6 C 46/2023 - 414

Rubrum

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kůsovou, Ph.D. ve věci žalobce: [Jméno žalobce],, IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení částky 321 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokátky] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný měl dispoziční oprávnění k účtům žalobkyně, neboť po určitou dobu disponoval generální plnou mocí k zastupování žalobkyně. Jak se později ukázalo, v letech [Anonymizováno] až [Anonymizováno] vybíral žalovaný v hotovosti z účtů žalobkyně bez právního důvodu finanční částky, které použil pro svou potřebu. Během roku [Anonymizováno] vybral žalovaný z účtu žalobkyně č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. tyto částky: dne [datum] ve třech výběrech celkem částku [částka], dne [datum] ve dvou výběrech celkem částku ve výši [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku ve výši [částka] a dne [datum] částku ve výši [částka]. Celkem si tak žalovaný v roce [Anonymizováno] přisvojil z finančních prostředků žalobkyně bez právního důvodu částku [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení všech vybraných částek nejpozději do [datum] dopisem ze dne [datum]. Žalovaný na tuto výzvu reagoval tak, že peníze vybíral vždy na výzvu [jméno FO] (jednatele žalobkyně) a veškeré finance mu předal, k čemuž žalobkyně v žalobě uvedla, že pan [jméno FO] o výběr žádných prostředků žalovaného nežádal a ani žádné finanční prostředky od žalovaného nepřevzal. K později uváděným námitkám žalovaného o tom, že peníze předal jednateli žalobkyně oproti předávacímu protokolu ze dne [datum], žalobkyně uvedla, že jednatel žalobkyně takovou listinu nikdy nepodepsal a tuto listinu nezná, podpis na listině není jeho podpisem a připojené razítko není razítkem žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovaný si finanční prostředky přisvojil bez právního důvodu, je povinen tyto žalobkyni vydat. V souvislosti s jednáním žalovaného bylo ze strany žalobkyně na žalovaného podáno též trestní oznámení.

2. Žalobkyně v koncentrační lhůtě ke spolupráci účastníků doplnila, že žalobkyni – obchodní společnost založil [jméno FO] za účelem odkupu zadlužených nemovitostí od žalovaného a jeho sestry, a to jednak nemovitosti na adrese [adresa], jednak nemovitosti na adrese [adresa], na což [jméno FO] sjednal úvěrové financování, z něhož byla uhrazena kupní cena a vyplaceny dluhy žalovaného. Nemovitosti měly být zrekonstruovány a se ziskem prodány; zisk měl být mezi zúčastněné rozdělen. Obě nemovitosti byly žalobkyní pronajímány. Žalovaný z nájemného, které inkasoval jménem žalobkyně, splácel úvěr žalobkyně a hradil nezbytné provozní náklady. Do rekonstrukce nemovitostí ale žalovaný investoval jen zlomek inkasovaných prostředků. Značnou část prostředků z nájemného si ponechal pro svou potřebu. Neměl v té době řádné zaměstnání a takto si zajišťoval obživu. Následně jednatel žalobkyně sehnal investora [tituly před jménem] [jméno FO] ([právnická osoba].), který v prosinci [Anonymizováno] odkoupil od žalobkyně nemovitosti [adresa]. Z kupní ceny byl vyplacen úvěr a zbylá část kupní ceny ve výši cca [částka] byla zaslána na účty žalobkyně. Žalovaný začal realizovat výběry z účtů, které měly být použity na rekonstrukci, avšak většinu těchto prostředků – jak se později ukázalo – si ponechal pro svou potřebu (částku cca [částka]). V prosinci [Anonymizováno] žalobkyně v souladu s učiněnými dohodami prodala nemovitosti v [Anonymizováno] ulici č. p. [Anonymizováno] žalovanému za kupní cenu ve výši [částka], kupní cena za tyto nemovitosti nebyla žalovaným nikdy uhrazena. Jednatel žalobkyně žalovanému po dlouhou dobu důvěřoval, přičemž se později ukázalo, že se žalovaný na úkor žalobkyně obohacuje, ale ještě i poté jednatel situaci neřešil, neboť žalovaný měl prostředky vrátit ze zisku z prodeje nemovitosti v [adresa]. Rekonstrukce měla být financována z prostředků pana [Anonymizováno], za přispění z výnosů z nájemného. Žalovaný měl rekonstrukci dozorovat a řídit. Později se ukázalo, že ani tento projekt nebude kvůli žalovanému ziskový, jednatel žalobkyně si uvědomil, že žalovaný zřejmě nevrátí prostředky dobrovolně a začal je po žalovaném vymáhat.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Ve svém vyjádření k žalobě označil za nesporné tvrzení žalobkyně o tom, že ve dnech od [datum] do [datum] provedl výběry z bankovního účtu žalobkyně č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. v celkové částce [částka]. Uvedl však, že takto učinil na základě požadavků zástupce žalobkyně a následně tomuto zástupci vybranou částku [částka] také dne [datum] předal, a to oproti potvrzení o převzetí této částky podepsanému zástupcem žalobkyně panem [jméno FO]. Jelikož žalobkyně vybrané finanční prostředky tímto způsobem obdržela, nemohlo dojít k bezdůvodnému obohacení žalovaného, což také žalovaný sdělil žalobkyni ve své reakci na výzvu jejího zástupce k úhradě předmětné částky. [podezřelý výraz] oznámení a podání žaloby žalovaný shledává účelovým ve snaze jej očernit a získat nemovitosti č. p. [Anonymizováno] a související pozemky v [Anonymizováno]. Jednání žalobkyně je nelogické, jelikož ve výzvě k úhradě vyzývá žalovaného k zaplacení částky [částka] a popisuje, jak docházelo k výběrům v období od prosince [Anonymizováno] až do roku [Anonymizováno], aniž by ho kdykoliv po tuto dobu vyzvala k úhradě dlužné částky. [právnická osoba] jednání dne [datum] žalovaný poukazoval na skutečnost, že výběry v prosinci [Anonymizováno] navazovaly na příchozí platby, a sice na úhradu kupní ceny od společnosti [právnická osoba]., která odkoupila od žalobkyně nemovitosti, a setrvával na svém stanovisku, že peníze zástupci žalobkyně dne [datum] předal oproti výše zmíněnému předávacímu protokolu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně pravost a správnost dotčené listiny popírala, byl žalovaný soudem poučen podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), aby prokázal pravost a správnost předmětného předávacího protokolu. Současně byl soudem poučen o procesních důsledcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního v podobě neúspěchu ve věci, nebude-li pravost a správnost listiny prokázána.

5. Na poučení soudu žalovaný reagoval již u jednání tak, že navrhl vypracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví za účelem zjištění pravosti podpisu jednatele [jméno FO]. Dále v soudem stanovené prodloužené koncentrační lhůtě v délce 30 dnů setrval na svém stanovisku uvedeném ve vyjádření ze dne [datum] o předání finančních prostředků zástupci žalobkyně panu [jméno FO] oproti předávacímu protokolu. K prokázání jeho pravosti zopakoval svůj důkazní návrh na provedení znaleckého posudku z oboru písmoznalectví. K tomu, že výběry provedl na pokyn zástupce žalobkyně, navrhl svůj účastnický výslech. Znovu uvedl, že jinak si nelze ani vysvětlit chování žalobkyně, že výběry v celkové výši [částka] nijak neřešila, k jejich vydání žalovaného nevyzvala. Všechny tyto vybrané prostředky žalobkyně obdržela, popřípadě jejich převzetí potvrdila a žalovanému udělila pokyn, jak s nimi naložit. Potvrzení připravila žalobkyně a k předání došlo osobně v [Anonymizováno] u stavby č. p. [Anonymizováno]. Žalovaným vybrané prostředky pocházejí z kupní ceny za nemovitost č. p. [Anonymizováno], na jejíž rekonstrukci se následně měla žalobkyně finančně podílet, k čemuž navrhl k důkazu kupní smlouvu mezi žalobkyní a společností [právnická osoba]. Předání finančních prostředků ve výši [částka], které jsou předmětem této žaloby, byli přítomní svědci [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], jejichž výslech k potvrzení předání těchto finančních prostředků žalovaný spolu se svým účastnických výslechem navrhl k důkazu. Žalobkyně si je dobře vědoma, že k předání uvedených prostředků došlo a tímto způsobem se snaží žalovaného přimět k plnění v její prospěch, což vyplývá z SMS komunikace, a také se snaží pomoci vlastníku sousedních nemovitostí – společnosti [právnická osoba]., která provedla rekonstrukci budovy č. p. [Anonymizováno] takovým způsobem, že zastavěla i část pozemku ve vlastnictví žalovaného parc. č. [Anonymizováno]. Jednatel žalobkyně [jméno FO] a žalovaný původně spolupracovali, chtěli zrekonstruovat budovu č.p. [Anonymizováno], vybudovat byty, následně tyto se ziskem rozprodat, kdy p. [jméno FO] měl sehnat prostředky, což se mu nepodařilo. Proto v roce [Anonymizováno] přivedl [tituly před jménem] [jméno FO] ([právnická osoba].), který nemovitosti č.p. [Anonymizováno] odkoupil a plán byl takový, že by se rekonstrukce provedla i za jeho finanční účasti a po rozprodání bytů by se zúčastnění podělili o zisk. Po odsouhlasení podmínek se předmětná budova prodala společnosti [právnická osoba]. a začaly práce na rekonstrukci, která se prodražovala v důsledku nesprávných postupů [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaný chtěl spolupráci ukončit či podíl prodat třetí osobě, což se nezdařilo. Následně pak pan [jméno FO] požadoval na žalovaném, aby zaplatil závazky žalobkyně vůči třetím osobám s tím, že pokud se s ním takto v klidu žalovaný nedomluví, že to bude řešit jinak. Po odmítnutí požadavku žalovaným tedy přišel mimo jiné požadavek na vydání bezdůvodného obohacení a pan [jméno FO] začal popírat přijetí plateb, a proto se věc octla před soudem.

6. Dne [datum] žalovaný soudu doručil své další vyjádření k věci sepsané novým právním zástupcem. Upustil od svého původního tvrzení, že finanční částku ve výši [částka], která je předmětem této žaloby, předal zástupci žalobkyně [jméno FO] (upuštění od tohoto tvrzení potvrdil i u ústního jednání). Podrobně popsal spolupráci účastníků a způsob, jak proinvestoval předmětnou částku do společného projektu. Vysvětloval, že v důsledku silných emocí podlehl doporučení svého předchozího právního zástupce a svou obranu postavil na písemném potvrzení o převzetí vybraných částek, o kterém se domníval, že je skutečně podepsáno [jméno FO]. Připustil možnost, že se nejedná o pravý podpis [jméno FO], jelikož předávací protokol ze dne [datum] od zástupce žalobkyně obdržel již podepsaný a neviděl, jak jej zástupce podepisuje, nelze tedy vyloučit, že potvrzení podepsala jiná osoba nebo zástupce podpis záměrně zkomolil, jelikož předvídal případný soudní spor a že by listina proti němu mohla být použita. Současně uvedl, že nárok žalobkyně je v rozporu s dobrými mravy, jelikož po dobu 2 let k výběrům ze strany žalovaného žalobkyně nic neměla a ničeho nenamítala: jednatel [jméno FO] uvedl před policejním orgánem, že se na výběry žalovaného dotazoval, ale ten mu nikdy nedovedl výběry vysvětlit, přesto je nijak dále jednatel neřešil, byť mu stačilo jednoduchým způsobem zrušit jeho dispoziční oprávnění. Namítl, že řízení nebylo koncentrováno podle § 118b odst. 1 o.s.ř., protože při prvním jednání nebyly provedeny všechny úkony, které zákon stanoví v § 118 odst. 1 a 2 o.s.ř. s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ([Anonymizováno]) a sp. zn. [spisová značka], konkrétně nebyly sděleny výsledky přípravy jednání a soud neuvedl, která právně významná skutková tvrzení účastníků lze považovat za shodná, která právně významná tvrzení účastníků zůstala sporná a které z dosud navržených důkazů budou provedeny, popřípadě které důkazy soud provede, i když je účastníci nenavrhli. I pokud by koncentrace řízení nastala, nesmí soud ve svém rozhodnutí popřít zásadu materiální pravdy a musí vycházet z toho, co plyne z důkazů, nikoliv z toho, co plyne z tvrzení. Soud musí zjistit skutečný stav věci a poučit žalovaného, jak naložil s vybranými finančními prostředky, což je žalovaný připraven dokazovat. Soud ve svém rozhodnutí nemůže přehlédnout, jak a s jakým účelem účastníci jednali.

7. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Ve dnech [datum] až [datum] žalovaný provedl celkem [hodnota] výběrů hotovosti z bankovního účtu žalobkyně č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. v celkové výši [částka], konkrétně dne [datum] učinil tři výběry částek [částka], [částka] a [částka], dne [datum] vybral dvakrát částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka] (z výpisu z účtu žalobkyně; skutečnost, že tyto výběry byly žalovaným provedeny, byla mezi účastníky nesporná).

8. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího ve výběrech hotovosti z účtu žalobkyně v období let [Anonymizováno] až [Anonymizováno] v celkové výši [částka] s tím, že mimo jiné byly vybrány částky uvedené v bodě č. [hodnota], které jsou předmětem této žaloby, a byly použity pro potřebu žalovaného, čímž se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. K vydání bezdůvodného obohacení žalovanému byla stanovena lhůta do [datum] (z dopisu zástupce žalobkyně ze dne [datum] a přiloženého dokladu o doručení do datové schránky). Žalovaný na tuto výzvu reagoval sdělením ze dne [datum], že nikdy nedošlo k bezdůvodnému obohacení, neboť prostředky žalovaný vybral vždy na pokyn zástupce žalobkyně pana [jméno FO] a veškeré peníze vždy k jeho rukám předal. Uvedené může prokázat potvrzeními podepsanými panem [jméno FO] (z odpovědi žalovaného ze dne [datum]).

9. Dále žalovaný ke svému tvrzení ohledně předání finančních prostředků ve výši [částka], které jsou předmětem tohoto řízení, předložil listinu s názvem „Předávací protokol“, v němž je jako předávající osoba označen žalovaný a přebírající osobou je žalobkyně zastoupená jednatelem [jméno FO]; předmětem předání je finanční hotovost z bankovního výběru – [částka]; datum předání je [datum] a listina je opatřena podpisem žalovaného a dále je zde razítko „[Anonymizováno] [právnická osoba].“ a nečitelná parafa u jména [jméno FO] (z Předávacího protokolu ze dne [datum]). Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ze dne [datum] bylo zjištěno, že se nejedná o pravý podpis [jméno FO], nýbrž o podpisy padělané z volné ruky s tím, že padělatel evidentně způsob podepisování [jméno FO] znal a mohl i podepisovat podle předlohy. Dále se soud znaleckým posudkem nezabýval a také upustil od výslechu znalkyně, jelikož žalovaný – byť nejdříve trval na jejím výslechu – po změně právního zastoupení upustil od svého tvrzení, že peníze předal jednateli žalobkyně, přičemž uvedl, že předávací protokol obdržel již podepsaný a jednatel mohl svůj podpis záměrně zkomolit nebo jej nechat podepsat jinou osobou s cílem zmařit tento důkaz v případném soudním sporu.

10. Dále soud zjistil, že [jméno FO], tehdejší jednatel žalobkyně, podal dne [datum] trestní oznámení na žalovaného, jehož obsahem je mj. skutečnost, že žalovaný vybral z bankovních účtů žalobkyně celkem částku [částka], ohledně níž nedovede vysvětlit, jak s ní ve prospěch žalobkyně naložil, tedy tuto částku si ponechal pro svou potřebu (z úředního záznamu Policie ČR ze dne [datum] ve spojení s úředním záznamem ze dne [datum]).

11. Žalovaný ve svém vysvětlení podaném u policejního orgánu dne [datum] v návaznosti na trestní oznámení na jeho osobu uvedl ohledně listin – předávacích protokolů na finanční částky, tedy mj. ohledně protokolu ze dne [datum], že finanční částky vybíral z účtu žalobkyně na ústní pokyny jejího jednatele [jméno FO] a s částkami naložil tak, že je jednateli předal. O těchto částkách má doklady, které Policii může dodat (z úředního záznamu Policie ČR ze dne [datum]).

12. Soud dále ohledně spolupráce účastníků zjistil, že žalobkyni založil [jméno FO] za účelem odkupu nemovitostí od žalovaného a jeho sestry, a to jednak nemovitostí na adrese [adresa], jednak nemovitostí na adrese [adresa], na což [jméno FO] sjednal úvěrové financování, z něhož byla uhrazena kupní cena a vyplaceny dluhy žalovaného (resp. minimálně vyplacen podíl sestře žalovaného). Nemovitosti na adrese [adresa] měly být zrekonstruovány a se ziskem prodány; zisk měl být mezi zúčastněné rozdělen. Financování bylo sehnáno až účastí pana [Anonymizováno], který odkoupil nemovitosti [adresa] na společnost [právnická osoba]. a zisk po rekonstrukci měl být rozdělen mezi všechny tři zúčastněné osoby (z výslechu žalovaného před Policií ČR, z kalkulace výnosů a rozdělení zisku; na tento výslech odkazovala žalobkyně ohledně spolupráce s tím, že v podstatné míře se s ním ztotožňuje). Nemovitosti [adresa] byly v prosinci [Anonymizováno] prodány společnosti [právnická osoba]. (z kupní smlouvy z [datum]), poté je žalobkyně převzala do nájmu a dále podnajímala (ze smlouvy o nájmu ze dne [datum] a dohody o jejím ukončení ze dne [datum] a uznání dluhu z nájemného z téhož data).

13. Soud dále zjistil, že účetní žalobkyně [jméno FO] od žalovaného zjišťovala ohledně vybraných finančních prostředků z účtu žalobkyně, jak byly použity, na což jí bylo žalovaným sděleno, že byly proinvestovány a že na to jsou doklady, které jí předal. Účetní mu sdělila, že doklady, které jí dal, rozhodně nepokryjí vybrané částky. Doklady byly na malé částky, žalovaný zdůvodňoval výběry investováním a dohodou s [tituly před jménem] [jméno FO] (z úředního záznamu o podání vysvětlení [jméno FO]).

14. Skutečnost, že spolupráce mezi žalovaným, žalobkyní (zastoupenou [jméno FO]) a [tituly před jménem] [jméno FO] ([právnická osoba].) dopadla vyhrocením vzájemných obchodních vztahů a že toto souvisí s neshodami ohledně financí ve všech směrech, kdy žalovaný má pocit, že ostatním nic nedluží a že je jimi vydírán, jsou-li částky požadovány, zatímco žalobkyně a [tituly před jménem] [jméno FO] požadují od žalovaného úhrady částek z několika důvodů a stanovují lhůty a podmínky, vyplývá z SMS komunikace mezi žalovaným a jednatelem žalobkyně a žalovaným a [tituly před jménem] [jméno FO]; žádné další rozhodující skutečnosti ovšem z této komunikace soudem nebyly zjištěny. Uvedené platí, i pokud jde o rozsáhlou komunikaci účastníků (č.l. [Anonymizováno]), na jejímž provedení žalovaný trval a ohledně níž učinil důkazní návrh ve svém podání ze dne [datum]. I ohledně ní uvádí soud, že tento důkaz byl označen k tvrzení, že vztahy účastníků se vyhrotily, žalovaný chtěl spolupráci ukončit, jednatel žalobkyně požadoval, aby žalovaný zaplatil závazky žalobkyně vůči třetím osobám s tím, že pokud se s ním takto nedomluví, bude věc řešena jinak. Rovněž z této komunikace vyplývá, že žalovaný provedl určité průběžné vyúčtování na peníze investované do rekonstrukce a že nějaké částky zaplatil řemeslníkům. Dále se z této komunikace podává, že po dlouhou dobu, tj. ještě i po výběru finančních prostředků vztahy účastníků zůstávaly pozitivní.

15. Soud z provedeného dokazování stran skutkového stavu uzavřel, že žalovaný ve dnech od [datum] do [datum] vybral z účtu žalobkyně celkem částku [částka], kterou žalobkyni nevrátil. Předávací protokol ze dne [datum], který měl prokazovat předání těchto finančních prostředků žalobkyni, není opatřen pravým podpisem jednatele žalobkyně, jedná se o falzum, žalovaný tedy ani přes poučení soudu neprokázal své tvrzení, že finanční prostředky žalobkyni předal.

16. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

18. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády (§ 2 vyhl. č. 351/2013 Sb.).

19. Soud dospěl k závěru, že v řízení bylo spolehlivě prokázáno, že listina – Předávací protokol ze dne [datum] je falzum, tj. že se nejedná o listinu pocházející od žalobkyně, neboť není opatřena pravým podpisem jejího jednatele [jméno FO]. Žalovaný tedy neunesl důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že peněžité prostředky ve výši [částka], které v období od [datum] do [datum] vybral z bankovního účtu žalobkyně, předal dne [datum] jejímu zástupci [jméno FO] oproti předávacímu protokolu. K uvedenému dále soud doplňuje, že předání těchto finančních prostředků měli být účastni svědci Dražovští, [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], přičemž tyto svědky byl soud připraven k návrhu žalovaného ohledně předání částky [částka] žalobkyni vyslechnout. V této souvislosti soud ovšem uvádí, že v další fázi řízení – po zákonné koncentraci a po změně právního zastoupení a vypracování znaleckého posudku – toto své původní klíčové tvrzení o předání finančních prostředků zástupci žalobkyně [jméno FO] žalovaný změnil tak, že finanční prostředky všechny spotřeboval (proinvestoval) ve prospěch společného projektu do rekonstrukce domu. Peníze tedy nepředal žalobkyni tak, jak původně tvrdil, nýbrž po zástupci žalobkyně pouze žádal potvrzení, že je předal, aby bylo potvrzeno, že došlo k jejich spotřebování ve prospěch projektu. Vyslýchat původně navržené svědky k předání finančních prostředků se proto stalo nepotřebným a soud návrh žalovaného na jejich výslech zamítl. K nově uplatněným tvrzením tyto svědky soud nevyslechl, neboť tvrzení byla uplatněna po zákonné koncentraci řízení. Stejně tak i všechny ostatní nově navržené důkazy označené v podání ze dne [datum] k nově uplatněným tvrzením soud zamítl, jelikož i tyto byly uplatněny po zákonné koncentraci řízení. Z obdobných důvodů soud zamítl návrh na doplnění dokazování výslechem žalovaného – jednak měl tento výslech prokazovat tvrzení uplatněná po zákonné koncentraci, jelikož od původních tvrzení, která byla k tomuto důkazu označena žalovaný upustil, jednak se jedná o důkaz, který není způsobilý objasnit stav věci a v tomto civilním řízení sporném nebyly splněny podmínky pro jeho provedení podle § 131 odst. 1 o.s.ř.

20. Soud dále v návaznosti na shora uvedené shrnuje, že žalovaným předestřená obrana v jeho podání ze dne [datum] je zcela novou procesní obranou obsahující nová tvrzení a nové důkazy, k nimž soud nemohl přihlédnout, jelikož tyto byly uplatněny po koncentraci řízení. Dle názoru soudu přitom koncentrace řízení úspěšně nastala skončením prvního jednání ve věci, resp. uplynutím třicetidenní lhůty k doplnění tvrzení a důkazů, kterou soud účastníků stanovil, tj. dne [datum]. Žalovaný je a byl v řízení odborně právně zastoupen, o koncentraci řízení byl ve smyslu § 118b dost. 1 o.s.ř. poučen v předvolání k prvnímu jednání ve věci a dále také před skončením prvního jednání. Jeho námitka, že ke koncentraci nedošlo, je účelová, ve snaze zvrátit svou původní procesní strategii, která se v řízení ukázala neúspěšnou, a tímto způsobem vnést do řízení zcela nová tvrzení a důkazy v návaznosti na hrozbu neúspěchu ve sporu. Takový postup soud považuje za nepřípustný, neboť se jedná o exemplární případ toho, čemu instituty o koncentraci řízení vtělené do právní úpravy mají sloužit, resp. čemu mají bránit, a sice nekonečnému oddalování soudního rozhodnutí v důsledku bezbřehého prostoru pro uplatňování nových tvrzení a důkazů v případě, že se původně zvolená procesní strategie ukáže bezúspěšnou.

21. Pokud žalovaný odkazoval na judikaturu Nejvyššího soudu ohledně koncentrace řízení v návaznosti na provedení všech úkonů podle § 118 odst. 1, 2 o.s.ř. s tím, že Nejvyšší soud v tomto ohledu nepřipouští žádnou úlevu či odchylku, uvádí zdejší soud, že stejně jako zákonná ustanovení nelze judikaturu vykládat proti jejímu účelu a smyslu. Předmětná rozhodnutí Nejvyššího soudu míří na zcela odlišné právně a skutkově komplikované případy, v nichž si lze stěží představit další postup v řízení před tím, než si soud jednoznačně stanoví rozhodující skutečnosti, tedy provede inventarizaci sporných a nesporných neskutečností, a dále zaměří dokazování s tím, že stranám avizuje jeho další průběh. Nic z uvedeného ovšem na daný případ nedopadá. Pří prvním jednání měl soud k dispozici toliko jednoduchou žalobu na vybrané a nevrácené finanční prostředky ve výši [částka] a vyjádření žalovaného v tom smyslu, že finanční prostředky sice vybral, ale vrátil s odkazem na předávací protokol. Toto vyjádření bylo zasláno na vědomí straně žalující, která převzetí finančních prostředků rozporovala a namítla pravost listiny, což rovněž bylo zasláno na vědomí zástupci žalovaného. Není tedy zřejmé, co měl soud v rámci inventarizace sporných a nesporných rozhodných skutečností při sdělení výsledků přípravy jednání účastníkům sdělit tak, aby dle názoru žalovaného účelně nastala koncentrace řízení. Pokud žalovaný z jím citovaných rozhodnutí dovozuje, že soud měl pro úspěšnou koncentraci řízení při prvním jednání účastníkům sdělit, že žalovaný vybral z účtu [částka] (nesporné) a že je sporné, zda je žalobkyni předal, považuje soud takový výklad citované judikatury za absurdní dezinterpretaci jejího smyslu a účelu. Nadto lze uvést, že soud tímto způsobem v zásadě postupoval, neboť tímto směrem bylo jednoznačně první jednání vedeno, stejně tak jako jeho příprava: před prvním jednáním se soud dotázal žalobkyně písemně, zda trvá na žalobě s ohledem na vyjádření žalovaného a jím předložený důkaz a následně se při jednání zabýval zkoumáním klíčové sporné listiny – předávacího protokolu.

22. V návaznosti na shora uvedené soud odkazuje na literaturu citovanou v této souvislosti stranou žalující [komentář k § 118 odst. 2 o.s.ř. [Anonymizováno], J. [jméno FO] P. a kol. Občanský soudní řád (§ 1 až 250l) dostupný z ASPI] o tom, že předseda senátu sdělí informace z přípravy jednání tehdy, pokud je to potřebné pro další průběh řízení, případně vhodné z hlediska informovanosti účastníků a např. potřeby vysvětlení důvodů, které k příslušným postupům vedly. Skutečnost, že jsou závěry této odborné literatury akceptovány Nejvyšším soudem a že se nejedná vždy o obligatorní úkon soudu, vyplývá např. z usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Žádná taková zvláštní potřeba v projednávané věci ovšem nenastala, neboť se jednalo o skutkově i právně typizovaný spor o tom, zda došlo či nedošlo k vrácení finančních prostředků a nic dalšího mezi účastníky nebylo sporné.

23. V konkrétní věci žalovaný potvrdil, že ve dnech [datum] až [datum] vybral z účtu žalobkyně celkovou částku [částka]. Na svou obranu uvedl, že tuto částku následně předal žalobkyni a obdržel od žalobkyně potvrzení o převzetí ze dne [datum]. Toto své tvrzení ve shodné podobě sdělil žalovaný zástupci žalobkyně k výzvě před podáním žaloby ve své odpovědi ze dne [datum], jakož i při podání vysvětlení před policejním orgánem dne [datum], následně takto reagoval též ve svém vyjádření adresovanému soudu ze dne [datum]. Na tomto svém tvrzení pak v řízení před soudem setrval i u prvního jednání a v prodloužené koncentrační lhůtě. Pokud žalovaný v pozdějším řízení tvrdil, že i pokud by úspěšně nastala koncentrace řízení, vnesl do řízení tvrzení ohledně toho, že s finančními prostředky naložil podle pokynů žalobkyně již ve svém podání ze dne [datum], uvádí soud, že i tato obrana žalovaného účelově dezinterpretuje vyjádření žalovaného učiněné v koncentrační lhůtě. Ve světle toho, co žalovaný uvedl zástupkyni žalobkyně před podáním žaloby, před policejním orgánem, ve svém podání ze dne [datum] a následně u ústního jednání dne [datum] je zjevné, že jeho vyjádření ze dne [datum] v bodě I. odst. 2 obsahuje obecnou obranu žalovaného ve vztahu k celkově vybrané částce přesahující 1,6 milionů korun českých. Dle názoru soudu nelze toto vyjádření vykládat jinak, než že ohledně vybrané částky 1,6 milionů korun žalovaný postupoval tak, že je vždy předal žalobkyni (slovy „zástupce žalobkyně tyto prostředky obdržel“) NEBO v některých případech zástupce žalobkyně„potvrdil jejich převzetí a udělil žalovanému pokyn, jak s nimi naložit“. V dalším odstavci článku I. tohoto vyjádření pak žalovaný uvádí, že předávání finančních prostředků (jakož i v případě žalované částky [částka]) byli přítomni svědci [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Dle názoru soudu tak toto vyjádření žalovaného v kontextu všeho uvedeného v předchozí fázi řízení a uplatněné obraně žalovaného, včetně navrženého důkazu znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, nelze vykládat jinak, než že ohledně částky [částka] namítal její předání zástupci žalobkyně oproti předávacímu protokolu. Tvrzení žalovaného, že i ohledně této částky naložil žalovaný dle pokynů zástupce žalobkyně a měl být v tomto smyslu poučen, je toliko účelovou snahou vnést odpovídající tvrzení do řízení před koncentrací řízení, která je ovšem zcela v rozporu s tím, co žalovaný v této fázi řízení tvrdil a navrhl k důkazu (zj. znalecký posudek).

24. Soud tedy v dané věci postupoval tak, že v řízení provedl důkaz soukromou listinou – předávacím protokolem ze dne [datum], která měla dle tvrzení žalovaného prokazovat skutečnost, že žalovaný vybrané finanční prostředky, které jsou předmětem žaloby, předal zástupci žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalobkyně sporovala pravost a správnost této listiny, soud přistoupil k poučení žalovaného podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., nechť pravost a správnost dotčené soukromé listiny prokáže za současného poučení o následcích, pokud tak neučiní. Žalovaný navrhl provedení znaleckého posudku k prokázání pravosti předmětné listiny, přičemž znaleckým zkoumáním bylo jednoznačně stanoveno, že se jedná o falzum, nikoliv o pravý podpis jednatele žalobkyně [jméno FO]. Následně se žalovaný z ústního jednání vícekrát omluvil z důvodu svého nepříznivého zdravotního stavu, odvolal se do usnesení o znalečném a poté změnil právní zastoupení. Po několika měsících pak krátce před dalším jednáním ve věci žalovaný změnil svou procesní strategii, tvrdil, že finanční částky proinvestoval ve prospěch společného projektu s žalobkyní, že tedy nedošlo k předání tak, jak původně tvrdil, v tomto ohledu netrval ani na výslechu svědků, ani na výslechu znalkyně (ačkoliv původně na jejím výslechu k výslovnému dotazu soudu trval), přičemž doplnil, že u podpisu potvrzení nikdy nebyl, takže je možné, že bylo podepsáno záměrně jinou osobou či zkomoleno. Tuto obranu soud shledal účelovou, ve snaze zvrátit výsledky původního řízení, přičemž tato obrana odporuje všemu, co žalovaný doposud k věci uváděl, jak již popsáno výše. Byť je pohnutka této obrany pro řízení nerozhodná, uvádí soud, že se stěží jednalo o jakési podlehnutí právním radám předchozího zástupce, nýbrž šlo jednoznačně o obranu, která spočívala v nepravdivých tvrzeních a ukázala se neúspěšnou. Procesní důsledky s tím spojené v podobě prohry sporu tedy jdou a musí jít k tíži žalovaného; nadto byl žalovaný o procesních důsledcích v případě, že vyjde najevo, že listina není pravá, soudem poučen. Konstrukce žalovaného předestřená v jeho podání ze dne [datum] o tom, že žalovaný nikdy neviděl jednatele žalobkyně potvrzení podepisovat a že tento zřejmě záměrně zkomolil svůj podpis nebo nechal listinu podepsat jinou osobou, se v kontextu všeho popsaného jeví jednoznačně účelová ve snaze vysvětlit a ospravedlnit předložení padělané listiny v soudním řízení. Je také zřejmé, že pokud by listina skutečně existovala a nebyla dodatečně žalovaným vyhotovena, mohl ji žalovaný předložit účetní [jméno FO] k jejímu dotazu ohledně toho, co se stalo s vybranými penězi.

25. Dále žalovaný namítal, že soud musí při svém rozhodnutí vzít do úvahy i to, co vyplývá z důkazů bez ohledu na to, co účastníci tvrdili. V této souvislosti poukazoval žalovaný na princip materiální pravdy s tím, že soud nemůže při správném a spravedlivém rozhodování na tuto zásadu rezignovat, musí se zabývat tím, proč jednatel žalobkyně nic nedělal a nevyzval žalovaného k vydání peněz, ačkoliv věděl, že k výběrům dochází, event. proč nezablokoval jeho dispoziční oprávnění; uplatněný nárok je dle žalovaného proto v rozporu s dobrými mravy. V první řadě k tomu soud uvádí, že argumentace dobrými mravy je za dané situace, kdy žalovaný zjevně před soudem i policií předestřel nepravdivou obranu, resp. obhajobu, zjevně bezúspěšná. Stejně tak je ze stejného důvodu nepřiléhavý apel žalovaného na soud, že by při svém rozhodnutí měl zvažovat materiální pravdu, že by se měl zabývat tím, jaké účastníci po dotčených výběrech měli vztahy a proč jednatel žalobkyně nezablokoval dispoziční oprávnění žalovaného k účtům, měl-li pocit, že dochází k neoprávněnému nakládání s finančními prostředky. Lze přisvědčit žalovanému, že z dokazování vyplynulo, že účastníci měli dobré vztahy ještě značnou dobu poté, co k předmětným výběrům došlo, příp. že žalovaný nějaké práce na společných projektech zúčastněným vyúčtoval a že posléze byl žalovaný zřejmě tlačen k úhradě závazků žalobkyně s tím, že jinak po něm budou dlužné částky vymáhány. Žalovaný v uvedeném spatřoval zcela rozhodující skutečnosti pro věc, neboť dle jeho názoru si nelze představit neoprávněné výběry bez odpovídající reakce jednatele, přátelské SMS zprávy za situace, kdy žalovaný dluží peníze apod. Dle názoru soudu nebyly tyto skutečnosti rozhodné pro posouzení věci při předestřené obraně žalovaného. Nadto účastníkovi nelze klást bez dalšího k tíži, po jaké době podává žalobu na zaplacení a je zcela běžné, že mezi účastníky probíhají další vztahy a vznikají další dohody před tím, než dojde k rozkolu vyúsťujícímu v soudní řízení (účastníci vyjednávají o narovnání vztahů apod.). Zabývat se podrobněji vztahy mezi účastníky a provádět stran těchto vztahů dokazování považoval soud za dané procesní situace, která v řízení nastala, za bezpředmětné, neboť tyto skutečnosti byly pro posouzení věci nerozhodné. Pro úplnost lze uvést, že skutečnosti, proč nebyl účet zablokován a neřešila se situace ihned, byly vysvětleny též v podáních žalobkyně, příp. též v úředním záznamu o podaném vysvětlení jednatele žalobkyně před policejním orgánem.

26. Další argumentace žalovaného ohledně toho, jak by soud měl zjišťovat skutkový stav věci (bez ohledu na tvrzení), dle názoru soudu popírá základní principy, jimiž je moderní civilní řízení sporné ovládáno, a to především zásadu projednací. Je procesní odpovědností účastníka podle § 101 odst. 1 o.s.ř. tvrdit rozhodné skutečnosti a označovat k nim důkazy. Tomu odpovídá též procesní poučení soudu podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. ukáže-li se v průběhu řízení, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo je uvedl neúplně, resp. že nenavrhl důkazy potřebné k prokázání svých sporných tvrzení. V takové situaci soud účastníka vyzve, aby je označil a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. V občanském soudním řízení (v tzv. sporném řízení), pro které platí zásada dispoziční a projednací (a takovým bylo i řízení v této věci), je tedy zásadně povinností účastníků řízení tvrdit skutečnosti významné pro rozhodnutí o věci samé a označit důkazy k prokázání svých tvrzení o skutečnostech významných pro rozhodnutí o věci samé. Účastník, který netvrdil (žádné nebo všechny) skutečnosti významné pro rozhodnutí o věci samé, nebo neoznačil důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení o skutečnostech významných pro rozhodnutí o věci samé, nese případné nepříznivé následky v podobě takového rozhodnutí (srovnej například rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], jenž byl publikován pod číslem 98/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

27. V projednávané věci se v řízení neotevřel do koncentrace řízení procesní prostor pro poučení žalovaného podle § 118a o.s.ř. ohledně toho, jak s vybranou částku [částka] naložil, neboť žalovaný na svou obranu tvrdil, že ji předal žalobkyni. V řízení toliko vyvstala pochybnost ohledně pravosti a správnosti předávacího protokolu, ohledně čehož byl žalovaný v souladu s právní úpravou o prokazování pravosti soukromé listiny poučen, jak bylo popsáno shora. Adresovat žalovanému poučení ohledně toho, jak s vybranými penězi naložil s odůvodněním, že soud sám z obsahu spisu nabyl pochybnost o jejich osudu, je zcela v rozporu s tím, co bylo v řízení tvrzeno a s principy ovládajícími sporné řízení popsanými výše. Pro úplnost lze též uvést, že skutečnosti, které z důkazů (z komunikace účastníků) navržených do koncentrace řízení vyplynuly, jsou též zcela nerozhodné pro posouzení věci (viz bod č. [hodnota]).

28. Pokud jde o námitku žalovaného ohledně nepřípustné rezignace soudu na zjištění úplného skutkového stavu věci, pak soud uvádí, že princip materiální pravdy od zavedení principů koncentrace řízení není jediným cílem, který soud v civilním řízení sleduje, byť nelze v žádném případě tvrdit, že by od této zásady mělo být upuštěno. Jejím projevem je právě ustanovení § 118a o.s.ř., které soud v daném případě aplikoval v souladu se zásadou projednací a dispoziční. Hlavní motivací pro zavedení zásady koncentrace řízení bylo odstranění průtahů v řízeních tak, aby bylo skutečně dodržováno právo deklarované Listinou a Úmluvou, čili právo na projednání věci v přiměřené lhůtě a bez zbytečných průtahů (srov. důvodová zpráva k zák. č. 30/2000). S uvedeným souvisí podnícení vyšší procesní aktivity účastníků řízení, jelikož jejich pasivita může vést k nepříznivému soudnímu rozhodnutí, čímž je také samozřejmě zvýšena odpovědnost účastníků za výsledek řízení. Soud tedy nerezignuje na princip materiální pravdy, avšak v kombinaci s instituty koncentrace řízení aplikuje též princip formální pravdy v případech, kdy je některá ze stran nečinná, lhostejná – nebo jako v tomto případě – zvolí určitou obranu, která se ukáže z jakéhokoliv důvodu bezúspěšnou. Připustit argumentaci žalovaného, že nebylo koncentrováno a že je nutné v souladu s principy materiální pravdy zkoumat dále osud částky [částka], by znamenalo pro budoucí řízení neomezenou možnost žalovaného nadále měnit a doplňovat svou argumentaci a obranu v případě, že by se i tato ukázala neúspěšnou. V konečném důsledku – chtěl-li by se žalovaný vyhnout rozhodnutí soudu a předkládal-li by novou relevantní obranu – by bylo možné fakticky zamezit vydání konečného rozhodnutí.

29. Jelikož tedy žalovaný vybral z bankovního účtu žalobkyně částku [částka] a neunesl důkazní břemeno ohledně pravosti předávacího protokolu, který v řízení předložil, a na svou obranu netvrdil v koncentrační lhůtě žádná další rozhodující tvrzení, nezbylo soudu, než rozhodnout tak, že žalobě vyhověl s odkazem na ustanovení § 2991 o.z., jelikož vybrané finanční prostředky představují bezdůvodné obohacení v jeho majetkové sféře. Nárok na úrok z prodlení v zákonné výši vyplývá z ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne [datum] (v návaznosti na výzvu k vydání bezdůvodného obohacení ze dne [datum], která byla žalovanému doručena téhož dne a v níž byla lhůta k zaplacení stanovena do [datum]).

30. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že soud jejich náhradu přiznal procesně úspěšné žalobkyni a uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku [částka]. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], odměny advokáta za 9 úkonů právní služby podle §11 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 6., vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, žaloba, vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], doplnění tvrzení a důkazů ze dne [datum], replika k vyjádření žalovaného ze dne [datum], ústní jednání před soudem dne [datum] přesahující dvě hodiny jako dva úkony právní služby), tj. celkem ve výši [částka] při odměně za jeden úkon ve výši [částka]. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za vyjádření ze dne [datum] k vyjádření žalovaného ze dne [datum], neboť nebylo soudem vyžádáno, ani neobsahovalo žádné nové rozhodné skutečnosti, ani za vyjádření ze dne [datum] ohledně apelu na soud stran prověření zdravotního stavu žalovaného (důvodnost odročení si soud posuzuje sám, event. postačí podnět či informace protistrany, nejedná se ovšem o kvalifikované podání, za nějž by dotčené straně měla náležet odměna za úkon právní služby). Stejně tak soud žalobkyni nepřiznal odměnu za další poradu s klientem před jednáním dne [datum], neboť k tomuto datu nedošlo k žádnému dalšímu vývoji ve věci a porada přesahující jednu hodinu není účelně vynaloženým nákladem. Naproti tomu soud žalobkyni přiznal odměnu za zpracované písemné vyjádření v reakci na vyjádření žalovaného ze dne [datum], neboť – ačkoliv se jednalo o soudem nevyžádané vyjádření a bylo předloženo až při jednání – měla žalobkyně s ohledem na okolnosti případu důvodně za to, že je potřeba zpracovat další vyjádření na svou obranu. Žalovaný uplatnil zcela nová tvrzení, navrhl nové důkazy a namítal s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu, že nenastala koncentrace řízení. Je zjevné, že takový obrat v postoji žalovaného a uplatněné procesní námitky vyžadují kvalifikovanou obranu žalobkyně. Skutečnost, že vyjádření bylo předloženo až na jednání, byla způsobena tím, že žalovaný své obsáhlé vyjádření s mnohými přílohami soudu doručil až bezprostředně před jednáním ([datum] v odpoledních hodinách krátce před koncem pracovní doby, k soudci se dostalo až [datum] v odpoledních hodinách po jeho administrativním zpracování, žalobkyni bylo soudem zasláno až [datum]), ačkoliv oznámení o změně právního zastoupení soud obdržel [datum]. K odměně dále soud připočetl hotové výdaje za těchto 9 úkonů ve výši [částka] za každý úkon dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. celkem [částka]. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je dle přiloženého osvědčení plátcem DPH, přiznal soud k odměně a hotovým výdajům v celkové výši [částka] též náhradu za tuto daň ve výši [částka]. [adresa] plnění pak soud stanovil u zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozhodnutí ve smyslu §§ 149 odst. 1, 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení