6 C 9/2015-361

Rubrum

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kowolowskou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [jméno] sídlem [adresa] o zaplacení částky 267 456 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 1.174.097 Kč se zamítá.

II. Žalobkyni se vrací z účtu soudu přeplatek soudního poplatku ve výši 10.698 Kč.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 191.748,70 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Návrhem doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit jí částku upravenou postupně na 1.174.097 Kč z titulu vyplacení odměny ze Smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené mezi účastníky dne [datum] (v odůvodnění označované i nadále jako„ Smlouva o obchodním zastoupení“, byť obsahově o tento typ smlouvy nejde), sjednané na dobu neurčitou, v níž se žalobkyně zavázala jednak vyhledávat zájemce o uzavření kupní smlouvy na dodávku aromatických visaček a dalších produktů chráněné dílny žalovaného a spolupůsobit při sjednávání smlouvy o prodeji předmětu obchodu mezi třetí stranou (zájemcem) a zastoupeným (žalovaným), a to až do jejího uzavření. Oproti tomu se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni provizi ve výši 0,85 Kč z prodejní ceny bez DPH každé fakturované aromatické visačky. V článku II. Smlouvy o obchodním zastoupení bylo uvedeno, že smlouva je uzavřena v souvislosti se smlouvou uzavřenou s [anonymizováno] s.p. Žalobkyně požadovala původně zaplacení částky 267.456 Kč za [číslo] ks aromatických visaček prodaných za období od [datum] do [datum], pak blíže nevyčíslené částky za další období, následně specifikované výší 1.174.097 Kč za 1 451 204 ks aromatických visaček prodaných za období od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], vypočtené násobkem sjednané ceny 0,85 Kč a počtem 1 451 204 ks prodaných aromatických visaček, tj. částky 1.233.523,40 Kč, z níž jsou odečteny již uhrazené částky 10.926 Kč a 48.500 Kč. Žalobkyně uvedla, že i když obchod fungoval a žalovaný z něj měl prospěch, provizi nezaplatil a po celou dobu jejího působení se neustále vymlouval. Nakonec jeho statutární zástupce přišel s nápadem, že by žalobkyni něco uhradil, sám vymyslel fiktivní nesmyslnou fakturu za návrh optimalizace v oblasti dodávky a spotřeby energie a výběr dodavatele, protože žalobkyně dříve dělala v oboru energetiky obchodního zástupce a na základě této faktury jí uhradil částky 10.926 Kč a 48.500 Kč, celkem 59.426 Kč, ve skutečnosti však z titulu Smlouvy o obchodním zastoupení. Smlouva o obchodním zastoupení nebyla do dnešního dne vypovězena, a stejně tak do dnešního dne platí Komisionářská smlouva uzavřená mezi žalovaným a [anonymizováno] s.p. Žalovaný je tedy povinen dál vyplácet žalobkyni odměnu, brání však možnosti zjištění počtu prodeje visaček od 1. 12. [číslo], ač se zavázal předkládat žalobkyni soupis kupních smluv, faktur, objednávek a výpočet provize. Obchod, který je pro něj lukrativní, získal díky handicapované žalobkyni. Od počátku právního vztahu až do listopadu roku 2014 bylo žalobkyni zasíláno na e-mail vyúčtování prodaných aromatických visaček s podpisem pracovnice [anonymizováno] s.p. [jméno] [příjmení]. Žalobkyně má k dispozici jen jeho část, o dalších si vedla osobní záznamy, na jejichž základě vyčíslila počet 384 567 ks prodaných aromatických visaček. Na základě těchto vyúčtování zasílaných oběma účastníkům vystavovala žalobkyně fakturu, kterou [anonymizováno] s.p. proplácela. Od prosince 2014 [anonymizováno] s.p. přestala žalobkyni evidentně na pokyn žalovaného vyúčtování posílat. Žalobkyně pracovala pro žalovaného od [datum] také na základě Pracovní smlouvy, uzavřené dne [datum] na dobu neurčitou, a to na pozici obchodního zástupce s místem výkonu práce„ CZ“, se mzdou neurčitě ujednanou ve výši 48,10 Kč za hodinu a prémií 0- 300%, kdy mzda neodpovídala sjednané práci a žalovaný tak od počátku zneužil slabšího postavení invalidní žalobkyně, pro kterou je zajištění práce složité. Dodatkem k pracovní smlouvě ze dne [datum] byl bod 4. smlouvy změněn s účinností od [datum] tak, že se žalovaný jako zaměstnavatel zavázal vyplácet žalobkyni„ 20% z fakturované částky, jejichž prodej byl realizován výhradně prostřednictvím pracovníka na náklady mzdové a cestovné“. Dodatkem ze dne [datum] došlo k změně trvání pracovního poměru z doby neurčité na dobu určitou, a to od [datum] do [datum] a dne [datum] byl pracovní poměr sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum]. Po datu [datum] žalobkyně nadále pro žalovaného pracovala a dne [datum] byl uzavřen další dodatek, kterým byl pracovní poměr sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum]. Dne [datum] vystavil žalovaný žalobkyni potvrzení o průměrném měsíčním výdělku a způsobu ukončení pracovního poměru, kde je výslovně uvedeno, že pracovní poměr trval od [datum] do [datum], čistý pracovní výdělek žalobkyně činil 8.515 Kč hrubého, 7.859 Kč čistého. Důvodem ukončení pracovního poměru bylo uplynutí sjednané doby. Žalobkyně sice pro žalovaného vykonávala činnost obchodního zástupce, nicméně vykonávala kvalifikovanou práci a její příjem dosahoval minimálních výšek, přestože měla sjednanou pracovní dobu na 40 hodin týdně. Protože nebylo možné se s žalovaným dohodnout, začala usilovat o velkou zakázku a oslovila senátora Ing. [jméno] [příjmení], se kterým se znala již dříve a v rámci pracovního poměru s ním sjednala zakázku na odběr aromatických visaček s jeho fotografií pro účely volební kampaně. Ten žalobkyni přislíbil pomoc při zisku zakázky pro [anonymizováno] s.p. a než k tomu došlo, pokoušela se žalobkyně dohodnout s žalovaným na zvýšení mzdy. Bylo jí navrhnuto, že pro samostatnou zakázku pro [anonymizováno] s.p. bude uzavřena z důvodu speciálnosti této zakázky smlouva o obchodním zastoupení. S tím žalobkyně souhlasila a na základě Smlouvy o obchodním zastoupení začala vyvíjet pro žalovaného činnost směřující ke sjednání a uzavření obchodu jménem žalovaného a na jeho účet. Smlouvou o obchodním zastoupení dle § 652 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb. se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje buď dlouhodobě pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv, nebo sjednávat a uzavírat obchody jménem zastoupeného a na jeho účet. Zákon nespecifikuje, jakým způsobem je obchodní zástupce povinen vytvářet činnost, nemusí dojít k uzavření smlouvy přímo mezi žalovaným a kupujícím, stačí, že k uzavření smluv dochází prostřednictvím [anonymizováno]. K uzavření kupních smluv došlo opakovaně ve prospěch žalovaného a žalobkyně může doložit, že k tomu došlo z její iniciativy. Nic nebrání tomu, a v praxi často dochází k tomu, že smlouva o obchodním zastoupení je uzavřena pro sjednání jedné zakázky, jak k tomu došlo v tomto případě, kdy na základě osobního přičinění žalobkyně byla uzavřena Komisionářská smlouva s [anonymizováno] s.p. Žalovaný se zaměřuje jen na petit žaloby, ale žalovaný nárok se opírá o odměnu 0,85 Kč za prodej visačky. Pokud jde o identičnost práce vykonávané na základě Pracovní smlouvy a na základě Smlouvy o obchodním zastoupení, pak závislá práce v souladu s zákoníkem práce je vykonávána ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, jménem zaměstnavatele a podle jeho pokynů, musí být vykonávána zaměstnancem osobně, na odpovědnost zaměstnavatele a v pracovní době na jeho pracovišti. Ani jeden ze znaků závislé práce nebyl naplněn, protože u zakázek sjednaných pro žalovaného na základě Pracovní smlouvy žalobkyně vždy od něj obdržela pokyny a tuto činnost vyvíjela v pracovní době. Sjednání obchodu s [anonymizováno] s.p. bylo věcí osobní iniciativy žalobkyně, mimo pracovní dobu, mimo vztah nadřízenosti a podřízenosti, a na vlastní náklady žalobkyně. Po uzavření Smlouvy o obchodním zastoupení se žalobkyně zúčastnila jednání v senátorské kanceláři Ing. [jméno] [příjmení] za přítomnosti Ing. [jméno] [příjmení] a zástupců [anonymizováno] s.p., Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], dále za účasti Ing. [jméno] [příjmení], s nímž žalovaný stejně jako s žalobkyní uzavřel Smlouvu o obchodním zastoupení. Ing. [příjmení] požadoval, aby ve Smlouvě o zastoupení bylo výslovně uvedeno, že bude vystavena na zakázku pro [anonymizováno] s.p. Smlouva o obchodním zastoupení měla tedy zajistit pouze jediného koncového zákazníka, a to [anonymizováno] s.p. Na tomto jednání žalobkyně vystupovala na základě Smlouvy o obchodním zastoupení, nikoli na základě plné moci a byly zde dohodnuty podmínky uzavření smlouvy Komisionářské smlouvy a cena. Komisinářskou smlouvu s [anonymizováno] s.p. pak uzavřel žalovaný, komunikace však probíhala přes žalobkyni. Dle § 652 zákona č. 513/1991 Sb. jsou smlouvy uzavírány jménem zastoupeného a na jeho účet. Nároku na vyplacení provize tedy nebrání, když smlouvu o obchodu, který sjedná obchodní zástupce, uzavře přímo zastoupený. Vyvíjení činnosti k realizaci Smlouvy o obchodním zastoupení ve vztahu k [obec] poště s.p. žalobkyni uzavřením Komisinářské smlouvy neustalo, nebo žalobkyně oslovovala manažery [anonymizováno] s.p., vymýšlela a organizovala motivační soutěže v prodeji aromatických visaček, v okrese [obec] zajišťovala pravidelné kontroly poboček, zda jsou aromatické visačky nabízeny k prodeji, zda jsou umístěny na viditelném místě, takže navštěvovala všechny pošty v okrese [obec]. Na koupi jednotlivých aromatických visaček zvlášť kupní smlouvy nebyly sjednávány, spolupráce mezi [anonymizováno] s.p. a žalovaným probíhala a probíhá na základě Komisionářské smlouvy a další činnost žalobkyně spočívala v komunikaci s manažery [anonymizováno] s.p., vymýšlení motivačních soutěží a kontrol poboček- tomu by odpovídal mail paní [příjmení] odpovídající žalobkyni jménem [anonymizováno] a.s. dne [datum], zmiňující počet prodejů od zahájení soutěže. V čl. I [číslo] Smlouvy o obchodním zastoupení se žalovaný zavázal jednat poctivě, ale odměnu řádně nevyplácel. Na výzvu zaslanou žalovanému dne [datum] nebylo reagováno.

2. Žalobkyně slyšena jako účastník řízení vypověděla, že ji napadla možnost, že by [anonymizováno] s. p. mohla prodávat výrobky žalovaného. O tom se už dříve bavila i s panem [celé jméno svědka], který se o to již dříve neúspěšně snažil. V minulosti se mu podařilo s [anonymizováno] sjednat pouze jednorázové zakázky, nikoliv však dohodu o prodeji a měl zájem o přímý prodej. Žalobkyni napadlo požádat o spolupráci Ing. [příjmení], který na její žádost zorganizoval kontakt na [anonymizováno] s.p., zajistil její setkání s Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení], jednajícími za [anonymizováno] a za účasti Ing. [příjmení] za žalovaného. Toto jednání proběhlo bez přítomnosti pana [celé jméno svědka] ještě předtím, než byla sepsána a podepsána Smlouva o obchodním zastoupení a za jeho přítomnosti bylo ujednáno se zástupci [anonymizováno], tedy Ing. [příjmení] a Ing. [anonymizováno], že [anonymizováno] bude v komisi prodávat visačky žalovaného, bylo ujednáno o jaké zboží a za jakou cenu půjde. Teprve potom byla uzavřena Smlouva o obchodním zastoupení, tedy v době, kdy již byl zákazník pro žalovaného, [anonymizováno], zajištěn. (zde žalobkyně vypovídala v rozporu s tvrzeními uvedenými v žalobě a jejím doplnění, tedy že až po uzavření Smlouvy o obchodním zastoupení se zúčastnila jednání v senátorské kanceláři Ing. [jméno] [příjmení]). Žalobkyně jednala sama za sebe z pozice živnostníka, nikoli zaměstnance žalovaného. Přítomným bylo vysvětleno, že [anonymizováno] s.p. nikdy neuzavírá kupní smlouvy a bere zboží pouze do komise. Ing. [příjmení] přislíbila, že zašle žalovanému návrh komisionářské smlouvy. Po návratu z jednání žalobkyně a Ing. [příjmení] informovali jednatele pana [celé jméno svědka] o tom, že [anonymizováno] s.p. je na přímluvu pana [příjmení] ochotna odebírat zboží od žalovaného, avšak může uzavřít pouze smlouvu komisionářskou, s čímž jednatel souhlasil. a zúčastnil se dalšího jednání, kde byli za [anonymizováno] přítomni paní [příjmení], paní [příjmení] a Ing. [příjmení], za žalovaného pan [celé jméno svědka], dále žalobkyně a Ing. [příjmení]. Zde byl pan [celé jméno svědka] opětovně upozorněn na to, že [anonymizováno] s.p. s žádnou společností neuzavírá kupní smlouvu kupní, ale musí uzavřít smlouvu na komisní prodej. Pan [celé jméno svědka] s tímto souhlasil, věděl tedy ještě před uzavřením smlouvy o obchodním zastoupení s žalobkyní a Ing. [příjmení], že [anonymizováno] s.p. kupní smlouvy neuzavře. Za této situace uzavřel smlouvu komisionářskou i o obchodním zastoupení. Nevysvětlil žalobkyni ani Ing. [příjmení], proč neuzavřel smlouvu mandátní či jinou a je otázkou, neučinil–li tak schválně. Nemusel uzavírat s [anonymizováno] komisionářskou smlouvu, byl to žalovaný, kdo s podmínkami souhlasil a vědomě smlouvu o komisním prodeji podepsal.

3. V kanceláři Ing. [příjmení] dostala žalobkyně k prostudování návrh komisionářské smlouvy, na které se měla [anonymizováno] domluvit s žalovaným. Pak jeli s panem [celé jméno svědka] do [obec] komisionářskou smlouvu podepsat. Žalobkyně byla domluvená s Ing. [příjmení], že se bude žalobkyně o zakázku podle komisionářské smlouvy starat, proto se žalobkyně jednání o komisionářské smlouvě účastnila, ačkoliv ji sama nepodepisovala. Ještě před sepisem a podpisem smlouvy o obchodním zastoupení se tedy sešli v kanceláři senátora [příjmení] a za jeho přítomnosti bylo ujednáno se zástupci [anonymizováno], tedy Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení], že [anonymizováno] s.p. bude v komisi prodávat visačky žalovaného, bylo ujednáno o jaké zboží a za jakou cenu půjde. Smlouva o obchodním zastoupení byla tedy uzavřena v době, kdy již byl zajištěn zákazník pro žalovaného, a to [anonymizováno] s.p. Žalobkyně se pak měla na základě dohody s paní [příjmení], zástupkyní [anonymizováno] s.p. a nikoli s žalovaným, starat v rámci komisionářské smlouvy o prezentaci zboží, kontrolovat, zda je na poštách zboží vystavováno a vymýšlela motivační soutěže pro zástupce pošty na pobočkách.

4. Smlouva o obchodním zastoupení měla zajišťovat pouze jediného zákazníka, a to [anonymizováno]. V rámci svého podnikání pro žalovaného jiného zákazníka na dodávku aroma visaček žalobkyně nenašla. Pan [celé jméno svědka] jí poslal mailem návrh Smlouvy o obchodním zastoupení, žalobkyně do ní chtěla navíc vložit pouze údaj, že jde o smlouvu uzavřenou v souvislosti se smlouvou uzavřenou s [anonymizováno], což bylo akceptováno. Spolupůsobení žalobkyně v rámci Smlouvy o obchodním zastoupení tedy konkrétně spočívalo v uzavření Komisionářské smlouvy mezi [anonymizováno] s.p. a žalovaným. Žalobkyně se seznámila s Ing. [příjmení] v [anonymizováno], byli přátelé. Nejdříve s ním jednala v kanceláři v [obec], kde se dohodli, že Ing. [příjmení] svolá schůzku v [obec] se zástupci [anonymizováno] s.p. jako zákazníkem, kterého jí navrhl Ing. [příjmení]. Následně proběhla schůzka v [obec], kde ujednávali, zda by mohl žalovaný [příjmení] poště dodávat zboží, a to zatím v podobě komisionářské smlouvy a dál by se vidělo, žalobkyně měla dělat komitenta. Ing. [příjmení] žalobkyně řekla, že podle sdělení pana [celé jméno svědka] chtěl již dříve žalovaný [anonymizováno] s.p. jako smluvního partnera, ale nikdy k tomu nedošlo. Následně se Ing. [příjmení] za žalobkyni u [anonymizováno] s.p. přimluvil, což řekl na jednání se zástupci [anonymizováno] s.p. Od počátku bylo mezi stranami jasné, že provize je představována 0,85 Kč za každý kus visačky a nikoliv z prodejní ceny visačky. V rámci komisionářské smlouvy uzavřené mezi [anonymizováno] s.p. a žalovaným paní [příjmení] posílala žalobkyni informace, kolik se toho na které pobočce prodalo, poslala jí k tomu faktury a objednávky, které žalobkyně přeposílala spolu s vyúčtováním provize žalovanému.

5. Žalobkyně se pak měla v rámci Komisionářské smlouvy uzavřené mezi žalovaným a [anonymizováno] starat o prezentaci zboží a kontrolovat, zda je na poštách zboží vystavováno a vymýšlela motivační soutěže pro zástupce pošty na pobočkách. Smlouva o obchodním zastoupení měla zajišťovat pouze jediného zákazníka, a to [anonymizováno], v rámci svého podnikání žalobkyně pro žalovaného jiného zákazníka na dodávku aroma visaček nenašla. Její spolupůsobení v rámci smlouvy o obchodním zastoupení spočívalo v tom, že [anonymizováno] uzavřela s žalovaným komisionářskou smlouvu. Žalobkyně neví, jakou další spolupráci ve vztahu k žalovanému měla zajišťovat. [ulice] roku 2014, když končil její pracovní poměr u žalovaného, jí paní [příjmení] řekla, že za ní přišel někdo od žalovaného s tím, že se o zakázku mezi žalovaným a [anonymizováno] už nebude starat žalobkyně, zřejmě se za žalovaného měla o zakázku dál starat paní [celé jméno svědkyně]. Nic dalšího než zajištění [anonymizováno] jako zákazníka žalovaného žalobkyně v rámci Smlouvy o obchodním zastoupení dělat neměla. Stejnou smlouvu o obchodním zastoupení jako žalobkyně měl s žalovaným uzavřenu i Ing. [příjmení], jemuž rovněž žalovaný nic nezaplatil, oba měli pobírat provizi až po zaplacení kupní ceny [anonymizováno]. U Ing. [příjmení] tedy jednala žalobkyně se zástupci [anonymizováno] Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení] dvakrát.

6. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Namítl, že žalobkyně nespecifikovala období, za které žalovaná pohledávka vznikla. Námitka žalovaného je však nesprávná, protože žalobkyně uvedla, že jde o dobu od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] a následně toto období rozšířila na dobu od [datum] do [datum]. Dále žalovaný namítl, že žalobkyně neuvedla tvrzení, z něhož lze dovodit alespoň hypoteticky způsob výpočtu, žalobkyně však uvedla, že požaduje 0,85 Kč za každou prodanou visačku. Tvrzení žalobkyně podle žalovaného nezakládají jeho pasivní legitimaci, protože legitimovány mohou být pouze subjekty, mezi kterými existuje hmotněprávní relevantní právní vztah a zde chybí tvrzení, z jakého konkrétního důvodu měly pohledávky žalobkyně vůči žalovanému vzniknout. Na základě Smlouvy o obchodním zastoupení ani Komisionářské smlouvy žádné nároky nevznikly. Smlouva o obchodním zastoupení je absolutně neplatná, co do svého předmětu je neurčitá a nesrozumitelná, neobsahuje základní obligatorní náležitosti, a i kdyby měla být platnou, nároky z ní nevznikly. Pokud by předmět smlouvy byl vymezen v čl. I. odst. 1, který zní:“ [ulice] zástupce se zavazuje, že bude pro zastoupeného vyhledávat zájemce o uzavření kupní smlouvy na dodávku aromatických visaček a falších produktů chráněné díly, zastoupeným (dále jen předmět obchodu) s jím osobně vyhledaným zájemcem formou objednávky“, pak vymezení předmětu smlouvy je neurčité a pokud by ve spojení s čl. III. odst. 2 a odst. 3 možno vyjít z toho, že žalobkyně měla pro žalovaného vyhledávat zájemce o uzavření kupních smluv na dodávku aromatických visaček či jiných produktů, pak by tyto visačky či jiné produkty musely být ve smlouvě vymezeny a definovány.

7. K tomuto soud poznamenává, že smlouva označená jako Smlouva o obchodním zastoupení ze dne [datum] byla podle sdělení stran sestavena společně jako výsledek vzájemného jednání, takže naráží–li žalovaný na pochybení v ní uvedená, pak jde i o jeho chybu. Je ovšem skutečností, že je označena způsobem neodpovídajícím skutečnosti, o Smlouvu o obchodním zastoupení nejde, neboť náležitosti takové smlouvy postrádá, jen pro účely tohoto řízení a pro přehlednost o tom, o jaký dokument se jedná, je tak v tomto rozhodnutí i nadále označována. Smlouva o obchodním zastoupení ze dne [datum] je navíc koncipována způsobem, vyžadujícím k pochopení, čeho jí chtěly strany dosáhnout, velkou fantazii nezúčastněného. Z nesmyslného údaje uvedeného v čl. III/3 o nároku žalobkyně na“ 0,85 Kč z prodejní ceny“ a zisku žalovaného odvíjejícího se z počtu prodaných visaček prostřednictvím [anonymizováno] s.p. lze dovodit, že se výše provize neodvíjela z nerealizovatelného výpočtu“ 0,85 Kč z prodejní ceny“, ale 0,85 Kč z prodeje každé visačky, a tak patrně také výplata provize do konce července 2013 podle zaběhlých zvyklostí účastníků probíhala. Důležitá tedy není cena každé jednotlivé visačky, ale počet prodaných visaček. Vadí-li žalovanému údaj o jiných nespecifikovaných produktech, pak pokud by žaloba vycházela z provize za jiné produkty, bylo by možno polemizovat o určitosti předmětu smlouvy i v této části. Předmětem projednávané žaloby je však pouze provize vycházející z prodeje aromatických visaček, které navíc nebyly blíže specifikovány ani v Komisionářské smlouvě uzavřené s [anonymizováno] s.p., podle jejíž přílohy [číslo] šlo pouze o“ aroma visačku-mix vůní“ (až později dle následně uzavřených dodatků ze dne [datum] a [datum] a příloh k nim se objevily další typy visaček, jako je vánoční a velikonoční), ze které i žalovaný po dobu jejího trvání nepochybně profitoval, protože jinak by podle ní nepostupoval, tedy nedodával zboží do komise a teoreticky by mu převzetím plnění od koncových zákazníků získaných prostřednictvím [anonymizováno] a.s. za takto prodané visačky jako nespecifikované produkty mělo vzniknout bezdůvodného obohacení a proto by takto získané částky jistě vrátil.

8. Dále žalovaný namítá, že žalobkyně pro něj žádného zájemce nevyhledala, takže s ním žalovaný nemohl uzavřít jakoukoliv kupní smlouvu a komisionářská smlouva není smlouvou kupní a ani nebyla uzavřena se zájemcem osobně vyhledaným žalobkyní. Provize se vypočítává z objemu odběrateli fakturovaných a uhrazených obchodů na základě smlouvy o prodeji předmětu smlouvy za období příslušného kalendářního letí, jejichž prodej byl realizován výhradně prostřednictvím žalobkyně a žalovaný žádné obchody na základě smluv o prodeji neuzavřel, nefakturoval žádné prodejní ceny visaček, k neexistujícím smlouvám nemohlo dojít ani výhradně prostřednictvím žalobkyně, díky níž zakázka u [anonymizováno] nebyla získána. [příjmení] Smlouva o obchodním zastoupení byla platná, musela by žalobkyně vyhledat zájemce o uzavření kupní smlouvy na dodávku visaček a spolupůsobit při sjednávání smlouvy s 3. stranou až do jejího uzavření, a k ničemu takovému nedošlo. Kromě toho žalobkyně měla povinnost sdělovat žalovanému veškeré nutné informace 1x letně a podávat zprávu o vývoji trhu. Žalobkyně žádného zájemce nevyhledala, žádné informace nesdělila, nepodávala zprávu o vývoji trhu, závazky ze smlouvy přes opakované výzvy neplnila. Výsledkem její činnosti nebylo uzavření komisionářské smlouvy ani kupních smluv. Podle čl. III. odst. 4 měla být provize splatná na základě vyúčtování (faktury) provedeného žalobkyní, které žalobkyně nikdy nevyhotovila. Podle čl. III. odst. 5 mělo být součástí vyúčtování potvrzení smluvní strany, soupis kupních smluv včetně faktur, objednávek a výpočet částky provize, které žalobkyně nikdy žalovanému nedoručila. Byla to tedy právě ona, kdo opakovaně a závažně porušovala a neplnila závazky ze smlouvy, nikdy jí tedy nárok na provizi nevznikl.

9. Komisionářskou smlouvu s [anonymizováno] s.p. měl žalovaný předjednánu již dříve od konce roku 2012 a v první polovině roku 2013 probíhala na různých úrovních jednání mezi žalovaným a [anonymizováno], kdy za žalovaného jednal pan [celé jméno svědka] nebo ředitelka paní [celé jméno svědkyně] s paní [příjmení], Ing. [příjmení] a paní [příjmení] za [anonymizováno]. Tato jednání vyvrcholila uzavřením komisionářské smlouvy v roce 2013. Žalobkyně neměla pro žalovaného zajistit uzavření komisionářské smlouvy, kterou si žalovaný sjednal sám, ale uzavření kupní smlouvy s [anonymizováno], protože žalovaný měl zájem na přímém prodeji [obec] poště. Žalobkyně slíbila„ překlopit“ předjednanou komisionářkou smlouvu na smlouvu kupní. Bylo by nesmyslné uzavírat Smlouvu o obchodním zastoupení, podle které by žalobkyně měla pro žalovaného zajistit komisionářkou smlouvu, když komisionářkou smlouvu měl žalovaný již předjednanou, a proto také ve smlouvě o obchodním zastoupení se zmiňuje, že žalobkyně má zajistit smlouvu kupní a nikoli komisionářskou. Pokud se žalobkyně něčeho účastnila, pak jako zaměstnanec žalovaného, kdy se řešily dílčí záležitosti, které měla žalobkyně řešit v rámci pracovního poměru a ne jako obchodní zástupce. Je tedy podstatné, že žalobkyně měla pro žalovaného podle znění smlouvy o obchodním zastoupení zajistit kupní smlouvu, na jejímž základě by žalovaný [příjmení] poště přímo zboží prodával, což byl důvod vstupu žalobkyně do jednání mezi žalovaným a [anonymizováno]

10. Komisionářská smlouva je stále realizována.

11. V podání ze dne [datum] žalovaný doplnil, že první pokus o navázání obchodní spolupráce mezi žalovaným a [anonymizováno] s.p. byl žalovaným učiněn již v roce 2008, kdy jeho obchodní ředitelka [celé jméno svědkyně] oslovila [anonymizováno] s.p. s návrhem spolupráce, spočívající v prodeji výrobků žalovaného na pobočkách [anonymizováno]. Na tento návrh reagovala [anonymizováno] s.p. kladně a její zástupkyně paní [příjmení] [příjmení] prostřednictvím e-mailu ze dne [datum] navrhla paní [příjmení] osobní schůzku za tímto účelem. Jednání mezi nimi nadále pokračovala, neboť obě strany deklarovaly zájem o spolupráci, kdy předmětem jednání byla zejména konkrétní forma této zamýšlené spolupráce. Výsledkem jednání byl návrh [anonymizováno] na uzavření komisionářské smlouvy. Dne [datum] zástupkyně [anonymizováno] paní [příjmení] [příjmení] zaslala paní [celé jméno svědkyně] e- mailem koncept komisionářské smlouvy k připomínkování a jednání ohledně konkrétních podmínek obchodní spolupráce formou komisního prodeje pak mezi stranami pokračovala, jak potvrzují e-maily ze dne 1. 7. a [datum]. K uzavření komisionářské smlouvy v roce 2008 však nakonec nedošlo, neboť tato forma spolupráce požadovaná [anonymizováno] v tehdejší době nebyla pro žalovaného z ekonomických důvodů možná a žalovaný byl tak nucen uzavření navrhované komisionářské smlouvy v dané době odmítnout a paralelně se pokoušel dojednat spolupráci formou přímého prodeje svých výrobků na základě kupní smlouvy, avšak tuto formu spolupráce [anonymizováno] s ohledem na její pravidla hospodaření nepřipouštěla. Navzdory tomu [anonymizováno] spolupráci s žalovaným do budoucna nevyloučila a o jeho výrobky projevovala zájem. Výsledkem bylo uzavření ústní rámcové smlouvy o spolupráci, kdy [anonymizováno] a jednorázově a nepravidelně od žalovaného odebírala jeho výrobky, tedy formou jednorázových obchodů. Ústní dohoda vyústila ve dvě konkrétní objednávky koupě zboží, které byly realizovány. [anonymizováno] si od žalovaného objednala a zakoupila v létě roku 2009 a poté v roce 2012 visačky s vánočním motivem pro své zaměstnance, a to prostřednictvím e-mailu ze dne [datum]. Je tak zřejmé, že obchodní spolupráce mezi žalovaným a [anonymizováno] nebyla započata v důsledku činnosti žalobkyně či uzavřením Komisionářské smlouvy z roku 2013 ale spolupráce byla navázána již mnohem dříve. Protože se ekonomická situace žalovaného zlepšila natolik, že spolupráce s [anonymizováno] ve formě komisionářské smlouvy by již byla možná, začal žalovaný opětovně uvažovat o využití původního návrhu [anonymizováno] na uzavření komisionářské smlouvy, tedy o trvalejší spolupráci. Zástupkyně žalovaného paní [celé jméno svědkyně] proto oslovila zástupce [anonymizováno] s návrhem na pokračování jednání o trvalejší spolupráci. V roce 2013 se sešla se zástupci z [anonymizováno], paní [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]. Na tomto jednání zástupkyně [anonymizováno] projevily vážný zájem o spolupráci ve formě komisionářské smlouvy, o jejímž uzavření nemohly s ohledem na své kompetence formálně rozhodnout. Mezi stranami proběhlo další jednání dne [datum], jehož výsledkem bylo potvrzení zájmu [anonymizováno] o uzavření komisionářské smlouvy s žalovaným. V návaznosti na jednání z května 2003 byly Ing. [jméno] [příjmení], potažmo [jméno] [příjmení] pověřeny k dojednání formálního uzavření komisionářské smlouvy. Na jaře roku 2013 tedy již byla rámcově dohodnuta spolupráce mezi žalovaným a [anonymizováno], přičemž za tímto účelem mělo dojít k uzavření komisionářské smlouvy, jak bylo na osobním jednání dohodnuto. Předmětem dalšího jednání pak měly být už jen formální záležitosti včetně textového znění komisionářské smlouvy, ale její formální uzavření bylo dočasně odloženo v návaznosti na následný návrh žalobkyně, která přišla s tím, že je schopná místo komisionářské smlouvě sjednat smlouvu kupní. Finální jednání ohledně textace následného uzavření komisionářské smlouvy tedy proběhlo až v červenci roku 2013, kdy již bylo zřejmé, že žalobkyně není schopna kupní smlouvy s [anonymizováno] zprostředkovat. K projednávání další spolupráce mezi [anonymizováno] a žalovaným, včetně uzavření komisionářské smlouvy probíhalo takřka výhradně telefonicky nebo na osobních setkáních v první polovině roku 2013. Kromě výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] prokazuje tvrzení o jednání mezi ní a zástupci [anonymizováno] v první polovině roku 2013 a následně i v jeho druhé polovině i kniha jízd k vozidlu VW Touran, [registrační značka], jehož držitelem byl žalovaný a jezdila s tím [celé jméno svědkyně]. Uvedeným vozidlem jela na jednání se zástupci [anonymizováno] již [datum], následně [datum] a pak ještě 4× v průběhu roku 2013, naposledy [datum]. V září roku 2012 došlo k uzavření Pracovní smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným se sjednaným druhem práce obchodní zástupce. Náplní práce žalobkyně byla administrativní péče o již sjednané a realizované obchody mezi žalovaným a jeho smluvními partnery. Na základě žádosti žalobkyně jí bylo umožněno, aby se vedle běžných pracovních povinností pokoušela oslovovat jiné subjekty s nabídkami na obchodní spolupráci s žalovaným, proto byla její pracovní pozice smluvně označena jako„ obchodní zástupce“. Tato eventuální možnost byla zohledněna i v dohodnuté odměně podle Pracovní smlouvy, kdy nad rámec základní mzdy byl navíc sjednán mechanismus mimořádných odměn pro případ, že by dokázala získat pro žalovaného zcela nového obchodního partnera, k čemuž však nikdy nedošlo. V červnu roku 2013, tedy v době, kdy jednání mezi [anonymizováno] a žalovaným již delší dobu probíhala, přišla žalobkyně s návrhem, že je schopná místo předjednané komisionářské smlouvy zajistit přímý prodej výrobků žalovaného [příjmení] poště prostřednictvím kupní smlouvy s ohledem na jakési její tvrzené kontakty. Protože uzavření kupní smlouvy s [anonymizováno] místo smlouvy komisionářské by bylo pro žalovaného podstatně výhodnější a o uzavření kupní smlouvy již od roku 2008 usiloval, podepsal s žalobkyní dne [datum] dokument označený jako Smlouva o obchodním zastoupení, z jehož ustanovení i z tvrzení žalobkyně je zřejmé, že se žalobkyně zavázala vyhledat zájemce o uzavření kupní smlouvy, že tato smlouva byla sepsána a následně i podepsána pouze a jen za jediným účelem, jímž mělo být jednání o uzavření kupní smlouvy s [anonymizováno] a k tomuto jedinému cíli měla činnost žalobkyně směřovat. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] potvrdil, že jednání o kupní smlouvy proběhla, byť nebyla úspěšná. V rámci jednání o obchodní spolupráci s [anonymizováno] se uskutečnilo jednání za účasti žalobkyně a Ing. [příjmení], který uzavření nějaké smlouvy mezi žalovaným a [anonymizováno] podpořil, výsledkem však nebylo uzavření jakékoliv smlouvy s [anonymizováno] a už vůbec ne smlouvy kupní, jejíž uzavření měla žalobkyně pro žalovaného dohodnout. Zástupci [anonymizováno] sice o spolupráci s žalovaným měli zájem, ten však měli již daleko dříve, což deklarovali po počátku roku 2013, nicméně trvali na tom, že obchodní spolupráce s žalovaným nemůže být sjednána formou kupní smlouvy. Tvrzení žalobkyně vykazují nesoulad ve vztahu k jednání za přítomnosti Ing. [příjmení] a její údajné činnosti. Neuvedla a nedoložila, kdy přesně se mělo toto jednání uskutečnit a očividně neví ani to, kdy vůbec měla jednání s [anonymizováno] začít. Ve svém podání ze dne [datum] tvrdí, že souhlasila s uzavřením Smlouvy o obchodním zastoupení, na jejímž základě začala vyvíjet činnost směřující k jednání a uzavření obchodu, tedy podle tohoto tvrzení začala jednat s [anonymizováno], tedy někdy po datu [datum] a naproti tomu ve svém podání z [datum] tvrdí, že v době uzavření Smlouvy o obchodním zastoupení statutární zástupce žalovaného již všechny rozhodné okolnosti věděl, neboť žalobkyně údajně již před uzavřením Smlouvy o obchodním zastoupení, tedy před [datum] s [anonymizováno] jednala a dozvěděla se, že nebude možné uzavřít smlouvu o přímém prodeji, ale pouze smlouvu komisionářskou. Bylo by nepochopitelné, proč by v případě pravdivosti tohoto druhého tvrzení podepisovala Smlouvu o obchodním zastoupení, ve které by se zavázala vyhledávat zájemce o uzavření kupní smlouvy, a tedy nikoliv smlouvy komisionářské, když podle svého tvrzení již věděla, že s [anonymizováno] nelze kupní smlouvu uzavřít. Vzhledem k tomu, že bylo zjevné, že se jí nepodaří uzavření kupní smlouvy s [anonymizováno] sjednat, rozhodl se žalovaný pokračovat ve své předchozí aktivitě směřující k uzavření již dříve předjednané komisionářské smlouvy. Další jednání ohledně posledních detailů komisionářské smlouvy proběhla zkraje července 2013 mezi obchodní ředitelkou žalovaného [jméno] [celé jméno svědkyně] a zástupci [anonymizováno] zejména [jméno] [příjmení], a to telefonicky i e- mailovou komunikací, kdy výsledkem bylo uzavření Komisionářské smlouvy ze dne [datum], v níž jako kontaktní osoba za žalovaného byla uvedena žalobkyně, což je skutečnost, která však nemá původ ve smlouvě, nýbrž v zaměstnaneckém žalobkyně žalovanému. Komisionářská smlouva tedy nemohla být výsledkem činnosti žalobkyně, která měla sjednat pouze uzavření kupní smlouvy a zamýšlený předmět Smlouvy o obchodním zastoupení spočívající v uzavření kupní smlouvy s [anonymizováno], nebyl ve skutečnosti realizován. Pokud by žalobkyně sjednávala uzavření a obsah Komisionářské smlouvy, nedávalo žádný smysl, aby paralelně tuto činnost vyvíjela za žalovaného i jeho obchodní ředitelka [celé jméno svědkyně]. Na pravdě se nezakládá ani tvrzení žalobkyně v jejím podání ze dne [datum], kde uvedla, že v rámci sjednaného pracovního poměru sjednala s Ing. [příjmení] zakázku na odběr aromatických visaček, na kterých byla jeho fotografie a které Ing. [příjmení] použil pro kampaň před senátními volbami. Žalovaný o této zakázce s Ing. [příjmení] jednal, avšak toto jednání byla iniciována a proběhla zcela bez přispění žalobkyně. Navíc, ačkoliv o zakázce na dodávku aromavisaček žalovaný s Ing. [příjmení] v souvislosti s jeho kampaní jednal, tato jednání k uzavření žádné smlouvy nevedla a žádná taková zakázka nebyla ani realizována. Žalobkyně ve skutečnosti pro žalovaného žádný obchod s třetí osobou nesjednala a nanejvýš se v rámci plnění svých zaměstnaneckých povinností podle pracovní smlouvy starala o již dávno sjednané zakázky. Po uzavření Komisionářské smlouvy vyvíjela samozřejmě aktivitu, neboť v rámci Komisionářské smlouvy byla určena svým zaměstnavatelem, žalovaným jako kontaktní osoba. Jestliže jakákoliv komunikovala se zástupci [anonymizováno] v souvislosti s uzavřenou Komisionářskou smlouvou, činila tak vždy a jako zaměstnanec žalovaného v rámci běžných povinností podle pracovní smlouvy a nikoliv z pozice obchodního zástupce. Komisionářská smlouva zcela zanikla a byla nahrazena Komisionářskou smlouvu č. 2015 [číslo] ze dne [datum], kdy podle čl. 8 Smlouvy o obchodním zastoupení [anonymizováno] s. p. s žalovaným na základě Komisionářské smlouvy z roku 2013 již neobchoduje. Na základě Komisionářské smlouvy z roku 2015 pak došlo mimo jiné například ke změně dodávaného sortimentu aromatických visaček. Žalobkyně nedokázala dostatečně tvrdit a prokázat uzavření komisionářské smlouvy mezi žalovaným a [anonymizováno] právě a jen v důsledku její činnosti. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedla, že vždy jednala pouze s jednatelem žalovaného [celé jméno svědka] či obchodní ředitelkou [celé jméno svědkyně], a že se s žalobkyní bavila pouze o obchodních záležitostech z již uzavřených smluv. Žalobkyně neprokázala, že kontakt na [anonymizováno] zajistila pro žalovaného výhradně sama, naopak e-mailová komunikace obchodní ředitelky [jméno] [celé jméno svědkyně] z roku 2008 prokazuje, je tomu tak nebylo. Žalobkyně nebyla schopna prokázat svá tvrzení o tom, že výsledkem Smlouvy o obchodním zastoupení mělo být uzavření komisionářské smlouvy a nikoliv kupní smlouvy, sama ve svých tvrzeních výslovně uvádí, že měla zprostředkovat uzavření kupní smlouvy. To plyne i z čl. I. odst. 1 Smlouvy o obchodním zastoupení, kde je jasně uvedeno, že jejím předmětem je závazek žalobkyně vyhledávat zájemce o uzavření kupní smlouvy tedy nikoliv smlouvy jiného typu, ani smlouvy komisionářské. Na základě Smlouvy o obchodním zastoupení nemohlo dojít mezi účastníky k uzavření smlouvy o obchodním zastoupení ve smyslu ustanovení § 652 obchodního zákoníku, která je definována tím, že jde o smlouvu uzavřenou mezi dvěma podnikateli v rámci samostatné nezávislé podnikatelské činnosti obchodního zástupce. Nezávislost obchodní zástupce je jednou z podstatných náležitostí smlouvy o obchodním zastoupení a je otázkou, byla-li v daném případě naplněna podmínka nezávislosti, zda tedy žalobkyně vystupovala jako samostatný podnikatel nebo v rámci svých pracovních povinností a žalobkyně ani jako samostatný podnikatel ani v rámci svých pracovních povinností žádné uzavření smlouvy s třetí osobou nesjednala. Smlouvy o obchodním zastoupení byla koncipována v souladu s úmyslem stran pouze pro jediný konkrétní obchod, a to uzavření kupní smlouvy s [anonymizováno]. [jméno] žalobkyně potvrdila, že Smlouva o obchodním zastoupení měla zajišťovat pouze jediného zákazníka, a to [anonymizováno], ale další z náležitostí Smlouvy o obchodním zastoupení je její dlouhodobost. Žalobkyně potvrdila, že pan [celé jméno svědka] měl zájem o přímý prodej, což plyne také z několika ustanovení Smlouvy o obchodním zastoupení, např. z čl. I odst. 1 a 2 a čl. III. odst. 2 a 3. Smlouva o obchodním zastoupení je neplatná, protože řada jejích ustanovení je nesrozumitelná a často i vnitřně rozporná. Pokud by byla platná, jednalo by se zřejmě o smlouvu o zprostředkování podle § 642 a následujících obchodního zákoníku, na jejímž základě se nezávislý podnikatel zaváže pro jiného podnikatele vyvíjet činnost směřující k uzavření smlouvy určitého typu se třetí osobou za sjednanou úplatu, je tedy určena pro případy jednorázového konkrétního obchodu, tedy pro uzavření předem určené smlouvy s třetí předem určenou osobou či jakoukoliv jinou třetí osobou, již pro zájemce zprostředkovatel vyhledá. Žalovaný odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 23 Cdo 2093/2009 podle kterého není možné, aby si smluvní strany platně sjednaly jinou pojmenovanou smlouvu či smlouvu nepojmenovanou, jestliže smluvní ujednání obsahuje podstatné části konkrétní pojmenované smlouvy obsažené v obchodním zákoníku. Tvrzení žalobkyně, že nebrání nic tomu, aby Smlouva o obchodním zastoupení byla uzavřena pro sjednání jedné zakázky, k čemuž v tomto případě také došlo na základě jejího osobního přičinění, kdy byla uzavřena Komisionářská smlouva s [anonymizováno], je zcela mimo rozhodný právní rámec a neodpovídá jak tehdy platné právní úpravě ani ustálené rozhodovací praxí. Zamýšleným předmětem Smlouvy o obchodním zastoupení byl závazek žalobkyně zprostředkovat uzavření kupní smlouvy s [anonymizováno], tedy kupní smlouvu, což odpovídá ust. § 642 obchodního zákoníku a nárok na odměnu by vznikl v souladu s ust. § 644 obchodního zákoníku jen za splnění předpokladu, že k uzavření předem určené kupní smlouvy skutečně dojde a prodej by byl realizován výhradně prostřednictvím žalobkyně. Z několika ustanovení Smlouvy o obchodním zastoupení plyne, a že žalobkyně měla zprostředkovat uzavření kupní smlouvy a nedávalo by žádný smysl, aby žalovaný po ní žádal o zprostředkování jiné smlouvy, když obchodní vztahy s [anonymizováno] navázal až v roce 2008. Nemohlo tak jít o zajištění nového zájemce, když spolupráci formou komisionářské smlouvy [anonymizováno] žalovanému navrhovala již v této době a na tento návrh žalovaný prostřednictvím své obchodní ředitelky pouze v úvodu roku 2013 navázal. I proto byl zcela konkrétní termín„ kupní smlouva“ explicitně uveden hned v úvodu Smlouvy o obchodním zastoupení v rámci vymezení jejího předmětu. Že měl žalovaný zájem pouze o zprostředkování kupní smlouvy, uvedla ve svém výslechu i žalobkyně. Navzdory tomu se snaží soud přesvědčit, že k uzavření jakési kupní smlouvy došlo, avšak její argumentace neodpovídá samotné podstatě institutu komisionářské smlouvy. Žalobkyně rozporně tvrdí, že pan [celé jméno svědka] měl zájem o přímý prodej, s [anonymizováno] se dohodl na prodeji formou komise, dále například tvrdí, že měla dělat komitenta. Je otázkou zda, byla-li žalobkyně kdy vůbec, schopna s ohledem na nepochopení jednotlivých smluvních typů vykonávat kvalifikovanou práci obchodního zástupce, ať již jako podnikatel nebo v rámci pracovněprávního vztahu a dohodnout uzavření jakékoliv smlouvy s třetí osobou. Svému závazku žalobkyně evidentně nedostála, neboť mezi žalovaným a [anonymizováno] kupní smlouva uzavřena nebyla a nedocházelo ani k uzavírání kupních smluv mezi žalovanou a třetími osobami. Žalovaný uzavřel s [anonymizováno] smlouvu zcela jiného smluvního typu, a to Komisionářskou smlouvu, o jejímž uzavření žalovaný s [anonymizováno] jednal již od roku 2008. Žalobkyně nebyla schopna zajistit uzavření kupní smlouvy a nezprostředkovala ani kontakt, přesněji navázání jakéhokoliv obchodního vztahu mezi žalovaným a [anonymizováno], neboť ten má původ v jednáních z roku 2008 a následujících. Veškeré smluvní vztahy mezi žalovaným a [anonymizováno] tedy vznikly bez jakéhokoliv přičinění žalobkyně. Podle čl. III. odst. 7 Smlouvy o obchodním zastoupení zaniká nárok na provizi, pokud k uzavření smlouvy, která by měla být zprostředkována, dojde bez přičinění zástupce žalovaného, tedy žalobkyně. Shodně podle § 647 odst. 1 obchodního zákoníku zprostředkovateli nevzniká nárok na provizi, jestliže smlouva s třetí osobou byla uzavřena bez jeho součinnosti. I kdyby tedy zcela teoreticky pro vznik nároku žalobkyně na provizi mohlo postačovat uzavření komisionářské smlouvy, musel by nárok na provizi zaniknout, neboť žalobkyně neprokázala, že by k uzavření komisionářské smlouvě přispěla.

12. Jednatel žalovaného, slyšen jako účastník řízení, uvedl, že měl s žalobkyní uzavřenu kromě pracovní smlouvy i Smlouvu o obchodním zastoupení, tu proto, že žalobkyně tvrdila, že dokáže zajistit uzavření kupní smlouvy s [anonymizováno], což nebylo náplní její práce v rámci pracovního poměru. Smlouva o obchodním zastoupení nijak nezanikla. V rámci pracovního poměru měla žalobkyně jen přijímat zakázky a zadávat je do výroby. Co se po ní chce, aby dělala v rámci náplně práce, jí bylo sděleno ředitelkou, Smlouva o obchodním zastoupení se týkala konkrétní zakázky. Jako obchodního zástupce měl žalovaný jen žalobkyni, která řekla, že dokáže pro žalovaného zajistit kupní smlouvu. V rámci pracovního poměru dostávala prémie podle hospodářského výsledku a byl úmysl odměnit ji i za uzavření kupní smlouvy. Jednatel žalovaného byl na jednání s Ing. [příjmení], jeho účast na získání zakázky s [anonymizováno] však popírá, protože stejná spolupráce s [anonymizováno] byla dojednána již dříve. Není mu nic známo o mailové komunikaci s Ing. [příjmení] ze dne [datum], s níž u jednání seznámen u jednání a ve které Ing. [příjmení] sděluje, že nikdy nepochyboval o tom, že smlouva s [anonymizováno] byla uzavřena na základě iniciativy Ing. [příjmení], nicméně kauza s žalovanou se složitější. Ing. [příjmení] jako člověka jednatel žalovaného zná již dlouho. Spolupráci s [anonymizováno] žalobkyně nezvládala a o zakázku podle komisionářské smlouvy se kromě ní starala i paní ředitelka a jednatel. Celý kolektiv se snažil o zvýšení prodeje s [anonymizováno], formou e-mailu s ní komunikovala žalobkyně i paní [celé jméno svědkyně], šlo o týmovou práci. Pošta zasílala vyúčtování žalovanému, to pak bylo předáno účtárně, která napsala fakturu. Žalobkyně práci nezvládala snad proto, že byla handicapovaná. Její činnost po uzavření smlouvy klesala, klesal prodej, a proto jí dali šanci k nápravě asi na dobu roku, což se nestalo. Pohyb prodeje poté co v roce 2014 u žalovaného skončila, se po převzetí zakázky v roce 2015 paní [celé jméno svědkyně] asi trojnásobně zvedl.

13. Soud ve věci provedl dokazování kromě výslechu účastníků i výslechem svědků a důkazy listinnými, a to výpisem z obchodního rejstříku žalovaného a živnostenského rejstříku žalobkyně, pracovní smlouvou ze dne [datum] a jejími změnami a dodatky, potvrzením o ukončení pracovní smlouvy, Smlouvou o obchodním zastoupení ze dne [datum], nepodepsaným dopisem Ing. [jméno] [příjmení], komisionářskými smlouvami č. 2013 [číslo] včetně příloh a č.. 2015 [číslo], vyúčtováním prodeje, sdělením [anonymizováno], s.p., mailovou komunikací, výzvou ze dne [datum], konceptem komisionářské smlouvy z roku 2008, fakturami [číslo] [číslo] knihou jízd. z nichž byl zjištěn tento skutkový stav: z obchodního rejstříku žalovaného a živnostenského rejstříku žalobkyně bylo zjištěno, že oba jsou podnikajícími subjekty, žalobkyně podniká od [datum] v oboru mj. zprostředkování obchodu a služeb, žalovaný je v obchodním rejstříku zapsán od [datum]. z pracovní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne [datum] a jejích změn (s chybným údajem, že se jimi mění pracovní smlouva ze dne [datum], ač správně šlo o smlouvu ze dne [datum] a datum [datum] bylo datem nástupu žalobkyně do práce) bylo zjištěno, že žalobkyně pracovala pro žalobce od [datum] do [datum] na pozici obchodního zástupce v pracovním poměru sjednaném na dobu neurčitou s datem nástupu do práce dne [datum] s hodinovou mzdou 48,10/hod + 0- 300 % prémií. Dodatkem ze dne [datum] došlo od [datum] ke změně týkající se pružné pracovní doby a nároku na 20 % fakturované částky z prodeje realizovaného výhradně prostřednictvím žalobkyně na náklady mzdové a cestovné. Dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] byl pracovní poměr žalobkyně jako obchodní zástupkyně sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum], dohodou ze dne [datum] byl pracovní poměr sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum], dohodou ze dne [datum] byl pracovní poměr sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum]. Pracovní smlouvou není pokryto období od [datum] do [datum], to však není pro toto řízení nijak relevantní. Dne [datum] vydal zaměstnavatel žalobkyni potvrzení o ukončení pracovního poměru. Žalobkyně podle svého sdělení vykonávala práci se souhlasem žalovaného dál na neurčito, tomu by odpovídalo i potvrzení žalovaného o ukončení pracovního poměru ze dne [datum], že žalobkyně u něj pracovala po dobu určitou, a to od [datum] do [datum]. e- mailem ze dne [datum] paní [příjmení] [příjmení] za [anonymizováno] s.p. sdělila paní [celé jméno svědkyně], že k její žádosti o spolupráci na prodeji výrobku v síti pošt navrhuje sjednání schůzky. E-mailem ze dne [datum] paní [příjmení] [příjmení] za [anonymizováno] s.p. sdělila paní [celé jméno svědkyně], že jí posílá návrh komisionářské smlouvy. E-mailem ze dne [datum] paní [příjmení] [příjmení] za [anonymizováno] s.p. sdělila paní [celé jméno svědkyně], že paní [příjmení] by měla dostat pokyny, jak zpracovat ekonomickou rozvahu posílá paní [příjmení] a e-mailem ze dne [datum] paní [příjmení] [příjmení] za [anonymizováno] s.p. sdělila paní [celé jméno svědkyně], že je v ekonomickém výpočtu je chyba a posílá logo. E-mailem ze dne [datum] sdělil Mgr. [jméno] [příjmení] za [anonymizováno] s.p., že [anonymizováno] má zájem o osvěžovače vzduchu s vánočním motivem, podle faktury [číslo] znějící na částku 714.200 Kč byla tato zakázka dne [datum] realizována a kromě toho již dříve i zakázka na dodávku aromatických visaček v červenci 2009, na kterou byla vystavena faktura [číslo]. V další e-mailové komunikaci ze dne [datum], tedy po uzavření Smlouvy o obchodním zastoupení ze dne [datum], sdělila paní [celé jméno svědkyně] paní [jméno] [příjmení], že jí posílá doplněnou komisionářskou smlouvu a posílá jí k odsouhlasení papírový štítek na visačky s logem [anonymizováno]. [příjmení] [jméno] [příjmení] sdělila paní [celé jméno svědkyně], že jakmile zašle paní [celé jméno svědkyně] údaje do smlouvy, paní [příjmení] ji připraví a zašle ke schválení. Paní [celé jméno svědkyně] pak sdělila paní [jméno] [příjmení], že jí zasílá EAN kódy, paní [jméno] [příjmení] sdělila paní [celé jméno svědkyně], že připravila komisionářskou smlouvu včetně příloh. podle nepodepsané verze Komisionářské smlouvy z [datum], měla být podle označení stran v ní uzavřena mezi komitentem, tedy žalovaným a komisionářem [anonymizováno] s.p. na komisní prodej pohlcovačů pachů a kouře [jméno] a [jméno] na dobu od [datum]. z knihy jízd vozidla VW Touran, [registrační značka] od [datum] měly být tímto vozidlem realizovány jízdy do [obec] za účelem označeným jako [anonymizováno] ve dnech [datum] (žalovaný uvádí datum [datum]), [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. ze smlouvy označené jako Smlouva o obchodním zastoupení, uzavřené dne [datum] na dobu neurčitou mezi žalobkyní jako obchodním zástupcem - podnikatelkou, označenou IČ a žalovaným jako zastoupeným, sestavenou dle sdělení stran společně jako výsledek vzájemného jednání, měla žalobkyně pro žalovaného dle čl. I./1 osobně vyhledat zájemce o uzavření kupní smlouvy na dodávku visaček a dle čl. I./2 spolupůsobit při sjednávání smlouvy o prodeji mezi žalovaným a zájemcem až do jejího uzavření. Podle čl. I./5 nebyla žalobkyně oprávněna uzavírat obchody jménem a na účet žalovaného, případně činit jiné právní úkony bez udělení zvláštní písemné plné moci. Žalobkyně se v čl. I./7 zavázala podat žalovanému minimálně 1x letně vždy k poslednímu kalendářnímu dni čtvrtletí zprávu o vývoji na trhu s předmětem obchodu. Ve vzájemných vztazích se žalovaný dle čl. I/11 zavázal jednat poctivě a v dobré víře, poskytnout žalobkyni nezbytnou dokumentaci, obstarat informace nezbytné k plnění závazků. Žalovaný se v čl. I [číslo] zavázal informovat žalobkyni, že přijal, nesplnil nebo odmítl úkon jí obstaraný. Smlouva byla dle čl. II uzavřena na dobu neurčitou, byla uzavřena v souvislosti s uzavřenou smlouvou s [anonymizováno] a bude trvat po dobu její platnosti. Dle čl. III./1 žalobkyni vzniká nárok na provizi ode dne podpisu této smlouvy. Provize se dle čl. III/2 vypočítává z objemu odběrateli fakturovaných a uhrazených obchodů dle předmětu smlouvy na základě smlouvy o prodeji předmětu smlouvy za období příslušného kalendářního letí, jejichž prodej byl realizován výhradně prostřednictvím žalobkyně. Podle čl. III./3. má žalobkyně nárok na 0,85 Kč z prodejní ceny (?) bez DPH každé fakturované aromatické visačky a je dle čl. III./4 splatná na základě vyúčtování (faktury) provedeného žalobkyní vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního letí, v němž na ni vznikl nárok. Podle čl. III./5 je součástí letního vyúčtování Potvrzení smluvní strany, které tvoří přílohu smlouvy a soupis kupních smluv včetně faktur a objednávek a výpočet částky provize. Podle čl. III./6 nemá žalobkyně nárok na úhradu nákladů spojených s činností dle této smlouvy. Podle čl. III./7 má žalobkyně nárok na provizi i v případě uzavření obchodu s 3. osobou, kterou získala ještě před uzavřením této smlouvy, nárok zaniká, nestalo-li se tak jejím přičiněním. Podle čl. IV./2,3 lze smlouvu ukončit písemnou výpovědí s 3- měsíční výpovědní [anonymizováno] počínající běžet 1. dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. následně po uzavření smlouvy označené jako Smlouva o obchodním zastoupení ze dne [datum] byla dne [datum] uzavřena mezi [anonymizováno] a.s. jako komisionářem a žalovaným jako komitentem písemná Komisionářská smlouva č. 2013 [číslo] dle § 577 zákona č. 513/1991 Sb., v níž je jako kontaktní osoba za komitenta uvedena žalobkyně, které dle mailu ze dne [datum] poslala koncept komisionářské smlouvy paní [příjmení], která byla podle Komisionářské smlouvy kontaktní osobou [anonymizováno] s.p. Podle čl. 2 je předmětem smlouvy závazek [anonymizováno] s.p. provádět pro komitenta komisní prodej zboží za podmínek uvedených v Příloze [číslo] dle specifikace v Příloze [číslo] (zboží) a závazek komitenta zaplatit [obec] poště s.p. za tuto činnost odměnu uvedenou v čl. 6 smlouvy. Dle čl. 3 [číslo] komitent průběžně dodává [obec] poště s.p. zboží na základě objednávek. K ukončení prodeje některého z druhů zboží postačí dle [číslo] dohoda ústní, telefonická, mailem nebo písemně. Po ukončení prodeje zboží je komitent povinen si neprodané zboží převzít, zboží bude protokolárně předané [anonymizováno]. Dle čl. 3 [číslo] bude [anonymizováno] průběžně zajišťovat distribuci zboží a jeho prodej na poštách svým jménem na účet komitenta a dle čl. 3 [číslo] se zavazuje poukazovat komitentovi měsíční příjmy za prodej zboží snížené o odměnu. Neprodané zboží se bude dle [číslo] vracet protokolárně. V čl. 6 se komitent zavazuje zaplatit [obec] poště smluvně sjednanou odměnu. Dle čl. 6 se [anonymizováno] zavazuje provádět pro kominenta měsíční vyúčtování prodaného zboží a komitent dle čl. 6 na základě vyúčtování vytaví [obec] poště fakturu za prodané zboží. Tato smlouva byla dle čl. 7 na dobu neurčitou a lze ji dle čl. 7 vypovědět i bez udání důvodu písemnou formou s měsíční výpovědní lhůtou počínající běžet prvním kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, popř. lze smlouvu ukončit dle čl. 7 písemnou dohodou. Podle Přílohy 1 se zboží předává protokolárně. Podle Přílohy 2 činí prodejní cena každého typu visaček včetně DPH 22 Kč/ks, odměna komisionáře bez DPH 6,18 Kč/ks bez DPH. z komisionářské smlouvy č. 2015 [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [anonymizováno] jako komisionářem a žalovaným jako komitentem na komisní prodej zboží bylo zjištěno, že se podle v čl. 8 touto smlouvou nahrazuje v plném rozsahu komisionářská smlouva č. 2013 [číslo] ze dne [datum], kontaktní osobou komitenta je paní [celé jméno svědkyně] Smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu obou stran. Komisionářská smlouva č. 2013 [číslo] tímto tedy zanikla. žalobkyně doložila sice měsíční vyúčtování prodeje produktu žalovaného za únor 2014, dále pak za březen 2013, duben až červenec 2014, září a říjen 2014 a maily paní [příjmení] odpovídající žalobkyni jménem [anonymizováno] a.s. dne [datum] a [datum], zmiňující počet prodeje, ty však samy o sobě o celkovém počtu prodaných visaček v rozhodném období nevypovídají, proto se soud s dotazem na tento počet obrátil na [anonymizováno] a.s. a zjistil tak, že podle komisionářské smlouvy č. 2013 [číslo] ze dne [datum] bylo prodáno od [datum] do [datum] celkem 408 404 ks visaček (žalována je provize 267.456 Kč vycházející z počtu 384 567 prodaných visaček, tedy při násobku 0,85 Kč za visačku 326.882 Kč a je otázkou, přiznával –li tak žalovaný žalobkyni vždy správný počet prodaných visaček, po odpočtu uhrazené částky 59.426 Kč, správně by nárok žalobkyně činil přibližně o 20.000 Kč více - 408 404 ks x 0,85Kč = 347.143,40 Kč - [číslo] 287.717,40 Kč) za [číslo] s DPH, tedy za prodejní cenu stanovenou Přílohou [číslo] ke Komisionářské smlouvě 22 Kč za visačku, odměna [anonymizováno] a.s. činila 6,18 Kč bez DPH. Za dobu od [datum] do [datum] bylo prodáno 109 185 ks visaček v hodnotě [číslo] s DPH (při násobku 0,85 Kč by žalobkyni náležela provize 92.807,25 Kč) a za období od [datum] do [datum] bylo prodáno 957 452 ks visaček za 23.178.201 Kč s DPH (při násobku 0,85 Kč by žalobkyni náležela provize 813.834,20 Kč), celkem bylo prodáno 1 475 041 ks visaček za 34. 425.758 Kč s DPH, z nichž by celková provize žalobkyně činila cca 1.253.784,80 Kč, žalována je částka 1.174.097 Kč. podle nepodepsaného dopisu Ing. [jméno] [příjmení] adresovaného jednateli žalovaného se na něj obrátila žalobkyně s žádostí o pomoc. Jednání s [anonymizováno] o spolupráci s žalovaným pak bylo iniciativou senátora. Podle názoru soudu by nebylo v rozporu s ujednáním smlouvy, jakých prostředků žalobkyně ke splnění závazků ze smlouvy použije, tedy, že využila zapojení se tehdejšího senátora do jednání o jejím uzavření. Důležité je, šlo -li o nápad žalobkyně, k jehož realizaci využila přímluvy Ing. [příjmení], který v nepodepsaném podání (za předpokladu, že jde skutečně o podání Ing. [příjmení]) vyzývá zástupce statutárního žalovaného k dodržení Smlouvy o obchodním zastoupení a uvádí, že jednání s [anonymizováno] o spolupráci s žalovaným bylo jeho iniciativou, kdy přistoupil k tomuto problému jako ke všem podnikům, které jej požádaly o pomoc. Dopis tak budí pochybnosti, že šlo o iniciativu žalobkyně a není ani odpovědí na skutečnost, že podle znění Smlouvy o obchodním zastoupení měla žalobkyně pro žalovaného zajistit uzavření kupních smluv a žádná taková smlouva nebyla jejím prostřednictvím realizována. z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky ve výši 267.456 Kč do 7 dnů, dále k doložení soupisu kupních smluv, faktur, objednávek a výpočtu částky provize od [datum] do [datum]. Uvedla, že od [datum] byla uzavřena Smlouva o obchodním zastoupení v souvislosti s Komisionářskou smlouvou uzavřenou mezi žalovaným a [anonymizováno], že má nárok na 0,85 Kč z prodejní ceny, smlouva bude v platnosti po dobu platnosti komisionářské smlouvy a žalovaný řádně odměnu nevyplácel. Ukončen byl pracovní poměr účastníků, ale Smlouva o obchodním zastoupení a Komisionářská smlouva vypovězeny nebyly, stále platí a žalovaný je povinen vyplácet žalobkyni 0,85 Kč za každou visačku. svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], jednající za [anonymizováno] a.s. v souvislosti s navázáním obchodní spolupráce si již nepamatovala, jak došlo k navázání spolupráce mezi žalovaným a [anonymizováno] s. p. zda vyhledal kontakt na [anonymizováno] s.p. jako na zákazníka žalovaného některý z účastníků či Ing. [jméno] [příjmení], ani kdo byl na jednání přítomen a kdo inicioval jednání s Ing. [příjmení], zda probíhal nějaký obchodní vztah před rokem 2013, tedy zda měl žalovaný nějakou smlouvu předjednánu s [anonymizováno] s.p. ještě dříve, než se o její uzavření začala starat žalobkyně, ani jakou činnost vykonávala žalobkyně. Svědkyně jednala po uzavření Komisionářské smlouvy vždy s paní [celé jméno svědkyně] nebo panem [celé jméno svědka]. Myslí, že žalobkyně byla obchodní zástupkyní žalovaného, což dovozovala z její účasti na jednání, kde se žalobkyně se bavila o obchodních záležitostech vyplývajících z již uzavřených smluv. Na počátku byla svědkyně na jednání s panem [příjmení], jednou na jednání v senátu, ale nepamatovala již, co se tam dojednalo. Se svědkyní se o komisionářské smlouvě nejednalo, protože [anonymizováno] s.p. nemohla uzavírat smlouvy bez výběrového řízení. Na základě komisionářské smlouvy získávala [anonymizováno] s.p. i doplňkový sortiment. Nevěděla, kdo byl uveden v Komisionářské smlouvě jako kontaktní osoba. Uvedla, že kontaktní osobou v komisionářské smlouvě může být ten, kdo jednal o smlouvě jménem smluvní strany, tedy kdo je jako kontaktní osoba tady uveden. Většinou jde o obchodního zástupce či zaměstnance smluvní strany, údaj o kontaktní osobě nesouvisí s tím, kdo smlouvu uzavřel. Jinak svědkyně nevěděla nic k tvrzením, že by bylo kromě uzavření komisionářské smlouvy mezi žalovaným a [anonymizováno] s.p. jednáno o možnosti uzavření kupní smlouvy, zda před uzavřením komisionářské smlouvy ze dne [datum] byla tato smlouva předjednána, uvedla, že s někým jednali, neví s kým, předpokládá, že jednali s paní [celé jméno svědkyně] a panem [celé jméno svědka], když smlouvu podepsal, tedy nic o tomto nevěděla s určitostí, jde pouze o předpoklad svědkyně. Nevěděla, měla-li žalobkyně zajistit uzavření smlouvy komisionářské či kupní, nic nevěděla o Smlouvě o obchodním zastoupení ze dne [datum] ani o provizi a částečných platbách podle ní, jaké zákazníky a jakou činnost měla žalobkyně pro žalovaného zajistit, ani o tom, jakou vykazovala žalobkyně iniciativu před a po uzavření komisionářské smlouvy, s kým dalším jednala a jakou činnost v souvislosti s komisionářskou smlouvou vykonávala. Výpovědí svědkyně bylo prokázáno, že v její přítomnosti se na jednáních žalobkyně bavila o obchodních záležitostech vyplývajících z již uzavřených smluv. Tvrzení žalobkyně o její zásluze na uzavření některé z nich a už vůbec na uzavření kupní smlouvy, nepotvrdila. svědkyně [jméno] [příjmení], zaměstnankyně [anonymizováno] s.p., komunikující s účastníky o komisním prodeji, si rovněž nepamatovala, jakým způsobem došlo k navázání spolupráce mezi žalovaným a [anonymizováno] s.p., ani kdo byl prvním zájemcem o uzavření komisionářské smlouvy, šlo-li o inciativu žalobkyně nebo byla –li tato smlouva jinak předjednána. Ze schůzky vyplynulo uzavření komisionářské smlouvy, kterou svědkyně dostala za úkol připravit, neví, jestli jednal pan [celé jméno svědka] za žalovaného s [anonymizováno] s.p. již dříve. Svědkyně má za to, že žalobkyně figurovala i v přípravě smlouvy, možná místo majiteli žalovaného posílala maily paní [celé jméno svědkyně], u níž již neví, že figurovala v mailech ani jakou pozici ve firmě žalovaného zastávala. Svědkyně tehdy jednala z pozice obchodního manažera, konečné slovo o uzavření smlouvy měla Ing. [příjmení], která smlouvu podepsala, což musela mít schváleno od vedení [anonymizováno]. Od schůzky do uzavření komisionářské smlouvy její návrh posílala účastníkům, myslí, že s nikým dalším nejednala. Z pohledu svědkyně se o zakázku po uzavření komisionářské smlouvy starala žalobkyně. Po uzavření komisionářské smlouvy spočívala iniciativa žalobkyně v tom, aby [anonymizováno] s.p. dostala požadované množství sortimentu podle objednávek, na Velikonoce a Vánoce vytvářeli vzorky, které posílala žalobkyně ke schválení, starala se, aby bylo víc vůní a vzorů aromavisaček o svátcích a svědkyně myslí, že to pomáhalo k jejich vyššímu prodeji. Ke své mailové komunikaci s žalobkyní (na čl. 99 – 101 spisu z [datum] a [datum]) uvedla, že žalobkyni sdělovala stav prodeje, protože to vyplývalo s komisionářské smlouvy a protože myslí, že té době probíhala soutěž mezi regiony [anonymizováno] s.p. na prodej aromavisaček. Tyto informace přestala žalobkyni poskytovat, protože ředitelka Ing. [jméno] [příjmení] přerozdělila náplň práce a svědkyně již toto nedělala, k ukončení komunikace s žalobkyní nebyl žádný zvláštní důvod. S uspořádáním motivačních soutěží přišel dodavatel, tedy žalovaný, za něhož jednala žalobkyně, ale [anonymizováno] s.p. to musela schválit. Svědkyně se s žalobkyní potkala asi 2x, v průběhu soutěže jí posílala asi 2x týdně mail. Svědkyně jednala i s majitelem firmy žalovaného, ale asi jen jednou, kromě aromavisaček žalovaný v té době nic jiného [obec] poště nedodával. Svědkyně byla u [anonymizováno] v pozici obchodního manažera a na prodej zboží uzavírali pouze komisionářské smlouvy. Jinak se svědkyně již nedokázala vyjádřit k dotazům, týkajícím se ještě jiné schůzky, které by se zúčastnila ani o tom, s kým za žalovaného jednala v období po uvedené schůzce do uzavření komisionářské smlouvy, čí iniciativou byla soutěž, ale určitě na tom měly zájem obě smluvní strany. Nevěděla, že by bylo kromě uzavření komisionářské smlouvy jednáno o možnosti uzavření kupní smlouvy. Na schůzce v kanceláři Ing. [příjmení] o komisionářské smlouvě přítomna nebyla a neví o jeho roli v jednání o komisionářské smlouvě. Nebyla ani u jednání o uzavření Smlouvy o obchodním zastoupení ze dne uzavřené [datum], nic o ní neví, stejně jako o sjednané provizi a jejím placení. ani svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], pracující v roce 2013 u [anonymizováno] s.p. jako ředitel sekce retailového korporátního obchodu, si již nepamatoval na navázání spolupráce mezi žalovaným a [anonymizováno] s.p., kdo jako první vyhledal [anonymizováno] jako zájemce o komisionářskou smlouvu, zda Komisionářská smlouva ze dne [datum] byla uzavřena na základě inciativy žalobkyně ani o tom, že by žalovaný měl tuto smlouvu předjednánu. Kromě uzavření komisionářské smlouvy bylo jednáno také o možnosti uzavření kupní smlouvy, tedy byla učiněna nabídka, neví už, kým, ale [anonymizováno] v té době kupní smlouvy neuzavírala kromě kupních smluv na základní sortiment, jako byly např. obálky a balící krabice. Nepamatuje si, zda již před uzavřením Komisionářské smlouvy jednal o jejím uzavření jednatel žalovaného pan [celé jméno svědka] dříve než žalobkyně a žalovaný tak měl komisionářskou smlouvu s [anonymizováno] předjednánu dříve, než se o její uzavření začala starat žalobkyně ani měla-li žalobkyně zajistit uzavření komisionářské či přímo kupní smlouvy s [anonymizováno], kdy by žalovaný [příjmení] poště zboží uvedené v komisionářské smlouvě přímo prodával, ani jak probíhal první kontakt ohledně uzavření komisionářské smlouvy, tedy kdo [anonymizováno] jako zájemce o uzavření smlouvy jako první vyhledal. Na schůzce v kanceláři Ing. [příjmení] ohledně komisionářské smlouvy byl přítomen i s Ing. [jméno] [příjmení], odpovědnou za retailový prodej ČP, neví již, kdy to bylo ani kdo byl iniciátorem setkání, pamatuje si, že Ing. [příjmení] podpořil uzavření smlouvy s odvoláním na podporu zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob. Předpokládá, že předmětem schůzky u Ing. [příjmení] byl prodej aromavisaček a Ing. [příjmení] uzavření kontraktu podpořil. Na nikoho ze strany žalovaného si nepamatuje a ani na to, že by před setkáním u Ing. [příjmení] probíhala nějaká spolupráce či jednání mezi [anonymizováno] s. p. a žalovaným. Již si nepamatuje si, zda byl přítomen jednání účastníků o uzavření Smlouvy o obchodním zastoupení ze dne [datum] či kdo tuto smlouvu koncipoval, jaké zákazníky měla konkrétně žalobkyně pro žalovaného na jejím základě zajistit, jakým konkrétním způsobem měla být realizována její činnost v souvislosti s touto smlouvou, jak spolupůsobila při sjednávání smluv o prodeji zboží, jakou další iniciativu po uzavření Komisionářské smlouvy vedoucí ke zvýšení prodeje aromavisaček koncovým zákazníkům vykazovala, tedy jak dál starala o zakázku, neví nic ani o placení provize podle smlouvy. Běžnou správu tohoto vztahu spravovala Ing. [jméno] [příjmení] či její tým. svědkyně [celé jméno svědkyně], obchodní ředitelka žalovaného uvedla, že v roce 2008 oslovila [anonymizováno] se žádostí o spolupráci s chráněnou dílnou žalovaného, který měl nějaké požadavky z Úřadu práce. [obec] se za [anonymizováno] s paní [příjmení] a dozvěděla se tam podmínky komisionářského prodeje. Spolupráci formou komisionářské smlouvy však žalovaný nemohl profinancovat, šlo o miliony, které by se začaly vracet až časem. V roce 2009 si u žalovaného [anonymizováno] objednala visačky a později visačky i pro zaměstnance jako reklamní předmět. Protože žalovaný později na spolupráci finanční prostředky již měl, pan [celé jméno svědka] chtěl zkusit jednání znovu a svědkyně proto jela v lednu nebo v únoru 2013 na [anonymizováno], kde jednala s paní [příjmení] a paní [příjmení] o zahájení spolupráce formou komisního prodeje. Ty jí řekly, že nemohou samy o tomto rozhodnout, projekt se jim líbil a požádaly o schůzku. V květnu 2013 proběhla schůzka s ředitelem [anonymizováno], kde se domluvili na spolupráci formou komisního prodeje. Kontakt na jednání s generálním ředitelem [anonymizováno], kterým byl pan [příjmení] [příjmení], dodal svědkyni pan [jméno] [příjmení]. Komisionářská smlouva se měla podepsat v červenci 2013, protože v červnu měla paní [příjmení] dovolenou a první týden v červenci i svědkyně. Dne [datum] jela svědkyně za účelem uzavření komisionářské smlouvy s panem [celé jméno svědka] a s žalobkyní na schůzku, na které byla přítomna i paní [příjmení]. Svědkyně přivezla komisionářskou smlouvu již v květnu 2013, protože z důvodu změny zákonných ustanovení se znění konceptu smlouvy ze dne [datum] nemohlo použít. Pak už se jen dopilovávaly technické věci. O uzavření Smlouvy o obchodním zastoupení svědkyně neví, ví jenom, že žalobkyně pořád mluvila o tom, že dokáže překlopit komisionářskou smlouvu na smlouvu kupní, což se nestalo. Svědkyně neví o tom, že by žalobkyně měla možnost zajistit přímý prodej zboží žalovaného s [anonymizováno]. Byla chudák, často marodila s nervy, často nepřijela do práce, měla dítě a podle svědkyně hrála o čas, aby měla práci. Náplň práce žalobkyni stanovila svědkyně, šlo o drobné pracovní úkony, protože více toho schopná nebyla. Protože šlo o matku s malým dítětem, byla s ní přesto s pracovní smlouva prodloužena. V posledním čtvrtletí roku 2014 už komunikace mezi žalobkyní a [anonymizováno] nešla, práci paní [příjmení] převzala paní [příjmení] a zatímco v roce 2014 se prodalo přes [anonymizováno] 300 000 ks visaček, pak poté co svědkyně všechno předělala, se prodej zvedl na téměř 900 000 ks visaček. Jízdy uvedené v knize jízd podnikla svědkyně za účelem cesty k jednání o komisionářské smlouvě s [anonymizováno]. V roce 2015 uzavřel žalovaný s [anonymizováno] novou komisionářskou smlouvu a původní komisionářská smlouva byla ukončena a nahrazena smlouvou novou. [příjmení] visaček na aromaterapii byly změněny na řadu [příjmení] [jméno] a měnila se i procentní výše provize z prodeje pro [anonymizováno] O tuto změnu žádal žalovaný již někdy v prosinci 2014, protože s žalobkyní to již nebylo možné, nekomunikovala, což na firmu vrhalo špatné světlo.

14. Výslechem žalobkyní navržených svědků ani důkazy listinnými tvrzení žalobkyně o vzniku jejího nároku prokázáno nebylo. Protože se k možnosti uzavírání smluv kupních či komisionářských [anonymizováno] s.p. v předmětném období se vyjádřili svědkové, nebyl tedy proveden důkaz dotazem na generálního ředitele [anonymizováno], případně jeho výslechem, uvedená skutečnost ostatně plyne i v vyjádření obou účastníků. Navržený důkaz výslechem svědka senátora Ing. [jméno] [příjmení] soud neprovedl z důvodu jeho úmrtí dne [datum].

15. Na výslechu zaměstnankyně [anonymizováno] s.p. [jméno] [příjmení] žalobkyně netrvala, navíc se tato měla dle podání ze dne [datum] vyjádřit k vyúčtování prodeje visaček a jeho zasílání žalobkyni, ale kromě toho, že bylo sdělením [anonymizováno] s.p. zjištěno, kolik visaček bylo za rozhodné období prodáno, není zasílání zpráv o prodeji žalobkyni pro toto řízení zcela směrodatné.

16. Soud neprovedl ani výslech svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] vzhledem k popisu skutkového děje žalobkyní, tj. že pro žalovaného žádnou kupní smlouvu s [anonymizováno] ani jiným zájemcem neuzavřela a že jí byla již při jednání v kanceláři Ing. [příjmení] předložena k prostudování komisionářská smlouva. Svědek měl podle žalobkyně vypovídat i k tomu, že se žalobkyně snažila kontaktovat i jiné osoby za účelem uzavření smlouvy s žalovaným, nicméně za pouhou snahu neměla být podle Smlouvy o obchodním zastoupení provize placena. Navíc se navržený svědek na adrese uvedené v Centrální evidenci obyvatel ani na jiné uvedené v ISAS zdejšího soudu podle sdělení pošty nezdržuje, ač podle žalobkyně se Ing. [příjmení] na sdělené adrese zdržuje. Není tedy pravdou, že důkaz výslechem svědka [příjmení] [příjmení] nebyl připuštěn, svědek se pouze nedostavil, když na adrese, kde má bydlet, poštu nepřebírá.

17. Soud nevyhověl žádostí právního zástupce žalobkyně o prodloužení lhůty k doplnění tvrzení a důkazů a k vyjádření podání žalovaného ze dne [datum], byť nebylo žalobkyni před jednáním doručeno, ač tak podle pokynu soudce ze dne [datum] učiněno být mělo, uvedeném podání však žalovaný žádné zásadní nové skutečnosti neuvedl, pouze obšírně rozvedl údaje již dříve prezentované ve vyjádření či u jednání. Opětovně namítl neplatnost Smlouvy o obchodním zastoupení a uvedl, že žalobkyně pro něj žádného zájemce nevyhledala, takže s ním žalovaný nemohl uzavřít kupní smlouvu, ani komisionářská smlouva nebyla uzavřena se zájemcem osobně vyhledaným žalobkyní, dále že komisionářskou smlouvu s [anonymizováno] s.p. měl žalovaný předjednánu již dříve, že žalobkyně slíbila zajistit uzavření kupní smlouvy namísto předjednané komisionářské smlouvy, že účast žalobkyně na jednáních spočívala v plnění povinností z pracovního poměru a ne v plnění povinností obchodního zástupce. Nově žalovaný uvedl v podání ze dne [datum] jen to, že první pokus o navázání obchodní spolupráce s [anonymizováno] s.p. učinil již v roce 2008, k čemuž by se žalobkyně sotva mohla vyjádřit, když u žalovaného pracovala až od roku 2012, stejně jako k tomu, že Komisionářská smlouva z roku 2013 zcela zanikla a byla nahrazena smlouvou č. 2015 [číslo] ze dne [datum], kdy již žalobkyně u žalovaného nepracovala a o uvedeném jí sotva mohlo být něco znáno. Dále se žalovaný v podání ze dne [datum] zabýval náležitostmi smlouvy o obchodním zastoupení (§ 652 obchodního zákoníku) a smlouvy o zprostředkování (§ 642 obchodního zákoníku), kdy i bez tohoto je ze znění smlouvy zřejmé, že smlouva označovaná jako Smlouva o obchodním zastoupení je jiným typem smlouvy.

18. Žalobkyně správně uvádí, že předmětem řízení je spor ze smlouvy, jejímž předmětem bylo zajištění uzavření určitého typu smlouvy, protože žalobkyně se skutečně zavázala vyhledávat zájemce o uzavření určitého typu smlouvy, a sice smlouvy kupní. Znění smlouvy označené jako Smlouvy o obchodním zastoupení je na několika místech nejasné a vyvolává pochybnosti, zda jí strany uzavřely skutečně Smlouvu o obchodním zastoupení ve smyslu ust. § 652 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do [datum]. Není však odpovídají údaj žalobkyně, že Smlouvu o obchodním zastoupení předkládal žalovaný sám a nemůže se tak její neplatnosti proto dovolávat, protože podle shodného vyjádření účastníků u jednání dne [datum] byla tato smlouva výsledkem vzájemného jednání a byla sestavena stranami společně. Podle § 652 odstavec 1 cit. zákona se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv (dále jen "obchody") nebo sjednávat a uzavírat obchody jménem zastoupeného a na jeho účet. Při formulaci smlouvy bylo uvedeno, že předmětem činnosti žalobkyně jako zástupce je pouze její činnost spočívající ve vyhledávání zájemců o uzavření kupních smluv, jež poté uzavře sám žalovaný jako zastoupený. Žalobkyně neměla jako zástupce či mandatář sjednávat a uzavírat kupní smlouvy jménem žalovaného jako zastoupeného na jeho účet. [příjmení] bylo možno smlouvu uzavřenou dne [datum] hodnotit jako smlouvu o obchodním zastoupení, musela by být sjednána dlouhodobá soustavná opětovná aktivní činnost žalobkyně s cílem umožnit žalovanému další uzavírání kupních smluv (pokud by touto dlouhodobou opakovanou činností neměla být iniciativa žalobkyně na zvyšování prodeje visaček prostřednictvím tvrzeného organizování motivační soutěže v prodeji aromatických visaček a zajišťování pravidelné kontroly poboček, v jejichž důsledku koncoví zákazníci visačky kupovali a žalobkyni by pak dle § 660 vznikl uzavřením kupních smluv mezi žalovaným a 3. osobami nárok na provizi- to však ze Smlouvy o obchodním zastoupení neplyne a žaloba tak ani nebyla postavena). Pokud však měla žalobkyně dle svého tvrzení smlouvou označenou jako Smlouva o obchodním zastoupení zajistit pouze jediného koncového zákazníka, a to [anonymizováno] s.p., pak smlouva postrádá prvek dlouhodobosti, soustavnosti a opětovnosti. Pokud by žalobkyně měla pro žalovaného dle § 661 obstarat jen příležitost, aby mohl s 3. osobou uzavřít obchod s určitým obsahem, vznikl by žalobkyni nárok na provizi již obstaráním této příležitosti. Tady však žádný určitý obsah obchodu nebyl sjednán. Podle názoru soudu nejde o smlouvu o obchodním zastoupení se sjednáním dlouhodobé soustavné opětovné aktivní činnosti žalobkyně s cílem umožnit žalovanému uzavírání kupních smluv, ale spíše o jednorázovou činnost, upravenou dle ust. § 642 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 jako smlouva o zprostředkování, kterou se žalobkyně jako zprostředkovatel zavazuje, že bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby žalovaný jako zájemce měl příležitost uzavřít určitou smlouvu s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit žalobkyni jako zprostředkovateli úplatu (provizi), na kterou jí dle § 644 vzniká uzavřením smlouvy, jež je předmětem zprostředkování. K tomuto závěru vede soud skutečnost, že dle čl. II. smlouvy označené jako Smlouva o obchodním zastoupení je uzavřena v souvislosti s uzavřenou smlouvou s [anonymizováno], tedy patrně jen v souvislosti s navazující Komisionářskou smlouvou, jinou činnost ve vztahu k jinému zájemci žalobkyně nevykonávala.

19. Ačkoli je Smlouva označovaná jako Smlouva o obchodním zastoupení zčásti v podstatě citací ust. § 652 násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do [datum], nevykazuje znaky typické pro tento typ smlouvy, ale znaky typické pro smlouvu zprostředkovatelskou, popř. by ji bylo možno hodnotit jako smlouvu inominátní, což by však odporovalo usnesení Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 2093/2009, podle něhož „ Jestliže je ze skutkových zjištění, resp. obsahu smlouvy zřejmé, že smlouva obsahuje všechny podstatné části smlouvy pojmenované v § 652 odst. 1 obch. zák., tak není možné, aby si smluvní strany platně sjednaly jinou pojmenovanou smlouvu, či smlouvu nepojmenovanou, jestliže smluvní ujednání obsahuje podstatné části konkrétní pojmenované smlouvy obsažené v obchodním zákoníku“. Už to, že Smlouva o obchodním zastoupení měla podle svého znění i podle výpovědi žalobkyně zajistit pouze jediného koncového zákazníka, a to [anonymizováno] s.p., je popřením prvku dlouhodobosti, jako jedné z náležitostí smlouvy o obchodním zastoupení. Z ustanovení obchodního zákoníku upravujících smlouvu o obchodním zastoupení použili účastníci většinu citací uvedených v čl. I., III. a IV. smlouvy. Pokud by jejich (ovšem platně neprojevenou vůlí) bylo uzavření smlouvy o obchodním zastoupení, pak podle § 662a odstavec 1 zákona č. 513/1991 Sb. zastoupený předá obchodnímu zástupci výkaz o dlužné provizi nejpozději poslední den měsíce následujícího po čtvrtletí, ve kterém se stala splatnou. Tento výkaz obsahuje hlavní složky, na základě kterých byla provize vypočítána. Podle § 662a odstavec 2 obchodní zástupce je oprávněn požadovat, aby mu byly poskytnuty veškeré údaje, zejména výpis z účetních knih, které má zastoupený k dispozici a které obchodní zástupce potřebuje k ověření výše provizí, které mu náleží. Podle § 662a odstavec 3od ustanovení odstavců 1 a 2 se lze dohodou odchýlit jen ve prospěch obchodního zástupce. Citované ustanovení odražené v čl. I [číslo] smlouvy výslovně konkrétně určuje povinnosti zastoupeného k tomu, aby bylo možno ověřit správnost výše vyplácené provize. Dané ustanovení ukládá zastoupenému, aby zástupci předal výkaz o dlužné provizi obsahující její hlavní složky, a to nejpozději poslední den měsíce následujícího po čtvrtletí, ve kterém se stala splatnou. Současně odst. 2 opravňuje obchodního zástupce požadovat poskytnutí veškerých údajů, zejména výpisu z účetních knih zastoupeného, jež potřebuje obchodní zástupce k ověření výše svých provizí. Přestože je znění citovaných odstavců 1 a 2 dispozitivní, ochranu obchodního zástupce zajišťuje kogentní třetí odstavec, podle něhož se od ustanovení odstavců 1 a 2 lze dohodou odchýlit jen ve prospěch obchodního zástupce. Citované ustanovení chrání zástupce před neodůvodněným odkladem výplaty provize ze strany zastoupeného a před neochotou poskytnout zástupci údaje, z nichž by si výši své provize ověřil. Je tedy otázkou, splnil-li žalovaný povinnost předat žalobkyni podklady pro výpočet dlužné provize se složkami, jak byla vypočítána, výpis z účetních knih k ověření výše provize- tolik jen na okraj k námitce žalovaného, že žalobkyně nepodávala zprávu o vývoji trhu a své závazky ze smlouvy přes opakované výzvy neplnila, že nikdy nevyhotovila vyúčtování, které bylo podmínkou výplaty provize.

20. Vzhledem k souběhu pracovní smlouvy uzavřené mezi účastníky od [datum] do [datum] na pozici žalobkyně jako obchodního zástupce v pracovním poměru sjednaném na dobu neurčitou a smlouvy označené jako Smlouva o obchodním zastoupení ze dne [datum] je obtížné rozlišit, jakou konkrétní činnost žalobkyně na které pozici dělala. Podle Smlouvy o obchodním zastoupení i shodného sdělení stran měla vyhledávat zájemce o uzavření kupní smlouvy na dodávku aromatických visaček a dalších produktů chráněné dílny žalovaného a spolupůsobit při sjednávání smlouvy o prodeji, byť se snaží tvrdit, že svůj závazek splnila v podobě zásluhy o uzavření Komisionářské smlouvy, díky které se prodávaly výrobky žalovaného v komisním prodeji, takto smlouva koncipována není a pokud tím bylo myšleno, že měla vyvíjet činnost směřující ke sjednání a uzavření Komisionářské smlouvy a v návaznosti na ni k uzavření kupních smluv s koncovými zákazníky [anonymizováno], kdy se žalobkyně snažila za tímto účelem vymýšlet způsoby motivace pro zaměstnance [anonymizováno] ke zvýšení prodeji či zvýšit atraktivitu zboží pro koncové zákazníky, pak měla být takto složitá konstrukce smluvně ošetřena. Nelze požadovat po soudu, aby zjevně neprojevenou vůli stran sám konstruoval z neurčitých smluv či jejich pasáží. Soud může výkladem obsah právního úkonu pouze zjišťovat, ne jej doplňovat. Ač žalobkyně tvrdila, že k uzavření došlo z její iniciativy opakovaně k uzavření kupních smluv ve prospěch žalovaného a na základě jejího osobního přičinění byla uzavřena Komisionářská smlouva s [anonymizováno] s.p., svá tvrzení neprokázala. Uvedla, že na jednání u Ing. [příjmení] bylo přítomným vysvětleno, že [anonymizováno] s.p. nikdy neuzavírá kupní smlouvy a bere zboží pouze do komise, v tom případě se neměla Smlouvou o obchodním zastoupení zavazovat k vyhledat zájemce o uzavření kupní smlouvy ale smlouvy jiného typu smluv, když obě strany ještě před uzavřením Smlouvy o obchodním zastoupení věděly, že [anonymizováno] s.p. kupní smlouvu neuzavře. Už v kanceláři Ing. [příjmení] dostala žalobkyně dle svého tvrzení k prostudování návrh komisionářské smlouvy, na které se měla [anonymizováno] s.p. domluvit s žalovaným, což znamená, že jakási verze Komisionářské smlouvy existovala již před Smlouvou o obchodním zastoupení. Žalobkyně dle svého tvrzení vykonávala tuto aktivitu jako nezávislý podnikatel, nemůže se tak odvolávat na své slabší postavení např. v pozici spotřebitele, živnostenské oprávnění má od [datum] Smlouvy by tak měly být koncipovány způsobem, nevzbuzujícím pochyby, k čemu jejich vztah směřoval, ne vytvářet půdu pro konflikty a očekávat, že bude v budoucnu předmětem zkoumání, jaká byla vlastně vůle jednajících. Smlouva o obchodním zastoupení byla uzavřena za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013. Pokud by tedy smlouva označená jako Smlouva o obchodním zastoupení neměla být posuzována podle znaků, z nichž lze dovodit, že mělo jít spíše o smlouvu o zprostředkování, podle které žalobkyně měla pro žalovaného zprostředkovat uzavření kupní smlouvy a nikoli smlouvy jiné, případně by bylo možno uvažovat o smlouvě nepojmenované dle § 269 odst. 2 obch. zák., ovšem jen za předpokladu, že by nevykazovala znaky jiné, zákonem upravené smlouvy o zprostředkování. Tvrdí-li žalobkyně, že z uzavřené smlouvy plyne její nárok na provizi již jen z toho, že svůj závazek splnila v podobě zásluhy o uzavření Komisionářské smlouvy, díky které se dostaly výrobky žalovaného ke koncovým zákazníkům, tedy že došlo v konečné fázi i k uzavření kupních smluv s jednotlivými dílčími zákazníky [anonymizováno] s.p., pak takovýto způsob kontraktu nebyl smluvně nijak ošetřen. Nejasné a nesmyslné je i ujednání o nároku na„ 0,85 Kč z prodejní ceny“ namísto z každého kusu prodané visačky, i když zřejmě takto mělo být ujednání o způsobu výpočtu provize myšleno. Žalobkyně uvedla, že na základě Smlouvy o obchodním zastoupení začala vyvíjet pro žalovaného činnost směřující ke sjednání a uzavření obchodu, dovozuje-li však svůj nárok z uvedené smlouvy, pak je důležitá její aktivita směřující k uzavření kupních smluv žalovaným po datu [datum], ne před ním. Pokud se žalobkyně zavázala vyhledávat zájemce o uzavření kupní smlouvy spolupůsobit při sjednávání smlouvy o prodeji předmětu obchodu mezi třetí stranou (zájemcem) a zastoupeným (žalovaným), pak zadání nesplnila a nárok na odměnu jí nevznikl. Smlouva o obchodním zastoupení měla zajistit pouze jediného koncového zákazníka, a to [anonymizováno] s.p, ale v čl. II zmiňuje, že se uzavírá v souvislosti s již uzavřenou smlouvou s [anonymizováno], dokonce podle sdělení žalobkyně dostala text komisionářské smlouvy k prostudování již u jednání u Ing. [příjmení], které předcházelo Smlouvě o obchodním zastoupení, což dává za pravdu žalovanému, že komisionářská smlouva ve s [anonymizováno] s.p. byla předjednána již dříve, což ostatně potvrdila i svědkyně [celé jméno svědkyně]. Jde sice o svědka, který je v pracovním vztahu s žalovaným, nicméně o jednání o uzavření komisionářské smlouvy vypovídá i e- mailová komunikace žalovaného se zaměstnanci [anonymizováno] s.p.

21. Žalobkyně potvrdila, že jednatel žalovaného pan [celé jméno svědka] měl zájem o přímý prodej. Uvedla ale, že v kanceláři Ing. [příjmení] dostala k prostudování návrh smlouvy komisionářské, na které se měla [anonymizováno] domluvit s žalovaným. Žalobkyně jednou uvedla, že ji napadlo požádat o spolupráci Ing. [příjmení], který na její žádost zorganizoval kontakt na [anonymizováno] s.p. a toto jednání podle opakovaného sdělení proběhlo ještě předtím než byla sepsána a podepsána Smlouva o obchodním zastoupení, podruhé zas, že jednání u Ing. [příjmení] následovalo po uzavření Smlouvy o obchodním zastoupení, a to v době, kdy již byl zákazník pro žalovaného, [anonymizováno] s.p. zajištěn. Na jednání u Ing. [příjmení] tedy již měl podle žalobkyně existovat návrh komisionářské smlouvy, kterou obdržela k prostudování.

22. Podle čl. III./7 Smlouvy o obchodním zastoupení má žalobkyně nárok na provizi i v případě uzavření obchodu s 3. osobou, kterou získala ještě před uzavřením této smlouvy, nárok zaniká, nestalo-li se tak jejím přičiněním. Navrhl-li žalobkyni podle její výpovědi [anonymizováno] s.p. jako zákazníka Ing. [příjmení] a bylo-li i podle nepodepsaného dopisu Ing. [příjmení] uzavření Komisionářské smlouvy jeho iniciativou a navíc již dříve předjednanou žalovaným, který měl v kontextu s žalobkyní zájem o sjednání možnosti uzavírat smlouvy kupní, pak je otázkou, v čem pak spočívala aktivita žalobkyně a jaké kupní smlouvy byly díky ní uzavřeny, když sama uvedla, že jiného zákazníka nenašla. Tvrdí-li žalobkyně, že měla za žalovaného uzavírat Komisionářskou smlouvu, měla být v záhlaví smlouvy označena jako osoba jednající za žalovaného a měla by k tomu být také zmocněna. Žalobkyně netvrdí a ani není schopna prokázat, jaké smlouvy byly uzavřeny, jakou činnost k jejich uzavření měl učinit, ujednáním Smlouvy o obchodním zastoupení nedává konkrétní obsah, když chybí prvek činnosti směřující k uzavírání smluv s koncovými zákazníky. Žalobkyně uvedla, že se měla po uzavření Smlouva o obchodním zastoupení na jejím základě starat v rámci komisionářské smlouvy o prezentaci zboží, kontrolovat, zda je na poštách zboží vystavováno a vymýšlela motivační soutěže pro zástupce pošty na pobočkách, a to na základě dohody s paní [příjmení], zástupkyní [anonymizováno] s.p. a nikoli s žalovaným. Pak ale tato činnost dohodnutá s pracovnicí [anonymizováno] nemůže být ani teoreticky plněním čl. I/2 Smlouvy o obchodním zastoupení, podle kterého měla žalobkyně spolupůsobit při sjednávání smlouvy o prodeji předmětu obchodu mezi třetí stranou (zájemcem) a zastoupeným.

23. Žalobkyně uhradila na soudním poplatku částky 13.373 Kč a 9.066 Kč, celkem 22.439 Kč. Z žalované částky 1.174.097 Kč činí soudní poplatek 58.705 Kč, žalobkyni bylo usnesením č. j. 6C 9/2015- 232 přiznáno osvobození od placení soudních poplatků v rozsahu 80 %. Na soudním poplatku tak měla uhradit částku 11.741 Kč, proto se jí vrací přeplatek ve výši 10.698 Kč.

24. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má ve věci plně úspěšný žalovaný právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalobkyni. Náhrada je tvořena odměnou 143.220 Kč za 11 úkonů právní služby po 13.020 Kč podle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (převzetí právního zastoupení ze dne [datum], podání vyjádření ze dne [datum] a ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] přesahující dobu 2 hodin, účast na jednání dne [datum] přesahující dobu 2 hodin, další porada s klientem přesahující 1 hodinu konaná dne [datum] a účast na výslechu svědků dožádanými soudy dne [datum], dne [datum] a dne [datum], náhradou 3.300 Kč za 11 paušálů po 300 Kč podle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, náhradou cestovních nákladů 8.650 Kč, z toho 3.040 Kč za cestu z [obec] k Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne [datum] (při cestě dlouhé celkem 518 km, zjištěné průměrné spotřebě nafty 5,4 l [číslo] km, její ceně 27,20 Kč l podle § 4 písm. c) vyhl.č. 589/2020 Sb. paušálu 4,40 Kč 1 km podle § 1 písm. b) citované vyhlášky), 1.502 Kč za cestu z [obec] k Okresnímu soudu v Třebíči dne [datum] (při cestě dlouhé celkem256 km, zjištěné průměrné spotřebě nafty 5,4 l [číslo] km, její ceně 27,20 Kč l podle § 4 písm. c) vyhl.č. 589/2020 Sb. paušálu 4,40 Kč 1 km podle § 1 písm. b) citované vyhlášky), 4.108 Kč za cestu z [obec] k Okresnímu soudu v Teplicích dne [datum] (při cestě dlouhé celkem 700 km, zjištěné průměrné spotřebě nafty 5,4 l [číslo] km, její ceně 27,20 Kč l podle § 4 písm. c) vyhl.č. 589/2020 Sb. paušálu 4,40 Kč 1 km podle § 1 písm. b) citované vyhlášky), náhradou 3.300 Kč za promeškaný, z toho 1.100 Kč za cestu z [obec] k Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne [datum] za 11 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odstavec 1 písmeno a) a odstavec 3 advokátního tarif, 600 Kč za cestu z [obec] k Okresnímu soudu v Třebíči dne [datum] za 6 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odstavec 1 písmeno a) a odstavec 3 advokátního tarifu, 1.600 Kč za cestu z [obec] k Okresnímu soudu v Teplicích dne [datum] za 16 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odstavec 1 písmeno a) a odstavec 3 advokátního tarifu a částkou 33.278,70 Kč na 21 % DPH z částky 158.470 Kč ([číslo] + [číslo] + [číslo] + [číslo]) podle § 14a advokátního tarifu.

25. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí 191.748,70 Kč. Tuto je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení