6 C 39/2017 - 497

Rubrum

Okresní soud v Klatovech rozhodl soudcem Janem Chudobou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení vlastnického práva k nemovitým věcem takto:

Výrok

I. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobce a) je spoluvlastníkem v rozsahu spoluvlastnického podílu ideálních 27/100, žalobkyně b) je spoluvlastníkem v rozsahu spoluvlastnického podílu ideálních 36,5/100 a žalovaný je spoluvlastníkem v rozsahu spoluvlastnického podílu ideálních 36,5/100 nemovitých věcí, a to pozemků parc. č. 40/1, parc. č. 40/7, parc. č. 40/8, parc. č. 40/9, parc. č. 40/10, parc. č. 40/11, parc. č. 40/12, parc. č. 40/13, parc. č. 40/14, parc. č. 40/15, parc. č. 40/16, parc. č. 40/17, parc. č. 40/18, parc. č. 40/19, parc. č. 40/20, parc. č. 40/21, parc. č. 40/22, parc. č. 40/23, parc. č. 40/24, parc. č. 40/25, parc. č. 40/26, parc. č. 40/27, parc. č. 40/28, parc. č. 40/29, parc. č. 40/30, parc. č. 40/31, parc. č. 40/32, parc. č. 40/33, parc. č. 40/34, parc. č. 40/35, parc. č. 40/36, parc. č. 40/37, parc. č. 40/38, parc. č. 40/39, parc. č. 40/40, parc. č. 40/41, parc. č. 40/42, parc. č. 40/43, parc. č. 40/44, parc. č. 40/45, par. č. 40/46, parc. č. 40/47, parc. č. 40/48, parc. č. 40/49, parc. č. 40/50, parc. č. 40/51, parc. č. 40/52, parc. č. 40/53, parc. č. 40/54, parc. č. 40/55, parc. č. 40/56, parc. č. 40/57, parc. č. 40/58, parc. č. 40/59, parc. č. 40/60, parc. č. 40/63, parc. č. 40/64, parc. č. 40/65, parc. č. 40/66, parc. č. 40/67, parc. č. 40/68, parc. č. 40/69, parc. č. 40/70, parc. č. 40/71, parc. č. 40/72, parc. č. 40/73, parc. č. 40/74, parc. č. 40/75, parc. č. 40/76, parc. č. 40/77, parc. č. 40/78, parc. č. 40/79, parc. č. 40/80, parc. č. 40/81, parc. č. 40/82, parc. č. 40/83, parc. č. 40/84, parc. č. 40/85, parc. č. 40/86, parc. č. 40/87, parc. č. 40/88, parc. č. 40/89, parc. č. 40/90, parc. č. 40/91, parc. č. 40/92, parc. č. 40/93, parc. č. 40/94, parc. č. 40/95, parc. č. 40/96, parc. č. 40/97, parc. č. 40/98, parc. č. 40/99, parc. č. 40/100, parc. č. 40/101, parc. č. 40/102, parc. č. 40/103, parc. č. 40/104, parc. č. 40/105, parc. č. 40/106, parc. č. 40/107, parc. č. 40/108, parc. č. 40/109, parc. č. 40/110, parc. č. 40/111, parc. č. 40/112, parc. č. 40/113, parc. č. 40/114, parc. č. 40/115, parc. č. 40/116, parc. č. 40/117, parc. č. 40/118, parc. č. 40/119, parc. č. 40/120, parc. č. 40/121, parc. č. 40/122, parc. č. 40/123, parc. č. 40/124, parc. č. 40/125, parc. č. 40/126, parc. č. 40/127, parc. č. 40/128, parc. č. 40/129, parc. č. 40/130, parc. č. 40/131, parc. č. 40/132, parc. č. 40/133, parc. č. 40/134, parc. č. 40/135, parc. č. 40/136, parc. č. 40/137, parc. č. 40/138, parc. č. 40/139, parc. č. 40/140, parc. č. 40/141, parc. č. 40/142, parc. č. 40/143, parc. č. 40/144, parc. č. 40/145, parc. č. 40/146, parc. č. 40/147, parc. č. 40/148, parc. č. 40/149, parc. č. 40/150, parc. č. 40/151, parc. č. 40/152, parc. č. 40/153, parc. č. 40/154, parc. č. 40/155, parc. č. 40/156, parc. č. 40/157, parc. č. 40/158, parc. č. 40/159, parc. č. 40/160, parc. č. 40/161, parc. č. 40/162, parc. č. 40/163, parc. č. 40/164, parc. č. 40/165, parc. č. 40/166, parc. č. 40/167, parc. č. 40/168, parc. č. 40/169, parc. č. 40/170, parc. č. 40/186, parc. č. 40/191, parc. č. 55/47 a parc. č. 55/88, zapsaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa], se zamítá. [jméno FO]. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného [Jméno advokáta B].

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobci domáhali určení spoluvlastnictví k nemovitostem, které v návrhu blíže specifikovali, a to tak, že žalobce je spoluvlastníkem těchto pozemků v rozsahu ideálního podílu 27/100, žalobkyně je jejich spoluvlastníkem v rozsahu ideálního podílu 36,5/100 a žalovaný je jejich spoluvlastníkem v rozsahu ideálního podílu 35,5/100. V žalobě uvedli, že vlastníkem předmětných pozemků je žalovaný, který získal na základě smlouvy o převodu pozemků č. 1RP00/03 ze dne [datum] od [právnická osoba] pozemek parc. č. 40/1 v k. ú. [adresa] a jenž tuto parcelu poté rozdělil. Z darovací smlouvy ze dne [datum] a geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], zhotoveného geodety [Anonymizováno] a [Anonymizováno], geod. práce, s.r.o., dle žalobců vyplývá, že pozemky, které jsou předmětem žaloby, vznikly právě z pozemku parc. č. 40/1 v k. ú. [adresa]. Žalovaný dne [datum] uzavřel s žalobcem a [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], právním předchůdcem žalobkyně, smlouvu o sdružení, na jejímž základě účastníci založili Sdružení [adresa]. Účelem sdružení bylo dle čl. [jméno FO] této smlouvy nabytí pozemku v k. ú. [adresa], parc. č. 40/1, [adresa]. Na základě čl. VII smlouvy o sdružení měli účastníci uvedený pozemek nabýt do spoluvlastnictví s podíly pro žalobce ve výši id. 27/100, pro žalovaného ve výši id. 36,5/100 a pro [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ve výši id. 36,5/100. Sdružení bylo založeno na dobu určitou, a to do uskutečnění prodeje nabytého pozemku. Při nabývání pozemku a při případném prodeji pozemku měl účastníky zastupovat a vlastním jménem jednat žalovaný. Žalobkyně vstoupila do práv a povinností vyplývající ze smlouvy o sdružení po [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], který dne [datum] zemřel, na základě usnesení Okresního soudu [adresa]-jih č. j. 12 D 132/2004-214 ze dne [datum], vydaného v řízení o dědictví. Smlouva o sdružení byla antedatována, což není nic výjimečného, protiprávního, účastníci se tak dohodli, stvrdili tím do písemné podoby de facto to, na čem se dohodli ústně, přičemž smlouva o s družení může být uzavřena ústně. Žalovaný nabyl pozemek parc. č. 40/1 v k. ú. [adresa] tak, jak bylo ujednáno ve smlouvě o sdružení, avšak do katastru nemovitostí bylo zapsáno jeho výlučné vlastnické právo. Žalovaný porušil tímto svým jednáním smlouvu o sdružení i § 834 zákona č. 40/1964 Sb. Žalovaný poté převzal úvěr od peněžního ústavu [Anonymizováno], přičemž pohledávku banky v nominální výši [částka] zajistil zástavním právem ke sporným pozemkům. To učinil bez dohody a vědomí žalobců. Po jednáních s žalobci a po sdělení, že v této věci bude na něho a jeho dceru podáno [podezřelý výraz] oznámení, žalovaný uzavřel s dcerou [adresa] darovací smlouvu ze dne [datum], na jejímž základě převedl původně darované pozemky zpět na svoji osobu. Dohoda o úhradě dluhu, kterou uzavřel žalobce s žalovaným, pak nemá právní náležitosti, z nichž by mohlo být dovozeno, že se jedná o vypořádání mezi účastníky sdružení. Ukončení činnosti žalobce ve sdružení nebylo učiněno v souladu se smlouvou, a jedná se proto o dohodu absolutně neplatnou již od svého počátku.

2. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení spoluvlastnictví žalobci dle svých slov formulovali již v návrhu na vydání předběžného opatření. Spatřují jej zejména v tom, že nemají možnost dispozice s majetkem, který je předmětem sporu, takže hrozí možnost jeho nevydobytí s ohledem na nakládání s majetkem ze strany žalovaného. Naléhavý právní zájem dále dovozují i z toho, že návrhu na vydání předběžného opatření bylo vyhověno.

3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že je skutečně veden jako výlučný vlastník pozemků popsaných v žalobě a nepopíral ani způsob jejich nabytí. Dle něho však není pravdou, že všichni účastníci Sdružení [adresa] měli nabýt pozemky do spoluvlastnictví, respektive měli být jako spoluvlastníci zapsáni do katastru nemovitostí. Nákup pozemku parc. č. 40/1 byl předem dohodnut tak, že bude realizován zapsáním jediného vlastníka pozemku do katastru nemovitostí, a to v osobě žalovaného. Toto ustanovení pak bylo skutečně realizováno, když žalovaný zakoupil v roce 2000 předmětný pozemek a ten byl zapsán do katastru nemovitostí s jediným vlastníkem (žalovaným). S tímto postupem byli ostatní účastníci zcela srozuměni, o čemž svědčí mimo jiné i skutečnost, že až do podání návrhu na předběžné opatření, tedy po dobu 16 let, proti takovému postupu nikdo z nich nic nenamítal. Žalobce a právní předchůdce žalobkyně investovali v rámci sdružení podíl na nákup pozemku parc. č. 40/1, ale další prostředky do zhodnocení pozemku neposkytli. Vzhledem k tomu, že se žalobce sám dostatečně neangažoval v činnosti sdružení a neposkytoval žádné další příspěvky na zajištění naplnění účelu sdružení, dohodl se písemně se žalovaným, na základě dohody ze dne [datum], která má povahu dohody o narovnání, že bude ze Sdružení [adresa] vypořádán částkou [částka], a to po prodeji 20 pozemků oddělených z pozemku parc. č. 40/1. V druhé polovině roku 2016 si však žalobce zjevně celou věc rozmyslel, a aniž by od dohody uzavřené se žalovaným odstoupil, počal se na žalovaném domáhat vypořádání tak, že na něj (a na žalobkyni, v té době ještě potencionální dědičku po zemřelém účastníkovi [tituly před jménem] [jméno FO]) žalovaný převede cca 2/3 výměry pozemků, které byly činností žalovaného ve prospěch sdružení za 16 let výrazně zhodnoceny, a uhradí poměrnou částku z prodeje pozemku [právnická osoba], aniž by se však žalobce jakkoliv podílel na závazcích sdružení. Žádný z žalobců nikdy žalovaného nekontaktoval s návrhem na vypořádání ze sdružení převodem podílu.

4. Žalovaný dále uvedl, že pozemek získal v rámci restitučního nároku v dubnu 2000 v souladu s původní smlouvou o Sdružení [adresa], jež byla čtyřstranná. Prvotní myšlenkou byl okamžitý prodej restitučního podílu, avšak po dohodě čtyř účastníků sdružení bylo dne [datum] od dohody odstoupeno s tím, že sdružení požádá o vydání pozemku parc. č. 40/1 v k. ú. [adresa] do vlastnictví žalovaného. Za tím účelem byl odkoupen další restituční nárok a dne [datum] uzavřena dohoda mezi žalovaným a [právnická osoba] o převodu pozemku parc. č. 40/1 v k. ú. [adresa]. Všichni 4 účastníci sdružení se následně dohodli na přímém prodeji tohoto pozemku, načež dne [datum] uzavřeli smlouvu o zprostředkování jeho prodeje. Vlastníci okolních pozemků však následně vyvolali jednání, jehož cílem bylo požádat o změnu územního plánu, do které by byl zahrnut i předmětný pozemek parc. č. 40/1 v k. ú. [adresa]. S tímto postupem ovšem nesouhlasil účastník sdružení [jméno FO]. Z toho důvodu byla někdy v období 8/2000 až 12/2000 uzavřena nová smlouva o sdružení, tentokrát již trojstranná, která však byla antedatována k datu [datum], aby nahradila původní smlouvu. Přípravné práce na zhodnocení nabytého pozemku ve vlastnictví žalovaného pak měli na starosti žalovaný a právní předchůdce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] jako jednatel společnosti [právnická osoba] Za tím účelem byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo o zpracování urbanistické studie, na jejímž podkladě byla v roce 2003 provedena změna územního plánu, která se dotýkala také pozemku parc. č. 40/1. Po náhlém úmrtí [tituly před jménem] [jméno FO] se již o naplnění účelu sdružení staral výlučně žalovaný s tím, že zejména žalobce, ale i právní nástupci [tituly před jménem] [jméno FO], zvláště pozůstalá manželka, byli opakovaně účastni společných schůzek, kde byli seznamováni s průběhem developerské činnosti a probíhajícími investicemi. Manželka pana [jméno FO] věděla, že se jedná o zhodnocení pozemku a naopak žádala žalovaného, aby ve zhodnocení pozemku pokračoval. Na jedné ze schůzek pak bylo dohodnuto, že žalobce a pozůstalí po [tituly před jménem] [jméno FO] budou ze sdružení vypořádáni desetinásobkem vkladu do prvého sdružení. Zásadní zlom v celém vývoji nastal až dne [datum] při schůzce v kanceláři v [jméno FO], kdy žalobci začali požadovat po žalovaném podíl nejen ve sdružení, ale také na pozemcích.

5. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl, neboť žalobci neprokázali právní titul k tomu, aby se stali podílovými spoluvlastníky předmětných pozemků. Ustanovení § 834 občanského zákoníku se na daný případ nevztahuje, neboť v době založení sdružení [jméno FO] již žalovaný byl několik měsíců výlučným vlastníkem předmětného pozemku, tudíž nejde o majetek získaný při výkonu společné činnosti. Co se týče smlouvy o sdružení I, ta byla uzavřena dne [datum], účelem bylo soustředění finančních prostředků s tím, že podle článku 16 této smlouvy činnost sdružení končí dosažením účelu. To znamená, že jakmile byly soustředěny finanční prostředky podle dohodnutého pravidla, to sdružení skončilo činnost a jakékoliv další úkony už nejsou výkonem společné činnosti.

6. Účastníci učinili nesporným, že pozemek parc. č. 40/1 v katastrálním území [adresa] byl rozdělen na parcely tak, jak jsou specifikovány v žalobním návrhu. Dále učinili nesporným, že mezi účastníky, respektive právním předchůdcem žalobkyně, žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružení I a smlouva o sdružení [jméno FO]. Účastníci dále učinili nesporným, že smlouva o sdružení [jméno FO] byla podepsána účastníky nejdříve v lednu 2001. Sporným mezi účastníky zůstalo, zda je žalovaný výlučným vlastníkem pozemků původní, resp. původní parcely č. 40/1, resp. zda jsou tyto pozemky ve spoluvlastnictví všech tří účastníků řízení s odpovídajícími podíly.

7. Soud ve věci provedl dokazování, z jehož výsledků zjistil následující skutečnosti.

8. Z předloženého výpisu z katastru nemovitostí pro list vlastnictví č. [hodnota] vzal soud za prokázané, že žalovaný je v katastru nemovitostí evidován jako vlastník pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení a k nimž se žalobci domáhají určení svých spoluvlastnických podílů. Tato skutečnost byla mezi účastníky ostatně nesporná.

9. Z předložené smlouvy o sdružení ze dne [datum], uzavřené mezi žalobcem, žalovaným, [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] a [jméno FO] vyplývá, že účastníci uzavřeli tuto smlouvu podle § 829 až 841 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále též „obč. zák.“). Dle čl. [jméno FO] dané smlouvy je účelem sdružení soustředění finančních prostředků účastníků potřebných pro jednorázové postoupení pohledávky, a to nároku na náhradu za nevydané nemovitosti od pana [jméno FO]. Účastníci se dohodli, že při pořízení pohledávky, vypořádání získaného nároku a zpeněžení bude účastníky zastupovat a vlastním jménem jednat i podepisovat žalovaný. Celkový vklad činil [částka], z toho každý účastník vložil [částka]. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že činnost sdružení končí a) dosažením cíle společné činnosti uvedeného v čl. [jméno FO] smlouvy, b) jednomyslnou písemnou dohodou účastníků, c) písemnou výpovědí danou předposlednímu účastníkovi. Dle bodu XVI sdružení zaniká dokončením majetkového a účetního vypořádání účastníků podle této smlouvy.

10. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla část pohledávky v hodnotě [částka] vůči [právnická osoba] postoupena z firmy [jméno FO]-MOPA na žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] byl postoupen z [jméno FO] nárok na náhradu za blíže specifikované nevydané pozemky o výměře 317 042 m vůči [právnická osoba] na žalovaného. Dne [datum] uzavřel žalovaný s [tituly před jménem] [právnická osoba] smlouvu o postoupení pohledávky, kterou získal od [jméno FO]. Od této smlouvy žalovaný dopisem ze dne [datum] odstoupil z důvodu uplatnění nároku jiným způsobem.

11. Z předložené smlouvy o převodu pozemků č. 1RP00/03 ze dne [datum], uzavřené mezi tehdejším [právnická osoba] jako převodcem a žalovaným jako nabyvatelem a z dohody o podmínkách bezúplatného převodu jiných pozemků ve vlastnictví státu ze dne [datum] bylo zjištěno, že na žalovaného byl bezúplatně převeden pozemek parc. č. 40/1 o výměře 261 666 m - orná půda v k. ú. [adresa] s odhadovanou kupní cenou [částka], a sice z titulu shora uvedených smluv o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ze dne [datum].

12. Z předložené smlouvy o sdružení datované dne [datum], uzavřené mezi žalobcem, žalovaným a [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] vyplývá, že účastníci uzavřeli tuto smlouvu podle § 829 až 841 obč. zák., přičemž účelem sdružení bylo nabytí pozemku parc. č. 40/1 v k. ú. [adresa]. Účastníci se dohodli, že při nabývání a případném prodeji pozemku bude účastníky zastupovat a vlastním jménem jednat i podepisovat žalovaný. V čl. VII. smlouvy je uvedeno, že účastníci spoluvlastní pozemek v k. ú. [adresa] p. č. 40/1, [adresa], s tím, že spoluvlastnické podíly jednotlivých účastníků sdružení na tomto pozemku činí u žalobce ideálních 27/100 výměry pozemku, u žalovaného ideálních 36,5/100 výměry pozemku a u [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ideálních 36,5/100 výměry pozemku. Ve smlouvě je dále ujednáno, že činnost sdružení končí a) prodejem nabytého pozemku, b) jednomyslnou písemnou dohodou účastníků, c) písemnou výpovědí danou předposlednímu účastníkovi. Sdružení je založeno na dobu určitou, a sice od data podpisu této smlouvy do uskutečnění prodeje nabytého pozemku.

13. Dne [datum] uzavřel žalovaný jako zájemce se společností [právnická osoba], jejímž jednatelem byl účastník sdružení [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], jako zprostředkovatelem smlouvu o zprostředkování prodeje nemovitosti, a to pozemku parc. č. 40/1 v k. ú. [adresa]. Smlouva je podepsána i žalobcem a [jméno FO].

14. Žalovaný dále předložil listiny, z nichž soud zjistil, jakou činnost ve vztahu k předmětným pozemkům prováděl. Konkrétně rozhodnutí o povolení stavby „Výstavba inženýrských sítí a komunikací [adresa], lokalita Švejcký vrch I. etapa, objekt SO 01.2 Místní komunikace“ ze dne [datum], umístěnou na pozemcích parc. č. [hodnota], 2405/1, 2452/3, 1839/1, 1948/2, 1724/1 v k. ú. [adresa], rozhodnutí o stavebním povolení k provedení stavby vodního díla [adresa], lokalita Švejcký vrch, I. etapa ze dne [datum], smlouvu o dílo č. 2/2001 ze dne [datum] na urbanistickou studii lokality [adresa] (Na Švejckém vrchu) a dále řadu listin k rekapitulaci činnosti sdružení, účasti žalobců a další, z nichž byly k důkazu provedeny ty, které konkrétně žalobce v průběhu jednání k důkazu navrhl. Dle dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný spolu s dalšími vlastníky pozemků požádal o změnu územního plánu.

15. Z darovací smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že na jejím základě žalovaný daroval své dceři [adresa] pozemky parc. č. 40/75 a 40/76, jež vznikly na základě nového geometrického plánu, přiloženého ke smlouvě, oddělením z původního pozemku parc. č. 40/1.

16. Z pravomocného usnesení Okresního soudu [adresa]-[Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-214 ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že jím dědický soud schválil dohodu dědiců o vypořádání dědictví, na jejímž základě žalobkyně nabývá veškerý dodatečně najevo vyšlý majetek zůstavitele [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], zemřelého dne [datum], a sice práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy o sdružení uzavřené mezi zůstavitelem, žalobcem a žalovaným dne [datum] s tím, že sdružení bylo založeno za účelem nabytí původního pozemku parc. č. 40/1 v k. ú. [adresa]. Zbylí dědicové, tj. pozůstalá manželka a dcera [jméno FO], z takto dodatečně zjištěného majetku nenabývají ničeho.

17. Z předložené dohody o úhradě dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce a žalovaný se dohodli, že žalovaný má vůči žalobci závazek ve výši [částka] s tím, že krom uvedeného závazku nemá žalovaný vůči žalobci ke dni podpisu této smlouvy již žádné pohledávky či majetkové nároky. Dále je zde uvedeno, že dlužník (žalovaný) je výlučným vlastníkem pozemků, které se nacházejí v k. ú. [adresa], obci [adresa], a v rámci projektu výstavby inženýrských sítí a komunikací [adresa], lokalita „Švejský vrch“ I. etapa, na niž bylo vydáno stavební povolení, připravuje prodej těchto parcel zájemcům o výstavbu rodinných domů. Žalovaný se v této dohodě o úhradě dluhu zavázal, že nejpozději do realizace prodeje 20. parcely určené k zástavbě rodinnými domy v rámci zmíněné výstavby uhradí žalobci dlužnou částku [částka].

18. Z předložené korespondence právních zástupců účastníků (nynějšího právního zástupce žalobců a někdejšího právního zástupce žalovaného [tituly před jménem] [právnická osoba]) před podáním žaloby v období od října 2016 do února 2017 (č. l. 54 až 67) vyplývá, že tito řešili vypořádání účastníků ze sdružení, přičemž jednali o možnosti převodu části pozemků, které jsou v katastru nemovitostí vedeny na žalovaného, dále žalovaný navrhoval, že podíly žalobců vyplatí po prodeji části pozemků a odečtu nákladů, které již měl, případně, že sdružení zůstane zachováno a mezi účastníky sdružení bude rozdělen zisk po prodeji pozemků s tím, že bude zohledněna vynaložená činnost žalovaného, která ovšem byla mezi účastníky sporná, respektive dle žalobců nebyly náklady žalovaného nikdy řádně vyčísleny. Součástí komunikace je pak tabulkový přehled výdajů žalovaného od roku 2005.

19. Z usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích č. j. ZN 660/2017--49 ze dne [datum] soud zjistil, že jím byla zamítnuta stížnost žalobce proti rozhodnutí o odložení [podezřelý výraz] věci týkající se prověřování podezření ze spáchání [podezřelý výraz] činu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) [podezřelý výraz] zákoníku, jímž měl žalovaný způsobit na cizím majetku značnou škodu. V odůvodnění rozhodnutí stojí, že smlouva o sdružení [jméno FO] byla uzavřena až po nabytí vlastnického práva k pozemku parc. č. 40/1 v k. ú. [adresa] žalovaným. Žalovaný se nemohl dopustit [podezřelý výraz] činu podvodu ani jiného majetkového [podezřelý výraz] činu, neboť se jednalo o jeho výlučné vlastnictví. Současně je dle odůvodnění předmětného usnesení státního zástupce zřejmé, že zatím nedošlo k žádnému vypořádání původně vložené částky [částka] určené k získání postoupení pohledávky původní smlouvy o sdružení I. Toto vypořádání by se však mělo dít pouze v občanskoprávní rovině.

20. Žalobce při svém výslechu mimo jiné vypověděl, jak probíhaly dohody o změnách výše podílů účastníků smlouvy o sdružení. Poté, co byl zakoupen pozemek parc. č. 40/1, se snažili najít kupce, ale následně zjistili, že bude nutné do něj před prodejem něco investovat. Toho se nechtěl účastnit pan [jméno FO], a proto svůj podíl převedl na pana [jméno FO] a [jméno FO]. Po smrti pana [jméno FO] s žalovaným komunikoval ohledně další činnosti na pozemcích, schůzky v roce 2002 se účastnila i manželka pana [jméno FO]. Věděl, že nějaká činnost na pozemku proběhla, ale žalovaný po nich žádné peníze na investice nechtěl, a když se ho ptal na náklady, tak mu je nevyčíslil. V roce 2011 zjistil, že pozemky jsou v katastrofálním stavu a chtěl s tím něco dělat. Když se nic nedělo, podepsal v roce 2012 s žalovaným dohodu, kterou mu žalovaný předložil, o tom, že mu dá 4 miliony korun za prodej prvních 20 pozemků, k čemuž mu žalobce sdělil, že je to dohoda jen mezi nimi, jelikož ze sdružení nevystupuje. Následně spolu řešili další investice do pozemku, přičemž žalobce zjistil, že žalovaný si bez vědomí sdružení vzal úvěr a pozemky zastavil a část pozemků daroval dceři. Vyjádřil se i ke schůzkám před podáním žaloby.

21. Žalovaný při svém výslechu mimo jiné vypověděl, že po konzultaci se členy sdružení požádal [právnická osoba] a vydání pozemku parc. č. 40/1 v k. ú. [adresa] za restituční podíl pana [jméno FO], který byl sdružením zakoupen, a za restituční podíl pana [jméno FO], který sdružení zakoupilo po finančním doplnění, jelikož nárok pana [jméno FO] na pozemek 40/1 nestačil. Vlastnictví pozemku a dispozici s ním z titulu vlastnictví žalovaný dovozuje ze smlouvy o zprostředkování, kterou podepsali všichni účastnící sdružení. Sdělil, že se jim jednalo o obchodovatelnost s pozemkem, ovšem ta v tu dobu nebyla taková, tedy nabízela se možnost změny územního plánu a zhodnocení pozemku před jeho prodejem. Žalovaný dále uvedl, že od zániku sdružení I se mezi účastníky nic nedělo, nebyla zde žádná smlouva, vše bylo založeno na vzájemné důvěře. Smlouva o sdružení [jméno FO] byla uzavřena až poté, co byl žalovaný zapsán jako vlastník pozemku. Bylo to za účelem určité účasti na zhodnocení zisku, šlo o tzv. gentlemanskou dohodu. Účelem nebyl developerský projekt, ale cílem bylo pozemek rychle prodat. Sdružení [jméno FO] podle žalobce nikdy nezahájilo činnost. Účelem schůzky s žalobcem a manželkou pana [jméno FO] v roce 2008 bylo vypořádání sdružení I. Vůči žalobci pak žalovaný dle svých slov sepsal v roce 2012 uznání dluhu ve výši [částka], splatného po prodání 20. parcely. Žalobce poté pomáhal sehnat investory do projektu, ale nikoho nesehnal. Žalovaný si tak nakonec sám vzal úvěr od banky a zastavil 29 pozemků, úvěr bance splatil dne [datum]. Žalovaný se rovněž vyjádřil k předžalobním jednáním s žalobci, v jejichž rámci na něj byl činěn nátlak a bylo mu vyhrožováno. Žalovaný pak popsal i vztah, který měl k panu [jméno FO] a jeho rodině.

22. Žalovaný navrhl soudu důkaz dědickým spisem po právním předchůdci žalobkyně, zatímco žalobci navrhli výslech [jméno FO]. Dědickým spisem chtěl žalovaný prokazovat vědomí žalobkyně o existenci smlouvy o sdružení, případně o pozemku ve spoluvlastnictví. Soud ohledně tohoto důkazního návrhu dospěl k závěru, že pro rozhodnutí není podstatné, kdy se žalobkyně o těchto skutečnostech dozvěděla, podstatné je, že její nárok vyplývá z rozhodnutí dědického soudu, vydaného v roce 2016, přičemž dříve se logicky svého práva domáhat nemohla. Stran navržené svědecké výpovědi svědka [jméno FO] soud uvedl, že tento svědek nebyl účastníkem smlouvy o sdružení [jméno FO] a na okolnostech jeho vystoupení ze sdružení i vypořádání jeho podílu se žalobce i žalovaný shodli. Soud měl navíc ve chvíli, kdy žalobci jeho výslech navrhli, již dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci. Z těchto důvodů soud v době svého prvního rozhodování o žalobě rozhodl, že oba navrhované důkazy pro nadbytečnost neprovede.

23. Rozsudkem č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno]-257 ze dne [datum] soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Úvodem soud poznamenal, že žaloba byla podána poté, co usnesením Okresního soudu v [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-40 ze dne [datum] byla žalovanému uložena předběžným opatřením povinnost zdržet se nakládání s pozemky, které jsou předmětem žaloby, a zároveň žalobcům uloženo, aby do 30 dnů od právní moci usnesení podali žalobu na určení vlastnického práva ve věci samé. Usnesení nabylo právní moci dne [datum], žaloba tak byla podána včas. Dne [datum] podal žalovaný návrh na zrušení předběžného opatření. Usnesením Okresního soudu v [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-232 ze dne [datum] byl návrh na zrušení [Anonymizováno] [Anonymizováno] zamítnut.

24. Soud ve svém rozhodnutí vyšel z toho, že vystupoval-li žalovaný při nabývání pozemku parc. č. 40/1 v k. ú. [adresa] jako člen sdružení, stali se podílovými spoluvlastníky nemovitosti i ostatní účastníci sdružení, a to s odkazem na ustanovení § 834 obč. zák. Soud uvedl, že žalovaný pozemek parc. č. 40/1 jednoznačně nabyl jako člen sdružení, jelikož jej pořídil po vzájemné dohodě členů sdružení, když uplatnil nárok na vydání tohoto pozemku u [právnická osoba] za pohledávky, které zakoupilo sdružení za vybrané finanční prostředky svých členů. Soud uzavřel, že žalovaný si musel být vědom, když v roce 2001 podepisoval smlouvu o sdružení [jméno FO], že je vlastnické právo k pozemku parc. č. 40/1 v katastru nemovitostí zapsáno na něj. Tvrdil-li, že by pozemek z tohoto důvodu nemohl nabýt pro sdružení, odporuje to zcela ujednání, které podepsal, a sdružení by bylo nikdy nemohlo dosáhnout sjednaného účelu. Naopak žalovaný podpisem této smlouvy uznal, že předmětný pozemek je ve spoluvlastnictví členů sdružení dle sjednaných podílů.

25. K odvolání žalovaného Krajský soud v [Anonymizováno] usnesením č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-279 ze dne [datum] rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud vyslovil, že napadený rozsudek soudu prvního stupně je nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů. Nalézacímu soudu vytkl, že neprovedl celou řadu navržených důkazů (konkrétně listiny na č. l. 48 až 67, 75, 85, 106, 110, 117, spisem ve věci dědictví po [tituly před jménem] [jméno FO] a výslechem svědka [jméno FO]). Soud prvého stupně nerozhodl o nepřipuštění navržených důkazů a tento svůj procesní postup v rozsudku s výjimkou důkazů dědickým spisem a výslechem svědka [jméno FO] nezdůvodnil, čímž zatížil rozsudek vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Odvolací soud k tomu doplnil, že zejména výslechem svědka [jméno FO] mohly být zjištěny skutečnosti týkající se existence dohody účastníků sdružení o převodu předmětného pozemku na žalovaného za získané restituční nároky na náhrady za nevydané pozemky [jméno FO] a [jméno FO] a další relevantní okolnosti případu.

26. Soud prvého stupně dále nevyložil, zda a jaká skutková zjištění učinil z několika provedených důkazů (listiny na č. l. 20 p. v., 216, 244, 250), tedy tyto důkazy v odůvodnění rozsudku opomněl. V této souvislosti je dle krajského soudu třeba poukázat především na to, že byť účastníci učinili nesporným, že předmětné pozemky vznikly rozdělením původního pozemku parc. č. 40/1, toto jejich shodné tvrzení zcela nekoresponduje s geometrickým plánem č. [hodnota]-110/2004 (č. l. 20 p. v.), neboť v něm jako nově vzniklé pozemky nejsou uvedeny pozemky parc. č. 40/186, 40/191, 55/47 a 55/88, přičemž ve výpisu z katastru nemovitostí pro LV 5343 jsou jako nabývací tituly kromě smlouvy o převodu pozemků ze dne [datum] dále uvedeny smlouva kupní ze dne [datum] a smlouva darovací ze dne [datum], k nimž však účastníci ničeho netvrdili, a měli tak být v tomto směru soudem vyzváni k upřesnění skutkových tvrzení.

27. Odvolací soud dále poukázal na to, že skutková zjištění soudu prvého stupně nemají oporu v provedeném dokazování, neboť při hodnocení důkazů vzal soud v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nevyplynuly, resp. svá skutková zjištění založil na důkazech, které vůbec neprovedl. Konkrétně se jedná o listinné důkazy, založené ve spise na č. l. 48 až 67, 75 a 85. Soud dále pochybil, pokud v odůvodnění rozsudku v podstatě jen reprodukoval výpovědi účastníků (konstatoval, co uvedli), aniž by byl uvedl, zda a jaká činí z těchto výpovědí skutková zjištění a jakými úvahami se při jejich hodnocení řídil. V té souvislosti odvolací soud vyzdvihl další pochybení soudu prvého stupně, který za situace, kdy se v důsledku technické závady diktafonu nezachoval záznam jednání ze dne [datum], při kterém byla vyslechnuta žalobkyně, nepostupoval v souladu s § 26 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, a neprovedl opětovný výslech žalobkyně a ani nevyhotovil protokol o rekonstrukci této části spisu. Namísto toho činil skutková zjištění z podání zástupce žalobců, který soudu sdělil obsah účastnické výpovědi žalobkyně, aniž by bylo zřejmé, že např. měl k dispozici nahrávku této výpovědi.

28. Soud prvého stupně dále řádně neodůvodnil, jak věc posoudil po právní stránce, zejména jednoznačně neuvedl, k jakému okamžiku a na základě jaké právní skutečnosti má za to, že se žalobce, žalovaný a právní předchůdce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] (případně i navržený svědek [jméno FO]) stali podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. 40/1, tedy zda již k okamžiku zápisu žalovaného do katastru nemovitostí na základě smlouvy o převodu pozemku č. 1RP00/03 ze dne [datum], uzavřené mezi [právnická osoba] ČR a žalovaným, jako majetku získaného při výkonu společné činnosti v rámci původní smlouvy o sdružení ze dne [datum], anebo až následně na základě smlouvy o sdružení, uzavřené žalobcem, žalovaným a [tituly před jménem] [jméno FO] v blíže nezjištěné době „nejdříve v lednu 2001“. Toto právní posouzení dle krajského soudu přitom může mít význam i pro posouzení aktivní věcné legitimace na straně žalobkyně, která podle usnesení Okresního soudu [adresa]-jih č. j. 12 D 132/2004-214 ze dne [datum] nabyla „práva a povinnosti (zůstavitele [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]) vyplývající ze smlouvy o sdružení uzavřené mezi zůstavitelem, [Jméno žalobce A] a [Jméno žalovaného] dne [datum], název sdružení [adresa], založeného za účelem nabytí pozemku v katastrálním území [adresa]“, tedy zřejmě práva a povinnosti ze smlouvy o sdružení v pořadí druhé, uzavřené v blíže nezjištěné době „nejdříve v lednu 2001“, a nikoli ze smlouvy o sdružení uzavřené dne [datum]. Soud prvého stupně též řádně nevysvětlil, jakým způsobem postupoval při výkladu ujednání v obou smlouvách o sdružení, o jejichž obsahu lze mít pochybnosti.

29. S ohledem na zjištěné nedostatky odvolací soud zrušil rozhodnutí nalézacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení s pokynem, aby odstranil shora uvedená procesní pochybení, zejména opětovně vyslechl žalobkyni a provedl dosud neprovedené navržené důkazy, popř. aby rozhodl o jejich nepřipuštění a tento svůj postup odůvodnil. Účastníkům umožní ke sporným otázkám tvrdit rozhodné skutečnosti a uplatnit důkazy k jejich prokázání po splnění poučovací povinnosti podle § 118a o. s. ř., vyjde-li potřeba takového poučení při jednání najevo. Poté ve věci znovu rozhodne na základě skutkových tvrzení účastníků a provedených důkazů a rozsudek řádně odůvodní tak, aby byl přezkoumatelný, včetně řádného zhodnocení všech důkazů a právního posouzení věci, včetně vypořádání všech námitek žalovaného vznesených v jeho odvolání. Bude se přitom řídit závěry judikatury Nejvyššího soudu k projednávané problematice.

30. Po vrácení věci zdejší soud seznámil účastníky při jednání konaném dne [datum] se svým právním názorem stran otázky naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, přičemž odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum]. V něm Nejvyšší soud zaujal názor, že není v rozporu se zákonem, je-li jako výlučný vlastník nemovitosti v katastru nemovitostí zapsán člen sdružení, jelikož v katastru se promítá pouze vlastní nabývací titul, a nikoliv smlouva o sdružení reflektující obligační, a nikoliv věcněprávní vztah mezi členy sdružení. Nato byli žalobci soudem upozorněni, že bylo-li by možné vztahy účastníků řešit podáním žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, což bylo i předmětem řízení vedeného před Nejvyšším soudem v odkazovaném judikátu, nebyl by dán naléhavý právní zájem na podání žaloby na určení podílového spoluvlastnictví. Soud následně vyzval žalobce podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby po sdělení právního názoru soudu dotvrdili existenci naléhavého právního zájmu na určení jejich podílového spoluvlastnictví a k tomu označili důkazy, popř. tyto připojili ke svému podání s tím, že v opačném případě může být jejich žaloba zamítnuta pro neunesení břemene tvrzení, případně břemene důkazního.

31. V reakci na výzvu soudu k dotvrzení a prokázání naléhavého právního zájmu žaloby na určení spoluvlastnictví žalobci podáním ze dne [datum] navrhli změnu žaloby. Jelikož dle soudu byly splněny zákonné podmínky pro změnu žalobního petitu, soud tomuto návrhu vyhověl a usnesením č. j. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-350 ze dne [datum] připustil změnu žaloby, jejíž petit nově zněl: „Určuje se, že žalobci a žalovaný jsou účastníky Smlouvy o sdružení datované dnem [datum] v dále uvedeném znění s tím, že prvý žalobce a žalovaný jsou jejími účastníky od jejího uzavření až dosud a druhý žalobce se stal jejím účastníkem ke dni [datum] a je jím až dosud.“, včetně znění samotné smlouvy o sdružení. Na jednání konaném dne [datum] soud žalobce vyzval, aby po změně žaloby dotvrdili existenci naléhavého právního zájmu na určení, že jsou spolu s žalovaným účastníky smlouvy o sdružení datované dnem [datum] ve znění předloženém soudu dne [datum] s tím, že žalobce a žalovaný jsou jejími účastníky od jejího uzavření až dosud a žalobkyně se stala jejím účastníkem ke dni [datum] a je jím až dosud, a aby k tomuto označili důkazy, jinak může být jejich žaloba z tohoto důvodu zamítnuta. Soud zároveň žalobce upozornil, že k osvědčení nebo dotvrzení naléhavého právního zájmu na určovací žalobě za situace, kdy účastníci již byli soudem poučeni, že je zde možnost žalovat i přímo na plnění, je nutné, aby zejména dotvrdili, že určovací žaloba má preventivní charakter ve vztahu k předcházení následujících dalších sporů mezi účastníky řízení. K výzvě soudu žalobci sdělili, že nyní není namístě žalovat vypořádání sdružení, ale právě určení jeho existence (kdy přesné parametry sdružení jsou zakotveny ve smlouvě o sdružení), neboť činnost sdružení ještě neskončila, nedošlo dosud k naplnění jeho účelu. Bez určení existence právního poměru dle smlouvy o sdružení jsou veškerá práva žalobců, která jim dle smlouvy o sdružení náleží, ohrožena, neboť žalovaný sice nepopírá samotnou existenci sdružení, nicméně zcela jednoznačně popírá obsah práv a povinností jeho účastníků, tedy obsah smlouvy o sdružení. Požadované určení podle žalobců přinese jednoznačné a závazné vyřešení vzájemné sporné otázky, a to otázky spoluvlastnictví předmětných pozemků účastníky sdružení, neboť bude-li žalobě vyhověno, bude ve výroku rozsudku určeno, že účastníci řízení jsou ke dni jeho právní moci účastníky sdružení dle smlouvy o sdružení, ve které je mezi nimi sjednáno, že tito spoluvlastní předmětné nemovitosti. Určením právního poměru se dle podané žaloby předejde soudním sporům, kde by se otázka obsahu smlouvy o sdružení, tj. zejména otázka spoluvlastnictví předmětných nemovitých věcí, řešila pouze jako otázka předběžná.

32. O žalobě následně zdejší soud rozhodl rozsudkem č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-378 ze dne [datum], jímž žalobu zamítl. Dospěl k závěru, že žalobci byli dvakrát poučeni kvalifikovanou výzvou k dotvrzení skutečností v otázce naléhavého právního zájmu na určovací žalobě, ovšem namísto toho nešťastně zvolili cestu změny žalobního petitu. Přitom by dle soudu bývalo bylo dostačující, kdyby stejná tvrzení, doplněná k dotvrzení naléhavého právního zájmu po změně žaloby, byli uvedli na základě první výzvy soudu ve vztahu k žalobě na určení spoluvlastnictví. Žalobci vysvětlili důvody pro setrvání ve sdružení a možnost jeho činnosti a sdělili, proč nemají zájem na jeho zrušení a vypořádání. Soud připustil, že žaloba na určení spoluvlastnictví k nemovitostem by mohla předcházet dalšímu soudnímu sporu. Žalobci ovšem požadované dotvrdili až ke změněné žalobě, kterou se domáhali určení svého účastenství ve sdružení [adresa]. Soud nesdílel názor žalobců, že takové rozhodnutí by mělo preventivní charakter, jelikož takovou skutečnost žalovaný nesporoval (sporoval nabytí nemovitostí do spoluvlastnictví a zahájení činnosti sdružení). Zdejší soud uzavřel, že v případě, že by soud žalobě vyhověl po její změně, na postavení žalobců by se nic nezměnilo, jelikož takový výrok soudu by žalovanému přímo neukládal žádnou povinnost jakkoliv jednat. Z postoje účastníků soud dovodil, že by musel následovat další soudní spor, ať již o určení spoluvlastnictví, zrušení a vypořádání sdružení či žaloba na určité splnění povinností žalovaného dle smlouvy o sdružení. U žaloby v jejím změněném znění proto není možné shledat naléhavý právní zájem.

33. K odvolání žalobců proti v pořadí druhému rozsudku nalézacího soudu Krajský soud v Plzni usnesením č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-413 ze dne [datum] rozhodnutí soudu prvního stupně opět zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud se předně ztotožnil s právním závěrem soudu prvého stupně, že na požadovaném určení, že účastníci řízení jsou účastníky smlouvy o sdružení datované dnem [datum] s uvedením doslovného textu této smlouvy, není v dané věci naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. Skutečnost, že žalobce, právní předchůdce (otec) žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] a žalovaný tuto smlouvu o sdružení uzavřeli, je mezi účastníky nesporná a vyplývá i z provedených důkazů, přičemž v podstatě jedinou a zásadní spornou otázkou mezi nimi je pouze to, zda předmětné pozemky jsou ve spoluvlastnictví účastníků řízení jakožto účastníků sdružení, anebo ve výlučném vlastnictví žalovaného. Soud prvého stupně přitom v souladu se závěry ustálené judikatury Nejvyššího soudu dospěl ke správnému závěru, že vyhovění změněné určovací žalobě by nemělo preventivní charakter, neboť by se na právním postavení žalobců ničeho nezměnilo, a následovaly by další spory účastníků. Sporná právní otázka vlastnictví pozemků má totiž původ především v rozdílných názorech účastníků na právní výklad obou smluv o sdružení (včetně jejich vztahu) a navazujících právních úkonů žalovaného. Vyhověním změněné určovací žalobě by tak nebyl odstraněn spor mezi účastníky o vlastnictví předmětných pozemků a i nadále by zde byl tvrzený stav ohrožení práva žalobců a nejistoty v právním vztahu účastníků.

34. Odvolací soud ovšem zároveň uvedl, že žalobci učinili uvedenou změnu žalobního petitu, kdy se původně domáhali určení spoluvlastnictví k předmětným pozemkům, poté, co byli soudem prvého stupně poučeni, že bylo-li by možné vztahy účastníků řešit žalobou na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, pak by na tomto určení nebyl dán naléhavý právní zájem. Protože v projednávané věci zatím z obsahu spisu není zcela zřejmé, zda v tomto případě přichází v úvahu zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k předmětným pozemkům, a tím ani to, zda závěry judikátu Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] dopadají na tuto věc, bylo nutno dospět k závěru, že soud prvého stupně žalobce poučil nesprávně a tímto svým poučením ovlivnil žalobce, kteří z obavy ze zamítavého rozhodnutí soudu změnili žalobní petit. V tomto postupu soudu prvého stupně lze spatřovat procesní pochybení, které mohlo mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jestliže soud prvého stupně následně v napadeném rozsudku přijal odlišný právní závěr, že kdyby žalobci byli setrvali na původním znění žaloby o určení spoluvlastnictví pozemků, naléhavý právní zájem na takovém určení by byl býval dán, je třeba výsledný rozsudek považovat za překvapivé rozhodnutí, které nebylo možno na základě dosavadního postupu nalézacího soudu předvídat. Odvolací soud zdejšímu soudu dále vytkl, že nerespektoval závazné pokyny, udělené v předchozím kasačním rozhodnutí ohledně nápravy procesních vad.

35. Krajský soud závěrem okresnímu soudu uložil, aby žalobcům umožnil změnit žalobu tak, aby byla projednatelná a způsobilá vyřešit spor mezi účastníky, dále aby odstranil procesní pochybení vytýkaná v předchozím zrušovacím rozhodnutí odvolacího soudu, účastníkům umožnil ke sporným otázkám tvrdit rozhodné skutečnosti a uplatnit důkazy k jejich prokázání po splnění poučovací povinnosti podle § 118a o. s. ř., vyjde-li potřeba takového poučení najevo, aby se zaměřil zejména na otázky výkladu obou smluv o sdružení, jejich vztahu, na to, zda předmětné pozemky jsou majetkem získaným při výkonu společné činnosti v rámci sdružení, zda jsou splněny podmínky pro vypořádání tohoto majetku po zániku sdružení, případně na to, zda na požadovaném určení je dán naléhavý právní zájem, jakož i aby ve věci znovu rozhodl na základě skutkových tvrzení účastníků a provedených důkazů a rozsudek řádně odůvodnil.

36. Po vrácení věci soudu prvního stupně žalobci podáním ze dne [datum] avizovali, že budou navrhovat změnu žaloby v tom smyslu, že se budou opětovně domáhat určení vlastnického práva k nemovitým věcem, tedy opět toho, čeho se domáhali před změnou žaloby od samého počátku tohoto řízení. Tak učinili podáním ze dne [datum] (č. l. 428), kterým navrhli, aby soud určil, že žalobce a) je spoluvlastníkem v rozsahu spoluvlastnického podílu ideálních 27/100, žalobkyně b) je spoluvlastníkem v rozsahu spoluvlastnického podílu ideálních 36,5/100 a žalovaný je spoluvlastníkem v rozsahu spoluvlastnického podílu ideálních 36,5/100 pozemků specifikovaných ve výroku I tohoto rozsudku. Žalobci v témže podání současně dotvrdili, jak vznikly jednotlivé pozemky z původního pozemku parc. č. 40/1 v k. ú. [adresa], jichž se žaloba dotýká.

37. Nato soud usnesením č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-434 ze dne [datum] takto navrhovanou změnu žaloby připustil. Posléze byla věc opatřením předsedy zdejšího soudu vzhledem k dlouhodobé indispozici a následnému odchodu předchozí vyřizující soudkyně na mateřskou dovolenou přikázána, spolu s dalšími věcmi tehdejšího soudního oddělení 6 C, novému soudci k vyřízení.

38. Soud se následně zaměřil na odstranění procesních vad vytýkaných odvolacím soudem. V té spojitosti se nejprve zaměřil na rekonstrukci protokolu o jednání konaného dne [datum]. Za tím účelem při jednání konaném dne [datum] vyslechl žalobkyni. Ta ve své výpovědi uvedla, že první informaci, kterou se dozvěděla od své maminky o sdružení nebo nějakém seskupení, bylo někdy v roce 2008, když byla na vysoké škole. Bylo to z toho důvodu, že tatínek tehdy náhle umřel a maminka začala mít nějaké [podezřelý výraz] problémy. Chtěla, aby to jako její nejstarší dítě věděla v momentě, kdy by se jí třeba něco stalo. Tehdy ty informace byly dost neurčité, protože k tomu neměla vlastně žádné podklady. Následně byla zrealizována návštěva u pana [jméno FO]. Toho sice znala, ale nikdy s ním neřešila podobné věci, protože v té době ještě byla dítě. Společně s maminkou navštívili pana [jméno FO]. Jednání s ním bylo nepříjemné a bylo tam vlastně i zmiňováno, jak se vypořádal s její maminkou ve společnosti, která byla vlastněna tatínkem a panem [jméno FO]. Jelikož se maminka musela postavit na vlastní nohy jako samoživitelka se dvěma dětmi ve škole, tak neměla sílu s panem [jméno FO] v některých otázkách bojovat, protože i to jednání, u kterého byla žalobkyně dle svých slov účastna, bylo nepříjemné a vedeno v duchu „proč se o to vůbec zajímá, to jsou prostě chlapské věci a aby se vůbec do toho nepletla“. Jediné, co její maminka vlastně chtěla, aby pan [jméno FO] o tom řekl a aby poskytl nějakou informaci žalobkyni, jakým způsobem se ten projekt vyvíjí, co lze očekávat a zda je potřeba nějaká jejich účast. Maminka dle žalobkyně samozřejmě neměla žádné velké finanční prostředky, ale měla možnost se v tom zapojit, protože je to člověk, který je vzdělaný, je ekonomka, kdyby pan [jméno FO] potřeboval. [jméno FO] pouze řekl, že když bude něco, tak se ozve. To bylo vše a nadále obě žily v nevědomosti.

39. Žalobkyně dále vypověděla, že smlouvu o sdružení našla někdy v roce 2014, 2015 nebo 2016 při vyklízení někdejší tatínkovy pracovny. Říkali si, že to je asi ono, o čem tenkrát tatínek mamince hovořil, když proběhla ta koupě, že zajistí jejich holky. To byl jeho záměr a nějaká investice do budoucna, na které se podílel, a věděl, že to určitým způsobem přinese něco do budoucna. Ve smlouvě byl výčet těch pozemků, tak se na ně žalobkyně podívala do katastru nemovitostí, kde viděla, že tam má výlučné právo pan [jméno FO], což podle té smlouvy o sdružení bylo naprosto v pořádku, protože on tam byl zapsaný, že je ta jednající osoba, takže v tom s maminkou neviděly problém. Řekla si, že se spojí s panem [jméno FO] a zkusí se zeptat, jaký je stav. Mezitím sehnala kontakt na pana [jméno FO], jenž byl ve smlouvě uveden. Ještě předtím, než pana [jméno FO] kontaktovala, zjistila v katastru nemovitostí, že některé pozemky jsou převedené na dceru pana [jméno FO]. Shodou okolností jeho dceru zná, byla dlouholetou kamarádkou její mladší sestry, jsou stejně staré. Z podmínek té smlouvy o sdružení plyne, že pan [jméno FO] má za povinnost vlastně sdělit všechny své kroky i těm svým společníkům, což v tu chvíli byl pan [jméno FO] a maminka. Ta sice nebyla dědička, ale byla v podstatě jednající osoba za tatínka. Takže to byla věc, která byla poměrně znepokojivá. V katastru žalobkyně zjistila, že pozemky byly darované a následně prodané za určitou sumu, o které nikdo nevěděl. Mezitím se sešla s panem [jméno FO] a tuto informaci mu sdělila. Ten byl velmi překvapený, vůbec o ničem nevěděl. Říkal, že se s panem [jméno FO] snaží komunikovat pravidelně a že i pan [jméno FO] s ním komunikuje. [jméno FO] hodně přinášel kontakty na určité investory, popřípadě zájemce o ty pozemky. Říkal, že nic takového od pana [jméno FO] neslyšel, pan [jméno FO] mu to nesdělil. Následně požádala svého právního zástupce, aby se na to podíval, aby jí řekl nějaký svůj názor z právního hlediska. Připravil takovou právní analýzu, co se tam děje, na co mají nárok, co by mohli v té věci dělat. Požádala jej i pana [jméno FO], jestli mohou jít s ní za panem [jméno FO]. [jméno FO] souhlasil, že se potkají, nicméně mu neřekla, že se ní přijde i právní zástupce, což bylo z osobních důvodů. Nechtěla, aby ji odmítl. [jméno FO] řekl, že by rád u té schůzky byl taky. Přijeli za panem [jméno FO], ta schůzka probíhala v bývalé kanceláři jejího tatínka. [jméno FO] se dle žalobkyně cítil hodně zaskočený a řekl, že se moc omlouvá, že prostě to dělal v nějakém nejlepším zájmu, že všechno napraví, že jediné, čeho se teď strašně bojí, že jednal s investory a lhal jim od začátku, že je výlučný vlastník. Domluvili se, že pan [jméno FO] připraví nějaké návrhy toho, jak by se mohli dohodnout. Poté se potkali v Praze, kam přijel pan [jméno FO] s panem [jméno FO], což byl jeho právní zástupce, kterého si sehnal. Z těch návrhů smluv tenkrát pan [jméno FO] začal couvat. [jméno FO] mu tehdy říkal, že to je velkorysá nabídka. Bylo tam nějaké vypořádání, které pro žalobce nebylo úplně výhodné, ale mělo být v podstatě v duchu toho, oč je pan [jméno FO] prosil, aby vůči investorům, kteří tam měli nebo mají být, neříkali, že jsou spoluvlastníci. [jméno FO] tenkrát pana [jméno FO] přesvědčil, aby to vzal, že to je výhodná dohoda. Nicméně z toho sešlo a pak ta jednání pokračovala tím způsobem, že si pan [jméno FO] změnil právního zástupce a začala korespondence mezi ním a jejich právním zástupcem. Vyústilo to tak, že pan [jméno FO] během úplně otočil a začal, že se s nimi dohodnout nechce, takže podali žalobu.

40. Po výslechu žalobkyně soud vyhotovil protokol o rekonstrukci protokolu o jednání konaném dne [datum] (č. l. 469). Nedílnou součástí tohoto protokolu se staly úřední záznamy soudkyně [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] na č. l. 139 až 140 a dále na č. l. 141 až 142 soudního spisu, jakož i protokol o jednání ze dne 18. 9 2023, na němž byla pro účely rekonstrukce vyslechnuta žalobkyně. Soud následně zaslal protokol o rekonstrukci účastníkům s tím, aby případné námitky proti jeho znění vznesli, respektive sdělili soudu do 20 dnů ode dne doručení protokolu o rekonstrukci. V uvedené lhůtě ani dosud účastníci žádné takové námitky nevznesli.

41. V dalším se soud soustředil na výslech svědka [jméno FO], neboť, jak uvedl odvolací soud v prvním kasačním rozhodnutí, výslech tohoto svědka mohl přinést poznatky týkající se existence dohody účastníků sdružení o převodu předmětného pozemku na žalovaného za získané restituční nároky na náhrady za nevydané pozemky [jméno FO] a [jméno FO] a další relevantní okolnosti případu. Svědek byl vyslechnut na jednání konaném dne [datum]. Ve své výpovědi uvedl, že detaily celého případu si již nevybavuje. Zná osoby žalovaného a žalobce. Angažoval se v původním sdružení, kde byl rovněž i pan [jméno FO]. Setkávali se zhruba asi dvakrát do roka, co je nového. Celé sdružení bylo postaveno na nápadu koupit a zpeněžit restituční nárok. Tedy idea sdružení byla založena na tom odkoupit restituční nárok a dále jej zpeněžit, respektive prodat. Spousta lidí tehdy prodávala tyto nároky za odhadní cenu, ale ty nároky měly ve skutečnosti větší hodnotu. Pak ovšem ve sdružení došlo k tomu, že se sice restituční nárok pořídí, respektive koupí se pozemek, ale nedojde k jeho prodeji, nýbrž k jeho zhodnocení. Nato svědek dle svých slov vystoupil ze sdružení, neboť chtěl, aby se restituční nárok prodal. Pokud jde o samotnou smlouvu o sdružení, tu již nemá k dispozici. Nenašel ji doma. Měl tehdy také jiné starosti a ví o tom, že pak to celé tzv. spadlo na pana [jméno FO]. Nemůže v této souvislosti potvrdit angažmá pana [jméno FO] s tím, že restituční nárok, jak mu bylo řečeno, měl koupit pan [jméno FO], ale neví, jestli to koupil pan [jméno FO], pan [jméno FO] nebo pan [jméno FO].

42. K dotazům účastníků svědek vypověděl, že již přesně neví, jak se to pořízení pozemku tehdy odehrávalo, on sám to nebyl. Jak to pokračovalo dál, ví jenom to, že zde probíhala nějaká jednání s městem, že se pozemky měly převádět na stavební parcely a že se na tom hodně pracovalo. Bylo kolem toho hodně práce. V podstatě ten restituční nárok měl být za nevydané pozemky. Stát poté vydával náhradní pozemky, zřejmě pozemkový fond. S tím, že se má koupit pozemek, přišel pan [jméno FO] a pan [jméno FO], ale hlavně pan [jméno FO], neboť ten už měl restituční nárok. Svědek k tomu doplnil, že si myslí, že to byl spíše pan [jméno FO], který měl ten nárok. K dotazu, zda se měl stát spoluvlastníkem pozemku, svědek uvedl, že ne, neměl s tím vůbec nic společného, neměl se stát spoluvlastníkem pozemku. Pouze by mu připadla nějaká část z toho zhodnocení. Svědek se domnívá, že vlastníkem pozemku byl asi pan [jméno FO]. Neví, jestli mezi ostatními byla nějaká dohoda, ale ten, kdo měl mít ten restituční nárok, měl být vlastníkem toho pozemku, jinak to ani nešlo. Má za to, že sdružení nebylo právnickou osobou a že nemůže vlastnit, tak proto se neuvažovalo o tom, že by zde byl pozemek ve spoluvlastnictví podle třetin, ale naopak, že to bylo sdružení fyzických osob. Nebyli nikde zapsaní a vlastně nepřišla řeč na to, jak by ten pozemek měl být mezi účastníky rozdělen, s tím, že pokud jde o případné zhodnocení, tak mu slíbili, že mu za to něco dají, ale v té době se již neangažoval ve sdružení. V době, kdy vystoupil ze spolku, k vypořádání nedošlo písemně, ale byl tu jakýsi čestný slib, že když se pozemek zhodnotí a až se prodá a něco z toho zbude, tak něco z toho by dostal.

43. Soud dále při jednání konaném dne [datum] provedl důkaz listinami, které k důkazu dosud provedeny nebyly, tj. listiny založené na č. l. 48 až 67 soudního spisu. Jde o rozhodnutí [právnická osoba] [adresa], odboru dopravy, zn. OD/4719/10-3/Ru ze dne [datum]. Z jeho obsahu se podává, že jím bylo vydáno stavební povolení na blíže specifikovanou stavbu, která řeší síť komunikací pro výstavbu rodinných domů v lokalitě Švejcký vrch v katastrálním území [adresa]. Z rozhodnutí plyne, že bylo vydáno ve prospěch žalovaného jako stavebníka a účastníka řízení. Z tohoto rozhodnutí soud nezjistil žádné pro věc významné skutečnosti. Dále jde o rozhodnutí [právnická osoba] [adresa], odboru životního prostředí, číslo jednací ŽP/8767/09/Pe ze dne [datum]. Z tohoto rozhodnutí soud toliko zjistil, že jím bylo žalovanému vydáno stavební povolení podle ustanovení § 15 vodního zákona, a to k projektu a záměru stavby vodního díla řešícího výstavbu vodovodu a kanalizace pro veřejnou potřebu pro novou zástavbu lokality Švejcký vrch v Soběticích. Ani z tohoto rozhodnutí nevzešly žádné pro věc významné poznatky.

44. Dále jde o korespondenci mezi právními zástupci účastníků (č. l. 54 až 67). Tato korespondence byla mezi účastníky vedena v letech 2016 až 2017 a podávají se z ní jednotlivé postoje účastníků v průběhu vyjednávání mezi nimi. Účastníci si navzájem vyměňovali svá stanoviska a připomínky k protinávrhům. Ze strany právního zástupce žalobců byly předloženy celkem [hodnota] návrhy na řešení celé záležitosti. Z obsahu jednotlivých dopisů je zřejmé, že mezi účastníky k dohodě o vypořádání jejich poměrů ze smlouvy o sdružení nedošlo. Předložené návrhy účastníků na řešení vzájemného vypořádání nebyly pro protistranu ve výsledku přijatelné, o čemž se právní zástupci účastníků navzájem zpravili.

45. Nakonec se jedná o tabulkový přehled příjmů a výdajů týkající se projektů realizovaných na předmětných pozemcích (č. l. 66 až 67). Ani z těchto listin soud žádné přínosné skutečnosti pro věc nezjistil.

46. K důkazu byla dále provedena listina založená na č. l.

75. Jedná se o smlouvu o sdružení uzavřenou podle § 829 až 841 občanského zákoníku. Z jejího obsahu se podává, že byla uzavřená dne [datum] mezi žalovaným, žalobcem, svědkem [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Touto smlouvou bylo založeno Sdružení [adresa], a to na dobu určitou za účelem soustředění finančních prostředků účastníků potřebných pro jednorázové postoupení pohledávky, a sice nároku na náhradu za nevydané nemovitosti od pana [jméno FO]. Sdružení nebylo založeno za účelem podnikání. Způsob výkonu společné činnosti byl dohodnut tak, že při pořízení pohledávky vypořádání získaného nároku a zpeněžení bude účastníky zastupovat a vlastním jménem jednat i podepisovat účastník [Jméno žalovaného]. Dále bylo mezi účastníky ujednáno, že poskytnou pro potřebu společné činnosti majetkové hodnoty představující peněžitý vklad ve výši [částka] na každého účastníka. V té spojitosti bylo smluveno, že účastníci jsou povinni složit uvedené peněžité částky v hotovosti účastníku pověřenému vedením majetkové evidence nebo na společný bankovní účet v termínu, na kterém se jednomyslně dohodnou, nejpozději však v den splatnosti kupní ceny pohledávky, to jest nároku uvedeného ve smlouvě o postoupení této pohledávky, uzavřené pověřeným členem sdružení. Účastníci se dále zavázali, že budou soustřeďovat peněžní prostředky na jediném účtu, jehož prostřednictvím budou prováděny i veškeré platby související se společnou činností, nepůjde-li o hotovostní platby z pokladny. Účet sdružení účastníci zřídí u [právnická osoba] v [jméno FO], a to tak, že běžný účet bude zřízen [Jméno žalovaného], který ostatním účastníkům zřídí k tomuto účtu neomezené dispoziční právo, a to až do doby vypořádání rozpuštěného sdružení. Každý z účastníků má právo nakládat samostatně s peněžními prostředky na účtu sdružení v běžných záležitostech, v jiných po vzájemné dohodě účastníků. Ke zřízení dispozičního (podpisového) práva k účtu sdružení dalším osobám je nutná dohoda všech účastníků. Účet sdružení je možné zrušit pouze na základě dohody všech účastníků. Mezi účastníky bylo rovněž ujednáno, že se podílejí na zisku či ztrátě dosažených činností sdružení podíly ve výši 25 %. Ohledně vztahů mezi účastníky bylo ujednáno, že běžné záležitosti týkající se společné činnosti je oprávněn vyřizovat každý z účastníků. Je však povinen informovat druhého účastníka o provedených opatřeních. K rozhodnutí a opatřením v záležitostech nikoliv běžných je třeba dohody všech účastníků. Takovými záležitostmi jsou zejména nákup a prodej věcí sdružení v pořizovací hodnotě vyšší než [částka], přijetí úvěru nebo poskytnutí půjčky, veškeré nakládání s finančními prostředky sdružení v částce vyšší než [částka], nakládání s pohledávkami sdružení v částce vyšší než [částka], sjednání nájmu nebo pronájmu nebytových prostor, další záležitosti, které se mohou podstatným způsobem dotknout zájmu některého z účastníků. Smlouva dále obsahuje další vymezení práv a povinností účastníků jako právo být pravdivě a v dostatečném předstihu informován zbývajícími účastníky o všech skutečnostech a jednáních souvisejících se společnou činností či povinnost dodržovat pravidla poctivého obchodního styku, zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se účastník dozvěděl při výkonu společné činnosti apod. V článku XVI smlouvy bylo mezi účastníky ujednáno, že činnost sdružení končí a) dosažením cíle společné činnosti uvedeného v článku [jméno FO] této smlouvy, b) jednomyslnou písemnou dohodou účastníků, c) písemnou výpovědí danou předposledním z účastníků. Sdružení též zaniká dokončením majetkového a účetního vypořádání účastníků podle této smlouvy.

47. Ze smlouvy o dílo č. 2/2001 ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi objednatelem [právnická osoba], jež byla zastoupena [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] a žalovaným, a zhotovitelem Architektonická kancelář [tituly před jménem] [jméno FO]. Předmětem plnění byla urbanistická studie lokality [adresa] (Na Švejckém vrchu). Studie měla být dokončena do [datum] za sjednanou cenu ve výši [částka]. Smlouva byla podepsána za objednatele [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] a žalovaným. Jiné skutečnosti, významné pro posouzení věci, se ze smlouvy nepodávají.

48. Z darovací smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalovaným jako darujícím a [adresa] jako obdarovanou (č. l. 106) soud zjistil, že žalovaný na jejím základě daroval obdarované do výlučného vlastnictví pozemek parc. č. 40/1 v katastrálním území [adresa], obci [adresa]. Vzhledem k tomu, že žalovaný uzavřel s dcerou [adresa] pozdější darovací smlouvu ze dne [datum], na jejímž základě převedl původně darované pozemky zpět na svoji osobu, je darovací smlouva ze dne [datum] bez většího významu pro rozhodnutí ve věci.

49. Soud dále provedl k důkazu listiny založené v přílohových deskách na č. l. 110a soudního spisu. Jedná se o listiny předložené žalovaným. V prvé řadě jde o rekapitulaci činnosti sdružení [adresa] v letech 1998 až 2016. Krom vlastního popisu událostí ve sdružení obsahují přílohy, a to již k důkazu provedenou smlouvu o dílo č. 2/2001 ze dne [datum]. Dále je zde notářský zápis ze dne 22. 10 1999 N 260/99, NZ 248/99, sepsaný notářem [tituly před jménem] [jméno FO], notářem v Plzni. Z tohoto notářského zápisu se podává adresa [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] - [adresa]. Z dalšího notářského zápisu sepsaného týmž notářem dne [datum] plyne, že [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] na valné hromadě obchodní společnosti [právnická osoba], o jejímž průběhu byl notářský zápis sepisován, Oznámil, že změnil své trvalé bydliště na [adresa]. Opětovně (ve vztahu k provedeným důkazům duplicitně) se zde nachází smlouva o sdružení uzavřená mezi žalobcem, žalovaným a [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ze dne [datum], smlouva o zprostředkování prodeje nemovitosti z [datum], smlouva o převodu pozemků č. 1RP00/03 ze dne [datum], čtyřstranná smlouva o sdružení ze dne [datum], uzavřená mezi žalovaným, žalobcem, svědkem [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], jakož i vzpomenutá rozhodnutí [právnická osoba] [adresa], odboru životního prostředí, číslo jednací ŽP/8767/09/Pe ze dne [datum] a rozhodnutí [právnická osoba] [adresa], odboru dopravy, zn. OD/4719/10-3/Ru ze dne [datum]. Nad rámec posledních dvou zmíněných rozhodnutí tu jsou založeny titulní listy rozhodnutí vydaných K projektu lokality Švejcký vrch, [adresa]. Z těchto titulních listů vydaných rozhodnutí soud zjistil, že byla vydána ve prospěch žalovaného jako stavebníka. Žádné další poznatky, relevantní pro posouzení rozhodované věci, se z nich nepodávají.

50. K důkazu byly dále provedeny listiny, předložené žalovaným, jimiž dokládá účast žalobce a manželky [tituly před jménem] [jméno FO] na činnosti Sdružení [adresa] od [datum]. V prvé řadě jde o usnesení Okresního soudu [adresa]-jih č. j. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-125 ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum] a z něhož vyplývá, že jím byla schválena dohoda o vypořádání dědictví po zemřelém [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], uzavřená mezi 3 dědici ze zákona, a to pozůstalou manželkou a dvěma (tehdy ještě nezletilými) dcerami zůstavitele, včetně žalobkyně. Z takto uzavřené dohody ve vztahu k projednávané věci nevyplývají žádné rozhodné skutečnosti, když v usnesení není zmínky o smlouvě o sdružení, uzavřené mezi žalobcem, žalovaným, [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] či [jméno FO]. Tentýž závěr lze učinit stran smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a žalovaným ve vztahu k obchodní společnosti [právnická osoba], i souvisejícího prohlášení o vypořádání a ukončení činnosti sdružení [jméno FO]

95. Duplicitně je tu předložena dohoda o úhradě dluhu ze dne [datum] (již pod č. l. 47) uzavřená mezi žalobcem a žalovaným. Z této dohody o úhradě dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce a žalovaný se dohodli, že žalovaný má vůči žalobci závazek ve výši [částka] s tím, že krom uvedeného závazku žalovaný nemá vůči žalobci ke dni podpisu této dohody již žádné pohledávky či majetkové nároky. V dohodě je výslovně uvedeno, že dlužník (žalovaný) je výlučným vlastníkem pozemků nacházejících se v k. ú. [adresa], obec [adresa], a v rámci stavby „Výstavba inženýrských sítí a komunikací [adresa], lokalita Švejský vrch I. Etapa“, na kterou bylo vydáno stavební povolení MÚ [adresa] pod č. j. ŽP/8767/09PE a č. j. OD/4719/10-3/Ru, připravuje prodej těchto parcel zájemcům o výstavbu rodinných domů a zavazuje se nejpozději do realizace prodeje 20. parcely určené k zástavbě rodinnými domy v rámci této stavby uhradit sjednanou částku žalobci.

51. V rámci třetího svazku příloh žalovaný předložil a soud k důkazu provedl e-mailovou komunikaci týkající se účasti žalobce na vyjednávání o převzetí, prodeji a financování rozvojové lokality v k. ú. [adresa]. Z obsahu emailové zprávy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný zasílal žalobci celkovou situaci související s projektem v Soběticích. Z obsahu e-mailových zpráv zaslaných ve dnech [datum] až [datum] se podává, že žalovaný zasílal jistému panu Janáčkovi, blíže neoznačenému, prezentaci rozvojové lokality jako podklad pro soukromou investici pana Janáčka do této lokality ve výši [částka], a to s odkazem na schůzku pořádanou žalobcem dne [datum] v Praze. Z e-mailové zprávy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný poslal panu Janáčkovi přehled rozpočtových nabídek od společností [právnická osoba] a [adresa] [právnická osoba]., jakož i prezentaci rozvojové lokality. Z obsahu zprávy elektronické pošty ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný posílal jistému panu Melicharovi (opět bez bližšího označení této osoby) rekapitulaci ohledně území pro výstavbu rodinných domů v Klatovech – Soběticích. Jednalo se o prezentaci rozvojové lokality. Z e-mailové zprávy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný posílal žalobci prezentaci rozvojové lokality (přehled parcelace, přehled vydaných stavebních rozhodnutí, resp. stavebních povolení a kolaudačních souhlasů); součástí této prezentace byly i vlastnické vztahy, ohledně nichž bylo uvedeno, že celé území je v majetku jediného vlastníka. Z obsahu e-mailové zprávy ze dne [datum] se podává, že žalovaný poslal žalobci na vědomí informace týkající se profilů komunikací a rozpočty [jméno FO] a firmy [adresa] IS. Z e-mailové komunikace mezi žalovaným a [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný [tituly před jménem] [jméno FO] zpravil o vydaných kolaudačních souhlasech s užíváním stavby v lokalitě Švejckého vrchu, [adresa]. Z obsahu e-mailové komunikace vedené ze dne [datum] mezi žalovaným a [jméno FO] soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti s výjimkou toho, že se mělo jednat o svolání schůzky na den [datum] u [tituly před jménem] [jméno FO] v Praze. Z e-mailových zpráv ze dne 3. až [datum] soud zjistil, že byla vedena mezi žalovaným, žalobcem a [tituly před jménem] [jméno FO]. Jejím předmětem bylo vyjednávání o převzetí rozvojové lokality [tituly před jménem] [jméno FO] a rozdělení tržeb při prodeji jednotlivých parcel. Z komunikace vedené od [datum] do [datum] se podává, že žalovaný zasílal žalobci cenové nabídky na projekt [adresa] a informoval jej o vyjednáváních, která vedl s realitním poradcem [tituly před jménem] [jméno FO] ohledně prodeje pozemku. Z e-mailové komunikace vedené od [datum] do [datum] se podává, že byla vedena mezi žalovaným a žalobcem a [tituly před jménem] [jméno FO] a týkala se vyjednávání o spolupráci při prodeji parcel v rozvojové lokalitě. Tyto zprávy byly zasílány (adresovány) žalobci na vědomí v kopii e-mailové zprávy. Dále pak soud z e-mailové zprávy ze dne [datum] zjistil, že byla odeslána žalobcem žalovanému s předmětem zprávy „[adresa]“ a obsahovala přílohu „Smlouva [adresa].docx“. Ve zprávě stálo, že žalobce přeposílá žalovanému smlouvu od [tituly před jménem] [jméno FO] s tím, aby žalovaný žalobci zavolal, jakmile bude mít čas. Z obsahu přiložené přílohy soud zjistil, že šlo o návrh výhradní dohody o poskytování realitních služeb uzavřené dle ustanovení § 2445 a násl. občanského zákoníku mezi [tituly před jménem] G. [jméno FO] jako zprostředkovatelem a žalovaným jako vlastníkem nemovitostí blíže uvedených ve smlouvě. Předmětem dohody byl závazek zprostředkovatele vyvíjet činnost směřující ke zprostředkování uzavření kupní smlouvy o převodu vlastnictví těchto nemovitostí.

52. V rámci čtvrtého svazku žalovaný předložil své vývody ohledně průběhu jednání mezi ním a žalobci od [datum] do podání žaloby. V té spojitosti předložil již k důkazu provedené usnesení dědického soudu č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-214 ze dne [datum], dále návrhy kupních smluv na převod pozemků předložené žalovanému ze strany právního zástupce žalobců, návrhy dohod, na jejichž základě by došlo k vypořádání vztahů mezi účastníky, i návrh dohody o prominutí dluhu podle dohody o úhradě dluhu ze dne [datum]. Z těchto listin soud nezjistil žádné pro věc rozhodné skutečnosti, neboť toliko dokládají mimosoudní jednání o vypořádání poměrů mezi účastníky.

53. Z dopisu adresovaného [právnická osoba] v Klatovech, sepsaného žalovaným v [jméno FO] dne [datum] (č. l. 250), soud zjistil, že se jím žalovaný připojil k žádosti [tituly před jménem] [jméno FO] stran využití pozemků (území) s tím, že sám je vlastníkem pozemku parc. č. 40/1 o výměře 261 666 m2 v k. ú. [adresa]. Žalovaný v dopise žádá o jeho přiložení k žádosti [tituly před jménem] [jméno FO].

54. Z listiny předložené žalovaným u jednání konaného dne [datum] (č. l. 448) soud zjistil, že se jedná o vlastnoručně sepsané prohlášení žalobce, pořízené dne [datum] v [jméno FO], že téhož dne poskytl svému příteli – žalovanému jako osobní dar peněžní částku [částka].

55. Z rozsudku Okresního soudu ve [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-8 ze dne [datum] soud zjistil, že jím bylo rozvedeno manželství žalovaného a jeho někdejší manželky [jméno FO], rozené [rodné přijmení].

56. Z rozhodnutí [právnická osoba], Krajského pozemkového úřadu pro Plzeňský kraj, pobočky [adresa] č. j. SPU [č. účtu] ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že pozemek parc. č. 55/88 v k. ú. [adresa] nebyl součástí obvodu komplexních pozemkových úprav, a nebyl tak předmětem vlastnické směny.

57. Soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem č. [hodnota]-37/2017 ze dne [datum] (č. l. 117). Tento důkaz byl navrhován žalovaným k prokázání výše investic vložených do pozemků. Předmětem žaloby je ovšem určení vlastnického práva, a nikoli vypořádání investic vložených žalovaným do předmětných pozemků. Z těchto důvodů soud rozhodl o neprovedení tohoto důkazu pro nadbytečnost. Z týchž důvodů pak soud ponechal stranou svého hodnocení znalecký posudek č. 2537/193/2000 ze dne [datum] s přiloženým geometrickým plánem (č. l. 216), týkající se ocenění pozemku parc. č. 40/6 v k. ú. [adresa], který pro rozhodnutí ve věci význam rovněž nemá. Soud žádná zjištění neučinil ani z dokumentu, vytištěného na psacím stroji, nadepsaného „Zdůvodnění žádosti 11 vlastníků pozemků na území mezi [adresa] o změnu dosavadního ÚP za účelem využití území k zástavbě /RD s občanskou vybaveností/“. Jde o text propagující zástavbu v území, v němž leží sporované pozemky. Pro rozhodnutí o určení vlastnického práva k těmto pozemkům je však tento dokument sám o sobě bezcenný.

58. Soud zvážil argumentaci účastníků, výsledky provedeného dokazování i obsah spisového materiálu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

59. Jelikož se žalobci domáhali určení, že jsou, spolu s žalovaným, spoluvlastníky pozemků uvedených ve výroku pod bodem I tohoto rozsudku, zabýval se soud nejprve otázkou naléhavého právního zájmu žalobců na požadovaném určení (§ 80 o. s. ř.). Vyšel přitom z pokynů, které zdejšímu soudu udělil odvolací soud ve svém posledním kasačním rozhodnutí. V té spojitosti odvolací soud zejména vyzdvihl, že soud prvého stupně poučil žalobce před vydáním předchozího rozsudku nesprávně, v důsledku čehož žalobci z obavy ze zamítavého rozhodnutí soudu změnili žalobní petit. Jestliže soud prvého stupně následně přijal odlišný právní závěr, že kdyby žalobci byli setrvali na původním znění žaloby o určení spoluvlastnictví pozemků, naléhavý právní zájem na takovém určení by byl býval dán, zatížil své rozhodnutí překvapivostí. Soud následně umožnil žalobcům navrhnout změnu petitu tak, aby se opět mohli domáhat určení svého spoluvlastnictví ke sporovaným pozemkům. Dle názoru soudu je právní zájem žalobců na požadovaném určení jejich spoluvlastnictví dán už proto, že nejsou zapsáni jako spoluvlastníci předmětných pozemků v katastru nemovitostí, ač se za ně považují s odkazem na smlouvu o sdružení, uzavřenou mezi žalovaným, žalobcem a právním předchůdcem žalobkyně. Již tato skutečnost opodstatňuje právní zájem na požadovaném určení, jelikož bez něho nejsou schopni dosáhnout změny spočívající v zápisu svých osob jako spoluvlastníků dotčených pozemků do katastru nemovitostí. Soud je toho názoru, že rozhodnutí o podané žalobě může reálně vyřešit zásadní a dlouhodobě spornou otázku mezi účastníky, kterou je vlastnictví pozemků uvedených ve výroku pod bodem I tohoto rozsudku, a mít tedy faktický dopad na jejich případné další právní vztahy.

60. K úspěchu žaloby dále bylo třeba, aby žalobci v řízení tvrdili a současně i prokazovali, že tu je právní skutečnost, s níž je spojen vznik jejich spoluvlastnictví k uvedeným nemovitostem. Žalobci své spoluvlastnictví pozemků dovozovali ze smlouvy o sdružení uzavřené mezi žalovaným, žalobcem a právním předchůdcem žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] (dále též „smlouva [jméno FO]“ či „sdružení [jméno FO]“). Soud se proto zaměřil na hodnocení obsahu a povahy této smlouvy, jakož i na okolnosti jejího uzavření. Úvodem je nutné připomenout rozhodnou úpravu obsaženou v dříve platném občanském zákoníku.

61. Podle § 829 odst. 1a 2 obč. zák. platí, že několik osob se může sdružit, aby se společně přičinily o dosažení sjednaného účelu. Sdružení nemají způsobilost k právům a povinnostem.

62. Podle § 830 obč. zák. je každý z účastníků povinen vyvíjet činnost k dosažení sjednaného účelu způsobem stanoveným ve smlouvě a zdržet se jakékoli činnosti, jež by mohla znemožnit nebo ztížit dosažení tohoto účelu.

63. Podle § 831 obč. zák. platí, že vedle pracovní činnosti mohou být účastníci sdružení podle smlouvy povinni poskytnout pro účely sdružení peníze nebo jiné věci. Není-li ve smlouvě určena výše, má se za to, že účastníci jsou povinni poskytnout stejné hodnoty. Dle § 833 obč. zák. poskytnuté peníze nebo jiné věci určené podle druhu jsou ve spoluvlastnictví všech účastníků v poměru k jejich výši, a to sdělením o jejich oddělení od ostatního majetku účastníka nebo předáním pověřenému účastníku. Věci jednotlivě určené jsou v bezplatném užívání všech účastníků.

64. Podle § 834 obč. zák. se majetek získaný při výkonu společné činnosti stává spoluvlastnictvím všech účastníků. Podle § 835 odst. 1 a 2 obč. zák. jsou podíly na majetku získaném společnou činností stejné, není-li smlouvou určeno jinak. Ze závazků vůči třetím osobám jsou účastníci zavázáni společně a nerozdílně.

65. Podle § 132 odst. 1 obč. zák. lze vlastnictví věci nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem. Dle § 133 odst. 2 obč. zák. platí, že převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

66. Žalobci dovozují své spoluvlastnictví pozemků zejména z ustanovení čl. VII smlouvy [jméno FO]. Jeho dikce („[ú]častníci sdružení spoluvlastní pozemek v k.ú. [adresa] p.č. 40/1“, „[v]lastnické podíly jednotlivých účastníků … na nabytém pozemku … se stanovuje“) je v příkrém rozporu s účelem založení sdružení vyjádřeným v čl. [jméno FO] téže smlouvy, v němž stojí, že „[s]družení je založeno na dobu určitou, za účelem nabytí pozemku v k.ú. [adresa], parcelní číslo [hodnota] / 1, [adresa]“. Na jedné straně smlouva prohlašuje existenci spoluvlastnictví pozemku parc. č. 40/1 v k. ú. [adresa] všech 3 účastníků smlouvy, na druhé straně tkví samotný smysl v nabytí téhož pozemku (zřejmě členy sdružení), což znamená, že v době (skutečného) uzavření smlouvy se kýžený pozemek nutně musel nacházet v cizích rukách. Obdobně v čl. V smlouvy [jméno FO] je uvedeno, že při nabývání pozemku a při případném prodeji pozemku bude účastníky zastupovat a vlastním jménem jednat i podepisovat žalovaný. Žalovaný tak měl jednat vlastním jménem (na vlastní účet), ačkoli podle judikatury týkající se povahy a způsobu (principu) fungování sdružení nemůže být sdružení samo účastníkem právních vztahů a pouze jeho účastníci, kteří v souvislosti s činností sdružení jednají, nabývají práva a odpovídají za závazky, přičemž majetek získaný při výkonu společné činnosti se podle § 834 obč. zák. stává spoluvlastnictvím všech účastníků (viz odvolacím soudem vzpomenutý rozsudek sp. zn. 22 Cdo 3198/2018 ze dne [datum] a v něm citovaná rozhodnutí).

67. Smlouva je v tomto směru v zásadních (základních) a podstatných ustanoveních vnitřně rozporná. Nejde přitom o pouhou nedokonalost, nezdařilost či nepovedenost jazykového zachycení smluvního textu, který by bylo možné bez větších obtíží překlenout výkladem. Z účastnických výslechů žalobce i žalovaného, kteří stáli u zrodu smlouvy (sdružení) [jméno FO], vyplynulo, že každý z nich charakterizoval vývoj sdružení [jméno FO] jinak. Ve své výpovědi se žalobce zmínil, že smlouva [jméno FO] zřejmě měla mít více znění, původní počítalo s rovnoměrnými podíly 25 % pro každého účastníka, následně na schůzce dne [datum] došlo k domluvě a uzavření písemné smlouvy s nerovnoměrnými podíly (25 % žalovaný, 25 % právní předchůdce žalobkyně, 27 % žalobce a 23 % [jméno FO]). Teprve až poté mělo dojít v souvislosti s převedením podílů „vystupujícího“ [jméno FO] k navýšení podílů žalovaného a právního předchůdce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Žalovaný zase uváděl, že dohoda byla vlastně jakési pokračování vypořádání sdružení [adresa] I v době, kdy byl záměr daný pozemek prodat a nějakým formálním způsobem ukončit záměr sdružení [adresa] I. Žádný z těchto dvou účastníků neobjasnil smysl založení sdružení [jméno FO] věrohodným způsobem. Účastnická výpověď žalobkyně pak v tomto směru žádné relevantní poznatky logicky nenabízí, jelikož nebyla u uzavření smlouvy. Obdobně k výkladu smlouvy / sdružení [jméno FO] nemohla přispět ani svědecká výpověď svědka [jméno FO], který se již daného sdružení neúčastnil a na bližší detaily svého vystoupení (opuštění) původního sdružení [adresa] I si již přesně nevzpomněl. Stejně tak jiné listinné důkazy, které byly v řízení provedeny, neosvětlují právní rámec smlouvy / sdružení [jméno FO]. Za této situace nelze než uzavřít, že smlouva [jméno FO] v tomto směru nesplňuje požadavky na platný právní úkon podle § 37 odst. 1 obč. zák., jelikož strádá nedostatečnou určitostí a srozumitelností. Takové právní jednání (úkon) tudíž nemůže být způsobilým nabývacím titulem k pozemku parc. č. 40/1 v k. ú. [adresa], resp. k pozemkům později z něho vzniklým.

68. Výše uvedený nedostatek je dále umocněn tím, že smlouva [jméno FO] ve skutečnosti nebyla uzavřena dne [datum], jak v jejím textu stojí, nýbrž byla uzavřena, jak vyplynulo ze shodného (nesporného) skutkového tvrzení účastníků, učiněného při jednání soudu konaném dne [datum], „nejdříve v lednu 2001“. V té době ovšem, jak bylo prokázáno smlouvou o převodu č. 1RP00/03 ze dne [datum], uzavřenou mezi tehdejším [právnická osoba] jako převodcem a žalovaným jako nabyvatelem, již byl pozemek parc. č. 40/1 o výměře 261 666 m v k. ú. [adresa] převeden na žalovaného, nenacházel se tedy už zcela v cizích rukách, ale ve vlastnictví jednoho z účastníků. Nic nebránilo účastníkům, aby si za této situace upravili poměry tomu odpovídajícím způsobem, kupříkladu tak, že žalovaný na ostatní členy sdružení [jméno FO] nabytý pozemek převede, ať už v jakémkoli rozsahu. Nebylo rozumného důvodu vytvářet fakticky nové sdružení za účelem nabytí či prodeje pozemku a pověřovat žalovaného, jenž jej v mezidobí již získal od [právnická osoba], aby při nabytí či prodeji pozemku účastníky zastupoval atd. Neobstojí proto deklarovaná teze o záměrné antedataci smlouvy za účelem jakéhosi nahrazení původního sdružení, založeného čtyřstrannou smlouvou o sdružení (tzv. „[adresa] I“), jež byla uzavřena [datum]. I potenciální zohlednění nevole svědka a bývalého účastníka smlouvy o sdružení [adresa] I dále pokračovat v „původním“ sdružení [adresa] I, jak vyplynulo nejen z jeho svědecké výpovědi, bylo možné v době od počátku roku 2001 provést bezpochyby smysluplnějším způsobem, vezme-li se v úvahu, že žalovaný více jak půl roku předtím chtěný pozemek získal. Nadto taková případná zpětnost (retroaktivita) smlouvy nemůže negovat jednání, která se uskutečnila v době, kdy právní rámec smlouvy [jméno FO] absentoval, tím spíše mít vliv na v mezidobí realizované právní úkony včetně toho, jímž právě došlo k nabytí předmětného pozemku parc. č. 40/1 žalovaným od [právnická osoba]. Vyložené tak nevyhnutelně ústí v závěr, že žalovaný nabyl pozemek parc. č. 40/1 v k. ú. [adresa] (v jeho původní podobě) ještě před uzavřením smlouvy [jméno FO]. Její uzavření nemohlo mít vliv na uvedené nabytí pozemku žalovaným a ani neznamenalo a nemohlo vést ke změně ve vlastnických vztazích pro zjevnou rozporuplnost smlouvy [jméno FO] v pro věc klíčových ustanoveních.

69. Ani čtyřstranná smlouva o sdružení [adresa] I není bezvadná. Jak připomněl odvolací soud již ve svém prvém kasačním rozhodnutí, o obsahu této smlouvy lze mít rovněž pochybnosti, zejména pokud jde o čl. [jméno FO], čl. V odst. 1, čl. X a XVI, čl. XVII odst. 2 a čl. XVIII, kdy z těchto ujednání na jedné straně vyplývá omezení trvání smlouvy na dobu do dosažení účelu sdružení, tj. soustředění finančních prostředků na odkup restitučního nároku M. [jméno FO], na druhou stranu však i možnost získání nemovitého majetku výkonem společné činnosti. Smlouva o sdružení [adresa] I v čl. X ve spojení s čl. XXI odst. 1 umožňovala každému účastníkovi vyřizovat běžné záležitosti, přičemž v záležitostech nikoli běžných bylo třeba dohody všech účastníků. Za takové neběžné záležitosti smlouva příkladmo považovala „nákup a prodej věcí sdružení“, ačkoli sdružení, jak bylo shora připomenuto s odkazem na rozhodnou judikaturu Nejvyššího soudu, nebylo samostatným subjektem práva, a nemohlo tak do svého vlastnictví nabývat věci ani se zavazovat k „přijetí úvěru“, čehož si však účastníci museli být dobře vědomi, když v čl. XXI odst. 1 dané smlouvy bylo uvedeno, že sdružení není právním subjektem. Rozpor je dle soudu třeba spatřovat i v tom, že na jednu stranu bylo trvání smlouvy [adresa] I omezeno na dobu určitou do dosažení účelu sdružení, kterým bylo soustředění finančních prostředků na odkup restitučního nároku (čl. [jméno FO] ve spojení s čl. XVIII smlouvy), na druhou stranu mělo zaniknout teprve dokončením majetkového a účetního vypořádání účastníků podle této smlouvy (čl. XVI). Z právě nastíněného je zřejmé, že i smlouva o sdružení [adresa] I ze dne [datum] trpí vážnými nedostatky co do její určitosti a srozumitelnosti, když vykazuje nikoli zanedbatelné vnitřní rozpory. V případě této smlouvy však bylo možné alespoň dílčím způsobem dospět k jistému osvětlení v otázce nabývání majetku členy sdružení.

70. V tomto směru byla přínosnou výpověď slyšeného svědka [jméno FO], jednoho ze čtyř účastníků sdružení [adresa] I. Jmenovaný svědek potvrdil, že se angažoval v daném sdružení, jež bylo postaveno na nápadu koupit a zpeněžit restituční nárok, respektive jej prodat. Podstata této myšlenky dle svědka tkvěla v tom, že mnozí lidé tehdy prodávali tyto nároky za odhadní cenu, ale ve skutečnosti měly větší hodnotu. Pak ovšem ve sdružení došlo k tomu, že se sice restituční nárok pořídí, respektive koupí se pozemek, ale nedojde k jeho prodeji, nýbrž k jeho zhodnocení. Nato svědek dle svých slov vystoupil ze sdružení, neboť chtěl, aby se restituční nárok prodal. V té spojitosti svědek zmínil, že „to celé tzv. spadlo na pana [jméno FO]“ s tím, že mu bylo řečeno, že ten měl koupit restituční nárok. Svědek k dodatečnému dotazu bez váhání uvedl, že se neměl stát spoluvlastníkem pozemku, pouze by mu byla připadla nějaká část z jeho zhodnocení. Na doplňující otázku, kdo tedy měl být vlastníkem pozemku, popřípadě spoluvlastníkem, svědek vyjádřil svoji domněnku, že asi pan [jméno FO], s tím, že neví, zda mezi ostatními byla nějaká dohoda, ale ten, kdo měl mít ten restituční nárok, tedy ten pozemek, měl být vlastníkem toho pozemku, jinak to ani nešlo. Tato klíčová část svědkovy výpovědi nasvědčuje tomu, že účastníci se neměli stát spoluvlastníky pozemku parc. č. 40/1 v k. ú. [adresa], jejž získal žalovaný od [právnická osoba] ČR. Výpověď svědka [jméno FO] hodnotí soud, ve shodě s účastníky, ve všech ohledech jako autentickou. Jeho líčení událostí a odpovědi na položené dotazy účastníků byly spontánní, nevyhýbavé, přičemž nenesly stopy či náznaky náklonnosti některé ze stran sporu. Do tohoto hodnocení zapadá i to, že si svědek některé věci z pochopitelného důvodu značného časového odstupu již nepamatoval, resp. si je nevybavil.

71. Pochybnosti však nevzbuzuje jen dikce či protichůdné formulace smlouvy o sdružení [adresa] I. Je třeba se totiž zaobírat i tou otázkou, zda žalovaný vůbec získal předmětný pozemek do svého vlastnictví za trvání sdružení [adresa] I, jinak řečeno, zda smlouva [adresa] I v době pořízení pozemku ještě trvala. Nelze přehlédnout, že trvání smlouvy [adresa] I odviselo od dosažení účelu sdružení, kterým bylo soustředění finančních prostředků na odkup restitučního nároku, konkrétně potřebných pro jednorázové postoupení pohledávky v podobě nároku na náhradu za nevydané pozemky od M. [jméno FO]. V řízení přitom bylo prokázáno, že k podpisu smlouvy o postoupení pohledávky došlo již dva dny po uzavření smlouvy, a to [datum], čímž došlo k postoupení nároku na náhradu za blíže specifikované nevydané pozemky o celkové výměře 317 042 m vůči [právnická osoba] z [jméno FO] na žalovaného. Tím (postoupením pohledávky, resp. ziskem restitučního nároku) s přihlédnutím ke znění čl. V odst. 1 smlouvy [adresa] I došlo k naplnění účelu smlouvy dle jejího čl. [jméno FO], což v posledku nutně mělo za důsledek ukončení činnosti sdružení a nástup vypořádání podle čl. XVI a XVII smlouvy [adresa] I. Tento závěr se shoduje s vývodem, jenž vyplynul z odůvodnění shora vzpomenutého usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích č. j. ZN 660/2017-49 ze dne [datum], které bylo provedeno k důkazu. Uvedené současně znamená, že v době, kdy žalovaný uzavřel smlouvu o převodu pozemku parc. č. 40/1 o výměře 261 666 m v k. ú. [adresa], tj. ke dni [datum], byl již účel sdružení [adresa] I dávno naplněn, činnost sdružení ukončena, a proto žalovaný v době pořízení zmíněného pozemku už nemohl být vázán ustanoveními smlouvy týkajícími se nabývání majetku ve prospěch (členů) sdružení [adresa] I, když mělo nastoupit toliko majetkové vypořádání účastníků, a nikoli další nabývání majetku. Tento sled v řízení zjištěných a prokázaných okolností vede soud k nevyhnutelnému závěru, že žalovaný v době převodu pozemku parc. č. 40/1 jednal (konal) mimo smluvní rámec smlouvy o sdružení [adresa] I i mimo rámec tehdy ještě neexistující smlouvy o sdružení [jméno FO]. Ze skutečnosti, že k vypořádání mezi účastníky sdružení [adresa] I nedošlo (přinejmenším) způsobem předvídaným v čl. XVII smlouvy [adresa] I, nelze dovozovat nárok žalobce na spoluvlastnický podíl pozemku parc. č. 40/1, resp. z něj později vzniklých pozemků. Stejně tak pro určení, zda žalovaný nabyl k tomuto pozemku výlučné vlastnické právo, není určující, že postoupený restituční nárok (pohledávku) od M. [jméno FO] použil, spolu s další postoupenou pohledávkou ze dne [datum] od firmy [jméno FO]-MOPA, k nabytí daného pozemku. Podle Čl. XVII odst. 2 smlouvy [adresa] I platí, že účastníci mají nárok na „vrácení hodnot poskytnutých účelu sdružení“, nikoli na vrácení či rozdělení konkrétního majetku, který (by) byl nabyt, ale na poskytnutí odpovídající hodnoty toho, co do sdružení vložili. Rozumným výkladem nelze dospět k závěru, že bylo povinností žalovaného postoupit část získané pohledávky od M. [jméno FO], již tvořil restituční nárok, v rámci vypořádání na zbylé účastníky sdružení [adresa] I. Vypořádání mohlo proběhnout v čistě peněžité (zastupitelné) formě. Že a proč se tak zřejmě nestalo, je věc jiná, která však na určení vlastnictví k pozemku parc. č. 40/1 dopad nemá.

72. Soudu neuniklo, že účastníci, namísto toho, aby se mezi sebou vypořádali po skončení sdružení [adresa] I, které za skončené nepokládali, spolu nadále jednali i poté, co žalovaný pozemek získal. O tom svědčí uzavření smlouvy o zprostředkování prodeje nemovitosti, a to právě pozemku parc. č. 40/1 v k. ú. [adresa], dne [datum] mezi žalovaným jako zájemcem se společností [právnická osoba], jejímž jednatelem byl právní předchůdce žalobkyně a člen sdružení [adresa] I, jako zprostředkovatelem, přičemž smlouva byla podepsána i dalším účastníkem sdružení [adresa] I [jméno FO]. To znamená, že účastníci volně pokračovali ve sdružení [adresa] I.

73. I kdyby však bylo možné dospět k závěru, že žalovaný nabyl pozemek parc. č. 40/1 v rámci, resp. za trvání činnosti sdružení [adresa] I, nevedlo by to k závěru o spoluvlastnictví členů tohoto sdružení ve vztahu k tomuto pozemku. Takový záměr, jak vyplynulo z výše hodnocené výpovědi svědka [jméno FO], zde nebyl. Na tuto verzi, tj. že pozemek účastníci neměli nabýt do spoluvlastnictví, ale že byl získán do výlučného vlastnictví žalovaného, ukazují i další četné důkazy, a to listinné důkazy. K nim patří již dotčená zprostředkovatelská smlouva ze dne [datum], z níž je zřetelné, že žalovaný v ní vystupuje jako zájemce o uzavření kupní smlouvy na pozemek parc. č. 40/1 v k. ú. [adresa]. Ostatní účastníci podpisem této smlouvy nutně stvrdili, že žalovaný byl v době podpisu (uzavření) zprostředkovatelské smlouvy (výlučným) vlastníkem daného pozemku, jelikož jinak by se byl stěží mohl prezentovat jako zájemce o uzavření kupní smlouvy.

74. Žalobce však nejen musel vědět, že žalovaný má (a drží) předmětný pozemek (potažmo pozemky z něj později vzniklé) ve svém výlučném vlastnictví, nýbrž žalovaného považoval za výlučného vlastníka nejen za trvání smlouvy o sdružení [adresa] I, ale i po uzavření další problematické smlouvy o sdružení [jméno FO]. O tom vypovídá elektronická komunikace vedená mezi žalobcem a žalovaným prostřednictvím e-mailu. Z e-mailové zprávy ze dne [datum] jednoznačně vyplývá, že žalovaný posílal žalobci prezentaci rozvojové lokality na území původního pozemku parc. č. 40/1 (přehled parcelace, přehled vydaných stavebních rozhodnutí, resp. stavebních povolení a kolaudačních souhlasů), když součástí této prezentace byly i vlastnické vztahy, ohledně nichž bylo uvedeno, že celé území je v majetku jediného vlastníka. Za povšimnutí stojí i e-mailová komunikace ze dne [datum] až [datum] vedená mezi žalovaným, žalobcem a [tituly před jménem] [jméno FO], jejímž předmětem bylo vyjednávání o převzetí rozvojové lokality posledně jmenovaným a rozdělení tržeb při prodeji jednotlivých parcel. [jméno FO] v e-mailu ze dne [datum] familiárně oslovuje žalobce, načež v bodě 3) své zprávy uvádí, že jim (rozuměno odesílateli zprávy a žalobci) žalovaný „dá právo prodat v první etapě 10 parcel za cenu, kterou si stanovím sám“. Z e-mailové zprávy ze dne [datum] vyplynulo, že žalobce žalovanému přeposlal koncept smlouvy od [tituly před jménem] [jméno FO] představující návrh výhradní dohody o poskytování realitních služeb uzavírané dle ustanovení § 2445 a násl. občanského zákoníku mezi [tituly před jménem] G. [jméno FO] jako zprostředkovatelem a žalovaným jako vlastníkem nemovitostí blíže uvedených ve smlouvě. Předmětem dohody byl závazek zprostředkovatele vyvíjet činnost směřující ke zprostředkování uzavření kupní smlouvy o převodu vlastnictví těchto nemovitostí. Sám žalobce tedy žalovanému předkládá dokument označující žalovaného za vlastníka nemovitostí, které vznikly oddělením od původního pozemku parc. č. 40/1 v katastrálním území [adresa]. Shodný závěr lze učinit i z dohody o úhradě dluhu ze dne [datum], kterou žalobce uzavřel s žalovaným. I v ní výslovně stojí, že dlužník je výlučným vlastníkem pozemků v k. ú. [adresa] v lokalitě „Švejcký vrch“. I když pozemky nebyly v dohodě konkretizovány (např. jejich číselným označením), muselo být s ohledem na angažmá žalobce ve sdružení [adresa] I a s ohledem na jeho podpis smlouvy [jméno FO] zřejmé, o jaké pozemky se jedná, a to bez ohledu na to, zda jde o dohodu z právního hlediska platnou či nikoli (zkoumání této otázky jde poněkud nad rámec předmětu tohoto řízení), podstatná je vědomost žalobce o tom, co kdo z nich v dané dohodě prohlásil. Žalobce (věřitel) prohlásil, že vůči žalovanému jako dlužníkovi nemá žádné další pohledávky či majetkové nároky.

75. Pokud jde o vlastnoručně sepsané prohlášení žalobce, pořízené dne [datum] v [jméno FO], že téhož dne poskytl žalovanému jako osobní dar peněžní částku [částka], žalovaný jejím předložením chtěl prokázat, že částka [částka] souvisí s restitučním nárokem, protože jako jediný tehdy měl prostředky na jeho nákup. Žalobce k dané listině uvedl, že si na ni pamatuje a že to bylo v době, kdy se měl žalovaný rozvádět se svojí manželkou. Byla sepsána proto, aby manželka, pokud možno, nedostala v rámci vypořádání společného jmění žádné peníze, tak toto potvrzení vystavil. Peněžní částka, která je v listině uvedena, však nikdy nebyla vyplacena. Soud v té spojitosti podotýká, že časová i skutková souvislost předestřená žalovaným, tedy že listina nemá žádnou souvislost s rozvodem v roce 2005, ale s restitučním nárokem, se samozřejmě nabízí, uváží-li se, že rozvodové řízení bylo zahájeno a k rozvodu manželství, uzavřeného v roce 1988, došlo opravdu až v roce 2005, jak bylo prokázáno rozsudkem Okresního soudu ve Strakonicích č. j. 6 C 54/2005-8 ze dne [datum], a že potvrzení o daru žalobcem bylo vystaveno necelý měsíc předtím, než žalovaný odstoupil dopisem ze dne [datum] od smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne [datum] s [tituly před jménem] [právnická osoba], z důvodu uplatnění nároku jiným způsobem. Přesto nelze z těchto indicií bez dalšího vycházet a na jejich základě uzavřít, že tímto prohlášením žalobce o poskytnutí osobního daru žalovanému oba účastníci deklarovali, že výlučným vlastníkem peněžních prostředků na nákup restitučního nároku, a tím i jeho výlučným vlastníkem, potažmo výlučným vlastníkem pozemku parc. č. 40/1 v k. ú. [adresa] má být žalovaný. K prokázání tohoto tvrzení by bylo zapotřebí přece jen užších souvislostí předmětného prohlášení se situací panující kolem vztahu účastníků sdružení [adresa] I. Dokazování však nebylo nutné zaměřovat tímto směrem, když důvod k zamítnutí žaloby vyplynul z ostatních důkazů.

76. Ve světle řečeného tudíž soud dospěl k závěru, že žalovaný nabyl původní pozemek parc. č. 40/1 v k. ú. [adresa] do svého výlučného vlastnictví postup dle shora citovaných ustanovení § 132 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 133 odst. 2 obč. zák., a nikoli jako člen sdružení spolu s dalšími účastníky sdružení ve smyslu ustanovení § 834 obč. zák. Smlouva o sdružení [jméno FO] byla uzavřena později, než došlo k nabytí pozemku žalovaným od [právnická osoba] ČR, a navíc trpí zásadními vadami, které ji činí ve vztahu k žalobcům nezpůsobilým nabývacím titulem. Z něj proto žalobci nemohou dovozovat své spoluvlastnictví sporovaných pozemků, postupně vzniklých z původního pozemku parc. č. 40/1 v k. ú. [adresa]. Ani při zohlednění pro žalobce „příznivější“ varianty, tj. že žalovaný získal pozemek parc. č. 40/1 v rámci, resp. za trvání dřívější smlouvy o sdružení [adresa] I (a nikoli mimo její rámec, resp. v době, kdy už sdružení [adresa] I skončilo svoji činnost, jak k tomu soud dospěl), která je také stižena obdobnými nedostatky jako smlouva o sdružení [jméno FO], nelze přesvědčivým způsobem dospět k závěru, že účastníci sdružení [adresa] I měli nabýt dotčený pozemek, a tím nyní žalobou sporované pozemky, do spoluvlastnictví, když v řízení bylo zejména svědeckou výpovědí svědka [jméno FO] ve spojení s četnými listinnými důkazy prokázáno, že taková vůle původních 4 účastníků sdružení [adresa] I nebyla, přičemž vlastnické právo naopak svědčilo výhradně žalovanému, což zvláště žalobce (a dílem i právní předchůdce žalobkyně) v období po uzavření smlouvy [adresa] I opakovaně svými projevy stvrzoval a do podání žaloby nerozporoval. Z těchto důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

77. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalovaného ve sporu. Žalobci jsou tedy povinni nahradit žalovanému jeho soudní výlohy v plném rozsahu.

78. Úvodem se sluší poznamenat, že v daném případě jde o spor o určení vlastnického práva k nemovitým věcem a žalovaný byl v řízení zastoupen advokátem. Je proto namístě krátce připomenout východiska pro rozhodování o výši odměny za jeden úkon právní služby advokáta.

79. Ústavní soud se ve své judikatuře opakovaně zabýval případy rozhodování o výši odměny za úkon právní služby (tarifní hodnotě) podle toho, zda předmětem řízení byla či nebyla věc penězi [ne]ocenitelná. V té spojitosti uvedl, že ze systematiky vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále též „AT“), i dikce jeho jednotlivých ustanovení vyplývá, že § 9 AT (podle něhož se za tarifní hodnotu považuje částka [částka], nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li v advokátním tarifu stanoveno jinak) je „zbytkové“ ustanovení, které se pro výpočet odměny použije v ostatních případech, kdy předmět právní pomoci není možno podřadit pod jiné ustanovení tohoto předpisu. Je-li předmětem řízení věc penězi ocenitelná, je třeba pro výpočet odměny použít primárně § 8 odst. 1 advokátního tarifu (podle něhož se za tarifní hodnotu považuje výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká), a nikoliv § 9 AT (srov. např. bod 22 nálezu sp. zn. IV. ÚS 2108/21 ze dne [datum]; všechna zde citovaná rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz).

80. V nálezu ve věci sp. zn. IV. ÚS 2688/15 Ústavní soud vyložil, že pojem „nepoměrné obtíže“ ve smyslu § 9 odst. 1 AT implicitně předpokládá proporcionální poměřování mezi úsilím vynaloženým na zjištění hodnoty předmětu sporu a významem, který takové zjištění pro průběh sporu má. Jinými slovy, čím větší je disproporce mezi odměnou určenou podle § 8 advokátního tarifu ve srovnání s odměnou podle § 9 téhož předpisu, tím spíše lze tolerovat jisté časové a finanční náklady vynaložené na ocenění předmětu sporu (bod 22 cit. nálezu). V témže nálezu Ústavní soud dále vyslovil, že znalecký posudek představuje v tomto směru nepochybně nejpřesnější způsob stanovení hodnoty předmětu sporu, nejedná se však o způsob jediný. Soud může, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu, vycházet i z jiných důkazů, shledá-li je hodnověrnými. Obecným soudům nic nebrání ani v tom, aby případně na základě vlastní úvahy údaj uváděný účastníkem dále korigovaly (bod 24 citovaného nálezu; viz také nález sp. zn. I. ÚS 3281/22 ze dne [datum]). Obdobně v nálezu sp. zn. I. ÚS 3905/19 ze dne [datum] Ústavní soud uzavřel, že tarifní hodnotou sporu o náhradní plnění dodáním věci bez vad (sporu o nepeněžité plnění) plynoucího z kupní smlouvy je zpravidla cena těchto věcí v ní uvedená; tento závěr se tím spíše uplatní ve sporu o vydání movité věci, v němž je za tarifní hodnotu třeba považovat hodnotu věci (předmětu řízení). K právu vítězného účastníka na náhradu nákladů řízení je i významně podhodnocený (nepřesný) odhad ceny šetrnější, než když soud na určení ceny zcela rezignuje (viz shora citovaný nález ve věci sp. zn. IV. ÚS 2688/15, bod 24).

81. Veden nosnými závěry vyřčenými ve výše odkazovaných nálezech Ústavního soudu, které jsou závazné pro všechny orgány i osoby (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky), vyšel soud z toho, že v souzené věci se jedná o určení vlastnického práva k penězi ocenitelným nemovitostem (pozemkům). V řízení bylo smlouvou č. 1RP00/03 ze dne [datum], uzavřenou mezi tehdejším [právnická osoba] jako převodcem a žalovaným jako nabyvatelem, o převodu (původního) pozemku parc. č. 40/1 v k. ú. [adresa] prokázáno, že pozemek byl oceněn ve znaleckém posudku soudního znalce [jméno FO] č. [hodnota]-99/97 ze dne [datum] celkovou částkou ve výši [částka]. Žalobou byly dotčeny pozemky na listu vlastnictví č. [hodnota] v k. ú. [adresa], jejichž výměra se od původního pozemku parc. č. 40/1 (261 666 m2) liší a činí celkem [hodnota] m2. Přímou úměrou lze dospět k závěru, že cena žalobou sporovaných pozemků o celkové rozloze 230 068 m2 (necelých 88 % rozlohy původního většího pozemku parc. č. 40/1) při zachování cenového údaje z uvedeného znaleckého posudku byla [částka], tj. necelých 88 % z posudkem zjištěné ceny původního většího pozemku. [adresa] šířeji rozvádět, že současná hodnota žalobou sporovaných pozemků je nesrovnatelně vyšší, a to nejen s ohledem na běh času, změny v kupní síle měny, ale také s ohledem na zhodnocení v důsledku změn v jejich využitelnosti. Ve spise se ovšem nenachází novější (mladší) cenový údaj, z něhož by bylo možné vycházet, přičemž úsilí vynaložené na zjištění aktuální hodnoty předmětu sporu (desítky různě situovaných pozemků s různými charakteristikami) by dle názoru soudu nebylo proporcionální ve vztahu k významu, který takové zjištění pro průběh sporu má. Soud se proto přidržel Ústavním soudem vzpomenuté maximy, že i (vědomé) osvojení si významně podhodnocené ceny je šetrnějším přístupem než úplná rezignace na určení ceny, a tím „automatické“ použití fixní tarifní hodnoty podle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) AT.

82. Náklady řízení žalovaného dle § 137 o. s. ř. tedy tvoří uhrazený soudní poplatek za odvolání proti v pořadí prvnímu rozsudku nalézacího soudu ve výši [částka], odměna advokáta za zastupování žalovaného v soudním řízení ve výši [částka] sestávající z 26 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření žalovaného k žalobě ze dne [datum] včetně jeho doplnění ze dne [datum], replika k vyjádření ze dne [datum], nahlížení do soudního spisu a jeho studium dne [datum], odvolání ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], odvolání ze dne [datum], vyjádření k odvolání protistrany ze dne [datum] a účast na celkem [hodnota] jednáních před soudem prvního stupně, z toho 4 jednání trvala déle než dvě hodiny [viz § 11 odst. 1 písm. g) AT], konkrétně jde o jednání konaná ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum]) při sazbě mimosmluvní odměny [částka] za 1 úkon právní služby dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 6 odst. 1 a § 7 AT. Náklady řízení žalovaného tvoří též náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 26 režijních paušálů po [částka] v celkové výši [částka] dle § 13 odst. 4 AT. Právnímu zástupci žalovaného náleží také náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny podle § 14 odst. 2 AT za dostavení se k jednání dne [datum], jež bylo odročeno bez projednání věci z (byť omluvitelného a pochopitelného) důvodu na straně žalobců, resp. jejich substituční právní zástupkyně, aniž o tom byl (resp. mohl být) právní zástupce žalovaného i žalovaný zavčas předem vyrozuměn. Celkem tak náklady řízení žalovaného dosahují částky [částka].

83. Jak je ze shora provedeného výčtu úkonů právní služby patrné, soud žalovanému nepřiznal odměnu jeho právního zástupce za sepis odvolání proti předběžnému opatření ze dne [datum], jelikož žalovaný nebyl s tímto opravným prostředkem úspěšný, když usnesením Krajského soudu v Plzni č. j. 11 Co 558/2016-137 ze dne [datum] bylo napadené usnesení soudu prvního stupně o nařízení předběžného opatření potvrzeno jako věcně správné. Podobný osud sdílel i návrh žalovaného na zrušení předběžného opatření ze dne [datum], který byl pravomocně zamítnut usnesením zdejšího soudu č. j. 6 C 39/2017-232 ze dne [datum]. Ani za tento úkon soud odměnu nepřiznal. Konečně pak soud nepřiznal žalovanému odměnu jeho právního zástupce za doplnění vyjádření ze dne [datum]. Přiznání této odměny se žalovaný domáhal již v odvolání ze dne [datum] do nákladového výroku v pořadí druhého rozsudku zdejšího soudu, a to s odůvodněním, že písemná vyjádření, na rozdíl od žalobců, nebyla nijak četná na to, aby jejich počet musil být korigován (č. l. 393). K tomu soud uvádí, že předmětný doplněk vyjádření následoval nedlouho po předchozím vyjádření bez toho, že by byl reakcí na v mezidobí došlé vyjádření protistrany. Nic nebránilo, aby argumentace předestřená v doplňku byla začleněna již do původního vyjádření, popřípadě uplatněna (sdělena) při nejbližším jednání soudu. Doplněk tak nebyl vynucenou reakcí na krok protistrany či učiněn na výzvu soudu.

84. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložené povinnosti k náhradě nákladů řízení se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.

Poučení