60 C 168/2023 - 128

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Kadlecovou, LL.M., ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Anonymizováno] o určení, že žalobkyně je dědičkou ze zákona takto:

Výrok

I. Žaloba, aby bylo určeno, že [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně], je dědičkou zůstavitele [jméno FO] ze zákona, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 19 600 Kč, ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení, že je dědičkou ze zákona po zesnulém [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum], posledně bytem [adresa], zemřelém dne [datum] (dále též jen „zůstavitel“), a to ve třetí dědické třídě. Žalobkyně žalobu odůvodnila tvrzením, že byla usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum], č. j. [spisová značka], odkázána k tomu, aby podala žalobu proti žalované, která byla označena jako závětní dědička po zůstaviteli. Žalobkyně dále uvedla, že zůstavitel zanechal pořízení pro případ smrti, a to závěť ze dne 18. 2. 2020 sepsanou formou notářského zápisu [tituly před jménem] [jméno FO], notářským kandidátem, zástupcem [tituly před jménem] [jméno FO], notářky v Praze, [Anonymizováno] (dále jen „závěť), kterou zůstavitel povolal k dědění žalobkyni, žalovanou a [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa] (dále též jen „[jméno FO] či [jméno FO]“). [jméno FO] byla shora uvedenou závětí povolána k dědění jednotky č. [Anonymizováno] nacházející se na adrese [adresa], zapsané na LV č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota] a č. [hodnota], k. ú. [adresa], a to včetně veškerého příslušenství a vybavení. Dále byla povolána k dědění bankovních účtů zůstavitele vedených u Trinity Bank, a. s. Žalovaná byla ustanovena náhradní dědičkou v případě, že by [jméno FO] z jakéhokoliv důvodu nedědila. Mimo jiné byla žalovaná povolána k dědění jednotky č. [Anonymizováno] nacházející se na adrese [Adresa žalobkyně], zapsané na LV č. [hodnota] a č. [hodnota], k. ú. [adresa], a to včetně veškerého příslušenství a vybavení. Žalovaná byla rovněž povolána dědičkou bankovního účtu zůstavitele č. [č. účtu], vedeného u České spořitelny, a. s. Pokud by žalovaná nedědila, tak byla jako náhradní dědička povolána žalobkyně. Žalobkyně byla pak povolána k dědění veškerého zbývajícího majetku zůstavitele, avšak pokud by žalobkyně nedědila, tak náhradní dědičkou byla povolána žalovaná. Zůstavitel však nezanechal žádný další majetek, zanechal pouze majetek, k jehož dědění byla povolána [jméno FO] a žalovaná, proto žalobkyni nezanechal žádný podíl z pozůstalosti. Následně [jméno FO] dědictví po zůstaviteli odmítla, proto jedinou dědičkou ze závěti je žalovaná. Žalobkyně namítla neplatnost závěti, neboť se domnívá, že zůstavitel neprojevil při sepisu závěti vážnou vůli, jednal pod vlivem podstatného omylu a k sepsání závěti byl donucen osobami, které jej k sepisu závěti doprovázeli. K tomuto žalobkyně dále uvedla, že byla jediným sourozencem zůstavitele, což vedlo k velmi silnému poutu mezi nimi, přičemž ji nikdy neinformoval o tom, že má v úmyslu sepsat závěť, což vypovídá taktéž o tom, že zůstavitel jednal v podstatném omylu, neboť by ji o tomto záměru určitě informoval, a to s ohledem na jejich blízký vztah. Zůstavitel byl v posledních letech svého života velmi nemocný, měl problémy s pohybem, trpěl nespavostí (na nespavost mu byly předepsány léky) a silným třasem rukou. V důsledku špatného zdravotního stavu byl zůstavitel lehce ovlivnitelný, zranitelný a náchylný k manipulaci od třetích osob. Skutečnost, že byl žalovaný k notáři doprovázen dvěma cizími osobami, kdy jedna z nich byla povolána jako dědička velké části majetku, svědčí i o možnosti, že byl na zůstavitele před sepsáním nebo při sepsání závěti vyvíjen nátlak. Taktéž podpis zůstavitele na závěti není jeho vlastnoručním podpisem, neboť neodpovídá zdravotnímu stavu a věku zůstavitele, neboť podpis je energický a chybí jakákoliv roztřesenost. Podpis nelze jednoznačně identifikovat. V daném případě mohlo dojít k oklamání notářského kandidáta, který závěť sepisoval. K tomuto žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 21 Cdo 51/2008. Dále žalobkyně uvedla, že zůstavitel v březnu 2020 prodělal operaci zhoubného nádoru ledviny a jeho poslední hospitalizace, z důvodu zápalu plic a akutního onemocnění COVID-19, trvala od 20. 9. 2023 až do jeho smrti, tj. do [datum]. K žalované žalobkyně uvedla, že se jedná o zcela cizí osobu, neboť do ČR přicestovala se svým manželem v roce 2019. Žalovaná již dne 18. 12. 2020 doprovázela zůstavitele k notáři, přičemž je velmi podezřelé, že by se zůstavitel mohl se žalovanou dostatečně seznámit a sepsat v její prospěch závěť, když od jejich seznámení a sepsání závětí uplynul teprve jeden rok. Žalobkyně taktéž poukazovala na to, že zůstavitel dědicům odkázal i majetek, který nebyl v jeho vlastnictví, a to konkrétně finanční prostředky ve výši 1 440 367 Kč, které byly sice na bankovním účtu zůstavitele, avšak patřily do vlastnictví žalobkyně, která jej měla na jeho bankovním účtu z důvodu, že tato finanční částka bude kryta tzv. pojištěním pohledávek z vkladů, kdy pravidelné úroky z těchto finančních prostředků žalobkyni zůstavitel pravidelně poukazoval na její bankovní účet, tj. nejednalo se o dar žalobkyně vůči zůstaviteli. Tyto peněžní prostředky žalobkyně získala prodejem bytové jednotky č. [Anonymizováno] zapsané v k. ú. [adresa], kdy kupní cena byla sjednána v celkové výši 7 200 000 Kč. I tato skutečnost, že zůstavitel odkázal finanční prostředky, které nebyly v jeho vlastnictví, shora uvedeným dědičkám, tak potvrzuje to, že jednal pod vlivem podstatného omylu ve smyslu § 1529 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalobkyně dále uvedla, že se zůstavitel při hovoru se žalobkyní zmínil o žalované jako o vnoučeti, což taktéž dokládá jeho manipulovatelnost a odcizení od reality. Konečně žalobkyně nezpochybnila povolání [jméno FO] jako dědičky, neboť ta byla dlouholetou kamarádkou zůstavitele.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť ji považuje za nedůvodnou a šikanózní. Na svoji obranu uvedla, že se zůstavitelem měla během posledních 14 let velmi blízký vztah. Žalovanou se zůstavitelem seznámila [jméno FO], která je vzdálenou příbuznou žalované, a to v roce 2009, když byla v ČR na dovolené se svým manželem. Od této doby se žalovaná vždy během návštěv ČR opakovaně se zůstavitelem setkávala (společně trávili čas jako rodina). Žalované bylo v roce 2007 uděleno povolení k trvalému pobytu v ČR a v roce 2017 zůstavitel udělil žalované a jejímu manželovi souhlas se zajištěním ubytování v jeho bytě na adrese [adresa]. V roce 2019 se žalovaná se svým manželem a dcerou přestěhovala do ČR, přičemž od této doby se společně se zůstavitelem a [jméno FO] pravidelně stýkali. Všichni společně oslavovali svátky, pravidelně chodili na procházky, manžel žalované opakovaně doprovázel zůstavitele a [jméno FO] do lékařských zařízení a obchodů. Žalovaná s manželem taktéž obstarávali pro zůstavitele další potřeby, platili za něj v obchodech a zajišťovali drobné opravy a údržbu jeho bytů. Žalovaná taktéž v posledních dvou letech pro zůstavitele vařila. Dne 20. 9. 2022 zavolala žalovaná zůstaviteli sanitku, neboť ji požádal o zdravotní pomoc. Následně byl žalovaný převezen do Thomayerovy nemocnice, kde mu byl diagnostikován COVID-19 a zánět plic. Žalovaná s manželem pravidelně zůstavitele v nemocnici navštěvovali. Následně byl zůstavitel převezen do Nemocnice sv. Alžběty, kdy první dva měsíce jeho pobytu platila žalovaná. Žalovaná dále uvedla, že v roce 2020 se zůstavitel připravoval na operaci ledvin, které se velmi obával. V tuto dobu se zůstavitelem bydlela [jméno FO], která se bála toho, že bude žalobkyní z bytu zůstavitele vyhozena, proto zůstavitel požádal žalovanou a jejího manžela o obstarání notáře. Následně manžel žalované a žalovaná odvezli zůstavitele a [jméno FO], která se taktéž rozhodla sepsat vlastní závěť, k notáři. Žalovaná byla přítomna prvního setkání zůstavitele s notářem. Na druhém setkání proběhlo sepsání závěti se zůstavitelem, avšak tohoto setkání již žalovaná přítomna nebyla. Zůstavitel nebyl při sepisování závěti pod žádným nátlakem, byl způsobilý nabývat práva a povinnosti. Žalovaná dále uvedla, že zůstavitel byl při sepisování závěti identifikován, proto námitka žalobkyně o pravosti podpisu je zcela lichá. Žalovaná se taktéž dozvěděla, že po sepsání závěti zůstavitel žalobkyni daroval pozemek p. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], [Anonymizováno] [adresa], proto není pravdivé tvrzení žalobkyně, že by jí nebyl žádný majetek zanechán. Po smrti zůstavitele žalovaná zjistila, že ten napsal již v roce 2017 skoro totožnou závěť jako v roce 2020. V roce 2020 zůstavitel zrušil bankovní příkaz k převodu úroků na účet žalobkyně, přičemž žalobkyně proti tomuto v dalších dvou letech nevznesla žádné námitky. Žalobkyně měla dispoziční právo k účtu zůstavitele a v den smrti zůstavitele převedla všechny jeho peníze na svůj bankovní účet, ačkoliv dispoziční právo okamžikem smrti zůstavitele ztratila. V roce 2023 navštívila žalobkyně [jméno FO] v domově pro seniory, kde jí řekla, že je „bezdomovkyní a nic podle závěti nedostane“. Zůstavitel si v žádném případě nemyslel, že žalovaná je jeho pravou vnučkou, avšak občas ji vnučkou nazýval, a to s ohledem na jejich věkový rozdíl a dobré vztahy.

3. Ve své replice žalobkyně popřela, že by žalovaná měla v posledních 14 letech se žalovaným rodinný vztah, neboť nikdy jí nebyla zůstavitelem představena. Naopak [jméno FO] zůstavitel svým příbuzným představil, přičemž ani širší rodina zůstavitele neměla o bližších vztazích žalované a zůstavitele žádné povědomí. Žalobkyně taktéž rozporuje tvrzení žalované, že by pro zůstavitele obstarávala nákupy a vařila mu, neboť zůstavitel chodil nakupovat sám. Z prohlášení [jméno FO] je zřejmé, že zůstavitel měl v posledních letech svého života zhoršenou paměť. Žalobkyně se vymezila vůči tvrzením zůstavitele učiněným u notáře ohledně rodinného domu a pozemku poblíž [Anonymizováno], když měla za to, že i tato svědčí o tom, že zůstavitel byl pod vlivem podstatného omylu, jelikož rodinný dům a pozemek pořídili zůstavitel a žalobkyně společně v roce 1989, kdy každý z nich měl podíl o velikosti id. , proto o těchto nemovitostech nemohl žalovaný smýšlet jako o svém výlučném majetku. Tvrzení žalované, že zůstavitel daroval žalobkyni značný majetek je nepravdivý, neboť zůstavitel sám navrhl darování spoluvlastnického podílu žalobkyni. Žalované nemůže být známo, zda byl zůstavitel při druhém jednání pod nátlakem, zda si závěť přečetl, zda rozuměl obsahu závěti, zda byl pečlivě identifikován, když žalovaná tvrdí, že u tohoto jednání nebyla přítomna. O značném ovlivnění zůstavitele žalované svědčí mimo jiné to, že v době před sepsáním závěti byl zůstavitelem zrušen převod úroků z účtu zůstavitele na účet žalobkyně, kdy do banky byl zůstavitel taktéž doprovázen žalovanou. Z výpisů z účtu je zcela zřejmé že peníze na účtu zůstavitele patřily žalobkyni.

4. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná má ruské státní občanství, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Pravomoc českého soudu je dána podle čl. 43 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (č. 95/1983 Sb.). Rozhodným právem je s odkazem na čl. 40 citované smlouvy právo české.

5. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný a prokázaný následující skutkový stav:

6. Zůstavitel ([jméno FO], nar. [datum]) zemřel dne [datum] (zjištěno z úmrtního listu ze dne [datum]). Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 12. 2022, č. j. [spisová značka], bylo zahájeno pozůstalostní řízení po zůstaviteli, kdy výkonem činnosti soudního komisaře byla pověřena [tituly před jménem] [jméno FO] (zjištěno z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 12. 2022, č. j. [spisová značka]). Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 20. 4. 2023, č. j. [spisová značka], byla žalobkyně odkázána, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne právní moci cit. rozhodnutí podala u zdejšího soudu žalobu proti závětní dědičce, tj. proti žalované, a to na určení, že dědicem zůstavitele je pozůstalá sestra [Jméno žalobkyně] jako dědička ze zákona, tj. v tomto řízení žalobkyně (zjištěno z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 20. 4. 2023, č. j. [spisová značka]).

7. Zůstavitel zanechal listinu označenou jako „závěť“ ze dne 9. 7. 2017, která je opatřena podpisem „[jméno FO]“, v jejímž textu uvedl, že odkazuje svůj byt č. [hodnota] na adrese [adresa], a to včetně veškerého nábytku a vybavení, a peněžní prostředky vedené Moravským Peněžním Ústavem paní [jméno FO], nar. [datum]. Dále byt č. [hodnota] na adrese [adresa], a to včetně veškerého nábytku a vybavení, a peněžní prostředky na bankovním účtu č. [č. účtu], vedeném u České spořitelny, odkázal paní [jméno FO], RČ [Anonymizováno], nar. [Datum narození žalované], bytem v [Anonymizováno] Ostatní majetek odkázal sestře [Jméno žalobkyně], nar. [Datum narození žalobkyně], že by [jméno FO] nemohla nebo odmítla dědictví převzít, tak ustanovil náhradní dědičkou [Jméno žalované]. Pro případ, že by [Jméno žalované] nemohla nebo odmítla dědictví převzít, tak ustanovil náhradní dědičku [Jméno žalobkyně] (zjištěno ze závěti ze dne 9. 7. 2017).

8. Zůstavitel zanechal listinu označenou jako „závěť“ ze dne 9. 2. 2020, která je opatřena podpisem „[jméno FO]“, v jejímž textu uvedl, že odkazuje svůj byt č. [hodnota] na adrese [adresa], a to včetně veškerého příslušenství, nábytku a vybavení, a peněžní prostředky a akcie vedené u [jméno FO] paní [jméno FO], nar. [datum]. Dále byt č. [hodnota] na adrese [adresa], a to včetně veškerého příslušenství, nábytku a vybavení, a peněžní prostředky na bankovním účtu č. [č. účtu], vedeném u České spořitelny, odkázal paní [jméno FO], RČ [Anonymizováno], bytem v [Anonymizováno] Ostatní majetek odkázal sestře [Jméno žalobkyně], nar. [Datum narození žalobkyně], že by [jméno FO] nemohla nebo odmítla dědictví převzít, tak ustanovil náhradní dědičkou [Jméno žalované]. Pro případ, že by [Jméno žalované] nemohla nebo odmítla dědictví převzít, tak ustanovil náhradní dědičku [Jméno žalobkyně] (zjištěno ze závěti ze dne [datum]).

9. Zůstavitel zanechal pořízení pro případ smrti, a to konkrétně závěť ze dne 18. 2. 2020 sepsanou ve formě notářského zápisu Mgr. [jméno FO], notářským kandidátem, zástupcem JUDr. [jméno FO], notářky v Praze, pod [Anonymizováno] kterou povolal dědičkou [jméno FO], nar. [datum], bytem na adrese [adresa], a to k dědění jednotky č. [Anonymizováno] na adrese [adresa], zapsanou na LV č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota] a č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa], a to včetně veškerého příslušenství a vybavení, a k účtům vedeným u Trinity Bank, a. s., IČO 253 07 835, se sídlem na adrese Senovážné náměstí 1375/19, 110 00 Praha 1. Jako náhradní dědička byla určena žalovaná, a to v případě, že by [jméno FO] z jakéhokoliv důvodu nedědila. Žalovaná byla shora uvedenou závětí povolána k dědění jednotky č. [Anonymizováno] na adrese [Adresa žalobkyně], zapsaná na LV č. [hodnota] a č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa], a to včetně veškerého příslušenství a vybavení, a k dědění účtu č. [č. účtu] vedeným u České spořitelny, a. s., IČO 452 44 782, se sídlem Olbrachtova č. 1929/62, 140 00 Praha 4. Pokud by žalovaná z jakéhokoliv důvodu nedědila, tak byla jako náhradní dědička povolána žalobkyně. Žalobkyně byla shora uvedenou závětí povolána jako dědička veškerého zbývajícího majetku zůstavitele. Pokud by žalobkyně z jakéhokoliv důvodu nedědila, tak byla jako náhradní dědička povolána žalovaná (zjištěno z notářského zápisu ze dne 18. 2. 2020 sepsaného Mgr. [jméno FO], notářským kandidátem, zástupcem JUDr. [jméno FO], notářky v Praze, pod [Anonymizováno]. 10. [jméno FO] byla sestřenicí zůstavitele. Od mala s ním trávila prázdniny, dovolené, vzájemně si pomáhali. [jméno FO] byla paní [jméno FO] představena jako přítelkyně zůstavitele. O své rodině a příbuzných se [jméno FO] nikdy nezmínila, na otázky spíše neodpovídala, na přítomné se vždy dívala nevraživě a žárlivě. Zůstavitel (paní [jméno FO] označován jako [Anonymizováno]) se nikdy nezmínil o lidech žijících v Rusku. V posledních letech se zůstavitel méně často účastnil společných rodinných setkání, telefonáty se zkracovaly, přičemž si dost často stěžoval na zhoršený zdravotní stav, velkou únavu, obtížnou chůzi a špatné spaní. [jméno FO] si zůstavitele hodně připoutala k sobě. Naposledy se paní [jméno FO] se zůstavitelem viděli v roce 2018 u společných příbuzných v [Anonymizováno] (zjištěno z prohlášení [jméno FO], nar. [datum], učiněného dne 26. 9. 2023). 11. [jméno FO] poznala zůstavitele jako bratra své spolužačky [Jméno žalobkyně] (pozn. soudu: v této věci žalobkyně). Cenila si jeho pomoci při studiu. [jméno FO] jezdila pravidelně k zůstaviteli na chalupu. Byla-li přítomna [jméno FO], bylo jeho chování velmi střídavé. Zůstavitel představil [jméno FO] jako svoji přítelkyni. Zůstavitele potkávala od roku 2010 pravidelně v Kauflandu, kde si povídali, zůstavitel tam byl vždy sám. Od roku 2019 zůstavitel nevěděl, jak se paní [jméno FO] jmenuje, kam ji má zařadit, její zájem o něj mu byl nepříjemný. [jméno FO] si všimla tělesných změn u zůstavitele, byl hubenější, měl nejistou chůzi, těkal očima a třásly se mu ruce. Zůstavitel jí sdělil, že k lékaři nechodí a nepůjde. Dále jí sdělil, že špatně spí a léky mu nepomáhají. Zůstavitelovo chování jí připomínalo stav jejího otce, který trpěl stařeckou demencí. Na zůstavitelův stav upozornila [jméno FO] (pozn. soudu: jedná se o žalobkyni), která jí sdělila, že zůstavitel odmítá jakoukoliv pomoc (zjištěno z prohlášení [jméno FO] ze dne 2. 10. 2023). 12. [jméno FO] byl bratrancem zůstavitele, měli spolu velmi blízký vztah. Zůstavitel představil panu [jméno FO] svoji přítelkyni [jméno FO] na chalupě, kterou zůstavitel vlastnil se svojí sestrou [jméno FO]. [jméno FO] se o své rodině nikdy nezmínila. Zůstavitel si v posledních pár letech stěžoval, že nemůže spát, proto mu byly lékařkou předepisovány léky proti nespavosti, avšak zůstavitel tvrdil, že se po nich cítil „jako po kocovině“. Zůstavitel panu [jméno FO] sdělil, že chodí na nákupy do Alberta a do Kauflandu. S [jméno FO] nikdy nebydlel. V nemocnici jej navštěvovala jen jeho sestra „[Anonymizováno]“ (zjištěno z prohlášení [jméno FO], nar. [datum], učiněného dne 2. 10. 2023). 13. [jméno FO] je přítel žalobkyně, seznámil se s ní v roce 1999. Od roku 2001 znal i jejího bratra. Společně jezdili na chalupu, kde se potkával i s jejím bratrem. Na chalupu občas jezdila i přítelkyně zůstavitele paní [jméno FO]. V roce 2007 prodala žalobkyně svůj byt v „[Anonymizováno]“ a společně se odstěhovali do [Anonymizováno]. V průběhu let se s bratrem žalobkyně stýkal, jak osobně, tak telefonicky. Také se všichni společně vídali při rodinných akcích. Intenzivně se stýkali do roku 2017. Později nebyl vzájemný kontakt tak častý, a to s ohledem na zůstavitelovo stáří, avšak stále si telefonovali. Zůstavitel nechtěl jezdit na chalupu kvůli [jméno FO], která na chalupu jezdit nechtěla. V období od roku 2006 do roku 2015 pomáhal zůstavitel svědkovi v podnikání. [jméno FO] společně se zůstavitelem nežila, zůstavitel jí koupil v roce 2013 byt v domě naproti. Zůstavitel chodil sám na nákupy, sám se stravoval, někdy chodil na oběd k [jméno FO]. Zůstavitel byl zvyklý si veškeré záležitosti obstarávat sám. Řešil si sám i osobní finance, stejně tak řešil i finance žalobkyně, neboť byl o 13 let starší. Až do své smrti byl zůstavitel schopen si veškeré záležitosti obstarávat sám. Svědek u zůstavitele nezaznamenal nějaké větší problémy. V posledních letech zůstavitel ztrácel zájem o chalupu, ale jiné změny u něj nezaznamenal. Žalovanou nikdy neviděl, znal ji pouze z fotografií z pozůstalostního řízení. [jméno FO] viděl naposledy v roce 2017. O závěti zůstavitel před svědkem nikdy nemluvil, svědek se o závěti dozvěděl až v roce 2022. Svědek si nevybavil, zda by někdy slavil u zůstavitele a [jméno FO] narozeniny, avšak ani to nevyloučil. Zůstavitele navštívil svědek v Thomayerově nemocnici, když mu vezl mobilní toaletu, o kterou ho zůstavitel požádal. Osobně ho však v nemocnici neviděl, neboť zůstavitel měl COVID-19. Po propuštění z Thomayerovy nemocnice byl zůstavitel přemístěn do zařízení sv. Alžbety na Slupi, kde byl až do své smrti. V tomto zařízení ho každý den odpoledne se žalobkyní navštěvovali (cca po čtrnácté, patnácté hodině), žádné jiné návštěvy tam nepotkali (zjištěno ze svědecké výpovědi svědka [jméno FO]). 14. [jméno FO] je manžel žalované. [jméno FO] byla příbuzná jeho ženy, tj. žalované, kterou oslovovali babička, ale formálně to babička nebyla. Svědek pracoval se svojí manželkou v ČR od roku 2007 do konce roku 2008, kdy se museli vrátit do Ruska. První setkání se zůstavitelem proběhlo na nádraží. Následně se svědek vrátil do ČR v roce 2009. Strávil zde dovolenou, kterou částečně trávili i v Praze, kde se potkali s [jméno FO] a zůstavitelem, který se jim intenzivně věnoval. V dalších letech navštěvovali ČR minimálně 1x ročně. Vždy se setkávali se zůstavitelem. V roce 2017 byli v ČR několikrát, a to se vždy se zůstavitelem potkali. V roce 2019 (konkrétně [datum]), kdy se svědek s rodinou přestěhoval do ČR, jim zůstavitel pomáhal s hledáním bytu, chodil s nimi na prohlídky, staral se o ně. Zůstavitel umožnil svědkovi a jeho rodině, aby si zaregistrovali pobyt v jeho bytě. Zůstavitel pomáhal svědkovi zařizovat záležitosti i na cizinecké polici. Když se svědek s rodinou natrvalo přestěhovali do ČR, tak byly jejich kontakty se zůstavitelem intenzivnější, vídali se minimálně 1x měsíčně. Zůstavitel sám je také navštěvoval. Společně se zůstavitelem slavili všechny svátky (Vánoce, Velikonoce…), jejich vztah považuje za rodinný. Celkem svědek a jeho rodina se zůstavitelem oslavili troje Vánoce. Zůstavitel měl velmi blízko k [jméno FO], proto měl blízký vztah i ke svědkovi a jeho rodině, avšak svědek a jeho rodina se se zůstavitelem setkávali i samostatně bez přítomnosti [jméno FO]. Telefonovali si. Zůstavitel si velmi oblíbil dceru svědka. Když zůstavitel hovořil o své rodině, tak se velmi často vracel do dětství, pokud mluvil o své sestře, tak zmiňoval, že ji dost často musel volat on sám, ale blíže o ní nehovořil. Svědek odmítl tvrzení, že by byl na zůstavitele činěn nějaký nátlak ze strany manželky, která vždy k zůstaviteli chovala velký respekt. Zůstavitel si byl vědom toho, že nejsou příbuzní. Situace se změnila na jaře roku 2020, kdy zůstavitel podstoupil operaci ledvin. Jeho zdravotní stav se začal zhoršovat, proto se o něj začal svědek a jeho rodina starat. V roce 2022 byl zůstavitel hospitalizován v Thomayerově nemocnici s onemocněním COVID-19, přičemž [jméno FO], která tou dobou byla taktéž v nemocnici, volala svědkovi a jeho manželce, že jí zůstavitel volal o pomoc. Svědek se vypravil do zůstavitelova bytu, od kterého měl svědek klíče pro případ nějaké potřeby, a našel zůstavitele ve špatném zdravotním stavu s horečkou, proto mu byla manželkou svědka zavolána sanitka, která ho odvezla do Thomayerovy nemocnice. Následně byl zůstavitel převezen do Nemocnice u sv. Alžběty, kde ho navštěvovali. V Nemocnici u sv. Alžběty svědek zůstavitele 2x týdně navštěvoval, nosil mu prádlo, noviny. Zůstavitele 2x v Nemocnici u sv. Alžběty navštívila taktéž svědkova manželka, ale s ohledem na to, že se jednalo o zařízení pro muže, kteří na pokoji chodili spoře oblečení, tak už tam nechtěla chodit, proto zůstavitele navštěvoval jen svědek. Za pobyt v Nemocnici u sv. Alžběty svědek za zůstavitele zaplatil asi 8 000 Kč nebo 10 000 Kč, tj. za konec měsíce října, kdy byl do této nemocnice zůstavitel přesunut, a za měsíc listopad. Za měsíc prosinec se svědkovi platba za toto zařízení vrátila, neboť částka byla zaplacena v hotovosti žalobkyní. Naposledy byl svědek v Nemocnici u sv. Alžbety dne 15. 12., kdy mu bylo sděleno, že zůstavitel zemřel. Každou středu svědek se zůstavitelem jezdil na nákupy do Kauflandu. Zůstavitel měl narozeniny dne [datum]. Svátek zůstavitele neslavili. Se žalobkyní se svědek seznámil až po smrti zůstavitele, neboť žalobkyně v průběhu života nestála o to, aby se seznámila se svědkem a jeho rodinou, ačkoliv je zůstavitel chtěl seznámit. Na pohřbu svědek s rodinou nebyl, neboť nevěděli, kdy se pohřeb koná. [jméno FO] byla hospitalizována v srpnu 2022, zůstavitel byl pak hospitalizován v září 2022. K závěti svědek uvedl, že ho v únoru 2020 zůstavitel požádal, aby mu pomohl najít notáře, proto svědek vyhledal notáře nejblíže jejich bydlišti. [jméno FO] věděla, že zůstavitel sepsal vlastnoruční závět, ale měla strach, že pokud by se zůstaviteli něco stalo, tak by se tato závěť nemusela najít, proto chtěla, aby zůstavitel napsal závěť ve formě notářského zápisu. Zůstavitel chtěl jít k notáři sám, ale s ohledem na to, že babička manželky svědka chtěla taktéž pořídit závěť a špatně chodila, tak poprosila žalovanou, aby ji k notáři doprovodila, proto je svědek všechny k notáři odvezl, což bylo celkem 2x. U notáře s nimi svědek nebyl přítomen, byla přítomna žalovaná, proto se o závěti dozvěděl. Po smrti zůstavitele chtěl notář ocenit byt, při té příležitosti našel svědek zůstavitelovu závěť z roku 2017. Zdravotní stav zůstavitele se v jeho posledních letech zhoršoval, nebyl již tak fyzicky zdatný, proto s ním svědek jezdil na nákupy, které mu nosil do bytu, kde si všiml nepořádku, avšak do bytu zůstavitel svědka nikdy nepozval. Společně se scházeli mimo jeho byt (v restauracích, v bytě u svědka). Mentálně na tom byl zůstavitel velmi dobře, neboť do poslední chvíle si veškeré záležitosti, ale i záležitosti [jméno FO], zařizoval sám. Zůstavitel se staral o svoji živnost, o svoje finance, spravoval [jméno FO] příspěvek na bydlení, předkládal úřadům potřebné dokumenty, podával daňová přiznání. V posledních letech zůstavitelova života mu svědek sice s některými záležitostmi vypomáhal, ale většinu věcí si byl zůstavitel schopen obstarat sám – svědek mu například pomohl zřídit datovou schránku, kterou pak sám zůstavitel používal, přičemž zůstavitel si psal i každý den deník, ve kterém si dělal záznamy o tom, co každý den dělal. Deník končí v září roku 2022. Svědek měl telefonní kontakt na žalobkyni, který mu byl předán zůstavitelem, přičemž po jeho smrti se chtěl se žalobkyní spojit, ale ta telefon nikdy nevzala. Pouze 1x se žalobkyní mluvila telefonicky žalovaná (zjištěno ze svědecké výpovědi svědka [jméno FO]). 15. [jméno FO] byl notářský kandidát. Sepisování závěti se zůstavitelem v roce 2020 si nevybavil. V obecné rovině uvedl, že pokud sepisuje závěť formou notářského zápisu, obvykle postupuje tak, že si s daným žadatelem sjedná dvě schůzky, kdy první schůzka je spíše takový rozhovor, aby bylo zjištěno, že je žadatel orientován v prostoru a čase, chápe důsledky svého jednání. Zároveň je žadatel poučen o tom, co se stane v okamžiku, kdy bude závěť uzavřena, co se stane, pokud uzavřena nebude. Následně je připraven obsah závěti, kterou žadateli zašle svědek e-mailem ještě před druhou schůzkou, aby se s obsahem mohl žadatel seznámit. V některých případech nejsou e-maily rozesílány, protože závěť je tak jednoduchá, že žadatel ani nechce předem zaslat její znění nebo nemá e-mailovou schránku. V případě zůstavitele se jednalo o kancelář [tituly před jménem] [jméno FO], takže je možné, že ona e-mail odeslaný zůstaviteli může někde mít, ale obecně se e-maily nearchivují. Při druhé schůzce jsou záležitosti opět probrány se žadatelem. Nakonec dojde k seznámení s obsahem závěti a k jejímu podpisu. Notářský úřad svědkovi ukládá, aby v rámci závěti bylo uvedeno, že je žadatel způsobilý závěť sepsat. Pokud by měl svědek nějaké pochybnosti o způsobilosti zůstavitele sepsat závěť, tak by k jejímu sepsání nedošlo a sepsání závěti by svědek odmítl. U sepisu závěti není další člověk, pouze svědek, jako notář, a pořizovatel závěti. Svědek na základě předloženého notářského zápisu potvrdil, že byl sepsán v notářské kanceláři. U první schůzky při sepisování závětí je svědek v 99 % případů vždy sám s pořizovatelem závěti, aby zjistil jeho skutečnou vůli, protože nechce, aby byl pořizovatel závěti ovlivněn nějakou další osobou, avšak nevylučuje, že by nějaká osoba být přítomna mohla, ale jedná se většinou o osobu, která není dědicem. Při druhé schůzce mohou být přítomny i další osoby, jelikož se jedná již jen o podpis závěti. Svědek po žadatelích vyžaduje, aby už na první schůzku přišli s údaji, které jsou pro vyhotovení závěti důležité (údaje o dědicích, o majetku), proto je po obsahové stránce většinou návrh akceptován. Svědek se nikdy nesetkal s tím, že by někdo pořizovatele závěti nějakým způsobem ovlivňoval, případně byl na pořizovatele závěti vyvíjen nějaký nátlak. Pokud by svědek pojal jakoukoliv pochybnost, pokud jde o pořizovatele závěti, tak v takovém případě od sepisu závěti ustupuje, nevyhotovuje ani koncept závěti. K podpisu závěti se svědek vyjádřil tak, že každý žadatel je při pořízení notářského zápisu požádán o občanský průkaz, ze kterého jsou opisovány údaje, probíhá kontrola totožnosti daného žadatele, přičemž stejná kontrola probíhá i u podpisu závěti. Probíhá taktéž kontrola platnosti občanského průkazu. Svědek vyloučil, že by mohlo dojít k nějaké záměně osoby, a to s ohledem na pečlivost, se kterou svědek přistupuje k ztotožnění dané osoby. Kontrola totožnosti probíhá při první i druhé schůzce (zjištěno ze svědecké výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO]).

16. Zůstavitel byl o 13 let starším bratrem žalobkyně. Oba sourozenci k sobě měli velmi blízko, a to i z důvodu, že oba byli bezdětní. Zůstavitel o žalobkyni láskyplně pečoval. Stejně byl nápomocný i vůči přátelům. Žalobkyně s bratrem do poslední chvíle pečovali i o rodiče. V roce 1989 pořídili zůstavitel s žalobkyní chalupu. Tam se společně setkávali, a to i se zůstavitelovou přítelkyní [jméno FO], kterou si našel v 90. letech. Zůstavitel se staral o finance žalobkyně, které získala prodejem svého bytu. Rozhodl o jejich uložení do záložen. Zůstavitel velmi pečoval i o svoji přítelkyni [jméno FO], chtěl ji zajistit. Pokud by závěť dopadla tak, že by byt a nějaké finanční prostředky odkázal [jméno FO], tak by se s tím žalobkyně srovnala. Zbývající části závěti však žalobkyně neporozuměla, domnívala se, že byl zůstavitel ve svém jednání ovlivněn [jméno FO], která ho přiměla k tomu, aby učinil závěť s tímto obsahem. V posledních měsících zůstavitel špatně chodil, byl unavený, špatně spal, hodně zhubl, avšak pomoc od žalobkyně odmítal. Žalobkyně bratrovi nejméně 2 x týdně telefonovala, byla zvyklá, že jí pomáhal a radil jí. V posledních měsících života byl však zůstavitel velmi podrážděný a odmítal jakoukoliv pomoc, nechtěl žalobkyni ani pustit do bytu. Finanční prostředky, které byly na účtu zůstavitele, náležely žalobkyni. Bratr to věděl, sám jí poradil, jak s nimi naložit. Dle zůstavitelových pokynů žalobkyně dne 14. 12. 2022 peníze z účtu vybrala a převedla je na dva jiné bankovní účty, které jsou vedeny na její jméno. Zbylou částku 40 000 Kč převedla pak na svůj další účet. Žalobkyně o existenci rodiny žalované věděla od roku 2018, ale zůstavitel jí příliš informací nesdělil. Žalobkyni mrzelo, že od roku 2020 k ní nebyl zůstavitel tak vřelý jako v minulosti. Odmítal veškerou pomoc nabízenou žalobkyní, byl odtažitý. Žalobkyně však stále měla dispoziční právo k bankovnímu účtu zůstavitele. Žalobkyně nevyloučila, že si zůstavitel mohl vybudovat pevnější a vřelý vztah vůči rodině žalované. Žalobkyně nebyla přítomna žádnému jednání, které by se dalo označit jako nátlak, ale domnívá se, že [jméno FO] měla na zůstavitele největší vliv. Po zůstavitelově operaci v roce 2020 mohl mít zůstavitel obavy o svůj život, proto mohl přemýšlet o tom, jak se o [jméno FO] postarat, proto napsal závěť s tímto obsahem. Žalovaná se o zůstavitele začala starat asi od března 2020. Zůstavitel potvrdil žalobkyni, že se mu v září 2022 udělalo špatně, proto volal své přítelkyni [jméno FO], která byla tou dobou hospitalizována a která zavolala žalované, jež zůstaviteli zavolala sanitku (zjištěno z účastnické výpovědi žalobkyně).

17. Žalovaná a její rodina byli pro zůstavitele tzv. vzpruhou. Vzájemný vztah charakterizovala jako rodinný. Žalovaná od zůstavitele ráda čerpala znalosti a zkušenosti. Všichni spolu rádi trávili čas. Zůstavitel žalovanou a její rodinu podporoval. Zůstavitel byl spíše samotář. Oba byty, které jsou předmětem závěti, tak jsou v současné chvíli prázdné, neboť by potřebovaly rekonstrukci. Žalovaná se svojí rodinou bydlí v nájemním bytě. V souvislosti se sepisem závěti proběhly u notáře dvě schůzky. Žalovaná se účastnila pouze první, při níž notář sdělil obsah závěti. Tehdy se žalovaná dozvěděla o obsahu závěti. [jméno FO] se k obsahu závěti zůstavitele nijak nevyjadřovala, pouze vyslovila přání, aby v její závěti bylo pamatováno na manžela žalované, ale zůstaviteli nic neodkázala. Zůstavitel měl sepsány body, měl jasnou představu o obsahu své závěti. Tuto listinu pak zůstavitel notáři zřejmě i předal. Žalovaná si nevybavila, zda notář dával zůstaviteli nějaké poučení. Následně byla domluvena druhá schůzka, které se žalovaná již neúčastnila, notář si její přítomnost nepřál. Druhá schůzka probíhala samostatně se zůstavitelem a samostatně s [jméno FO]. Žalovaná byla nesmírně vděčná, že jí zůstavitel majetek odkázal, proto se to snažila zůstaviteli nějak oplatit (zjištěno z účastnické výpovědi žalované ve spojení s fotografiemi).

18. Soud provedl dokazování ještě dalšími listinnými důkazy, konkrétně kupní smlouvou ze dne 10. 5. 2007, výpisem z účtu č. [č. účtu], žádostí o pravidelný převod úroků ze dne [datum], výpisem z účtu žalobkyně za období od [datum] do [datum] a za období od [datum] do [datum], potvrzením od [jméno FO] ze dne 8. 6. 2023, darovací smlouvou ze dne 21. 7. 2020, výpisem z KN ze dne 21. 4. 2023, propouštěcí zprávou zůstavitele, protokolem o předběžném šetření a protokolem o jednání v řízení o pozůstalosti, avšak tyto důkazy soud nehodnotí, neboť tvrzení jimi prokazovaná nejsou pro rozhodnutí v tomto sporu podstatná.

19. Soud zamítl provedení důkazů, konkrétně výslechem [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], zaměstnanců notářské kanceláře [tituly před jménem] [jméno FO], diářem [tituly před jménem] [jméno FO], emailovou komunikací mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a panem [Anonymizováno], znaleckým posudkem z oboru písmoznaleckého, neboť provedení těchto důkazů soud považuje za nadbytečné.

20. Při hodnocení důkazů soud postupoval tak, že hodnotil každý důkaz zvlášť a zároveň všechny důkazy ve vzájemné souvislosti dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“) tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty.

21. Co se týče hodnocení provedených listinných důkazů, ty soud hodnotí jako pravé a věrohodné, neboť v řízení nevyplynula žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu o jejich pravosti pochybovat. Pokud žalobkyně zpochybňovala podpis zůstavitele na notářském zápisu, soud s jejími námitkami neztotožnil, neboť svědek [adresa] jednoznačně uvedl, že v rámci své činnosti vždy zjišťuje identitu žadatele o notářský úkon, a to opakovaně, dle předloženého průkazu totožnosti, u něhož je vždy kontrolována i jeho platnost. Soud tak neměl pochybnost o tom, že podpis zůstavitele na závěti pořízené ve formě notářského zápisu je pravým podpisem zůstavitele.

22. Pokud jde o hodnocení důkazu svědeckou výpovědí [jméno FO], tuto soud hodnotí jako zcela věrohodnou. V řízení nevyplynula žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu o jeho věrohodnosti pochybovat. Soud vzal přitom v potaz skutečnost, že svědek je přítelem žalobkyně, avšak tato skutečnost jeho věrohodnost žádným způsobem nenarušila. Svědek odpovídal na poležené otázky spontánně, bez zaváhání. Vztahy v rodině vykreslil plasticky. Ve vnímání osoby zůstavitele se v podstatných bodech shodoval s výpověďmi ostatních.

23. Pokud jde o hodnocení důkazu svědeckou výpovědí [jméno FO], i tuto soud hodnotí jako zcela věrohodnou. V řízení nevyplynula žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu o jeho věrohodnosti pochybovat. Soud vzal i v tomto případě v potaz skutečnost, že svědek je manželem žalované, avšak tato skutečnost ani jeho věrohodnost žádným způsobem nenarušila. Svědek vypovídal spontánně, jistě a plynule, živě si věc vybavoval. Na okraj soud uvádí, že sice svědek uvedl špatné datum narození zůstavitele dne [datum] (zůstavitel narozen dne [datum]), avšak tato drobná nepřesnost nikterak nezpochybňuje výpověď tohoto svědka.

24. Pokud jde o hodnocení důkazu svědeckou výpovědí [tituly před jménem] [jméno FO], konstatuje soud, že svědek si ke konkrétní věci z důvodu plynutí času ničeho nepamatoval. Vyjadřoval se v obecné rovině k mechanismu sepisování závěti a v tomto směru považuje soud jeho výpověď za věrohodnou.

25. Pouze jako podpůrný důkaz soud hodnotil účastnický výslech žalobkyně a žalované. Obecně slabší důkazní hodnota účastnických výpovědí vyplývá logicky ze zainteresovanosti těchto osob na výsledku řízení a dále ze skutečnosti, že na rozdíl od svědků účastníkům řízení nehrozí v případě nepravdivých výpovědí žádná sankce.

26. Na základě shora uvedeného dokazování pak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

27. Zůstavitel zemřel dne [datum]. Pozůstalostní řízení je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka]. Zůstavitel pořídil během svého života závěť jednak ve formě notářské zápisu, jednak zanechal dvě listiny označené jako závěť ze dne 9. 7. 2017 a ze dne 9. 2. 2020. Všechny tři listiny mají obdobný obsah. Zůstavitel se s žalovanou a její rodinou seznámil v roce 2009. V následujících letech, až do roku 2019, kdy se natrvalo přestěhovali do ČR, se se zůstavitelem pravidelně stýkali minimálně 1 x ročně. Po roce 2019 se jejich vztahy zintenzivnily. Trávili spolu Vánoce, Velikonoce, zůstavitel je navštěvoval. Telefonovali si. Vnímali se jako rodina. Žalobkyně se v probíhajícím pozůstalostním řízení domáhá neplatnosti závěti pořízené formou notářského zápisu, neboť má za to, že zůstavitel neprojevil při sepisu závěti vážnou vůli, jednal pod vlivem podstatného omylu, k sepsání byl donucen jinými osobami, které ho k notáři doprovázeli, a současně mu jeho zdravotní stav neumožňoval rozhodovat o svých právech a povinnostech a podpis na sporné závěti mohl být zaměněn. Dle pokynu soudního komisaře podala ve stanovené lhůtě předmětnou žalobu. V okamžiku sepisu závěti byl zůstavitel schopen právně jednat, tj. byl schopen rozhodovat o svých právech a povinnostech, nejednal v omylu a k sepsání sporné závěti nebyl nikým donucen. Totožnost zůstavitele byla při sepisu závěti řádně a dostatečně zjištěna.

28. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

29. Podle § 1672 o. z. uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li tento dědic žalobu ve lhůtě určené soudem, nezaniká sice jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží.

30. Podle § 170 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s“), v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než dva měsíce.

31. Soud se předně zabýval tím, zda byla žaloba podána včas. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 20. 4. 2023, č. j. [spisová značka], byla žalobkyně, jejíž dědické právo se jevilo se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, odkázána podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne právní moci cit. rozhodnutí žalobu proti závětní dědičce, tj. proti žalované. Žaloba byla podána dne [datum], je tedy včasná.

32. K otázce naléhavého právního zájmu se konstatuje, že žalobkyně byla jako účastník pozůstalostního řízení odkázána na sporné řízení dle § 170 z. ř. s. Ačkoliv se jedná o žalobu o určení právní skutečnosti, žalobkyně nemusí naléhavý právní zájem tvrdit ani prokazovat, neboť naléhavý právní zájem vyplývá přímo z právního předpisu (k tomu viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. října 2006, sp. zn. 21 Cdo 2203/2006).

33. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 552 o. z. o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle. Podle § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Podle § 587 odst. 1 o. z. kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání.

34. Podle § 1476 o. z. dědí se na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona. Tyto důvody mohou působit i vedle sebe. Podle § 1491 o. z. pořízení pro případ smrti jsou závěť, dědická smlouva nebo dovětek. Podle § 1494 o. z. závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná. Podle § 1532 o. z. závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami. Podle § 1537 o z. zůstavitel může projevit poslední vůli ve veřejné listině. Podle § 1538 o. z. kdo sepisuje listinu o závěti, přesvědčí se, zda se projev poslední vůle děje s rozvahou, vážně a bez donucení. Podle § 1575 odst. 2 o. z. se závěť zrušuje odvoláním nebo pořízením pozdější závěti. Podle § 1529 o. z. podstatný omyl zůstavitele způsobuje neplatnost ustanovení závěti, kterého se týká. Podle § 1530 odst. 1 omyl je podstatný, týká-li se osoby, které se něco zůstavuje, nebo podílu či věci, které se zůstavují, anebo podstatných vlastností věci. Vlastnosti jsou podstatné, je-li zřejmé, že by zůstavitel v závěti tak neurčil, kdyby se v nich nebyl zmýlil.

35. Ze zákonné definice závěti lze dovodit, že závěť je jednostranný, kdykoli odvolatelný a osobně učiněný projev vůle, kterým zůstavitel povolává jednu nebo více osob za své dědice, případně povolává taktéž odkazovníka. Z komentářové literatury vyplývá, že projev vůle zůstavitele musí splňovat obecné požadavky na právní jednání. Takovéto právní jednání musí být zůstavitelem učiněno osobně a svobodně, jednající nesmí být k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí, ani lstí (§ 587), nesmí být ani jinak ovlivňování jinou osobou. Závěť musí také vyhovovat požadavkům kladeným § 547 obč. zák. na každé právní jednání, musí svým obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

36. Převedeno na konkrétní případ se konstatuje, že sporná závěť představuje závěť, sepsanou ve formě notářského zápisu, o jejíž pravosti nemá soud pochybnosti, neboť splňuje veškeré náležitosti, které jsou zákonem požadovány. Pokud žalobkyně odvozovala neplatnost závěti ze skutečnosti, že zůstavitel nebyl s ohledem na svůj vysoký věk a zdravotní stav schopen právně jednat v rozsahu sepisu závěti, tak toto se v daném řízení žalobkyni prokázat nepodařilo. Z provedeného dokazování (viz zejména výpověď žalobkyně, žalované, svědka [jméno FO], prohlášení [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO]) sice vyplynulo, že zůstavitel trpěl vlivem vysokého věku omezenou hybností, nespavostí, třásly se mu ruce, v poslední fázi života hodně zhubl, avšak tyto „neduhy“ se s vysokým věkem obvykle pojí a nemohou vést k závěru, že zůstavitel není kvůli nim schopen právně jednat, sepsat závěť a posoudit následky svého právního jednání. Naopak se provedeným dokazováním prokázalo, že zůstavitel, ač v pokročilém věku a stižen zmíněnými zdravotními problémy, byl schopen obstarávat záležitosti nejen své, ale i záležitosti svých blízkých. Ostatně vyslechnutí svědci [jméno FO] i [právnická osoba] taktéž žalobkyně se žalovanou shodně uvedli, že zůstavitel byl silná osobnost s pevným názorem a představou o tom, co se má jak stát. O potřeby druhých se aktivně zajímal a aktivně se také chápal jejich řešení. Ve svých postojích byl konzistentní, jak ostatně vyplývá i z obsahu předešlých závětí. Soud proto uzavírá, že se v daném případě neprokázalo, že by zůstavitel v době sepsání závěti trpěl duševní poruchou, byť krátkodobého charakteru. Zůstavitel byl v době sepsání závěti zcela způsobilý právně jednat, jeho kognitivní schopnosti nebyly nikterak omezené.

37. Pokud žalobkyně dovozovala neplatnost závěti s odkazem na jednání zůstavitele v omylu a mylné pohnutce, že jej žalovaná přiměla k sepisu předmětné závěti lstí a manipulací způsobenou tím, že se dostala za krátkou dobu do přízně zůstavitele, že byla nazývána jeho vnučkou, že jí odkázal majetek, který nebyl v jeho vlastnictví, ani v tomto případě soud této argumentaci žalobkyně nepřitakal. Z provedeného dokazování jasně vyplynulo, že zůstavitel přesně věděl, jak zacházet se svým majetkem, jak se o něj postarat. Na tomto místě soud znovu opakuje, že jak závěť z roku 2017 a tak závěť z roku 2020, sepsané samotným zůstavitelem, a závěť sepsaná ve formě notářského zápisu jsou po obsahové stránce víceméně totožné. Ani opakovaná argumentace žalobkyně, že se zůstavitelem měla harmonické a blízké vztahy, a proto není možné, aby si za krátkou dobu oblíbil i jinou osobu (tj. žalovanou) a navázal s ní hlubší vztahy, tak nemění ničeho na tom, že si zůstavitel mohl se svým majetkem nakládat dle své vůle, aniž by o tom svou sestru, tj. žalobkyni, blíže informoval.

38. Konečně pokud žalobkyně tvrdila, že byl zůstavitel k sepsání závěti donucen osobami, které jej k notáři doprovázely, soud se s tímto tvrzením neztotožnil, a to zejména s ohledem na výpověď svědka [adresa], který sice uvedl, že prvního jednání se účastní toliko notář a žadatel, naproti tomu žalovaná vypověděla, že takového jednání účastna byla, avšak svědek současně uvedl, že v případě, že pojme jakoukoliv pochybnost stran úkonu, který má pořizovat, tak tento úkon neprovede. Současně je třeba mít na paměti, že zůstavitel měl jasnou představu o své závěti, k notáři si přinesl i sepsané body, což korespondovalo i s tím, jak jeho osobu vykreslily osoby, které byly před soudem vyslechnuty.

39. Pro úplnost soud ohledně podpisu zůstavitele na závěti sepsané formou notářského zápisu opakuje, že neměl důvod o jeho pravosti jakkoli pochybovat, neboť notář vždy pečlivě každého žadatele o sepsání závěti řádně ztotožnil, a to při každé schůzce, proto je v daném případě vyloučeno, aby byla závět podepsána někým jiným než zůstavitelem. Žalobkyně sice odkazovala na rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne 27. 1. 1983, sp. zn. 4 Cz 82/82, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 51, ročník 1984, avšak toto rozhodnutí se vztahuje na závěť vlastnoručně sepsanou, tudíž není pro konkrétní případ přiléhavá.

40. S ohledem na shora uvedené soud učinil jednoznačný závěr, že zůstavitel volně a svobodně rozhodoval o svých záležitostech, zcela vědomě učinil svou závětní dědičkou žalovanou, jež s ním navázala v průběhu života rodinný vztah.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 600 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] [Anonymizováno] účast na jednání soudu dne [datum] [Anonymizováno] hodin a účast na jednání soudu dne [datum] [Anonymizováno] včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t.

Poučení