16 C 165/2020-990

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované spočívající v uzavření smlouvy o převodu vlastnického práva k pozemku ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, s žalobcem následujícího znění: „ SMLOUVA O BEZÚPLATNÉM PŘEVODU POZEMKU [anonymizováno 6 slov] se sídlem [adresa žalované], DIČ: [anonymizováno] (dále jen“ Převádějící“) a [celé jméno žalobce], [rodné číslo], bytem [adresa žalobce] (dále jen "Nabyvatel") u zavíraj í podle § 11a, zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o půdě") smlouvu o bezúplatném převodu pozemku i. Státní pozemkový úřad (dále jen "SPÚ") jako převádějící je příslušný hospodařit ve smyslu zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o SPÚ"), s pozemky ve vlastnictví státu, vedenými na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], pro [katastrální uzemí]. SPÚ převádí touto smlouvou do vlastnictví Nabyvatele následující pozemek: - část pozemku označeného parc. [číslo] v [katastrální uzemí], o výměře [anonymizována dvě slova] m, druh pozemku – orná půda, vyděleného oddělovacím geometrickým plánem [číslo] vypracovaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a ověřený [anonymizováno] [jméno] [příjmení], z pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], o výměře [anonymizována dvě slova] m, druh pozemku – orná půda, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], čímž bude touto smlouvou vypořádán nárok Nabyvatele ve výši 200 394 Kč. Oddělovací geometrický plán vypracovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a ověřený [anonymizováno] [jméno] [příjmení] je nedílnou přílohou této smlouvy. ii. Nabyvateli vznikl nárok na bezúplatný převod pozemku z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě na základě: - pravomocného rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha (dále jen„ Pozemkový úřad“) ze dne 10. června 2003, [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], jímž bylo určeno, že panu [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], jako osobě oprávněné nelze vydat pozemky nebo jejich části v [katastrální uzemí], [územní celek]; - pravomocného rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha ze dne 17. února 2006, [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], a kterým bylo určeno, že oprávněné osobě paní [jméno] [příjmení], [datum narození] a [celé jméno žalobce], [datum narození], nelze vydat pozemky nebo jejich části v [katastrální uzemí], [územní celek]; - rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 21. března 2007, č.j. 11C 161/2006-12, který nabyl právní moci dne [datum], jímž bylo určeno, že panu [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], jako osobě oprávněné nelze vydat pozemky v [katastrální uzemí], [územní celek]; - usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 14. května 2007, č.j. 26 D 1479/2003-191, které nabylo právní moci dne [datum] a kterým bylo potvrzeno nabytí dědictví po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemř. [datum], poz. manželkou [jméno] [příjmení], [datum narození], a [celé jméno žalobce]; - usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 1. října 2015, č.j. 26 D 491/2015-138, které nabylo právní moci dne [datum] a kterým bylo potvrzeno nabytí dědictví po zůstavitelce [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], Nabyvatelem [celé jméno žalobce]. Nevydané pozemky byly oceněny znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] 2021 ze dne [datum], podle vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., celkovou částkou 1 598 750 Kč, výše restitučního nároku Nabyvatele pak činí nejméně 473 399,47 Kč. Z toho bude toto smlouvou vypořádán nárok Nabyvatele ve výši 200 394 Kč. iii. Převádějící převádí Nabyvateli pozemek uvedený v čl. I. této smlouvy se všemi právy a povinnostmi a Nabyvatel jej do svého výlučného vlastnictví přijímá. Nabyvatel prohlašuje, že jeho nárok, který má být touto smlouvou vypořádán, byl dosud vypořádán částečně do výše 247 131,30 Kč, a dále prohlašuje, že zbývající nárok nepostoupil ani nepostoupí žádnému postupníkovi. Nepravdivé prohlášení a jednání učiněná Nabyvatelem v rozporu s tímto prohlášením, činí tuto smlouvu neplatnou od samého počátku. iv. Nabyvatel prohlašuje, že je mu stav převáděného pozemku znám a tento pozemek do svého vlastnictví přijímá. v . Účastníci smlouvy jsou touto smlouvou vázáni až do pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o návrhu na povolení vkladu do katastru nemovitostí. Vlastnické právo k převáděnému pozemku přechází na Nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí. Tato smlouva nabývá účinnosti dnem uveřejnění v Registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv). Uveřejnění této smlouvy v souladu se zákonem o registru smluv zajistí Převádějící.“.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 51 609,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] ke zdejšímu soudu domáhal po žalované s ohledem na svůj dosud neuspokojený restituční nárok ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jiném zemědělskému majetku, nahrazení projevu vůle žalované spočívající v uzavření smlouvy o převodu vlastnického práva k pozemkům ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, s žalobcem, a to ve znění žalobcem navrženém, s tím, že pozemky, jejichž převodu se žalobce domáhá, jsou pozemky: parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a parc. [číslo] v [katastrální uzemí].

2. Ještě před zahájením jednání ve věci samé vzal žalobce svým podáním ze dne [datum], soudu doručeným dne [datum], žalobu částečně zpět s tím, že tak činí v části, v níž se domáhal vydání těchto pozemků: parc. [číslo] v [katastrální uzemí]; parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí]; parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí]; parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Usnesením zdejšího soudu ze dne 20.11.2020, č.j. 16 C 165/2020-250, které nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení v části dotčené zpětvzetím žaloby soudem zastaveno; soud tak však učinil jen v případě pozemků, které byly předmětem podané žaloby, tj. pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], neboť zbývající pozemky, které žalobce zahrnul do svého částečného zpětvzetí žaloby, byly předmětem pouze podaného návrhu na vydání předběžného opatření.

3. Následně, a to opětovně ještě před zahájením jednání ve věci samé vzal žalobce svým podáním ze dne [datum], soudu doručeným téhož dne, žalobu částečně zpět s tím, že tak činí v části, v níž se domáhal vydání těchto pozemků: pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Soud s ohledem na toto částečné zpětvzetí žaloby řízení v části dotčené zpětvzetím zastavil, a to usnesením zdejšího soudu ze dne 16.4.2021, č.j. 16 C 165/2020-385.

4. Žalobce nadále v této době požadoval: pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. V souvislosti s učiněnými změnami, rovněž s ohledem na vyčlenění pozemku parc. [číslo] z pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí], a stanovení konkrétní výše, ve které jsou nároky žalobce vypořádávány, přistoupil žalobce při jednání soudu dne [datum] ke změně žaloby; žalobcem navržená změna byla připuštěna usnesením zdejšího soudu ze dne 3.12.2021, č.j. 16 C 165/2020-719, ve znění usnesení ze dne 11.1.2022, č.j. 16 C 165/2020-767.

5. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 20.1.2022, č.j. 16 C 165/2020, následně ve věci samé potvrzeným rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 19.7.2022, č.j. 16 Co 97/2022-837, byla žaloba zamítnuta v části, ve které se žalobce jako nabyvatel domáhal po žalované jako převádějící uzavření Smlouvy o bezúplatném převodu pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], o výměře 5 605 m, druh pozemku – orná půda, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], a pozemku část pozemku označeného parc. [číslo] v [katastrální uzemí], o výměře 27 433 m, druh pozemku – orná půda, vyděleného oddělovacím geometrickým plánem [číslo] vypracovaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a ověřený [anonymizováno] [jméno] [příjmení], z pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], o výměře 65 985 m, druh pozemku – orná půda, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek] (výrok I.); soud nahradil projev vůle žalované k uzavření smlouvy o převodu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] o výměře [číslo] m v hodnotě 16 600,50 Kč k uspokojení restitučního nároku žalobce (výrok II.); soud uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady řízení 2 700 Kč (výrok III.) a uložil žalobci povinnost nahradit (tehdejším) vedlejším účastníkům na straně žalované náklady řízení 31 823 Kč (výrok IV.). V části, týkající se pozemků parc. [číslo] k.ú. [část obce], a parc. [číslo] k.ú. [část obce], nabyly rozsudky soudů obou stupňů právní moci dne [datum].

6. Proti rozsudku Městského soudu v Praze jakožto soudu odvolacího podal žalobce dovolání, a to v části týkající se pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce]. Na základě tohoto dovolání Nejvyšší soud ČR svým rozsudkem ze dne 6.12.2022, č.j. 28 Cdo 3512/2022-891, který nabyl právní moci dne [datum], rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19.7.2022, č.j. 16 Co 97/2022-837, v části výroku I., v níž byl potvrzen ve výroku I. rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 20.1.2022, č. j. 16 C 165/2020-786, o zamítnutí žaloby o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] vymezeného geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a výroky III. a IV. o nákladech řízení a dále ve výrocích II. a III. o nákladech odvolacího řízení zrušil; současně v části výroku I., jíž byla zamítnuta žaloba o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] vymezeného geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným Ing. [jméno] [příjmení], a dále ve výrocích III. a IV. o nákladech řízení zrušil i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 20.1.2022, č. j. 16 C 165/2020-786, a věc v tomto rozsahu vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 5 k dalšímu řízení. V rámci odůvodnění svého rozhodnutí Nejvyšší soud ČR především poukázal na tu skutečnost, že neobstojí závěr rozsudku odvolacího soudu o potřebě poměřovat výměru a kvalitu (bonitu) odňatých pozemků s rozlohou a kvalitou pozemků náhradních, a to s tím, že požadavek, aby se oprávněné osobě dostalo kvalitativně a kvantitativně odpovídající náhrady, je naplňován tím, že pozemky odňaté i náhradní budou oceňovány podle právní úpravy účinné k určitému datu (ke dni [datum], kdy nabyl účinnosti zákon o půdě) a podle stavu k okamžiku odnětí, respektive podle stavu k době vydání (s přihlédnutím k tomu, zda zemědělské pozemky byly určeny pro výstavbu). Cena přitom představuje univerzální kritérium, jehož prostřednictvím lze porovnávat prakticky veškeré pozemky bez ohledu na rozlohu, kulturu, kvalitu apod. (zde Nejvyšší soud ČR poukázal zejména na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 1088/12). Podstatná je tudíž cena statků odňatých a cena statků nabývaných jako náhradní pozemky; výše naturální náhrady za odňaté a nevydané pozemky by v souladu s principy restitučního procesu měla být ekvivalentní hodnotě restitučního nároku odvíjející se od ceny pozbytých statků. Při určení ceny náhradních pozemků je třeba vycházet z ustanovení § 11a odst. 14 zákona o půdě s tím, že cena pozemků se v takovém případě stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Právní posouzení věci odvolacím soudem - jde-li o shora vymezenou otázku týkající se ocenění náhradních pozemků v řízení o nahrazení projevu vůle dle zákona o půdě - je tak nesprávné, jestliže odvolací soud neposuzoval ekvivalenci mezi hodnotou pozemků odňatých a hodnotou pozemků náhradních prostřednictvím komparace jejich ocenění, nýbrž za využití kritéria jejich shodné výměry. Nejvyšší soud dále uvedl, že lze chápat úvahu soudů nižších stupňů, že předmětný náhradní pozemek parc. [číslo] může být v budoucnu zhodnocen tím, že se stane pozemkem určeným k zástavbě, čímž by došlo k přečerpání restitučního nároku žalobce, pokud by byl zmíněný pozemek vydán žalobci v jím požadované výměře. Soudy nižších instancí ovšem nezohlednily rozdílnost situací, kdy dojde ke změně pozemku ze zemědělského na stavební poté, co je na oprávněnou osobu převeden náhradní pozemek, a situací, kdy se oprávněná osoba domáhá převedení pozemku, který je již v ten okamžik určen k zástavbě. Dle skutkových zjištění odvolacího soudu je předmětný pozemek parc. [číslo] zemědělsky obhospodařován (jedná se o ornou půdu) a v době rozhodnutí odvolacího soudu byl platnou územně plánovací dokumentací veden jako nezastavitelná plocha území, pročež nejde o pozemek určený pro stavbu ve smyslu vyhlášky č. 182/1988 Sb. Okolnost, zda bude sporný pozemek zařazen mezi zastavitelné plochy území, je nutno pokládat za nejistou, zakládá-li se toliko na připomínce městské části [obec] [část obce] k návrhu územního plánu hlavního města Prahy. V řízení přitom nebyly shledány žádné výjimečné okolnosti, jež by snad měly (mohly) odůvodňovat ocenění náhradních pozemků dle - od současné reality - odlišných vlastností (jako pozemků stavebních, ačkoliv podle existující územně plánovací dokumentace nejsou určeny k zastavění). V řízení pak nikterak nevyšly najevo ani jakékoli skutečnosti, jež by svědčily o spekulativních úmyslech žalobce a mohly by opodstatňovat nevydání předmětného pozemku parc. [číslo] oprávněné osobě. Argumentuje-li odvolací soud též možností žalobce domáhat se finanční náhrady, Nejvyšší soud uvedl, a to i s ohledem na stěžejní konkluze plenárního nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 35/17 (ve věci zrušení tzv. druhé restituční tečky), že se upřednostňuje forma uspokojení nevypořádaných restitučních nároků oprávněných osob, jimž nemohly být pro zákonné překážky vydány odňaté pozemky, spočívající ve vydání náhradních pozemků oproti poskytnutí finanční náhrady ve smyslu ustanovení § 16 odst. 1 zákona o půdě. Nejvyšší soud se neztotožnil ani s konkluzí soudu prvního stupně, aprobovanou soudem odvolacím, o nevhodnosti předmětného pozemku parc. [číslo] k převodu do vlastnictví žalobce též z důvodu, že jde o pozemek částečně užívaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na základě práva nájmu. V tomto směru upozornil na konstantní rozhodovací praxi dovolacího soudu, podle níž pro hodnocení, zda je oprávněnou osobou požadovaný pozemek k uspokojení jejího restitučního nároku vhodný (do jejího vlastnictví převoditelný), není (nemusí být) bez dalšího rozhodující, že jde o pozemek dočasně obhospodařovaný jinou osobou (kupř. na základě nájmu), jež není okolností nikterak výjimečnou, kdy oprávněná osoba – v případě vydání takto dotčeného pozemku – vstoupí do práv a povinností namísto dosavadního pronajímatele; vzájemná práva a povinnosti oprávněné osoby a dosavadního nájemce budou v zásadě i nadále upravena již sjednanými smlouvami, přičemž vydáním požadovaného pozemku nebude nikterak dotčeno právo nájemce daný pozemek nadále užívat. Nejvyšší soud proto s ohledem na tu skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu je v uvedeném rozsahu založen na nesprávném právním posouzení věci, čímž je naplněn dovolací důvod uvedený v ust. § 241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“), přistoupil ke zrušení rozsudků soudů obou stupňů ve vztahu k pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] vymezeného geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to včetně akcesorických nákladových výroků, to vše s tím, že v dalším řízení je soud prvního stupně vázán vysloveným právním názorem dovolacího soudu (§ 243g odst. 1 in fine o.s.ř.).

7. Žalovaná v této fázi řízení opětovně navrhla zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu s tím, že byť respektuje judikaturu Nejvyššího soudu, nadále má za to, že daný pozemek není pro vydání vhodný.

8. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy a znaleckými posudky předloženými účastníky. Další návrhy na doplnění dokazování účastníci nevznesli a ani soud neshledal potřebu provedení dalšího dokazování.

9. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba byla v aktuálně projednávaném rozsahu podána důvodně.

10. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

11. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum], zn. PÚ [číslo], které nabylo právní moci dne [datum], má soud ze prokázané, že výrokem I. tohoto rozhodnutí bylo rozhodnuto tak, že oprávněná osoba [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], není vlastníkem k id. 3/8 pozemku dle PK parc. [číslo] role, o výměře 990 m v obci [obec], k. ú. [obec]. Z odůvodnění uvedeného rozhodnutí vyplývá, že nárok na vydání nemovitostí byl uplatněn včas, p. [jméno] [celé jméno žalobce] je právním nástupcem původních vlastníků předmětných pozemků a pozemky přešly na stát na základě výměru vydaného zemědělským referátem Ústředního národního výboru hl. m. [obec] ze dne [datum], zn. [číslo] [číslo], o výkupu zemědělské půdy dle zák. č. 46/1948 Sb. Daný pozemek nelze vydat, neboť byl před nabytím účinnosti zákona o půdě zastavěn stavbou; oprávněným osobám (vedle p. [jméno] [celé jméno žalobce] dále p. [jméno] [příjmení]) proto přísluší náhrada dle § 11 odst. 2 a § 17 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o půdě“), popřípadě náhrada dle § 16 zákona o půdě.

12. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum], zn. PÚ [číslo], které nabylo právní moci dne [datum], má soud ze prokázané, že výrokem II. tohoto rozhodnutí bylo rozhodnuto tak, že dědicové oprávněné osoby [jméno] [příjmení], [datum narození], a [anonymizováno] [celé jméno žalobce], [datum narození], (žalobce) nejsou vlastníky každý k id. 1/4 pozemku dle PK parc. [číslo] role, o výměře [číslo] m v obci [obec], k. ú. [obec]. Z odůvodnění uvedeného rozhodnutí vyplývá, že nárok na vydání nemovitostí byl uplatněn včas, na výměru Ústředního národního výboru hl. m. [obec] ze dne [datum], zn. [číslo] [číslo], o výkupu zemědělské půdy dle zák. č. 46/1948 Sb. chybí vyznačení právní moci a předmětné pozemky byly vyvlastněny rozhodnutím rady ONV v [obec a číslo] ze dne [datum], sp. zn. 13/výst [číslo] 11/p [číslo] pro účely plnění úkolů jednotného hospodářského plánu Družstevním podnikem strojírenským, lidovým výrobním družstvem v [obec a číslo]. Daný pozemek nelze vydat, neboť byl před nabytím účinnosti zákona o půdě zastavěn; oprávněným osobám (vedle p. [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [celé jméno žalobce], [anonymizováno], dále p. [jméno] [příjmení], p. [jméno] [příjmení] a p. [jméno] [příjmení]) proto přísluší náhrada dle § 11 odst. 2 a § 17 zákona o půdě, popřípadě náhrada dle § 16 zákona o půdě.

13. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 21.3.2007, č. j. 11 C 161/2006- 40, který nabyl právní moci dne [datum], bylo mj. určeno, že matka žalobce [jméno] [příjmení] a žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce], [anonymizováno], nejsou vlastníky (každý k id. 1/4) pozemku dle PK část parc. [číslo] nyní dle KN parc. [číslo] o výměře 684 m v obci [obec], k. ú. [obec], s tím, že tímto byl v daném rozsahu nahrazen výrok I. rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha ze dne 17.2.2006, č. j. PÚ 3557/05, a uvedené oprávněné osoby mají právo na bezúplatný převod jiného pozemku ve vlastnictví státu od Pozemkového fondu České republiky. Jak vyplývá z odůvodnění rozsudku, na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [obec] byl postaven a zkolaudován výrobní areál a jedná se tak o pozemky, které byly před [datum] zastavěny, dále s tím, že předmětné pozemky byly nejprve odňaty bez náhrady podle zák. č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, a následně vyvlastněny bez vyplacení náhrady.

14. Mezi účastníky nebylo nijak sporováno, že žalobce je osobou oprávněnou dle zákona o půdě. Žalovanou byl poté k listopadu 2021 – viz listina Nároky vybraných oprávněných osob – [celé jméno žalobce], [anonymizována dvě slova], evidován nárok žalobce ve výši 473 399,47 Kč, a to v souvislosti s jeho přímým nárokem pod [anonymizováno] [číslo] [anonymizována tři slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [částka], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]; [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [číslo] ([anonymizováno] [číslo]) [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [částka], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]; [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [číslo] ([anonymizováno] [číslo]) [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [částka], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]; [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována tři slova] [číslo] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [částka], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]. Z aktualizované listiny Nároky vybraných osob týkající se žalobce ze dne [datum] ve spojení s nesporným přednesem účastníků při jednání soudu dne [datum] bylo zjištěno, že aktuálně byl vypořádán restituční nárok žalobce co do částky 247 131,30 Kč (k vypořádání této části restitučního nároku žalobce s poukazem na jednotlivá rozhodnutí – viz níže), přičemž v tuto chvíli mezi nimi zůstává nevypořádán restituční nárok žalobce nejméně co do částky 226 268,17 Kč.

15. Žalovaná při stanovení výše nároku žalobce vycházela ze znaleckého posudku znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace odhady nemovitostí, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum]. Ze závěru tohoto znaleckého posudku vyplývá, že pozemek parc. [číslo] k.ú. [obec], (dle rozhodnutí PÚ [číslo]) o výměře 990 m byl oceněn jakožto pozemek stavební částkou 247 500 Kč, pozemek parc. [číslo] k.ú. [obec], (dle rozhodnutí PÚ [číslo]) o výměře [číslo] m byl oceněn jakožto pozemek stavební částkou 1 180 250 Kč, a pozemek parc. [číslo] k.ú. [obec], (dle rozsudku 11 C 161/2006) o výměře 684 m byl oceněn jakožto pozemek stavební částkou 171 000 Kč. K vypracování tohoto znaleckého posudku žalovaná přistoupila s ohledem na zjištění, že matka žalobce p. [jméno] [příjmení] požádala o poskytnutí peněžité náhrady dle § 16 odst. 1 zákona o půdě za nárok vzniklý na základě pravomocného rozhodnutí Pozemkového úřadu ze dne [datum], které nabylo právní moci dne 14.3.2006, pod č.j. PÚ 3557/05, a tato peněžitá náhrada v částce 1 121,24 Kč jí byla skutečně prostřednictvím poštovní poukázky uhrazena. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané výzvou p. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] k poskytnutí peněžité/finanční náhrady, podáním Pozemkového fondu České republiky ze dne [datum] a listinou Peněžitá náhrada – sestava pro sekci restitucí. Znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] nebyl žalobcem nijak sporován, a soud z něj proto vycházel i v rámci svého rozhodnutí. Přihlédnuto pak nebylo ke znaleckému posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum], který rovněž ocenil předmětné pozemky jakožto stavební, vycházel však i z již finančně vypořádaného podílu matky žalobce p. [jméno] [příjmení] dle rozhodnutí Pozemkového úřadu ze dne 17.2.2006, č.j. PÚ 3557/05.

16. Před oceněním pozemků, které byly předmětem podané žaloby, byl ze strany žalované po předchozí dobu evidován restituční nárok pana [jméno] [celé jméno žalobce] ve výši 2 177,72 Kč (v souvislosti s rozhodnutím PÚ [číslo] ze dne [datum]; vyčíslení ke dni [datum]), žalobce ve výši 1 283,69 Kč (v souvislosti s rozhodnutím PÚ [číslo] ze dne 17.2.2006 a s rozhodnutím 11 C 161/2006-40 ze dne 10.5.2007; vyčíslení ke dni [datum]) a paní [jméno] [příjmení] ve výši 162,45 Kč (v souvislosti s rozhodnutím 11 C 161/2006-40 ze dne 10.5.2007, dále s přihlédnutím k již vypořádanému nároku v souvislosti s rozhodnutím PÚ [číslo] ze dne [datum] plněním prostřednictvím peněžité náhrady v částce 1 121,24 Kč; vyčíslení ke dni [datum]).

17. Ohledně zděděných nároků žalobce pak soud poukazuje na usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 14.5.2007, č.j. 26 D 1479/2003-19, které nabylo právní moci dne [datum] a kterým bylo ve věci řízení o dědictví po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemř. [datum], potvrzeno, že pozůstalá manželka [jméno] [příjmení] a pozůstalý syn – žalobce nabyli veškerý majetek náležející do dědictví po zůstaviteli rovným dílem; dále pak na usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 1.10.2015, č.j. 26 D 491/2015-138, které nabylo právní moci dne [datum] a kterým bylo ve věci řízení o dědictví po zůstavitelce [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], potvrzeno, že veškerou pozůstalost nabyl jako dědictví ze zákona jediný dědic – žalobce.

18. Jak má soud za prokázané Výzvou k vydání náhradních pozemků podle § 16 zák. č. 229/1991 Sb. ze dne [datum], žalobce a jeho matka p. [jméno] [příjmení] vyzvali Pozemkový fond ČR k vydání jiného pozemku podle § 11 odst. 2 zák. č. 229/1991 Sb., a to za pozemek dle PK části parc. [číslo] role o výměře [číslo] m, [list vlastnictví], u [stát. instituce], katastrální pracoviště Praha. V této souvislosti jim bylo podáním žalované ze dne 22.10.2007, zn. PF/2007/R, PÚ č.j. 3557/05/Kub, sděleno, že nároky žalobce a p. [příjmení] byly zaregistrovány a za nevydané pozemky jim přísluší dle zákona o půdě náhrada, dále s tím, že náhradní pozemky si lze vybrat z veřejné nabídky pozemků určených k převodu; rovněž byli žadatelé upozorněni, že nebudou-li trvat na převodu pozemku z vlastnictví státu, mohou požádat PF ČR o peněžitou náhradu. Konečně byli i upozorněni, že pozemky z rozhodnutí PÚ byly oceněny na základě znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum], vyhotoveného panem [příjmení] [jméno]. [příjmení], v celkové výši 4 484,95 Kč; id žalobce pak dle sdělení Pozemkového fondu ze dne [datum] činí 1 121,20 Kč.

19. Z listiny„ Žádost o přecenění restitučních nároků“ ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce požádal žalovanou o přecenění svých výše specifikovaných restitučních nároků tak, aby odpovídaly nárokům skutečným, a to s tím, že se v případě předmětných pozemků v k.ú. [obec] jednalo o pozemky určené pro stavbu.

20. Byť žalobce opakovaně poukazoval na nesprávné ocenění svých restitučních nároků a žádal žalovanou o převod náhradních zemědělských pozemků, byl ze soutěže o náhradní pozemky žalovanou vyloučen s argumentací, že nedisponuje požadovanou výší restitučních nároků. Uvedené skutečnosti vyplývají mimo jiné z podání žalobce ze dne [datum], žádosti oprávněné osoby podle ust. § 11a zákona o půdě ze dne [datum] a podání Státního pozemkového úřadu ze dne [datum], [datum] a [datum].

21. K pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], potažmo geometrickým plánem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vymezeného pozemku parc. [číslo] bylo zjištěno ze zprávy Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy č.j. IPR 1279/2023 ze dne 6.2.2023 ve spojení s jejím doplněním č.j. IPR 2259/2023 ze dne 27.2.2023, že ani jeden z těchto pozemků není zahrnut platnou územně plánovací dokumentací do zastavitelného území; pozemek parc. [číslo] se nachází v plochách s rozdílným způsobem určení: OP – orná půda, plochy pro pěstování zeleniny, ZMK – zeleň městská a krajinná, přičemž po obvodu pozemku parc. [číslo] je plánována VPS 105/ DK/36 [část obce] – komunikace pro rozvoj [část obce] (úsek [ulice] – [ulice]); pozemek parc. [číslo] není dotčen veřejně prospěšnou stavbou; ani na jednom pozemku se veřejně prospěšná stavba aktuálně nenachází. Takto byly aktualizovány předchozí zprávy Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, když ze zprávy Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy č.j. IPR 4326/2020 (nedatována, č.l. 512-518 spisu) již dříve vyplynulo, že pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce], je ornou půdou, z převodu vyloučen zčásti, část pozemku se nachází v zastavitelném území obce, pozemek je určen k realizaci zeleně zčásti. Z doplňující zprávy Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy č.j. IPR 15047/2021 ze dne 10.11.2021 je poté zřejmé, že současné využití pozemku parc. [číslo] je pro zemědělskou prvovýrobu – pozemek je celý obhospodařován, je zařazen do nezastavitelných ploch, s jeho zastavěním se v horizontu platného územního plánu nepočítá; dle připravovaného Nového územního plánu hl.m. Prahy (Metropolitní plán) je předmětný pozemek zařazen do lokality 919/ [část obce] – [část obce], jejíž charakter je nezastavitelná, produkční, stabilizovaná lokality struktury zemědělská krajina v rovině. Ohledně daného pozemku bylo dále zjištěno, že Nájemní smlouvou [číslo] ze dne [datum], uzavřenou mezi [anonymizováno 6 slov] jako pronajímatelem a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako nájemcem, byla [anonymizována dvě slova] pronajata parcela [číslo] o výměře 256 m, k.ú. [část obce], a to počínaje dnem [datum] na dobu neurčitou. Jak vyplývá z leteckého snímku připojeného ke smlouvě, jedná se o pás pozemku parc. [číslo] přiléhající k pozemkům v obytné zóně, tj. část spadající do nově vyděleného pozemku parc. [číslo] dle oddělovacího geometrického plánu [číslo] vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] a ověřeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané žádostí [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], nájemní smlouvou [číslo] ze dne [datum] ve spojení s její přílohou – leteckým snímkem, geometrickým plánem [číslo] výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví], k.ú. [část obce], obec Praha. Z připomínek Městské části [obec] – [část obce] k návrhu Územního plánu hlavního města Prahy poté vyplývá, že [ulice] část [obec] – [část obce] uplatnila zásadní připomínku k navrženému vymezení části pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], do nezastavitelných ploch s tím, že navrhuje toto připomínkované území vymezit do ploch zastavitelných a umožnit tak urbanistické dotvoření sídle [část obce] dle podkladové studie ing. arch. J. [příjmení], když studie v tomto území počítá se zeleným prstencem kolem sídla a s rozšířením rozvojových ploch s obytným využitím. Mezi účastníky nebylo nijak sporováno, že v tuto chvíli nebyl charakter daného sporného pozemku nijak změněn (viz shora citované aktuální zprávy Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy).

22. Pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce], byl oceněn částkou 200 394 Kč, a to znaleckým posudkem znalkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], [číslo] [rok], ze dne [datum]; výše tohoto ocenění nebyla žalovanou nijak sporována.

23. Rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 19.8.2020, č.j. 10 C 112/2018-425, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum], byl nahrazen projev vůle žalované k převodu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] v ceně 13 430 Kč s tím, že dle odůvodnění citovaných rozsudků pozemky odňaté právním předchůdcům žalobce je třeba hodnotit jako pozemky stavební a postup žalované při uspokojování restitučního nároku žalobce byl shledán liknavým. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. V řízení vedeném u Okresního soudu v Písku bylo rovněž projednáváno dovolání žalované, přičemž Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení ze dne 22.9.2021, č.j. 28 Cdo 2101/2021-515, kterým bylo dovolání odmítnuto, mimo jiné uvedl, že na přípustnost dovolání nelze usuzovat ani z žalovanou předestřené otázky, zda při uspokojování restitučního nároku žalobce postupovala žalovaná liknavě či svévolně, když jako přinejmenším liknavý (ba až svévolný) lze kvalifikovat i takový postup žalované (a jejího právního předchůdce – Pozemkového fondu ČR), jímž bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala uspokojení nároku oprávněné osoby zásadně předpokládaným postupem (prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným ohodnocením nároku, tj. nesprávným určením ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků, a kdy proto nebylo možno na oprávněné osobě spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách.

24. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 6.5.2021, č.j. 60 C 175/2018-153, byl nahrazen projev vůle žalované k převodu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] v ceně 57 312,25 Kč s tím, že rovněž dle odůvodnění tohoto rozsudku pozemky odňaté právním předchůdcům žalobce je třeba hodnotit jako pozemky stavební, přičemž postup žalované při uspokojování restitučního nároku žalobce byl hodnocen jako zcela jednoznačně svévolný. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 31.8.2021. I v tomto řízení bylo rozhodováno Nejvyšším soudem ČR jakožto soudem dovolacím, když ve svém rozsudku ze dne 8.9.2020, sp.zn. 28 Cdo 1946/2020, Nejvyšší soud ČR mimo jiné konstatoval, že hodnotící závěr soudů nižších stupňů o liknavosti dovolatelky (ČR-Státní pozemkový úřad) při uspokojování restitučních nároků žalobce v posuzovaném případě není nikterak nepřiměřeným zjištěným skutkovým okolnostem a za této situace nebylo lze po žalobci spravedlivě považovat další účast ve veřejných nabídkách.

25. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 22.11.2021, č.j. 11 C 149/2018-349, který nabyl právní moci dne [datum], byl nahrazen projev vůle žalované k převodu pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] v ceně 41 053 Kč s tím, že rovněž dle odůvodnění tohoto rozsudku pozemky odňaté právním předchůdcům žalobce je třeba hodnotit jako pozemky stavební, přičemž postup žalované při uspokojování restitučního nároku žalobce byl hodnocen jako liknavý až svévolný.

26. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 24.2.2022, č.j. 60 C 229/2021-118, který nabyl právní moci dne [datum], byl nahrazen projev vůle žalované k převodu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] v ceně 18 928,90 Kč, a to s obdobnou argumentací jako v případě výše označených rozsudků. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 24.2.2022, č.j. 60 C 229/2021-118, byl následně potvrzen i rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 7.9.2022, č.j. 72 Co 161/2022-152.

27. Rozsudkem Okresního soudu Praha – západ ze dne 8.3.2022, č.j. 4 C 39/2020-457, ve znění rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31.1.2023, č.j. 22 Co 107/2022-607, byl nahrazen projev vůle žalované k převodu pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] v ceně 99 806,65 Kč, a to i v tomto případě s obdobnou argumentací jako v případě výše označených rozsudků. Tato rozhodnutí nabyla právní moci dne [datum].

28. Z ostatních v řízení provedených důkazů nezjistil soud žádné další pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti. Po zhodnocení shora zjištěných skutečností poté dospěl soud k závěru, a to i s přihlédnutím k závaznému právnímu názoru dovolacího soudu, že žaloba byla podána v aktuálním znění, tj. ohledně nově vymezeného pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] důvodně. K tomu soud uvádí následující:

29. Žalobce jakožto právní nástupce svého otce pana [jméno] [celé jméno žalobce] a následně matky paní [jméno] [příjmení] je oprávněnou osobou s restitučními nároky ve smyslu ustanovení § 4 zákona o půdě. Pozemky, kterých se týkal restituční nárok, nebyly žalobci vydány dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě pro jejich zastavěnost. Žalobci tak vznikl nárok na poskytnutí náhradního pozemku prostřednictvím žalované dle ustanovení § 11 odst. 2 a § 17 zákona o půdě. O nároku žalobce bylo pravomocně rozhodnuto v letech 2003 až 2007, do dnešního dne však tento nárok nebyl zcela uspokojen.

30. K postavení žalobce jakožto oprávněné osoby soud uvádí, že toto jeho postavení nebylo žalovanou nijak zpochybňováno, a to nejenom po celou dobu tohoto řízení, ale i v řízeních paralelně probíhajících, rovněž pak i po dobu předchozí. Postavení žalobce jakožto oprávněné osoby bylo prokázáno i shora citovanými rozhodnutími Pozemkového úřadu Praha PÚ [číslo] ze dne [datum] a PÚ [číslo] ze dne [datum], potažmo rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 10.5.2007, č.j. 11 C 161/2006-40, dále i rozhodnutími v dědickém řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 14.5.2007, č.j. 26 D 1479/2003-19, a ze dne 1.10.2015, č.j. 26 D 491/2015-138. Byť v rámci uvedených dědických rozhodnutí nebyly dané restituční nároky žalobce v celém svém rozsahu jednoznačně konstatovány, soud zohlednil při posouzení aktivní legitimace žalobce jeho postavení jakožto univerzálního dědice po svých rodičích (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 4148/2019), dále pak i legitimní očekávání žalobce v tomto směru, když jeho postavení oprávněné osoby nebyla nikdy nijak zpochybňována nejen samotnou žalovanou, ale ani v žádném z paralelně probíhajících řízeních, kdy projednávané spory opírající se o stejná tvrzení a důkazy, nicméně týkající se jiných náhradních pozemků, byla posuzována opakovaně na vícero stupních soudní soustavy, včetně soudu dovolacího.

31. Soud se poté zabýval otázkou, zda postup žalované v dané věci stran možného uspokojení jeho restitučních nároků byl vůči žalobci liknavý a zda se žalobce jakožto oprávněná osoba nemohl i přes svůj aktivní přístup dlouhodobě domoci svých práv. Soud v této souvislosti jako rozhodující akcentuje skutečnost, že žalovaná po celou dobu evidovala restituční nároky žalobce v nesprávné, zcela nedostatečné výši, když přes předkládanou dokumentaci odmítala ocenění předmětných pozemků jakožto stavebních. K přecenění restitučních nároků žalobce pak žalovaná přistoupila až v listopadu 2021. Pokud žalobce v předchozím období podal žádosti o převody náhradních pozemků z veřejné nabídky, byly tyto žalovanou vyřazovány právě s ohledem na evidovanou, dle žalované nedostatečnou, výši restitučního nároku žalobce. Žalobce se tak evidentně nemohl z důvodu špatného ocenění svého restitučního nároku provedeného stranou žalovanou účastnit veřejných nabídek, resp. takových nabídek, které by byly způsobilé k uspokojení jeho restitučního nároku. Soud v této souvislosti poukazuje na smysl zákona o půdě, tj. co nejdříve a nejsnadněji uspokojit nároky oprávněných osob, a to i v případech, kdy nelze dané pozemky vydat, např. právě pro jejich zastavěnost. Soud v této souvislosti poukazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 5389/2014, dle kterého„ Nárok oprávněné osoby na poskytnutí náhradního pozemku je právem, které je vymožitelné, je soudem chráněno a lze je realizovat uložením povinnosti uzavřít smlouvu. Ani postup podle nového ustanovení § 11a zákona o půdě (jež zásadně předpokládá převod pozemků oprávněným osobám na základě veřejných nabídek Pozemkového fondu) nemusí být vždy zárukou řádného plnění povinností Pozemkového fondu k převodu náhradních pozemků. Poskytování náhradních pozemků oprávněným osobám patří k základním povinnostem Pozemkového fondu, přičemž struktura jeho nabídky musí mít takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby náhrada byla poskytnuta v co možná nejkratší době co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob. Nesnáze při vyřizování nároků vyplývajících z restitučních právních předpisů nesmí státní orgán přesouvat na osoby oprávněné. Uspokojení nároku oprávněné osoby způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu (srov. § 11a zákona o půdě), je ovšem třeba mít za výjimečné, podmíněné zjištěními vedoucími k závěru, že postup Pozemkového fondu ČR (nyní pozemkového úřadu) lze kvalifikovat jako liknavý či svévolný; uspokojení nároku převodem pozemku do veřejné nabídky nezahrnutého je namístě tehdy, kdy se oprávněná osoba přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv.“. Takového přístupu se žalobci po dobu mnoha let ze strany Pozemkového úřadu zcela jistě nedostávalo, a to právě s ohledem na naprosto nedostatečnou evidovanou výši jeho restitučních nároků tak, jak byly konkretizovány výše, přičemž žalovaná přistoupila k přecenění těchto nároků až v listopadu 2021. Žalobce tak byl v podstatě až do této doby vyloučen z veškerých veřejných nabídek za účelem uspokojení svého nároku převodem vhodného adekvátního pozemku. Nelze rovněž přehlédnout, že dané restituční nároky byly žalobci, resp. jeho právním předchůdcům, přiznány již v rozmezí let 2003 až 2007, po této dlouhé době (až do listopadu 2021), kdy se žalobce nemohl s ohledem na nesprávné vyčíslení svých restitučních nároků domoci jakéhokoliv spravedlivého uspokojení svých nároků, však počet pozemků vhodných k převodu a tedy uspokojení restitučních nároků oprávněných osob značně poklesl. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že nabídky žalované, ze kterých se restituenti mají primárně uspokojovat, není zcela dostatečná, přičemž struktura nabídky náhradních pozemků by měla mít nejen kvantitativní, ale rovněž i dostatečné kvalitativní parametry. Soud proto uzavírá, že shora specifikovaný postup žalované je třeba hodnotit jako liknavý, až svévolný. K obdobnému závěru ostatně dospěly i soudy v paralelně probíhajících řízeních (viz výše). Ohledně posouzení otázky liknavosti či svévole ze strany žalované pak soud poukazuje na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu ČR, např. již citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 5389/2014.

32. Soud se poté zabýval otázkou, zda má žalobce jakožto oprávněná osoba nárok na poskytnutí konkrétního náhradního pozemku či pozemků dle svého výběru. V této souvislosti soud rovněž poukazuje na judikaturu Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 3611/2018 či sp.zn. 28 Cdo 4271/2010), dle které má oprávněná osoba právo žádat o převod konkrétního pozemku žalobou podanou k soudu z důvodu liknavého či dokonce svévolného jednání žalované. Soud v této souvislosti opakovaně zmiňuje dlouhodobé prodlení žalované s uspokojením nároku žalobce, který nebyl i přes jeho aktivní přístup do současné doby zcela uspokojen a jeho uspokojení bylo po naprosto převážnou dobu značně ztíženo, ne-li prakticky znemožněno cestou veřejných nabídek, a to právě s ohledem na evidenci tohoto restitučního nároku žalobce v nesprávné výši, mnohanásobně ponížené oproti jeho skutečné hodnotě. Právo žalobce uplatnit svůj nárok na vydání náhradního pozemku prostřednictvím soudní žaloby ohledně konkrétního pozemku v důsledku liknavosti žalované při uspokojování jeho restitučního nároku, vyplývající z konstantní judikatury, však nezbavuje soud povinnosti zkoumat, zda je zvolený pozemek vhodný k převodu za účelem uspokojení daného restitučního nároku.

33. Soud se proto dále zabýval tím, zda je na místě uspokojit restituční nárok žalobce prostřednictvím náhradního pozemku, žalobcem v tuto chvíli aktuálně požadovaného, přičemž v této souvislosti posuzoval vhodnost tohoto pozemku k jeho vydání. V tomto směru, a to i s ohledem na vyslovený závazný právní názor soudu dovolacího, kterým je zdejší soud dle ust. § 243g odst. 1 věta prvá za středníkem, § 226 odst. 1 o.s.ř. vázán, přehodnotil své dosavadní stanovisko vyslovené v rozsudku ze dne 20.1.2022, č. j. 16 C 165/2020-786, stran nevhodnosti pozemku parc. č. parc. [číslo] k.ú. [část obce], jakožto pozemku náhradního. K tomu soud uvádí následující: Žalobce původně v rámci tohoto řízení požadoval vydání celého pozemku parc. [číslo] následně však svůj nárok omezil na část tohoto pozemku, vyděleného geometrickým plánem vypracovaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a ověřeným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], nově označeného parc. [číslo]. Žalovaná poukazovala na nevhodnost tohoto pozemku k vydání, a to s ohledem na tu skutečnost, že nebyl dán souhlas dle stavebního řádu s jeho dělením, dále pak s tím, že se nejedná o pozemek ekvivalentní k pozemku původnímu - v této souvislosti byla zmíněna zejména rozloha tohoto náhradního pozemku, dále i jeho umístění na okraji obytné zóny, když je zde předpoklad rozšíření této obytné zóny, změny charakteru daného pozemku a výrazné navýšení jeho hodnoty. Žalovaná rovněž doložila, že v tomto směru už je dána i aktivita MČ [obec] – [část obce], která připomínkovala územní plán s tím, že požaduje začlenění tohoto pozemku mezi plochy zastavitelné (akcentováno ze strany dané městské části jako připomínka zásadní). Tyto námitky žalované však ve světle aktuální judikatury nemohou obstát, když dle soudu v tuto chvíli vydání sporného pozemku žalobci jakožto pozemku náhradního ničeho nebrání. Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 430/2018), cena náhradního pozemku má být ekvivalentní ceně pozemku náhradního, zachován má být rovněž charakter daného pozemku. Cenu statků odňatých a statků nabývaných jako náhradní pozemky jakožto podstatné univerzální kritérium akcentoval i Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 6.12.2022, č.j. 28 Cdo 3512/2022-891, a to s tím, že kritérium shodné výměry daných pozemků, na které bylo poukazováno soudu obou stupňů v jejich předchozích rozhodnutích, není na místě. Jako podstatná je soudem posuzována dále ta skutečnost, jaký je charakter daného náhradního pozemku v tuto chvíli, když v tomto směru bylo zjištěno, že se jedná o pozemek zemědělsky obhospodařovaný, v platné územně plánovací dokumentaci vedený jako nezastavitelná plocha (pozemek dle sdělení Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy není zahrnut platnou územně plánovací dokumentací do zastavitelného území); na pozemku se rovněž nenachází žádná veřejně prospěšná stavba, a nebylo ani zjištěno, že by v budoucnu mělo v tomto směru dojít k nějaké změně. Okolnost, jak bude s tímto pozemkem nakládáno v budoucnu, zda bude zařazen mezi zastavitelné plochy území či nikoli, je v tuto chvíli dle soudu nejistá a pouze v podobě možných spekulací. Vydání pozemku nebrání ani aktuální pronájem jeho části jiné osobě ([anonymizováno] [jméno] [příjmení]), když tato skutečnost, tj. dočasné obhospodařování pozemku jinou osobou, nemůže být bez dalšího rozhodující co do posuzování pozemku jako vhodného či nevhodného k uspokojení restitučního nároku. K nastolené otázce nedostatku souhlasu stavebního úřadu s rozdělením pozemku poté soud uvádí, že tento souhlas není nezbytný – soud poukazuje na žalobcem zmíněný judikát, a to rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 809/2020. S ohledem na všechny uvedené skutečnosti proto soud pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], vydělený oddělovacím geometrickým plánem [číslo] vypracovaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a ověřeným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], z pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], posoudil jako pozemek k převodu na žalobce způsobilý a vhodný a v tomto směru žalobě jako důvodně podané vyhověl, když v řízení nebyly zjištěny žádné okolnosti či překážky, které by vydání tohoto pozemku bránily.

34. Pro úplnost soud uvádí, že aktuální výše restitučního nároku žalobce je mezi účastníky nesporná a činí nejméně 226 268,17 Kč, přičemž cena náhradního pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], (200 394 Kč) tento dosud neuspokojený restituční nároku žalobce nepřesahuje.

35. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tj. žalobě v jejím aktuálním znění plně vyhověl.

36. O povinnosti žalované nahradit žalobci náklady řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když soud v této souvislosti zohlednil jednotlivé fáze řízení, rovněž tu skutečnost, že žalobce byl právně zastoupen jen v určitých obdobích. V prvé fázi, kdy bylo předmětem řízení větší množství pozemků, se dle soudu jedná o neúspěch žalobce, neboť tento svým zpětvzetím žaloby co do většiny původně požadovaných nákladů řízení zavinil, že řízení muselo býti soudem částečně zastaveno. Za tuto fázi řízení proto žalobci nepřísluší na náhradě nákladů řízení ničeho. Následně byly předmětem řízení již pouze tři pozemky v celkové hodnotě 353 794,50 Kč (viz znalecké posudky týkající se ocenění těchto pozemků), žalobce byl v konečném součtu úspěšný v případě dvou pozemku o celkové hodnotě 216 994,50 Kč, co do částky hodnoty třetího pozemku pozemku, který žalobci nebyl vydán, se jedná o částku 136 800 Kč. Úspěch žalobce v této fázi řízení činí 61 %, neúspěch 39 %, žalobci proto vzniklo v této části řízení (do okamžiku rozhodnutí Městského soudu v Praze jakožto soudu odvolacího) právo na náhradu 22 % nákladů vynaložených na právní zastoupení, dále hotových nákladů v částce 3 025 Kč (zpracování znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo]). Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v této fázi řízení v souladu s ust. § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 4,5 úkony právní pomoci po 9 740 Kč (převzetí zastoupení, účast při jednání soudu dne [datum], účast při vyhlášení rozsudku dne [datum] – úkonu právní pomoci, sepis odvolání, účast při jednání odvolacího soudu dne [datum]) a 5 náhradami hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem 45 330 Kč; spolu s částkou hotových nákladů 3 025 Kč činí náklady řízení v této fázi celkem 48 355 Kč. Žalobci pro tuto fázi řízení přísluší z této částky 22 %, tedy částka 10 638,10 Kč. V rámci dovolacího řízení žalobce právně zastoupen nebyl, plná moc právnímu zástupci byla opětovně udělena až pro další fázi řízení, a to od skončení dovolacího řízení doposavad. V této fázi řízení, jehož předmětem již byl pouze aktuální pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce], o hodnotě 200 394 Kč, byl již žalobce úspěšný zcela, a přísluší mu proto pro tuto fázi řízení plné právo na náhradu nákladů právního zastoupení a dalších nákladů vynaložených v souvislosti s předmětným pozemkem. Žalobci tak má co do této fáze řízení právo na úplnou náhradu nákladů právního zastoupení, dále nákladů hotových výdajů v celkové částce 17 221 Kč (úhrada znalečného znalkyni prof. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], v částce 5 000 Kč; úhrada za vyhotovení geometrického plánu [číslo] v částce 11 616 Kč; úhrada za vyhotovení 5-ti úředně ověřených kopií tohoto geometrického plánu v částce 605 Kč). Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v této fázi řízení v souladu s ust. § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 2,5 úkony právní pomoci po 9 140 Kč (sepis podání ze dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], účast při vyhlášení rozsudku dne [datum] – úkonu právní pomoci) a 3 náhradami hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem 23 750 Kč; spolu s částkou hotových nákladů 17 221 Kč činí náklady řízení v této fázi řízení celkem 40 971 Kč. S ohledem na výše uvedené tak žalobci náleží právo na náhradu nákladů řízení v celkové částce 51 609,10 Kč (10 638,10 Kč + 40 971 Kč = 51 609,10 Kč) tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

37. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty odlišné nebyly shledány žádné důvody.