60 C 229/2021- 118

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hostašovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa žalované] za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného: [jméno] [celé jméno vedlejšího účastníka], narozený dne [datum] bytem [adresa vedlejšího účastníka] zastoupen [jméno] [příjmení], narozeným dne [datum] bytem [adresa], jako obecným zmocněncem o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu pozemků takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného spočívající v uzavření smlouvy o převodu vlastnického práva k pozemku ve vlastnictví státu dle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, se žalobcem následujícího znění: SMLOUVA O BEZÚPLATNÉM PŘEVODU POZEMKU ČESKÁ REPUBLIKA - STÁTNÍ POZEMKOVÝ ÚŘAD sídlem [adresa žalované], [IČO] (dále jen“ Převádějící“) a [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] (dále jen "Nabyvatel") u zavíraj í podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o půdě") smlouvu o bezúplatném převodu pozemku 1. Státní pozemkový úřad (dále jen "SPÚ") jako převádějící je příslušný hospodařit ve smyslu zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o SPÚ"), s pozemky ve vlastnictví státu, vedenými na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, pro obec Praha. SPÚ převádí touto smlouvou do vlastnictví Nabyvatele následující pozemek: parc. [číslo] v katastrálním území Vinoř, orná půda, o výměře [výměra] v ceně [částka].

2. Nabyvateli vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě na základě: - pravomocného rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha (dále jen„ Pozemkový úřad“) ze dne 10. června 2003, [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], jímž bylo určeno, že panu [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], jako osobě oprávněné nelze vydat pozemky nebo jejich části v [katastrální uzemí], obec Praha, - pravomocného rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], a kterým bylo určeno, že oprávněné osobě paní [jméno] [příjmení], [datum narození] a [celé jméno žalobce], [datum narození], nelze vydat pozemky nebo jejich části v katastrálním území Vršovice, obec Praha, - rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], jímž bylo určeno, že panu [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], jako osobě oprávněné nelze vydat pozemky v katastrálním území Vršovice, obec Praha, - usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], bylo potvrzeno nabytí dědictví po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemř. [datum], poz. manželkou [jméno] [příjmení], [datum narození], a [celé jméno žalobce], - usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], bylo potvrzeno nabytí dědictví po zůstavitelce [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], je Nabyvatel [celé jméno žalobce]. Nevydané pozemky byly oceněny znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] vypracovaného pod [číslo] dne [datum], podle vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., celkovou částkou 768 440 Kč (slovy sedm set šedesát osm tisíc čtyři sta čtyřicet korun). Touto smlouvou je vypořádán nárok ve výši 18 928,90 Kč.

3. Převádějící převádí Nabyvateli pozemek uvedený v čl. 1 této smlouvy se všemi právy a povinnostmi a Nabyvatel je do svého výlučného vlastnictví přijímá. Nabyvatel prohlašuje, že jeho nárok, který má být touto smlouvou vypořádán, dosud vypořádán nebyl, a že jej nepostoupil ani nepostoupí žádnému postupníkovi. Nepravdivé prohlášení a jednání učiněná Nabyvatelem v rozporu s tímto prohlášením, činí tuto smlouvu neplatnou od samého počátku.

4. Nabyvatel prohlašuje, že je mu stav převáděného pozemku znám a tento pozemek do svého vlastnictví přijímá.

5. Účastníci smlouvy jsou touto smlouvou vázáni až do pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o návrhu na povolení vkladu do katastru nemovitostí. Vlastnické právo k převáděnému pozemku přechází na Nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí.

6. Tato smlouva nabývá účinnosti dnem uveřejnění v Registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv). Uveřejnění této smlouvy v souladu se zákonem o registru smluv zajistí Převádějící.

II. Ve vztahu mezi žalobcem, žalovaným a vedlejším účastníkem na straně žalované žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou soudu došlou dne [datum] ve znění změny žaloby a částečných zpětvzetí žaloby domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. 60 C 175/2018. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je právním nástupcem (dědicem) původního restituenta p. [jméno] [celé jméno žalobce], jehož nároky se opírají o ust. § 11 a 11a zák. č. 229/1991 Sb. a je tzv. prvorestituentem. Jeho restituční nárok vychází z přímé dědické posloupnosti po původních vlastnících nemovitého majetku nacházejícího se v [obec], v k. ú. [obec]. Pravomocným rozhodnutím Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], není vlastníkem id. 3/8 pozemku parc. [číslo] v obci [obec], k. ú. [obec]. Pravomocným rozhodnutím Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha ze dne 17. 2. 2006, [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že oprávněná osoba p. [jméno] [příjmení], [datum narození], a žalobce nejsou vlastníky (každý) id. 1/4 pozemku dle PK parc. [číslo] v obci [obec], k. ú. [obec] s tím, že jako oprávněné osoby mají právo na bezúplatný převod jiného pozemku ve vlastnictví státu. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo určeno, že [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], není vlastníkem id. 1/4 pozemku parc. [číslo] v obci [obec], k. ú. [obec], a jako oprávněná osoba má právo na bezúplatný převod jiného pozemku ve vlastnictví státu. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo potvrzeno nabytí veškerého majetku náležejícího do dědictví po p. [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemř. [datum], pozůstalou manželkou [jméno] [příjmení], [datum narození], a pozůstalým synem - žalobcem. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo určeno, že veškerou pozůstalost po zůstavitelce [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], nabývá jako dědic ze zákona žalobce. Žalobce tak má nárok na nabytí vlastnického práva k tzv.„ jiným pozemkům ve vlastnictví státu“ a je osobou oprávněnou k uplatňování restitučních nároků. Nároky restituentů dle rozhodnutí Pozemkového úřadu ze dne [datum] (PÚ [číslo]) byly oceněny znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku ze dne [datum] v částce 4 484,95 Kč a žalobce by tak měl nárok na 1/2 z tohoto plnění, tj. 2 242,50 Kč. Nárok restituenta dle rozhodnutí Pozemkového úřadu ze dne [datum] ([anonymizováno] [číslo]) byl vyčíslen Pozemkovým úřadem částkou 2 177,72 Kč. Nárok plynoucí žalobci z rozhodnutí [název soudu], sp. zn. [spisová značka], byl Pozemkovým úřadem oceněn částkou 324,90 Kč. Ocenění nároků oprávněných osob Pozemkovým úřadem však bylo provedeno chybně, kdy pozemky byly předkům žalobce vyvlastněny rozhodnutím Rady Obvodního národního výboru v [obec a číslo] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] - 716 - [spisová značka] - 4, v němž se uvádí, že pozemky byly určeny pro výstavbu Družstevního podniku strojírenského jako stavební obvod [číslo]. Ke dni vyvlastnění se tak jednalo o pozemky určené pro stavbu a měly být oceněny částkou 250 Kč/m2. Žalobce nechal ocenit hodnotu předmětných vyvlastněných pozemků, které nelze vydat dle restitučního zákona, s tím, že jejich hodnota činí 768 440 Kč. Vzhledem k tomu, že p. [jméno] [příjmení] převzala dne [datum] peněžitou náhradu za pozemky, které nelze vydat, ve výši 1 121,24 Kč, tak výše nároku je o tuto částku nižší. Pozemkový fond ČR v minulosti upřednostňoval před uspokojováním přímých restituentů uspokojování nároků tzv. postupníků. Dále žalobce poukázal na smysl a účel zák. č. 229/1991 Sb. a citoval k tomuto se vztahující judikaturu. Pozemky, které žalovaný nabízí k uspokojení nároků restituentů, jsou dlouhodobě nedostačující, nevhodné a nezpůsobilé zajistit, byť jen částečně, nápravu křivd restituentům způsobeným. Žalobce se dne [datum] obrátil na žalovaného se žádostí o zařazení konkrétních pozemků do veřejné nabídky, avšak bez odezvy. Poslední nabídka pozemků na území hl. m. [obec] ze dne [datum] obsahuje pouze několik pozemků na území hl. m. [obec] určených k uspokojení nároků restituentů. Tyto pozemky jsou nedostačující svou kvalitou, umístěním, charakterem.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalovaný eviduje restituční nárok žalobce ve výši 1 283,69 Kč. Žalobce nabyl část nároku jako přímý restituent rozhodnutím Pozemkového úřadu [číslo jednací] ve výši 1 121,24 Kč a část nároku ve výši 162,45 Kč z rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]. Ocenění nároku žalobce ve výši uváděné žalobcem žalovaný neuznal. Žalovaný pozemky, které má v právu hospodařit, prověřuje postupně a prolustrované a převoduschopné pozemky pravidelně zařazuje do veřejné nabídky, a to v rámci celé republiky a jeho nabídky mají takové kvalitativní a kvantitativní parametry, že si žalobce mohl některý z nabízených pozemků vybrat, kdyby se od nabytí restitučního nároku pravidelně účastnil veřejných nabídek. Nabídka žalovaného je omezena pouze z objektivních důvodů, velké množství pozemků je zatíženo žalobami oprávněných osob, které se domáhají uspokojení svých restitučních nároků. V daném případě na straně žalovaného nedošlo k liknavosti ani libovůli při aplikaci zákona o půdě a žalobce nemá právo výběru konkrétního pozemku. Žalobci je možné převést pozemek pouze v rámci veřejných nabídek pozemků pro všechny oprávněné osoby. Oprávněné osoby se mohou domáhat převodu konkrétního náhradního pozemku jen výjimečně a pouze za předpokladu, že nárok na převod není dlouhodobě uspokojen a současně jen v případech, kdy proti oprávněným osobám postupoval žalovaný liknavě, svévolně či s jinými nesrovnatelným způsobem. Žalobce takové skutečnosti neuvádí a neprokazuje. Žalovaný popřel, že by v minulosti upřednostňoval nároky postupníků. Do konce r. 2017 bylo vyhlášeno 151 kol nabídek pozemků, kdy bylo nabízeno přes 880 000 náhradních pozemků v hodnotě cca 34 miliard Kč.

3. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobce zdůraznil, že odňaté pozemky byly určeny k výstavbě a mají být oceněny jako pozemky stavební. Žalobce se dále vyjadřoval k liknavosti a svévoli žalovaného. Při jednání dne [datum] žalobce uvedl, že se účastnil pouze jedné veřejné nabídky, a to dne [datum], s tím, že tomu předcházely výzvy Pozemkovému fondu k vydání přiměřených náhradních pozemků.

4. Při jednání dne [datum] žalovaný namítl, že nabídka pozemků v r. 2018 je jiná, než byla v roce 2007, kdy se žalobce veřejné nabídky již mohl účastnit. O přecenění svého restitučního nároku žalobce požádal až v r. 2018. Žalobce až do r. 2018 nesporoval výši svého restitučního nároku a veřejných nabídek se neúčastnil.

5. V podání ze dne [datum] žalovaný zdůraznil, že z dokladů nevyplývá žalobcem tvrzená výše jeho restitučního nároku, výše nároku byla mezi stranami minimálně 10 let nesporná a žalobce se od r. 2007 do r. 2017 aktivně nedomáhal převodu náhradních pozemků, ani přecenění restitučního nároku, neúčastnil se ani jedné veřejné nabídky a neposkytl tak žalovanému součinnost při vypořádání svého restitučního nároku. Žalobcův nárok na přecenění jeho restitučního nároku je promlčen. Až do podání žaloby žalobce nepředložil žalovanému dědická rozhodnutí, ze kterých by vyplývalo, že je dědicem restitučních nároků po svých rodičích.

6. V podání ze dne [datum] žalobce doplnil tvrzení týkající se liknavosti žalovaného při uspokojení jeho restitučního nároku a vyjadřoval se k otázce charakteru odňatých pozemků jako pozemků stavebních. Při jednání dne [datum] žalobce uvedl, že veřejné nabídky nevyhovovaly restitučním nárokům žalobce a jeho matky, z daného důvodu se jich neúčastnili, neboť se nejednalo o pozemky vhodné k uspokojení jejich restitučního nároku, a to s ohledem na hodnotu vyčíslení.

7. Při jednání dne [datum] žalovaný zpochybnil ocenění restitučního nároku uváděného žalobcem, kdy pozemky přešly na stát na základě výměru k [datum]. Pozemek dle PK [číslo] přešel na stát jako zemědělská půda, fakticky zemědělsky obhospodařovaná.

8. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud řízení částečně zastavil (výrok I.) a dále nahradil projev vůle žalovaného uzavřít se žalobcem smlouvu o převodu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (výrok II. rozsudku) s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III. rozsudku). Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích II., III. potvrzen. Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a ve výrocích II., III. též rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušil s tím, že dle odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu žalovaným kladená otázka ocenění odňatých pozemků přípustnost podaného dovolání zjevně nezakládá, kdy v těch případech, kdy byly pozemky v době přechodu na stát evidovány jako zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě (se zřetelem k územně plánovací dokumentaci, vykoupení pozemků za účelem výstavby, bezprostřední realizaci výstavby, existenci územního rozhodnutí o umístění stavby apod.), lze i takové pozemky ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. Postup žalovaného (a právního předchůdce - Pozemkového fondu ČR) lze hodnotit jako liknavý, kdy právní předchůdci žalobce uplatnili restituční nárok již v r. 1994 a pravomocně o něm bylo rozhodnuto až v r. 2003, žalovaný dlouhodobě zpochybňuje jeho ocenění a žalobce se v r. 2018 marně účastnil veřejné nabídky. Dle závěru Nejvyššího soudu však nebyla náležitě posouzena otázka vhodnosti žalobcem požadovaných náhradních pozemků k převodu.

9. V podání ze dne [datum] žalobce navrhl změnu žaloby s tím, že se domáhá rovněž převodu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] jako pozemku náhradního, kdy tento pozemek je převoduschopný k uspokojení restitučního nároku žalobce, byl žalovaným zařazen do veřejné nabídky ze dne [datum] a cena tohoto pozemku je 18 928,90 Kč. Žalobce dále uvedl, že v době minulé usiloval o přecenění svého nároku tak, aby mu bylo umožněno účastnit se veřejné nabídky pořádané SPÚ, avšak ke dni rozšíření žaloby, tj. ke dni [datum], se tak nestalo a nárok je zcela nedostatečný k tomu, aby se žalobce domáhal náhradních pozemků, které by svou kvalitou, hodnotou a výměrou odpovídaly pozemkům odňatým. Žalovaným evidovaný nárok žalobce je mnohonásobně nižší, než jeho nárok skutečný a žalovaný přecenění nároku žalobce doposud odmítá. Tento liknavý postup žalovaného tak zabránil žalobci v účasti na veřejné nabídce, do níž byl zařazen i pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Soud tuto změnu žaloby při jednání dne [datum] připustil (§ 95 o.s.ř.).

10. Při jednání dne [datum] žalovaný navrhl ve vztahu k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] vstup celkem 11 osob do řízení jako vedlejších účastníků na straně žalované s tím, že tento pozemek byl zařazen do veřejné nabídky ze dne [datum], jeho cena činí 18 928,90 Kč s tím, že o předmětný pozemek má zájem celkem 11 oprávněných osob. Žalovaný poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2910/2020 s tím, že soud by se měl zabývat, pokud je zde více zájemců o předmětný pozemek, zda žalobci svědčí lepší právo, než ostatním zájemcům o předmětný pozemek, a je třeba zkoumat i jejich aktivitu a další rozhodné skutečnosti.

11. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud řízení v té části, kde se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného k převodu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], zastavil, žalobě vyhověl ve vztahu k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] v ceně 57 312,25 Kč, a v té části, kde se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného spočívajícího v uzavření smlouvy o převodu vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], věc vyloučil k samostatnému řízení. Řízení o nahrazení projevu vůle k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], bylo dále vedeno pod sp. zn. 60 C 229/2021.

12. V podání ze dne [datum] žalovaný namítl, že pravidelně zařazuje prolustrované a převoduschopné pozemky do veřejných nabídek, což je mj. i pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce], který byl nabízen ve veřejné nabídce ze dne [datum]. Zákon o půdě nikdy nestanovil nárok oprávněné osoby na náhradní pozemek v téže obci, jako byly pozemky nevydané. Žalobce vede aktuálně řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka], u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. [spisová značka], u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] a u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. [spisová značka]. K převodu a výběru pozemku může dojít jen postupem, který zaručuje všem oprávněným osobám stejný přístup, tj. formou převodu v rámci veřejných nabídek. Žalobce se žádné veřejné nabídky nezúčastnil a žádost o přecenění restitučního nároku podal až v r. 2017, tj. 11 let od data, kdy správní orgán rozhodl o jeho restitučním nároku. Pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce] je předmětem veřejné nabídky pro oprávněné osoby vyhlášené dne [datum], kdy bylo podáno 12 žádostí oprávněných osob, a měla proběhnout výzva k podání nabídky, což nemůže vzhledem k nařízenému předběžnému opatření proběhnout. Je proti smyslu a účelu zákona o půdě, aby oprávněné osoby, které postupují dle zákona, byly diskvalifikovány ze soutěže o pozemek z důvodu, že o stejný pozemek již po proběhlé výzvě projeví zájem soudní cestou oprávněná osoba, která se výzvy neúčastnila.

13. K výzvě soudu do předmětného řízení jako vedlejší účastník vstoupila ing. [celé jméno vedlejší účastnice] (podání na č.l. 44 spisu), která při jednání dne [datum] uvedla, že se účastnila tří veřejných nabídek v r. 2021, byl jí převeden pozemek v hodnotě 140 000 Kč, původní výše restitučního nároku byla cca 160 000 Kč, její otec se veřejných nabídek neúčastnil. Podáním soudu došlým dne [datum] (č.l. 89 spisu) z řízení jako vedlejší účastník vystoupila.

14. Do řízení jako vedlejší účastník na straně žalované vstoupil [jméno] [celé jméno vedlejšího účastníka], který se rovněž účastnil veřejné nabídky dne [datum]. 15. [ulice] účastník na straně žalované [jméno] [celé jméno vedlejšího účastníka] navrhl zamítnutí žaloby ve vztahu k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] s tím, že nesporuje restituční nárok žalobce, pouze navrhuje zamítnutí žaloby ve vztahu k předmětnému pozemku. [ulice] účastník se dlouhodobě či spíše trvale zdržuje v zahraničí, občas přijede do České republiky, jedná se o původního restituenta a zemědělské činnosti se nevěnuje, a pokud jde o pozemky, které mu byly vydány, je tam provozována zemědělská činnost, patrně nájemci.

16. V podání ze dne [datum] žalovaný uvedl, že znalecký posudek ing. [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum], předložený žalobcem, neoceňuje pozemky v nevydávané výměře jako celek, ale jako podíly výměry u žalobce, a to nikoliv ve správných podílech. U pozemku PK [číslo] o výměře 4 721 m2, který nebyl žalobci a jeho matce [jméno] [příjmení] vydán rozhodnutím Pozemkového úřadu PÚ [číslo], znalec oceňuje podíl pozemku ve výši 1/2, přičemž počítá i s nárokem [jméno] [příjmení]. Opomíjí fakt, že p. [jméno] [příjmení], matka žalobce, si nárok vyplývající z rozhodnutí PÚ [číslo] ve výši 1/4 PK [číslo] vypořádala peněžitou náhradou v r. 2012 a tak tento podíl žalobce nemůže mít evidován jako postoupený, resp. zděděný. U PK parc. [číslo] o výměře 990 m2 znalec oceňuje výměru 371,25 m2 (tj. 3/8). U pozemku KN parc. [číslo] o výměře 684 m2 znalec oceňuje výměru 342 m2 (tj. 1/2) a u pozemku PK [číslo] o výměře 4 721 m2 znalec oceňuje výměru 2 360,5 m2, ač správně má mít žalobce jen id. 1/4 pozemku. Žalovaný tak nesouhlasí se znaleckým posudkem Ing. [příjmení], neboť u pozemku PK [číslo] je počítáno s podílem 1/2, nikoli 1/4. Peněžitá náhrada [jméno] [příjmení] byla již vyplacena. Žalovaný tak aktuálně eviduje nároky žalobce ve výši 473 399,47 Kč. Ve výši restitučního nároku žalobce není zohledněna částka 70 742,25 Kč, kdy částka 57 312,25 Kč je za pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce], který získal žalobce v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod č. j. [číslo jednací], a částka ve výši 13 430 Kč je za pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec], který žalobce získal v řízení vedeném u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. [spisová značka] Tyto pozemky dosud nejsou zapsány ve vlastnictví žalobce. Při zohlednění tohoto čerpání je výše restitučního nároku žalobce 402 657,22 Kč. V řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] u Obvodního soudu pro Prahu 6 byl rozsudkem přiznán nárok na bezplatný převod vlastnického práva k pozemkům parc. [číslo] v k. ú. [část obce], kterým bude vyčerpán restituční nárok žalobce ve výši 41 053 Kč (5 778 Kč - pozemek parc. [číslo] 35 275 Kč - pozemek parc. [číslo]). Při zohlednění tohoto čerpání výše restitučního nároku žalobce bude 361 604,22 Kč.

17. Při jednání dne [datum] žalobce uvedl, že žalovaný přecenil jeho restituční nárok v listopadu či prosinci 2021, kdy nárok byl přeceněn na cca 420 000 Kč s tím, že žalovaný odmítl přecenit nárok vztahující se k matce žalobce. Vede další soudní řízení u Okresního soudu Praha - západ, mělo by se jednat o pozemky v hodnotě cca 106 000 Kč.

18. Při jednání dne [datum] žalovaný uvedl, že nárok žalobce byl přeceněn v prosinci 2021 na částku 473 399,47 Kč dle znaleckého posudku ing. [příjmení], nedošlo k uznání částky po [jméno] [příjmení], neboť tato požádala o finanční náhradu, a proto se tato část nemůže již zohledňovat. Pozemky odňaté byly citovaným posudkem oceněny jako pozemky stavební. V mezidobí bylo rozhodnuto o dalších pozemcích, kdy Obvodním soudem pro Prahu 6 byly vydány pozemky v hodnotě 41 053 Kč, a byl vyhlášen rozsudek u Obvodního soudu pro Prahu 5.

19. V podání ze dne [datum] žalovaný uvedl, že restituční nárok vedlejšího účastníka na straně žalované p. [jméno] [celé jméno vedlejšího účastníka] je aktuálně ve výši 116 270,69 Kč, kdy od r. 2007 se vedlejší účastník účastnil 9 kol veřejných nabídek a uspokojuje svůj nárok zákonnou cestou. Žalobce se dne [datum] účastnil veřejné nabídky, kdy získal tři pozemky, a to pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] a pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec].

20. Při jednání dne [datum] žalovaný uvedl, že v k. ú. [obec] se jednalo o pozemek v hodnotě 24 797,32 Kč a pozemky v k. ú. [obec] mají souhrnnou hodnotu 11 416,66 Kč s tím, že aktuální neuspokojený nárok žalobce po blokaci je ve výši 357 614,43 Kč.

21. Při jednání dne [datum] žalobce namítl, že žádné smlouvy na shora citované pozemky v k. ú. [obec] a [obec] s ním nebyly uzavřeny.

22. Při jednání dne [datum] zástupce vedlejšího účastníka na straně žalované p. [jméno] [celé jméno vedlejšího účastníka] uvedl, že původní nárok vedlejšího účastníka byl ve výši cca 240 000 Kč.

23. Soud zopakoval provedené dokazování, toto doplnil, a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

24. Žalobce je osobou oprávněnou dle zákona o půdě (nesporné tvrzení účastníků na č.l. 40 p.v. spisu sp. zn. [spisová značka]).

25. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že oprávněná osoba [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], není vlastníkem k id. 3/8 pozemku dle PK parc. [číslo] role, o výměře 990 m2 v obci [obec], k. ú. [obec], a dále není vlastníkem k id. [číslo] pozemku PK část parc. [číslo] pastvina, o výměře 30 m2 v k. ú. [obec], v obci [obec], s tím, že dle odůvodnění rozhodnutí byl nárok na vydání nemovitostí uplatněn včas, p. [jméno] [celé jméno žalobce] je právním nástupcem původních vlastníků předmětných pozemků a pozemky přešly na stát na základě výměru vydaného zemědělským referátem Ústředního národního výboru hl. m. [obec] ze dne [datum], zn. [číslo] [číslo], o výkupu zemědělské půdy dle zák. č. 46/1948 Sb. Pozemky dle PK parc. [číslo] část parc. [číslo] nelze vydat, neboť byly před nabytím účinnosti zákona o půdě zastavěny. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dle připojeného ocenění restituční nárok oprávněné osoby vyplývající z citovaného rozhodnutí činil dle žalovaného celkem 2 177,72 Kč.

26. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že dědici oprávněných osob p. [jméno] [příjmení], [datum narození], a žalobce, nejsou vlastníky každý k id. 1/4 pozemku dle PK části parc. [číslo] role, o výměře 4 721 m2 v obci [obec], k. ú. [obec] (podle stavu ke dni nabytí účinnosti zákona dle KN části parc. [číslo]) s tím, že dle odůvodnění rozhodnutí byl nárok na vydání nemovitostí uplatněn včas, na výměru Ústředního národního výboru hl. m. [obec] ze dne [datum], zn. [číslo] [číslo], o výkupu zemědělské půdy dle zák. č. 46/1948 Sb. chybí vyznačení právní moci a předmětné pozemky byly vyvlastněny rozhodnutím rady ONV v [obec a číslo] ze dne [datum], sp. zn. 13/výst [číslo] 11/p [číslo] pro účely plnění úkolů jednotného hospodářského plánu Družstevním podnikem strojírenským, lidovým výrobním družstvem v [obec a číslo]. Předmětné pozemky nelze vydat, neboť byly před nabytím účinnosti zákona o půdě zastavěny. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dle připojeného ocenění restituční nárok oprávněné osoby vyplývající z citovaného rozhodnutí činil dle žalovaného celkem 2 177,72 Kč.

27. Znalecký posudek [číslo] 2006 ze dne [datum] ing. [jméno] [příjmení] stanovil cenu pozemku parc. [číslo] o výměře 4 721 m2 v k. ú. [obec] (PÚ [číslo]) částkou 4 480 Kč, kdy podkladem pro vypracování posudku byla objednávka posudku, rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], informace poskytnuté pracovníky PF [obec] a dopis PÚ [obec] o stanovení bonity oceňovaného pozemku.

28. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo mj. určeno, že matka žalobce a žalobce nejsou vlastníky (každý k id. 1/4) pozemku dle PK část parc [číslo] nyní dle KN parc. [číslo] o výměře 684 m2 v obci [obec], k. ú. [obec], s tím, že tímto byl v daném rozsahu nahrazen výrok I. rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha ze dne 17. 2. 2006, č. j. PÚ 3557/05, a uvedené oprávněné osoby mají právo na bezúplatný převod jiného pozemku ve vlastnictví státu od Pozemkového fondu České republiky. Dle odůvodnění rozsudku na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [obec] byl postaven a zkolaudován výrobní areál a jedná se tak o pozemky, které byly před [datum] zastavěny, v odůvodnění rozsudku se dále uvádí, že předmětné pozemky byly nejprve odňaty bez náhrady podle zák. č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, a následně vyvlastněny bez vyplacení náhrady.

29. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo ve věci řízení o dědictví po [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemř. dne [datum], potvrzeno, že pozůstalá manželka [jméno] [příjmení], [datum narození], a žalobce nabyli veškerý majetek náležící do dědictví po zůstaviteli rovným dílem. Usnesení nabylo právní moci dne [datum] O dědickém právu po původní oprávněné osobě p. [jméno] [celé jméno žalobce] bylo Ministerstvo zemědělství - Pozemkový úřad Praha informováno Obvodním soudem pro Prahu 6, kdy sdělení dle prezenčního razítka převzalo dne [datum] (sdělení ze dne [datum]).

30. Dne [datum] sdělil Pozemkový fond ČR žalobci a jeho matce, že je zaregistroval jako oprávněné osoby s výší restitučního nároku - každý ve výši 1 121,20 Kč (dopisy ze dne [datum]). O této výši restitučního nároku byli jmenovaní informováni rovněž dopisy ze dne [datum] (citované dopisy).

31. Dopisem ze dne [datum], doručeném Pozemkovému fondu ČR dne [datum], žalobce a jeho matka s odkazem na rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], vyzvali Pozemkový fond k vydání náhradního pozemku za pozemek nevydaný. Pozemkový fond ČR dne [datum] sdělil, že pozemky si mohou vybrat z veřejné nabídky, nárok žalobce byl oceněn na základě znaleckého posudku [číslo] 2006 ze dne [datum] částkou 1 121,20 Kč (citované dopisy).

32. Dnem [datum] je datována výzva matky žalobce k poskytnutí peněžité/finanční náhrady s odkazem na rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha, [číslo jednací], v částce 1 121,24 Kč (citovaná výzva). Dopisem ze dne [datum] žalovaný sdělil matce žalobce, že peněžitá náhrada za nevydané pozemky dle rozhodnutí PÚ [číslo] činí u matky žalobce částku 1 121,24 Kč (dopis ze dne [datum]).

33. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo ve věci projednání pozůstalosti po [jméno] [příjmení], [datum narození], potvrzeno, že veškerou pozůstalost nabyl jako dědictví ze zákona jediný dědic - žalobce. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

34. Dle přehledu nároků a plnění nároků oprávněné osoby dle § 11 zák. o půdě ke dni [datum] byl přímý restituční nárok žalobce vyčíslen žalovaným na celkovou částku 1 283,69 Kč, a to z PÚ [číslo] částkou 1 121,24 Kč a z rozhodnutí č. j. [číslo jednací] částkou 162,45 Kč. U právního předchůdce žalobce - jeho otce byl přímý restituční nárok vyčíslen částkou 2 177,72 Kč, a to z PÚ [číslo]. U matky žalobce p. [jméno] [příjmení] byl přímý restituční nárok vyčíslen celkovou částkou 1 283,69 Kč, a to z PÚ [číslo] částkou 1 121,24 Kč a z rozhodnutí č. j. 11 C 161/2006-40 částkou 162,45 Kč s tím, že byla poskytnuta peněžitá náhrada dne [datum] v částce 1 121,24 Kč. Dle přehledu nároku oprávněných osob k datu [datum] vyplývá, že je zde evidováno plnění s datem [datum] - 13 430 Kč, [datum] - 11 416,66 Kč a 24 797,34 Kč a s datem [datum] - 5 180 Kč.

35. Dne [datum] sdělila [jméno] obvodního národního výboru v [obec a číslo] Družstevnímu podniku strojírenskému, že odbor pro výstavbu povoluje stavbu provozní budovy a garáže na pozemku parc. [číslo] v [obec a číslo] - [obec]. Dne [datum] [ulice] podnik strojírenský požádal [jméno] [příjmení] v [obec a číslo] o vyvlastnění pozemků č. kat. [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] zapsaných ve vložce [číslo] pro k. ú. [obec] s odůvodněním, že územní plán ÚNV přidělil družstvu pro investiční výstavbu tyto pozemky a výměrem ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] /11 - [číslo], vyhlásil stavební obvod [číslo] pro výstavbu DPS, kdy byl s vlastníky pozemků projednán dobrovolný odkup, ale souhlas je pouze od p. [příjmení], která vlastní 1/4 pozemků, ostatní spoluvlastníci odmítli nabízenou dohodu. Dne [datum] požádal odbor výstavby Rady ONV v [obec a číslo] Lidový soud civilní v [obec] o vyznačení poznámky o zahájení vyvlastňovacího řízení v příslušné vložce pozemkové knihy s odůvodněním, že [ulice] podnik strojírenský, lidové výrobní družstvo, zažádal odbor o vyvlastnění pozemků č. kat. [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], zapsaných ve vložce [číslo] pozemkové knihy pro katastrální území Vršovice za účelem stavby průmyslového objektu, kdy vlastníky pozemků jsou: [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Rozhodnutím Rady Obvodního Národního výboru v [obec a číslo] ze dne 2. 7. 1958, č.j. 13/výst.-716-D 11/p [číslo], byly vyvlastněno vlastnické právo k pozemkům č. kat. [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] v k. ú. [obec], kdy spoluvlastníky shora uvedených pozemků byly: [jméno] [příjmení], pozůstalí po [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], každý 1/4. Pozemky byly určeny pro výstavbu Družstevního podniku strojírenského jako stavební obvod [číslo] pozemky jsou nutné pro úkoly jednotného hospodářského plánu a jsou dány podmínky pro vyvlastnění. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] bylo vydáno povolení o užívání novostavby provozní budovy postavené na pozemcích č. kat. [číslo] - [číslo] v [obec] - [obec], stavba byla provedena podle schváleného projektu ze dne [datum] a ze dne [datum].

36. Znalecký posudek [číslo] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (opatřený doložkou dle § 127a o.s.ř.), předložený žalobcem, ocenil pozemky dle PK parc. [číslo] v k. ú. [obec], resp. podíly na nich, částkou 768 440 Kč (pozemek parc. [číslo] 990 m2 - při podílu 3/8 - z rozhodnutí PÚ [číslo] - 92 812,50 Kč, pozemek parc. [číslo] 4 721 m2 - při podílu 1/2 - z rozhodnutí PÚ [číslo] - 590 125 Kč, pozemek parc. [číslo] 684 m2 - při podílu 1/2 - z rozsudku 11 C 161/2006 - 85 500 Kč), s tím, že pozemky byly oceněny jako pozemky stavební.

37. Znalecký posudek [číslo] 2021 [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], předložený žalovaným, stanovil cenu nevydaných pozemků PK parc. [číslo] v obci [obec], k. ú. [obec], v celé jejich výměře v částce 1 598 750 Kč (pozemek parc. [číslo] 990 m2 - z rozhodnutí PÚ [číslo] - 247 500 Kč, pozemek parc. [číslo] 4 721 m2 - z rozhodnutí PÚ [číslo] - 1 180 250 Kč, pozemek parc. [číslo] 684 m2 - z rozsudku [číslo jednací] 000 Kč), když se jedná o pozemky posuzované jako pozemky stavební (citovaný posudek).

38. Dne [datum] žalobce požádal žalovaného o zařazení blíže specifikovaných pozemků do veřejné nabídky s tím, že je oprávněnou osobou a veřejné nabídky nelze považovat za způsobilé zajistit nápravu křivd. Žalobce se účastnil veřejné nabídky pozemků, kdy žádost o náhradní pozemky podal dne [datum]. Dne [datum] žalovaný sdělil žalobci, že v současné době žalovaný nepřipravuje žádnou další veřejnou nabídku pozemků určených k převodu oprávněným osobám. Dnem [datum] je datován návrh žalobce adresovaný žalovanému na uzavření dohody na vydání pozemků v návrhu blíže specifikovaných. Dne [datum] žalovaný sdělil žalobci, že jeho žádost o převod pozemků byla vyřazena s odůvodněním, že celkový nárok v ní uplatněný je nižší než součet žádaných pozemků a žalobce tak nesplňuje podmínky stanovené v § 11a zákona o půdě. Dne [datum] žalobce sdělil žalovanému, že jeho restituční nárok je evidován žalovaným v nesprávné výši, kdy odňaté a nevydané pozemky je třeba ocenit jako pozemky stavební. Dne [datum] žalovaný sdělil žalobci, že žalobce dosud nepožádal o přecenění restitučních nároků, musí doložit, že ke dni přechodu na stát byly pozemky určeny jako stavební. Dne [datum] žalobce požádal o přecenění svého restitučního nároku (citované dopisy, přehled žádostí k datu [datum], žádost žalobce ze dne [datum]).

39. Nabídka žalovaného dne [datum] zahrnuje 1 pozemek v katastrálním území Praha - město a 9 pozemků v katastrálním území Praha - východ. V nabídkách k [datum], [datum] byla řada pozemků v nájmu, jednalo se často o pozemky s označením„ svah, skála“ či s neurčeným využitím (přehled nabídek).

40. Pozemek parc. [číslo] o výměře 1 902 m2 v obci [obec], k. ú. [část obce], je evidován jako orná půda, vlastníkem je Česká republika s právem hospodaření pro SPÚ, pozemek není zatížen předběžným opatřením, vyjma předběžného opatření vydaného v tomto řízení, resp. v řízení původně vedeném pod sp. zn. [spisová značka] (výpis z katastru nemovitostí ze dne [datum] na č.l. 99 spisu). Znalecký posudek [číslo] 2020 ze dne [datum] stanovil hodnotu pozemku parc. [číslo] v ceně 18 928,90 Kč s tím, že pozemek je situovaný mimo zastavěné území hl. m. [obec], v městské části [část obce], daleko za jeho západním okrajem, jižní směrem od komunikace ul. [ulice], pozemek je ve tvaru obdélníku v rovném terénu, se současným účelem užití - zemědělský pozemek, je součástí většího hospodářského celku; dle územního plánu se jedná o pozemek v nezastavěném území obce, kategorie ZMK /zeleň městská a krajinná/, pozemek je nezastavitelný, inženýrské sítě nedostupné, je bez trvalých porostů, bez věcných břemen či obdobných omezení, jedná o ornou půdu. Součástí posudku je i fotografie předmětného pozemku s tím, že se jedná o pozemek v rámci širšího celku, pole větších rozměrů.

41. Rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum], byl nahrazen projev vůle žalovaného k převodu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] v ceně 13 430 Kč s tím, že dle odůvodnění citovaných rozsudků pozemky odňaté právním předchůdcům žalobce je třeba hodnotit jako pozemky stavební a postup žalovaného při uspokojování restitučního nároku žalobce byl shledán liknavým. 42. [ulice] účastník [jméno] [celé jméno vedlejšího účastníka] požádal o převod předmětného pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] v rámci veřejné nabídky ze dne [datum] a posléze byl dne [datum] informován o stažení pozemku z veřejné nabídky z důvodu nařízeného předběžného opatření. [ulice] v přihlášce k veřejné nabídce ze dne [datum] uvedl své nároky z pravomocných rozhodnutí, kdy z rozhodnutí ze dne [datum] uplatnil nárok 140 100 Kč a z rozhodnutí ze dne [datum] ve výši 533,14 Kč. Dle přehledu účasti vedlejšího účastníka ve veřejných nabídkách tento se účastnil opakovaně veřejných nabídek v r. 2006, 2007, 2010, 2020, 2021 s tím, že byly s ním uzavírány zde uvedené smlouvy. V přehledu nároku vybraných oprávněných osob - p. [jméno] [celé jméno vedlejšího účastníka] jsou citována jednotlivá rozhodnutí SPÚ, na základě nichž vznikl vedlejšímu účastníkovi restituční nárok s tím, že postupně docházelo k plnění, a to formou postoupení nároku či formou uzavření smluv, kdy k postupnému plnění dochází od r. 2003; v přehledu jsou citovány smlouvy, které byly uzavřeny na plnění restitučního nároku s tím, že zůstatek pro klienta po plnění je ve výši 116 270,59 Kč a po blokaci ve výši 93 464,75 Kč.

43. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili, a dospěl k závěru, že žaloba na nahrazení projevu vůle žalovaného spočívající v uzavření smlouvy o převodu vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], v obci [obec], byla podána po právu.

44. V řízení bylo prokázáno, že žalobce je původní oprávněnou osobou a dědicem původních oprávněných osob ([jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození]) a vznikl mu nárok na vydání náhradních pozemků dle zákona o půdě. Postavení žalobce jakožto oprávněné osoby nebylo v řízení ze strany žalovaného nikterak zpochybňováno, účastníci toto učinili nesporným (č.l. 40 p.v. spisu sp. zn. [spisová značka]), navíc pak dané bylo prokázáno shora citovanými rozhodnutími Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 (bod 25., 26., 28. rozsudku), když dědické právo žalobce ve vztahu k části restitučního nároku bylo založeno výše uvedenými dědickými rozhodnutími (bod 29. a 33. rozsudku). V citovaných rozhodnutích pak bylo uvedeno, že dané pozemky v k. ú. [obec] se oprávněné osobě nevydávají s ohledem na jejich zastavěnost.

45. Je třeba zdůraznit, že smyslem zákona o půdě ve vztahu k oprávněným osobám bylo zajistit co nejsnazší uspokojení nároku oprávněné osoby tam, kde odkazem na právní jistotu nebo veřejný zájem zákonodárce neumožnil jinak obecně preferovanou nápravu újmy uvedením v předešlý stav. Pozemkový fond České republiky (resp. nyní [název žalované]) má zákonnou povinnost převádět oprávněným osobám náhradní pozemky, přičemž struktura jeho nabídky musí mít takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby byla náhrada poskytnuta v co možná nejkratší době a co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob (např. nález Ústavního soudu I. ÚS 3169/07, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5389/2014).

46. Soud se zabýval nejprve otázkou, zda nárok na poskytnutí náhradního pozemku v sobě rovněž zahrnuje právo oprávněné osoby na výběr konkrétního pozemku. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz např. sp. zn. 2 Cdo 522/96, 26 Cdo 1478/2000, 28 Cdo 1229/2005) je sice převod náhradních pozemků charakterizován rovností obou subjektů (převodce i nabyvatele), je vztahem soukromoprávním, vztahem dlužníka a věřitele a oprávněné osobě vzniká pouze právo na poskytnutí obecným způsobem specifikovaného náhradního pozemku, nicméně pokud by postup Pozemkového fondu (nyní Státního pozemkového úřadu) při převodech náhradních pozemků byl ve vztahu k oprávněným osobám diskriminující a v jednání Pozemkového fondu (SPÚ) by bylo možno spatřovat liknavost či libovůli, lze se domáhat bezúplatného převodu konkrétního pozemku (viz nález Ústavního soudu ČR III. ÚS 495/02). Nárok oprávněné osoby na poskytnutí náhradního pozemku je právem, které je vymožitelné, je soudem chráněno a lze jej realizovat uložením povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemku (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 3737/2009, 28 Cdo 4271/2010), kdy judikatura dospěla k jednoznačnému závěru, že při liknavém postupu žalovaného důvodnost žaloby na uložení povinnosti uzavřít smlouvu není třeba vázat na podmínku předchozího zahrnutí pozemku do veřejné nabídky (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2143/2014). V posuzované věci bylo dle názoru soudu prokázáno, že žalobce je osobou oprávněnou podle zákona o půdě a vznikl mu nárok, aby mu za v restituci nevydané pozemky byly bezúplatně převedeny pozemky náhradní. V této okolnosti se účastníci shodují, žalovaný se však žalobě bránil mj. tvrzením, že vůči žalobci nepostupoval svévolně, liknavě, diskriminačně, jeho nabídka náhradních pozemků je dostatečná jak po stránce kvantitativní, tak kvalitativní a žalobci ničeho nebránilo účastnit se veřejné nabídky kdekoliv na území celé České republiky, přesto tak nečinil, nepožádal o přecenění svého restitučního nároku, byl pasivní a není důvod k tomu, aby si žalobce vybral konkrétní náhradní pozemek a o jeho převod žaloval. Zcela zřetelná pak byla neshoda účastníků v otázce výše žalobcova restitučního nároku, kdy žalobce uváděl, že jeho restituční nárok před částečným uspokojením činil 768 440 Kč, naproti tomu žalovaný evidoval, a to až do prosince 2021, nárok žalobce v částce mnohonásobně nižší (bod 2. rozsudku) s tím, že i v současné době trvá mezi účastníky řízení spor o tom, zda lze při vyčíslení restitučního nároku žalobce zohlednil restituční nárok jeho matky, a to s ohledem na poskytnutí finanční náhrady matce žalobce.

47. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda postup žalovaného v dané věci byl vůči žalobci liknavý a zda žalobce jako oprávněná osoba se nemohl, i přes svůj aktivní přístup, dlouhodobě domoci svých práv (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5389/2014, 28 Cdo 4758/2016). Liknavost či svévoli je přitom možno spatřovat v takovém přístupu žalovaného, který by bezdůvodně a protizákonným způsobem oddaloval možnost uspokojení restitučního nároku konkrétního restituenta v konkrétním případě. Pojmovým znakem liknavosti je tedy určitá neaktivita či zdánlivá aktivita na straně žalované. Liknavost přitom může mít podobu nedostatku veřejných nabídek schopných uspokojit nároky oprávněné osoby (byť postupným čerpáním), nezařazení vhodného pozemku do veřejné nabídky, byť tomu nebrání žádná zákonná překážka. Naopak o liknavý (svévolný) postup žalovaného při uspokojení nároku oprávněné osoby podle § 11 zákona o půdě se nejedná tam, kde se oprávněná osoba o převod pozemků z veřejné nabídky bez legitimního důvodu nezajímala v situaci, kdy nabídka již měla potřebné parametry a od počátku sledovala cíl domoci se konkrétních vybraných pozemků, a to kupříkladu i pozemků do veřejné nabídky nezařaditelných (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5408/2015).

48. Restituční nárok byl v souzené věci uplatněn v r. 1994 a trvalo řadu let (9 let), než bylo o nároku rozhodnuto a nárok žalobce není dosud uspokojen. Žalovaný původně vedl restituční nárok žalobce ve výši 1 283,69 Kč a až v prosinci 2021 nárok žalobce přecenil na částku ve výši 473 399,47 Kč. Pokud žalobce podal dne [datum] žádost o převod pozemků v rámci veřejné nabídky, byla jeho žádost vyřazena právě s ohledem na výši restitučního nároku, která byla evidována žalovaným. Žalobce se nemohl účastnit ani veřejné nabídky dne [datum], do níž byl žalovaným zařazen i předmětný pozemek parc. [číslo] v obci [obec], k. ú. [část obce], kdy v té době restituční nárok žalobce nebyl žalovaným ještě přeceněn. Nelze odhlédnout od té skutečnosti, že k přecenění došlo až v prosinci r. 2021, a to přesto, že již z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2020, č. j. 28 Cdo 1946/2020-178, jednoznačně vyplynulo, že právním předchůdcům žalobce odňaté pozemky měly být oceněny jako pozemky stavební a ocenění restitučního nároku žalobce je tak zcela evidentně nesprávné (bod 8. rozsudku). Soud v dané věci tak uzavřel, že žalovaný řadu let evidoval restituční nárok žalobce (a jeho právních předchůdců) v takové hodnotě, která jeho skutečné hodnotě neodpovídala (jak bude vyloženo níže). Pokud bylo žalovaným poukazováno na to, že žalobce nepožádal řadu let o přecenění svého restitučního nároku, tak k danému je třeba uvést, že je povinností žalovaného zajistit řádné ocenění restitučních nároků oprávněných osob a nemůže se této povinnosti zprostit poukazem na to, že oprávněná osoba se o to má postarat sama a relevantní doklady doložit. Navíc v daném případě žalobce o přecenění svého nároku požádal v r. 2018 a až do prosince 2021 zcela bezúspěšně. Žalobce se tak nemohl z důvodu nesprávného ocenění svého restitučního nároku provedeného stranou žalovanou účastnit veřejných nabídek (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5389/2014, 28 Cdo 1227/2015), resp. takových nabídek, které by byly způsobilé k uspokojení jeho restitučního nároku, neboť se může účastnit nabídky jen ve vztahu k pozemku, jehož cena nebude přesahovat výši restitučního nároku evidovaného žalovaným. Na řadu pozemků při výši restitučního nároku evidovaném žalovaným až do prosince 2021 tak restituční nárok žalobce nepostačoval, a pokud by postačoval, jednalo by se o pozemky, které by byly pozemky neadekvátními pozemkům v restituci nevydaným. Navíc nelze odhlédnout také od faktu, že v průběhu let počet pozemků nabízených k převodu a způsobilých k uspokojení restitučních nároků zcela nepochybně poklesl. Takový postup žalovaného je třeba hodnotit jako postup zcela jednoznačně svévolný. Za typický znak libovůle (až svévole) lze podle soudní praxe považovat právě takový postup žalovaného, kdy bez ospravedlnitelného důvodu ztěžuje uspokojení nároku oprávněné osoby zásadně předpokládaným postupem (cestou veřejných nabídek) nekorektním ohodnocením nároku, tj. nesprávným určením ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 155/2016, 28 Cdo 837/2017, 28 Cdo 4185/2019, 28 Cdo 2288/2018).

49. Soud při určení výše restitučního nároku žalobce vycházel ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] předloženého žalobcem (opatřeného doložkou dle § 127a o.s.ř.), který určil výši restitučního nároku (při stanovení podílu na pozemcích v rozsahu 3/8, 1/2 a 1/2 - viz bod 36. rozsudku) v částce 768 440 Kč. Při určení ceny restitučního nároku žalobce je třeba přihlédnout k dokumentaci odňatých pozemků, která je ve znaleckém posudku řádně citována, a je třeba odňaté pozemky ocenit tak, jak je ve znaleckém posudku uvedeno. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 28 Cdo 444/2014„ za pozemky je třeba osobě oprávněné poskytnout náhradu jako za pozemky určené pro stavbu…byť byly v době převodu na stát v evidenci nemovitosti vedeny jako zemědělské, a to v situaci, kdy při prodeji již existovala územně plánovací dokumentace, pozemky byly vykoupeny za účelem stavby sídliště, došlo k bezprostřední realizaci stavby“. Shodný závěr byl vyjádřen i v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5446/2016. I z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 4237/2013, 28 Cdo 4678/2014 a 28 Cdo 1013/2016 vyplývá, že„ jestliže v době převodu na stát byly v evidenci vedeny pozemky jako zemědělské, je třeba za ně poskytnout náhradu jako za pozemky určené pro stavbu (§ 14 odst. 1 vyhlášky), pokud již v době převodu na stát šlo o pozemky určené k výstavbě a za tímto účelem byly také vykupovány“. V daném případě charakter pozemků, které byly odňaty oprávněných osobám, jako pozemků stavebních plyne z právních titulů, na základě nichž byly pozemky převedeny na stát (a ve znaleckém posudku citovaných). Posudek předložený žalobcem vycházel z dokumentace, která se k charakteru odňatých pozemků vztahuje, výměry oceňovaných pozemků pak plně odpovídají výměrám pozemků tak, jak jsou uvedeny v jednotlivých rozhodnutích Pozemkového úřadu o nevydání pozemků. Znalecký posudek vycházel z dostupných podkladů (řádně citovaných), z nichž bylo zřejmé, že pozemky byly vyvlastněny za účelem výstavby Družstevního podniku strojírenského, lidového spotřebního družstva, kdy v rozhodnutí Rady Obvodního národního výboru v [obec a číslo] ze dne [datum] je jednoznačně uvedeno, že předmětné pozemky byly rozhodnutím ÚNV hl m. [obec] ze dne [datum] určeny pro výstavbu družstevního podniku jako stavební obvod [číslo] dne [datum] byla vydáno stavební povolení a dne [datum] bylo rozhodnuto o povolení k užívání stavby vybudované na předmětných pozemcích. Dle názoru soudu se tak jednalo o pozemky stavební a jako stavební pozemky měly být oceněny. Pokud žalovaný poukazoval na to, že k přechodu na státu došlo již ke dni [datum] na základě výměru vydaného zemědělským referátem Ústředního národního výboru hl. m. [obec] ze dne [datum] zn. [číslo] [číslo], tak soud tento názor nesdílí, kdy i z rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], plyne, že u zmíněného výměru chybí vyznačení doložky právní moci a v roce 1958 došlo k vyvlastnění předmětných pozemků. Tomuto závěru odpovídá i žádost Odboru pro výstavbu rady ONV v [obec a číslo] ze dne [datum] adresovaná Lidovému soudu civilnímu, o vyznačení zahájení vyvlastňovacího řízení v příslušné vložce pozemkové knihy s tím, že v této žádosti je uvedeno, že vlastníky pozemků byli [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Vlastnické právo těchto osob k datu vyvlastnění je uvedeno i ve shora citovaného rozhodnutí ze dne [datum] o vyvlastnění i v žádosti o vyvlastnění ze dne [datum]. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že vlastnické právo k předmětným pozemkům přešlo z původních vlastníků na stát až na základě rozhodnutí o vyvlastnění ze dne [datum] s tím, že v té době již bylo rozhodnuto o určení předmětných pozemků jako pozemků určených pro výstavbu družstevního podniku. Předmětné, právním předchůdcům žalobce odňaté, pozemky, tak ke dni vyvlastnění byly určeny pro výstavbu a tato výstavba byla na pozemcích realizována (z daného důvodu nemohly pozemky jako pozemky zastavěné dle § 11 zákona o půdě být oprávněným osobám vydány) a je třeba odňaté pozemky ocenit dle 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb. jako stavební (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4592/2008, 28 Cdo 127/2012, 28 Cdo 1227/2015, 28 Cdo 4200/2016). Nelze rovněž odhlédnout s ohledem na obsah rozhodnutí o vyvlastnění, že cílem vyvlastnění nebylo provozovat na nich zemědělskou výrobu, ale realizovat výstavbu družstevního podniku a i z tohoto pohledu se jednalo o pozemky určené k zastavění. Rovněž tak z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 9. 2020, č. j. 28 Cdo 1946/2020-178, plyne, že pozemky odňaté právním předchůdcům žalobce byly správně posuzovány jako pozemky stavební a jako takové byly oceněny znaleckým posudkem ing. [příjmení] (bod 36. rozsudku). K danému je třeba uvést, že v průběhu soudního řízení, původně zahájeného již dne [datum], i žalovaný změnil v otázce ocenění restitučního nároku žalobce své stanovisko a odňaté a nevydané pozemky ocenil jako pozemky stavební (viz znalecký posudek ing. [příjmení] - bod 37. rozsudku), nicméně učinil tak s časovým odstupem několika let od žádosti žalobce o přecenění restitučního nároku a s odstupem více než jednoho roku od závěru Nejvyššího soudu v dané věci ohledně charakteru odňatých a nevydaných pozemků (rozsudek ze dne [datum]). Za dané situace, kdy žalovaný po řadu let setrvával na chybném ocenění výše restitučního nároku žalobce (a jeho právních předchůdců), kdy i při jednání dne [datum] žalovaný uvedl, že přecenění restitučního nároku žalobce žalovaný neprovedl, a nebyl schopen racionálně osvětlit, z jakého důvodu přecenění dosud neprovedl (viz protokol z jednání ze dne [datum], č.l. 27 p.v. spisu), tak liknavý, resp. svévolný postup žalovaného ve vztahu k uspokojení restitučního nároku žalobce stále přetrvával, a to i v průběhu soudního řízení. Žalobce se tak reálně nemohl zúčastnit adekvátní veřejné nabídky, kdy s ohledem na výši restitučního nároku evidovanou žalovaným by se mohl zúčastnit nabídek jen ve vztahu k pozemkům, které by nemohly být s ohledem na cenu pozemky adekvátními pozemkům odňatým a pokud by se„ ucházel“ o pozemky reálnému restitučnímu nároku se přibližující, tak by z veřejné nabídky byl vyřazen s ohledem na to, že se svou, žalovaným evidovanou, výší restitučního nároku by na ně nedosáhl.

50. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný při uspokojení žalobcova restitučního nároku postupoval liknavě a svévolně, o čemž svědčilo nesprávné ocenění výše restitučního nároku žalobce a dlouhodobé odmítání, resp. neprovedení, jeho přecenění. Jediným způsobem, jak se žalobce jako oprávněná osoba mohl v daném případě domoci uspokojení svého nároku, bylo podání žaloby na uložení povinnosti žalovaného uzavřít s ním smlouvu o převodu konkrétního pozemku. Soud nesdílí názor žalovaného, že nárok žalobce na přecenění jeho restitučního nároku je promlčen, kdy přecenění restitučního nároku nelze považovat za majetkové právo, které by podléhalo promlčení. Pokud žalovaný poukazoval na to, že až do doby podání žaloby nebyl informován o dědickém právu žalobce, tak toto tvrzení žalovaného bylo vyvráceno sdělením [název soudu] ze dne [datum], kdy Ministerstvo zemědělství - Pozemkový úřad Praha bylo informováno o výsledku dědického řízení po oprávněné osobě p. [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] (je zde prezenční razítko Pozemkového úřadu).

51. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žalobci jakožto osobě oprávněné, které nebyly vydány pozemky odňaté, vznikl nárok na pozemky náhradní a s ohledem na liknavý a svévolný postup žalovaného nárok na výběr konkrétního pozemku. Výše restitučního nároku žalobce činila 768 440 Kč, resp. 767 318,76 Kč (částečné finanční plnění ve prospěch matky žalobce). Rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum], byl nahrazen projev vůle žalovaného k převodu pozemku v částce 13 430 Kč (bod 41. rozsudku). V řízení vedeném u [název soudu], sp. zn. [spisová značka], byl nahrazen projev vůle žalovaného k převodu pozemku v částce 41 053 Kč (č.l. 94 spisu), v řízení vedeném u [název soudu], sp. zn. [spisová značka], byl nahrazen projev vůle žalovaného k převodu pozemku v částce 16 600,50 Kč (č.l. 101 p.v. spisu), v řízení vedeném u [název soudu], sp. zn. [spisová značka], byl nahrazen projev vůle žalovaného k převodu pozemku v částce 57 312,25 Kč (bod 11. rozsudku), v řízení vedeném u [název soudu], sp. zn. [spisová značka], byl nahrazen projev vůle žalovaného k převodu pozemku v částce 5 557,40 Kč (sdělení žalobce na č.l. 110 p.v. spisu a žalovaného na č.l. 110 spisu). Součet cen těchto pozemků (ohlédnuto od toho, že dosud nedošlo k zápisu žalobce jako vlastníka do katastru nemovitostí) činí celkem 133 953,15 Kč. I při zohlednění těchto částek a ceny pozemků, které žalovaný uvedl v „ Nárocích oprávněných osob ke dni [datum]“ a při jednání dne [datum] (dne [datum] - 11 416,66 Kč, dne [datum] - 24 797,34 Kč, tj. celkem 36 214 Kč), výše nevypořádaného restitučního nároku žalobce v částce 597 151,51 Kč (767 318,76 Kč mínus 133 953,15 Kč mínus 36 214 Kč = 597 151,51 Kč) zcela jistě postačuje k vyrovnání ceny převáděného pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], který má hodnotu 18 928,90 Kč. Pokud jde o znalecký posudek předložený žalovaným, tak tento znalecký posudek pozemky parc. [číslo] v celé jejich výměře ocenil v částce 1 598 750 Kč, a pokud se toto srovná se znaleckým posudkem ing. [příjmení], který tyto pozemky ocenil v jejich podílech 3/8, 1/2 a 1/2, tak ocenění pozemků jako celků vychází naprosto totožně (se sazbou 250 Kč/m2 a uvedenou shodnou výměrou celých pozemků) a aktuální rozdíl v ocenění výše restitučního nároku žalobce spočívá toliko v odlišném pohledu žalobce a žalovaného v otázce, zda lze do hodnoty restitučního nároku žalobce zahrnout i restituční nárok jeho matky, které byla v r. 2012 poskytnuta finanční náhrada. Dle názoru soudu, za situace, kdy matce žalobce byla poskytnuta finanční náhrada toliko ve výši 1 121,24 Kč, ačkoliv správně vypočtená finanční náhrada byla mnohonásobně vyšší (z rozhodnutí PÚ [číslo] ve výši 295 062,50 Kč -1/4 z ceny celého pozemku, tj. z ceny 1 180 250 Kč), bylo by v rozporu s principem spravedlnosti, aby nárok matky žalobce byl považován za zcela uspokojený. Za situace, kdy celková hodnota nevydaných pozemků v celé jejich výměře činila 1 598 750 Kč (zcela shodná dle obou znaleckých posudků - znaleckého posudku ing. [příjmení] a ing. [příjmení]), tak posouzení poskytnutí finanční náhrady matce žalobce v částce 1 121,24 Kč jako úplné uspokojení jejího restitučního nároku je třeba hodnotit jako natolik nepřiměřené, že by se jednalo o poškození restituenta na jeho právech, kdy finanční náhrada za odňaté pozemky by měla odpovídat spravedlivému uspořádání věci a poskytnutí finanční náhrady v dané výši za spravedlivé zcela jistě považovat nelze. V této souvislosti je třeba poukázat na to, že ust. § 16 odst. 1 zák. o půdě (poskytnutí finanční náhrady) mělo zajistit, aby oprávněná osoba v případě, že není možné uspokojit její nárok vydáním věci, případně vydáním jiné věci, obdržela přiměřenou finanční náhradu. Tato finanční náhrady nemusí být nezbytně ekvivalentem aktuální tržní ceny předmětné nemovitosti, má však umožnit, aby jejím poskytnutím došlo k odstranění či zmírnění křivd způsobených komunistickým režimem srovnatelným způsobem, jako by tomu bylo při vydání věci. Není přitom možné, aby finanční náhrada byla poskytnuta ve výši symbolické, neboť tímto by došlo k popření smyslu a účelu zákona a půdě, kdy je třeba, aby náhrada byla v takové výši, aby s ohledem na účel restitučních zákonů byla přiměřená a rozumná (viz nález Ústavního soudu II. ÚS 4139/16). S přihlédnutím k citovanému nálezu Ústavního soudu je dle názoru soudu na místě finanční náhradu poskytnutou matce žalovaného ve výši 1 121,40 Kč odečíst od restitučního nároku ve výši 768 440 Kč, a částku ve výši 767 318,76 Kč považovat za výši restitučního nároku žalobce jako oprávněné osoby a dědice, tedy právního nástupce původních oprávněných osob. Pro úplnost soud dodává, že i v případě, kdyby nebylo možné zohlednit nárok matky žalobce v rámci vyčíslení restitučního nároku žalobce (byť s ohledem na shora uvedené soud tento názor nesdílí), tak i při výši restitučního nároku žalobce evidovaného žalovaným (473 399,47 Kč) při zohlednění výše citovaných rozsudků či účasti ve veřejných nabídkách v r. 2021 (v celkové částce 170 167,15 Kč) by stále neuspokojený restituční nárok žalobce převyšoval cenu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], jehož převodu se žalobce v tomto řízení domáhá.

52. Dále se soud zabýval otázkou, zda pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] je pozemkem vhodným k vydání jako pozemek náhradní.

53. Při posuzování„ vhodnosti“ pozemku k převodu oprávněné osobě jako pozemku náhradního (§ 11a zák. o půdě) je třeba hodnotit, zda převodu nebrání zákonné překážky uvedené v ust. § 11 odst. 1 zák. č. 229/1991 Sb. a § 6 zák. č. 503/2012 Sb., zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1568/2011), zda převod pozemku není z jiného důvodu zapovězen zákonem (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 99/2010, sp. zn. 28 Cdo 393/2019), zda jej lze zemědělsky obhospodařovat (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 592/2013), zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2462/2014), případně zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást funkčního celku jiných pozemků a staveb, areálu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2364/2017, sp. zn. 28 Cdo 4447/2017). V řízení ze strany žalovaného nebyly tvrzeny a ani v řízení nevyšly najevo žádné shora citované skutečnosti, které by převodu předmětného pozemku na žalobce bránily. Tento pozemek byl ostatně zařazen do veřejné nabídky, kdy do veřejné nabídky jsou zařazovány pozemky„ prolustrované“, které jsou vydání způsobilé a z tohoto pohledu se jednalo o pozemek k převodu„ vhodný“. Cena tohoto pozemku byla v řízení nesporná - 18 928,90 Kč, navíc byla prokázána i výše citovaným znaleckým posudkem (bod 40. rozsudku). Cena předmětného pozemku nepřevyšuje výši dosud neuspokojeného restitučního nároku žalobce. Pozemek není zatížen ani předběžným opatřením, které by bylo vydáno v rámci jiného řízení. Vzhledem k tomu, že se jedná o pozemek, který je ornou půdou a tedy pozemkem určeným k zemědělskému využití ve smyslu preambule zákona o půdě, a v řízení nevyšlo najevo a ani ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, že by existovala jakákoliv překážka převodu předmětného pozemku do vlastnictví žalobce, jde o pozemek dle názoru soudu způsobilý převodu, kdy i z fotodokumentace připojené ke znaleckému posudku o ocenění tohoto pozemku vyplývá, že je součástí většího pole a ze situace v rámci širšího celku nevyplývá žádná skutečnost, která by reálně bránila využití předmětného pozemku k zemědělským účelům. Pozemek lze hospodářsky využívat a obhospodařovat a jeho převodu nebrání žádné překážky. Převodu tohoto pozemku nebrání jiné právní předpisy a nejedná se pozemek k převodu nevhodný z jiných důvodů (není zastavěn, ani určen k zastavění, není součástí určitého funkčního celku apod.).

54. Pokud ze strany žalovaného bylo argumentováno tím, že je zde dalších 11 zájemců o předmětný pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a je třeba zvážit, kdo má„ lepší právo“ na daný pozemek, tak v daném případě žalobce se nemohl až do prosince 2021 účastnit veřejných nabídek, v rámci nichž by jeho restituční nárok mohl být reálně uspokojen, nemohl tak jít cestou dle § 11a zákona o půdě (cestou účasti ve veřejných nabídkách), a to právě z důvodu nesprávného postupu žalovaného při ocenění výše jeho restitučního nároku. Žalobce se z daného důvodu nemohl účastnit ani veřejné nabídky ze dne [datum], do níž byl předmětný pozemek zařazen. Ačkoliv minimálně od září 2020, kdy bylo v dané věci vydáno shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu, které se vyjadřovalo k otázce ocenění odňatých a nevydaných pozemků, si musel být žalovaný vědom, že je třeba restituční nárok žalobce přecenit, učinil tak až v prosinci 2021. I z tohoto pohledu je třeba na postup žalovaného hledět jako na postup ve vztahu k žalobci diskriminační, svévolný a liknavý. Pokud jde o ostatní zájemce o předmětné pozemky, tak je třeba poukázat na to, že žalovaným citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2910/2020 (shodně sp. zn. 28 Cdo 2416/2020, 28 Cdo 553/2021) se týkalo skutkově odlišné právní věci, kdy se jednalo o konkurenci osob požadujících nahrazení projevu vůle k převodu téhož náhradního pozemku v rámci souběžných soudních řízení a v rámci jednoho ze soudních řízení bylo vydáno předběžné opatření. V souzené věci však není postavení žalobce a vedlejších účastníků, resp. dalších zájemců o předmětný pozemek, shodné, kdy ostatní zájemci o předmětný pozemek se mohli nabídky účastnit, a to na rozdíl od žalobce, který v důsledku chybného ocenění výše jeho restitučního nároku z tohoto postupu byl vyloučen. Nejedná se tak o konkurenci práv více oprávněných osob se stejným postavením, kdy se nejedná o více oprávněných osob domáhajících se v soudních řízeních převodu jednoho a téhož pozemku. Právě s ohledem na nesprávné ocenění restitučního nároku žalobce žalovaným, bylo podání žaloby pro žalobce (a následné rozšíření žaloby o pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce]) jedinou možností, jak se domoci uspokojení svého restitučního nároku. Naproti tomu ostatní, kdo se účastnili veřejné nabídky dne [datum], zcela nepochybně disponují určitým restitučním nárokem ve výši žalovaným evidované, která postačovala k úhradě ceny předmětného pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (na rozdíl od výše evidované žalovaným u žalobce), protože jinak by byli z účasti ve veřejné nabídce vyloučeni. Žalobce tak nemohl postupovat způsobem, na který poukazoval žalovaný, tj. cestou účasti ve veřejných nabídkách. Postup žalobce, který se tak domáhal převodu předmětného pozemku v rámci soudního řízení nelze hodnotit jako diskriminační ve vztahu k jiným oprávněným osobám. Je třeba také zohlednit, že restituční nárok vedlejšího účastníka p. [jméno] [celé jméno vedlejšího účastníka] byl již uspokojen v rozsahu více než z 1/2, a to na rozdíl od žalobce, kdy výše jeho neuspokojeného restitučního nároku v porovnání s počáteční výší je v rozsahu cca 80 %. Nelze tak žalovaným zdůrazňovanou nedostatečnou aktivitu na straně žalobce k tíži žalobce přičítat, neboť právě s ohledem na shora uvedené se v podstatě žádné veřejné nabídky, kde by mohl získat adekvátní pozemek, účastnit nemohl.

55. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a nahradil projev vůle žalovaného směřující k uzavření smlouvy o převodu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], v obci [obec], jehož převodu nebrání žádná překážka a jehož cena nepřevyšuje aktuální restituční nárok žalobce.

56. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl v tomto řízení procesně úspěšný, avšak vzhledem k tomu, že náhradu nákladů řízení ve vztahu ke straně žalované nepožadoval, soud rozhodl tak, že ve vztahu mezi žalobcem, žalovaným a vedlejším účastníkem na straně žalované žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení