově k vytvoření parcely p. č. [Anonymizováno].

42. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne 8. 8. 2022 znalecké kanceláře [právnická osoba]. soud zjistil ocenění nákladů na oddělení staveb a pozemků dle předložené projektové dokumentace vypracované [tituly před jménem] arch [jméno FO] v cenové úrovni II/2022 v částce 440 528 Kč s DPH.

43. Ze znaleckého posudku znalecké kanceláře [právnická osoba]. č. [Anonymizováno] ze dne 31. 10. 2023 soud zjistil obvyklou cenu nemovitostí na LV [Anonymizováno] a pozemků p. č. [hodnota], [Anonymizováno] na LV [Anonymizováno]. Obvyklá cena všech nemovitostí zapsaných na LV [Anonymizováno], a to pozemku st. p. č [Anonymizováno], jehož součástí je stavba čp. [Anonymizováno]. a pozemků p. č. [Anonymizováno] činí částku 7 000 000 Kč. Dále soud znalecké kanceláři zadal stanovit obvyklou cenu dvou celků nemovitostí na LV [Anonymizováno] rozdělených podle geometrického plánu [tituly před jménem] [jméno FO]. Obvyklá cena nemovitostí, a to st. p. č. [Anonymizováno], jejíž součástí je dům čp. [Anonymizováno] činí částku 6 850 000 Kč. Obvyklá cena nově oddělených pozemků, a to st. p. č. [Anonymizováno], jejíž součástí budou stavby bez čp. (jedná se o polovinu dvora, polovinu kůlny a polovinu chléva), p. č. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno] 150 000 Kč. Obvyklá cena pozemků p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] a [Anonymizováno] zapsaných na LV [Anonymizováno] činí dle znaleckého posudku částku 276 950 Kč. Při rozdělení dle geometrického plánu činí cena nově vzniklých pozemků tyto částky: p. č. [Anonymizováno] o výměře 519 m2 částku 150 510 Kč, pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře 3 m2 částku 870 Kč, pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře 276 m2 částku 80 040 Kč, pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře 51 m2 částku 14 790 Kč a pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře 106 m2 částku 30 740 Kč.

44. Žalovaní předložili soudu nedatovaný odborný posudek zpracovaný [tituly před jménem] [jméno FO], projekční a architektonická kancelář v Poličce, týkající se zhodnocení technických možností rozdělení stávajícího objektu na pozemku st. p. č. [Anonymizováno]. V tomto posudku je popsán objekt a způsob jeho možného rozdělení. Na pozemku p. č. [Anonymizováno] se nachází retenční nádrž dešťových vod, tento pozemek je nutno rozdělit mimo tuto nádrž, dále je nutno ošetřit věcným břemenem septik nacházející se v prostoru dvora. Závěrem zpracovatel posudku uvádí, že popsaným způsobem lze stavebně, provozně a požárně rozdělit stávající stavby na dva samostatné objekty. Toto rozdělení předpokládá zpracování projektové dokumentace stavebních úprav a vydání stavebního povolení těchto úprav a územního rozhodnutí o dělení a scelování pozemků. Žalovaní současně předložili i orientační rozpočet nákladů na rozdělení stávajícího objektu na pozemku st. p. č. 205/1 na úrovni odborného odhadu, který stanovil celkovou cenu včetně DPH v částce 534 366,02 Kč.

45. Žalovaní odkazovali též na [právnická osoba] obce [adresa], který obsahuje pokyny pro realizaci staveb a zásahů do stávajících objektů v lokalitě obce [adresa], které nařizují zachování kvality území s odkazem na maximální ochranu hmotného kulturně-historického dědictví, a to zejména v podobě tradičních dvorcových usedlostí typických pro zdejší kraj a značného počtu drobných sakrálních objektů, s nutností respektování těchto prvků s širších vztazích. Žalovaný se domnívá, že radikální stavební zásah v podobě stěny ve dvoře statku a případné úplné oddělení hospodářských částí od části obytné, je v rozporu s tímto veřejnoprávním dokumentem. Kulturně-historická a architektonická hodnota by v případě jakéhokoliv rozdělení statku – domu čp. [Anonymizováno] byla podstatně snížena, jednalo by se o nenávratné zničení těchto hodnot mimo jiné i proto, že v popisovaných prostorech je zachován provoz chovu hospodářských zvířat a tato tradice navazuje na původní využití těchto nemovitostí, když s tímto záměrem byly vystavěny.

46. Dále žalovaní předložili návrh technického řešení stavebního rozdělení pozemku a stavby zpracovaný [tituly před jménem] [adresa] a [tituly před jménem] [jméno FO] v říjnu 2022 (č.l. 579-608 spisu), který obsahuje technickou zprávu, situační výkresy a dokladovou část. Tento návrh dělí pozemek st. p. č. [Anonymizováno] asi v jedné třetině dvora, jak navrhovali žalovaní. I z této technické zprávy vyplývá možnost reálného rozdělení daných staveb. Ohledně septiku je v této zprávě uvedeno, že dle dostupných informací se ve dvorní části nachází tři podzemní nádrže pro splašky. Při výstavbě dělící stěny dojde k přerušení potrubí, které vede do třetí podzemní nádrže. Třetí nádrž tedy zůstane odpojena. Projektová dokumentace řeší vybudování nových rozvodů kanalizace, které se následně napojí do nové ČOV, která bude umístěna na p. č. [Anonymizováno]. součástí zprávy je i položkový rozpočet na oddělení staveb ve výši 874 839,26 Kč s DPH. K tomuto návrhu se vyjádřila soudem ustanovená znalecká kancelář [právnická osoba]. a dospěla k těmto závěrům: [tituly před jménem] [jméno FO] vypracoval projektovou dokumentaci na technické řešení stavebního rozdělení pozemku a stavby [adresa] na stupni DÚR+DSP (dokumentace pro územní a stavební povolení) s datem 10/2019. [právnická osoba] dokumentaci se řeší pouze stavební část HSV (hlavní stavební výroba). [tituly před jménem] [jméno FO] nemá autorizaci a ani oprávnění k projektování, oprávnění má pouze [tituly před jménem] [jméno FO]. Předložená dokumentace je vypracována pouze na stupni technické studie, jak se uvádí na výkresech s datem vypracování 10/2022. Pro konečné posouzení možného rozdělení je potřebné doložit dokumentaci na stupni DSP schválenou a povolenou příslušným stavebním úřadem. Tato dokumentace musí být již při stavebním řízení odsouhlasena žalobcem a žalovaným. Pro možnost stanovení přesných nákladů na rozdělení je nutné doložit projektovou dokumentaci vypracovanou na stupni DPS (dokumentace pro provedení stavby). Na základě této dokumentace se vypracuje výkaz výměr stavebních prací a dodávek a následně je možno provést výpočet nákladů na rozdělení. Řešení kanalizace není v projektu [tituly před jménem] [jméno FO] řešeno, tento znalecký úkol nebyl soudem zadán.

47. Žalobci předložili vyjádření [tituly před jménem] arch [jméno FO] k předložené technické zprávě zpracované [tituly před jménem] [adresa] a [tituly před jménem] [jméno FO] v říjnu 2022. [tituly před jménem] [jméno FO] uvádí, že tento návrh obsahuje nesprávné údaje ohledně septiku a ohledně stávajícího stavu likvidace odpadních vod. Ve dvorní části domu čp. 48[Anonymizováno]se nenachází tři podzemní nádrže pro odpadní vody z domu čp. [Anonymizováno] vzájemně propojené s vyústěním do trativodu před dům čp. [Anonymizováno] tak, jak stávající stav nakreslil projektant [tituly před jménem] [jméno FO] na výkresu [právnická osoba].1.

2. Skutečný stav je následující: podzemní nádrž kanalizace č. [hodnota] (viz výkres D1.1.2) je fakticky dvoukomorová jímka o rozměrech 160 cm x 265 cm s dvěma železnými poklopy o rozměrech 60 cm x 60 cm. Do této jímky jsou od roku 1969, kdy byla tato jímka vybudována, likvidovány odpadní vody z WC a koupelny v domě čp. [Anonymizováno]. Podzemní nádrž kanalizace 2 o stejných rozměrech jako podzemní nádrž 1 (viz výkres [právnická osoba].1.2) nebyla v daném místě fakticky dohledána. V daném místě se nachází pouze menší jímka pro odvod vody z kuchyně kruhového tvaru o průměru cca 1 m, nachází se pod úrovní terénu, nebyla proto zaměřena. Podzemní nádrž kanalizace č. 3 o stejných rozměrech jako podzemní nádrž 1 a 2 v daném místě neexistuje. Pod chodníkem přiléhajícím ke kůlně se nachází pouze mělká revizní šachta o rozměrech 60 cm x 100 cm, která původně sloužila jako přepadová šachtě, ze které ústil trativod pod původní podstáj. Tato podstáj byla v roce 1990 zbourána a na jejím místě byl vystavěn nový dům čp.

348. Od roku 1990 tedy není tato revizní šachta funkční. Trativod vyznačený na výkresu [právnická osoba].1.2 jako stávající kanalizace podél a před domem čp. 348 neexistuje. Umístění dělící stěny dle projektové dokumentace [tituly před jménem] Arch. [jméno FO] žádným způsobem neomezí stávající stav likvidace odpadních vod z domu čp.

48. Dalším nedostatkem navrhovaného řešení projektanta [tituly před jménem] [jméno FO] je posunutí a zvýšení dělící stěny směrem k domu čp. 348 tak, že dojde k omezení oslunění a osvětlení obytných místností jídelny a kuchyně, které jsou pobytovými místnostmi podle vyhlášky č. 268/2009 Sb. a prostorové řešení dělící stěny negativně ovlivní oslunění a osvětlení těchto pobytových místností. 48. [tituly před jménem] [jméno FO] se dne 20. 3. 2024 vyjádřil ke stanovisku [tituly před jménem] [jméno FO] uvedeném shora. Ohledně kanalizace uvedl, že podzemní nádrž kanalizace č. [hodnota] je dvoukomorová jímka o rozměrech 60 cm x 265 cm se dvěma železnými poklopy o rozměrech 60 cm x 60 cm. Do této jímky jsou od 60. let, kdy byla tato jímka vybudována, likvidovány odpadní vody z WC a koupelny v domě čp. [Anonymizováno]. Hloubka je cca 2 m. Zanesená pozice v projektové dokumentaci souhlasí. Potrubím je spojena s podzemní nádrží kanalizace č. [hodnota]. Podzemní nádrž kanalizace č. [hodnota] je jímka zakrytá betonovými poklopy. Hloubka je asi 3 m (měřeno dřevěnou tyčí). Jímka přiléhá a funkčně slouží k domu čp. [Anonymizováno]. Podzemní nádrž kanalizace č. [hodnota] je spojena potrubím s podzemní nádrží 1 a 3. K podzemní nádrži kanalizace č. [hodnota] bylo doplňkovým průzkumem po odkrytí zákrytových desek zjištěno, že se jedná o odtokovou šachtu, která funguje jako mezistupeň pro odtok a částečné vsakování přebytečné odpadní vody z podzemní nádrže č. [hodnota] a č. [hodnota]. Na fotografii jsou vidět 3 potrubí, které do šachty ústí. Jedná se o dva přítoky (z čp. [Anonymizováno]) a jeden odtok, který je situován v rohu šachty. Tento odtok je dále napojen na potrubí vedené v pozemcích ve vlastnictví žalobců. Do této šachty je sveden přepad ze septiku (z podzemních nádrží č. [hodnota] a č. [právnická osoba] ohledem na současnou legislativu je toto nevyhovující řešení. Z tohoto důvodu byla v rámci rozdělení objektu navržena nová čistička odpadních vod, aby byl stávající nevyhovující stav napraven. Dále se [tituly před jménem] [jméno FO] vyjádřil k zastínění okna žalobců. Uvedl, že výška zdi se liší pouze o 1 cm, je tedy navrhována ve sejné výšce jako ji navrhoval [tituly před jménem] Arch. [jméno FO]. Umístění stěny je navrhováno v přibližné polovině dvora, v dostatečné vzdálenosti cca 6,2 m od fasády s oknem ve zmíněné části domu čp. [Anonymizováno]. Z tohoto důvodu nebude docházet k negativnímu ovlivnění oslunění a osvětlení uvedených místností. Zastínění bylo posuzováno ve dnech 1. 3. ž 21.

6. Mezi 6.37 a 11.00 hodin nebude slunce do okna vůbec dopadat, objekt čp. [Anonymizováno] si stíní svojí vlastní hmotou. Mezi 13.45 a 17.38 bude objekt žalobců čp. [Anonymizováno] zastíněn stávající hlavní budovou čp. [Anonymizováno]. V intervalu mezi 11.00 hod a 13.45 hod budou plochy stíněny budovou stávající dřevěné kůlny výšky 5,5 m, délka stínu do dvora bude od ní 9,9 m Stín stávajícího dřevěného objektu tedy zastíní většinu plochy dvora a většinu fasády čp. [Anonymizováno]. Stín od navržené zdi nezasáhne do řešeného okna čp. [Anonymizováno].

49. Soud po provedeném dokazování a zejména po ohledání místa samého dospěl k závěru, že daná nemovitost na st. p. č. [Anonymizováno] je reálně dělitelná a způsob rozdělení dělící zdí v polovině dvora navržený [tituly před jménem] [jméno FO] je vhodným řešením, které odpovídá dosavadnímu způsobu užívání dané nemovitosti i historickým souvislostem.

50. Soud se nechce vyjadřovat k jednotlivým tvrzením účastníků o tom, komu chtěli rodiče odkázat dům čp. [Anonymizováno], neboť tvrzení účastníků si zcela odporují. Podle názoru soudu toto zjištění není pro daný spor již podstatné, protože rodinné vztahy jsou mnohdy velmi komplikované a odrážejí v sobě vývoj událostí za dlouhá léta. Rodiče a) žalobce a 1. žalovaného již zemřeli a je tedy nutno vycházet z takových spoluvlastnických vztahů, jaké jsou v současné době. Zásadní skutečností pro vypořádání nemovitostí na st. p. č. [Anonymizováno] je podle názoru soudu to, že žalobci v roce 1989 začali v bezprostředním okolí domu čp. [Anonymizováno] v části navazující na dvůr, kolnu a chlév (v místě původní podstáje) stavět nový rodinný dům. Tento rodinný dům z čela stavby jakoby navazuje na hospodářskou část stavby čp. [Anonymizováno] a v západní části je otevřen směrem do dvora domu čp. [Anonymizováno] s tím, že z něj vedou do dvora dvoje dveře a velké okno. Střecha rodinného domu čp. [Anonymizováno] se ve dvorní části opírá o původní trám podstáje, který spojuje konec kůlny s koncem chléva. Dá se tedy říci, že samotné zastřešení domu sahá až téměř po hranici mezi pozemky st. p. č. [Anonymizováno], která je ve vlastnictví žalobců. Pokud byl dům takto v letech 1989 až 1992 postaven a následně zkolaudován, podporuje toto tvrzení žalobců, že bylo s rodiči minimálně dohodnuto společné užívání dvora a hospodářských budov. Dům č.p. [Anonymizováno] nemá žádné hospodářské budovy a podle soudu se tedy předpokládalo, že za účelem hospodaření budou oba domy využívat společně kůlnu i chlév. Soud považuje za prokázané, že žalobci chovali ovce, kozy a drobnou drůbež a že k tomuto účelu používali kůlnu a chlév, popř. minimálně jejich poloviny k uskladnění dřeva, sena, k umístění drůbeže apod. Současně užívali i dvůr, který osázeli květinami a stromy. Žalovaní nemovitost čp. [Anonymizováno] do roku 2015 neužívali. Se smrtí matky a) žalobce a 1. žalovaného v roce 2015 začali vznikat mezi bratry spory, když žalobci byli vykazováni ze dvora a vedlejších staveb, což mělo za následek to, že žalobci ukončili chov zvířat. Při ohledání místa samého soud zjistil, že nemovitost žalobců je skutečně postavena v těsné blízkosti dvora a vedlejších staveb a případné vypořádání st. p. č. [Anonymizováno] tak, že by celá připadla pouze žalovaným by zcela jistě velmi omezilo a narušilo samotné užívání nemovitosti čp. [Anonymizováno], neboť žalobci by od přesahu střechy měli ve vlastnictví velmi malý kus pozemku a hranice mezi žalobci a žalovanými by vedla ve velmi těsném sousedství kolem domu čp. [Anonymizováno]. Vztahy mezi účastníky jsou vážně narušeny a jejich možné bydlení v dané lokalitě (míněno hlavně v prostoru dvora) podle názoru soudu není možné jinak, než vystavěním vysoké zdi, aby se zamezilo minimálně očnímu kontaktu. Za situace, kdy by byla zeď vystavěna na současných hranicích pozemku čp. [Anonymizováno], tak by zcela jistě omezila vstup světla na část parcely st. p. č. [Anonymizováno] před dveřmi a oknem vedoucími na dvůr. Dům čp. [Anonymizováno] byl kolaudován v roce 1992 a je užíván společně s dvorem až do současné doby. K historickým důvodům této výstavby soud musí přihlédnout, neboť je z něho patrno, že rodiče souhlasili s tímto typem výstavby i s užíváním prostor, ke kterým měli žalobci přístup. Je potom nespravedlivé, aby jim alespoň část dvora a vedlejších staveb neměla být v rámci vypořádání spoluvlastnictví přikázána, zvlášť za situace, kdy na dané nemovitosti mají spoluvlastnický podíl. Oddělením požadované části dvora, kůlny a chléva se jim dostane i výměra odpovídající výši podílu, který jim náleží (míněno z celého LV [Anonymizováno]). Při vypořádání navíc není přihlíženo k výměrám jednotlivých pater domu čp. [Anonymizováno][Anonymizováno](3 nadzemní podlaží), ale pouze k zastavěné části. Za optimální řešení soud považuje návrh žalobců, aby jim byla přikázána polovina dvora spolu s polovinou kůlny a chléva s přístřeškem nezapsaným v katastru nemovitostí, přičemž tyto stavby by byly od stavby čp. [Anonymizováno] stavebně a požárně odděleny a v prostoru dvora by byla vystavěna oddělující zeď. Tento návrh žalobců se soudu jeví optimální pro to, aby žalobci měli před dveřmi vedoucími z jejich domu do prostoru dvora alespoň určitý minimální prostor pro odpočinek a aby měli zajištěn dostatečný přísun světla na část domu, který by jinak zůstal neosvětlen. Na druhou stranu se soud domnívá, že žalovaní, kteří dle svých tvrzení dvůr sami nikdy neužívali, budou mít nyní i možnost jej alespoň z poloviny využívat. V době ohledání měli žalovaní umístěna zvířata venku, z tvrzení účastníků potom nevyplynulo, že by užívali chlév v jiném rozsahu než v jedné polovině. Soud tedy přistoupil i k oddělení poloviny kůlny a chléva, neboť tyto prostory byly žalobci dlouhodobě užívány, polovinu kůlny užívají i v současné době k uskladnění dřeva. Za předpokladu, že dojde stavebně k oddělení těchto částí podle projektové dokumentace zpracované [tituly před jménem] arch [jméno FO], tak vzniknou dvě samostatné stavby. S rozdělením nemovitostí vyjádřil souhlas i [právnická osoba] [adresa], odbor výstavby a plánování. Rozdělení staveb v obecné rovině je možné i dle posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a technické zprávy [tituly před jménem] [jméno FO], které předložili žalovaní. Toto rozdělení nebude v rozporu s územním plánem obce [adresa], neboť již celkový vzhled čtvercového dvorcového statku byl v daném případě částečně narušen výstavbou nového rodinného domu čp. [Anonymizováno] žalobci v místě původní podstáje. Z čelního pohledu bude pouze v polovině hospodářských stavení vytažena nad střechu požární zeď, nedojde k žádnému bourání či přestavování původního domu čp. [Anonymizováno]. Rozdělením nemovitostí dojde k oddělení dvou domů nacházejících s v těsné blízkosti tak, aby oba dva mohly být smysluplně užívány. Do oddělených polovin kůlny a chléva není vedena ani elektřina ani voda, není tedy problém s případným rozdělením přípojek. V severní části hospodářské budovy za chlévem na ni navazuje zastřešený a zastavěný přístřešek, který není zapsán v katastru nemovitostí. Tento přístřešek je užíván z jedné poloviny žalobci, a to v části navazující na polovinu chléva, které žádají oddělit do svého vlastnictví a ve druhé polovině jej užívají žalovaní. Žalobci mají na své polovině vybetonovanou podlahu, zcela jistě z doby, kdy vedlejší stavby u čp. [Anonymizováno] užívali společně s rodiči, resp. jim rodiče umožnili tuto polovinu samostatně užívat. S ohledem na skutečnost, že žalobci mají na nemovitostech zapsaných na LV [Anonymizováno] spoluvlastnický podíl, byť jen 3/16, odůvodňuje toto jejich požadavek na reálné oddělení. Ze znaleckého posudku na stanovení hodnoty nemovitostí na LV [Anonymizováno] nevyplývá, že by oddělením části vedlejších staveb a části dvora došlo k podstatnému snížení hodnoty věci, když hodnota všech nemovitostí zapsaných na LV [Anonymizováno] činí 7 000 000 Kč a obvyklá cena domu po oddělení části dvora, kůlny, chléva, přístřešku a části parcely [Anonymizováno] a části parcely p. č. [Anonymizováno] činí 6 850 000 Kč. Hodnota oddělovaných nemovitostí tak činí 150 000 Kč. Náklady na rozdělení nemovitostí byly znalcem spočítány v částce 440 528 Kč s DPH, žalovaní předložili vyčíslení nákladů v částce okolo 875 000 Kč. Je zřejmé, že částka určená znalcem v srpnu 2022 se zvýší s ohledem na současný růst cen stavebního materiálu, nicméně toho si jsou žalobci vědomi. V důsledku rozdělení nemovitostí je dle názoru soudu naplněna zásada účelnosti využití jednotlivých dílů a nově vzniklé části dříve společné nemovitosti mohou plnit své určení. Prostory pro uskladnění věcí budou mít jak žalobci, tak žalovaní. Za této situace soud přihlédl k ochotě žalobců nést veškeré náklady na stavbu dělící zdi a na rozdělení nemovitostí. V takovém případě je věc dělitelná, i když náklady jsou, posuzováno podle obvyklých měřítek, v nepoměru s cenou nově vzniklých nemovitostí. Námitky žalovaných ke stanovené ceně prací na oddělení nemovitostí potom nejsou důvodné, když veškeré náklady budou nést žalobci.

51. Soud nevyhověl návrhu žalovaných na rozdělení nemovitostí v části dvora blíže k nemovitosti žalobců, jak navrhovali v technické zprávě [tituly před jménem] [jméno FO]. S ohledem na uspořádání dvora a na dosavadní způsob využití se soud domnívá, že dělení dvora v jeho polovině je praktičtější a lépe odpovídá i možnému využití jak dvora, tak i hospodářských budov žalobci i žalovanými. Tento způsob dělení též zaručuje přístup žalobcům dveřmi do části chléva ze dvora. V řešení navrhovaném žalobci by přístup do chléva žalobci neměli a museli by si ho zbudovat. Soud tedy k návrhu žalovaných nepřihlížel a nezabýval se tedy ani otázkou oslunění domu čp. [Anonymizováno]. Soud se nicméně domnívá, že i v současné době okno a dveře žalobců vedoucí do dvora budou těžko osluněny, neboť okno se nachází ve stínu střechy. Základní problém však spočívá v osvětlení, když stavba zdi blízko okna by zabránila průchodu dostatečného množství světla. I proto žalobci navrhují, aby zeď byla bíle omítnuta a odrážela tak víc světla do obou prostor dvora. V závěrečném návrhu žalovaní odkazovali na svůj původní návrh z roku 2019, kdy navrhovali rozdělení dvora šikmě tak, že část kůlny by zůstala žalobcům, kteří by si v její části mohli zřídit vjezd i pro zemědělskou techniku a celý chlév by zůstal ve vlastnictví žalovaných. Ani s tímto návrhem soud nesouhlasí z výše popsaných důvodů. Soud proto zamítl návrh žalovaných na vypracování nového geometrického plánu podle návrhu žalovaných.

52. Zásadním problémem se ukázala otázka odvádění vod z domu čp. [Anonymizováno], kdy žalovaní argumentovali nedostatečným vyřešeném těchto odpadů. Žádné inženýrské sítě na dělných pozemcích nejsou vedeny, v prostoru dvora se nachází pouze septik pro dům čp. [Anonymizováno]. Z podání [tituly před jménem] [jméno FO] i [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že v části dvora přiléhající k domu čp. [Anonymizováno], přičemž tato část je navrhována k přikázání žalovaným, jsou umístěny dvě jímky, když z té druhé vedeno potrubí do malé šachty umístěné v části dvora navrhované do vlastnictví žalobců. Do této šachty vedou dva přítoky (z čp. [Anonymizováno]) a jeden odtok, který je situován v rohu šachty. Tento odtok je dále napojen na potrubí vedené v pozemcích ve vlastnictví žalobců. Do této šachty je sveden přepad ze septiku (z podzemních nádrží č. [hodnota] a č. [hodnota]). Žalobci uváděli, že tato 3. jímka je zcela nefunkční, z jejich domu tak žádný odpad nevede, neboť dům čp. [Anonymizováno] má odpad řešen jiným způsobem. Potrubí vedoucí od jejich domu je zřejmě pozůstatkem bývalého odvodu z podstáje. Jelikož sám [tituly před jménem] [jméno FO] uvádí, že tento stav řešení odpadu vod z domu čp. [Anonymizováno] je s ohledem na současnou legislativu nevyhovující, je zřejmé, že vlastníci domu čp. [Anonymizováno] budou muset v dohledné době vybudovat novou čističku odpadních vod. Tato může být umístěna jednak v části dvora, která zůstane v jejich vlastnictví, nebo i před domem na pozemku p. č. [Anonymizováno], jak navrhoval [tituly před jménem] [jméno FO]. Jelikož způsob likvidace odpadních vod z domu čp. [Anonymizováno] je na hranici životnosti, nerozhodoval soud o zřízení služebnosti umístění přepadové jímky na nově vzniklém pozemku st. p. č. [Anonymizováno] v části dvora, který by měl připadnout žalobcům. Soud pouze apeluje na žalobce, aby v průběhu stavby dělící zdi potrubí vedoucí od domu čp. [Anonymizováno] do třetí jímky ponechali na původním místě a obestavěli jej. Podle názoru soudu by toto nemusel být problém. Pokud je alespoň z části jímka č. [hodnota] využívána pro odvod vod z domu čp. [Anonymizováno] jako trativod, nenastane do doby zbudování nové čističky odpadních vod problém související s nemožností odvodu vody.

53. Soud tedy rozhodl tak, že žalobci na svůj náklad provedou výstavbu dělící zdi dle projektu [tituly před jménem] [jméno FO] z října 2019, č, 19033 tak, aby tato dělící zeď byla postavena na nově vzniklém pozemku žalobců st. p. č. [Anonymizováno]. Tím, že zeď bude umístěna na hranici mezi pozemky, ale postavená bude na pozemku žalobců, bude v jejich vlastnictví a odpadnou tak případné spory mezi účastníky ohledně jejích oprav apod. Její stavbou se i zmenší prostor dvora pro žalobce. Lhůta pro stavbu dvora byla stanovena na 6 měsíců od pravomocného rozhodnutí stavebního úřadu o povolení záměru.

54. Vzhledem k tomu, že v rámci stavebního řízení je nutný souhlas všech zúčastněných stan a žalovaní by svým nesouhlasem stavební řízení blokovali, tak soud nahrazuje souhlas žalovaných pro všechna řízení před stavebním úřadem, která povedou k rozdělení st. p. č. [Anonymizováno] dle projektové dokumentace [tituly před jménem] [jméno FO] z října 2019, č. [hodnota] a geometrického plánu [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota][Anonymizováno] ze dne 29. 8. 2022, a to zejména pro řízení o povolení záměru, řízení o kolaudační rozhodnutí a řízení o dělení pozemků. Stavba dělící stěny a zdi v dvorní části je podrobně popsána v projektové dokumentaci. Jedná se pouze o stavbu rovné zdi, která bude z části vystavěna v hospodářských budovách a v části dvora bude tvořena vysokou zděnou zdí natřenou na bílo. Soudu není známo, jaké jiné požadavky žalovaní uplatňují, způsob výstavby je popsán v dokumentaci. Soud se pouze vyjádří k otázce svodů, kdy se domnívá, že svody by měly být řešeny při stavbě, a to na obou oddělovaných částech. Žalobci by tedy měli počítat s tím, že v rámci stavebních úprav svedou byť stávajícími svody vodu i z části kůlny a chléva, která připadne žalovaným. Co však není povinností žalobců, je zajistit oplocení nově vzniklých pozemků. Tuto povinnost jim uložit nelze. V současné době si oplocení zajišťuje ten vlastník, který jej potřebuje, např. aby nevnikala zvířata na sousední pozemek apod. Je tedy pouze na vůli účastníků, kdo, kde a jaký postaví plot.

55. Žalovaným byla dále uložena povinnost strpět provádění shora uvedených stavebních úprav na st. p. č. [Anonymizováno] podle projektu [tituly před jménem] [jméno FO] z října 2019, č. [hodnota], a jsou povinni zajistit potřebnou součinnost pro výstavbu dělící zdi. Jelikož výstavba dělící zdi je i v zájmu žalovaných, uložil jim soud povinnost strpět v průběhu stavby průjezd stavebních strojů, navezení stavebního materiálu a odvoz suti ze stavby přes parcelu p. č. [Anonymizováno]. Toto omezení je pouze krátkodobé po dobu stavby, kdy soud předpokládá, že o případném užití cesty budou žalovaní žalobci předem uvědoměni. Podle názoru soudu stačí lhůta 3 dnů. Užití této cesty by mělo být zvoleno tak, aby v co nejmenší míře obtěžovalo žalované.

56. V přímce dělící zdi byly rozděleny i pozemky, přičemž z pozemku p. č. [Anonymizováno] byla oddělena část pozemku s novým p. č. [Anonymizováno] a z pozemku p. č. [Anonymizováno] oddělena část pozemku s novým označením p. č. [Anonymizováno]. Na pozemku p. č. [Anonymizováno] i v části pozemku p. č. [Anonymizováno] v části navazující na chlév je postaven přístřešek nezapsaný do katastru nemovitostí. Tento přístřešek užívaný v části za st. p. č. [Anonymizováno] žalobci se stane vlastnictvím žalobců, ve zbylé části zůstane ve vlastnictví žalovaných. Jeho zápis do katastru nemovitostí si potom strany musí zajisti samy. Podle dělícího nákresu by rozdělení parcely p. č. [Anonymizováno] nemělo zasahovat do podzemní nádrže na vodu umístěné na této parcele.

57. Soud rozhodl o tom, že celou parcelu p. č. [Anonymizováno] ponechá ve vlastnictví žalovaných. Zatížení její části služebností či vyčlenění její části do vlastnictví žalobců by zkomplikovalo již tak narušené vztahy mezi účastníky a bylo by předmětem dalších sporů. Soud tedy tento pozemek ponechal celý ve vlastnictví žalovaných, žalobci si po výstavbě dělící zdi a po rozdělení nemovitostí mohou zajistit přístup i po oddělené parcele p. č. 1041/3. Nicméně na této parcele zůstane váznout věcné břemeno zřízené pro st. p. č. [hodnota], které nebylo předmětem tohoto řízení, ačkoliv bylo a je předmětem sporů mezi účastníky řízení.

58. Rozdělení nemovitostí dělící zdí je podle projektové dokumentace zamýšleno pouze v části dvora, kůlny, chléva a přístřešku. V části před domem čp. [Anonymizováno] je ponecháno na vůli účastníků, jakým způsobem oddělí pozemky p. č. [Anonymizováno]. Požadavek navrhovaný žalovanými ve smíru, aby žalobci vystavěli ještě opukový plot s latěmi v této části zahrady již zcela převyšuje finanční zatížení, které lze na žalobce přenášet. Soud rozhodně nesouhlasí s tím, aby si žalovaní sami určovali, jaký plot jim žalobci mezi těmito pozemky postaví. Důvod odmítnutí navrženého smíru ze strany žalobců tak soud chápe.

59. Soud podotýká, že rozdělení nemovitostí na LV [Anonymizováno] odpovídá i výši podílů jednotlivých stran. Nemovitosti zapsané na LV [Anonymizováno] dohromady mají rozlohu 1 493 m2, z toho 3/16 představují 280 m2 a 13/16 potom 1 213 m2. Při rozdělení nemovitostí podle rozhodnutí soudu a dle geometrického plánu zhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO] podle projektové dokumentace [tituly před jménem] [jméno FO] připadnou žalobcům nově vzniklé pozemky st. p. č. [Anonymizováno] o výměře 123 m2, p. č. [Anonymizováno] o výměře 74 m2 a p. č. [Anonymizováno] o výměře 47 m2, celkem tedy 244 m2, což jednoznačně odpovídá jejich spoluvlastnickému podílu. Žalovaným zůstanou pozemky st. p. č. [Anonymizováno] o výměře 396 m2, p. č. [Anonymizováno] o výměře 269 m2 a p. č. [Anonymizováno] o výměře 584 m2, celkem tedy 1 249 m2.

60. Co se týká finančního vypořádání ohledně LV [Anonymizováno], tak soud vyšel ze znaleckého posudku znalecké kanceláře [právnická osoba]. č. [Anonymizováno]. Všechny nemovitosti byly oceněny částkou 7 000 000 Kč, z čehož podíl 3/16 činí 1 312 500 Kč a podíl o velikosti 13/16 potom částku 5 687 500 Kč. Po rozdělení nemovitostí stanovila znalecká kancelář obvyklou cenu pozemků p. č. [Anonymizováno] které připadnou žalovaným ve výši 6 850 000 Kč. Obvyklá cena nemovitostí, které mají připadnout žalobcům, a to p. č. [Anonymizováno], činí 150 000 Kč. Žalovaným se tak dostane majetku v hodnotě 6 850 000 Kč, přičemž jejich podíl činí 5 687 500 Kč. Vypořádací podíl, který mají žalovaní zaplatit žalobcům tak činí částku 1 162 500 Kč. Soud podotýká, že v případě nemovitostí zapsaných na LV [Anonymizováno] jsou účastníci v jiných vlastnických vztazích, než u ostatních nemovitostí na LV [Anonymizováno] a LV [Anonymizováno], které vlastní pouze a) žalobce a 1. žalovaný. Nemovitosti na LV [Anonymizováno] vlastní z 3/16 žalobci v SJM a z 13/16 žalovaní v SJM. Započtení na vypořádací podíly ohledně ostatních nemovitostí tak podle soudu není bez vzájemné dohody všech účastníků možné.

61. Soud tedy uložil žalovaným, aby společně a nerozdílně (neboť se jedná o majetek v SJM) zaplatili žalobcům, kteří jsou oprávněni také společně a nerozdílně, vypořádací podíl z nemovitostí zapsaných na LV [Anonymizováno] ve výši 1 262 500 Kč do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

62. Jako poslední soud vypořádal tři pozemky zapsané na LV [Anonymizováno], a to p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] a p. č. [Anonymizováno], které navazují na pozemkovou parcelu [Anonymizováno] náležející k domu čp. [Anonymizováno]. Ohledně těchto pozemků jsou vlastnické poměry následující: a) žalobce je podílovým spoluvlastníkem ve výši 3/16 a 1. žalovaný je podílovým spoluvlastníkem ve výši 13/16. Pozemek p. č. [hodnota] (dříve stodola) má nepravidelný obdélníkový tvar a zasahuje jak do parcely p. č. [hodnota], tak do parcely p. č. [Anonymizováno], která není předmětem vypořádání, ale vlastnicky náleží a) žalobci. Ohledně těchto pozemků soud rozhodl tak, že zarovnal hranici pozemku p. č. [Anonymizováno] do roviny tak, že část pozemku p. č. [hodnota], a to nově vzniklá parcela p. č. [Anonymizováno] o výměře 51 m2 a část parcely p. č. [hodnota], a to nově vzniklý pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře 3 m2 soud přikázal a) žalobci. Veškeré nové zbylé pozemkové parcely p. č. [Anonymizováno] soud přikázal do vlastnictví 1. žalovaného, stejně jako celou parcelu p. č. [Anonymizováno]. Při rozdělení soud vycházel z geometrického plánu [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne 29. 8. 2022. Ohledně těchto pozemků soud nakonec nerozhodl o žádné služebnosti či o přikázání části pozemku ve prospěch žalobců, neboť se domnívá, že by bylo potřeba, aby i žalovaní měli za domem dostatečný prostor pro chov zvířat, popřípadě pro výstavbu nějakého přístřešku a aby jim do výkonu vlastnického práva nikdo jiný nezasahoval. Možnost vzniku služebnosti soud vyloučil s ohledem na to, jak probíhá mezi účastníky její vykonávání u pozemku p. č. [Anonymizováno] kdy dochází k častým sporům. Soud se nedomnívá, že na vesnici je vždy nutnost mít přístup na „humna“ ze svých pozemků, přístup z domu č.p. [Anonymizováno] do polí si její vlastník může v současné době zajistit přes pozemky okolo domu čp. [Anonymizováno], který vlastní v SJM se svojí manželkou nebo jiným způsobem, když určitě mezi domy v [adresa] jsou prostory či cesty veřejně přístupné, které vedou do polí. V této části tedy soud nevyhověl původnímu návrhu žalobců a pozemky pouze kosmeticky zarovnal do roviny. Všechny tyto tři pozemky mají výměru 955 m2, podíl a) žalobce tedy představuje 179 m2, podíl 1. žalovaného potom 776 m2. Po jejich rozdělení podle geometrického plánu připadne do vlastnictví a) žalobce nově vzniklý pozemek p. č. [Anonymizováno] o celkové výměře 54 m2 a do výlučného vlastnictví 1. žalovaného pozemek [Anonymizováno] a nově vzniklé pozemky p. č. [Anonymizováno] o celkové výměře 901 m2. Je pravda, že tato výměra neodpovídá přesně spoluvlastnickým podílům, a) žalobci se dostane méně, ale podle názoru soudu toto řešení umožní zklidnění celé napjaté situace mezi spoluvlastníky, když soud jejich spoluvlastnictví vypořádal tak, aby po vypořádání spoluvlastnictví mezi nimi docházelo k co nejmenším kontaktům.

63. Co se týká finančního vypořádání těchto tří nemovitostí, tak soud opět vyšel ze znaleckého posudku zapracovaného znaleckou kanceláří [právnická osoba]. [právnická osoba] tyto pozemky ocenila jako celek v ceně 276 950 Kč a dále jednotlivě. Na a) žalobce by měla připadnout částka 51 928 Kč (3/16), na 1. žalovaného potom částka 225 022 Kč (13/16). Obvyklá cena pozemků přikázaných do vlastnictví a) žalobce činí 15 660 Kč, obvyklá cena pozemků přikázaných do vlastnictví 1. žalovaného potom činí 261 290 Kč. 1. žalovanému tak soud uložil vyplatit a) žalobci vypořádací podíl ve výši 36 268 Kč, a to také do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

64. Co se týká lhůty k plnění vypořádacích podílů, tak soud stanovil lhůtu 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Účastníci si jsou vědomi toho, že probíhá řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví a měli by být tedy připraveni k zaplacení vypořádacích podílů. Byť vypořádací podíl, který mají žalovaní zaplatit žalobcům je poměrně vysoký, soud neshledal důvod pro odložení platby na delší dobu. Žalovaní původně žádali zachování celých nemovitostí pro sebe, museli si tedy být vědomi toho, že by vypláceli ještě vyšší vypořádací podíl.

65. Soud pouze upozorňuje účastníky, že ke vkladu rozsudku do katastru nemovitostí dojde až poté, co bude dělící zeď vystavěna a bude vydáno stavebním úřadem kolaudační rozhodnutí a rozhodnutí o dělení pozemků. Zápis všech výroků je vázán na výstavbu dělící zdi, neboť pozemky nově vzniklé vystavěním zdi mohou být do katastru nemovitostí zapsány až poté, co bude zeď vystavěna. Listiny dokládající vystavění zdi a rozhodnutí stavebního úřadu v [adresa] dodají žalobci soudu a soud následně zašle rozsudek k zápisu katastru nemovitostí, o čemž uvědomí žalované. Dle sdělení katastru nemovitostí by byl problém se zápisem všech výroků rozsudku, neboť katastrální úřad, pokud mu je doručeno rozhodnutí soudem, musí rozhodnout o vkladu práva v celém rozsahu rozhodnutí. Nemůže zapsat pouze nějaké výroky a ohledně ostatních (těch týkajících se výstavby dělící zdi) čekat. Vlastnické právo se v případě rozhodnutí soudu nabývá dnem, který je v něm určen, není-li, tak dnem právní moci rozhodnutí (§ 1114 o. z.). Zápis do katastru nemovitostí má pak pouze deklaratorní účinky.

66. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je rozhodný procesní úspěch v řízení. V daném případě podle názoru soudu nelze zcela jednoznačně hovořit o tom, která ze stran měla ve věci úspěch. Soud rozhodl tak, že sice žalobci byli v řízení úspěšní tím, že soud vyhověl jejich návrhu na reálné rozdělení pozemku st. p. č. [Anonymizováno], nevyhověl jim ale při vypořádání pozemků p. č. [hodnota] a [Anonymizováno], kdy nezřídil ani služebnost jízdy ani jim nepřiznal část pozemku p. č. [hodnota], jak původně žádali. Nutno však poznamenat, že po vypracování geometrického plánu zadaného soudem se s vypořádáním navrhovaným soudem smířili a v závěrečném návrhu s ním souhlasili. Ohledně rozdělení zemědělských pozemků nelze hovořit o úspěchu, neboť soud pozemky rozdělil podle předběžné dohody účastníků projednané u mediátorky. Soud tedy rozhodl tak, že si náklady svého právního zastoupení ponesou účastníci ze svého. Soud se však domnívá, že by žalovaní měli nést alespoň část nákladů, které žalobci vynaložili na zaplacení soudního poplatku z žaloby. Vypořádání podílového spoluvlastnictví bylo v zájmu obou stran řízení, obě strany chtěly podílové spoluvlastnictví vypořádat, soud se proto domnívá, že by obě strany měly nést náklady spočívající minimálně v soudním poplatku. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši 17 000 Kč - 2 000 Kč z žaloby na vypořádání + 3x 5 000 Kč za tři listy vlastnictví. Soud uložil žalovaným, aby polovinu soudního poplatku ve výši 8 500 Kč zaplatili žalobcům do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

67. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud v řízení ustanovil znaleckou kancelář [právnická osoba]., která vypracovala 2 znalecké posudky a její zástupce se účastnil i jednání soudu dne 2. 4. 2024. Za znalecké posudky bylo vyplaceno celkem 81 312 Kč, za účast u jednání potom 4 840 Kč. Za zpracování geometrického plánu bylo [tituly před jménem] [jméno FO] vyplaceno 8 956 Kč. Celkové náklady řízení představují potom částku 95 108 Kč. Na tyto náklady složila každá ze stran zálohu ve výši 20 000 Kč, po jejich odečtení zbývá částka 55 108 Kč, která byla hrazena z rozpočtových prostředků státu a není kryta zálohou. Soud potom uložil každému z účastníků, aby hradil jednu čtvrtinu těchto nákladů, tedy částku 13 777 Kč splatnou do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zdejšího soudu.

Poučení