16 C 165/2020-786

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] za účasti vedlejších účastníků na straně žalované: 1. [celé jméno vedlejší účastnice], [datum narození] bytem [adresa vedlejší účastnice] 2. [anonymizováno] [celé jméno vedlejšího účastníka], [datum narození] bytem [adresa vedlejšího účastníka] oba zastoupeni [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. V části, ve které se žalobce jako nabyvatel domáhal po žalované jako převádějící uzavření Smlouvy o bezúplatném převodu pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], o výměře [anonymizována dvě slova] m, druh pozemku – [anonymizována dvě slova], zapsaný v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], a pozemku část pozemku označeného parc. [číslo] v [katastrální uzemí], o výměře [anonymizována dvě slova] m, druh pozemku – orná půda, vyděleného oddělovacím geometrickým plánem [číslo] vypracovaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a ověřený [anonymizováno] [jméno] [příjmení], z pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], o výměře [anonymizována dvě slova] m, druh pozemku – orná půda, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], se žaloba zamítá.

II. Nahrazuje se projev vůle žalované spočívající v uzavření smlouvy o převodu vlastnického práva k pozemku ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, s žalobcem následujícího znění: „ SMLOUVA O BEZÚPLATNÉM PŘEVODU POZEMKU ČESKÁ REPUBLIKA – STÁTNÍ POZEMKOVÝ ÚŘAD se sídlem [adresa žalované], DIČ: [anonymizováno] (dále jen“ Převádějící“) a [celé jméno žalobce], [rodné číslo], bytem [adresa žalobce] (dále jen "Nabyvatel") u zavíraj í podle § 11a, zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o půdě") smlouvu o bezúplatném převodu pozemku i. Státní pozemkový úřad (dále jen [anonymizováno]) jako převádějící je příslušný hospodařit ve smyslu zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o [anonymizováno]), s pozemky ve vlastnictví státu, vedenými na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], pro [katastrální uzemí]. SPÚ převádí touto smlouvou do vlastnictví Nabyvatele následující pozemek: - pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], o výměře [anonymizována dvě slova] m, druh pozemku – [anonymizována dvě slova], zapsaný v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], čímž bude touto smlouvou vypořádán nárok Nabyvatele ve výši 16 600,50 Kč. ii. Nabyvateli vznikl nárok na bezúplatný převod pozemku z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě na základě: - pravomocného rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha (dále jen„ Pozemkový úřad“) ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], jímž bylo určeno, že [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], jako osobě oprávněné nelze vydat pozemky nebo jejich části v [katastrální uzemí], [územní celek]; - pravomocného rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], a kterým bylo určeno, že oprávněné osobě paní [jméno] [příjmení], [datum narození] a [celé jméno žalobce], [datum narození], nelze vydat pozemky nebo jejich části v [katastrální uzemí], [územní celek]; - rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 21. března 2007, č.j. 11C 161/2006-12, který nabyl právní moci dne [datum], jímž bylo určeno, že panu [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], jako osobě oprávněné nelze vydat pozemky v [katastrální uzemí], [územní celek]; - usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 14. května 2007, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum] a kterým bylo potvrzeno nabytí dědictví po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemř. [datum], poz. manželkou [jméno] [příjmení], [datum narození], a [celé jméno žalobce]; - usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 1. října 2015, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum] a kterým bylo potvrzeno nabytí dědictví po zůstavitelce [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], Nabyvatelem [celé jméno žalobce]. Nevydané pozemky byly oceněny znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum], podle vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., celkovou částkou 1 598 750 Kč, výše restitučního nároku Nabyvatele pak činí 473 399,47 Kč. Z toho bude toto smlouvou vypořádán nárok Nabyvatele ve výši 16 600,50 Kč. iii. Převádějící převádí Nabyvateli pozemek uvedený v čl. I. této smlouvy se všemi právy a povinnostmi a Nabyvatel jej do svého výlučného vlastnictví přijímá. Nabyvatel prohlašuje, že jeho nárok, který má být touto smlouvou vypořádán, byl dosud vypořádán částečně do výše 70 742,25 Kč, a dále prohlašuje, že zbývající nárok nepostoupil ani nepostoupí žádnému postupníkovi. Nepravdivé prohlášení a jednání učiněná Nabyvatelem v rozporu s tímto prohlášením, činí tuto smlouvu neplatnou od samého počátku. iv. Nabyvatel prohlašuje, že je mu stav převáděného pozemku znám a tento pozemek do svého vlastnictví přijímá. v . Účastníci smlouvy jsou touto smlouvou vázáni až do pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o návrhu na povolení vkladu do katastru nemovitostí. Vlastnické právo k převáděnému pozemku přechází na Nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí. Tato smlouva nabývá účinnosti dnem uveřejnění v Registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv). Uveřejnění této smlouvy v souladu se zákonem o registru smluv zajistí Převádějící.“.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit vedlejším účastníkům na straně žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 31 823 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce vedlejších účastníků na straně žalované [příjmení] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] ke zdejšímu soudu domáhal po žalované s ohledem na svůj dosud neuspokojený restituční nárok ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jiném zemědělskému majetku, nahrazení projevu vůle žalované spočívající v uzavření smlouvy o převodu vlastnického práva k pozemkům ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, s žalobcem, a to ve znění žalobcem navrženém, s tím, že pozemky, jejichž převodu se žalobce domáhá, jsou pozemky: parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a parc. [číslo] v [katastrální uzemí].

2. Ještě před zahájením jednání ve věci samé vzal žalobce svým podáním ze dne 9.11.2020, soudu doručeným dne 10.11.2020, žalobu částečně zpět s tím, že tak činí v části, v níž se domáhal vydání těchto pozemků: parc. [číslo] v [katastrální uzemí]; parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí]; parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí]; parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Usnesením zdejšího soudu ze dne 20.11.2020, č.j. 16 C 165/2020-250, které nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení v části dotčené zpětvzetím žaloby soudem zastaveno; soud tak však učinil jen v případě pozemků, které byly předmětem podané žaloby, tj. pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], neboť zbývající pozemky, které žalobce zahrnul do svého částečného zpětvzetí žaloby, byly předmětem pouze podaného návrhu na vydání předběžného opatření.

3. Následně, a to opětovně ještě před zahájením jednání ve věci samé vzal žalobce svým podáním ze dne 15.4.2021, soudu doručeným téhož dne, žalobu částečně zpět s tím, že tak činí v části, v níž se domáhal vydání těchto pozemků: pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Soud s ohledem na toto částečné zpětvzetí žaloby řízení v části dotčené zpětvzetím zastavil, a to usnesením zdejšího soudu ze dne 16.4.2021, č.j. 16 C 165/2020-385.

4. Žalobce nadále v tuto chvíli požaduje: pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. V souvislosti s učiněnými změnami, rovněž s ohledem na vyčlenění pozemku parc. [číslo] z pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí], a stanovení konkrétní výše, ve které jsou nároky žalobce vypořádávány, přistoupil žalobce při jednání soudu dne 22.7.2021 ke změně žaloby; žalobcem navržená změna byla připuštěna usnesením zdejšího soudu ze dne 3.12.2021, č.j. 16 C 165/2020-719, ve znění usnesení ze dne 11.1.2022, č.j. 16 C 165/2020-767.

5. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu s tím, že v řízení nelze dojít k závěru, že by se ze strany žalované jednalo o svévolný a liknavý postoj, když žalobce byl pasivní do roku [rok], teprve následně začal požadovat přecenění svého restitučního nároku. Co se týká pozemků, jejichž vydání se žalobce domáhá, má za té, že tyto pozemky nejsou převoduschopné, a vydat je proto nelze. Pozemek parc. [číslo] [katastrální uzemí], se nachází ve vlastnictví jiných osob, nikoli ve vlastnictví žalované. Pozemek parc. [číslo] [katastrální uzemí], není rovněž k vydání vhodný, a to s ohledem na tu skutečnost, že se nachází v ochranném pásmu přírodní rezervace. Ohledně pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí], žalovaná nesouhlasí s rozdělením tohoto pozemku, když stavební úřad nevydal stanovisko k tomuto rozdělení, navíc je zřejmé z vyjádření [anonymizováno] [příjmení], že na tomto pozemku má vést stavba a komunikace [anonymizováno] a v tuto chvíli není jasný přesný územní plán, kudy je vedení této komunikace plánováno. V případě tohoto pozemku dále žalovaná poukázala na tu skutečnost, že navržené rozdělení pozemku se jeví jako účelové, když tento pozemek se nachází na okraji obytné zóny a je zde předpoklad, že by v budoucnu mohlo dojít k rozšíření této obytné zóny a k mnohonásobnému navýšení ceny pozemku; v této souvislosti žalovaná poukázala na princip ekvivalence, který by měl zůstat zachován mezi výší restitučního nároku a hodnotou náhradních pozemků.

6. Rovněž vedlejší účastníci na straně žalované navrhli zamítnutí žaloby, a to zejména s tím, že v mezidobí bylo vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí], převedeno na vedlejší účastníky na straně žalované a žalovaná tak pozbyla pasivní legitimaci v tomto směru.

7. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy a znaleckými posudky předloženými účastníky. Pokud žalobce navrhl doplnit dokazování svými neúspěšnými žádostmi o vydání náhradních pozemků z října 2021, tomuto důkaznímu návrhu soud pro nadbytečnost takového dokazování nevyhověl.

8. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze ve své malé části.

9. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

10. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum], zn. PÚ [číslo], které nabylo právní moci dne [datum], má soud ze prokázané, že výrokem I. tohoto rozhodnutí bylo rozhodnuto tak, že oprávněná osoba [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], není vlastníkem k id. [anonymizováno] pozemku dle PK parc. [číslo] role, o výměře 990 m v obci [obec], k. ú. [obec]. Z odůvodnění uvedeného rozhodnutí vyplývá, že nárok na vydání nemovitostí byl uplatněn včas, p. [jméno] [celé jméno žalobce] je právním nástupcem původních vlastníků předmětných pozemků a pozemky přešly na stát na základě výměru vydaného zemědělským referátem Ústředního národního výboru hl. m. [obec] ze dne [datum], zn. [číslo] [číslo], o výkupu zemědělské půdy dle zák. č. 46/1948 Sb. Daný pozemek nelze vydat, neboť byl před nabytím účinnosti zákona o půdě zastavěn stavbou; oprávněným osobám (vedle p. [jméno] [celé jméno žalobce] dále p. [jméno] [příjmení]) proto přísluší náhrada dle § 11 odst. 2 a § 17 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o půdě“), popřípadě náhrada dle § 16 zákona o půdě.

11. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum], zn. PÚ [číslo], které nabylo právní moci dne [datum], má soud ze prokázané, že výrokem II. tohoto rozhodnutí bylo rozhodnuto tak, že dědicové oprávněné osoby [jméno] [příjmení], [datum narození], a [anonymizováno] [celé jméno žalobce], [datum narození], (žalobce) nejsou vlastníky každý k id. [anonymizováno] pozemku dle PK parc. [číslo] role, o výměře [číslo] m v obci [obec], k. ú. [obec]. Z odůvodnění uvedeného rozhodnutí vyplývá, že nárok na vydání nemovitostí byl uplatněn včas, na výměru Ústředního národního výboru hl. m. [obec] ze dne [datum], zn. [číslo] [číslo], o výkupu zemědělské půdy dle zák. č. 46/1948 Sb. chybí vyznačení právní moci a předmětné pozemky byly vyvlastněny rozhodnutím rady ONV v [obec a číslo] ze dne [datum], sp. zn. 13/výst [číslo] 11/p [číslo] pro účely plnění úkolů jednotného hospodářského plánu [anonymizováno 6 slov] v [obec a číslo]. Daný pozemek nelze vydat, neboť byl před nabytím účinnosti zákona o půdě zastavěn; oprávněným osobám (vedle p. [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [celé jméno žalobce], [anonymizováno], dále p. [jméno] [příjmení], p. [jméno] [příjmení] a p. [jméno] [příjmení]) proto přísluší náhrada dle § 11 odst. 2 a § 17 zákona o půdě, popřípadě náhrada dle § 16 zákona o půdě.

12. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 21.3.2007, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo mj. určeno, že matka žalobce [jméno] [příjmení] a žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce], [anonymizováno], nejsou vlastníky (každý k id. [anonymizováno]) pozemku dle PK část parc. [číslo] nyní dle KN parc. [číslo] o výměře 684 m v obci [obec], k. ú. [obec], s tím, že tímto byl v daném rozsahu nahrazen výrok I. rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a uvedené oprávněné osoby mají právo na bezúplatný převod jiného pozemku ve vlastnictví státu od Pozemkového fondu České republiky. Jak vyplývá z odůvodnění rozsudku, na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [obec] byl postaven a zkolaudován [anonymizována dvě slova] a jedná se tak o pozemky, které byly před [datum] zastavěny, dále s tím, že předmětné pozemky byly nejprve odňaty bez náhrady podle zák. č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, a následně vyvlastněny bez vyplacení náhrady.

13. Mezi účastníky nebylo nijak sporováno, že žalobce je osobou oprávněnou dle zákona o půdě. Žalovanou je pak aktuálně (od listopadu [rok] – viz listina Nároky vybraných oprávněných osob – [celé jméno žalobce], [anonymizována dvě slova]) evidován nárok žalobce ve výši 473 399,47 Kč, a to v souvislosti s jeho přímým nárokem pod PÚ [číslo] – parcela PK [číslo] o výměře [číslo] m, předpokládaná výše nároku 1 180 250 Kč, z tohoto podíl s předpokládaným podílem v Kč 295 062,50; dále s jeho přímým nárokem pod 11 C 161/2006 – parcela PK KN [číslo] (PK [číslo]) o výměře 684 m, předpokládaná výše nároku 171 000 Kč, z tohoto podíl s předpokládaným podílem v Kč 42 750; s jeho zděděným nárokem pod 11 C 161/2006 – parcela PK KN [číslo] (PK [číslo]) o výměře 684 m, předpokládaná výše nároku 171 000 Kč, z tohoto podíl s předpokládaným podílem v Kč 42 750; s jeho zděděným nárokem pod PÚ [číslo] – parcela PK [číslo] o výměře 990 m, předpokládaná výše nároku 247 500 Kč, z tohoto podíl 3/8 s předpokládaným podílem v Kč 92 836,97. Žalovaná při stanovení výše nároku žalobce vycházela ze znaleckého posudku znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace odhady nemovitostí, Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2021 ze dne [datum]. Ze závěru tohoto znaleckého posudku vyplývá, že pozemek parc. [číslo] k.ú. [obec], (dle rozhodnutí PÚ [číslo]) o výměře 990 m byl oceněn jakožto pozemek stavební částkou 247 500 Kč, pozemek parc. [číslo] k.ú. [obec], (dle rozhodnutí PÚ [číslo]) o výměře [číslo] m byl oceněn jakožto pozemek stavební částkou 1 180 250 Kč, a pozemek parc. [číslo] k.ú. [obec], (dle rozsudku 11 C 161/2006) o výměře 684 m byl oceněn jakožto pozemek stavební částkou 171 000 Kč. K vypracování tohoto znaleckého posudku žalovaná přistoupila s ohledem na zjištění, že matka žalobce p. [jméno] [příjmení] požádala o poskytnutí peněžité náhrady dle § 16 odst. 1 zákona o půdě za nárok vzniklý na základě pravomocného rozhodnutí Pozemkového úřadu ze dne [datum], které nabylo právní moci dne 14.3.2006, pod č.j. PÚ 3557/05, a tato peněžitá náhrada v částce 1 121,24 Kč jí byla skutečně prostřednictvím poštovní poukázky uhrazena. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané výzvou p. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] k poskytnutí peněžité/finanční náhrady, podáním Pozemkového fondu České republiky ze dne [datum] a listinou Peněžitá náhrada – sestava pro sekci restitucí. Znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] nebyl žalobcem nijak sporován, a soud z něj proto vycházel i v rámci svého rozhodnutí. Přihlédnuto pak nebylo ke znaleckému posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum], který rovněž ocenil předmětné pozemky jakožto stavební, vycházel však i z již finančně vypořádaného podílu matky žalobce p. [jméno] [příjmení] dle rozhodnutí Pozemkového úřadu ze dne 17.2.2006, č.j. PÚ 3557/05.

14. Před nyní aktuálním oceněním předmětných pozemků byl ze strany žalované po předchozí dobu evidován restituční nárok pana [jméno] [celé jméno žalobce] ve výši 2 177,72 Kč (v souvislosti s rozhodnutím PÚ [číslo] ze dne [datum]; vyčíslení ke dni [datum]), žalobce ve výši 1 283,69 Kč (v souvislosti s rozhodnutím PÚ [číslo] ze dne 17.2.2006 a s rozhodnutím 11 C 161/2006-40 ze dne 10.5.2007; vyčíslení ke dni [datum]) a paní [jméno] [příjmení] ve výši 162,45 Kč (v souvislosti s rozhodnutím 11 C 161/2006-40 ze dne 10.5.2007, dále s přihlédnutím k již vypořádanému nároku v souvislosti s rozhodnutím PÚ [číslo] ze dne [datum] plněním prostřednictvím peněžité náhrady v částce 1 121,24 Kč; vyčíslení ke dni [datum]).

15. Ohledně zděděných nároků žalobce pak soud poukazuje na usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 14.5.2007, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum] a kterým bylo ve věci řízení o dědictví po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemř. [datum], potvrzeno, že pozůstalá manželka [jméno] [příjmení] a pozůstalý syn – žalobce nabyli veškerý majetek náležející do dědictví po zůstaviteli rovným dílem; dále pak na usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 1.10.2015, č.j. 26 D 491/2015-138, které nabylo právní moci dne [datum] a kterým bylo ve věci řízení o dědictví po zůstavitelce [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], potvrzeno, že veškerou pozůstalost nabyl jako dědictví ze zákona jediný dědic – žalobce.

16. Jak má soud za prokázané Výzvou k vydání náhradních pozemků podle § 16 zák. č. 229/1991 Sb. ze dne [datum], žalobce a jeho matka p. [jméno] [příjmení] vyzvali Pozemkový fond ČR k vydání jiného pozemku podle § 11 odst. 2 zák. č. 229/1991 Sb., a to za pozemek dle PK části parc. [číslo] role o výměře [číslo] m, [list vlastnictví], u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha. V této souvislosti jim bylo podáním žalované ze dne 22.10.2007, zn. PF/2007/R, PÚ č.j. 3557/05/Kub, sděleno, že nároky žalobce a p. [příjmení] byly zaregistrovány a za nevydané pozemky jim přísluší dle zákona o půdě náhrada, dále s tím, že náhradní pozemky si lze vybrat z veřejné nabídky pozemků určených k převodu; rovněž byli žadatelé upozorněni, že nebudou-li trvat na převodu pozemku z vlastnictví státu, mohou požádat PF ČR o peněžitou náhradu. Konečně byli i upozorněni, že pozemky z rozhodnutí PÚ byly oceněny na základě znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum], vyhotoveného panem [příjmení] [jméno]. [příjmení], v celkové výši 4 484,95 Kč; id žalobce pak dle sdělení Pozemkového fondu ze dne [datum] činí 1 121,20 Kč.

17. Z listiny„ Žádost o přecenění restitučních nároků“ ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce požádal žalovanou o přecenění svých výše specifikovaných restitučních nároků tak, aby odpovídaly nárokům skutečným, a to s tím, že se v případě předmětných pozemků v k.ú. [obec] jednalo o pozemky určené pro stavbu.

18. Byť žalobce opakovaně poukazoval na nesprávné ocenění svých restitučních nároků a žádal žalovanou o převod náhradních zemědělských pozemků, byl ze soutěže o náhradní pozemky žalovanou vyloučen s argumentací, že nedisponuje požadovanou výší restitučních nároků. Uvedené skutečnosti vyplývají mimo jiné z podání žalobce ze dne [datum], žádosti oprávněné osoby podle ust. § 11a zákona o půdě ze dne [datum] a podání Státního pozemkového úřadu ze dne [datum], [datum] a [datum].

19. K pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], bylo zjištěno, že o tento pozemek požádali dne [datum] oprávněné osoby [celé jméno vedlejší účastnice] a [celé jméno vedlejšího účastníka] (vedlejší účastníci na straně žalované), tento pozemek byl Smlouvou o převodu pozemku č. 7PR21/01 ze dne [datum] převeden do jejich vlastnictví a vlastnické právo [celé jméno vedlejší účastnice] a [celé jméno vedlejšího účastníka] bylo následně vloženo do katastru nemovitostí. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané žádostí oprávněné osoby o převod zemědělského pozemku ze dne [datum], Smlouvou o převodu pozemku č. 7PR21/01 ze dne [datum] a informativním výpisem z katastru nemovitostí k.ú. [část obce], [list vlastnictví].

20. K pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], bylo zjištěno, že paní [příjmení] [jméno] [příjmení] požádala dne [datum] o úplatný převod tohoto pozemku jakožto funkčně spojeného pozemku sousedícího s pozemky ve vlastnictví [anonymizována dvě slova] par. [číslo] k.ú. [část obce] – zastavěná plocha a nádvoří, zahrada, jejichž součástí je stavba [adresa] Nájemní smlouvou [číslo] ze dne [datum], uzavřenou mezi Českou republikou – Státním pozemkovým úřadem jako pronajímatelem a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako nájemcem, byla [anonymizována dvě slova] pronajata parcela [číslo] o výměře 256 m, k.ú. [část obce], a to počínaje dnem [datum] na dobu neurčitou. Jak vyplývá z leteckého snímku připojeného ke smlouvě, jedná se o pás pozemku parc. [číslo] přiléhající k pozemkům v obytné zóně, tj. část spadající do nově vyděleného pozemku parc. [číslo] dle oddělovacího geometrického plánu [číslo] vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a ověřeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané žádostí [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], nájemní smlouvou [číslo] ze dne [datum] ve spojení s její přílohou – leteckým snímkem, geometrickým plánem [číslo] výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví], k.ú. [část obce], [územní celek]. Ze zprávy Institutu plánování a rozvoje [územní celek] [číslo jednací] poté vyplývá, že pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce], je ornou půdou, z převodu vyloučen zčásti, část pozemku se nachází v zastavitelném území obce, pozemek je určen k realizaci zeleně zčásti. Z doplňující zprávy Institutu plánování a rozvoje [územní celek] [číslo jednací] ze dne 10.11.2021 je poté zřejmé, že současné využití pozemku parc. [číslo] je pro zemědělskou prvovýrobu – pozemek je celý obhospodařován, je zařazen do nezastavitelných ploch, s jeho zastavěním se v horizontu platného územního plánu nepočítá; dle připravovaného [ulice] územního plánu [anonymizováno] [obec] ([anonymizováno] plán) je předmětný pozemek zařazen do lokality [anonymizováno] [část obce] – [část obce], jejíž charakter je nezastavitelná, produkční, stabilizovaná lokality struktury zemědělská krajina v rovině. Z připomínek [anonymizována dvě slova] [obec] – [část obce] k návrhu [anonymizováno] plánu [územní celek] však vyplývá, že [ulice] část [obec] – [část obce] uplatnila zásadní připomínku k navrženému vymezení části pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], do nezastavitelných ploch s tím, že navrhuje toto připomínkované území vymezit do ploch zastavitelných a umožnit tak urbanistické dotvoření sídle [část obce] dle podkladové studie [anonymizována dvě slova]. [příjmení], když studie v tomto území počítá se zeleným prstencem kolem sídla a s rozšířením rozvojových ploch s obytným využitím.

21. K pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], bylo zjištěno ze zprávy Ministerstva životního prostředí ze dne 22.5.2020, č.j. [spisová značka] [číslo], že tento pozemek druh orná půda není vyloučen, a to ani zčásti, z převodu podle § 6 odst. 1 písm. f) zákona č. 503/2012 Sb., byť část pozemku se nachází v přírodní rezervaci [ulice] údolí.

22. Ohledně náhradního pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], je mezi účastníky nesporné jeho ocenění částkou 16 600,50 Kč. Pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce], byl poté oceněn částkou 200 394 Kč, a to znaleckým posudkem znalkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], [číslo] 2021, ze dne [datum]; výše tohoto ocenění nebyla žalovanou nijak sporována.

23. Rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 19.8.2020, č.j. 10 C 112/2018-425, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum], byl nahrazen projev vůle žalované k převodu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] v ceně 13 430 Kč s tím, že dle odůvodnění citovaných rozsudků pozemky odňaté právním předchůdcům žalobce je třeba hodnotit jako pozemky stavební a postup žalované při uspokojování restitučního nároku žalobce byl shledán liknavým. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. V řízení vedeném u Okresního soudu v Písku bylo rovněž projednáváno dovolání žalované, přičemž Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení ze dne 22.9.2021, č.j. 28 Cdo 2101/2021-515, kterým bylo dovolání odmítnuto, mimo jiné uvedl, že na přípustnost dovolání nelze usuzovat ani z žalovanou předestřené otázky, zda při uspokojování restitučního nároku žalobce postupovala žalovaná liknavě či svévolně, když jako přinejmenším liknavý (ba až svévolný) lze kvalifikovat i takový postup žalované (a jejího právního předchůdce – Pozemkového fondu ČR), jímž bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala uspokojení nároku oprávněné osoby zásadně předpokládaným postupem (prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným ohodnocením nároku, tj. nesprávným určením ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků, a kdy proto nebylo možno na oprávněné osobě spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách.

24. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 6.5.2021, č.j. 60 C 175/2018-153, byl nahrazen projev vůle žalované k převodu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] v ceně 57 312,25 Kč s tím, že rovněž dle odůvodnění tohoto rozsudku pozemky odňaté právním předchůdcům žalobce je třeba hodnotit jako pozemky stavební, přičemž postup žalované při uspokojování restitučního nároku žalobce byl hodnocen jako zcela jednoznačně svévolný. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. I v tomto řízení bylo rozhodováno Nejvyšším soudem ČR jakožto soudem dovolacím, když ve svém rozsudku ze dne 8.9.2020, sp.zn. 28 Cdo 1946/2020, Nejvyšší soud ČR mimo jiné konstatoval, že hodnotící závěr soudů nižších stupňů o liknavosti dovolatelky (ČR-Státní pozemkový úřad) při uspokojování restitučních nároků žalobce v posuzovaném případě není nikterak nepřiměřeným zjištěným skutkovým okolnostem a za této situace nebylo lze po žalobci spravedlivě považovat další účast ve veřejných nabídkách.

25. Z ostatních v řízení provedených důkazů nezjistil soud žádné další pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti. Po zhodnocení shora zjištěných skutečností poté dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze co do požadavku žalobce týkajícího se pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce]. K tomu soud uvádí následující:

26. Žalobce jakožto právní nástupce svého otce pana [jméno] [celé jméno žalobce] a následně matky paní [jméno] [příjmení] je oprávněnou osobou s restitučními nároky ve smyslu ustanovení § 4 zákona o půdě. Pozemky, kterých se týkal restituční nárok, nebyly žalobci vydány dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě pro jejich zastavěnost. Žalobci tak vznikl nárok na poskytnutí náhradního pozemku prostřednictvím žalované dle ustanovení § 11 odst. 2 a § 17 zákona o půdě. O nároku žalobce bylo pravomocně rozhodnuto v letech 2003 až 2007, do dnešního dne však tento nárok nebyl zcela uspokojen.

27. K postavení žalobce jakožto oprávněné osoby soud uvádí, že toto jeho postavení nebylo žalovanou nijak zpochybňováno, a to nejenom po celou dobu tohoto řízení, ale i v řízeních paralelně probíhajících, rovněž pak i po dobu předchozí. Postavení žalobce jakožto oprávněné osoby bylo prokázáno i shora citovanými rozhodnutími Pozemkového úřadu Praha PÚ [číslo] ze dne [datum] a PÚ [číslo] ze dne [datum], potažmo rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 10.5.2007, č.j. 11 C 161/2006-40, dále i rozhodnutími v dědickém řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 14.5.2007, č.j. [číslo jednací], a ze dne 1.10.2015, č.j. [číslo jednací]. Byť v rámci uvedených dědických rozhodnutí nebyly dané restituční nároky žalobce v celém svém rozsahu jednoznačně konstatovány, soud zohlednil při posouzení aktivní legitimace žalobce jeho postavení jakožto univerzálního dědice po svých rodičích (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 4148/2019), dále pak i legitimní očekávání žalobce v tomto směru, když jeho postavení oprávněné osoby nebyla nikdy nijak zpochybňována nejen samotnou žalovanou, ale ani v žádném z paralelně probíhajících řízeních, kdy projednávané spory opírající se o stejná tvrzení a důkazy, nicméně týkající se jiných náhradních pozemků, byla posuzována opakovaně na vícero stupních soudní soustavy, včetně soudu dovolacího.

28. Soud se poté zabýval otázkou, zda postup žalované v dané věci stran možného uspokojení jeho restitučních nároků byl vůči žalobci liknavý a zda se žalobce jakožto oprávněná osoba nemohl i přes svůj aktivní přístup dlouhodobě domoci svých práv. Soud v této souvislosti jako rozhodující akcentuje skutečnost, že žalovaná po celou dobu evidovala restituční nároky žalobce v nesprávné, zcela nedostatečné výši, když přes předkládanou dokumentaci odmítala ocenění předmětných pozemků jakožto stavebních. K přecenění restitučních nároků žalobce pak žalovaná přistoupila až v [anonymizováno] [rok]. Pokud žalobce v předchozím období podal žádosti o převody náhradních pozemků z veřejné nabídky, byly tyto žalovanou vyřazovány právě s ohledem na evidovanou, dle žalované nedostatečnou, výši restitučního nároku žalobce. Žalobce se tak evidentně nemohl z důvodu špatného ocenění svého restitučního nároku provedeného stranou žalovanou účastnit veřejných nabídek, resp. takových nabídek, které by byly způsobilé k uspokojení jeho restitučního nároku. Soud v této souvislosti poukazuje na smysl zákona o půdě, tj. co nejdříve a nejsnadněji uspokojit nároky oprávněných osob, a to i v případech, kdy nelze dané pozemky vydat, např. právě pro jejich zastavěnost. Soud v této souvislosti poukazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 5389/2014, dle kterého„ Nárok oprávněné osoby na poskytnutí náhradního pozemku je právem, které je vymožitelné, je soudem chráněno a lze je realizovat uložením povinnosti uzavřít smlouvu. Ani postup podle nového ustanovení § 11a zákona o půdě (jež zásadně předpokládá převod pozemků oprávněným osobám na základě veřejných nabídek Pozemkového fondu) nemusí být vždy zárukou řádného plnění povinností Pozemkového fondu k převodu náhradních pozemků. Poskytování náhradních pozemků oprávněným osobám patří k základním povinnostem Pozemkového fondu, přičemž struktura jeho nabídky musí mít takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby náhrada byla poskytnuta v co možná nejkratší době co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob. Nesnáze při vyřizování nároků vyplývajících z restitučních právních předpisů nesmí státní orgán přesouvat na osoby oprávněné. Uspokojení nároku oprávněné osoby způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu (srov. § 11a zákona o půdě), je ovšem třeba mít za výjimečné, podmíněné zjištěními vedoucími k závěru, že postup Pozemkového fondu ČR (nyní pozemkového úřadu) lze kvalifikovat jako liknavý či svévolný; uspokojení nároku převodem pozemku do veřejné nabídky nezahrnutého je namístě tehdy, kdy se oprávněná osoba přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv.“. Takového přístupu se žalobci po dobu mnoha let ze strany Pozemkového úřadu zcela jistě nedostávalo, a to právě s ohledem na naprosto nedostatečnou evidovanou výši jeho restitučních nároků tak, jak byly konkretizovány výše, přičemž žalovaná přistoupila k přecenění těchto nároků až v listopadu 2021. Žalobce tak byl v podstatě až do této doby vyloučen z veškerých veřejných nabídek za účelem uspokojení svého nároku převodem vhodného adekvátního pozemku. Nelze rovněž přehlédnout, že dané restituční nároky byly žalobci, resp. jeho právním předchůdcům, přiznány již v rozmezí let [rok] až [rok], po této dlouhé době (až do [anonymizováno] [rok]), kdy se žalobce nemohl s ohledem na nesprávné vyčíslení svých restitučních nároků domoci jakéhokoliv spravedlivého uspokojení svých nároků, však počet pozemků vhodných k převodu a tedy uspokojení restitučních nároků oprávněných osob značně poklesl. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že nabídky žalované, ze kterých se restituenti mají primárně uspokojovat, není zcela dostatečná, přičemž struktura nabídky náhradních pozemků by měla mít nejen kvantitativní, ale rovněž i dostatečné kvalitativní parametry. Soud proto uzavírá, že shora specifikovaný postup žalované je třeba hodnotit jako liknavý, až svévolný. K obdobnému závěru ostatně dospěly i soudy v paralelně probíhajících řízeních (viz výše). Ohledně posouzení otázky liknavosti či svévole ze strany žalované pak soud poukazuje na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu ČR, např. již citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 5389/2014.

29. Soud se poté zabýval otázkou, zda má žalobce jakožto oprávněná osoba nárok na poskytnutí konkrétního náhradního pozemku či pozemků dle svého výběru. V této souvislosti soud rovněž poukazuje na judikaturu Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 3611/2018 či sp.zn. 28 Cdo 4271/2010), dle které má oprávněná osoba právo žádat o převod konkrétního pozemku žalobou podanou k soudu z důvodu liknavého či dokonce svévolného jednání žalované. Soud v této souvislosti opakovaně zmiňuje dlouhodobé prodlení žalované s uspokojením nároku žalobce, který nebyl i přes jeho aktivní přístup do současné doby zcela uspokojen a jeho uspokojení bylo po naprosto převážnou dobu značně ztíženo, ne-li prakticky znemožněno cestou veřejných nabídek, a to právě s ohledem na evidenci tohoto restitučního nároku žalobce v nesprávné výši, mnohanásobně ponížené oproti jeho skutečné hodnotě. Právo žalobce uplatnit svůj nárok na vydání náhradního pozemku prostřednictvím soudní žaloby ohledně konkrétního pozemku v důsledku liknavosti žalované při uspokojování jeho restitučního nároku, vyplývající z konstantní judikatury, však nezbavuje soud povinnosti zkoumat, zda je zvolený pozemek vhodný k převodu za účelem uspokojení daného restitučního nároku.

30. Soud se proto dále zabýval tím, zda je na místě uspokojit restituční nárok žalobce prostřednictvím náhradních pozemků, žalobcem v tuto chvíli aktuálně požadovaných, přičemž v této souvislosti posuzoval vhodnost těchto pozemků.

31. Ohledně pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], je situace dle soudu zcela jednoznačná – tento pozemek není aktuálně již ve vlastnictví České republiky, jeho vlastníky se v průběhu tohoto řízení stali vedlejší účastníci na straně žalované (viz odst. 19. rozsudku). Tento pozemek proto již s ohledem na nedostatek pasivní legitimace na straně žalované vydat jako pozemek nelze.

32. V případě pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], pak bylo žalovanou poukazováno na nevhodnost vydání tohoto pozemku s ohledem na tu skutečnost, že se tento pozemek nachází v ochranném pásmu přírodní rezervace. Tato skutečnost však není nijak důkazně podložena, když ze zprávy Ministerstva životního prostředí ze dne [datum], na které žalovaná poukazovala, plyne, že se v případě tohoto pozemku jedná o ornou půdu a byť je část pozemku skutečně v ochranném pásmu přírodní rezervace [ulice] údolí, pozemek z možného převodu dle ustanovení § 6 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb. vyloučen není, a to ani z části. Ocenění tohoto pozemku částkou ve výši 16 600,50 Kč pak nebylo žalovanou sporováno. Jak bylo deklarováno žalovanou, pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce], není požadován jinou osobou, není rovněž zatížen předběžným opatřením. Soud tento pozemek proto posoudil jako pozemek k převodu na žalobce způsobilý a vhodný a v tomto směru žalobě jako důvodně podané vyhověl, když v řízení nebyly zjištěny žádné okolnosti či překážky, které by tomuto vydání bránily.

33. Poslední pozemek, jehož vydání se žalobce podanou žalobou aktuálně domáhá, je pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce]. Žalobce původně požadoval vydání celého pozemku parc. [číslo] následně však svůj nárok omezil na část tohoto pozemku, vyděleného geometrickým plánem vypracovaným Ing. [jméno] [příjmení] a ověřeným [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalovaná poukazovala na nevhodnost tohoto pozemku k vydání, a to s ohledem na tu skutečnost, že nebyl dán souhlas dle stavebního řádu s jeho dělením, dále pak s tím, že se nejedná o pozemek ekvivalentní k pozemku původnímu - v této souvislosti byla zmíněna zejména rozloha tohoto náhradního pozemku, dále i jeho umístění na okraji obytné zóny, když je zde předpoklad rozšíření této obytné zóny, změny charakteru daného pozemku a výrazné navýšení jeho hodnoty. Žalovaná rovněž doložila, že v tomto směru už je dána i aktivita [anonymizováno] [obec] – [část obce], která připomínkovala územní plán s tím, že požaduje začlenění tohoto pozemku mezi plochy zastavitelné (akcentováno ze strany dané městské části jako připomínka zásadní). Zejména s touto poslední námitkou žalované se soud ztotožnil. Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 430/2018), cena náhradního pozemku má být ekvivalentní ceně pozemku náhradního, zachován má být rovněž charakter daného pozemku. V tomto případě je náhradní pozemek sice aktuálně svým charakterem ornou půdou, nicméně do budoucna není vyloučeno a s ohledem na aktivitu příslušné městské části lze i s určitou mírou pravděpodobnosti očekávat, že v blízké budoucnosti dojde ke změně územního plánu v tomto směru, když se jedná o poměrně běžnou praxi. Zejména s ohledem na výměru tohoto náhradního pozemku, výrazně převyšující výměru pozemku původního ([anonymizována dvě slova] m ku [anonymizována dvě slova] m), tak lze očekávat výrazný nárůst hodnoty tohoto pozemku, přičemž žalobci by tak byly vydány pozemky v ceně výrazně převyšující jeho restituční nárok. Pro úplnost soud uvádí, že pokud Ing. [příjmení] uváděl ve svém vyjádření z [datum], že se se zastavěním daného pozemku v horizontu územního plánu nepočítá, nelze dle soudu z tohoto vyjádření vyvozovat neměnný stav daného územního plánu, a to právě s ohledem na jeho připomínkování ze strany městské části. Při posuzování vhodnosti daného pozemku k vydání nelze rovněž přehlédnout, že část daného pozemku, jehož se žalobce domáhá, je aktuálně pronajata třetí osobě [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Daný pozemek byl proto soudem posouzen s přihlédnutím ke všem výše zmíněným skutečnostem jak pozemek k vydání nevhodný. K nastolené otázce nedostatku souhlasu stavebního úřadu s rozdělením pozemku poté soud uvádí, že tento souhlas není nezbytný – soud poukazuje na žalobcem zmíněný judikát, a to rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 809/2020.

34. Pro úplnost soud uvádí, že aktuální výše restitučního nároku žalobce po zohlednění částky 70 742,25 Kč (částečné uspokojení restitučního nároku žalobce v řízeních vedených u Obvodního soudu pro Prahu 9 a Okresního soudu v Písku – viz odst. 24 a 24 rozsudku) aktuálně činí 402 657,22 Kč Cena náhradního pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], tak ani zdaleka nedosahuje výše dosud neuspokojeného restitučního nároku žalobce.

35. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku, tj. žalobě vyhověl pouze z části, když jako k převodu vhodný se jeví pouze pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce]. Co do požadavku vydání dalších dvou aktuálně požadovaných pozemků pak byla žaloba jako nedůvodně podaná soudem zamítnuta.

36. O povinnosti žalobce nahradit žalované náklady řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. s přihlédnutím k ust. § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř., neboť žalobce byl v řízení neúspěšný v převážné části, přičemž vzal-li žalobu ohledně části pozemků zpět, svým zpětvzetím žaloby zavinil, že řízení muselo býti zastaveno. Konkrétně žalobce původně uplatnil nárok na vydání 11 náhradních pozemků, úspěšný byl pouze ohledně jednoho pozemku. Soud proto žalované přiznal plnou náhradu nákladů řízení spočívající v souladu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. s přihlédnutím k ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v 9 náhradách hotových výdajů po 300 Kč (sepis odvolání ze dne [datum], sepis vyjádření ze dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], sepis odvolání ze dne [datum], sepis vyjádření ze dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], sepis vyjádření ze dne [datum], sepis vyjádření ze dne [datum] a účast při jednání soudu dne [datum]), tj. na náhradě nákladů řízení celkem částku 2 700 Kč.

37. O povinnosti žalobce nahradit vedlejším účastníkům na straně žalované náklady řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. s přihlédnutím k ust. § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř., a to z obdobných důvodů jako v případě žalované. K požadavku vedlejších účastníků na straně žalované odvíjet výši nákladů řízení od výše ocenění daného náhradního pozemku, ohledně kterého vedlejší účastníci na straně žalované akcentovali svůj zájem na výsledku řízení, soud uvádí následující: Soud jednak poukazuje na tu skutečnost, že byť vedlejší účastníci na straně žalované evidentně svůj zájem odvíjeli pouze od požadavku žalobce na vydání pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Lipence, nelze odhlédnout od té skutečnosti, že byli povinni přijmout při svém vstupu do řízení stav tohoto řízení v době jejich vstupu, včetně předmětu řízení v celém jeho rozsahu. Při stanovení výše nákladů řízení není tedy možné vycházet pouze z ocenění jednoho z náhradních pozemků, navíc z ocenění, které není obvyklou cenou pozemku, ale je oceněním pozemku způsobem upraveným v ust. § 11a odst. 14 zákona o půdě. Za této situace má soud za to, že je vhodné postupovat podle ust. § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“) a nikoli podle ust. § 8 odst. 1 vyhlášky, když v řízení nebylo ani zjištěno, jaká je ke dni úkonu advokáta obvyklá cena požadovaných pozemků. Vedlejším účastníkům na straně žalované byla proto přiznána náhrada nákladů řízení spočívající v nákladech právního zastoupení, a to konkrétně za 5 úkonů právní pomoci po 3 100 Kč dle ust. § 7, § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ohledně vstupu do řízení ze dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], sepis vyjádření ze dne [datum] a účast při jednání soudu dne [datum]), když s přihlédnutím k ust. § 12 odst. 4 vyhlášky byla náhrada nákladů řízení přiznána za každého ze žalobců ve výši 13 600 Kč, tj. celkem 27 200 Kč (15 500 Kč – 20% = 12 400 Kč x 2 = 24 800 Kč). Náklady právního zastoupení jsou dále tvořeny v souladu s ust. 13 odst. 4 vyhlášky 5 náhradami hotových nákladů po 300 Kč. Výše odměny včetně náhrady hotových nákladů byla poté zvýšena o 21 % DPH, jejímž je právní zástupce vedlejších účastníků na straně žalované plátcem. Vedlejším účastníkům na straně žalované tak přísluší právo na náhradu nákladů řízení v celkové částce 31 823 Kč.

38. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty odlišné nebyly shledány žádné důvody.